Grand Prix Itálie 1950

Grand Prix Itálie (XXI Gran Premio d'Italia) byla sedmým závodem sezóny 1950, který se konal 3. září 1950 na okruhu Autodromo Nazionale Monza. Šanci získat titul mistra světa mělo pouze hvězdné F trio z týmu Alfa Romeo, Juan Manuel Fangio, který měl na svém kontě 26 bodů a dvou bodový náskok před druhým Fagiolim. Fangiovi stačilo k zisku titulu dojet na druhém místě, nebo bodovat na třetím, čtvrtém či pátém místě a to za předpokladu, že Farina nezvítězí. Giuseppe Farina utočil na titul ze třetí pozice se čtyřbodovou ztrátou, a k zisku titulu musel zvítězit a doufat, že Fangio nebude lepší než třetí. Paradoxně nejhůře na tom byl druhý muž celkového pořadí Luigi Fagioli, který získal již čtyři druhá místa, a protože pravidla dovolovala započítat pouze čtyři nejlepší výsledky, Fagioli musel zvítězit a spoléhat na to, že Farina nezíská lepší než třetí místo a Fangio páté místo. V tomto ohledu na tom byli Farina a Fangio lépe, oba totiž bodovali pouze třikrát a tak se jim žádný výsledek nebude škrtat.

Itálie Grand Prix Itálie 1950
7. závod v sezóně 1950
Detaily závodu
Datum3. září 1950
Oficiální názevXXI Gran Premio d'Italia
MístoAutodromo Nazionale Monza, Monza, Itálie
Délka trati6,3 km
Délka závodu80 kol, 504 km
Pole position
PilotArgentina Juan Manuel FangioAlfa Romeo
Čas1'58.6
Nejrychlejší kolo
PilotArgentina Juan Manuel FangioAlfa Romeo
Čas2'00.0 (v 7. kole)
Stupně vítězů
PrvníItálie Giuseppe FarinaAlfa Romeo
DruhýItálie Dorino Serafini
Itálie Alberto Ascari
Ferrari
TřetíItálie Luigi FagioliAlfa Romeo

Oficiální plakát

Průběh závodu

editovat

Účastníci

editovat

Startovní listina závodu Formule 1 v italské Monze čítala celkem 27 vozů a patřila k těm vůbec nejdelším. Alfa Romeo přihlásila hned pětici vozů, po boku trojice uchazečů o titul Fangio, Fagioli a Farina se objevil Consalvo Sanesi a Piero Taruffi. Fangio a Farina měli možnost startovat s novým modelem Alfa Romeo 159, vůz částečně vycházel z verze vozu 158, od kterého se výrazně liší především zdokonaleným brzdovým systémem, modifikovanou rozvodovkou a úplně novou zadní nápravou De Dion. Výkon motoru vzrostl na 425 CV při 9300 otáčkách (jednalo se o motor o objemu 1500 cc), jedinou nevýhodou motoru byla jeho nadměrná spotřeba (na 1 litr ujel vůz 0,582 km). Domácí konkurent, Scuderia Ferrari, přivezl na milánský okruh pouze vozy pro Alberta Ascariho a Dorina Serafiniho, který přešel z motocyklů na automobily. Scuderia tak oficiálně představila nové Ferrari 375, které disponovalo vidlicovým 12válcovým motorem s úhlem rozevření 60° a o objemu 4500 cc, první verze motoru měla výkon 330 koní při 7000 otáčkách. Na startu se objevilo ještě soukromé Ferrari 125 Brita Petera Whiteheada a hybridní vůz Ferrari 166 Clemente Biondettiho s motorem Jaguar. Dalším domácím účastníkem byla automobilka Maserati, která již tradičně připravila vozy pro týmy Officine Alfieri Maserati (Franco Rol a Louis Chiron), Enrico Plate (Princ Bira a Toulo de Graffenried), Scuderia Ambrosiana (David Murray) a Scuderia Milano (Felice Bonetto a Franco Comotti). Soukromé Maserati na Monzu přivezl Paul Pietsch, jenž se stal prvním Němcem startující v mistrovství světa formule 1. Značný útlum automobilky Talbot se projevil především v neúčasti továrního týmu, na startu se Talboty prezentovali v menších týmech nebo v rukou soukromníků. Další francouzská automobilka Simca přivezla vozy pro Maurice Trintignanta a Roberta Manzona.

