Jan Hejkrlík

Vítáme Vás na české Wikipedii!

Dobrý den!

Pokud jste tak ještě neučinil(a), doporučujeme Vám přečíst si nejdříve některé stránky, které Vám přiblíží provoz a zvyky na Wikipedii:

Vítejte! – Nápověda – Průvodce Wikipedií – Pět pilířů Wikipedie – Co Wikipedie není – Jak zakládat nové články

Několik základních rad:

• Potřebujete-li si nanečisto vyzkoušet editace, můžete využít stránku Pískoviště.
• Potřebujete-li s něčím poradit, navštivte stránku Potřebuji pomoc, chcete-li navrhnout nějakou změnu, navštivte stránku Pod lípou.
• Potřebujete-li poradit s odbornými obory, tématy či články, podívejte se na seznam přispěvatelů (wikipedistů) dle oborů znalosti.
• Na diskusních stránkách se vždy podepisujte: stačí napsat 4 vlnovky ~~~~ nebo je vložit klepnutím na patřičnou ikonu v liště nad editačním oknem. Naopak články se nepodepisují.
• Opravdu se nebojte editovat. Když se Vám občas něco nepovede, jiní to spraví.

Další informace najdete na portálu Wikipedie.

Tak ještě jednou vítejte a děkujeme za Vaše příspěvky. Doufáme, že se Vám přispívání bude dařit.

---

Don't speak Czech? Please see the welcoming message in English. • Не говорите по чешски? Прочитайте сообщение на русском.

---

Pro Vaši informaci

Dobrý den, děkuji za Vaše příspěvky. Zároveň Vás však prosím o častější používání tlačítka Ukázat náhled. To Vám ukáže, jak bude článek vypadat po Vašich úpravách, aniž by se úprava uložila. Až budete mít pocit, že jsou Vaše úpravy hotovy, vyplňte do pole shrnutí editace stručný popis provedených změn a změny uložte.

Uložením zároveň dáváte najevo, že další změny v nejbližších okamžicích neplánujete a že se jiní wikipedisté mohou pustit do dalších úprav, oprav a doplnění článku. Každá uložená změna se zapisuje do historie článku a do seznamu posledních změn na Wikipedii. Při častém ukládání se tyto zbytečně přeplňují a znepřehledňují. Hrozí také riziko, že dojde k tzv. editačnímu konfliktu, tedy stavu, kdy dva wikipedisté editují tentýž článek zároveň. Děkuji za pochopení. --- Kolomaznik (diskuse) 11. 9. 2014, 19:13 (UTC)

sourozenci: nevlastní versus poloviční, respektive polorodí

Dobrý den, děkuju Vám za opravy Aje II. či Anchesenamon. Tam jste opravoval mé tvrzení, že byla poloviční sestrou Tutanchamona. Přepsal jste na nevlastní. Musím ale upozornit na to, že pod pojmem nevlastní by se měli skrývat pouze sourozenci vyvdaní či vyženění sňatkem jednoho z rodičů. Kdežto pod pojmem poloviční se skrývá sourozenec, jenž má jednoho z rodičů stejného. Takto mi to alespoň vysvětlil před časem pan I. Faltis, bývalý novinář. Vím, že se běžně používá pro poloviční sourozence pojem nevlastní, ale pojem poloviční sestra mi připadá v tomto případu opravdu správnější. Přesná kodifikace by se musela najít zřejmě v některém ze zákonů o rodině. Co si o tom myslíte? S pozdravem--Flipper77 (diskuse) 23. 2. 2016, 14:39 (CET)

dobré odpoledne; rozuměl a rozumím, jak jste to myslel, a připouštím, že termín „poloviční“ přináší sám o sobě více informací, než pouhý termín „nevlastní“; jenže „poloviční bratr/sestra“ chápu jako neologismus/neologizmus pod vlivem angličtiny (což ještě samo o sobě není na škodu): angličtina rozlišuje half-brother/sister a step-brother/sister (asi Vám neříkám nic nového); patrně středověká čeština měla podobné rozlišení, ale obávám se, že v současné češtině to zní trochu divně/uměle (ale je to pouze můj subjektivní pocit a mohu se mýlit); kupříkladu slovenština teoreticky stále rozlišuje tchána/tchyni manžela a tchána/tchyni manželky, pokud se nepletu svokor/svokra a tesť/testiná, většina Slováků ale dnes již (mám pocit) používá pro oba typy vyženěných příbuzných pouze svokor/svokra; stálo by za to obrátit se na Ústav pro jazyk český, zda termín „poloviční“ lze běžně používat, výsledek by mne docela zajímal; zdravím a ať se daří--Jan Hejkrlík (diskuse) 23. 2. 2016, 17:26 (CET)

Dobrý pozdní večer, díky za vyčerpávající a podnětnou odpověď. Také by mne velmi zajímalo, jak to v tomto případu ve skutečnosti je.

Jak jsem se díval po internetu - poloviční bratr či poloviční sourozenec se občas objevuje. Zaznamenal jsem ho např. v názvu knihy Larse Saabyuse Christensena (viz http://www.kosmas.cz/knihy/124568/polovicni-bratr/) nebo na wikippedii, např. u hesla Talal I. Na webu Ústavu pro jazyk český jsem nic nenašel. Bude opravdu nutné jim případně napsat. Díval jsem se do knihy Dr. Zamarovského: Bohové a králové starého Egypta a našel jsem, že pro polovičního sourozence použil tento egyptolog termín: nevlastní. Na poloodborných webech: http://www.rodina.cz/nazor16833712.htm nebo http://www.emimino.cz/diskuse/vlastni-nebo-nevlastni-sestra-118362/ o tomto problému proběhla živá diskuse.

Na předchozích dvou webech se též objevil odkaz na wikipedii s článkem: Sourozenec (ten ale bohužel neobsahuje zdroj. :-( V článku ale stojí toto, cituji: „Typy sourozenců Rozlišují se • sourozenci vlastní, kteří mají společného alespoň jednoho biologického rodiče, ti se dále dělí na • plnorodé, kteří mají společné oba biologické rodiče; a • polorodé, kteří mají společného jen jednoho biologického rodiče; • sourozenci nevlastní — ti nemají společného ani jednoho biologického rodiče, ale matka jednoho dítěte si vzala otce druhého dítěte. Pozn.: Jako nevlastní jsou často nesprávně označováni i polorodí sourozenci.“

Takže můj terminus technicus: polobratr, polosestra je spíše - jak píšete - neologismem. (Byť v daném použití jde o velmi přiléhavý přívlastek.) Jeví se mi ale, že je v posledních letech je více a více přijímaným, jak lze vidět podle příkladů z internetu, či jak jsem osobně poznal podle vlastních zkušeností. Jsem vzděláním historik a žádný z mých kolegů mi tento termín zatím nerozporoval, ačkoliv ho již delší dobu používám (jak v řeči, tak ve svých odborných pracích).

