Diskuse k Wikipedii:WikiProjekt České obce

O projektu

Jak se zapojit

Foto

Aktuálně

Články

Diskuse

Nápověda

Kontakty

Ustálené vazby

V souvislosti s názvy některých měst a obcí se používají ustálené vazby, které ale ze samotného názvu nelze odvodit. Příklad: jedeme „do Prahy“, ale jedeme „na Mělník“ (nikoli do Mělníku), případně „do Budějovic“, ale „na Rudolfov“ (nikoli do Rudolfova). Bylo by vhodné do článů uvádět, pokud je zažitá vazba na (namísto běžného do). Otázka je, v jaké podobě nebo jakým způsobem... --Xth-Floor (diskuse) 4. 7. 2012, 22:01 (UTC)

Ahoj. Díky za podnět. Určitě by se to hodilo od odstavce název, ale je otázka, kde na to vzít zdroje. Zkusím něco najít. Ještě jednou díky. Krásný den přeje --Jana Lánová (diskuse) 10. 7. 2012, 06:21 (UTC)

Lépe by bylo vytvořit ke všem názvům :-) patřičné heslo na Wikislovníku, kde by se dala navíc popsat etymologie i skloňování. namátkou wikt:Hostivice, wikt:Kocanda, wikt:Dobříš... JAn (diskuse) 10. 7. 2012, 08:05 (UTC)

Udělat hesla na Wikislovníku ke všem obcím by bylo hezké, leč silně nereálné. --Jana Lánová (diskuse) 10. 7. 2012, 08:27 (UTC)

Jestli bude něco na Wikislovníku, to je věc Wikislovníku, do toho my jim nemůžeme mluvit, a to že tam nějakou informaci mají či budou mít, ještě neznamená, že my ji ve Wikipedii mít nemáme.

Pokud v této věci neexistuje kodifikace, ale jen úzus, tak stejně nemůžeme dělat o moc víc, než v případě pochybnosti trochu zagooglovat a "vlastním výzkumem" dojít buď k tomu, že pokud nechceme být za blbečky, tak je správná volba daná, anebo k tomu, že se používají různé varianty a třeba i mají nějakou stylovou příznačnost "na Vinohradech" je jediná správná varianta, zatímco "na Praze 2" je slangová vazba a "na Mělníce" má dnes už archaizující nádech, možná se to používá v lokálním úzu, ale do oficiálních textů se to nehodí. V encyklopedii by asi mělo stačit, že v článku budeme správnou vazbu používat, nepovažoval bych za nutné to uvádět jako samostatnou informaci, pokud to v daném případě není nějaké diskutované téma, které nějaké zdroje rozebírají.

A pozor, jet na Mělník znamená něco jiného než jet do Mělníka. Pokud jedu na Mělník, tak mohu ještě před Mělníkem někam odbočit anebo jet daleko za Mělník. (Předložka na + 4. p. podstatného jména vyjadřuje též směr pohybu, předložka do vyjadřuje cíl pohybu.)

Jinak pro základní informace vizte příručku: „Spojení předložky se jménem obce nebo její části záleží silně na konvenci užívání. … Historicky viděno: předložka na bývala spojována s těmi jmény osídlených i neosídlených míst, která ležela výše než osídlená nebo neosídlená místa sousední, dále např. se jmény osad, které ležely na horních tocích řek nebo potoků, tedy „proti“ toku řeky nebo potoka, popř. s osadami na březích (i břeh lze chápat jako vyvýšené místo nad řekou, nad vodou), popř. s osadami, které vznikly v lokalitách, v jejichž pomístních názvech byla předložka na. Roli mohla hrát i okolnost, že některé místo bylo sídlem šlechtickým, na němž se „sedělo“, vyjadřovalo tedy směr nahoru, na (bývalý) hrad. Toto pravidlo však nikdy neplatilo absolutně…“--ŠJů (diskuse) 30. 8. 2014, 01:55 (UTC)

Špendlíková mapa

Ahoj, udělal jsem pár chybějících fotek vesnic v okr. Hradec Králové podlo téhle špendlíkové mapy. Chci se jen zeptat, jestli nevíš, jak probíhá aktualizace (nafocené obce zůstávají na mapě jako nenafocené a je u nutné vše ručně ověřovat), projíždí to nějaký bot, kdo k tomu má přístup? Díky. --Kixx (diskuse) 10. 7. 2012, 07:19 (UTC)

Ahoj, jestli se nepletu, tak tyto špendlíkové mapy aktualizuje ručně Pastorius. Spouští toho bota na aktualizaci příležitostně, často na optání. Tedy je potřeba počkat na další aktualizace, pak by ty obce měly zmizet. Případně mu napsat, jestli by to nezapnul. S pozdravem --Chmee2 (diskuse) 10. 7. 2012, 07:21 (UTC)

Díky. --Kixx (diskuse) 10. 7. 2012, 07:26 (UTC)

Poznámky

Navrhoval jsem sloučení s již dávno existujícím wikiprojektem, který sice nepatří mezi nejživější, ale stále je aktuální. Minimálně by stálo z ato podívat se, jaké byly plány a co z toho je splněno.

Hlavní fáze - vytvoření článků - je hotová, ale věci týkající se doplňování obsahu, hledání výsledné podoby infoboxů apod. jsou stále aktuální. A i kdyby nic z toho použitelné nebylo, měly by být oba wikiprojekty vzájemně odkazovány na viditelném místě.

A nešlo by něco udělat s hlavičkou? žlutá není moc příjemná barva a bílá na žluté na aktuální stránce už není vůbec čitelná...

JAn (diskuse) 10. 7. 2012, 08:02 (UTC)

Ahoj, dík za tipy. Na plány WP Česká republika se podívám. Slučovat podle mě není dobrý nápad, spíš by bylo lepší znovu definovat WP Česká republika a udělat z něj něco víc než je (nespecializovat jej jen na obce, ale na ČR obecně). IMHO si nemyslím, že bylo úplně nejšťastnější zakládat články (jestli to vůbec o většině dá říct), kde nic není (dvě věty s infoboxem...) a nikdo se o ně nestará (spousta copyvií z let 2006 a později, kupa zapomenutých vandalismů) a dál, že jsou mnohem důležitější věci než se pitvat v infoboxech, když článek obsahuje dvě věty. Na hlavičce budu pracovat zítra (žlutá zůstane, ale v jiných odstínech, bílá zmizí). Ještě jednou díky za tipy. Budu ráda, když se zapojíš. Krásný den přeje --Jana Lánová (diskuse) 10. 7. 2012, 08:27 (UTC)

Sloučení infoboxů

Ahoj, plánuje se nějaké sloučení infoboxů? Pokud ano, pak by to, myslím, měl být jeden z prvních úkolů tohoto projektu, ne? Aby se pak již při aktualizacích článků používal již jen jeden, univerzální. --Jan Polák (diskuse) 10. 7. 2012, 23:16 (UTC)

Ahoj! Prvním úkolem určitě ne. Ostatně to měl být úkol prý žijícího projektu České republika. Prvním projektem je procházet Commons a hledat fotky, které už neexistují a někdo je zapomněl vložit do článků (zatím přibližně u přibližně 20 obcí). Na infoboxy dojde řada až tak na podzim. S přátelským pozdravem --Jana Lánová (diskuse) 13. 7. 2012, 09:04 (UTC)

Karlov t. Doubrava

Tuší prosím někdo, co znamená to "t." v názvu obce Karlov t. Doubrava. Podle všeho to vypadá, že jde o oficiální název. Nějaké domněnky viz můj příspěvek na příslušné diskuzní stránce, kde prosím přednostně i odpovědi. Až to zjistíme, bylo by dobré doplnit to i do článku. Blahma (diskuse) 11. 10. 2012, 09:21 (UTC)

--Ladin (diskuse) 29. 5. 2013, 14:05 (UTC)

Proletěl jsem historii, co je tam v EO a myslím, že je to Karlov, tzv. Doubrava (viz text k na straně 4 o vzniku osady Karlov/Doubrava). Zagothal (diskuse) 30. 5. 2013, 19:36 (UTC)