Již v kvalifikaci ukázala Alfa Romeo v čem je její síla...výkon, lehkost a ovladatelnost, ale Ferrari se neztratilo a kdo očekával, že bude při své váze (o 120 kg těžší než Alfa) neohrabané a bude těžit spíše z menší spotřeby a menšího počtu zastávek v boxu. Alberto Ascari ztratil pouze dvě desetiny na vítěze kvalifikace Fangia a to ještě jel za horších meteorologických podmínek. Na třetím místě skončil Giuseppe Farina a první řadu zkompletoval Consalvo Sanesi taktéž na Alfě. Luigi Fagioli se kvalifikoval na pátém místě a cesta k titulu se mu mírně zkomplikovala.

Nejlépe odstartoval Farina, před Fangiem a Sanesim, zatímco Ascari na startu zaspal a zařadil se za tuto trojici. Po průjezdu prvním kolem je mladý Ascari již za Farinou na druhém místě, pronásledován čtveřicí Fangio, Sanesi, Taruffi a Fagioli. Oba piloti v čele závodu pomalu kolo za kolem navyšovali náskok před svými pronásledovately i přesto, že Fangio zajel v sedmém kole nejrychlejší kolo. Ve 14 kole se Ascari dostal před Farinu a vedl závod, ale jeho radost trvala pouhá dvě kola, když ho opět vystřídal Farina. Ascari si vychutnal pohár hořkosti až do dna, skvěle rozjetý závod zastavila zlomená zadní náprava. Farina si na čele získal již bezkonkurenční náskok, který nepustil až do cíle.

Díky gestu Serafiniho, mohl Ascari po návratu do boxů pokračovat v závodě. Fangio zastavil v boxech ve 24. kole a jeho Alfa byla definitivně nepojízdná. Vedení týmu povolalo do depa Taruffiho a ten předal vůz Fangiovi, naděje na zisk titulu byla znovu oživena. Fangio se vydal na stíhací jízdu, ale po deseti kolech se z motoru vyvalil bílý kouř a to znamenalo definitivní konec všech nadějí. Farina v 50. kole zajel do boxu ke druhé zastávce a po jejím opuštění měl luxusní náskok jedné a půl minuty na Ascariho. Giuseppe Farina si třetím vítězstvím v sezóně zajistil titul mistra světa.

Výsledky

editovat
  • 3. září 1950
  • Okruh Monza
  • 80 kol × 6,3 km – 504 km
  • 7. Grand Prix
  • 3. vítězství pro « Giuseppe Farinu » Vyrovnaný rekord
  • 6. vítězství pro « Alfu Romeo » Nový rekord
  • 3. vítězství pro « Itálii » Vyrovnaný rekord
  • 2. vítězství pro vůz se startovním číslem « 10 » Nový rekord
  • 1. vítězství z 3. místa na startu »
Legenda k tabulce
Barva Výsledek
Zlatá Vítěz
Stříbrná 2. místo
Bronzová 3. místo
Zelená Bodované umístění
Modrá Nebodované umístění
Dokončil neklasifikován (NC)
Fialová Odstoupil (Ret)
Červená Nekvalifikoval se (DNQ)
Nepředkvalifikoval se (DNPQ)
Černá Diskvalifikován (DSQ)
Bílá Nestartoval (DNS)
Závod zrušen (C)
Světle
modrá
Pouze trénoval (PO)
Páteční testovací jezdec (TD)
Bez
barvy
Netrénoval (DNP)
Vyřazen (EX)
Nepřijel (DNA)
Odvolal účast (WD)
Nezúčastnil se (prázdné)
Označení Význam
Tučnost Pole position
Kurzíva Nejrychlejší kolo
Jezdec nedojel do cíle, ale byl klasifikován, protože odjel více než 90 % délky závodu.
Byl udělován poloviční počet bodů, protože bylo odjeto méně než 75 % délky závodu.
Horní index Umístění bodujících jezdců
ve sprintu


