Formule 1 v roce 1971

Sezóna Formule 1 1971 byla 22. sezónou Mistrovství světa Formule 1, závodní série pořádané pod hlavičkou Mezinárodní automobilové federace (FIA). Sezóna zahrnovala 11. mistrovských a 8 nemistrovských závodů. Mistrovství světa se konalo mezi 6. březnem a 3. říjnem.

22. sezóna
mistrovství světa vozů Formule 1
(1971)
Mistr světa Jackie Stewart
Mistr světa Jackie Stewart
Obecné informace
Počet závodů11
Počet pilotů50
Počet týmů22
Pohár jezdců
PrvníSpojené království Jackie Stewart
(TyrrellFord)
DruhýŠvédsko Ronnie Peterson
(MarchFord)
TřetíFrancie François Cevert
(TyrrellFord)
Pohár konstruktérů
PrvníSpojené království TyrrellFord
DruhýSpojené království BRM
TřetíItálie Ferrari
Formule 1
1972

Jackie Stewart, závodící za Tyrrell, vyhrál svůj druhý šampionát jezdců.[1] Tyrrell vyhrál svůj první a jediný pohár konstruktérů.[2] Jejich vůz poháněl slavný Cosworth DFV V8, zatímco soupeři BRM a Ferrari využívali samostatně navržené motory V12. Mistrovský tým z roku 1970 Lotus měl po smrti svého jezdce a šampiona Jochena Rindta slabou sezónu, ve které experimentoval s motorem s plynovou turbínou a pohonem všech čtyř kol, ale skončil jen pátý v celkovém pořadí.

Dva piloti Formule 1 přišli v této sezóně o život při závodění: Pedro Rodríguez havaroval se svým Ferrari 512 v červenci při závodě Interserie na okruhu Norisringu a Jo Siffert zemřel v říjnu při ohnivé havárii během Victory Race v Brands Hatch.

Byla to první sezóna, kde v každém mistrovském závodě startovalo minimálně 22 vozů, kromě Grand Prix Monaka, kde startovalo pouze 18 vozů.