Podle článku na wikipedii by se tedy měl místo termínu: poloviční, používat termín polorodý sourozenec. Z toho se mi ovšem poněkud ježí kůže na těle. :-) Mám návrh, abychom nedělali s termínem nevlastní či poloviční chybu, mohu všude dávat místo těchto - toto: …(po otci vlastní) bratr; (po matce vlastní) sestra atp. Nebo mohu používat: částečně vlastní sestra, částečně vlastní sourozenec. Můžeme se tak domluvit? Nebo byste byl pro polorodý bratr/sestra/sourozenec? Děkuju a budu se těšit na další spolupráci. S pozdravem --Flipper77 (diskuse) 24. 2. 2016, 23:27 (CET)

děkuji za odpověď; neberte to tak, že se chci přít, ale dovolte následující postřehy:

Lars Saabye Christensen: Poloviční bratr – v originále je název „Halvbroren“, v anglickém překladu „The Half Brother“; cítím to jako slovní hříčku, neboť hlavní postava, velmi zranitelný a zakomplexovaný Barnum, obdivuje svého staršího (nevlastního) bratra Freda pro jeho chlapáckost, a proto je tak trochu „poloviční“ (ale může to být jenom můj dojem/pocit);

souhlasím s Vámi, že termíny polorodý/plnorodý se hodí spíše do odborných textů týkajících se kupříkladu genealogie, v jiných disciplínách působí tyto termíny polorodý/plnorodý poněkud „cizorodě“;

navedl jste mne: učesal jsem trochu heslo Talal I.; termín „poloviční“ jsem ponechal;

pokud budeme dostatečně dlouho a zarputile ve veřejném prostoru používat termín poloviční bratr/sestra ve smyslu polorodý bratr/polorodá sestra, stane se to (alespoň doufám) obecně přijímaným termínem/pojmem (jako kupříkladu dříve proklínané/zesměšňované „Česko“);

takže nebudu Vám opravovat Vaše termíny, zdravím a ať se daří--Jan Hejkrlík (diskuse) 25. 2. 2016, 19:13 (CET)

ještě jeden důležitý dovětek: v zápalu diskuze jsem nezmínil, jak si jinak vážím a obdivuji Vaši práci, respektive příspěvky na wikipedii, takže ještě jednou - ať se daří--Jan Hejkrlík (diskuse) 26. 2. 2016, 12:00 (CET)

Děkuju za odpovědi a omlouvám se Vám za opožděnou reakci. Budu se tedy snažit psát do textů upřesňující informace ve stylu: po otci vlastní (tj. poloviční) bratr atp. Děkuji za domluvu i pochvalu. I Vám ať se vede! Budu se těšit na Vaše další případné podněty! S pozdravem --Flipper77 (diskuse) 15. 3. 2016, 14:04 (CET)

děkuji za zprávu (a nemáte proč se omlouvat: já také nejsem ve svých odpovědích zrovna žádný zbrklík – připravujeme ve firmě svou účast na jedné výstavě, a protože jsme firma malá, leží to na mým bedrech; to si nestěžuji, uvádím pouze na vysvětlenou); momentálně jsem se trochu odpoutal od 18. dynastie a amarnského období a uhnízdil se v raných anglosaských králích – je tam trochu chlív kolegy Augiáše (vyložené chyby/nepravdy, značné nepřesnosti a zkreslení, zjevná nepochopení, když někdo něco překládal atd.), něco jsem již vyčistil, ale jde mi to pomalu (když si chci křížově ověřovat některá tvrzení, která se mi nezdají); na Ajovi jste odvedl neuvěřitelný kus práce, klobouk dolů, skoro si říkám, zda si takový nepříliš významný panovník zaslouží vůbec takový prostor; kam se zaměříte dál?; moje oblíbená princezna Meritaton stále nemá svůj článek, kdysi jsem se na to chystal, ale teď jsem na dlouho uvázl v anglosaských Dark Ages; nechcete se Meritaton ujmout?; krásný víkend,--Jan Hejkrlík (diskuse) 18. 3. 2016, 13:19 (CET)

Konečně jsem se dostal k odpovědi, měl jsem teď frmol kolem zahrady, korigování jedné knihy a při dalším psaní. :-)

Na Wiki je spousta článků, plných nepravd a polopravd, ale to je dáno přílišnou otevřeností pro všechny. Říkám si, zda by se to nezlepšilo, kdyby byl prostor ponechán jen pro přihlášené. Bohužel spousta lidí píše příspěvky i dle starých, dávno překonaných prací, bez ohledu kritické analýzy/srovnání s novými poznatky/příspěvky, v tom vidím velký problém. Tím se udržují již vědeckou veřejností dostatečně prokázané a odmítnuté omyly. Též je chybou, když se píše (např. v egyptologii) rovnou něco na 100 procent a neužívá se slůvek jako: cca, přibližně, asi, snad, zřejmě atp. To je pak poněkud nekorektní, když daná věc není stoprocentně jistá. On sice i školený vědec může psát leccos v dobré vůli, přesto leckdy musí změnit názor a uznat své chyby/omyl, když získá nové podklady, jak vím i z vlastní zkušenosti :-) I já se na podkladě upozornění či nově objevených prací koriguju, a pokud je potřeba, i opakovaně.

Období starších anglických dějin mne též trochu zajímá, nedávno jsem si pořídil knihu o své oblíbenkyni Eleonoře Akvitánské (spoluhrdince dvou filmů - Lev v zimě). Klidně naznačte článek, kde bych Vám mohl být nápomocen. Pokud budu vědět a najdu podklady, mohu pomoci s opravou. Za projevený dík u Aje ještě jednou děkuju, už jsem na něm strávil jistě cca 120 hodin. I Vám patří mé uznání, co tu pro Wikipedii děláte!

Myslím, že Aj si solidní studii o své osobě zasloužil. Jako panovník sice panoval krátce, to je pravda, ale s Haremhebem měl významný vliv po dlouhá léta nejen na Tutanchamona, což jeho důležitost značně posiluje. Navíc sám o sobě byl zajímavou osobností. Až Aje řádně doplním, tj. i po technické stránce, chci se vrhnout právě na Haremheba, kterého jsem již trochu začal přetvářet. Pak bych doplnil do řádné formy Anchesenamon, egyptské královské manželky a možná bych začal kriticky přepracovávat Tutanchamona. Ten by si to velmi zasloužil. Už jsem před časem „Tuta“ trochu uhladil a doplnil.

Copak, že Vás zaujmula Meritaton? Svazkem se Smenchkarem či tím, že se usuzuje, že dokonce sama nakonec vládla pod Smenchkareovým jménem? Mohli bychom jí vzájemně založit a stručně nastínit, základní podklady doma mám.

Hezký den, s pozdravem --Flipper77 (diskuse) 31. 3. 2016, 15:40 (CEST)

Neukončená práce

Dobrý den, když chcete na hesle ještě pracovat, můžete ho uložit se šablonou {{Pracuje se}}. Máte čas 2 dny, nikdo Vám do práce nezasáhne a ani neoznačí článek jako například subpahýl--Horst (diskuse) 3. 3. 2016, 11:27 (CET)

děkuji, budu používat--Jan Hejkrlík (diskuse) 3. 3. 2016, 11:47 (CET)

Cerdic

Dobrý den, koukám že jste zaregistroval mou úpravu, zapomněl jsem Vám po ní napsat. Když překládáte z cizojazyčných wiki je vhodné používat šablonu pro překlad, zde ji máte v podobě ve které se vkládá do článku - {{překlad|kód jazyka|název článku na cizí Wikipedii|číslo revize}} Poslední položku, číslo revize, získáte tak, že v en wiki vlevo v menu, v sekci tools kliknete na permanent link. Číslo revize je poslední číslo zobrazené v URL. Jejím účelem je ale ošetření autorských práv. I když můj osobní pocit je, že tím pro ostatní také dodáte článku určitou věrohodnost co se týče zdrojů ze kterých vychází. Pokud vím (ale možná se pletu a nechci dělat chytrého) tak Vámi uvedené shrnutí Text článku je založen na údajích uvedených v anglické wikipedii není vhodné. Chápu že třeba nepřekládáte slovo od slova a může se Vám váš způsob zdát vhodnější, ale někde se o tom vedla diskuze se závěrem že by se to takto nemělo, zkrátka že je lepší článek zdrojovat lepším způsobem. Myslím že se v ní angažovali kolegové Harold a Sokoljan.