Pozice Č Jezdec Vůz Kolo Čas +/- Pole Body Nej. kolo
1 10.   Giuseppe Farina Alfa Romeo 159 80 2h51'17"4   2 3 8
2 48.   Dorino Serafini* poleman
  Alberto Ascari
Ferrari 375 80
(47, 33)
à 1'18"6   4 6
X
3
3
3 36.   Luigi Fagioli Alfa Romeo 158 80 à 1'35"6   2 5 4
4 58.   Louis Rosier Talbot T 26 C 75 à 5 kol   9 13 3 2'13.1 (15.)
5 24.   Philippe Étancelin Talbot T 26 C 75 à 5 kol   11 16 2 2'13.3 (16.)
6 38.   Toulo de Graffenried Maserati 4CLT/48 72 à 8 kol   11 17
7 8.   Peter Whitehead Ferrari 125 72 à 8 kol   11 18
Pozice Č Odstoupili Vůz Kolo Příčina +/- Pole Body Nej. kolo
Ret 50.   David Murray Maserati 4CLT/48 57 Rozvody   8 24
Ret 32.   Cuth Harrison ERA B/C 52 Chladič   9 21
Ret 12.   Raymond Sommer Talbot T 26 C 49 Rozvody   7 8 2'10.2 (11.)
Ret 40.   Guy Mairesse Talbot T 26 C 43 Odstoupil   10 11 2'22.0 (25.)
Ret 4.   Franco Rol Maserati 4CLT/48 40 Odstoupil   6 9
Ret 60.   Piero Taruffi * poleman
  Juan Manuel Fangio
Alfa Romeo 158 35
(25, 9)
Motor   2 7
X
Ret 56.   Pierre Levegh Talbot T 26 C 30 Převodovka   13 20 2'15.3 (21.)
Ret 18.   Juan Manuel Fangio Alfa Romeo 159 24 Rozvody   2 1 1 2'00.0
Ret 2.   Johnny Claes Talbot T 26 C 23 Přehřátí   16 22 2'19.0 (23.)
Ret 16.   Alberto Ascari Ferrari 375 22 Motor   2 2
Ret 22.   Clemente Biondetti Ferrari 166 S 18 Motor   18 25
Ret 64.   Henri Louveau Talbot T 26 C-GS 17 Odstoupil   12 14 2'15.0 (20)
Ret 62.   Gianfranco Comotti Maserati 4CLT/50 16 Odstoupil   17 26
Ret 42.   Maurice Trintignant Simca Gordini T 15 14 Osa řízení   22 12 2'10.2 (11.)
Ret 6.   Louis Chiron Maserati 4CLT/48 14 Tlak oleje   19 19
Ret 46.   Consalvo Sanesi Alfa Romeo 158 12 Motor   4 4
Ret 44.   Roberto Manzon Simca Gordini T 15 7 Převodovka   10 10
Ret 30.   Princ Bira Maserati 4CLT/48 2 Motor   10 15 2'22.0 (25.)
Ret 28.   Paul Pietsch Maserati 4CLT/48 1 Motor   27 27

Stupně vítězů

editovat

Jezdci

  • 5. podium pro «   Luigi Fagioliho » nový rekord
  • 3. podium pro «   Giuseppe Farinu »
  • 2. podium pro «   Alberta Ascariho »
  • 1. podium pro   Dorina Serafiniho (jediné podium)

Vozy

  • 12. podium pro « Alfu Romeo » nový rekord
  • 3. podium pro « Ferrari »

Státy

  • 11. podium pro «   Itálii » nový rekord

Bodové umístění

editovat
  • V závorce body získané v této Grand Prix.

Jezdci

  • 30 (8) bodů pro «   Giuseppe Farinu » nový rekord
  • 28 (4) bodů pro «   Luigi Fagioliho »
  • 27 (1) bodů pro «   Juana Manuela Fangia »
  • 13 (3) body pro «   Luise Rosiera »
  • 11 (3) bodů pro «   Alberta Ascariho »
  • 3 (3) bodů pro   Dorina Serafiniho jediné body
  • 3 (2) bod pro «   Phelippeho Étancelina

Vozy

  • 89 (13) bodů pro « Alfu Romeo » Nový rekord
  • 20 (5) bodů pro « Talbot »
  • 21 (6) bodů pro « Ferrari »

Státy

  • 74 (18) bodů pro «   Itálii » Nový rekord
  • 27 (1) bodů pro «   Argentinu »
  • 26 (5) bodů pro «   Francii »

Nejrychlejší kolo

editovat
  • Juan Manuel Fangio 2'00"0 180,833 km
  • 3. nejrychlejší kolo pro « Juana Manuela Fangia »
  • 6. nejrychlejší kolo pro « Alfu Romeo » Nový rekord
  • 3. nejrychlejší kolo pro « Argentinu »
  • 1. nejrychlejší kolo pro vůz se startovním číslem 18 » vyrovnaný rekord