Týmy a jezdci

editovat
Účastník Konstruktér Šasi Motor Pneumatiky Jezdci Závody
  Gold Leaf Team Lotus
  World Wide Racing
Lotus-Ford 72C
72D
Ford Cosworth DFV 3,0 V8 F   Emerson Fittipaldi 1–3, 5–8, 10–11
  Reine Wisell 1–5, 7–8, 10–11
  Dave Charlton 4, 6
Lotus-Pratt & Whitney 56B Pratt & Whitney STN76 tbn   David Walker 4
  Reine Wisell 6
  Emerson Fittipaldi 9
  Scuderia Ferrari SpA SEFAC Ferrari 312B
312B2
Ferrari 001 3,0 F12
Ferrari 001/1 3,0 F12
F   Jacky Ickx Vše
  Clay Regazzoni Vše
  Mario Andretti 1–4, 7, 10–11
  STP March Racing Team March-Ford 711 Ford Cosworth DFV 3,0 V8 F   Ronnie Peterson 1–4, 6–11
  Alex Soler-Roig 1–5
  Nanni Galli 5–6, 9–11
  Niki Lauda 8
  Mike Beuttler 10
March-Alfa Romeo 711 Alfa Romeo T33 3,0 V8   Andrea de Adamich 1–2, 5–7, 9, 11
  Nanni Galli 3–4, 7–8
  Ronnie Peterson 5
  Elf Team Tyrrell Elf Tyrrell-Ford 001
002
003
Ford Cosworth DFV 3,0 V8 G   Jackie Stewart Vše
  François Cevert Vše
  Peter Revson 11
  Bruce McLaren Motor Racing McLaren-Ford M19A
M14A
Ford Cosworth DFV 3,0 V8 G   Denny Hulme 1–8, 10–11
  Peter Gethin 1–7
  Jackie Oliver 6, 8–9
  Penske/K.F. White Racing McLaren-Ford M19A Ford Cosworth DFV 3,0 V8 G   Mark Donohue 10–11
  David Hobbs 11
  Motor Racing Developments Brabham-Ford BT33
BT34
Ford Cosworth DFV 3,0 V8 G   Graham Hill Vše
  Tim Schenken 2–11
  Ecurie Evergreen Brabham-Ford BT33 Ford Cosworth DFV 3,0 V8 G   Chris Craft 10–11
  Scribante Lucky Strike Racing Brabham-Ford BT33 Ford Cosworth DFV 3,0 V8 G   Dave Charlton 1
  Yardley Team BRM BRM P160
P153
BRM P142 3,0 V12 F   Pedro Rodríguez 1–5
  Jo Siffert Vše
  Howden Ganley Vše
  Vic Elford 7
  Helmut Marko 8–11
  Peter Gethin 8–11
  George Eaton 10
  John Cannon 11
  Équipe Matra Sports Matra MS120B Matra MS71 3,0 V12 G   Chris Amon 1–7, 9–11
  Jean-Pierre Beltoise 2–6, 10–11
  Brooke Bond Oxo - Rob Walker
  Auto Motor und Sport Eifelland Team Surtees
  Team Surtees
Surtees-Ford TS9
TS7
Ford Cosworth DFV 3,0 V8 F   John Surtees Vše
  Rolf Stommelen 1–10
  Brian Redman 1
  Derek Bell 6
  Mike Hailwood 9, 11
  Sam Posey 11
  Gijs van Lennep 11
  Frank Williams Racing Cars March-Ford 701
711
Ford Cosworth DFV 3,0 V8 G   Henri Pescarolo Vše
  Max Jean 5
  Ecurie Bonnier McLaren-Ford M7C Ford Cosworth DFV 3,0 V8 G   Jo Bonnier 1, 7–9, 11
  Helmut Marko 7
  Team Gunston March-Ford 701 Ford Cosworth DFV 3,0 V8 F   John Love 1
Brabham-Ford BT26A Ford Cosworth DFV 3,0 V8   Jackie Pretorius 1
  Gene Mason Racing March-Ford 711 Ford Cosworth DFV 3,0 V8 F   Skip Barber 3–4, 10–11
  Stichting Autoraces Nederland Surtees-Ford TS7 Ford Cosworth DFV 3,0 V8 F   Gijs van Lennep 4
  Jo Siffert Automobiles March-Ford 701 Ford Cosworth DFV 3,0 V8 F   François Mazet 5
  Clarke-Mordaunt-Guthrie Racing March-Ford 711 Ford Cosworth DFV 3,0 V8 F   Mike Beuttler 6–9
  Shell Arnold Team March-Ford 701 Ford Cosworth DFV 3,0 V8 G   Jean-Pierre Jarier 9
  Jolly Club of Switzerland Bellasi-Ford F1 70 Ford Cosworth DFV 3,0 V8 G   Silvio Moser 9
  Pete Lovely Volkswagen Inc. Lotus-Ford 69 Special Ford Cosworth DFV 3,0 V8 F   Pete Lovely 10–11

Změny před sezónou

editovat

Zatímco Lotus a Tyrrell si ponechali svou sestavu z roku 1970, dále se v sestavách odehrálo poměrně hodně změn:

Změny během sezóny

editovat

Kalendář

editovat
Pořadí Grand Prix Okruh Datum
1 Grand Prix Jihoafrické republiky   Kyalami Grand Prix Circuit, Midrand 6. březen
2 Grand Prix Španělska   Montjuïc circuit, Barcelona 18. duben
3 Grand Prix Monaka   Circuit de Monaco, Monte Carlo 23. květen
4 Grand Prix Nizozemska   Circuit Zandvoort, Zandvoort 20. červen
5 Grand Prix Francie   Paul Ricard Circuit, Le Castellet 4. červenec
6 Grand Prix Velké Británie   Silverstone Circuit, Silverstone 17. červenec
7 Grand Prix Německa   Nürburgring, Nürburg 1. srpen
8 Grand Prix Rakouska   Österreichring, Spielberg 15. srpen
9 Grand Prix Itálie   Autodromo Nazionale di Monza, Monza 5. září
10 Grand Prix Kanady   Mosport Park, Bowmanville 19. září
11 Grand Prix USA   Watkins Glen International, New York 3. říjen