A ještě, asi jste si toho všiml: články by se také měly kategorizovat. Zde máte případně bližší informace - Nápověda:Kategorie. Inspirovat se také samozřejmě můžete mojí úpravou u Cerdica. Ale samozřejmě po Vás nikdo nechce, aby jste hned psal dokonalé články :). Hezký víkend, --Remaling (diskuse) 5. 3. 2016, 01:36 (CET)

zdravím, kolego Remalingu, děkuji za zprávu: prostuduji si Vaše náměty a bude se jimi, pokud bude v mých silách, maximálně řídit; pokud se týká šablony pro překlad: u Cerdika to zrovna zatím není typické, ale i u ostatních článků z kategorie Králové Wessexu, které jsem editoval (anebo založil) nejde jenom o překlad, ale křížově se snažím různé info ověřovat na příbuzných heslech této kategorie (přičemž vycházím z toho – možná trochu neprávem – že na anglické wikipedii jsou články o anglosaských králích zpracovány nejlépe), takže je to spíš digest, než klasický překlad; ať se daří--Jan Hejkrlík (diskuse) 5. 3. 2016, 15:07 (CET)

Také zdravím, tady kdyžtak ještě máte odkaz na tu šablonu překladu, kdyby jste o něm náhodou nevěděl. Je tam případně i možnost označit překlady z více cizojazyčných wiki najednou. --Remaling (diskuse) 5. 3. 2016, 18:23 (CET)

díky & zdravím--Jan Hejkrlík (diskuse) 5. 3. 2016, 19:36 (CET)

Různé významy

Dobrý den, když je významů názvu nebo osob více, existuje zde Šablona:Různé významy. Zde je rozdíl. Mějte se--Horst (diskuse) 6. 3. 2016, 20:57 (CET)

díky, budu používat; zdravím--Jan Hejkrlík (diskuse) 6. 3. 2016, 21:17 (CET)

Bolognská škola

Dobrý den,

opravdu bylo nutná opravit název města z Bologna na Boloňa? Zdroj, ze kterého jsem čerpala důsledně preferuje Bologna. Bylo by tedy přinejmenším slušné dodržet jeho způsob označení. Mohu poprosit o vrácení do původního tvaru, a tak zachovat úctu k autorovi, kterým je pan Bolognu označuje pan Sáva Šabouk ? --Vlkos1681 (diskuse) 28. 2. 2018, 20:46 (CET)

dobrý večer, milá kolegyně @Vlkos1681:, nechci zabředávat do nekonečné polemiky, ale:

• „opravdu bylo nutná opravit název města z Bologna na Boloňa?“ – odpovídám: naprosto souhlasím, nebylo, a ani jsem název města (substantivum) neměnil;
• co jsem změnil, je adjektivum "bolognská" → "boloňská"; i když oboje je možné, adjektivum boloňská mi oku lahodí více, a navíc je tu analogie s článkem „Boloňská univerzita“; od doby, kdy kolektiv pod vedeném Sávy Šabouka připravoval svou encyklopedii, se čeština dále vyvíjela, a obávám se, že adjektivum boloňský je nyní běžnější; pokud ale na tom trváte, tak to zase vraťte na bolognská, já s tím problém nemám.

nicméně neodolám, abych jizlivě a poťouchle nepoznamenal ve stylu Sheldona Coopera: píšete doslova „pan Sáva Šabouk“, což poněkud ahistorické a soudruh Sáva Šabouk by se Vám zřejmě poděkoval.

ať se daří--Jan Hejkrlík (diskuse) 1. 3. 2018, 20:05 (CET)

Opravovat to nebudu, tolik na tom zase nezáleží. Jestli se čeština vyvíjí směrem, že nebude respektovat skutečné názvy míst no, tak to potěš koště. Jinak ano, užívat titul pán a paní je ahistorické (sic), ale já jsem také ahistoric--Vlkos1681 (diskuse) 1. 3. 2018, 20:17 (CET)ká, takže to unesu.

oprava jmen, viz Sáva Šabouk

Dobrý den,

já už si nepamatuji, kterého článku se to týká a nestojí mi to za vyhledání. Ale pokud autor, pan Sáva Šabouk, včetně kolektivu a odborných editorů napíše jméno umělce nějakým způsobem, zřejmě to má nastudováno. Já jsem nic neměnila, nemám tu drzost. A snažila jsem se opsat jména co nejpečlivěji, i když chybička se může vloudit. Ale opravovat autora, protože já Hejkrlík si myslím že je to jinak, nepodepsat se pod změny do článku, či neuvést prameny, na kterých je moje přesvědčení založené, to není slušné. Jestli se autor k článku dostane, bude koukat jako Puk. Takže ne já, ale Vy máte pocit patentu na rozum. A co se týká sporu Hišám a Hisham, na internetu jsou obě verze, a jestli jste debatu četl pečlivě, nehádám se, změna názvu či jména chalífy na Wiki z mého hlediska může v klidu proběhnout, jen mám na věc jiný názor, a to mohu. Vážím si toho, že se bude diskutovat, nikoli úprkem vylepšovat. S úctou ahistorická --Vlkos1681 (diskuse) 30. 7. 2018, 18:19 (CEST)

milá Vlkos1681, přestože Vám kolegové Triquelito i Jann vysvětlovali, že v češtině existují závazná pravidla transkripce z jazyků, které nepoužívají latinku, Vy si stále vedete svou a permanentně, systematicky a vědomě je porušujete, přičemž Vaše založení paralelního článku Hisham II. k článku Hišám II. je jen pověstným vrcholem ledovce. Na margo Vašeho oblíbence Sávy Šabouka (není to můj styl někoho dehonestovat jenom proto, že byl komunista, ale Vy se na něj odvoláváte jako na ikonickou autoritu) – cituji z „Věda v Československu v období normalizace (1970-1975), Sborník z konference, Praha, 1.-22. listopadu 2001, ed. Antonín Kostlán, Výzkumné centrum pro dějiny vědy, Praha 2003, (= Práce z dějin vědy 4), 608 s., zde s. 545-554“ quote do Ústavu teorie a dějin umění, do jehož čela byl na základě intervence Gustava Husáka postaven homo novus Sáva Šabouk. Jestliže jsme na této konferenci slyšeli o jednom normalizačním řediteli akademického ústavu, který kdysi býval bachařem, pak Sáva Šabouk byl přece jen lepší kategorie – býval vojenským politrukem. V rámci normalizace ho čekalo několik let kariérního rozletu. Šabouk, který neměl žádnou kvalifikaci pro řízení výzkumu na poli výtvarných umění nebo hudby, ničil svěřené pracoviště přímo znalecky. unquote.--Jan Hejkrlík (diskuse) 30. 7. 2018, 19:03 (CEST)

