Kafrovník lékařský

druh rostliny

Kafrovník lékařský, nazývaný také skořicovník kafrovník (Cinnamomum camphora), je strom z čeledi vavřínovitých.

Jak číst taxoboxKafrovník lékařský
alternativní popis obrázku chybí
Kafrovník lékařský
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádvavřínotvaré (Laurales)
Čeleďvavřínovité (Lauraceae)
Rodskořicovník (Cinnamomum)
Binomické jméno
Cinnamomum camphora
(L.) J.Presl, 1825
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dospělý kafrovník je 20 až 30, výjimečně i 40 m vysoký, stálezelený strom s mohutným kmenem pokrytým světlou a velmi drsnou vertikálně rozpraskanou borkou, na jehož větvích vyrůstají kožovité listy voskovitého vzhledu. Rozmačkané listy intenzívně voní kafrem. V jarních měsících má strom velké množství drobných bílých květů. Jeho plody jsou tmavé, višním podobné, o průměru asi 1 cm.

V domovině se dožívá velmi vysokého věku; v Japonsku se nacházejí exempláře staré údajně až 1000 let.

Oblast výskytu

editovat

Původně pochází z jižní Číny, Tchaj-wanu a Japonska. Je však pěstován i mimo svou domácí oblast, a to prakticky v celé jihovýchodní Asii – na Korejském poloostrově, na Srí Lance, v Indii; ale i v jižní části USA, ve Střední Americe, v Karibské oblasti, v Brazílii i v Jihoafrické republice. V Austrálii pak dokonce zdomácněl natolik, že se stal nebezpečným invazním druhem, který úspěšně vytlačuje z původních porostů zejména blahovičníky. Tím ohrožuje i populaci medvídka koaly.

Využití

editovat

Dřevo, listy a kůra stromu obsahují kafrovou silici, která na vzduchu oxiduje a mění se v tuhý surový kafr. Kafrová silice se z přírodního materiálu získává destilací. K její průmyslové výrobě se používalo dřevo a kořeny stromů starých povětšinou 50 až 60 let, případně i listí ze stromů mladších. Ze silice se pak připravuje čistý kafr (Camphora naturalis raffinata). Tento produkt je někdy označován jako „japonský kafr“. V současnosti se tradiční způsob výroby udržel hlavně v Číně a na Tchaj-wanu, a to z důvodu potřeb tamního tradičního léčitelství. V průmyslu se dnes totiž používá zejména tzv. kafr technický, synteticky vyráběný z dostupnějšího pinenu, který je získáván z terpentýnového oleje extrahovaného z jehličnatých rostlin.

Kafr je bezbarvá až bílá vonná hmota, částečně krystalická, obsahující směs terpenických látek. Využití nachází zejména v lékařství a v parfumerii, kde se používá pro přípravu kosmetických a masážních přípravků, parfémů a jemných mýdel. V chemickém průmyslu je pak využíván k výrobě jiných terpenických derivátů, výbušnin, jako změkčovadlo plastických hmot, či jako složka laků a barev. Kafr zbavený safrolu se využívá k výrobě vanilkového a mátového aromatu pro potřeby potravinářského průmyslu.

Kafrovník se též využívá k výsadbě živých plotů, větrolamů a v Číně bývá též vysazován jako stínící dřevina pro ochranu čajovníkových plantáží před přímým sluncem.

Obsažené látky

editovat

Terpenické látky

editovat

Terpeny

editovat

Terpenické estery

editovat
 

Ostatní organické sloučeniny

editovat

Uhlovodíky

editovat
   

Alkoholy

editovat
 

Fenoly a jejich deriváty

editovat
 

Aldehydy

editovat
 

Karboxylové kyseliny

editovat
 

Reference

editovat
  1. The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-03].

Externí odkazy

editovat