Formule 1 v roce 1972

Sezóna Formule 1 1972 byla 23. sezónou Mistrovství světa Formule 1, závodní série pořádané pod hlavičkou Mezinárodní automobilové federace (FIA). Sezóna zahrnovala 12. mistrovských a 6 nemistrovských závodů. Mistrovství světa se konalo mezi 23. lednem a 8. říjnem.

23. sezóna
mistrovství světa vozů Formule 1
(1972)
Mistr světa Emerson Fittipaldi
Mistr světa Emerson Fittipaldi
Obecné informace
Počet závodů12
Počet pilotů44
Počet týmů18
Pohár jezdců
PrvníBrazílie Emerson Fittipaldi
(LotusFord)
DruhýSpojené království Jackie Stewart
(TyrrellFord)
TřetíNový Zéland Denny Hulme
(McLarenFord)
Pohár konstruktérů
PrvníSpojené království LotusFord
DruhýSpojené království TyrrellFord
TřetíSpojené království McLarenFord
Formule 1
1973

Emerson Fittipaldi, jezdící za Lotus, se ve svých 25 letech stal dosud nejmladším mistrem světa.[1] Tento rekord vydržel až do titulu Fernanda Alonsa v roce 2005. Úřadující šampion Jackie Stewart skončil v šampionátu na druhém místě. Tým Lotus skončil celkově pátý v pořadí sezóny 1971, ale neustále vyvíjel svůj inovativní „klínový“ design vozu Lotus 72, aby získal překvapivé vítězství v šampionátu.[2] Vůz měl nápadné černo-zlaté zbarvení podle jejich sponzora Imperial Tobacco, které představilo novou značku cigaret John Player Special.

Tým British Racing Motors (BRM) získal své poslední vítězství, když Jean-Pierre Beltoise vyhrál Grand Prix Monaka 1972 zasaženou deštěm s vozem BRM P160.

Týmy a jezdci

editovat
Účastník Konstruktér Šasi Motor Pneumatiky Jezdci Závody
  Motor Racing Developments Brabham-Ford BT33
BT34
BT37
Ford Cosworth DFV 3,0 V8 G   Graham Hill Vše
  Carlos Reutemann 1–2, 5–12
  Wilson Fittipaldi 3–12
  Marlboro BRM
  España Marlboro BRM
  Austria Marlboro BRM
BRM P160B
P153
P180
P160C
BRM P142 3,0 V12 F   Howden Ganley 1–6, 8–12
  Reine Wisell 1, 3–4, 6, 8, 10
  Peter Gethin 1–7, 9–12
  Alex Soler-Roig 1, 3
  Helmut Marko 1–2, 4–6
  Jean-Pierre Beltoise 2–12
  Vern Schuppan 5
  Jackie Oliver 7
  Bill Brack 11
  Brian Redman 12
  Scuderia Ferrari SpA SEFAC Ferrari 312B2 Ferrari 001/1 3,0 F12 F   Jacky Ickx Vše
  Clay Regazzoni 1–5, 8–12
  Mario Andretti 1–3, 10, 12
  Nanni Galli 6
  Arturo Merzario 7–8
  John Player Team Lotus
  World Wide Racing
Lotus-Ford 72D Ford Cosworth DFV 3,0 V8 F   Emerson Fittipaldi Vše
  David Walker 1–9, 12
  Reine Wisell 11–12
  STP March Racing Team March-Ford 721
721X
721G
Ford Cosworth DFV 3,0 V8 G   Ronnie Peterson Vše
  Niki Lauda Vše
  Équipe Matra Sports Matra MS120C
MS120D
Matra MS72 3,0 V12 G   Chris Amon Vše
  Yardley Team McLaren McLaren-Ford M19A
M19C
Ford Cosworth DFV 3,0 V8 G   Denny Hulme Vše
  Peter Revson 1–3, 5, 7, 9–12
  Brian Redman 4, 6, 8
  Jody Scheckter 12
  Brooke Bond Oxo - Rob Walker Team Surtees
  Ceramica Pagnossin Team Surtees
  Flame Out Team Surtees
  Team Surtees
Surtees-Ford TS9B
TS14
Ford Cosworth DFV 3,0 V8 F   Tim Schenken Vše
  Andrea de Adamich Vše
  Mike Hailwood 2–10, 12
  John Surtees 10, 12
  Elf Team Tyrrell Elf Tyrrell-Ford 003
002
004
005
006
Ford Cosworth DFV 3,0 V8 G   Jackie Stewart 1–4, 6–12
  François Cevert Vše
  Patrick Depailler 6, 12
  Team Williams Motul March-Ford
Politoys-Ford
711
721
FX3
Ford Cosworth DFV 3,0 V8 G   Henri Pescarolo Vše
  Carlos Pace 2–12
  Team Eifelland Caravans Eifelland-Ford 21 Ford Cosworth DFV 3,0 V8 G   Rolf Stommelen 2–9
  Lucky Strike Racing Lotus-Ford 72D Ford Cosworth DFV 3,0 V8 F   Dave Charlton 2, 6–8
  Team Gunston Surtees-Ford TS9 Ford Cosworth DFV 3,0 V8 F   John Love 2
Brabham-Ford BT33   William Ferguson 2
  Clarke-Mordaunt-Guthrie Racing March-Ford 721G Ford Cosworth DFV 3,0 V8 F   Mike Beuttler 3–12
  Martini Racing Tecno PA123/3 Tecno Series-P 3,0 F12 F   Nanni Galli 5, 7, 9–10
  Derek Bell 6, 8, 10–12
  Darnval Connew Racing Team Connew-Ford PC1 Ford Cosworth DFV 3,0 V8 F   François Migault 7, 9
  Gene Mason Racing March-Ford 711 Ford Cosworth DFV 3,0 V8 F   Skip Barber 11–12
  Champcarr Inc. Surtees-Ford TS9B Ford Cosworth DFV 3,0 V8 F   Sam Posey 12