Dobrý den. Bych poznamenal: Zaprvé, vyčítat lidem zkušenosti získané před akademickým studiem jejich oboru mi přijde poněkud neférové. A zbytečné, pro jejich odbornost to beztak nemá význam. Navíc, pod knihou, o kterou se zřejmě opírá Vlkos1681, je podepsán z titulu své funkce, přepis jmen nejspíš ovlivnili jiní... Zadruhé - pro Vlkos1681 - přepisy cizokrajných jmen v českých odborných i populárních publikacích kolísají, od mechanického (nebo uvědomělého) přejímání anglických nebo jiných přepisů, až po používání českých přepisů (český přepis pro japonský středověk namátkou [1]), a najdou se i různé mezistupně. Někteří akademičtí autoři jsou dokonce na jedné stránce schopni použít různé přepisy téhož jazyka a písma, ble. Na wikipedii však nechceme psát jména jednou tak a podruhé jinak, a mást tím čtenáře; chceme používat pokud možno jednotný postup, vhodný pro laického čtenáře; a tím je plošné používání českých přepisů nelatinkových písem (až na pár zažitých výjimek typu Peking, Čankajšek, tsunami apod.). Pro důležitá písma akademici pravidla přepisů stanovili, takže většinou stačí je jen použít... jsou zpravidla k nalezení v heslech příslušných písem a jazyků; jejich aplikaci pro potřeby wikipedie se wikipedisté (včetně mne) snaží vysvětlit v pomocných stránkách shromážděných v Kategorie:Wikipedie:Transkripce. Za třetí, autoři-odborníci vědí, že existují přepisy české, anglické i jiné. Jsou si vědomi v jakém rozsahu a kde se používají; a určitě nebudou nijak zvlášť překvapeni, když v encyklopedii určené široké veřejnosti naleznou české přepisy jmen a termínů, i když třeba ve svých publikacích zvolili jiný přístup. Takže závěrem za čtvrté, budete se muset smířit s tím, že dokud budete používat anglické přepisy, budou je ostatní předělávat na české. S pozdravem --Jann (diskuse) 31. 7. 2018, 17:20 (CEST) PS. jestli s těmi Japonci jde o Škola Kanó, a je český zdroj, asi by se měl přidat do Literatury. --Jann (diskuse) 31. 7. 2018, 17:20 (CEST)

milý kolego Jann, k Vaší první poznámce: za normálních okolností bych s Vámi beze zbytku souhlasil, ale jednak jsem sám uvedl na začátku „není to můj styl někoho dehonestovat jenom proto, že byl komunista“, ale v tomto konkrétním případě se obávám, že je to zcela na místě; mnou zmíněný výňatek z konference z roku 2001 totiž pokračuje quote (Sáva Šabouk) Různými způsoby ztěžoval až znemožňoval práci schopných, zatímco s několika konjunkturalisty pro sebe vytvořil bohatě dotovaný mezioborový „tým pro studium vyjadřovacích a sdělovacích systémů umění“. Měli dost peněz i na interní časopis tohoto týmu. K jeho produktům patří i zvláštní slovník, který dal v Praze přeložit i do němčiny. Překladatelé nejsou v publikaci uvedeni. Odborná kvalita publikace je tak hrůzná, že se s ní zřejmě nechtěl ani žádný překladatel jmenovitě spojit. unquote Text pokračuje ještě dále ve stejném duchu, pro ilustraci ale, myslím, to stačí. Na tohoto Šabouka se kolegyně Vlkos1681 permanentně odvolává jako na svou ikonu.--Jan Hejkrlík (diskuse) 1. 8. 2018, 00:04 (CEST)

Šabouk - diskuse

Dobrý den,

výše zmíněný pán není moje ikona, vůbec ho neznám, prostě jsem narazila na knihu, ve které byl uveden jako jako spoluautor a použila jsem text jako jako zdroj. --Vlkos1681 (diskuse) 14. 8. 2018, 21:13 (CEST)

Jan Timman

Dobrý den, děkuji za pomoc ve článku Jan Timman. Píšu dost špatně a článek jsem psal dost rychle. Ještě jednou díky. --Serious Jano (diskuse) 25. 3. 2019, 16:44 (CET)

Přesunutá diskuse od Vlkos1681

@Jan Hejkrlík:Vaši připomínku na uživatelku Vlkos1681 budu považovat za osobní útok do té doby, než prosadíte přesun článku Tsunami na správný název. Zatím jste pro prosazení správného názvu článku nehnul ani prstem, takže si tyto osobní útoky nechte od cesty, protože Vlkos1681 vložila značné množství relevantní informace a tudíž se jí tímto musím zastat. --Kusurija (diskuse) 18. 4. 2019, 13:12 (CEST)

milý kolego @ Kusurija:, nechci otevírat nesmyslnou polemiku, ale při veškerém respektu k Vám jste v tomto případě mimo mísu; namátkou články škola Kanó, Kanó Motonobu, Kanó Eitoku, všude tam Vlkos1981 opakovaně porušovala zásady české transkripce (to bych jí nezazlíval, i když taková „perioda Muromachi“ vypadá docela pikantně; jinak mi nedělalo potíž to opravovat), ale na různých diskusních fórech se vztekala a hádala, viz kupříkladu diskuse u původně duplicitního článku Hišám II.; pokud i po tomto vysvětlení můj příspěvek (který?) vyznívá jako osobní útok, omlouvám se; BTW: cunami/tsunami je jiný případ, nejsem žádný jazykový purista nebo gramatický policajt a osobně již zažitý přepis tsunami začínám řadit k výjimkám jako jsou kupříkladu Čankajšek, Sunjatsen nebo Tsipras; přeji bohatou pomlázku a ať se daří. --Jan Hejkrlík (diskuse) 18. 4. 2019, 15:06 (CEST)

Víte, já hodně rozlišuji neúmyslné chyby z neznalosti nebo nepochopení a tvrdošíjné lpění na nesprávnostech, obhajovaných podpásovými a zcestnými argumenty - natolik tvrdošíjnými, že raději obětují příspěvky (+/- relativně velmi) přínosných kolegů až k jejich wikipedickofyzické likvidaci. Ve Vámi odkazovaném příspěvku (jste asi chtěl vypíchnout) je zmiňováno přejmutí tsunami přes angličtinu, nikoliv z japonštiny. K tomu mohu dodat jen to, že absolutní část objemu všech japonských reálií byla do české Wikipedie přejata z angličtiny, buď absolutně přímo, nebo z jiných (českých, slovenských) textů, které samy byly přejaty prostřednictvím angličtiny. Takže podle téže logiky, pokud tu máme článek (nikoliv odkaz v jiném článku) přímo o tsunami, potom bychom měli akceptovat všude jinde anglichý přepis, což snad sám uznáte, je pro českou Wikipedii nepřijatelné. Děkuji Vám i všem ostatním kolegům a jsem vděčen za opravy přepisů z anglického na český, podobně činím i já (ikdyž jinak kvůli tsunami a podobným nepravostem velmi dlouhodobě stávkuji/nezakládám články, kde si nejsem jistý, že nebudou v takovém duchu znehodnoceny). Váš poukaz na Sunjatsena a Čankajška má asi takovou hodnotu jako poukaz na Paříž či Londýn. Děkuji za Váš odkaz na Tsiprase, zasáhl jsem tam (btw., všiměte si kdo tam toho Ciprase "narval", bohužel, na nějaký ostřejší zásah bych mohl doplatit). Takže shrnuto: prohlášení (nadace) Wikipedia o zřeknutí se zodpovědnosti by se mělo týkat případného vandalizmu, neznalostí autorů, nechtěných chyb a podobně, ale rozhodně by se neměla týkat záměrných chyb/nepřesností, vnášených a tvrdošíjně udržovaných autory, s předmětem dobře obeznámenými. Tam bych naopak vyžadoval zodpovědnost co nejtvrději.