Díky, že se k tématu ozýváš a žije i ještě takhle téměř po roce. Co je to "EO"? Asi nějaká encyklopedie obcí, odhaduji? A mají tam přímo napsané to "tzv.", nebo to je jen tvůj odhad založený na popisu historie? Protože zajímavé je i to, že v odkazované diskuzi ke článku zase někdo jiný dospěl k názoru, že je to "též" (což je vlastně skoro to samé, nicméně pořád jiné slovo). Blahma (diskuse) 4. 9. 2013, 22:43 (UTC)

Mezitím jsem si už zvykl, že „EO“ je místní zkratka pro „externí odkazy“, takže související poddotaz padá. --Blahma (diskuse) 9. 3. 2014, 23:37 (UTC)

Jen pro úplnost, ještě jsou tři další sídla obsahující v názvu t.:

• Karlov t. Doubrava
• Chotěměřice t. Pančava
• Svatý Jan t. Krsovice - zde je zkratka rozepsána na tak
• Dolní Ples t. Vodní Ples

Kromě Vodního Plesu (okres NA) jsou ostatní v okrese KH. JAn (diskuse) 5. 9. 2013, 06:16 (UTC)

Už tu máme i Kategorie:Sídla v Česku s dvojitým názvem, ale zatím jsme se stále nesjednotili na žádném výkladu zkratky, ba naopak nacházíme doklady pro výklady navzájem si protiřečící (tedy minimálně za předpokladu, že to má mít ve všech názvech význam stejný). U Karlova t. Doubravy se nově na Commons a v článku objevily fotky, tak jsem poprosil dotyčného, zda by se zde nevyjádřil. Něco ale naznačil už i svým popiskem u jedné z fotek v článku použitých. --Blahma (diskuse) 9. 3. 2014, 23:37 (UTC)

Domníval jsem se, že zkratka znamená "též", ale není to ničím podložené. Můžu zkusit zapátrat na obecním úřadu v Suchdole resp. u kronikáře v Suchdole (protože v samotné obci Karlov t. Doubrava asi nikoho neseženu). Nemám to do Suchdola z Kutné Hory daleko, ale dostanu se k tomu až tak za 2 až 3 týdny (možná i déle), momentálně jsem se totálně vytížil popisováním a nahráváním fotek mnoha obcí a budu muset dělat také některé urgentní věci v práci. Stribrohorak (diskuse) 10. 3. 2014, 09:47 (UTC)

Díky moc a pokud třeba i za pár týdnů něco zjistíš, budeme moc rádi. Já bych klidně do těch obcí taky někdy zavítal, ale mám to poněkud z ruky. Alespoň jsem ještě včera napsal e-mailem dotaz na ten odbor ministerstva vnitra, který má na starosti schvalování dělení a změny názvů obcí a jejich částí a vede i číselník míst obsahující i výše uvedené části obce a kde by tedy o tomto mohli vědět víc. Tak snad se tam najde někdo ochotný nám odpovědět. Protože jsou všechny ty vesnici blízko sebe, skoro bych to viděl na úlet nějakého úředníka někdy ve více či méně hluboké minulosti, ale nezapadá do toho ten Dolní Ples t. Vodní Ples, který je od ostatních poněkud vzdálen (i podle dřívějšího členění to byl jiný kraj). --Blahma (diskuse) 10. 3. 2014, 14:21 (UTC)

Tak máme vyhráno! Napsal mi pan Jan Müller, někdejší správce ÚIR-ZSJ, a podal podrobné vysvětlení. Pokud to shrnu, zkratka „t.“ je oficiální součástí názvu, odděluje dva alternativní názvy a ve všech případech se vykládá jako „též“. Podrobnosti brzy doplním do článků, resp. kategorie. Odkázal mě také na nějaké další zdroje a dodal, že Wikipedii fandí a pokud bychom někdy měli podobné dotazy na názvy, územní či sídelní členění, můžeme se mu znovu ozvat. Kontakt je u mne. --Blahma (diskuse) 11. 3. 2014, 14:21 (UTC)

@Blahma: Jak to vypadá s těmi podrobnostmi? :-) --Harold (diskuse) 10. 7. 2017, 15:11 (CEST)

@Harold: Přednesu je (byť asi opětovně) na příštím brněnském wikisrazu a tam můžeme vymyslet, jak to promítnout do článků. --Blahma (diskuse) 17. 7. 2017, 00:55 (CEST)

Návrh úpravy doporučované struktury článků

V poslední době se v rámci recenzí ve wikiprojektu Kvalita více setkávám s články o sídlech. Dost často však mají nevyhovující strukturu (jak z hlediska odborného, tak z hlediska wikipedistického), která je jim doporučována tímto wikiprojektem. Rád bych proto touto cestou navrhl novou podobu doporučované struktury článků o sídlech. Na úvod dodám, že jsem vzděláním geograf, zabývající se (i profesně) problematikou regionálního rozvoje, sídel apod., díky čemuž mám k této tématice blízko. V průběhu přípravy jsem strukturu dále konzultoval s kolegy z oboru. Snažil jsem se jí konzultovat i s autorkou té stávající, tj. Janou Lánovou, jíž jsem kontaktoval různými kanály, leč bez reakce.

Mnou navržená podoba struktury pro menší a střední sídla + pro velká sídla (odkazy vedou na verze, která jsou v průběhu diskuse aktualizované; původní návrhy zde a zde) vychází ze současné struktury. Použil jsem části, které jsou v pořádku, a ty problematické jsem vyřadil či nahradil. Problémy má stávající struktura zejména následující:

• Současnost – samotný název jde proti duchu Wikipedie, která je encyklopedií internetovou, tedy lze předpokládat, že bude využívána i za delší časový horizont. V článcích takovéto nejednoznačné vágní termíny potíráme, doplňujeme za ně šablonu {{kdy?}}, zde je naopak toto slovo doporučováno. Navíc je sekce pokračováním předchozí sekce Historie, takže i z toho důvodu je nelogické mít ji stát samostatně. Vzhledem k tomu, že současnost nelze ohraničit, tak se stává, že jí každý chápe jinak. V článcích o českých sídlech jsem se tak již setkal se současností, která zahrnovala moderní dějiny od druhé světové války, případně od normalizace/roku 1989/doplňte si sami. Proto navrhuji obsah této sekce včlenit do sekce Historie a v jejím rámci ji nijak neoddělovat.
• Geografie a popis – Přírodní složka byla doposud marginalizovaná, dost často se omezovala na pouhou lokalizaci, výčet komunikací územím procházejících apod. – a to prosím i u nejlepších a dobrých článků! Lokalizace a komunikace jsou samozřejmě informace rovněž důležité, nicméně aby si čtenář mohl o sídle udělat dostatečný obrázek a vůbec se dovtípil, proč se tam ta či ona lidská činnost děje, je třeba mu podat informace i o přírodních poměrech. Ať již jde o geologický vývoj (díky němuž je najednou zřejmé, proč se v oblasti může těžit hnědé uhlí), podobu reliéfu, vodstvo, podnebné podmínky (které najednou ozřejmí vhodnost lokality pro pěstování révy vinné), ochranu přírody apod. Je rovněž méně vhodné nazývat sekce názvy vědních disciplin (jako je Geografie, Geologie, Pedologie apod.) neb o nich následné sekce nepojednávají. To je v mém návrh zohledněno. Přejmenovanou sekci Přírodní poměry dále v návrhu dělím dle jednotlivých přírodních složek, jak je v geografii běžné (viz návrh).
• Demografie – již zmíněno výše. Demografie je vědní disciplina, zde je proto vhodnější název Obyvatelstvo. Je i logičtější z hlediska podsekcí, mezi nimiž je i Náboženský život, který se dotýká obyvatelstva, méně již demografie.

Ostatní sekce jsem až na minimální změny ponechal. Není třeba využít všechny položky struktury (to ostatně není třeba ani teď), takže tam, kde dané informace nebudou k dispozici, tak je možné podsekce či sekce sdružovat. Tam, kde jich naopak bude více, je možné členit ještě podrobněji.