Změny před sezónou

editovat

Změny během sezóny

editovat
  • Günther Hennerici, majitel společnosti Eifelland na výrobu karavanů, se oženil s pilotkou Formule 2 Hannelore Wernerovou. Společně založili závodní tým, který v roce 1971 soutěžil v německém šampionátu Formule 3, než se v roce 1972 připojil do Formule 1. Od druhého závodu sezóny nastoupili s přepracovaným vozem March 721 pod jménem Eifelland a podepsali smlouvu s Rolfem Stommelenem z týmu Surtees. Než však sezóna skončila, ze šampionátu odstoupili a zaměřili své úsilí na Formuli 3.
  • Tecno byl úspěšný italský motokárový a závodní tým. Se sponzorstvím od Martini si postavili vlastní šasi pro Formuli 1 a v roce 1972 vstoupili do šampionátu od Grand Prix Belgie. Podepsali Nanni Galliho, který přišel z týmu March.
  • Connew Racing Team měl v úmyslu vstoupit a soutěžit v celé sezóně 1972, ale podařilo se mu odstartovat pouze do Grand Prix Rakouska s francouzským jezdcem Francoisem Migaultem za volantem. Své vlastnoručně vyrobené šasi upravili tak, aby splňovaly předpisy Formule 5000 pro rok 1973, ale na konci tohoto roku vůz havaroval a tým se rozpadl.

Kalendář

editovat
Pořadí Grand Prix Okruh Datum
1 Grand Prix Argentiny   Autódromo Oscar Alfredo Gálvez, Buenos Aires 23. leden
2 Grand Prix Jihoafrické republiky   Kyalami Grand Prix Circuit, Midrand 4. březen
3 Grand Prix Španělska   Circuito Permanente Del Jarama, Madrid 1. květen
4 Grand Prix Monaka   Circuit de Monaco, Monte Carlo 14. květen
5 Grand Prix Belgie   Nivelles-Baulers, Nivelles 4. červen
6 Grand Prix Francie   Charade Circuit, Clermont-Ferrand 2. červenec
7 Grand Prix Velké Británie   Brands Hatch, West Kingsdown 15. červenec
8 Grand Prix Německa   Nürburgring, Nürburg 30. červenec
9 Grand Prix Rakouska   Österreichring, Spielberg 13. srpen
10 Grand Prix Itálie   Autodromo Nazionale di Monza, Monza 13. září
11 Grand Prix Kanady   Mosport Park, Bowmanville[pozn. 1] 24. září
12 Grand Prix USA   Watkins Glen International, New York 8. říjen