Kolegyně Vlkos1681 Vámi kritizované texty (=názvy/jména) přebírala z české literatury. Takže kritizujte její české zdroje a ne ji. Samozřejmě, mohla by přejaté opravovat i sama, ovšem ne každý má tak dobré znalosti/pochopení japonštiny, aby si to mohl zodpovědně lajznout. Tolik můj názor, pokud se Váš diametrálně liší, je mi líto a omlouvám se, že jsem Vám jím zkazil náladu/něco dalšího, ale za ním si stojím. --Kusurija (diskuse) 18. 4. 2019, 20:49 (CEST)

Kurzíva v názvu článku

Ahoj. Revertoval jsem tvé tři editace u článků Hvězdné brány, které přes DISPLAYTITLE přidávaly do názvu článku kurzívu. Důvodem je skutečnost, že jde o nestandardní řešení v rámci obrovské skupiny článků o filmech, seriálech a jiných uměleckých dílech. V podstatě bych sám byl pro, ale bylo by potřeba to udělat systémově ve všech článcích (např. přes infobox), nebo alespoň ve valné většině, ne takhle ad hoc u několika ojedinělých případů. --Harold (diskuse) 18. 5. 2021, 07:35 (CEST)

@Harold: inu, nechci se vůbec přít, ale existuje doporučení (nebo jenom návrh?), kde jste dokonce Vy posledním editorem, a sice Název článku/Název kurzívou; u popkulturních článků mi to nevadí tolik (že není název kurzívou), tam je i bez toho spousta pitomostí a věcných chyb, ale u odborných článků (v mém případě o historických dílech), bych to považoval za podstatnou kaňku – vadu nadpisu; BTW: popkulturní článek Krajina přílivu měl název kurzívou několik let, minimálně od ledna 2013, a nikomu to nevadilo, až dnes jste to změnil Vy…; jinak mám pocit, že se nějak až příliš často zabýváme formou, a nikoliv obsahem, to je myslím jedna ze známek, že se určitá instituce nachází za svým zenitem; děkuji a ať se daří--Jan Hejkrlík (diskuse) 18. 5. 2021, 14:43 (CEST)

Odkazovaná stránka je návrh k nějaké diskusi a popravdě už jsem úplně zapomněl, že tu někde něco takového bylo. Očividně to nikdo nedotáhl do konce.

K věci: Jak jsem psal, v podstatě jsem pro. Jenže si myslím, že se to má udělat systémově, ne přidáváním kouzelného slůvka do náhodných článků rychlostí 5 editací za měsíc. (Jinak, pěkně jste si pro svou argumentaci vybral ten jediný článek, u kterého si displaytitleu nikdo nevšiml, jediný z těch mnoha tisíců, protože, jak koukám do historie, i u těch několika dalších jste to tam přidal nedávno vy.) Jestli máte čas a chcete se tomu systémově věnovat, fajn, jen do toho. Můžete to provádět ručně, můžete si zřídit robota, můžete pořádat jiného editora o robotické editace... Nejlepší řešení by podle mého bylo to vyřešit automatickou funkcí infoboxů pro film, televizní pořad, divadelní hru, hudební album, knihu, atd., jak je to provedené na anglické Wikipedii. Nicméně provádět to náhodně u ojedinělých článků mi nepřijde zrovna jako systémové řešení, protože to vybočuje ze zaběhnutých standardů.

Samozřejmě je na každém, jak si vyhodnotí potenciál určité instituce a zda má smysl se jí věnovat. To je jen jeho svobodné rozhodnutí. --Harold (diskuse) 18. 5. 2021, 16:35 (CEST)

@Harold: no dobrá, hned jako první z možností nápravy uvádíte quote Můžete to provádět ručně unquote; jenže potom mi editaci revertujete: to připomíná aktivitu kolegy Sysifa --Jan Hejkrlík (diskuse) 18. 5. 2021, 20:09 (CEST)

Psal jsem o systémovém provedení = hromadném. Rychlost šesti náhodných článků za měsíc podle mě takové definici neodpovídá. Spíš naopak se dá označit za narušování stávajících standardů, což myslím není úplně chtěné. --Harold (diskuse) 18. 5. 2021, 21:24 (CEST)

@Harold: ok, abychom se dobrali něčeho konstruktivního: koho navrhujete, že můžeme požádat o robotické editace; pro mne je takový bot (alespoň zatím) „beyond my understanding“; navíc to nemůže být zřejmě žádný triviální bot, když bude v nadpisu potřeba respektovat pravidlo „Z kurzívy je však třeba vyjmout např. rozlišovače, které nejsou součástí názvu“; tak tedy koho navrhujete? – Hic Rhodos, hic salta --Jan Hejkrlík (diskuse) 18. 5. 2021, 23:06 (CEST)

Můžete požádat na WP:ŽOPP. Nicméně se domnívám, že řešení by spíše mělo spočívat v zabudování automatické kurzívy do infoboxů, jak je to provedeno na anglické wiki. --Harold (diskuse) 19. 5. 2021, 08:13 (CEST)

@Harold: Pokud chceme mít kurzívu v nadpisech článků, tak, jak napsal Harold, nejlépe skrze samotný infobox. Mohu zkusit založit modul a šablonu dle anglické verze. Nevím, zdali přímý převod bude fungovat (snad ano), ale jedná se o nejlepší a nejjednodušší řešení. RiniX (diskuse) 19. 5. 2021, 20:17 (CEST)

Děkuji, budu rád, když se o to pokusíte --Jan Hejkrlík (diskuse) 19. 5. 2021, 20:20 (CEST)

Zatím to vypadá, že šablona a modul funguje (celý název i část názvu), bude je však muset přeložit a dále testovat - nedoporučuji tedy používat samostatně. Nefunguje však použití v infoboxu a na to se zaměřím nejdříve. RiniX (diskuse) 19. 5. 2021, 20:45 (CEST)

Kurzíva by měla plně fungovat v šabloně {{Infobox - videohra}} - odzkoušené vyplněné, nevyplněné z WD a nevyplněné s rozlišovačem z WD. Do dalších kurzívu zatím dávat nebudu a ještě zapracuji na modulu. RiniX (diskuse) 19. 5. 2021, 21:02 (CEST)

Děkuji za vaše úsilí --Jan Hejkrlík (diskuse) 19. 5. 2021, 23:07 (CEST)

Pracoval jsem na kurzívě a málem bych zapomněl... Šablona by měla plně fungovat. Zatím je vložena pouze v infoboxech, ale pomalu ji začnu dávat i tam, kam se žádný infobox nehodí. RiniX (diskuse) 21. 5. 2021, 18:48 (CEST)

@RiniX: ano, již dopoledne jsem se všiml, že kurzíva v nadpisech je; navíc: u článku Fuldské letopisy nebyl infobox, doplnil jsem infobox a název článku je kurzívou; skvělá práce, děkuji, a ať se daří --Jan Hejkrlík (diskuse) 21. 5. 2021, 23:33 (CEST)