Bylo by dobré, abychom měli články o sídlech nějakým způsobem podobně strukturované, to je ostatně jedna z výhod encyklopedií. Navrhovaná struktura by se ale měla stát pouze pomocníkem v rámci projektu (ostatně jí je již nyní). Když už ale něco doporučujeme, měli bychom to doporučovat správně.

Budu velmi rád za komentáře, podněty a konstruktivní kritiku. --Faigl.ladislav _slova^činy 29. 5. 2013, 13:36 (UTC)

Díky za návrh, líbí se mi, jenom by podle mě bylo dobré doplnit některé často používané sekce: Místní části (Územní členění), případně také Osobnosti a Partnerská města.-- Tento nepodepsaný komentář přidal uživatel Ladin (diskuse • příspěvky)

Takto je to lepší? Přihodil jsem k těm místním částem i členství ve sdruženích. Dnes je prakticky každá vesnice či obec v nějakém sdružení, případně euroregionu. --Faigl.ladislav _slova^činy 29. 5. 2013, 15:22 (UTC)

Drobný detail: Památné stromy patří do kapitoly Flóra a fauna nebo Pamětihodnosti? Osobně bych je řadil spíš do druhé skupiny, protože jejich význam spočívá v tom, že vykazují určité „kvality“ či vlastnosti podobného charakteru jako památky. --Xth-Floor (diskuse) 29. 5. 2013, 15:34 (UTC)

Památné stromy primárně spadají pod Ochranu životního prostředí, neb jde o významný krajinný prvek chráněný dle zákona o ochraně přírody a krajiny, tedy do stejné sekce jako všechna ta chráněná území a oblasti. Osobně ale památné stromy zmiňuji i ve Floře a fauně. Zařazení do Pamětihodností bych nechal na autorovi. Existují různě způsoby, jak tuto sekci uchopit. Někteří preferují seznam, já naproti tomu blokový text. Je určitě možné krom kulturně-historických památek uvést i památky přírodní. --Faigl.ladislav _slova^činy 29. 5. 2013, 16:07 (UTC)

Výborný návrh; hlavně, co se týká té nauky o Zemi. Ale mám dotazy či připomínky k tomu, co mi není jasné (a nebylo ani v původním rozčlenění). 1.) Kam s historickými demografickými a sociologickými daty? 2.) Nebyla by dobré i nějaké doporučené rozčlenění té části o hospodářství a dopravě? Zagothal (diskuse) 30. 5. 2013, 19:30 (UTC)

Jaká sociologická data máš na mysli? Historicko-demografická data určitě do sekce Obyvatelstvo, ještě nad první podsekci. Hospodářství lze samozřejmě dále dělit – nejlépe asi na primér, sekundér, terciér, kvartér (samozřejmě s přívětivějšími názvy), stejně tak lze dělit dopravu. Nechtěl jsem vytvářet strukturu moc podrobnou, protože menší sídla neupotřebí strukturu článku o městu. Možná by ale nebylo od věci mít struktury dvě. Jednu pro sídla menší a střední velikosti (tomu by odpovídala nyní navrhovaná struktura) a druhou pro velká sídla (podrobnější na úrovni měst). Tím by odpadla zbytečná práce pro autora, který by si tak nemusel pracně osekávat městskou strukturu, když chce psát o vesnici. Co myslíš? --Faigl.ladislav _slova^činy 30. 5. 2013, 21:14 (UTC)

Obávám se, že u menších vesnic je situace natolik variabilní, že se nedá obecně říct, kterou sekci vyhodit - spíš, že obsahují tak málo textu, že nestojí za to mít pro ně vlastní nadpis. JAn (diskuse) 31. 5. 2013, 05:47 (UTC)

To je mi jasné. Proto jsem tuto strukturu již podrobnější nedělal a v případě vesnic, alespoň trochu rozpracovaných, si některé z sekcí autor odmaže. Pro potřeby měst chci vytvořit strukturu ještě podrobnější. --Faigl.ladislav _slova^činy 31. 5. 2013, 20:56 (UTC)

Myslel jsem třeba náboženství v minulosti, takže díky. (Divně jsem to prve napsal, hm.) Zagothal (diskuse) 31. 5. 2013, 19:06 (UTC)

Ještě by to chtělo na vhodné místo (do sekce obecní správa?) začlenit informace o správním území, pokud se jedná o POÚ, ORP nebo okresní město. A pak vidím trochu problém s věcmi, které by logicky patřily na více míst - například chráněná území patří jak do přírodních poměrů tak do pamětihodností. JAn (diskuse) 31. 5. 2013, 05:47 (UTC)

Správní území jsem přidal do podrobnější struktury vhodné pro města. Informacím, které se objeví na více místech se nevyhneme. To nejsou jen chráněná území, ale také důležité dopravní komunikace, významné památky apod. --Faigl.ladislav _slova^činy 31. 5. 2013, 21:15 (UTC)

Zdá se mi nelogické, že Politický, Hospodářský, Kulturní+spolkový+sportovní život mají své kapitoly, kdežto život náboženský je začleněn do kapitoly Obyvatelstva. Šoupnul bych ho spíš ke kultuře. --Jann (diskuse) 31. 5. 2013, 09:53 (UTC)

Náboženské vyznání obyvatelstva, zde pojmenované Náboženský život má k Obyvatelstvu blíže než k ostatním výše jmenovaným sekcím. Na stejné rovině je národnostní složení. Proto je Obyvatelstvo dále děleno na podsekce [národnostní] struktura obyvatelstva a náboženský život. Obě to jsou informace v souvislosti s obyvatelstvem přímo zjišťované v rámci censů. --Faigl.ladislav _slova^činy 31. 5. 2013, 20:56 (UTC)

Statistické údaje o náboženské (ekonomické, věkové, národnostní, a jiné) struktuře obyvatelstva jistě mají být v sekci Obyvatelstvo. Ale něco jiného je popis politického, kulturního, náboženského, sportovního, hospodářského a jiného života a aktivit. V podrobnější struktuře níže patří náboženský život logicky do Společnosti, zatímco v Obyvatelstvu zůstanou jen podíly věřících (vedle zaměstnanosti, věkové struktury, vzdělání a jiných statistických dat, která také nebrání existenci samostatných úseků a podúseků Hospodářství, Společnost...). --Jann (diskuse) 5. 6. 2013, 08:38 (UTC)

Určitě je to lepší než předchozí, jen je to vymyšlené spíš pro místní a všeobecné zájemce, "jen tak". Sám většinou píšu o historicky a památkově zajímavých městech (víc cizozemských než tuzemských) a tam mi přijde rozumné, dát nejpozději za historii dopravu (jak se tam dostat) a pamětihodnosti (kvůli čemu tam jet). Ale to je naopak pohled turisty, kterého radnice, rozdělení, vývoj obyvatelstva atd. moc nezajímají. Zdraví --Sokoljan (diskuse) 31. 5. 2013, 19:51 (UTC)

@Sokoljan: Tak samozřejmě každý má, dle svých zájmů, preferovanou tu či onakou pasáž článku. Stávající návrh vychází z geografické struktury charakteristiky oblasti (sídla, regionu apod.) a je doplněn o některé wikiprvky a wikipasáže.--Faigl.ladislav _slova^činy 31. 5. 2013, 20:56 (UTC)

Na základě poznámek jsem připravil podrobnější strukturu vhodnou pro města.--Faigl.ladislav _slova^činy 31. 5. 2013, 21:15 (UTC)

Předělala jsem strukturu dle Ladislava Faigla, se kterou jste tady v diskuzi souhlasili. Plus jsem tam doplnila aspoň základy, co by se v článcích mělo objevovat za informace a zdroje, ze kterých lze čerpat. Klidně editujte s odvahou. --Jana Lánová (diskuse) 4. 9. 2013, 13:14 (UTC)

Další připomínky

Poté, co jsem narazil na jeden podivně strukturovaný článek a dotyčný editor se odvolával na zdejší návrhy struktury článku o obcích, jsem nucen se do diskuse také zapojit. Nevím tedy, na kolika místech ta diskuse probíhá, protože nejprve jsem byl odkázán na Wikipedie:WikiProjekt České obce/Články, kde v podstatě žádná diskuse nebyla (jen jedna poznámka k infoboxům), a tady zase vidím, že existuje několik dalších návrhů na dalších místech. Několik přípomínek jsem napsal na Diskuse k Wikipedii:WikiProjekt České obce/Články včetně dotazu, zda tvůrci berou ty návrhy tak, že strukturu ještě nedomysleli a uvítají spolupráci na jejím vytváření přímou editací (což nutně bude znamenat zásadní restrukturalizaci), nebo zda bude nutné vytvářet alternativní návrh vedle.