Změny v kalendáři

editovat

Zrušené závody

editovat
  • Grand Prix Argentiny byla pravděpodobně omylem uvedena v předběžném kalendáři plánovaném na 24. ledna. Okruh Autódromo Oscar y Juan Gálvez se však po desetileté nepřítomnosti musel nejprve osvědčit v závodě mimo Formuli 1.[4]
  • Grand Prix Belgie byla původně naplánována na 6. června, ale byla zrušena, protože majitelé tratí a úřady nedokázaly uvést okruh Circuit de Spa-Francorchamps do souladu s povinnými bezpečnostními standardy, což znamenalo, že venkovský okruh byl považován za nevhodný pro závody vozů Formule 1.
  • Grand Prix Mexika byla původně naplánována na 24. října, ale v srpnu byla zrušena kvůli organizačním problémům a nezájmu kvůli nedávné smrti mexického jezdce Pedra Rodrígueze. Dále se objevily velké obavy o bezpečnost návštěvníků, které vyvstaly z Grand Prix Mexika 1970.[4]

Změny předpisů

editovat

Sportovní předpisy

editovat

Maximální závodní vzdálenost pro Grand Prix byla snížena ze 400 km na 325 km.

Bezpečnostní předpisy

editovat

Bylo nařízeno, že jezdec by měl být schopen se evakuovat nebo být evakuován ze svého kokpitu do 5 sekund.[5][6]

Výsledky a pořadí

editovat

Grands Prix

editovat
Pořadí Grand Prix Pole position Nejrychlejší kolo Vítěz závodu Vítězný tým Pneumatiky Výsledky
1   Grand Prix Jihoafrické republiky   Jackie Stewart   Mario Andretti   Mario Andretti   Ferrari F Výsledky
2   Grand Prix Španělska   Jacky Ickx   Jacky Ickx   Jackie Stewart   Tyrrell-Ford G Výsledky
3   Grand Prix Monaka   Jackie Stewart   Jackie Stewart   Jackie Stewart   Tyrrell-Ford G Výsledky
4   Grand Prix Nizozemska   Jacky Ickx   Jacky Ickx   Jacky Ickx   Ferrari F Výsledky
5   Grand Prix Francie   Jackie Stewart   Jackie Stewart   Jackie Stewart   Tyrrell-Ford G Výsledky
6   Grand Prix Velké Británie   Clay Regazzoni   Jackie Stewart   Jackie Stewart   Tyrrell-Ford G Výsledky
7   Grand Prix Německa   Jackie Stewart   François Cevert   Jackie Stewart   Tyrrell-Ford G Výsledky
8   Grand Prix Rakouska   Jo Siffert   Jo Siffert   Jo Siffert   BRM F Výsledky
9   Grand Prix Itálie   Chris Amon   Henri Pescarolo   Peter Gethin   BRM F Výsledky
10   Grand Prix Kanady   Jackie Stewart   Denny Hulme   Jackie Stewart   Tyrrell-Ford G Výsledky
11   Grand Prix USA   Jackie Stewart   Jacky Ickx   François Cevert   Tyrrell-Ford G Výsledky

Bodový systém

editovat

Body získalo šest nejlepších klasifikovaných jezdců. Mezinárodní pohár konstruktérů započítával pouze body jezdce s nejvyšším umístěním v každém závodě. Pro Mistrovství i Pohár se počítalo pět nejlepších výsledků z kol 1-6 a čtyři nejlepší výsledky z kol 7-11.

Čísla bez závorek jsou mistrovské body a čísla v závorkách představují celkový počet získaných bodů. Body byly udělovány v následujícím systému:

Umístění 1. 2. 3. 4. 5. 6.
Body 9 6 4 3 2 1
Zdroj:[7]

Pořadí jedzců

editovat
Poř. Jezdec RSA
 
ESP
 
MON
 
NED
 
FRA
 
GBR
 
GER
 
AUT
 
ITA
 
CAN
 
USA
 
Body[pozn. 1]
1   Jackie Stewart 2 1 1 11 1 1 1 Ret Ret 1 5 62
2   Ronnie Peterson 10 Ret 2 4 Ret 2 5 8 2 2 3 33
3   François Cevert Ret 7 Ret Ret 2 10 2 Ret 3 6 1 26
4   Jacky Ickx 8 2 3 1 Ret Ret Ret Ret Ret 8 Ret 19
5   Jo Siffert Ret Ret Ret 6 4 9 DSQ 1 9 9 2 19
6   Emerson Fittipaldi Ret Ret 5 3 3 Ret 2 8 7 NC 16
7   Clay Regazzoni 3 Ret Ret 3 Ret Ret 3 Ret Ret Ret 6 13
8   Mario Andretti 1 Ret DNQ Ret 4 13 DNS 12
9   Peter Gethin Ret 8 Ret NC 9 Ret Ret 10 1 14 9 9
10   Pedro Rodríguez Ret 4 9 2 Ret 9
11   Chris Amon 5 3 Ret Ret 5 Ret Ret 6 10 12 9
12   Reine Wisell 4 NC Ret DSQ 6 NC 8 4 5 Ret 9
13   Denny Hulme 6 5 4 12 Ret Ret Ret Ret 4 Ret 9
14   Tim Schenken 9 10 Ret 12 12 6 3 Ret Ret Ret 5
15   Howden Ganley Ret 10 DNQ 7 10 8 Ret Ret 5 DNS 4 5
16   Mark Donohue 3 DNS 4
17   Henri Pescarolo 11 Ret 8 NC Ret 4 Ret 6 Ret DNS Ret 4
18   Mike Hailwood 4 15 3
19   John Surtees Ret 11 7 5 8 6 7 Ret Ret 11 17 3
20   Rolf Stommelen 12 Ret 6 DSQ 11 5 10 7 DNS Ret 3
21   Graham Hill 9 Ret Ret 10 Ret Ret 9 5 Ret Ret 7 2
22   Jean-Pierre Beltoise 6 Ret 9 7 7 Ret 8 1
  Jackie Oliver Ret 9 7 0
  Brian Redman 7 0
  Gijs van Lennep 8 DNS 0
  Jo Bonnier Ret DNQ DNS 10 16 0
  David Hobbs 10 0
  Nanni Galli DNQ Ret DNS 11 12 12 Ret 16 Ret 0
  Helmut Marko DNS 11 Ret 12 13 0
  Andrea de Adamich 13 Ret Ret NC Ret Ret 11 0
  Vic Elford 11 0
  François Mazet 13 0
  John Cannon 14 0
  George Eaton 15 0
  Mike Beuttler Ret DSQ NC Ret NC 0
  Skip Barber DNQ NC Ret NC 0
  Pete Lovely NC NC 0
  Max Jean NC 0
  Jean-Pierre Jarier NC 0
  Alex Soler-Roig Ret Ret DNQ Ret Ret 0
  Dave Charlton Ret DNS Ret 0
  Chris Craft DNQ Ret 0
  John Love Ret 0
  Jackie Pretorius Ret 0
  David Walker Ret 0
  Derek Bell Ret 0
  Niki Lauda Ret 0
  Silvio Moser Ret 0
  Sam Posey Ret 0
  Peter Revson Ret 0
Poř. Jezdec RSA
 
ESP
 
MON
 
NED
 
FRA
 
GBR
 
GER
 
AUT
 
ITA
 
CAN
 
USA
 
Body
Legenda k tabulce
Barva Výsledek
Zlatá Vítěz
Stříbrná 2. místo
Bronzová 3. místo
Zelená Bodované umístění
Modrá Nebodované umístění
Dokončil neklasifikován (NC)
Fialová Odstoupil (Ret)
Červená Nekvalifikoval se (DNQ)
Nepředkvalifikoval se (DNPQ)
Černá Diskvalifikován (DSQ)
Bílá Nestartoval (DNS)
Závod zrušen (C)
Světle
modrá
Pouze trénoval (PO)
Páteční testovací jezdec (TD)
Bez
barvy
Netrénoval (DNP)
Vyřazen (EX)
Nepřijel (DNA)
Odvolal účast (WD)
Nezúčastnil se (prázdné)
Označení Význam
Tučnost Pole position
Kurzíva Nejrychlejší kolo
Jezdec nedojel do cíle, ale byl klasifikován, protože odjel více než 90 % délky závodu.
Byl udělován poloviční počet bodů, protože bylo odjeto méně než 75 % délky závodu.
Horní index Umístění bodujících jezdců
ve sprintu

Pořadí konstruktérů

editovat
Poř. Konstruktér RSA
 
ESP
 
MON
 
NED
 
FRA
 
GBR
 
GER
 
AUT
 
ITA
 
CAN
 
USA
 
Body[pozn. 2]
1   Tyrrell-Ford 2 1 1 11 1 1 1 Ret 3 1 1 73
2   BRM Ret 4 9 2 4 8 11 1 1 9 2 36
3   Ferrari 1 2 3 1 Ret Ret 3 Ret Ret 8 6 33
4   March-Ford 10 Ret 2 4 13 2 5 (6) 2 2 3 33 (34)
5   Lotus-Ford 4 NC 5 DSQ 3 3 8 2 5 NC 21
6   McLaren-Ford 6 5 4 12 9 Ret Ret 9 7 3 10 10
7   Matra 5 3 Ret 9 5 7 Ret 6 10 8 9
8   Surtees-Ford 7 11 6 5 8 5 7 7 4 11 15 8
9   Brabham-Ford 9 9 10 10 12 12 6 3 Ret Ret 7 5
  Lotus-Pratt & Whitney Ret NC 8 0
  March-Alfa Romeo 13 Ret DNQ Ret Ret NC 12 12 Ret 11 0
  Bellasi-Ford Ret 0
Poř. Konstruktér RSA
 