Nekvalifikovali se

editovat
  • Felice Bonetto – Maserati

Vedení v závodě

editovat
  • « Giuseppe Farina » byl ve vedeni 197 kol nový rekord
  • Alberto Ascari » byl ve vedeni 2 kola
  • « Alfa Romeo » byla ve vedení 384 kol nový rekord
  • Ferrari » bylo ve vedeni 2 kola
  • « Itálie » byla ve vedení 207 kol. Nový rekord
Kola km Jezdec %
1.–13. kolo 81,9 km Giuseppe Farina 16,5 %
14.–15. kolo 12,6 km Alberto Ascari 2,5 %
16.–80. kolo 409,5 km Giuseppe Farina 81 %
Farina

Farina

Postavení na startu

editovat
  • Juan Manuel Fangio 1'58.6 Alfa Romeo
  • 4. Pole position pro « Juana Manuela Fangia » nový rekord
  • 6. Pole position pro « Alfu Romeo » (nový rekord)
  • 4. Pole position pro « Argentinu » (nový rekord)
  • 1. Pole position pro vůz se startovním číslem 18 »
  • 6x první řadu získali « Giuseppe Farina » a « Juan Manuel Fangio » (nový rekord)
  • 1x první řadu získali Alberto Ascari » a Consalvo Sanesi
  • 18x první řadu získala « Alfa Romeo » (nový rekord)
  • 1x první řadu získala Ferrari »
  • 12x první řadu získala « Itálie » (nový rekord)
  • 7x první řadu získala « Argentina »
_______1_______
 