Změny v kalendáři

editovat

Zrušené závody

editovat
  • Formule 1 zamýšlela uspořádat druhou Grand Prix ve Spojených státech, nazvanou Grand Prix USA Západ, na okruhu Ontario Motor Speedway poblíž Los Angeles. Závod se měl konat 9. dubna a měl být třetím závodem v kalendáři. FIA požadovala po majitelích okruhu, aby nejprve uspořádali testovací závod, ale ti nevyhověli a závod byl zrušen.
  • Grand Prix Nizozemska byla původně naplánována na 18. června mezi Grand Prix Belgie a Francie, ale byla zrušena kvůli bezpečnostním vylepšením, které nebyly na okruhu Zandvoort dokončeny včas před závodem, kvůli nedostatku financí.[3]
  • Grand Prix Mexika byla naplánována na 22. října, jako poslední závod šampionátu, ale byla zrušena poté, co místní zájem opadl po smrti Pedra Rodrígueze, který zemřel při havárii sportovního vozu v roce 1971.[4]

Změny předpisů

editovat

Technické předpisy

editovat
  • Minimální hmotnost vozu byla zvýšena z 530 kg na 550 kg.[5]
  • Stejně jako v letech 19661969 mohly nyní vozy se stlačeným motorem, například s turbodmychadlem, mít zdvihový objem 1500 cm³. (Na dva roky mezitím byl snížen na 500 cm³.) Maximální zdvihový objem pro motory s přirozeným sáním zůstal na 3 000 cm³.[5]

Bezpečnostní předpisy

editovat

Bezpečnost se ve Formuli 1 stala vážným tématem. Od roku 1969 začaly být instalované některé bezpečnostní prvky. Rok 1972 byl první sezónou, kdy všechny navštívené okruhy odpovídaly povinným bezpečnostním normám. Byla zveřejněna oficiální kritéria bezpečnosti okruhu, včetně například specifikací oplocení proti úlomkům.[5][6]

Na vozech byla také povinná některá bezpečnostní opatření:[5][6]

  • Palivové nádrže musely být vyloženy „bezpečnostní pěnou“.
  • Žádná hořčíková deska nesměla mít tloušťku menší než 3 milimetry.
  • Jezdec musel mít opěrku hlavy.
  • Byly stanoveny minimální rozměry pro kokpit.
  • Jezdec musel být zajištěn 6bodovým pásem.
  • Byl navržen jeden spínač tak, aby odpojil elektrické komponenty na voze a spustil hasicí přístroj.
  • Na zadní část vozu bylo namontováno 15W červené světlo.

Sportovní předpisy

editovat

Byl zveřejněn první Kodex chování jezdců.[5][6]