ESP
 
MON
 
NED
 
FRA
 
GBR
 
GER
 
AUT
 
ITA
 
CAN
 
USA
 
Body
Legenda k tabulce
Barva Výsledek
Zlatá Vítěz
Stříbrná 2. místo
Bronzová 3. místo
Zelená Bodované umístění
Modrá Nebodované umístění
Dokončil neklasifikován (NC)
Fialová Odstoupil (Ret)
Červená Nekvalifikoval se (DNQ)
Nepředkvalifikoval se (DNPQ)
Černá Diskvalifikován (DSQ)
Bílá Nestartoval (DNS)
Závod zrušen (C)
Světle
modrá
Pouze trénoval (PO)
Páteční testovací jezdec (TD)
Bez
barvy
Netrénoval (DNP)
Vyřazen (EX)
Nepřijel (DNA)
Odvolal účast (WD)
Nezúčastnil se (prázdné)
Označení Význam
Tučnost Pole position
Kurzíva Nejrychlejší kolo
Jezdec nedojel do cíle, ale byl klasifikován, protože odjel více než 90 % délky závodu.
Byl udělován poloviční počet bodů, protože bylo odjeto méně než 75 % délky závodu.
Horní index Umístění bodujících jezdců
ve sprintu
  • Tučné výsledky se započítávají do součtů šampionátu.

Nemistrovské závody

editovat

V roce 1971 se také konala řada dalších závodů Formule 1, které se do mistrovství světa nepočítaly. Grand Prix Questor a poslední tři britské závody byly otevřeny pro vozy Formule 1 i Formule 5000.

Závod Okruh Datum Vítěz závodu Vítězný konstruktér
  XIV Grand Prix Argentiny Buenos Aires 24. leden   Chris Amon   Matra
  VI Race of Champions Brands Hatch 21. březen   Clay Regazzoni   Ferrari
  Questor Grand Prix Ontario Motor Speedway 28. březen   Mario Andretti   Ferrari
  XII Spring Trophy Oulton Park 9. duben   Pedro Rodriguez   BRM
  XXIII BRDC International Trophy Silverstone 8. květen   Graham Hill   Brabham-Cosworth
  Jochen Rindt Gedächtnisrennen Hockenheim 13. červen   Jacky Ickx   Ferrari
  XVIII International Gold Cup Oulton Park 22. srpen   John Surtees   Surtees-Cosworth
  I World Championship Victory Race Brands Hatch 24. říjen   Peter Gethin   BRM

Poznámky

editovat
  1. Mistrovské body byly uděleny na základě 9–6–4–3–2–1 šesti nejlepším jezdcům v každém závodě.
  2. Do šampionátu se započítává pouze 5 nejlepších výsledků z prvních 6 kol a 4 nejlepší výsledky z posledních 5 kol. Čísla bez závorek jsou body mistrovství; čísla v závorkách představují celkový počet získaných bodů.

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku 1971 Formula One season na anglické Wikipedii.

  1. 1971 Driver Standings [online]. [cit. 2024-02-29]. Dostupné online. 
  2. 1971 Constructor Standings [online]. [cit. 2024-02-29]. Dostupné online. 
  3. ALEX SOLER-ROIG [online]. 29 October 2006 [cit. 2024-02-29]. Dostupné online. 
  4. a b David Hayhoe, Formula 1: The Knowledge records and trivia since 1950 – 2nd Edition, 2021, page 35.
  5. Steven de Grootte. F1 rules and stats 1970-1979 [online]. 1 January 2009 [cit. 2024-02-29]. Dostupné online. 
  6. Safety Improvements in F1 since 1963 [online]. [cit. 2024-02-07]. Dostupné online. 
  7. World Championship points systems [online]. Forix, 18 January 2019 [cit. 2020-12-21]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 24 September 2019. 

Externí odkazy

editovat