Formule 1 v roce 1960

XI. Mistrovství světa jezdců a 3. ročník poháru konstruktérů zahájila 7. února Grand Prix Argentiny a po 10 závodech 20. listopadu při Grand Prix USA byl znám nový mistr světa. Mistrem světa pro rok 1960 se stal Jack Brabham a v Poháru konstruktérů zvítězil tým Cooper.

11 sezóna
mistrovství světa vozů Formule 1
(1960)
Mistr světa - Jack Brabham
Obecné informace
Počet závodů10
Počet pilotů27
Pohár jezdců
PrvníAustrálie Jack Brabham
(CooperClimax)
DruhýNový Zéland Bruce McLaren
(CooperClimax)
TřetíSpojené království Stirling Moss
(CooperClimax)
Pohár konstruktérů
PrvníSpojené království Cooper 48 bodů
Formule 1
1961

Pohled na sezónu

editovat

Ziskem titulu mistra světa odhalil své schopnosti a kapacitu mladý inženýr z Austrálie, Jack Brabham. Seriál velkých cen začal na jihoamerickém kontinentu, v argentinském Buenos Aires představením revolučního konceptu Colina Chapmana nazvaného Lotus 18. Samotný závod se odehrával v režii Mosse na voze Lotus, který až do 41. kola vedl, ale cílovou pásku jako první proťal Bruce McLaren. Stirling Moss si náladu spravil hned v následující GP Monaka a zde se již o vítězství nenechal připravit. Po pauze způsobené 500 mil v Indianapolis, která byla do kalendáře formule 1 zařazena naposledy, se závodní pole sjelo do Holandska. Závodu od začátku do konce vévodil úřadující mistr světa Brabham. Na řadu přišla Velká cena Belgie, která se do historie zapsala černým písmem. Nejprve v tréninku, před zatáčkou Burnenville Lotus Stirlinga Mosse ztratil kolo, pilot byl doslova katapultován ze své sedačky, bezvládný pilot zůstal ležet u silnice a jen zázrakem přežil a po víc než roce se vrátil zpět do formule 1. V závodě již osud nebyl tak benevolentní, poprvé zasáhl v 19. kole Chrise Bristowa a shodou okolností na stejném místě jako před 24 hodinami, před zatáčkou Burnenville. Bristow na místě zemřel. Kvůli nehodě se začalo mluvit o nedostatečné bezpečnosti ve F1. Přesto závod pokračoval dál a o pět kol později další nehoda, jež vzala život Alana Staceye. Závod vyhrál Brabham, ale nebylo co slavit. Následující tři závody znovu vyhrál Brabham, který si tak kvůli nepřítomnosti Mosse, zajistil titul mistra světa. Moss se vrátil až na poslední Velkou cenu USA, která se jela poprvé na Floridě a dokázal zde triumfálně zvítězit. Rokem 1960 se uzavřela éra závodních vozů klasické koncepce s motorem vpředu a pohonem zadních kol.

Pravidla

editovat
  • Boduje prvních pět jezdců podle klíče:
    • 1. 8 bodů
    • 2. 6 bodů
    • 3. 4 body
    • 4. 3 body
    • 5. 2 body
    • 6. 1 bod
  • Do konečné klasifikace se započítává pouze 6 nejlepší výsledky ze 10 závodů, které jsou v rámci mistrovství světa.
  • Technika – Vozy mohou používat motory 2500 cm³ bez kompresoru nebo 750 cm³ s přeplňováním
  • Hmotnost - hmotnostní limit nebyl stanoven

Závody započítávané do MS

editovat
Datum Grand Prix Náhled Akce Jezdec Vůz Stav MS
1. GP

13. únor

  Argentina

Buenos Aires

(Výsledky)

  Závod   Bruce McLaren Cooper-Climax T51   Bruce McLaren
Kolo   Stirling Moss Lotus-Climax 18
Pole   Stirling Moss Lotus-Climax 18
2. GP

29. květen

  Monako

Circuit de Monaco

(Výsledky)