Výsledky a pořadí

editovat

Grands Prix

editovat
Pořadí Grand Prix Pole position Nejrychlejší kolo Vítěz závodu Vítězný tým Pneumatiky Výsledky
1   Grand Prix Argentiny   Carlos Reutemann   Jackie Stewart   Jackie Stewart   Tyrrell-Ford G Výsledky
2   Grand Prix Jihoafrické republiky   Jackie Stewart   Mike Hailwood   Denny Hulme   McLaren-Ford G Výsledky
3   Grand Prix Španělska   Jacky Ickx   Jacky Ickx   Emerson Fittipaldi   Lotus-Ford F Výsledky
4   Grand Prix Monaka   Emerson Fittipaldi   Jean-Pierre Beltoise   Jean-Pierre Beltoise   BRM F Výsledky
5   Grand Prix Belgie   Emerson Fittipaldi   Chris Amon   Emerson Fittipaldi   Lotus-Ford F Výsledky
6   Grand Prix Francie   Chris Amon   Chris Amon   Jackie Stewart   Tyrrell-Ford G Výsledky
7   Grand Prix Velké Británie   Jacky Ickx   Jackie Stewart   Emerson Fittipaldi   Lotus-Ford F Výsledky
8   Grand Prix Německa   Jacky Ickx   Jacky Ickx   Jacky Ickx   Ferrari F Výsledky
9   Grand Prix Rakouska   Emerson Fittipaldi   Denny Hulme   Emerson Fittipaldi   Lotus-Ford F Výsledky
10   Grand Prix Itálie   Jacky Ickx   Jacky Ickx   Emerson Fittipaldi   Lotus-Ford F Výsledky
11   Grand Prix Kanady   Peter Revson   Jackie Stewart   Jackie Stewart   Tyrrell-Ford G Výsledky
12   Grand Prix USA   Jackie Stewart   Jackie Stewart   Jackie Stewart   Tyrrell-Ford G Výsledky

Bodový systém

editovat

Body získalo šest nejlepších klasifikovaných jezdců. Mezinárodní pohár konstruktérů započítával pouze body jezdce s nejvyšším umístěním v každém závodě. Pro Mistrovství i Pohár se počítalo pět nejlepších výsledků z kol 1-6 a pět nejlepších výsledky z kol 7-12.

Čísla bez závorek jsou mistrovské body a čísla v závorkách představují celkový počet získaných bodů. Body byly udělovány v následujícím systému:

Umístění 1. 2. 3. 4. 5. 6.
Body 9 6 4 3 2 1
Zdroj:[7]

Pořadí jedzců

editovat
Poř. Jezdec ARG
 
RSA
 
ESP
 
MON
 
BEL
 
FRA
 
GBR
 
GER
 
AUT
 
ITA
 
CAN
 
USA
 
Body
1   Emerson Fittipaldi Ret 2 1 3 1 2 1 Ret 1 1 11 Ret 61
2   Jackie Stewart 1 Ret Ret 4 1 2 11 7 Ret 1 1 45
3   Denny Hulme 2 1 Ret 15 3 7 5 Ret 2 3 3 3 39
4   Jacky Ickx 3 8 2 2 Ret 11 Ret 1 Ret Ret 12 5 27
5   Peter Revson Ret 3 5 7 3 3 4 2 18 23
6   François Cevert Ret 9 Ret NC 2 4 Ret 10 9 Ret Ret 2 15
7   Clay Regazzoni 4 12 3 Ret Ret 2 Ret Ret 5 8 15
8   Mike Hailwood Ret Ret Ret 4 6 Ret Ret 4 2 17 13
9   Ronnie Peterson 6 5 Ret 11 9 5 7 3 12 9 DSQ 4 12
10   Chris Amon DNS 15 Ret 6 6 3 4 15 5 Ret 6 15 12
11   Jean-Pierre Beltoise Ret Ret 1 Ret 15 11 9 8 8 Ret Ret 9
12   Mario Andretti Ret 4 Ret 7 6 4
13   Howden Ganley 9 NC Ret Ret 8 DNS 4 6 11 10 Ret 4
14   Brian Redman 5 9 5 Ret 4
15   Graham Hill Ret 6 10 12 Ret 10 Ret 6 Ret 5 8 11 4
16   Carlos Reutemann 7 Ret 13 12 8 Ret Ret Ret 4 Ret 3
17   Andrea de Adamich Ret NC 4 7 Ret 14 Ret 13 14 Ret Ret Ret 3
18   Carlos Pace 17 6 17 5 Ret Ret NC NC Ret 9 Ret 3
19   Tim Schenken 5 Ret 8 Ret Ret 17 Ret 14 11 Ret 7 Ret 2
20   Arturo Merzario 6 12 1
21   Peter Gethin Ret NC Ret Ret Ret DNS Ret 13 6 Ret Ret 1
  Wilson Fittipaldi 7 9 Ret 8 12 7 Ret Ret Ret Ret 0
  Niki Lauda 11 7 Ret 16 12 Ret 9 Ret 10 13 DSQ NC 0
  Patrick Depailler NC 7 0
  Helmut Marko 10 14 8 10 Ret 0
  Mike Beuttler DNQ 13 Ret 19 13 8 Ret 10 NC 13 0
  Henri Pescarolo 8 11 11 Ret NC DNS Ret Ret DNS DNQ 13 14 0
  David Walker DSQ 10 9 14 14 18 Ret Ret Ret Ret 0
  Jody Scheckter 9 0
  Rolf Stommelen 13 Ret 10 11 16 10 Ret 15 0
  Reine Wisell Ret Ret Ret Ret Ret 12 Ret 10 0
  Sam Posey 12 0
  Nanni Galli Ret 13 Ret NC Ret 0
  Skip Barber NC 16 0
  John Love 16 0
  Dave Charlton Ret DNQ Ret Ret 0
  Derek Bell DNS Ret DNQ DNS Ret 0
  Alex Soler-Roig Ret Ret 0
  Jackie Oliver Ret 0
  François Migault DNS Ret 0
  John Surtees Ret DNS 0
  Bill Brack Ret 0
  William Ferguson DNS 0
  Vern Schuppan DNS 0
Poř. Jezdec ARG
 