Juan Manuel Fangio
Alfa Romeo
1'58.6
_______2_______
 
Alberto Ascari
Ferrari
1'58.8
_______3_______
 
Giuseppe Farina
Alfa Romeo
2'00.2
_______4_______
 
Consalvo Sanesi
Alfa Romeo
2'00.4
_______5_______
 
Luigi Fagioli
Alfa Romeo
2'04.0
_______6_______
 
Dorino Serafini
Ferrari
2'05.2
_______7_______
 
Piero Taruffi
Alfa Romeo
2'05.8
_______8_______
 
Raymond Sommer
Talbot
2'08.6
_______9_______
 
Franco Rol
Maserati
2'10.0
_______10_______
 
Robert Manzon
Simca
2'12.4
_______11_______
 
Guy Mairesse
Talbot
2'13.2
_______12_______
 
Maurice Trintignant
Simca
2'13.4
_______13_______
 
Louis Rosier
Talbot
2'13.4
_______14_______
 
Henri Louveau
Talbot
2'13.8
_______15_______
 
Princ Bira
Maserati
2'14.0
_______16_______
 
Philippe Étancelin
Talbot
2'14.4
_______17_______
 
Toulo de Graffenried
Maserati
2'14.4
_______18_______
 
Peter Whitehead
Ferrari
2'16.2
_______19_______
 
Louis Chiron
Maserati
2'17.2
_______20_______
 
Pierre Levegh
Talbot
2'17.2
_______21_______
 
Cuth Harrison
ERA
2'18.4
_______22_______
 
Johnny Claes
Talbot
2'18.6
_______23_______
 
Felice Bonetto
Maserati
2'19.8
_______24_______
 
David Murray
Maserati
2'22.0
_______25_______
 
Clemente Biondetti
Ferrari
2'30.6
_______26_______
 
Franco Comotti
Maserati
2'33.6
_______27_______
 
Paul Pietsch
Maserati
- -- ---

Startovní listina

editovat
Č. Tým Pilot Konstruktér Šasi Motor Pneumatiky
2 Ecurie Belge   Johnny Claes Talbot Talbot T26C Talbot 4.5 L6 D
4 Officine Alfieri Maserati   Franco Rol Maserati Maserati 4CLT/48 Maserati 1.5 L4C Pirelli
6 Officine Alfieri Maserati   Louis Chiron Maserati Maserati 4CLT/48 Maserati 1.5 L4C Pirelli
8 Privátní   Peter Whitehead Ferrari Ferrari 125 Ferrari 125 1.5 V12C D
10 Alfa Romeo SpA   Giuseppe Farina Alfa Romeo Alfa Romeo 159 Alfa Romeo 158 1.5 L8C Pirelli
12 Privátní   Raymond Sommer Talbot Talbot T26C Talbot 4.5 L6 D
16 Scuderia Ferrari   Alberto Ascari Ferrari Ferrari 375 Ferrari 375 4.5 V12 Pirelli
18 Alfa Romeo SpA   Juan Manuel Fangio Alfa Romeo Alfa Romeo 159 Alfa Romeo 158 1.5 L8C Pirelli
22 Privátní   Clemente Biondetti Ferrari Ferrari 166S Jaguar XK 3.4 L6
24 Privátní   Philippe Étancelin Talbot Talbot T26C Talbot 4.5 L6 D
28 Privátní   Paul Pietsch Maserati Maserati 4CLT/48 Maserati 1.5 L4C Pirelli
30 Enrico Plate   Princ Bira Maserati Maserati 4CLT/48 Maserati 1.5 L4C Pirelli
32 Privátní   Cuth Harrison ERA ERA B ERA 1.5 L6C D
36 Alfa Romeo SpA   Luigi Fagioli Alfa Romeo Alfa Romeo 158 Alfa Romeo 158 1.5 L8C Pirelli
38 Enrico Plate   Toulo de Graffenried Maserati Maserati 4CLT/48 Maserati 1.5 L4C Pirelli
40 Privátní   Guy Mairesse Talbot Talbot T26C Talbot 4.5 L6 D
42 Equipe Gordini   Maurice Trintignant Simca Gordini Simca T15 Gordini 1.5 L4C E
44 Equipe Gordini   Robert Manzon Simca Gordini Simca T15 Gordini 1.5 L4C E
46 Alfa Romeo SpA   Consalvo Sanesi Alfa Romeo Alfa Romeo 158 Alfa Romeo 158 1.5 L8C Pirelli
48 Scuderia Ferrari   Dorino Serafini Ferrari Ferrari 375 Ferrari 375 4.5 V12 Pirelli
50 Scuderia Ambrosiana   David Murray Maserati Maserati 4CLT/48 Maserati 1.5 L4C D
52 Scuderia Milano   Felice Bonetto Maserati Milano 1 Speluzzi 1.5 L4C Pirelli
56 Privátní   Pierre Levegh Talbot Talbot T26C Talbot 4.5 L6 D
58 Ecurie Rosier   Louis Rosier Talbot Talbot T26C Talbot 4.5 L6 D
60 Alfa Romeo SpA   Piero Taruffi Alfa Romeo Alfa Romeo 158 Alfa Romeo 158 1.5 L8C Pirelli
62 Scuderia Milano   Franco Comotti Maserati Maserati 4CLT/50 Maserati 1.5 L4C Pirelli
64 Ecurie Rosier   Henri Louveau Talbot Talbot T26C - GS Talbot 4.5 L6 D

Zajímavosti

editovat
  • V závodě debutoval Clemente Biondetti, Consalvo Sanesi, Dorino Serafini, Franco Comotti, Gui Mairesse, Henri Louveau, Paul Pietsch a Pierro Taruffi.
  • Poprvé představen vůz Alfa Romeo 159, Ferrari 166T a Ferrari 375
Pole position Vítězství Nej. kolo Hat trick Vedení Chelem
             
Juan Manuel Fangio Giuseppe Farina Juan Manuel Fangio   Giuseppe Farina Alberto Ascari  
Alfa Romeo 158 Alfa Romeo 158 Alfa Romeo 158   Alfa Romeo 158 Ferrari 375  
1'58.6 2:51'17.4 2'00.0 78 kol 2 kola
191,231 km/h 176,543 km/h 189,000 km/h 491,4 km 12,6 km

Stav MS

editovat
  • GP – body získané v této Grand Prix
* Jezdec Body GP * Vůz Body GP * Stát Body GP
1   Giuseppe Farina 30 8 1 Alfa Romeo 89 13 1 Itálie  Itálie 74 18
2   Juan Manuel Fangio 27 1 2 Ferrari 21 6 2 Argentina  Argentina 27 1
3   Luigi Fagioli 24 (28) 4 3 Talbot 20 5 3 Francie  Francie 26 5
4   Louis Rosier 13 3 4 Kurtis Kraft 14 4   USA 24
5   Alberto Ascari 11 3 5 Maserati 11 5   Velká Británie 8
6   Johnnie Parsons 9 6 Deidt 10 6 Thajsko  Thajsko 5
7   Bill Holland 6 7 Simca 3 7 Monako  Monako 4
8   Princ Bira 5
9   Reg Parnel 4
10   Louis Chiron 4
11   Mauri Rose 4
12   Peter Whitehead 4
13   Yves Giraud-Cabantous 3
14   Raymond Sommer 3
15   Cecil Green 3
16   Robert Manzon 3
17   Dorino Serafini 3 3
18   Philippe Étancelin 3 2
17   Felice Bonetto 2
18   Joie Chitwood 1
19   Tony Bettenhausen 1
21   Eugene Chaboud 1

Externí odkazy

editovat