@RiniX: v květnu 2021 jste se skvěle zhostil úkolu „Kurzíva v názvu článku“; méně frekventovaný „Infobox – rukopis“ tehdy z úpravy vypadl; nyní jsem na to narazil v článku Papyrus Prisse, kde je „Infobox – rukopis“ použit; mohl byste svůj modul zapracovat i do šablony „Infobox – rukopis“; děkuji --Jan Hejkrlík (diskuse) 22. 7. 2024, 08:12 (CEST)

On nejspíše vypadl, protože jsem z článků nebyl schopen poznat, zda se kurzívou rukopisy zapisují (i anglická verze jej nepoužívá). Například sbírka povídek je s kurízvou, ale povídka už nikoliv. Přičemž to platí i pro písně a jak se koukám na formátování na enwiki, tak tam bez kurzívy řadí i rukopis (prý se jedna o malé dílo). --RiniX (diskuse) 22. 7. 2024, 10:36 (CEST)

Ještě doplním, že na cswiki ta kurzíva v úvodech není snad nikde, takže je otázka, zda vůbec rukopis v kurzívě mít. --RiniX (diskuse) 22. 7. 2024, 10:37 (CEST)

jsem přesvědčen, že rukopisy si nadpis kurzívou zaslouží: jsou to vlastně knihy starověku i středověku, mnohé na desítkách folií (stránkách); enwiki je obrovský kolos a zdaleka ne všichni přispěvatelé dodržují pravidla (i když kupříkladu u článků o anglosaské historii, kde se často pohybuji, je ostříží strážce – i když i ten se občas plete; děkuji --Jan Hejkrlík (diskuse) 22. 7. 2024, 13:14 (CEST)

Pozvánka na editaton v Praze!

Zdravím, dne 30. listopadu 2022 od 16:00 pořádá spolek Wikimedia editaton v Pražském kampusu Hybernská na téma Československo v letech 1948–1989. Před editatonem bude zajímavá přednáška na téma „Československá společnost v poststalinské éře 1956–1968: koncepty, výzvy, projekty“ od historika Mgr. Ondřeje Holuba, Ph.D.. Více zjistíte ve facebookové události. Budeme se těšit na příjemný společně strávený čas. S pozdravem --Romanvysansky (diskuse) 9. 11. 2022, 11:29 (CET)

OPRAVA DATA! Pozvánka na editaton v Praze!

Zdravím, v předchozí zprávě jsem chybně uvedl datum pražského editatonu. Tak se opravuji a zde je správná informace: Dne 23. listopadu 2022 od 16:00 pořádá spolek Wikimedia editaton v Pražském kampusu Hybernská na téma Československo v letech 1948–1989. Před editatonem bude zajímavá přednáška na téma „Československá společnost v poststalinské éře 1956–1968: koncepty, výzvy, projekty“ od historika Mgr. Ondřeje Holuba, Ph.D.. Více zjistíte ve facebookové události. Omlouváme se za chybu a budeme se těšit na příjemný společně strávený čas. S pozdravem --Romanvysansky (diskuse) 11. 11. 2022, 11:54 (CET)

Sasové

Dobrý den Jene,

zajímalo by mne proč podle Vás není vhodné propojit Sasy v anglické historii s článkem o tomto národě. Pokud to byli jiní Sasové, či nedostatečně či chybně popsaní, tak byste mohl článek opravit nebo založit jiný. Případně jednou větou v historii Anglie říci, o které Sasy se jedná.

Díky. Ivan --Ivantichacek (diskuse) 3. 12. 2022, 07:28 (CET)

@Ivantichacek: jsou to samozřejmě titíž Sasové; ti ale mají svůj link již v prvním řádku, proto ve Shrnutí editace uvádím „opakovaný link“; ať se daří --Jan Hejkrlík (diskuse) 3. 12. 2022, 08:05 (CET)

Reverty vs. pravopis

@Dirillo: [2] Pánové, na Wikipedii je odkaz článek to samé jako Článek. U některých náměstí je slovo náměstí součástí názvu, pak se obvykle píše velkými písmeny. Ale pokud je v článku seznam, přijde mi lepší aby všechny položky začínaly stejnou velikostí písmene, i když se třeba jinak píší s malým. A pokud nejde o rozcestník, je zvykem skrývat rozlišovač. --JAnD (diskuse) 8. 2. 2023, 08:09 (CET)

nechci započínat nesmyslnou polemiku, ale mýlíte se: „U některých náměstí je slovo náměstí součástí názvu, pak se obvykle píše velkými písmeny.“ → velmi často je slovo náměstí součástí jména náměstí, přičemž slovo „náměstí“ (coby veřejné prostranství) se vždy píše s malým „n“, znovu viz ÚJČ; „Náměstí Václava Havla“ v korpusu hlavního textu článku je gramatická chyba; --Jan Hejkrlík (diskuse) 8. 2. 2023, 11:14 (CET)

Zapojte se do Komunitního wishlistu!

Vážení členové komunity,

rád bych vám jménem spolku Wikimedia Česká republika oznámil spuštění projektu Komunitního wishlistu, kde můžete navrhovat témata akcí, kterých byste se rádi zúčastnili, nebo hlasovat o již navržených. Může jít např. o editaton, soutěž či cokoli jiného. Cílem komunitních wishlistů je zjistit, o jaké akce má komunita české Wikipedie zájem. Jednu ze tří vítězných akcí Wikimedia ČR ve spolupráci s komunitou zorganizuje.

Za Radu WMČR věřím, že se na stránce wishlistu nastřádá spousta nápadů i hlasů, které pro nás budou důležitým ukazatelem přání komunity, přinejmenším co se wiki-akcí týče.

Díky za vaše zapojení!

S pozdravem,
--Plánovací kalendář (diskuse) 9. 5. 2023, 23:32 (CEST)

Styl textu

Dobrý den, tato editace rozhodně neupravila styl textu, ale jen způsob zápisu. Psaní jednoslovných číslovek slovně je ovšem v pořádku, stejně tak v textu článků není vhodné používat zkratky, byť zažité. V případě, že je v článku zvolen jeden z alternativních způsobů zápisu, je zvykem ponechat ten, který zvolil hlavní autor textu. --Petr Kinšt (diskuse) 8. 7. 2023, 09:23 (CEST)

inu, svou editací jsem nechtěl zranit ješitnost hlavního autora textu (proboha: co je to za termín???); nicméně nemáte pravdu: české tištěné publikace i cswiki mají úzus zapisovat století řadovou číslovkou, a to i v případě dekád (kupříkladu 20. léta 20. století), a dále před jménem světce v v hlavním korpusu článku psát zkratku „sv.“ kupříkladu „sv. Augustin“), zatímco článek sám má název „Svatý Augustin“ (to, že to někteří wikipedisté občas nedodržují, je jiný příběh); obávám se, že byste měl zvážit revert svého revertu; --Jan Hejkrlík (diskuse) 9. 7. 2023, 12:22 (CEST)

@Petr Kinšt: shlédnete ze své věže ze slonoviny a budete reagovat? --Jan Hejkrlík (diskuse) 14. 7. 2023, 12:16 (CEST)

A jakou reakci byste si představoval? Neshodneme se, Vaši výzvu jsem zvážil, a protože článek v dotčených pasážích neobsahuje žádné chyby, vyhodnotil jsem ji jako banální. Nemám chuť o tom dlouze diskutovat. Řeči o slonovinových věžích si příště odpusťte, prostě jsem si dovolil být několik dnů offline. --Petr Kinšt (diskuse) 20. 7. 2023, 09:52 (CEST)

děkuji za odpověď (nechtěl jsem Vás naštvat); a jakou reakci bych si představoval? inu, kupříkladu:

· ano – termín hlavní autor textu nemá na cswiki oporu;

· ano – české tištěné publikace i cswiki mají úzus zapisovat století řadovou číslovkou a před jménem světce v hlavním korpusu článku psát zkratku „sv.“;

místo toho ale zavádíte další bizarní termín: banální editace --Jan Hejkrlík (diskuse) 24. 7. 2023, 04:34 (CEST)

Tennyson

Kolego, na jedné straně Vám opravdu děkuji za opravu mých překlepů, ale na druhé straně bych Vás chtěl upozornit na to, že stránky označené šablonou Pracuje se byste neměl upravovat, neb bychom se mohli spolu dostat do editačního konfliktu. na Wikipedii jste již dlouho, takže byste toto měl vědět. Děkuji a jsem s přátelským pozdravem --Chalupa (diskuse) 23. 7. 2023, 21:52 (CEST)

@Chalupa: nechtěl jsem Vás nahněvat, ale nepředpokládal jsem, že byste mohl v jednu hodinu Vašeho času ponocovat; navíc: do šablony „Pracuje se“ jste nevyplnil datum – to jsem zjistil až ex post z „Historie“; ať se daří --Jan Hejkrlík (diskuse) 24. 7. 2023, 04:05 (CEST)

Kolego, mně jste nikterak nenahněval a za opravy děkuji. Je pouze velmi nepříjemné, když dojde k editačnímu konfiktu, Co se týče mého ponocování, někdy pracuji i takto pozdě v noci, dříve docela často. nyní už méně. --Chalupa (diskuse) 24. 7. 2023, 22:03 (CEST)

Emír versus chán

Zdravím při neděli pane Hejkrlíku, když jste editoval mnou vytvořený článek bitva na Voži, za což Vám děkuji, všiml jsem si, že jste opravil titul Mamaje a místo chán jste tam napsal emír. Vycházel jsem při psaní toho článku z tištěné knihy Slavní ruští vojevůdci, kterou jsem uvedl ve zdrojích, a tam se Mamajovi píše jen jako o chánovi. Všiml jsem si následně, že u toho Mamaje měníte jeho chánský titul ve všech článcích na emír. Mohu se zeptat, proč tomu tak je? Podle čeho se rozlišuje chán nebo emír? Nijak netrvám na tom původním titulu chán, jen se ptám, abych si rozšířil obzory. Děkuji za vysvětlení a děkuji za Vaše editace. --Stavrog (diskuse) 27. 8. 2023, 10:05 (CEST)

@Stavrog: zdravím, kolego, do „dalekého“ Brna; Mamaj se nikdy nemohl stát chánem, neboť neměl tu správnou DNA: nebyl totiž potomkem chána Temudžina, což byla conditio sine qua non, aby vůbec někdo v Ulus Džuži mohl kandidovat na chána; svého času kdysi někdo na cswiki nazval Mamaje emírem, což také není úplně přesné/správné (ale v podstatě kupříkladu v souladu s enwiki), ve skutečnosti byl spíše bejlerbej (pán pánů neboli bej nad beji, bej bejů) – takový článek ale na cswiki (zatím) neexistuje, anebo snad nojon; soudobá ruská elita si tehdejších (neutěšených) poměrů ve Zlaté hordě byla vědoma, a proto se většina ruských knížat podrobila „pravoplatnému“ chánu Zlaté hordy jménem Arab Šáh, což rozlítilo Mamaje, což nakonec vedlo k bitvě na Kulikovském poli; to že pozdější ruští autoři upgradovali Mamaje na „chána“ bylo zřejmě vedeno snahou zvýšit prestiž Dmitrije Donského coby vítěze nad samotným chánem, a nikoliv nad „pouhým“ emírem/bejlerbejem/nojonem; problematiku jsme nedávno diskutovali na Diskuse:Zádonština; ještě jednou zdravím & ať se daří; --Jan Hejkrlík (diskuse) 27. 8. 2023, 14:40 (CEST)

@Jan Hejkrlík Děkuji za perfektní vysvětlení. A kdybych si všiml té diskuze u Zádonštiny, nemuselo mi to vůbec vrtat hlavou a nemusel jsem se ptát. Vše jste tam již dokonale vysvětlil. Díky za rozšíření obzorů a kdybyste si našel čas, budu rád, když sem na wikipedii přidáte přímo článek o Mamajovi :) --Stavrog (diskuse) 27. 8. 2023, 23:07 (CEST)

děkuji, snažím se spíše soustředit na ranou anglosaskou historii, ale článek Mamaj snad jednou založím (pokud mne někdo nepředběhne) --Jan Hejkrlík (diskuse) 27. 8. 2023, 23:16 (CEST)

Dolní Rakousy v infoboxu

Ahoj, s menším odstupem o něco delší vysvětlení: snažil jsem se v infoboxech sídel v Západním Vitorazsku a ve Valticku uvést jednotný tvar zápisu ohledně zemské příslušnosti do roku 1920. Nenapadá mě důvod, proč to u těch pár sídel zapisovat různými způsoby. Tvar, který jsem nakonec zvolil, vychází i z toho, aby se celý vešel na jeden řádek. Co se týče slohu dané formulace, tak v češtině je v oznamovacích větách obyčejně kladen důraz na závěrečná slova ve větách (ty obsahují jádro výpovědi), proto se mi mnou zvolená formulace zdá slohově lepší (důležité tam jsou Dolní Rakousy, zatímco rok 1920 je spíše až podružná záležitost, která by tam být nemusela). Tím neříkám, že zvolený formát i zvolená formulace jsou dokonalé, klidně je změňme, když vymyslíme něco lepšího, ale myslím si, že v takovém případě by to pak bylo vhodné upravit ve všech dotčených článcích. --Harold (diskuse) 7. 9. 2023, 14:15 (CEST)

@Harold:; ok, nepřu se; zdravím, kolego, do „dalekého“ Brna a ať se daří --Jan Hejkrlík (diskuse) 7. 9. 2023, 14:53 (CEST)

Moravští Chorvati

Takto proč jsem napsal nářečí se mírně lišilo od Charvátů na Moravě a dnešním Rakousku, protože na Valticku této změny není, není vhodné označovat tehdejším Rakousku, mohlo by to evokovat území před První válkou, kde do té doby Valticko bylo součástí Rakous. Autor píše cituji: Hlavní zvláštnosti nářečí Poštorné, Charvátské Nové Vsi a Hlohovce je r místo ř a v Hlohovci ještě 1. os. prez na -em proti -u v ostatních obcích na Břeclavsku a některé odlišnosti lexikální. Tyto zvláštnosti vyplynuly jednak z charvátské kolonizace a dále z toho, že do 1918 patřily toto obce do Dolních Rakous. České obce, které zůstaly v Dolních Rakousích, Vranohrad (Rabensburg), Cahnov (Hohenau), Čistějov (Zistersdorf), Ringelsdorf, Trézink měly nářečí vyznačující se měkkými hláskami dz, c za ď, ť např. dzedzina, nedzela, cicho, dzi a neondzi = jdi a nemluv; tam sa ríká. --GeftGames (diskuse) 2. 2. 2024, 20:04 (CET)

@GeftGames: hm, já tomu rozumím jinak: ale ok, nepřu se a opravím na [současné]; (původní problém byl v tom, že kontrolní algoritmus wikipedie nemá rád v textu editace slovo [dnešní], a proto Vaši editaci označil za „možné problémové formulace“, a proto jsem editoval); zdravím, kolego, na „dalekou“ Moravu a ať se daří --Jan Hejkrlík (diskuse) 3. 2. 2024, 13:37 (CET)

Dotazník pro editory ke tvorbě strategického plánu

Dobrý den,

jako aktivního editora Vás prosíme o pomoc při tvorbě strategického plánu spolku Wikimedia Česká republika do roku 2027. Pomozte nám rozhodnout, jakým směrem se mají programy pro editory v následujících třech letech ubírat. O vyplnění krátkého dotazníku Vás prosíme do 1. května 2024, obsahuje 7 otázek a zabere to asi 5 minut.

Vyplňte dotazník pro editory

V rámci probíhajících příprav strategického plánu spolku WMČR na léta 25–27 běží paralelně řada procesů. Různými formami postupně oslovujeme definované cílové skupiny. V rámci možností se snažíme o maximální stručnost a efektivitu, ptáme se vždy na to, co je pro danou skupinu primárně relevantní.

Více informací k procesu a průběhu přípravy SP najdete na pro tyto účely zřízené veřejné stránce. Na editorský dotazník navazuje termínově setkání se správci a patrolou – v gesci Pavla Bednaříka. V případě jakýchkoliv dotazů se mi můžete ozvat na diskusní stránce, nebo mailem na jan.beranekwikimedia.cz.

Děkujeme za zapojení,

--janbery (diskuse) 20. 4. 2024, 23:49 (CEST)

--Zemanst (diskuse) 2. 9. 2024, 13:33 (CEST)==Papyrus Prisse==

Vážený kolego, zaznamenal jsem vaše úpravy článku v Papyrus Prisse, zejména pak ty, které narušily strukturu článku tím, že jste

Jan Hejkrlík

nahradil

Diskuse s wikipedistou:Jan Hejkrlík

a zároveň jste vymazal i zde uvedené relevantní odkazy (viz vaše verze z 21.7.2024, 00:52), což se promítlo chybou v seznamu referencí. Rovněž považuji za nevhodné odkazovaná jména v textu, pakliže jsou k nim přiřazeny on-line reference, vyznačovat rudě , jednak je zde minimální šance k vytvoření samostatného článku (snad kromě egyptologa Prisse d'Avennes), obvykle postačuje nejstručnější údaj v "Poznámkách". Rovněž je gramaticky nesprávná změn "Naučení Kagemnimu" (3.pád) na "Naučení pro Kagemniho"(4. pád). Ostatně kruciální práce A.Gardinera nese název " The Instruction Addressed to Kagemni and His Brethren".

Naučení "Ptahotepa " excelentně popsal odkazovaný B.Vachala v češtině a vytvářet speciální článek opsáním jeho textu považuji za zcela zbytečné, ostatně základní doplňkové informace jsou v článku na WIKI uvedeny. Takže vaše sporné zásahy považuje za nevhodné narušující strukturu textu s autorskou licencí viz [3], kde se doporučuje uvažované změny prioritně uvést v diskusi a vzájemně si je doladit! S pozdravem--Zemanst (diskuse) 21. 7. 2024, 12:03 (CEST)

Dobrý den, pane kolego; nechci sklouznout do nekonečné bizarní diskuze, ale původní stav článku byl prostě příšerný (kupříkladu link „Théby“ byl původně na Théby řecké, místo správně na Vesét), a stále příšerný je; máte pravdu, že „infobox – kniha“ je mizerný infobox v tomto případě a chystal jsem se i bez Vašeho zásahu vrátit „inbox – rukopis“ – jenže ten zase v sobě nemá funkci „název článku kurzívou“; vrátím „inbox – rukopis“ a přidám kurzívu do názvu článku mechanicky, jenže to se zase nebude líbit jiným wikipedistům; re „červené odkazy“: zrovna nedávno jeden kolega v diskuzi „Wikipedie:Pod lípou“ zmiňoval, že počet článků „550000“ není případ pro oslavu, ale spíše k pláči – ale nikdy nemůžete vědět, zda nějaký šikovný wikipedista z červeného linku nevytvoří svůj článek; děkuji za Vaše postřehy & ať se daří --Jan Hejkrlík (diskuse) 21. 7. 2024, 16:06 (CEST)

Kolego částečně jste napravil destrukce designu článku, ale opět se generovala chyba v referencích. Proč to všechno je? Proč nerespektujete právo autora na vlastní cestu. Kolega Herold revidoval moji verzi, takže i on má jiný názor než vaše zmatečné argumentace? Jak se z toho opět vymotáte? --Zemanst (diskuse) 21. 7. 2024, 22:48 (CEST)

Dobré jitro, pane kolego; já jsem téměř spokojený: pokud máte eventuálně ještě nějaké výhrady, prosím o strukturovaný text, abych mohl odškrtávat plnění; děkuji za Vaše postřehy & ať se daří --Jan Hejkrlík (diskuse) 22. 7. 2024, 07:33 (CEST)

!!!! Opět Papyrus Prisse. Kolego, vaše opakovaná konstruktivní obsese je docela zábavná. Vámi zmiňované enwiki atd. nikde neuvádějí, že prvotním autorem překladu je Zbyňek Žába [4] a navíc celý český text publikoval a je odkazován na B.Vachalu. Takže vytvářet speciální článek na Ptahotepova naučení na cswiki je naprosto zbytné. Vždyť Papyrus Prisse je uváděn jako celek. Cizí vzory nejsou v tomto případě relevantní! Nebyla by na místě uměřenost?

! Carissime collega, aliam victimam invenire debebis propter evasionem constructive perniciosam. Ego feci cum cs.wik.--Zemanst (diskuse) 2. 9. 2024, 13:33 (CEST)

:: Velevážený kolego opět jste obnovil, již jednou opravenou vzhledovou destrukci, začervenění (ve vašem žargonu "link"). Nechci tento spor dále protrahovat. K tomu ovšem jsou vaše uvedené argumenty liché, neřkuli infantilis. Nicméně vám navrhuji použít vámi uvedený excelentní příklad na sk.wiki, [5] k vytvoření vaší stránky jeho využitím, prostě jej opsat, nebo jako překlad s vložením několika červených "linků" (sic). Pracnější by byl překlad en.wiki nebo de.wiki (ty však obsahují několik historických chyb a několik irelevantních referencí )

Vzhled obnovím do stavu z 17. 8. 2024, 16:08‎ . S přátelským pozdravem--Zemanst (diskuse) 9. 9. 2024, 13:22 (CEST)

@Zemanst: pane kolego, naznačte prosím, co jste ještě významněji editoval, aby bylo zřejmé, co jste ještě popletl, abych to mohl opět napravit --Jan Hejkrlík (diskuse) 9. 9. 2024, 23:54 (CEST)

@Jan Hejkrlík:Velevážený kolego, , Non magnus nanus, etiam si in colle stetit. Étos se vám jaksi vytratil (sic)
K vašemu vstřícnému dotazu - s editací i s účastí na cs.wiki po 15 letech končím. Vyhledejte si jiné oběti pro své uspokojení.--Zemanst (diskuse) 12. 9. 2024, 09:20 (CEST)