  Závod   Stirling Moss Lotus-Climax 18
Kolo   Bruce McLaren Cooper-Climax T51
Pole   Stirling Moss Lotus-Climax 18
3. GP

30. květen

  Indy 500

Indianapolis

(Výsledky)

  Závod   Jim Rathmann Watson-Offenhauser
Kolo   Jim Rathmann Watson-Offenhauser
Pole   Eddie Sachs Ewing-Offenhauser
4. GP

4. červen

  Nizozemsko

Zandvoort

(Výsledky)

  Závod   Jack Brabham Cooper-Climax T51
Kolo   Stirling Moss Lotus-Climax 18
Pole   Stirling Moss Lotus-Climax 18
5. GP

18. červen

  Belgie

Spa-Francorchamps

(Výsledky)

  Závod   Jack Brabham Cooper-Climax T51
Kolo   Jack Brabham

 Innes Ireland

 Phil Hill

Cooper-Climax T51

Lotus-Climax 18

Cooper-Climax T51

Pole   Jack Brabham Cooper-Climax T51
6. GP

3. červenec

  Francie

Remeš

(Výsledky)

  Závod   Jack Brabham Cooper-Climax T51   Jack Brabham
Kolo   Jack Brabham Cooper-Climax T51
Pole   Jack Brabham Cooper-Climax T51
7. GP

3. červenec

  Velká Británie

Silverstone

(Výsledky)

  Závod   Jack Brabham Cooper-Climax T51
Kolo   Graham Hill BRM P25
Pole   Jack Brabham Cooper-Climax T51
8. GP

14. srpen

  Portugalsko

Boavista

(Výsledky)

  Závod   Jack Brabham Cooper-Climax T51
Kolo   John Surtees Lotus-Climax 18
Pole   John Surtees Lotus-Climax 18
9. GP

4. září

  Itálie

Monza

(Výsledky)

  Závod   Phil Hill Cooper-Climax T51
Kolo   Phil Hill Cooper-Climax T51
Pole   Phil Hill Cooper-Climax T51
10. GP

20. listopad

  USA

Riverside

(Výsledky)

  Závod   Stirling Moss Lotus-Climax 18
Kolo   Jack Brabham Cooper-Climax T51
Pole   Stirling Moss Lotus-Climax 18

Argentina

editovat

V prvním závodě sezóny, která začala pouze 2 měsíce po skončení té minulé, zvítězil po napínavém závodě Bruce McLaren. Druhý byl Cliff Allison a třetí dojel Stirling Moss ve sdíleném voze s Mauricem Trintignantem.

V Monaku zvítězil Stirling Moss a druhý Bruce McLaren navýšil bodový náskok na Jacka Brabhama, který byl ze závodu diskvalifikován. Třetí dokončil Phil Hill.

Indianapolis 500

editovat

Těsná bitva v závodě Indy 500 mezi Jimem Rathmannem a Rodgerem Wallardem, skončila lépe pro prvního zmíněného. Třetí se ztrátou 3 minut dojel Paul Goldsmith.

Nizozemsko

editovat

Stirling Moss nedokázal zužitkoval pole position a hned v prvním kole ho předjel Jack Brabham, který na prvním místě zůstal až do konce závodu. Na ním dojel Innes Ireland a třetí Graham Hill.

Ve Spa si Jack Brabham dojel pro Grand Slam a to i přes to že se o nejrychlejší kolo dělelit s Philem Hillem a Innesem Irelandem. V předposledním kole se u Grahama Hilla objevily problémy s motorem a on musel odstoupit z třetího místa. Jeho místo tak převzal Olivier Gendebien. Druhý za Brabhamem skončil Bruce McLaren.

Francie

editovat

Po prvních dvou neúspěšných závodech Brabham bez problémů dojížděl na prvním místě a nebylo tomu jinak ani ve Francii. Druhý za ním dojel Olivier Gendebien a třetí pak Bruce McLaren.

Velká Británie

editovat

I přesto, že ještě 5 kole před koncem závodu na okruhu Silverstone vedl Graham Hill, tak po jeho nehodě dojel první zase Jack Brabham. Druhý dojel John Surtees a třetí Innes Ireland.