• Pokud jde o celou sekci "přírodních poměrů", tak ta vypadá spíš jako obšlehnutá z nějakého vzoru pro státy nebo světadíly - pro obce je naprosto nevhodná jak zařazením v rámci článku, tak vnitřní strukturací.
  • Asi by bylo dobré v úvodním popisu obce jakožto sídla zmínit základní geografickou dispozici sídla, kam by asi patřil i popis rozložení a využití zemědělských pozemků, pokud nebude mít samostatnou hospodářskou sekci, zatímco podrobnější pojednání o okolí sídla a přírodě v neosídlené části obce bych spíše řadil jako samostatnou sekci ke konci článku.
  • Popis přírodních poměrů by měl být členěn spíše podle přirozených přírodních celků (ne vždy bude vhodné oddělovat například geologický aspekt od biologického) a pokud se někomu chce zpracovávat podrobnější přírodopisný popis, pak asi bude lépe jej zpracovat ve specializovaném článku o daném přírodně-geografickém celku, případně chráněném území, a z článku o obci na něj jen stručně odkázat.
    • např. podrobný výčet taxonů opravdu do článku o obci nepatří, leda snad zmínka nějakého opravdu specifického unikátu, že například jde o jedinečný výskyt nebo dokonce pojmenování taxonu či jeho varianty po daném místě nebo že je tím obec známá.
  • Samostatná sekce o ochraně přírody je v článku o obci většinou nesmysl - pokud píšeme o nějakém přírodním území a jeho hodnotě, tak informace o jeho ochraně je k tomu už jen doplňkovou informací. Nebudeme přece do jedné sekce psát, že v obci je rybník, do druhé sekce, že v něm žije vzácný obojživelník a do třetí sekce, že ten rybník je přírodní památkou.
  • Slučovat podnebí a vodstvo na obecní úrovni do jedné sekce, to není myšleno vážně, že ne? Nebo ve vaší obci máte jiné podnebí u potoka a jiné na návsi?
• V návrhu zcela chybí jedna z nejdůležitějších sekcí - vlastní popis obce jakožto sídla, tedy jednak typová charakteristika sídla, jednak konkrétní popis jeho začlenění do krajiny a jeho uspořádání - počet a umístění návsí či hlavních ulic, staveb a jiných významných objektů. Z existence této sekce logicky vyplyne, že k ní patří i urbanistické členění obce, na nějž ovšem je bezprostředně navázáno i členění evidenční, katastrální či správní, která spolu zpravidla úzce souvisejí, přičemž výčet památek by měl být nějak logicky integrován s výčtem významných objektů či staveb vůbec.

• Z uvedeného vyplývá, že původní vzor Jany Lánové (sekce Geografie a popis) byl velmi rozumným řešením, a jednoznačně bych doporučoval se k němu vrátit. V článku o obcí by přírodní geografie měla být podřízena kontextu sídelní geografie.

• V každém článku musíme řešit kolizi sekce historie se specializovanými sekcemi. Někdy je například vhodné historii hradu či kostela popsat v samostatné sekci o dané stavbě, jindy v rámci historie. Někdy je vhodnější historii pojmut spíše chronologicky, někdy je lepší v historii vytvořit tématické podsekce, někdy je lépe některé historické aspekty (například školství, doprava, kulturní život) nezmiňovat v globální historii obce, ale jen v tématických sekcích.

• Sekce "historie" by jinak neměla být chápána jako protiklad současnosti, ale jako děj, kterého je současnost součástí. Tedy neměla by to být jen "pradávná historie". (Mimochodem, je zajímavé, že etymologicky nemá slovo historie s dějepisem ani minulostí nic společného, původně to slovo označovalo vědu obecně.) S vypuštěním sekce Současnost bezvýhradně souhlasím, byť to ještě nutně neznamená, že musí být likvidována ve všech konkrétních článcích.

• Jen zřídka je vhodné názvu obce věnovat zcela samostatnou sekci. Někdy stačí zmínka v úvodní větě článku, někdy by byl vhodný odkaz na článek pojednávající o všech obcích stejného nebo obdobně tvořeného názvu, většinou je vhodné vysvětlení názvu obce integrovat do sekce Historie v souvislosti s prvním výskytem názvu. Jen v relativně vzácných případech je to téma na samostatnou sekci.

• Podle mého osobního vkusu by se demografické údaje, zejména pokud obsahují nějaké kulturologické aspekty (národnost, náboženské vyznání), měly ocitnout poblíž informací o konkrétních slavných obyvatelích nebo rodech, a na to by měl navazovat nejen náboženský, ale vůbec společenský a kulturní život obce.

• Větší význam než struktuře obyvatelstva bych přikládal vývoji počtu obyvatelstva, a s ním zase bezprostředně statistický souvisí vývoj počtu domů. Čili jak Obyvatelstvo, tak Struktura obyvatelstva jsou nevhodné nadpisy. Do pojmu Demografický vývoj by se to ale snad vešlo, včetně těch domů, a zároveň by se zdůraznilo, že to je primárně statistická sekce a nepatří do ní například údaje o roku ustavení farnosti nebo aktivitách farního sboru.

• Co se týče výše uvedených polemik, zda Geologie nebo Demografie jsou vhodnými názvy pro sekce článku, tak s Ladislavovou argumentací nemohou souhlasit. V článku opravdu není obsaženo samo to obyvatelstvo nebo vodstvo, ale jejich popis, pojednání o nich, tedy příslušná -logie či -grafie, tedy takový název není chybný (popis demografie by se nazýval nejspíš demografiografie, tu v článcích o obcích opravdu dělat nechceme). Na druhou stranu je ovšem pravda, že většinou je vhodnější do nadpisu spíše napsat, o čem sekce je, nežli co v ní je.

• Pak je jistě dost ožehavou a nejednoznačnou otázkou, jak seřadit průmyslovou výrobu, zemědělskou výrobu, živnosti a služby, školství, kulturu, sport apod., nicméně navržené pořadí a některá seskupení témat do dvojic se mi úplně šťastná v tom návrhu nezdají. Kulturu ve smyslu "to co se děje v kulturním domě" bych řadil spíše ke spolkovému životu, sport by u menších obcí asi taky navazoval na spolkový život, pokud nevydá na samostatnou sekci, školství a jeho historie si téměř vždy zaslouží samostatnou sekci, která s jinými tématy tak úzce provázaná nebývá, že by ji nešlo oddělit.

• Nadpis "hospodářství" se mi zdá na obecní úrovni nepříliš vhodný - přece jen bych oddělil aspekt obecních aktivit a obecního rozpočtu od popisu průmyslu a služeb na území obce a od demografie výdělečné činnosti obyvatel. Souvisí spolu jistě všechno, ale to bychom pak mohli všechno sloučit do hospodářství, protože bez peněz by ta vesnice vůbec nevznikla.

• Co se týče dopravy, držel bych se zavedené a osvědčené praxe, že to je téměř vždy téma na samostatnou sekci. Tu by bylo možno přidružovat buď k základnímu územnímu popisu obce a jejího začlenění do krajiny, nebo k závěru článku, jsou-li širší okolí obce a její širší vazby popisovány tam. Cpát dopravu do jedné sekce s průmyslem a s hospodařením obce, do určitě ne.

• Veřejná správa: do této sekce ani tak nepatří výčet místních částí (to má ze správního hlediska význam minimální a patří spíš do geograficko-urbanistické sekce), ale z geografických skutečností by do této sekce mohl patřit vývoj území obce, tedy slučování a rozdělování, změny správních i katastrálních hranic, dále příslušnost k obvodu přenesené působnosti a příslušnost k obvodu pověřených obecních úřadů, historie okresní a krajské příslušnosti atd. Je otázka, jestli tyto politicko-geografické aspekt nepřičlenit spíš k nějaké geografické sekci, než k čistě politické sekci, protože s výsledky voleb a osobami starostů to má méně blízkou souvislost.

• Pro znak či vlajku ne vždy má smysl samostatná sekce, spíš bych řekl že málokdy. Ty jsou především v infoboxu, a pokud nejsou nějak kontroverzní nebo nepochopitelné, tak mnohdy stačí jednořádkové vysvětlení třeba se zmínkou o jejich udělení v sekci Historie.

• Pro partnerská města bych neuváděl samostatnou sekci - spíše bych to příčlenil někam k té veřejné správě, nejblíže to tématicky má ke sdružování obcí do mikroregionů apod., na což by samozřejmě měly navazovat informace o tom, jakou konkrétní činnost ty obce v rámci toho sdružení nebo partnerství dělají. Pokud žádnou, pak je otázka, zda to vůbec je encyklopedicky významná informace.

Opakuji tedy: ten návrh v dosavadní podobě beru jako brainstorming, co vše by v článku o obci mohlo být, ale jakožto struktura je to zatím naprosto nedomyšlené a nevhodné. Rozhodně bych tento vzor zatím vůbec nedával do souvislosti s dobrými a nejlepšími články. --ŠJů (diskuse) 30. 8. 2014, 01:35 (UTC)

Návrh struktury článku o obci

Vzhledem k tomu, že jsem těch připomínek měl docela hodně a docela dost věcí v dosavadním vzoru struktury chybí, šel jsem nakonec tou cestou, že jsem vytvořil hrubý nástřel dalšího návrhu:

• Wikipedie:Pískoviště/Článek o obci

Vycházel jsem ze stávajícího návrhu a snažil jsem se, aby se nic podstatného neztratilo, jen jsem některé věci doplnil či rozšířil a provedl jsem některé úpravy v pořadí a seskupení sekcí, víceméně v duchu obvyklých zvyklostí na Wikipedii. Základní kostra vychází z logiky:

• nejprve pojednat především o sídle (historie, popis)
• pak o obci jakožto komunitě obyvatel (demografie, rodáci, přechodem k další skupině pak je veřejná správa)
• pak o dění v obci jakožto v sídle (výroba, služby, kulturní a společenský život - podle logiky napřed práce, pak zábava)
• pak o tom, co svou povahou přesahuje vlastní sídlo (zemědělství, příroda, klíma atd., plus případné nomálie jako vojenské základny, elektrárny apod.)

Tedy zemědělství jsem odtrhl od ostatní výroby, protože je spjato především s poli. Přírodní poměry by měly být v článcích o obcích pojednávány především z hlediska "občanského", tedy spíše v kontextu základní geomorfologie, turistiky či zemědělské výroby, odborná geologie nebo přírodopis by se měly soustředit spíš do specializovaných článků, na něž by z článků o obcích mělo být odkázáno. Ale pár odborných řádků článek o obci jistě unese.

Doprava je problematická, protože v zásadě může patřit kamkoliv: jak ke geografii sídla, tak ke geografii krajiny, tak ke službám, a jako všechno má i svoji historii. V tomto návrhu jsem ji intuitivně zařadil za služby, už proto, že na dopravu je přilepená turistika (což obvykle přestavuje zejména síť turistických tras, kterou bych přímo pod dopravu radši nedával) a turistika už má blízko ke společenskému životu v obci, která následuje.

V rámci těch úprav jsem kvůli přehlednosti zatím vypustil některé odkazy na zdroje, zejména ty, které nebyly moc konkrétní, ale nebudu mít nic proti tomu, když se tam postupně budou vracet nebo i přidávat další. Neváhejte návrh sami upravovat, pokud budete mít rozumný nápad na vylepšení. Pokud společně dojdeme k nějakému dilematu nebo si svým nápadem nebudete jisti, pak se holt buď musíme zkusit domluvit, nebo ponechat ve vzoru různé varianty jako možnosti. --ŠJů (diskuse) 31. 8. 2014, 03:03 (UTC)

Připomínky - Jana Lánová

Zdravím, nevím, kam psát připomínky, tak je píši zde:

• chybí mi samostatná sekce Název, neboť ten nemusí mít souvislost s historií obce. Např. obec Mrákov se dříve nazývala Mrdákov, ale občané se styděli za tento název a tak se nechali přejmenovat. Tudíž to nemá přímou souvislost s historií (název je umělý, nikoliv vyvinutý podle charakteristiky obce) a zároveň se domnívám, že běžný čtenář nemusí hledat název v sekci historie a spíše by očekával samostatnou kapitolku. Ostatně kam by odstavec zabývající se názvem přišel - na začátek (vývoj názvu v pozdějších dobách by pak předbíhal zbytek historie obce), případně by informace týkající se názvu byly rozfrflány do celého článku a špatně by se dohledávaly.
• u sekce popis mi přijde zavádějící již ten název Popis, co to má skrývat, když to vidím v obsahu, nic si pod tím nepředstavím, navíc mi přijde nelogické popis obce od přírodních poměrů, obec snad leží ve vzduchoprázdnu či kapsli?
• Docela se mi líbí začlenění osobností pod Obyvatelstvo
• Veřejná správa - zavádějící název - spíše samospráva; výsledky všech typů voleb je IMHO zbytečné a nepraktické uvádět, neboť neovlivňují samotnou obec (kromě komunálních)
• Výroba a služby - proč není respektována tradiční dělba hospodářství na sektory (primární-terciární), zcela chybí primární - kam by se zařadila těžba?
• Významné nepřírodní objekty které nepatří bezprostředně k sídlu - (dle ŠJů "vojenské základny či opevnění, elektrárny, vodní díla ) WTF? v závorce uváděné imo patří pod hospodářství
• Zemědělství - kapitola je zcela odtržena od hospodářství a nelogicky začleněna kamsi dolů

Celkově mě to přijde značně odbyté a nelogicky členěné a pojmenované. --Jana Lánová (diskuse) 31. 8. 2014, 10:56 (UTC)

Reakce

• Historie názvu obce nepochybně vždy je součástí historie obce, což se týká nejen okolností založení vesnice, ale i případné změny názvu v novodobější historii. samozřejmě kterékoliv téma historie obce může být vyčleněno do samostatného odstavce nebo podkapitolky v rámci historie obce (proti takovému vyčlenění nic nemám, naopak ho v podstatě doporučuji). Změny či variace názvu sídla souvisejí tedy většinou z původem či nejstaršími zmínkami o obci (což je vyloženě historické téma) nebo, v novější době, s úřední kodifikací názvu, což je také téma historické, byť zasahuje i do tématu veřejné správy. Samozřejmě ve výjimečných případech, kdy název obce je samostatným lingvistickým tématem, tak nic nebrání tomu, aby to bylo vyčleněno jako samostatná sekce mimo oddíl historie. Vy ale neargumentujete tím, že to nepatří do historie, ale že "uměle" vzniklé názvy nemusejí souviset s "charakteristikou obce". No však právě proto toto téma řadím do oddílu historie obce a ne do oddílu popisu/charakteristiky obce. Myslím, že pokud články o obcích mají být nějak strukturované, tak informace o původu názvu obce bude logicky uživatel nejprve hledat v sekci historie.

• Jinak, zdá se, váš požadavek na to, aby název obce měl standardně samostatnou sekci nijak nezačleněnou do širších témat či širší struktury článku, se opírá o polemiku, zda historie obce má být pojata jako diář (tedy čistě seřazení jednotlivých událostí podle data), anebo zda má být souběžně strukturovaná i nějak tématicky, jak se to běžně v článcích dělá a jak jsem to tedy i navrhl zde. K tomu samotnému se už ale nevyjadřujete, stejně jako k makrostruktuře článku (tedy k logice, jak a proč mají být sekce seskupovány po úrovních a jaké má být jejich pořadí).

• Popisem rozumím především základní geografický popis s důrazem na hledisko sídelní geografie. Mně připadá slovo "popis" poměrně srozumitelné i výstižné. Jak v obou sekcích polopatě vysvětluji, v případě menších obcí tvořených jen sídelním útvarem a prstencem polních tratí kolem opravdu je lépe popis nerozdělovat. V případě obcí zahrnující rozsáhlejší neosídlené území navrhuji oddělit základní sídelní geografii (zaměřenou primárně na samo sídlo) od přírodní geografie (zaměřené primárně na krajinu jako celek a přírodní oblasti). To považuji za vhodné zejména v případech, kdy ten geologický či přírodopisný popis je obsáhlejší, aby pak nedocházelo k tomu, že článek o obci se zabývá primárně podrobnou geologickou analýzou nebo mnohaodstavcovými výčty taxonů, zatímco to, co dělá obec obcí, je v tom utopeno nebo upozaděno. Navrhujete nějaké lepší řešení? A nevadí vám, že v těch stávajících vzorech struktury článku základní popis obce úplně chyběl, zatímco nyní vám vadí nadpis?

• Děkuji za uznání, že obyvatelé souvisejí s obyvatelstvem.

• Veřejná správa je zavádějící název? Tomu nerozumím. Vždyť to je zcela běžný termín, naopak je zavádějící, když informace o vedení obce a obecním úřadu jsou nadepsány jen "samospráva", protože obecní úřad pod vedením zvoleného starosty vykonává celý rozsah veřejné správy, včetně přenesené působnosti, která zase tak nevýznamná není. Samospráva je součástí veřejné správy, tedy logicky je pod ni zařazena a oddíl je pojmenován podle širšího tématu. Vy byste chtěla téma zúžit na samosprávu a veřejnou správou celkově se v článku vůbec nezabývat?

• Přesné procentní údaje z voleb ani počet podaných kandidátních listin atd. taky obec přímo neovlivňují, hlavní vliv má osoba starosty a složení rady obce. Podrobnější údaje o výsledcích voleb jsou zajímavé spíš z toho hlediska, co vypovídají o obyvatelích obce, a z tohoto hlediska zase není důležité, o kterou úroveň voleb jde. Z tohoto hlediska mi tyto údaje připadají možná zajímavější než to, kolik přesně členů má zastupitelstvo nebo rada (to je asi tak důležité jako kolik prodavaček prodává v místní samoobsluze nebo kolik členů má místní obecní policie).

• „Výroba a služby - proč není respektována tradiční dělba hospodářství na sektory (primární-terciární)?“ Tradiční? Na kolika obecních webech jste viděla, že by to takto dělili? Je otázkou, zda z hlediska sídelní geografie (nikoliv ekonomické geografie) je tradiční dělba na primární až terciární sektor. Tohle rozdělení asi má význam spíše z hlediska regionální a celostátní ekonomiky. V článku o obci je klíčové spíše umístění v obci (významné budovy, průmyslové či administrativní zóny, zemědělské a těžební plochy), popřípadě hledisko ekonomické aktivity obyvatelstva, dopadů na životní prostředí atd. Z tohoto hlediska akceptuji především rozdělení na provozy, které svým charakterem patří k sídelnímu celku, a na činnosti, které typicky probíhají spíše mimo sídelní celek či jsou na něm relativně nezávislé (třeba zrovna to zemědělství, těžba, energetika - díky za připomínku, tu těžbu tam doplním, ostatně zrovna jsem na to narazil při rozšiřování článku o těch Bratornicích.) Toto přirozené rozdělení do značné míry beztak je tím odborným ekonomickým rozdělením kopírováno (služby se soustředí do sídel, výroba do průmyslových zón, těžba a energetika mimo sídla), ale zohledňuje zároveň i další důležité aspekty, například ten urbanistický, který v článku o obci považuji za relevantnější.

• Pokud trváte na tom, že by "hospodářství" mělo mít v článku o obci samostatný oddíl, pak si musíte ujasnit, jak chcete téma pojmout. Pokud to má být nosné téma v článku o obci, pak by to logicky muselo být téma hospodaření obce. Tedy muselo by to být téma o hospodaření obce a základní osou by musel být rozpočet obce, tedy na jedné straně příjmy obce, na druhé výdaje obce. Pak nás ovšem příjmy obce zajímají jen z hlediska daňových výnosů - rozdělení aktivit do ekonomických sfér naprosto není relevantní. Totéž platí z hlediska ekonomické aktivity obyvatel. Na obecní úrovni je relevantní, kolik obyvatel kde najde zaměstnání a kam musejí dojíždět, popřípadě jaké mají výdělky. Rozdělení do ekonomických sfér není na úrovni obce relevantní. Pokud nás ekonomické aktivity zajímají z hlediska výsledků (zákazníků, odběratelů, samouspokojitelů), tak by asi mělo smysl spíš dělení na činnosti lokálního významu a na činnosti širšího významu, opět bez ohledu na zařazení do sfér. Rozhodně nemusíme například informace o farářích cpát co Hospodářství jenom proto, že jsou za svoji práci také placeni a nějaký makroekonomický teoretik by je řadil někam do terciárního nebo kvartérního sektoru.

• Začlenění sekce zemědělství "někam dolů" není nelogické, alebrž vychází z logiky, kterou jsem jasně vysvětlil a popsal. Pokud budete ochotná ji vzít na vědomí, pochopit a vyjádřit se k ní, pak se můžeme zabývat tím, zda ve struktuře článku má být hlavním kritériem hledisko geografické (sídlo/okolí), nebo hledisko ekonomické (takže zase naopak "nelogicky" budeme pole a výčet bylinek v lesích cpát doprostředka vesnice). Ovšem pořád nám zbývají nějaká dilemata, jak se se zemědělstvím popasovat. Nyní v článku o Bratronicích se to vyvrbilo v rozdělení na dvě od sebe vzdálené sekce, na jedné straně geologie a geografie zemědělských ploch (v části zabývvající se krajinou mimo sídlo), na druhou stranu zemědělské podnikání z hlediska hospodařících subjektů, statků, farem atd. (což má přímou vazbu k sídlu a k činnosti obyvatelstva). Ovšem pokud v některém článku není téma zemědělství natolik rozvinutá, pak je vhodnější jedna sekce a tu pak zařadit podle toho, jaký typ informací v ní převažuje.

• „Významné nepřírodní objekty které nepatří bezprostředně k sídlu“ - pokud WTFujete, tak to nejspíš bude tím, že jste se vůbec nevyjádřila k základní strukturaci článku, tedy tím, že by se článek o obci měl zabývat primárně sídlem, zatímco krajinu a objekty a aktivity mimo sídlo řadí jako rozšíření tématu. Právě proto, aby nevznikaly takové obludnosti, jakou byl článek Bratronice před mou úpravou do obvyklé struktury.

Celkově "odbyté" to jistě je v tom smyslu, že je to hrubý nástřel, jak jsem sám uvedl - ale možná ani nemá smysl dělat podrobnější návrh, protože ta struktura by neměla být příliš rigidní. Teď šlo hlavně o to v první řadě odstranit aspoň ty největší nedostatky a vady, které mají ty dosavadní vzory. Logiku členění a uspořádání budete moci posuzovat poté, co ji vezmete na vědomí a pokusíte se ji pochopit. Ale to, aby vzor struktury článku vůbec měl nějakou logiku, bylo hlavní příčinou, proč jsem vůbec nový návrh musel zpracovávat. Ty předchozí vzory vypadaly spíš jako chaotická změť bez celkové koncepce a struktury. Pokud nějakou strukturu navrhnete, rád Vám ji také opřipomínkuji - nicméně z té Vaší a z té Ladislava Faigla jsem se pokusil zachovat vše, co dávalo smysl.

Takže děkuji za připomínky, těžbu doplním a zemědělství upravím, jinak ve Vašich připomínkách vcelku nevidím další důvod ke změně. --ŠJů (diskuse) 31. 8. 2014, 20:50 (UTC)

Připomínky - Bazi

• Přírodní poměry jsou IMHO to, z čeho mnohdy vychází nebo čím je limitováno samo osídlení dané lokality. Ačkoli jsou základní informace tohoto charakteru (např. vodní toky) uvedeny pod tajemným nadpisem „Popis“, přijde mi zvláštní to vzájemně oddělovat. Onen „Popis“ tedy vnímám spíš jako „Základní popis“ a viděl bych jako přijatelné, aby v článcích tyto pasáže mohly být zařazovány buď na začátek nebo na konec - vždy v závislosti na tom, jak je to vhodné v kontextu článku a s přihlédnutím k rozsahu a důležitosti oněch pasáží pro další kapitoly.
• Jak správně připomíná Jana Lánová, mohl by vývoj pojmenování být vyčleněn z historie, a to nejspíše před ni. Opět v závislosti na tom, jak se to víc hodí v daném případě.
• Veřejnou správu bych na rozdíl od ní nezpochybňoval, mnoho obcí je pověřeno výkonem státní správy i nad rámec samosprávných pravomocí a např. informace o pobočce finančního úřadu v obci aj. by se hodily právě sem.
• Plně podporuji začlenění zemědělství k průmyslu a službám, je to prostě součást hospodářství v obci a mnohdy i ten průmysl a služby na zemědělskou produkci navazují, takže se hodí postupovat logicky.
• V sekci kulturního a společenského života se náboženský život IMHO spíš blíží spolkovému, takže na prvním místě bych logicky viděl školství, pak kulturu, spolkový a náboženský život a případně sport. Žijeme v sekulárním státě. Ale řazení těchto podsekcí by opět mohlo být trochu volnější případ od případu. Turistika pak může souviset se sportem (značené trasy) nebo s kulturou (památky), takže bych ji případně také řadil až za tyto sekce.

Jinak mi ovšem dříve navržená struktura článků připadá logicky správnější a užitečnější. --Bazi (diskuse) 31. 8. 2014, 20:39 (UTC)

Reakce

Ano, jak uvádím přímo v návrhu, souhlasím s tím, že základní geografický popis v tom rozsahu, v jakém je podstatný pro sídelní geografii by měl být v úvodní popisné části. Slovo "Popis" mi tajemné nepřipadá, já jej považuji za poměrně obecně známé slovo s jasným významem, který odpovídá použití v tomto článku. Slovo "Základní" by moc neřešilo - on ten geologický popis je taky ve svém kontextu "základní" - akorát že v článku o obci je základním kontextem právě ta obec, a tedy pokud žádný přívlastek nerozumíme, rozumí se tím primárně popis obce jakožto obce, tedy v základním významu sídla (všimněte si, že třeba v MonumNetu používají slovo "obec" vůbec jako synonymum pro sídlo). Souhlasím s Ladislavem Faiglem, že ZÁKLADNÍ geografický popis by měl být už v úvodu článku (těsně před nebo těsně za historií), ovšem dodávám k tomu, že to musí být základní popis právě z hlediska sídla, jak správně zdůrazňujeme i my ostatní.

Trochu se pozastavuji nad tím, že Ladislav a jeho zmiňovaní konzultanti si vůbec nevšimli, že ve struktuře úplně chyběla jedna z nejpodstatnějších věcí, tedy geografický popis sídla jako takového, z čehož pak vyplynula celá řada dalších problémů - například že seznam chráněných pamětihodností nám ve struktuře plave naprosto samostatně, nijak logicky nezapojený do celkové struktury článku a nenavázaný na informace o památkově nechráněných významných objektech, nebo že v hlavní geografické struktuře článku si konkurují geografická struktura s tou jakoby makroekonomickou a navzájem si "kradou" témata, aniž by byly vzájemně provázané.

Souhlasím s tím, že rozdělení geografického popisu na dvě části není jednoduché a nemělo by se k němu přistupovat v případech, kdy to není nezbytné. Problém nastává tehdy, když přírodopisných informací je tolik, že to přesahuje ten základní popis v kontextu sídla. Pokud někdo do článku o obci napíše sáhodlouhou přírodopisnou sekci, nepřikláněl bych se k tomu řešení, že v rámci nějaké proporcionality atd. by měly být tyto informace například zredukovány na dvacetinu rozsahu, ale za přijatelnější považuji právě to řešení, že se oddělí geografie sídla od geografie a přírodopisu širšího okolí/krajiny.

Proti vyčlenění informace o názvu buď jako samostatné odstevce nebo podsekce v rámci oddílu historie nebo třeba i před něj, je-li k tomu výjimečně důvod, v zásadě nic nemám, ovšem v naprosté většině případů, kdy je názvu věnována jedno- až dvouřádková zmínka, patří právě do sekce historie (krátké několikaslovné vysvětlení je někdy lepší dokonce přímo v úvodní větě článku).

Co se týče veřejné správy, nejen že některé obce mají rozšířenou působnost přenesené působnosti pro jiné obce, ale každé obec někam z hlediska rozšířených působností patří. Ale především - každá obec vykonává sama pro sebe nejen samosprávnou působnost, ale i přenesenou působnost, a krom toho před rokem 1990 ani nebyla veřejná správa rozdělena na samosprávnou a přenesenou působnost.

Jak uvádím dole a jak jsem k tomu nakonec při větším rozšiřování článku sám přišel, asi opravdu bude dobré zemědělství v některých případech, kdy je rozsáhlejší, rozdělit na dva oddíly, jeden o zemědělském podnikání, statcích, farmách atd. v kontextu průmyslu a služeb, druhý o geografii a geologii zemědělských ploch v části týkající se širšího území, respektive přírodopisu.

Náboženský život jako takový bych také přičlenil ke spolkovému, nebýt toho, že kostely, fary a farní historie mívají většinou zcela zásadnější vztah k historii a urbanistice obce než novodobé spolky. A protože taky většinou u starých sídel mívají řádově větší význam, považuji za vhodnější, aby tato témata stála vedle sebe (respektive ten církevní život jako první před spolkovým životem). Dávat historii církevního života třeba od 12. století jako podkapitolku ke spolkovému životu, což je téma hodně novodobé, by vypadalo komicky. U sekulárních sídel „bez historie“ nebo bez dominantních církevních staveb, jako jsou třeba Havířov nebo Klánovice bych jistě neměl námitek proti opačnému pořadí. Obecně bych ale pořadí kostel - škola - sokolovna (a odpovídající aktivity k tomu) viděl jako nejběžnější a nejvíce odpovídající jak chronologii vzniku daných témat, tak významu z celkového historického hlediska. Spolky se sportem a folklórem se nám budou většinou hodně prolínat, zatímco s farní historií mnohem méně. Počátky školství zase leckde souvisejí s farami (sekulární základní školství se mnohde vyvinulo z církevního). Nicméně asi to nebude klíčové téma sporu, mohli bychom se shodnout na tom, že se to pořadí a členění přizpůsobuje konkrétnímu sídlu.

U turistiky, jak už jsem uvedl, vycházím z toho, že tato sekce se obvykle zabývá především trasami - což má bezprostřední návaznost na dopravu, a v mnoha stávajících článcích to skutečně v sekci doprava je. Samozřejmě že turistika souvisí i se sportem (v určitém pojetí sama sportem je), ale svým charakterem se zřetelně liší od aktivit vázaných na sportoviště, hřiště, haly. Ano, je tu vazba i na památky, proto se jisté duplicitě nevyhneme: v geografickém popisu budeme mít památky zmíněné z hlediska umístění či památkové hodnoty, v sekci turistika můžou být zmíněny některé z nich jako turistické cíle (a naopak mnohé turistické trasy žádné dominantní cíle nemají).

Pokud je Vám struktura předchozích vzorů bližší, v tom případě můžeme přejít do té části diskuse, kde bylo upozorněno na její nedostatky, a můžeme se snažit ty nedostatky postupně odstraňovat. Ovšem jestli by to teď už nebyla zbytečná práce, když jsem to tímto návrhem právě provedl. --ŠJů (diskuse) 31. 8. 2014, 21:46 (UTC)

Obec a její nominální hlavní část

Máme tady dlouhodobě neřešenou časovanou bombu, a to, že dosud standardně míváme pro obec stejný článek jako pro hlavní část obce. Což ovšem dělá problém, jakmile navazujeme články na Wikidata, kde by jedna položka měla odpovídat jedné reálné entitě a kde se tzv. tvrzeními vyjadřují vztahy mezi entitami. A co se týče infoboxů, zatím jsme to mohli řešit tak, že článek měl dva infoboxy, ale jakmile se infoboxy napojují jakkoliv na Wikidata a s přihlédnutím k tomu, jak nedodělaná Wikidata jsou a jak vázne jejich vývoj, je to nadále taky neudržitelné. V praxi to ovšem většinou je tak, že zatímco o okrajových (připojených) částech většinou máme článek i infobox, o hlavní a většinou nejvýznamněší části nemáme infobox nikde.

Čili navrhoval bych stávající články o takových obcích rozklonovat, přičemž to s sebou nese řadu otázek, některé jsou dost komplikované:

• co má být přímým nástupcem nynějšího článku? Článek o obci, nebo článek o části obce? Vzhledem k interwiki a k tomu, že většina jinojazyčných Wikipedií to zakládala jako články o obcích, tak bych se spíš přikláněl k tomu, aby to zůstalo článkem o obci, zatímco článek o části obce by byl založen nově. Nicméně co se týče obsahu článku a jeho kontinuity, tam by zřejmě většina faktického obsahu (popis, pamětihodnosti, historie) přešla do článku o kmenové části obce a z článku o obci by zbyl jen článek o té umělé slupce a o samosprávném celku.
• ovšem u jednosložkových obcí bychom asi měli i nadále jen jeden článek. Co ale v případě, když dříve tatáž obec jednosložková nebyla, ale nějaké části se od ní v minulosti odtrhly? Budeme pak mít článek o dnešní obci, který zároveň bude článkem o historické větší obci? Nebo článek o dnešní obci bude totožný s článek o dřívější části obce, a vedle toho budeme mít článek o bývalé dvojsložkové obci, která dnes už neexistuje, ačkoliv ve skutečnosti ta dnešní obec je názvem i podle práva totožná s tou dřívější?
• Jak volit rozlišovače? Na názav bez rozlišovače by měl mít nárok článek o celé obci, nebo článek o příslušné hlavní části? Nebo použít symetrický rozcestník? Rovněž nám pak nebude tak úplně fungovat název okresu jako rozlišovač u názvu obce, protože část obce patřívá vždy do stejného okresu jako obec. --ŠJů (diskuse) 30. 8. 2014, 01:35 (UTC)

Město - městys - obec - vesnice - sídlo

(prokráceno z dřívějška) V souvislosti s diskuzí Pod lípou přesouvám radši sem. Zdá se, že se v kategoriích o městech a obcích používá termín obec různě, obec = obec + městys + město, a ne vždy je jasné, v kterém významu se zrovna obec použila. Pak se do toho začnou míchat ještě Zaniklá sídla, Bývalé městyse, Vesnice, ale to je doplňková vrstva.

Teď se

• město (i jeho většinou stejnojmenná kategorie) současně řadí pod Města v okrese X a současně Obce v okrese X
• městys (i jeho většinou stejnojmenná kategorie) současně řadí pod Městyse v okrese X a současně Obce v okrese X

Byl tu návrh, že by se

• město (i jeho většinou stejnojmenná kategorie) řadilo jen pod Města v okrese X
• kategorie Města v okrese X by patřila pod Obce v okrese X
• městys (i jeho většinou stejnojmenná kategorie) řadil jen pod Městyse v okrese X
• kategorie Městyse v okrese X by patřila pod Obce v okrese X

ale na překopávání je to trochu zásadní (mazání měst a městysů z "obecních" kategorií a vkládání městských a městysových kategorií pod obecní). Ale změnit časem možno. Chrzwzcz (diskuse) 26. 8. 2016, 00:00 (CEST)

Kdo umí kreslit znaky?

Pěkný den, nevím, jestli jsem tu dobře, jen upozorňuju, že Horní Krupá má nový znak. link--Ben Skála (diskuse) 2. 8. 2016, 18:23 (CEST)

A tady je přesný podklad. --Bazi (diskuse) 2. 8. 2016, 18:33 (CEST)

Tak a jsou tam. --Bazi (diskuse) 3. 8. 2016, 03:05 (CEST)

Domčice?

Pěkný den, narazil jsem na obec Horní Dunajovice, u které je ÚIR napsáno „počet částí obce 2“ (po rozkliknutí se ale nic neukáže). Patrně jde o Domčice (Q15618231), je nějaká možnost potvrdit či vyvrátit, že jde o část obce? (Co na to třeba Wikipedista:Vojtěch Dostál?) Díky.--Ben Skála (diskuse) 7. 11. 2016, 10:47 (CET)

V Číselník informačního systému územní identifikace (Q24023889) žádné části uvedené nemá. To je asi tak jediné, co o tom umím říct :) --Vojtěch Dostál (diskuse) 7. 11. 2016, 11:12 (CET)

podle http://www.risy.cz/cs/vyhledavace/obce/detail?Zuj=594091 se Horní Dunajovice skládají ze dvou základních sídelních jednotek - Domčic a Horních Dunajovic --Petr1888 (diskuse) 7. 11. 2016, 11:17 (CET)

Ani v katastru nemovitostí není uvedena žádná část obce. Zřejmě to bude chyba v ÚIR. --Harold (diskuse) 7. 11. 2016, 12:55 (CET)

@Ben Skála: Našel jsem, že část obce Domčice byla zrušena v roce 2001 ([1]). --Harold (diskuse) 8. 8. 2017, 08:52 (CEST)

Boletice?

Mají se Kategorie:Boletice kategorizovat jako obec? Článek Boletice tak kategoizován není. --Harold (diskuse) 30. 1. 2017, 10:30 (CET)

Vrahovice

Dobrý den!
Dlouhodobě se věnuji udržování a vylepšování článku Vrahovice. Nevím si ale rady s částmi přírodní poměry, hospodářství, doprava a obyvatelstvo. Tato témata mi nejsou blízká a nevím si s nimi moc rady (zdroje, pojetí). Mohl bych vás poprosit o vylepšení těchto částí článku? Jinak budu rád i za další připomínky. Cílem je, aby byl článek zařazen mezi dobré články. Předem vám moc děkuji.
--Mahaj (diskuse) 31. 3. 2020, 15:14 (CEST)

Wikidata

Pletu se, nebo je na Wikidatech řada obcí mylně zařazena pod položku „obec nebo městská část hlavního města Prahy“? Viz zde. --Xth-Floor (diskuse) 2. 2. 2021, 20:50 (CET)

@Xth-Floor, Frettie: Co koukám, je to u nich jako právní forma (P1454), což je zřejmě správně. Chybou ale je medle to, že je to použito pouze u 41 sídel a úřadů (očekával bych to u cca 6300 sídel) --JAn (diskuse) 3. 2. 2021, 09:15 (CET)

Domnívám se, že problém je v tom, že formulaci „obec nebo městská část hlavního města Prahy“ si uživatelé vykládají dvěma různými způsoby. Jedni to mohou chápat jako „kdekoli ležící jakákoli obec, nebo městská část Prahy“ a jiní jako „obec, která je částí Prahy nebo městská část Prahy“. To je myslím důsledkem, proč to někteří uživatelé chápou jako vázané (pouze k) Praze a jiní ke všem obcím. Asi by to chtělo jednoznačnější vysvětlení do pole description. --Xth-Floor (diskuse) 3. 2. 2021, 09:27 (CET)

Radnice - názvy článků

Upozorňuji na diskuzi. --Xth-Floor (diskuse) 1. 5. 2023, 13:23 (CEST)