RSA
 
ESP
 
MON
 
BEL
 
FRA
 
GBR
 
GER
 
AUT
 
ITA
 
CAN
 
USA
 
Body
Legenda k tabulce
Barva Výsledek
Zlatá Vítěz
Stříbrná 2. místo
Bronzová 3. místo
Zelená Bodované umístění
Modrá Nebodované umístění
Dokončil neklasifikován (NC)
Fialová Odstoupil (Ret)
Červená Nekvalifikoval se (DNQ)
Nepředkvalifikoval se (DNPQ)
Černá Diskvalifikován (DSQ)
Bílá Nestartoval (DNS)
Závod zrušen (C)
Světle
modrá
Pouze trénoval (PO)
Páteční testovací jezdec (TD)
Bez
barvy
Netrénoval (DNP)
Vyřazen (EX)
Nepřijel (DNA)
Odvolal účast (WD)
Nezúčastnil se (prázdné)
Označení Význam
Tučnost Pole position
Kurzíva Nejrychlejší kolo
Jezdec nedojel do cíle, ale byl klasifikován, protože odjel více než 90 % délky závodu.
Byl udělován poloviční počet bodů, protože bylo odjeto méně než 75 % délky závodu.
Horní index Umístění bodujících jezdců
ve sprintu

Pořadí konstruktérů

editovat
Poř. Konstruktér ARG
 
RSA
 
ESP
 
MON
 
BEL
 
FRA
 
GBR
 
GER
 
AUT
 
ITA
 
CAN
 
USA
 
Body[pozn. 2]
1   Lotus-Ford Ret 2 1 3 1 2 1 Ret 1 1 11 10 61
2   Tyrrell-Ford 1 9 Ret 4 2 1 2 10 7 Ret 1 1 51
3   McLaren-Ford 2 1 5 5 3 7 3 (5) 2 3 2 3 47 (49)
4   Ferrari 3 4 2 2 Ret 11 6 1 Ret 7 5 5 33
5   Surtees-Ford 5 16 4 7 4 6 Ret 13 4 2 7 12 18
6   March-Ford 6 5 6 11 5 5 7 3 10 9 9 4 15
7   BRM 9 14 Ret 1 8 15 11 4 6 6 10 Ret 14
8   Matra DNS 15 Ret 6 6 3 4 15 5 Ret 6 15 12
9   Brabham-Ford 7 6 7 9 13 8 8 6 Ret 5 4 11 7
  Eifelland-Ford 13 Ret 10 11 16 10 Ret 15 0
  Tecno Ret DNS Ret Ret NC Ret DNS Ret 0
  Politoys-Ford Ret 0
  Connew-Ford DNS Ret 0
Poř. Konstruktér ARG
 
RSA
 
ESP
 
MON
 
BEL
 
FRA
 
GBR
 
GER
 
AUT
 
ITA
 
CAN
 
USA
 
Body
Legenda k tabulce
Barva Výsledek
Zlatá Vítěz
Stříbrná 2. místo
Bronzová 3. místo
Zelená Bodované umístění
Modrá Nebodované umístění
Dokončil neklasifikován (NC)
Fialová Odstoupil (Ret)
Červená Nekvalifikoval se (DNQ)
Nepředkvalifikoval se (DNPQ)
Černá Diskvalifikován (DSQ)
Bílá Nestartoval (DNS)
Závod zrušen (C)
Světle
modrá
Pouze trénoval (PO)
Páteční testovací jezdec (TD)
Bez
barvy
Netrénoval (DNP)
Vyřazen (EX)
Nepřijel (DNA)
Odvolal účast (WD)
Nezúčastnil se (prázdné)
Označení Význam
Tučnost Pole position
Kurzíva Nejrychlejší kolo
Jezdec nedojel do cíle, ale byl klasifikován, protože odjel více než 90 % délky závodu.
Byl udělován poloviční počet bodů, protože bylo odjeto méně než 75 % délky závodu.
Horní index Umístění bodujících jezdců
ve sprintu
  • Tučné výsledky se započítávají do součtů šampionátu.

Nemistrovské závody

editovat

V roce 1972 se jely i další závody Formule 1, které se do mistrovství světa nepočítaly.

Závod Okruh Datum Vítěz závodu Vítězný konstruktér
  VII Race of Champions Brands Hatch 19. březen   Emerson Fittipaldi   Lotus-Cosworth
  I Grand Prix Brazílie Interlagos 30. březen   Carlos Reutemann   Brabham-Cosworth
  XXIV BRDC International Trophy Silverstone 23. duben   Emerson Fittipaldi   Lotus-Cosworth
  XIX International Gold Cup Oulton Park 29. květen   Denny Hulme   McLaren-Cosworth
  I Grand Prix Italské republiky Vallelunga 18. červen   Emerson Fittipaldi   Lotus-Cosworth
  II World Championship Victory Race Brands Hatch 22. březen   Jean-Pierre Beltoise   BRM

Poznámky

editovat
  1. Grand Prix Kanady se původně měla jet na Circuit Mont-Tremblant, ale okruh Mont-Tremblant měl obavy o bezpečnost kvůli kruté zimě, která negativně ovlivnila povrch trati. Dalším problémem byly místní závody, které se na okruhu pořádaly. Nakonec Motorsport Park hostil závod v sezóně 1972 v plánované datum původního okruhu.
  2. Do šampionátu se započítává pouze 5 nejlepších výsledků z prvních 6 kol a 5 nejlepších výsledků z posledních 6 kol. Čísla bez závorek jsou body mistrovství; čísla v závorkách představují celkový počet získaných bodů.

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku 1972 Formula One season na anglické Wikipedii.

  1. 1972 Driver Standings [online]. [cit. 2024-03-28]. Dostupné online. 
  2. 1972 Constructor Standings [online]. [cit. 2024-03-28]. Dostupné online. 
  3. David Hayhoe, Formula 1: The Knowledge records and trivia since 1950 – 2nd Edition, 2021, page 35.
  4. Grand Prix Cancelled [online]. Autosport [cit. 2016-01-23]. Dostupné online. 
  5. a b c d e Steven de Grootte. F1 rules and stats 1970-1979 [online]. 1 January 2009 [cit. 2024-02-07]. Dostupné online. 
  6. a b c Safety Improvements in F1 since 1963 [online]. [cit. 2024-02-07]. Dostupné online. 
  7. World Championship points systems [online]. Forix, 18 January 2019 [cit. 2020-12-21]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 24 September 2019. 

Externí odkazy

editovat