Portugalsko

editovat

První závod na okruh Monsanto, který se do kalendáře vrátil naposledy další sezónu, ovládl Jack Brabham. Druhý byl Bruce McLaren a přetí Jim Clark.

Itálie

editovat

Po pěti vítězstvích Jacka Brabhama, zvítězil na domácí trati svého vozu Phil Hill. Avšak nutno dodat že Brabham se thohto závodu vůbec neúčastnil. Získal pole position i nejrychelší kolo a od Grand Slamu ho dělil jen jeho soupeř Richie Ginther, se ktrým se v závodě prali o vedení. Ginther nakonec dojel druhý a za ním Willy Mairesse.

Okruh Riverside nahradil Sebring z minulé sezóny, ale nepřesvědčil veřejnost o svých kvalitách a tak se v další sezóně také neoběvil. Poslední závod sezóny vyhrál Stirling Moss, který v pátém kole předjel Brabhama více o vedení nebojoval. Druhý dojel Ireland a třetí McLaren. I přesto, že Brabham nakonec dojel až čtvrtý, tak titul získal již s vlekým přehledem.

Závody nezapočítávané do MS

editovat
Datum Grand Prix Okruh Vítěz Vůz Výsledky
1. leden Jihoafrická Republika East London Paul Frere Cooper T 51 Výsledky
9. leden Nový Zéland Ardmore Jack Brabham Cooper T 51 Výsledky
14. únor Buenos Aires Cordóba Maurice Trintignant Cooper T 51 Výsledky
18. duben Glover Trophy Goodwood Innes Ireland Lotus 18 Výsledky
14. květen BRDC Silverstone Innes Ireland Lotus 18 Výsledky
12. červen Austrálie Lowood Alec Mildren Cooper T 51 Výsledky
1. srpen Silver City Trophy Brands Hatch Jack Brabham Cooper T 53 Výsledky
17. září Lombank Trophy Snetterton Innes Ireland Lotus 18 Výsledky
24. září Gold Cup Oulton Park Stirling Moss Lotus 18 Výsledky
listopad Rio de Janeiro Guanabara Mário Araújo Cabral Maserati 3000cc Výsledky
17. prosinec Cape Killarney Stirling Moss Porsche 718 Výsledky
27. prosinec Jihoafrická Republika Killarney Stirling Moss Porsche 718 Výsledky

Konečné hodnocení Mistrovství Světa

editovat

Pohár jezdců

editovat
Poř. Jezdci ARG  MON  500  NED  BEL  FRA  GBR  POR  ITA  USA  Body
1   Jack Brabham Ret DSQ 1 1 1 1 1 4 43
2   Bruce McLaren 1 2 Ret 2 3 (4) 2 3 34 (37)
3   Stirling Moss 3† / Ret 1 4 DNS DSQ 1 19
4   Innes Ireland 6 9 2 Ret 7 3 6 2 18
5   Phil Hill 8 3 Ret 4 12 7 Ret 1 6 16
6   Olivier Gendebien 3 2 9 7 12 10
7   Wolfgang von Trips 5 8 5 Ret 11 6 4 5 9 10
8   Jim Rathmann 1 8
9   Richie Ginther 6 6 DNS 2 8
10   Jim Clark Ret 5 5 16 3 16 8
11   Tony Brooks 4 Ret Ret Ret 5 5 Ret 7
12   John Surtees Ret 2 Ret Ret 6
13   Cliff Allison 2 DNQ 6
14   Rodger Ward 2 6
15   Graham Hill Ret 7 3 Ret Ret Ret Ret Ret 4
16   Willy Mairesse Ret Ret 3 4
17   Paul Goldsmith 3 4
18   Jo Bonnier 7 5 Ret Ret Ret Ret Ret 5 4
19   Henry Taylor 7 4 8 14 3
20   Carlos Menditeguy 4 3
21   Don Branson 4 3
22   Giulio Cabianca 4 3
23   Johnny Thomson 5 2
24   Lucien Bianchi 6 Ret Ret 1
25   Ron Flockhart 6 Ret 1
26   Eddie Johnson 6 1
27   Hans Herrmann 6 1
  Maurice Trintignant 3† Ret Ret Ret 11 15 0
  Lloyd Ruby 7 0
  Edgar Barth 7 0
  Jim Hall 7 0
  Roy Salvadori Ret DNS Ret 8 0
  Bruce Halford DNQ 8 0
  Bob Veith 8 0
  Carel Godin de Beaufort 8 0
  Piero Drogo 8 0
  Masten Gregory 12 DNQ DNS 9 14 Ret 0
  Alberto Rodriguez Larreta 9 0
  Bud Tingelstad 9 0
  Wolfgang Seidel 9 0
  Dan Gurney NC Ret Ret Ret 10 Ret 0
  Chuck Daigh DNQ DNS Ret DNS Ret 10 0
  Ian Burgess DNQ 10 Ret Ret 0
  José Froilán González 10 0
  Bob Christie 10 0
  Fred Gamble 10 0
  Roberto Bonomi 11 0
  Red Amick 11 0
  Pete Lovely 11 0
  David Piper Ret 12 0
  Duane Carter 12 0
  Gino Munaron 13 Ret 15 Ret 0
  Brian Naylor DNQ 13 Ret Ret 0
  Bill Homeier 13 0
  Bob Drake 13 0
  Nasif Estéfano 14 0
  Gene Hartley 14 0
  Chuck Stevenson 15 0
  Bobby Grim 16 0
  Alan Stacey Ret Ret Ret Ret 0
  Chris Bristow Ret Ret Ret 0
  Giorgio Scarlatti Ret DNQ Ret 0
  Lance Reventlow DNQ DNS Ret DNS 0
  Harry Schell Ret 0
  Ettore Chimeri Ret 0
  Antonio Creus Ret 0
  Shorty Templeman Ret 0
  Jim Hurtubise Ret 0
  Jimmy Bryan Ret 0
  Troy Ruttman Ret 0
  Eddie Sachs Ret 0
  Don Freeland Ret 0
  Tony Bettenhausen Ret 0
  Wayne Weiler Ret 0
  A. J. Foyt Ret 0
  Eddie Russo Ret 0
  Johnny Boyd Ret 0
  Gene Force Ret 0
  Jim McWithey Ret 0
  Len Sutton Ret 0
  Al Herman Ret 0
  Dempsey Wilson Ret 0
  Dick Rathmann Ret 0
  Jack Fairman Ret 0
  Keith Greene Ret 0
  Mario de Araujo Cabral Ret 0
  Alfonso Thiele Ret 0
  Vic Wilson Ret 0
  Arthur Owen Ret 0
  Mike Taylor DNS 0
  Horace Gould DNS 0
Poř. Jezdci ARG  MON  500  NED  BEL  FRA  GBR  POR  ITA  USA  Body

Pohár konstruktérů

editovat
Poř. Konstruktéři ARG  MON  NED  BEL  FRA  GBR  POR  ITA  USA  Body
1   Cooper-Climax 1 (2) 1 1 1 1 1 8 (3) 48 (58)
2   Lotus-Climax (6) 1 2 5 (5) 2 3 1 34 (37)
3   Ferrari 2 3 5 4 11 (6) 4 1 26 (27)
4   BRM 7 5 3 Ret Ret 10 Ret 5 8
5   Cooper-Maserati 4 Ret Ret 9 14 Ret Ret 9 3
6   Cooper-Castellotti DNQ Ret 15 4 3
7   Porsche 6 1
  Behra-Porsche-Porsche 12 10 0
  Scarab WD DNQ DNS Ret DNS 10 0
  Aston Martin DNS 11 0
  Cooper-Ferrari 11 0
  Maserati 13 DNS 13 0
  JBW-Maserati DNQ 13 Ret Ret 0
  Vanwall Ret 0
Poř. Konstruktéři ARG  MON  NED  BEL  FRA  GBR  POR  ITA  USA  Body

Národy

editovat
  1. Velká Británie 72
  2. USA 48
  3. Austrálie 43
  4. Nový Zéland 37
  5. Belgie 15
  6. Německo 11
  7. Švédsko 4
  8. Argentina 3
  9. Itálie 3

Roční statistiky

editovat
Vítězství Vůz Motor Národ
Jack Brabham 5x Cooper 6x Climax 8x Austrálie 5x
Stirling Moss 2x Lotus 2x Offenhauser 1x USA 2x
Bruce McLaren 1x Watson 1x Ferrari 1x Velká Británie 2x
Jim Rathmann 1x Ferrari 1x - Nový Zéland 1x
Phil Hill 1x - - -
Pole positions Vůz Motor Národ
Stirling Moss 4x Cooper 4x Climax 8x Velká Británie 5x
Jack Brabham 3x Lotus 4x Offenhauser 1x Austrálie 3x
Edward Sachs 1x Ewing 1x Ferrari 1x USA 2x
John Surtees 1x Ferrari 1x - -
Phil Hill 1x - - -
Nejrychlejší kolo Vůz Motor Národ
Jack Brabham 3x Cooper 5x Climax 7x Velká Británie 5x
Stirling Moss 2x Lotus 3x Ferrari 2x USA 3x
Phil Hill 2x Ferrari 2x Offenhauser 1x Austrálie 3x
Bruce McLaren 1x Watson 1x BRM 1x Nový Zéland 1x
Jim Rathmann 1x BRM 1x - -
Innes Ireland 1x - - -
Graham Hill 1x - - -
John Surtees 1x - - -
Podium Vůz Motor Národ
Bruce McLaren 6x Cooper 14x Climax 21x Velká Británie 10x
Jack Brabham 5x Lotus 7x Ferrari 5x USA 6x
Stirling Moss 3x Ferrari 5x Offenhauser 3x Nový Zéland 6x
Innes Ireland 3x Watson 2x BRM 1x Austrálie 5x
Olivier Gendebien 2x Epperly 1x - Belgie 3x
Phil Hill 2x BRM 1x - Francie 1x
Cliff Allison 1x - - -
Maurice Trintignant 1x - - -
Jim Rathmann 1x - - -
Rodger Ward 1x - - -
Paul Goldsmith 1x - - -
Graham Hill 1x - - -
John Surtees 1x - - -
Jim Clark 1x - - -
Willy Mairesse 1x - - -
Richie Ginther 1x - - -
Nejrychlejší GP Jezdec Vůz Rychlost
500 mil Indianapolis Rathmann Watson 223,304 km/h
Grand Prix Belgie Brabham Cooper 215,052 km/h
Grand Prix Itálie P.Hill Ferrari 212,535 km/h
Grand Prix Francie Brabham Cooper 212,119 km/h
Grand Prix Portugalska Brabham Cooper 175,849 km/h
Grand Prix Velká Británie Brabham Cooper 174,944 km/h
Grand Prix USA Moss Lotus 159,330 km/h
Grand Prix Nizozemí Brabham Cooper 154,931 km/h
Grand Prix Argentiny McLaren Cooper 136,242 km/h
Grand Prix Monaka Moss Lotus 108,599 km/h
Nejtěsnější vítězství Vítěz Druhý Rozdíl
500 mil Indianapolis Rathmann Ward 0:12.749s
Grand Prix Nizozemí Brabham Ireland 0:24.000s
Grand Prix Argentiny McLaren Allison 0:26.300s
Grand Prix USA Moss Ireland 0:38.000s
Grand Prix Francie Brabham Gendebien 0:48.300s
Grand Prix Velké Británie Brabham Surtees 0:49.600s
Grand Prix Monaka Moss McLaren 0:52.100s
Grand Prix Portugalska Brabham McLaren 0:57.970s
Grand Prix Belgie Brabham McLaren 1:03.300s
Grand Prix Itálie P. Hill Ginther 2:27.600s

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat