Wikipedista:Vachovec1/Pískoviště14
Ing. Andrej Babiš | |
---|---|
Andrej Babiš v roce 2015 | |
12. předseda vlády České republiky | |
Úřadující | |
Ve funkci od: 6. prosince 2017 | |
Prezident | Miloš Zeman |
Předchůdce | Bohuslav Sobotka |
1. místopředseda vlády B. Sobotky | |
Ve funkci: 29. ledna 2014 – 24. května 2017 | |
12. ministr financí ČR | |
Ve funkci: 29. ledna 2014 – 24. května 2017 | |
Předseda vlády | Bohuslav Sobotka |
Předchůdce | Jan Fischer |
Nástupce | Ivan Pilný |
1. předseda hnutí ANO 2011 | |
Úřadující | |
Ve funkci od: 1. srpna 2012 | |
Předchůdce | subjekt vznikl |
Poslanec Poslanecké sněmovny PČR | |
Úřadující | |
Ve funkci od: 26. října 2013 | |
Stranická příslušnost | |
Členství | KSS (KSČ) (1980–1989)[1] ANO 2011 (od 2012) |
Narození | 2. září 1954 (70 let) Bratislava Československo |
Národnost | slovenská |
Občanství | Česká republika Slovenská republika[2] |
Choť | Beata Babišová (rozvedeni) Monika Babišová (od 2017) |
Rodiče | Štefan Babiš Adriana Babišová |
Děti | Adriana Bobeková Andrej Babiš ml. Vivien Babišová Frederik Babiš |
Příbuzní | Alexander Babiš (bratr) |
Alma mater | VŠE v Bratislavě |
Zaměstnání | politik, bývalý ředitel Agrofert Holding |
Majetek | 75 miliard korun (únor 2019)[3] |
Ocenění | Ministr financí roku pro oblast rozvíjejících se evropských ekonomik (2016) Zelená perla (2013) |
Andrej Babiš (* 2. září 1954 Bratislava) je český politik a podnikatel slovenského původu, od prosince 2017 předseda vlády České republiky. Od října 2013 je poslancem Parlamentu České republiky a v letech 2014–2017 působil jako první místopředseda vlády a ministr financí v kabinetu Bohuslava Sobotky. Je zakladatelem velkého koncernu Agrofert. Kvůli využívání své značné ekonomické, politické a mediální moci ve svůj prospěch bývá označován za oligarchu.[pozn 1] Také je díky čerpání dotací z veřejných zdrojů a státním zakázkám obviňován ze střetu zájmů.[6][7][8]
V souvislosti s postavením svého otce strávil Babiš část svého dětství a mládí ve Francii a ve Švýcarsku. Po studiích na tehdejší bratislavské Vysoké škole ekonomické začal pracovat v podniku zahraničního obchodu Chemapol. V roce 1980 se stal členem Komunistické strany Československa (KSČ). V roce 1985 byl vyslán jako zahraniční delegát do Maroka, kde strávil šest let.
V roce 1980 jej začala Státní bezpečnost (StB) evidovat jako svého důvěrníka a od roku 1982 jako agenta s krycím jménem „Bureš“.[9][10][11] Babiš jakoukoli vědomou spolupráci s StB popírá.[12]
Po rozpadu ČSFR pobýval v Praze, kde založil Agrofert jako dceřinou firmu slovenského Petrimexu, v němž předtím pracoval.[13] V květnu 1995 Agrofert za nejasných okolností převzal prostřednictvím nedlouho předtím založené švýcarské společnosti O.F.I.[13] Z Agrofertu se pod jeho vedením postupně stal významný agrochemický holding, do něhož se zařadilo kolem 250 firem. V červnu 2013 se součástí holdingu stal i mediální dům MAFRA, vydávající mimo jiné celostátní deníky Mladá fronta DNES a Lidové noviny. Babiš Agrofert vlastnil až do 3. února 2017, kdy své firmy převedl do svěřenského fondu.[14] Celé jeho jmění bylo v prosinci 2018 odhadováno v přepočtu na 82 miliardy korun,[15] což z něj činilo 456. nejbohatšího člověka světa,[15] druhého nejbohatšího Čecha[16] a zároveň vůbec nejzámožnějšího Slováka.[15]
Koncem roku 2011 založil občanskou iniciativu nazvanou Akce nespokojených občanů, z níž později vzniklo politické hnutí ANO 2011. V srpnu 2012 se stal prvním předsedou hnutí. Ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR v roce 2013 hnutí obsadilo druhé místo za Českou stranou sociálně demokratickou (ČSSD) se ziskem 18,65 % hlasů. Sám Babiš byl 26. října 2013 zvolen poslancem Parlamentu České republiky. Dne 29. ledna 2014 byl jmenován vicepremiérem a ministrem financí ve vládě Bohuslava Sobotky. Z vládních postů však odstoupil v květnu 2017 poté, co premiér Sobotka navrhl jeho odvolání pro údajné skandály, neodvádění daní a úkolování novinářů v médiích.[17]
Při dalších volbách do Poslanecké sněmovny v říjnu 2017 hnutí ANO zvítězilo a získalo 78 poslaneckých mandátů. Andrej Babiš jako předseda hnutí a stranický lídr středočeské kandidátky[18] byl opět zvolen poslancem.[19] Prezident Miloš Zeman jej 31. října pověřil jednáním o sestavení nové vlády[20] a 6. prosince jej jmenoval premiérem.[21] Vláda však 16. ledna 2018 nezískala důvěru Poslanecké sněmovny a podala demisi, v níž vládla dál. Prezident Zeman 6. června 2018 jej jmenoval premiérem podruhé a 27. června i jeho druhou vládu. Menšinový kabinet byl složen ze zástupců ANO a ČSSD, s podporou a tolerancí od Komunistické strany Čech a Moravy (KSČM).[22] Dne 12. července 2018 získala vláda důvěru Poslanecké sněmovny.[23]
V září 2017 a lednu 2018 byl, již jako poslanec, opakovaně vydán Poslaneckou sněmovnou ČR k trestnímu stíhání kvůli kauze Čapí hnízdo.[24][25][26] V září 2019 však bylo Městským státním zastupitelstvím v Praze stíhání proti všem obviněným zastaveno. Podle zdůvodnění tohoto rozhodnutí farma v době podání žádosti splňovala podmínky dotace, tudíž k žádnému protiprávnímu jednání nedošlo.[27] Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman byl však oprávněn rozhodnutí pražských státních zástupců zrušit a obnovit trestní stíhání, což v případě Andreje Babiše a další obviněné učinil.[28]
Život
editovatRodinný původ
editovatRodina Andreje Babiše z otcovy strany pochází ze západního Slovenska;[29] rodina matky přišla na Slovensko po druhé světové válce z Podkarpatské Rusi.[30]
Otec Ing. Štefan Babiš (1922–2002) vystudoval Vysokou školu ekonomickou (VŠE, dnes Ekonomická univerzita) v Bratislavě a většinu života pracoval jako vedoucí pracovník zahraničního obchodu.[31] Na začátku 50. let vstoupil do Komunistické strany Slovenska (KSS) a vůči režimu zaujímal konformní postoj.[32] V roce 1957 byl vyslán jako zahraniční delegát do Etiopie, po necelém roce se i s rodinou přesunul na čtyři roky do Paříže.[33] V roce 1962 byl vyloučen z KSS a nějakou dobu musel pracovat mimo svůj obor.[33] V polovině 60. let se k oboru vrátil a pracoval jako odborný asistent na katedře zahraničního obchodu bratislavské VŠE.[33] V době normalizace se mu podařila politická rehabilitace, bylo mu navráceno členství v KSS a následně se držel režimem vytyčené linie.[34] V letech 1969–1975 působil jako obchodní přidělenec ve Stálé misi ČSSR u OSN v Ženevě.[34] Po návratu ze Švýcarska se stal ředitelem odštěpného závodu PZO Polytechna v Bratislavě; na této pozici zůstal až do svého odchodu do důchodu.[35] V 80. letech jej několikrát prověřovala ekonomická rozvědka pro podezření z hospodářské kriminality, před trestním stíháním jej uchránila prezidentská amnestie z května 1985.[36]
Andrej Babiš o svém otci uvedl, že „nikdy nebyl žádný komunistický prominent“.[37] Nezastával vysoké funkce v komunistické straně, nicméně působil ve funkcích, k nimž potřeboval schválení orgány KSČ. Kritici Andreje Babiše jej s poukazem na otcovo postavení označují jako „protekční dítko režimu“, „nomenklaturní dítě“, „příslušníka privilegované vrstvy“ apod.[38]
Matka Andreje Babiše, Adriana Babišová rozená Scheibnerová (1927–2008), také vystudovala bratislavskou VŠE, manželova vytíženost a pracovní pobyty v zahraničí jí však přisoudily skromnější roli. Pracovala jako tajemnice ve vědeckých institucích, po návratu ze Švýcarska byla tajemnicí Ústavu marxismu-leninismu na Univerzitě Komenského v Bratislavě.
Andrej Babiš má o sedm let mladšího bratra, podnikatele Alexandra Babiše.
Dětství a mládí
editovatVzhledem k zahraničnímu působení svého otce žil Andrej Babiš od roku 1958, tedy v útlém věku, po dobu čtyř let v Paříži.[33] V Paříži také nastoupil do první třídy na základní škole při československém velvyslanectví.[33] Po návratu do Československa chodil do základní školy v bratislavské čtvrti Nové Mesto.[33] Jeho matka ho v devíti letech nechala zapsat do tenisové školy na kurtech bratislavského Slovanu, kde také při turnajích sbíral míčky a získával své první výdělky.[39] Později přidal volejbal, s nímž slavil úspěchy na střední škole.[33]
Po přesunu do Švýcarska začal v září 1969 chodit na gymnázium Collège Rousseau; ve volném čase hrál volejbal v klubu Servette Ženeva, s nímž se dostal až do finále juniorské ligy.[34] Na švýcarském gymnáziu Babiš nakonec vychodil pouze jeden ročník, protože posléze onemocněl trombocytopenií a musel být hospitalizován. V nemocnici si podle vlastního podání poležel zhruba rok a během té doby se velmi zdokonalil ve francouzštině.[34]
Po návratu do Československa bydlel Babiš u babičky v Bratislavě a chodil na Gymnázium Ladislava Novomeského, což byla tehdy poměrně elitní škola s rozšířeným vyučováním cizích jazyků.[40][41] Bodoval prý hlavně dobrými výkony v meziškolních utkáních ve volejbalu a basketbalu a pomohly mu také občasné dovozy gramofonových desek rockových skupin a moderního oblečení, ke kterým se dostával přes rodiče.[42] Nicméně v této době „lehce přidrzlý čahoun s polodlouhými vlasy“[41] též chodil za školu a psal si omluvenky s napodobeninou babiččina podpisu, přičemž si ředitel školy všiml, že podpisy se různí a Babišovi hrozilo vyloučení ze školy.[43] „Bylo to tehdy hodně náročné, dostal jsem snad trojku z chování,“ tvrdil po čtyřiceti letech.[44][43] Na gymnáziu se také setkal se svou budoucí manželkou Beatou Adamovičovou, nicméně jejich vztah se prý rozvinul až později, když už každý studoval jinde.[43]
Maturoval v červnu 1974 ze slovenštiny, ruštiny, francouzštiny a matematiky.[43]
Vysokoškolské studium
editovatPo maturitě byl Babiš přijat na Obchodní fakultu Vysoké školy ekonomické (VŠE, dnes Ekonomická univerzita) v Bratislavě, na jejímž vzniku se v polovině 60. let spolupodílel jeho otec.[43] Sám Babiš pro tuto školu velké uznání neměl, připadala mu natolik nenáročná, že se prý nudil.[43] V září 2013 v předvolebním videorozhovoru hnutí ANO řekl: „Byla to lehká škola. Učili nás o dva roky starší kolegové. Říkalo se, že koho nesrazila tramvaj, udělal ekonomku.“[43] Nicméně některé předměty, například statistiku nebo účetnictví, udělal až na další pokus.[45] Během studia se věnoval práci v mezinárodní organizaci studentů AIESEC, jejíž pobočku na VŠE několik let vedl.[46] Podle ekonoma Karla Kříže z této pozice spolurozhodoval, který ze studentů vycestuje ven.[47] Sám díky tomu vycestoval na brigády ve francouzském Lille a Dijonu a v belgické bance Kredietbank.[46] Diplomová práce s názvem „Všeobecná dohoda o clech a její vliv na liberalizaci mezinárodního obchodu“ se nezachovala.[48] Vysokou školu ukončil s červeným diplomem.[46] Podle Perglera bylo pro Babiše období studia na VŠE zlomové pro jeho kariérní start.[46] „Už to nebyl ten lehkovážný floutek jako na gymnáziu, ale ambiciózní svazák, který směřuje za svým cílem – stát se podle otcova vzoru zahraničním delegátem, dostat se do ciziny a hodně vydělávat.“[46]
Začátek pracovní kariéry
editovatAndrej Babiš na rozdíl od většiny mužských absolventů po vysoké škole ze zdravotních důvodů nestrávil rok na vojně.[49] Po promoci tak 1. listopadu 1978 nastoupil do podniku zahraničního obchodu (PZO) Chemapol Bratislava, který se k 1. lednu 1980 přejmenoval na Petrimex.[49][50][51]
První týdny v pozdějším Petrimexu byly pro Babiše údajně rozčarováním, po měsíci prý dal výpověď.[52] Nicméně vedení se nad ním slitovalo a přeřadilo ho do skupiny, kde měl na starosti kontrolu dováženého čpavku, síry a dalších surovin.[52] Po nějakém čase byl přesunut do 31. obchodní skupiny, která měla na starosti plasty a zpočátku také pomocné gumárenské přípravky.[52] V této skupině začal jeho rychlý kariérní růst.[52] Prošel funkcemi samostatného referenta, vedoucího referátu a už na začátku 80. let dosáhl na funkci zástupce ředitele této obchodní skupiny.[52] V kariérním růstu Babišovi pomáhala jeho píle, ale také politická angažovanost.[52] V podniku vedl základní organizaci SSM a už v roce 1980 vstoupil do KSČ.[52] V této době Babiš začal spolupracovat s Antonem Rakickým, který se stal na dlouhou dobu jeho ochráncem (Rakický byl šéfem 32. obchodní skupiny, po roce 1989 se stal ředitelem celého Petrimexu, stál u vzniku Agrofertu).[52] Také se stal kádrovou rezervou na vycestování do zahraničí, přičemž díky jeho znalosti francouzštiny připadaly v úvahu severoafrické země obchodující s fosfáty.[53]
Zahraničním delegátem v Maroku
editovatVycestovat pracovně do zahraničí byl podle Babišova pozdějšího podání jeho dávný sen už během studia na vysoké škole.[53][46]
Na podzim 1985 byl Babiš vyslán do marockého hlavního města Rabatu, aby se stal československým obchodním delegátem. V této pozici zastupoval více než desítku podniků zahraničního obchodu.[54] Zpravidla nakupoval marocké fosfáty a sjednával kontrakty na prodej československého zboží.[54] Podle pozdějšího popisu jednoho z jeho tehdejších kolegů se Babiš v Maroku „choval mimořádně profesionálně a nekomunisticky, jako západní diplomat, mluvil perfektně francouzsky, dobře se oblékal“.[54] Získané zkušenosti z obchodních jednání západního stylu byly pro jeho budoucnost velmi důležitou devizou.[54]
Babiš měl v Maroku výrazně vyšší příjem než v Československu, navíc v cizí měně.[53] Jako delegát měl i diplomatický pas.[53] Žil ve čtvrti s ostrahou a život v subtropech (slunné počasí, blízkost moře) se mu velmi líbil.[55] Vybudoval si rozvinutou síť obchodních známostí, mimo jiné díky sportovním úspěchům své dcery, která několikrát vyhrála mistrovství Maroka v tenisu do dvanácti let.[56][57][pozn 2] Domů do Československa se prý Babiš nechtěl vrátit ani rok po sametové revoluci, navíc v Maroku dostal atraktivní nabídku vést obchody firmy, která vlastnila doly rasolu (severoafrického léčebného jílu) a vyráběla nepropustné obaly.[55] Nicméně jeho ochránce Anton Rakický se po revoluci stal ředitelem Petrimexu.[55] Obrátil se tehdy na Andreje Babiše a nabídl mu funkci ředitele 32. skupiny, kterou sám kdysi vedl.[55] Babiš nakonec souhlasil a tak se v roce 1991 on a jeho rodina přestěhovali zpátky do Bratislavy.[55]
Soukromý život
editovatOd 70. let byla Babišovou manželkou spolužačka z gymnázia a později lékařka Beata (Beatrice) roz. Adamovičová, mají spolu dceru Adrianu a syna Andreje. Manžel dcery Adriany Martin Bobek pracuje ve společnostech Agrofertu.[58][29] Syn Andrej pracoval jako dopravní pilot. Dcera Adriana působila ve statutárních orgánech Babišovy Imoby i společnosti Farma Čapí hnízdo. Obě děti jsou trestně stíhány v souvislosti s kauzou Čapí hnízdo.[59]
Od 90. let Babiš žije s o 20 let mladší družkou Monikou (roz. Herodesovou), s níž má dvě děti, Vivien a Frederika. Monika si v roce 2013 změnila příjmení na Babišová.[60] Dne 29. července 2017 proběhla na Čapím hnízdě velká svatba Andreje s Monikou.[61]
V různých rozhovorech uvedl, že věří v Boha.[62]
Schopnosti a dovednosti
editovatJazykové schopnosti
editovatVětšinu dětství prožil na Slovensku, ale první třídu absolvoval v Paříži, jeden rok gymnaziálních studií v Ženevě ve Švýcarsku.[63] V roce 1974 maturoval ze slovenštiny, ruštiny a francouzštiny.[63] Od roku 1978 pracoval v podniku zahraničního obchodu. Kvůli své znalosti francouzštiny byl v letech 1985–1991 vyslán jako obchodní zástupce do Maroka, od roku 1993 podnikal v Česku.[63] Na webu vlády k červenci 2019 deklaroval, že mluví francouzsky, německy, anglicky a rusky.[64] V roce 2018 v inscenovaném testu Lidových novin jeho znalosti světových jazyků obstály.[65]
Kvůli Babišově ne zcela dokonalé češtině poslanec Daniel Korte z TOP 09 na jaře 2014 neúspěšně žádal, aby Babišova vystoupení byla ve sněmovně tlumočena do češtiny. Korte si rovněž vyžádal od Ústavu pro jazyk český AV ČR odborný posudek, který zpracoval ředitel ústavu Karel Oliva. Podle posudku „Babiš mluví na úrovni C2, to je nejvyšší klasifikační úroveň pro zahraniční studenty češtiny.“ Podle Olivy v té době Andrej Babiš prokazatelně mluvil česky, i když jako člověk, který se to příliš nenaučil. Nebylo však z jakého jazyka jeho projevy překládat. Podle posudku Babiš dělal jazykové chyby zejména v nepřipravených a emotivně vypjatých projevech.[66]
Specifický idiolekt Andreje Babiše je, podobně jako tzv. husákovština, odborně považován za formu českoslovenštiny, tedy přepínání jazykových kódů češtiny a slovenštiny či jejich fúze v jedné promluvě. Sám Babiš tuto situaci reflektoval slovy: „Já už neumim ani po česky, ani po slovensky pořádně.“ Babiš byl v roce 2018 považován za aktuálně společensky a mediálně nejvýraznějšího mluvčího češtiny s interferencí ze slovenštiny. Vít Benešovský zkoumal vývoj Babišova mezijazyka ve své případové studii osvojování druhého jazyka (SLA, second-language acquisition), a to na podkladě přepisu rozhovorů z let 2011, 2014 a 2017.[63] V případě vývoje Babišovy češtiny se projevila, jak je obvyklé u dospělých, tzv. fosilizace, tj. ustrnutí vývoje mezijazyka dříve, než dosáhl úrovně rodilého mluvčího.[63] Podíl slovakismů i podíl interlingválních chyb u něj však v čase přece jen mírně klesal. Kromě slovakismů se v jeho řeči vyskytovala i slova neexistující ani v jednom jazyce (např. „jednym“).[63] V Babišově hlase byla patrná nazalita, slovenská výslovnost hlásky „d“, nedokonalá výslovnost hlásky „ř“, alveolárně vyslovovaná hláska „ž“ a uzavřenější výslovnost samohlásek, zejména „i“. Oproti normě české výslovnosti často chyběly rázy (např. „v Agrofertu“ vyslovováno „vagrofertu“), nenormativně vyslovoval rovněž spojení párových a nepárových konsonantů v mezisloví, což je i vlastností moravských nářečí, nejen slovenštiny. Babišův mluvený projev byl podle studie uvolněný až nedbalý, občas vynechával hlásky („ňáký“, „mysim“). Hojně používal prvky obecné češtiny, které nedostatečně odlišoval od spisovné varianty. Celkově byl jeho mluvený projev hodnocen jako obecná čeština, do které občas přidával koncovky spisovné češtiny a slovakismy, a používal také slova zhrubělá, slangová či žargonová („žrát“, „čumět“, „kmotři“, „bioplynky“). Kromě slov obecné češtiny byly v jeho projevu nápadné zejména infinitivy zakončené na „ť“ a slovenské tvary zájmen (tie, tých, mojich). Jako výplňové (parazitní) slovo často používal „ako“ či „jako“.[63] Zatímco výskyt slov „nech“ a „lebo“ podle zkoumaného vzorku v čase klesal, slovenské zakončení infinitivů užíval Babiš setrvale. Mezi roky 2014 a 2017 bylo znát výrazně větší zlepšení než mezi roky 2011 a 2014. Studie to přičítala tomu, že od roku 2014 se Babišově češtině věnovala hlasová poradkyně a lektorka Jana Postlerová.[63]
Příspěvky na sociálních sítích
editovatNa autogramiádě Andreje Babiše v Kroměříži v srpnu 2017 jeho mluvčí Lucie Kubovičová v diskusi řekla, že Andrej Babiš „neumí psát na počítači“ a že se skupinou AUVA si Babišovým jménem ve skutečnosti na Facebooku psal Marek Prchal, který se staral o jeho sociální sítě. Andrej Babiš potvrdil, že své odpovědi diktoval Marku Prchalovi.[67] Již v květnu 2017 Marek Prchal popsal, jak „tunili s kolegou asi půl dne nebo celý den“ jeden z úspěšných Babišových tweetů.[68]
Evidence Státní bezpečností
editovat„ | Kandidát byl vytěžen k ohlasům na úmrtí soudruha Brežněva, o čemž je zpracován samostatný záznam. Poté byl kandidát vyzván, aby se vyjádřil, zda chce nadále spolupracovat s orgány kontrarozvědky, s čímž jmenovaný souhlasil. Po vyjádření souhlasu bylo jmenovanému oznámeno, že splňuje předpoklady kladené na spolupracovníka československé kontrarozvědky a byl mu předložen k podpisu písemný závazek, který byl zakamuflovaný v propagační brožuře. Kandidát závazek po přečtení podepsal bez dalších otázek a souhlasil, aby bylo i nadále používáno krycí jméno Bureš. | “ |
— zpráva StB o získání ke spolupráci z 11. 11. 1982[69][70][71] |
Podle zveřejněných dokumentů pocházejících z archívu slovenského Ústavu paměti národa (ÚPN), byl Andrej Babiš od 12. listopadu 1980 evidován jako důvěrník Státní bezpečnosti (StB) pod číslem 25085[72] a 11. listopadu 1982 v bratislavské vinárně U obuvníka měl za přítomnosti kpt. Rastislava Mátraye a por. Júliuse Šumana podepsat vázací akt, čímž se stal agentem StB s krycím jménem „Bureš“. Registrován byl u Oddělení kontrarozvědné ochrany československého zahraničního obchodu Odboru na ochranu ekonomiky Správy kontrarozvědky v Bratislavě (1. oddělení III. odboru XII. správy ZNB).[73] Toto oddělení mělo na starost sledování zastupitelských organizací zahraničního obchodu v Bratislavě, mezinárodní výstavy a veletrhy v Bratislavě a monitorování činnosti zahraničních rozvědek v československém zahraničním obchodě.[74] Dochované listiny přitom naznačují, že Babiš se Státní bezpečností vědomě spolupracoval již jako důvěrník.[73]
Státní bezpečnost vedla Babiše jako svého agenta do roku 1985, kdy jej PZO Petrimex vyslal dlouhodobě do Maroka; s příslušníky StB se za uvedené období setkal celkem sedmnáctkrát. Krycí jméno „Bureš“ figuruje nejméně ve dvou dalších svazcích StB – jednak ve spisu „Oko“, kde je „Bureš“ nejméně dvakrát zmíněn jako autor hlášení určených pro tuto organizaci, a jednak ve spisu „Voják“, v němž figuruje jako opakovaný návštěvník konspiračního bytu.[75]
Podle mluvčího Agrofertu Karla Hanzelky bylo důvodem schůzek to, že Babiš odmítal dovážet nebezpečné fosfáty ze Sýrie.[76] Sám Babiš jakoukoli spolupráci se Státní bezpečností opakovaně popřel.[76][12] Obvinění ze spolupráce StB označil za předvolební boj[77] a Ústav paměti národa zažaloval.[76]
Ústav paměti národa v roce 2011 upozornil, že pravdivost archivovaných dokumentů nijak neověřuje.[78] V roce 2013 ale ředitel ústavu Ondrej Krajňák prohlásil, že „obecně existuje jen malá pravděpodobnost, že by evidence byly vykonstruované, když nezávisle na sobě existovaly ve třech svazcích.“[79][80] Také podle Radka Schovánka z analogického českého Ústavu pro studium totalitních režimů je prakticky vyloučeno, že by byly zachované dokumenty Ústavu paměti národa padělkem.[77]
Dne 26. června 2014 Okresní soud Bratislava I nepravomocně rozhodl, že je Andrej Babiš ve svazcích StB evidován neoprávněně. Soudkyně v odůvodnění rozhodnutí uvedla: „Soud neměl za prokázané, že navrhovatel vědomě spolupracoval se Státní bezpečností a že byl jejím agentem“. Ústav paměti národa se proti rozhodnutí odvolal.[81][82] Odvolací soud původní rozsudek koncem června 2015 potvrdil.[83] ÚPN proti tomuto rozhodnutí podal v listopadu 2015 dovolání k slovenskému Nejvyššímu soudu, neboť se domníval, že rozhodnutí nižších instancí bylo založeno na nezákonných důkazech.[84][85] Nejvyšší soud Slovenské republiky ovšem v únoru 2017 rozhodl v neprospěch ÚPN. Podle jeho rozsudku byl Babiš ve svazcích StB evidován neoprávněně.[86]
ÚPN následně podal proti rozhodnutí stížnost k slovenskému Ústavnímu soudu,[87] který 12. října 2017 předchozí rozhodnutí soudů zrušil vzhledem k procesním vadám a vrátil případ krajskému soudu v Bratislavě. Napadeno bylo to, že žalovanou stranou ve sporech o evidenci osob StB neměl být Ústav paměti národa, jak dovozovaly slovenské obecné soudy,[88] i nezbavení mlčenlivosti tří bývalých členů StB, z čehož měla vyplývat nezákonnost výpovědí. V ústním komentáři nálezu také zaznělo, že příslušníci StB byli v této věci nedůvěryhodní, když svou činností spoluprosazovali komunistický režim v Československu. Jejich důvěryhodnost obecné soudy dostatečně nezkoumaly a ve svých rozhodnutích dostatečně nezdůvodnily, na základě čeho by měly být jejich výpovědi považovány za důvěryhodné.[89][90][91]
Dne 30. ledna 2018 Krajský soud v Bratislavě rozhodl v souladu s rozsudkem Ústavního soudu a zamítl žalobu Andreje Babiše na Ústav paměti národa.[92] Nejpozději počátkem března téhož roku podal Babiš proti pravomocnému rozsudku dovolání k Nejvyššímu soudu.[93] To bylo zamítnuto a Babiš uvedl, že hodlá Slovensko žalovat u Evropského soudu pro lidská práva.[94] Tento úmysl Babiš dle svých slov už oznámil slovenskému premiérovi Peterovi Pellegrinimu.[95] Slovenská ministerstva vnitra, zahraničí a spravedlnosti avizovala, že v případě žaloby budou Slovensko před evropským soudem hájit.[96] Babiš skutečně 14. června 2018 podal k soudu stížnost na Slovenskou republiku, soud však 20. listopadu téhož roku rozhodl o nepřijatelnosti stížnosti.[97][98]
V dubnu 2018 zažaloval Andrej Babiš o milión eur slovenský deník Nový Čas a bývalého příslušníka československé Státní bezpečnosti (StB) Jána Sarkocyho, jehož rozhovor deník zveřejnil. Ten Babiše označil za vědomého spolupracovníka StB a měl tak podle Babiše o něm vytvářet úmyslně „nepravdivý obraz vypočítavého, nečestného člověka“. Vydavatel se omluvit odmítl a poukázal na to, že Babiš neprokázal, že byl evidován u StB neoprávněně.[99] Babiš žalobu proti deníku i proti Sarkocymu stáhl v srpnu 2018.[100]
Koncem listopadu 2019 slovenský Ústavní soud částečně vyhověl Babišově stížnosti, zrušil rozsudky nižších soudů a vrátil věc zpět ke projednání Krajskému soudu v Bratislavě s tím, že soudy se nevypořádaly s otázkou, kdo má být žalovanou stranou v předmětném sporu. Podle slovenského Ústavního soudu verdikty nižších soudů porušily Babišovo právo na soudní ochranu i právo na spravedlivý soud podle Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Soud naopak odmítl část stížnosti. kde si Babiš stěžoval, že byla porušena jeho práva na zachování lidské důstojnosti, osobní cti, dobré pověsti a na ochranu jména, stejně jako právo na ochranu před neoprávněným zásahem do soukromého a rodinného života.[101][102]
Podnikání
editovatAgrofert
editovatV roce 1992, když bylo jasné, že se Václav Klaus a Vladimír Mečiar domluvili na rozdělení Československa, navrhl Babiš zřízení kanceláře Petrimexu v Praze. 25. ledna 1993 z této kanceláře vznikl samostatný podnik AGROFERT, spol. s r.o.[104] Začátkem roku 1995 pak došlo k navýšení základního kapitálu Agrofertu, po kterém se majoritním vlastníkem stala ve Švýcarsku registrovaná společnost O.F.I.[105]
V současnosti je Agrofert akciovou společností a největším českým zemědělským, potravinářským a chemickým holdingem. Holdingová společnost ovládá více než 230 právně samostatných společností,[106] zejména v České republice a na Slovensku, jejich konsolidované tržby dosáhly v roce 2012 téměř 132,5 miliard Kč. Společnost patří mezi největší firmy v České republice, zde vlastní nebo má v nájmu 57 tisíc hektarů zemědělské půdy (0,7 procenta území České republiky nebo 1,6 procenta veškeré zemědělské půdy).[107] Společnost vlastní a řídí Andrej Babiš.[108] Do portfolia Agrofertu patří kromě chemické výroby, potravinářských podniků a zemědělské výroby také vydavatelská firma AGF Media a. s., od června 2013 také Agrofert vlastní velký mediální koncern MAFRA a. s., který v roce 2013 vydával dva celostátní tištěné deníky (Lidové noviny a Mladou frontu DNES), regionální deník Metro, provozoval tři televizní stanice, dvě rozhlasové stanice, zpravodajské servery Lidovky.cz, iDNES.cz a Česká pozice[109] a vlastnil také virtuálního mobilního operátora Mobil.cz.[110]
Agrofert má pobočku na Slovensku. Zahrnuje také společnosti v Maďarsku, Polsku, Nizozemsku a Německu. V posledně jmenované zemi je to mimo jiné velký chemický závod SKW Piesteritz ve městě Lutherstadt Wittenberg ve spolkové zemi Sasko-Anhaltsko, který je největším producentem umělých hnojiv v Německu. Od února 2013 je součástí koncernu také velkopekárna Lieken,[15][111] která má šest výroben (původně dvanáct) a její sídlo bylo v roce 2018 přeneseno z Weissenfelsu též do Wittenbergu. Babiš již dříve učinil závazek, že do konce roku 2017 proinvestuje ve Wittenbergu celkově 900 milionů eur.[112]
V roce 2008 byl Andrej Babiš kritizován poté, co Česká televize zveřejnila záběry tajnou kamerou zachycující jeho schůzku s tehdejším šéfem antimonopolního úřadu Martinem Pecinou. Schůzka v autosalonu Mercedes Forum na pražském Chodově se konala v době, kdy antimonopolní úřad posuzoval rozšíření Babišova koncernu Agrofert o další společnosti. Podle Martina Peciny se s „tímto podnikatelem“ setkával opakovaně a schůzka se konala v autosalonu proto, že on v Praze neměl kancelář.[113][114]
V roce 2010 pobíraly Babišem vlastněné firmy státní dotace ve výši 3 miliardy korun.[115] V roce 2014, v době, kdy byl Babiš ministrem financí, odpustilo ministerstvo Agrofertu daně ve výši 1,476 miliardy korun.[116]
Polský lobbista Jacek Spyra v roce 2007 přesvědčoval Babiše, že se v Polsku chystá jeho stíhání za údajnou korupci při privatizaci Unipetrolu, a nabízel Babišovi, že za úplatek ve výši 10 milionů Kč dovede toto stíhání zastavit. Babiš obviněn nebyl a naopak byl Spyra za to, že požadoval po Babišovi peníze, odsouzen za podvod.[117][118]
Dne 20. ledna 2014, než se stal ministrem financí, odešel Babiš z vedení Agrofertu.[119]
Biopaliva
editovatV roce 2010 schválila poslanecká sněmovna novelu Zákona o ochraně ovzduší, která v souladu s tendencemi v celé EU zvýšila povinný podíl biopaliv v benzínu a naftě. Babiš připustil, že zákon pomohl prolobbovat.[120] Podle ekonoma a politika Petra Macha díky přimíchávání biopaliv spotřebitelé doplácejí asi dvě koruny na litr pohonných hmot, ročně přibližně 15 miliard korun,[121] z čehož přibližně 10 miliard údajně připadne firmám patřícím Babišovi.[115] Podle Babiše biopaliva zdražují cenu nafty maximálně o 46 haléřů na litr, benzín prý díky biopalivům dokonce zlevnil.[122] Kvůli biopalivům se Andrej Babiš dostal na půdě parlamentu ČR v roce 2015 do sporu s Miroslavem Kalouskem, který ho obviňuje ze střetu zájmů[123] a upozornil, že ČR vydá o 5 miliard navíc na biopaliva a jedním z hlavních příjemců jsou právě Babišovy firmy.[124] V listopadu téhož roku Poslanecká sněmovna podporu schválila (zamítnutím Kalouskova pozměňovacího návrhu).[125][126]
SynBiol
editovatV roce 2008 se stal jediným akcionářem společnosti SynBiol, a.s.[127] V roce 2012 byla společnost neaktivní s aktivy ve výši 1,9 mil. Kč tvořenými hotovostí na účtech.[128] V roce 2013 měla již aktiva ve výši 24 mil. Kč, když se stala společníkem s podílem 87,75% ve společnosti Hartenberg Holding, s.r.o. a vlastníkem půjčky ve výši 22 mil. Kč společnosti Hartenberg Holding.[129][130] Dalšími společníky v Hartenberg Holding jsou (přímo či nepřímo) Jozef Janov, bývalý partner Penta Investments, a Libor Němeček, šéf investic Agrofertu.[131][130] Společnost Hartenberg Holding se označuje jako investiční fond[132] (není však investičním fondem podle zákona o investičních společnostech a fondech) a investuje převážně v oblasti zdravotnictví.[133]
K 1. lednu 2014 došlo k rozdělení společnosti Agrofert, a.s. odštěpením a společnost SynBiol se stala nástupnickou společností odštěpené části. Odštěpeným majetkem jsou převážné podíly ve společnostech, které vlastní nemovitosti, mj. Farma Čapí hnízdo, a.s. či Anděl Media Centrum, s.r.o. (vlastník sídla skupiny MAFRA). V roce 2014 tak již SynBiol měl konsolidovaná aktiva ve výši 11,7 mld. Kč a konsolidované tržby ve výši 888 mil. Kč.[134][135]
Podle serveru Hlídací pes byla v roce 2016 součástí koncernu SynBiol společnost IMOBA i se svými dvanácti dceřinými či vnukovskými společnostmi, z nichž francouzská společnost Exorep byla provozovatelem luxusní restaurace Paloma ve francouzském městě Mougins na Azurovém pobřeží.[136][134][137] Restaurace byla otevřena v létě 2013,[138] počáteční investice dosahovala 65 milionů korun, interiér navrhla Babišova žena Monika.[139] Andrej Babiš pro ni osobně vybral šéfkuchaře Nicholase Decherchiho.[140] Restaurace získala půl roku po otevření jednu michelinskou hvězdu a v roce 2016 druhou.[139] Firma Exorep však za rok 2014 vykázala ztrátu 1,8 milionu eur.[136] V listopadu 2017 byla v Průhonicích u Prahy otevřena druhá luxusní restaurace toho jména, spadající rovněž vzdáleně pod Decherchiho vedení a vlastněná Andrejem Babišem.[141]
Svěřenské fondy
editovatV roce 2016 byla schválena novela (14/2017 Sb.) zákona o střetu zájmů (159/2006 Sb.), přezdívaná též Lex Babiš, která vládním činitelům zakazovala vlastnictví médií a přijímání státních dotací prostřednictvím jejich firem.[142] V důsledku toho Babiš v roce 2017 převedl své akcie společností Agrofert a SynBiol do dvou svěřenských fondů[143] s názvy AB private trust I a AB private trust II.[144] Jako svěřenské správce určil předsedu představenstva Agrofertu Zbyňka Průšu a právníka Alexeje Bílka.[145]
Politická kariéra
editovatHnutí ANO 2011
editovatV listopadu 2011 založil občanskou iniciativu nazvanou Akce nespokojených občanů a nevyloučil, že by z ní mohlo vzniknout politické hnutí. Jako politické hnutí bylo ANO 2011 (dále též jen ANO) registrováno 11. května 2012.[146][147] V srpnu 2012 se stal prvním předsedou hnutí, když v tajné volbě získal 73 ze 76 hlasů.[148] Se svým hnutím chce bojovat proti korupci a za nižší daně. Sám státu na daních odvádí 23 milionů korun ročně, jeho holding zhruba 800 milionů korun ročně.[zdroj?]
Na svou činnost obdrželo hnutí ANO od Babiše z jeho vlastních prostředků za rok 2011 okolo 25 milionů korun.[149] V krajských volbách konaných roku 2012 finančně podpořil uskupení Východočeši, Mimo Jiné a zlínské M. O. R. (Hnutí za Morální Očistu Radnice). Skrze jejich kandidátky potvrdil kandidaturu sedmi členů ANO.[148]
Ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR v roce 2013 kandidoval v Hlavním městě Praze jako lídr hnutí ANO.[150] dosáhlo v těchto volbách značný úspěch, když obsadilo druhé místo za ČSSD se ziskem 18,65 % hlasů. Sám Babiš byl 26. října 2013 zvolen poslancem Parlamentu České republiky. Během předvolební kampaně byl Babiš funkcionáři politické strany TOP 09 Miroslavem Kalouskem a Markem Ženíškem označen za „komunistického udavače“. Babiš reagoval podáním trestního oznámení pro pomluvu.[151]
Místopředseda vlády a ministr financí
editovatV lednu 2014 se stal kandidátem hnutí ANO na post vicepremiéra a ministra financí ve vládě Bohuslava Sobotky.[152] Dne 29. ledna 2014 byl do obou funkcí jmenován.[153] Jako ministr financí doporučil lidem, kteří by chtěli podnikat, aby si nejprve zkusili zaměstnanecký poměr.[154][155]
V listopadu 2014 popřel spekulace, že by chtěl v budoucnosti kandidovat na prezidenta České republiky.[156][157] Připustil, že by se v budoucnosti mohl stát předsedou české vlády.[157]
Na III. sněmu hnutí ANO obhájil v únoru 2015 post předsedy hnutí. Od delegátů dostal v tajné volbě všech 186 hlasů.[158][159] Bývalý prezident Václav Klaus na jaře 2015 označil propojení politiky a byznysu Andrejem Babišem za nebezpečné a vývoj české politiky poté, co se Babišovo ANO stalo jednou z nejsilnějších stran, za „hrůzostrašný“.[160]
V roce 2015 jako ministr financí prosazoval zavedení elektronické evidence tržeb (EET) a prohlásil, že nebude-li zavedena, bude nutné zvýšit daně.[161] Plán na zavedení EET se dočkal kritiky od opozičních poslanců.[162]
V červnu 2016 prohlásil, že odejde z politiky, pokud hnutí ANO po následujících volbách skončí v opozici.[163] V senátních volbách na podzim 2016 získalo ANO pouze tři senátorská křesla,[164] což bylo považováno za prohru.[165] Babiš poté prohlásil, že Senát je de facto zbytečný a nebránil by jeho zrušení.[166]
Podle průzkumu agentury STEM byl k lednu 2017 nejpopulárnějším politikem v parlamentu.[167] Dne 25. února 2017 byl již počtvrté zvolen předsedou hnutí ANO. Na IV. celostátním sněmu hnutí v Praze získal 195 hlasů od 206 delegátů, kteří odevzdali volební lístek (tj. 95 %).[168]
Dne 5. května 2017 však premiér Sobotka podal návrh na Babišovo odvolání z vlády do rukou Miloše Zemana. Jako důvod udal skandály neodvádění daní a úkolování novinářů v médiích.[169][170][171] Prezident republiky tak učinil 24. května téhož roku. Ve funkci místopředsedy vlády Babiše vystřídal ministr životního prostředí Richard Brabec a v úřadu ministra financí pak nahradil další spolustraník a předseda sněmovního hospodářského výboru Ivan Pilný.[172]
Politické postoje
editovatAndrej Babiš odmítá progresivní zdanění, chtěl by snížit daně lidem s příjmy do 113 tisíc a snížit sociální pojištění pro živnostníky a firmy.[173] Babiš také odmítá domněnku, že stát nebude mít z čeho vyplácet důchody. Podle něj jsou penze dnes v ČR na nízké úrovni a stanovuje si proto za cíl navýšit důchody na úroveň 70–80 % průměrné mzdy.[174]
Členství v Evropské unii je pro Českou republiku podle Babiše nezbytné, je však proti jakékoliv její další integraci. Babiš se také staví proti zavedení eura jako zákonné měny v Česku.[175][176] V roce 2009 k tomu řekl, že je pro urychlené zavedení eura, a dodal: „Euro musí být klíčové téma pro jakoukoliv budoucí vládu. Když vám kurz koruny skáče pořád nahoru dolů, nemůžete nic plánovat. Nechápu, proč to politici konečně nepochopí. Až euro přijmou všechny státy kolem nás, tak si spekulativní kapitál bude hrát jen s naší korunou. A to nemůžeme ustát. (…) Teď je kurz 27,50 za euro. Když byl 22,90 a následně koruna oslabovala, většina se zajišťovala úrovní 24 až 25 Kč. Analytici předtím tvrdili, jak euro půjde pod dvacet korun. A proto je teď naopak to zajištění pro mnohé firmy dramatický průšvih, větší než krize.“[177]
Babiš odmítl uprchlické kvóty na rozmístění žadatelů o azyl, kteří se dostali do Evropské unie v rámci evropské migrační krize a migrační vlnu z Blízkého východu a Afriky označil za „největší ohrožení Evropy.” Podle Babiše by tábory pro migranty „měly být založeny mimo Evropu a do Evropy by neměl přijít žádný uprchlík bez toho, aby prošel táborem v severní Africe nebo na Blízkém východě.“[178] Babiš přičetl vinu za útok kamionem na vánočních trzích v Berlíně v prosinci 2016 německé kancléřce Angele Merkelové, která podle Babiše svou politikou umožnila „nekontrolovanou migraci“ do Evropy.[179] Premiér Bohuslav Sobotka tento Babišův výrok odmítl.[180]
Po setkání s generálním tajemníkem NATO Jensem Stoltenbergem v září 2015 kritizoval Babiš NATO za nezájem o ochranu evropských hranic a prohlásil: „NATO se chová účelově. Proti somálským pirátům zasáhlo, protože tam byl ekonomický zájem členských zemí NATO a dalších zemí Bezpečnostní rady OSN. … NATO uprchlíci nezajímají, přitom jejich vstupní branou do Evropy je Turecko, člen NATO, a pašeráci na území Turecka, člena NATO, operují.“[181]
V březnu 2015 Babiš přirovnal anexi Krymu Ruskem k zabrání Sudet na základě mnichovské dohody v roce 1938 a uvedl, že nesouhlasí „s rozdělením Ukrajiny na dvě země.”[182] Ekonomické sankce vůči Rusku však už považuje za nevhodné, jelikož poškozují české podnikatele. Nevěří také tomu, že by Putin plánoval válku proti NATO.[183]
Babiš v listopadu 2016 označil čínskou společnost CEFC China Energy Company Limited za zvláštního a netransparentního investora, který má podle Babiše vazby na premiéra Bohuslava Sobotku a ČSSD a uvedl, že „CEFC kupují sportovní kluby, nemovitosti nebo média, ale pokud nám chtějí Číňané opravdu pomoci, měli by koupit OKD.“[184] Babiš řekl, že má na čínské investice jiný názor než prezident Miloš Zeman.[185]
Při vzniku druhé Babišovy vlády označil KSČM za demokratickou stranu, která se zachovala státotvorně a umožnila vznik vlády.[186] Podle statistik České televize ostatně hnutí ANO v období od voleb do ustavení vlády (20. listopadu 2017 až 10. července 2018) v Poslanecké sněmovně hlasovalo v 77 % hlasování ve shodě s KSČM, což představovalo vůbec největší shodu mezi všemi parlamentními stranami.[187] Po sněmovních volbách v roce 2013 přitom Andrej Babiš prohlásil: „Jsme rádi, že můžeme zabránit nástupu levice za podpory komunistů, takže já jako bývalý člen KSČ, na což nejsem pyšný, jsem rád, že tomu můžu zabránit.“[188]
Při setkání s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem označil Izrael za strategického partnera České republiky na Blízkém východě.[189] Podle Babiše je Jeruzalém hlavním městem Izraele a měly by být uznány hranice vytvořené po šestidenní válce v roce 1967, nesouhlasí ale s přesunem české ambasády z Tel Avivu do Jeruzaléma, protože by to mohlo vést k další eskalaci izraelsko-palestinského konfliktu.[190]
Babiš je proti vystoupení Česka z Evropské unie a uvedl k tomu: „Jsme pevnou součástí Západu, jsme členy v EU a jsme spojencem v rámci NATO, a to nikdo nemůže zpochybnit. Pokud někdo mluví o czexitu, tak ohrožuje naši budoucnost.“[191] Podle Babiše by se měla Evropská unie „vrátit ke své podstatě, k původnímu poslání. To znamená bezpečný a prosperující kontinent založený na vnitřním trhu.“[191]
Kritizoval politiku tureckého prezidenta Erdoğana, o kterém v roce 2017 prohlásil: „Pokud dnes Evropa kritizuje Polsko či Orbána, že dělají něco nedemokratického, proč nekritizují Turecko? Vždyť tam je diktátor.“[192]
Při vzpomínce na vysídlence a běžence německá kancléřka Angela Merkelová v červnu 2018 odsoudila vysídlení Němců z Československa a dalších států střední a východní Evropy po druhé světové válce.[193] Babiš v reakci na to prohlásil, že „takový výrok je absolutně nepřijatelný a odmítám ho hlavně v období, kdy si připomínáme hrůzy heydrichiády, Lidice, Ležáky a zabití našich parašutistů.”[194]
Volby do Poslanecké sněmovny 2017
editovatPřed volbami rozdávali stoupenci hnutí ANO po celé republice brožuru, sepsanou Andrejem Babišem (či v jeho jménu), s názvem O čem sním, když náhodou spím, ve které byla popsána „Vize 2035 pro Českou republiku, pro naše děti“. Rovněž ještě před volbami, začátkem října 2017, Babiš prohlásil v rozhovoru s redaktorem deníku Právo, že by v případě volebního vítězství a svého premiérského angažmá „po čtyřech letech odešel z politiky a již se nevrátil“. Zdůvodnil to svým věkem a tím, že by pak „chtěl mít chvíli normální život, věnovat se rodině i firmě“.[195]
Při volbách do Poslanecké sněmovny ve dnech 20.–21. října 2017 zvítězilo hnutí ANO a získalo 78 poslaneckých mandátů. Andrej Babiš jako lídr kandidátky ve Středočeském kraji[196] byl opět zvolen poslancem sněmovny, přičemž dostal 48 645 preferenčních hlasů, nejvíce ze všech zvolených poslanců.[197]
Premiér České republiky
editovatPrezident Miloš Zeman pověřil lídra ANO Andreje Babiše dne 31. října 2017 jednáním o sestavení nové vlády.[198] Dne 6. prosince 2017 jej jmenoval premiérem. Podle vyjádření obou aktérů měla být vláda jmenována 13. prosince 2017, po seznámení prezidenta s ministerskými adepty. Podle Babiše prezident souhlasil s posunem termínu, aby se už jako předseda jmenované vlády mohl 14. prosince zúčastnit summitu prezidentů a premiérů Evropské unie v Bruselu. Zeman chtěl rovněž osobně podpořit získání sněmovní důvěry pro Babišovu vládu.[199][200]
Dne 10. ledna 2018 požádala vláda složená z členů ANO a nestraníků Poslaneckou sněmovnu o důvěru, sněmovní schůze ale byla večer přerušena a hlasování odloženo na 16. ledna 2018.[201] Toho dne vláda Andreje Babiše důvěru Poslanecké sněmovny nedostala. Podpořilo ji všech 78 poslanců hnutí ANO, zbývající strany ale hlasovaly proti.[202] Již dalšího dne, 17. ledna, odhlasovala vláda svoji demisi,[203] kterou prezident Miloš Zeman přijal 24. ledna 2018. Ten zároveň pověřil Babiše jednáním o sestavení nové vlády.[204]
Po sjezdu ČSSD, který se konal 18. února 2018, začala tato strana pod vedením svého nového předsedy Jana Hamáčka vyjednávat s ANO o účasti na vládě. Zatímco ČSSD pro sebe požadovala pět ministerských křesel včetně ministerstev vnitra a spravedlnosti (resorty, které mají váhu ve spojitosti s kauzou Čapí hnízdo), bylo ANO tehdy ochotno přiznat ČSSD jen čtyři ministerstva.[205]
Dne 26. března 2018 rozhodla vláda v demisi pod Babišovým vedením o vyhoštění tří ruských agentů s diplomatickým statusem v návaznosti na útok proti Sergeji Skripalovi a jeho dceři, který se odehrál ve Spojeném království. Podle Martina Fendrycha se vláda v tomto případě rozhodla jednoznačně pro prozápadní a protiruský postoj.[206]
Začátkem dubna 2018 skončilo první vyjednávání mezi ČSSD a ANO o společné vládě neúspěchem. Jedním z důvodů byla tehdy neochota ANO přenechat sociálním demokratům post ministra vnitra. Představitelé ČSSD Jan Hamáček a Jiří Zimola navštívili 4. dubna prezidenta Miloše Zemana. Podle informací Lidových novin jim prezident doporučil trvat na svých požadavcích a neustupovat. Premiér v demisi Andrej Babiš byl podle svých slov připraven podřídit se Zemanově vůli. „Když prezident řekne, že pověří vyjednáváním o vládě někoho jiného z hnutí ANO, tak to budu akceptovat,“ řekl Babiš.[207]
Prezident Zeman dne 6. června 2018 podruhé jmenoval Andreje Babiše premiérem a vyzval jej, aby mu předložil seznam příštích členů vlády, se kterými se chtěl seznámit.[208] Od 27. června 2018 je Babiš poté, co jej prezident Zeman podruhé jmenoval premiérem, předsedou své druhé vlády. Tuto menšinovou vládu sestavil jak ze zástupců ANO, tak ČSSD. Babiš a ministři složili do rukou prezidenta předepsaný slib. Prezident Zeman nejmenoval ministrem zahraničí zástupce sociálních demokratů a poslance Evropského parlamentu Miroslava Pocheho, takže vedení tohoto ministerstva se prozatím ujal předseda strany a ministr vnitra Jan Hamáček. ČSSD obdržela ve vládě celkově pět křesel včetně jí zprvu odepíraného ministerstva vnitra, ANO dostalo deset křesel. Dne 10. července podepsaly oba subjekty koaliční smlouvu. Prezidentem jmenovanou ministryní spravedlnosti za ANO byla Taťána Malá, po veřejné kritice kvůli plagiátorství diplomových prací a střetu zájmů však 13 dní nato odstoupila[209][210] a Andrej Babiš krátce uvažoval o tom, že by se nechal prezidentem pověřit k vedení tohoto resortu, než by se našel nový ministr.[211] To však vzbudilo silný odpor a kritiku opozičních stran,[212][213] a tak premiér narychlo vyjednal nového adepta na ministra spravedlnosti, Jana Kněžínka, jehož prezident jmenoval 10. července.[214] Dne 12. července 2018 krátce po půlnoci získala Babišova vláda důvěru Poslanecké sněmovny poměrem hlasů 105 (pro) ku 91 (proti).[23] Přispěla k tomu Komunistická strana Čech a Moravy, která již před sestavením vlády měla v úmyslu ji podpořit při hlasování o důvěře a posléze ji tolerovat.[22]
Z titulu funkce předsedy vlády zasedl Andrej Babiš rovněž do čela Rady vlády pro koordinaci boje s korupcí, s následným schválením vládou. Od vzniku rady v roce 2014 zastával tento post vždy ministr, naposledy předtím ministr spravedlnosti Robert Pelikán. Po jeho odchodu však nový koordinátor boje s korupcí nebyl pověřen a automaticky řízení Rady připadlo premiérovi.[215][216][217][218] Tento krok byl kvůli konfliktu zájmů kritizován opozicí, například stranou Pirátů.[219] Jan Hamáček prohlásil, že je to premiérovo právo a nebude v této otázce nic podnikat.[220]
Dne 11. listopadu 2018 se Andrej Babiš jako zástupce České republiky zúčastnil v Paříži oslav 100. výročí konce 1. světové války. Vzpomínkové ceremonii u Vítězného oblouku přihlížely desítky státníků, včetně prezidentů USA Donalda Trumpa a Ruska Vladimira Putina.[221]
V polovině listopadu 2018 investigativní novináři Sabina Slonková a Jiří Kubík uveřejnili rozhovor s Babišovým synem, kterého vypátrali a kontaktovali ve Švýcarsku. Andrej Babiš mladší obvinil otce, že jej po vypuknutí aféry Čapí hnízdo „uklidil“ na Krym, kde jej následně proti jeho vůli zadržoval. Rovněž prohlásil, že u dokumentů týkajících se Čapího hnízda nevěděl, co podepisuje.[222] Babiš reagoval sdělením, že jeho syn je psychicky nemocný, bere léky a musí být pod dohledem, a že odjel z Česka dobrovolně.[223]
V reakci na zveřejněné informace vyzvala opozice premiéra Babiše 13. listopadu 2018 k demisi.[224][225] Dne 15. listopadu 2018 Senát Parlamentu přijal usnesení, v němž označil za nepřijatelnou účast Andreje Babiše ve vládě až do konce vyšetřování kauzy Čapí hnízdo.[226] Prezident Miloš Zeman 15. listopadu prohlásil, že kdyby poslanci vládě vyslovili nedůvěru, on opět pověří sestavením nového kabinetu Babiše.[227] Babiš pak 16. listopadu 2018 uvedl, že navzdory výzvám (a v rozporu s etickým kodexem ANO) neodstoupí.[228][229][230] Dne 23. listopadu 2018 proběhlo hlasování o nedůvěře vládě, Babiš se svou vládou je však ustál, poslanci koaliční ČSSD při hlasování opustili sál a komunisté hlasovali spolu s hnutím ANO pro vládu.[231][232][233] Veřejnost na kauzu reagovala uspořádáním několika demonstrací, především ve větších městech.[234][235][236]
Koncem roku 2018 vypukla „kauza Huawei“, a to poté, co Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) varoval před 5G mobilními technologiemi a telefony čínské firmy Huawei kvůli podezření z napojení firmy na čínské tajné služby. Varování se týkalo také čínské společnosti ZTE. Babiš přikázal stažení mobilních telefonů Huawei z Úřadu vlády a sešel se s velvyslancem Čínské lidové republiky v České republice. Po setkání velvyslance s Babišem čínská ambasáda na svém webu uvedla, že „čínská strana bere na vědomí úsilí české vlády o nápravu příslušných chyb a doufá, že česká strana přijme účinná opatření, aby zabránila opakování podobných událostí”. Podle Babiše česká vláda žádnou chybu neudělala a čínský velvyslanec o setkání lhal.[237] V lednu 2019 po setkání s prezidentem Zemanem v Lánech Babiš uvedl, že „všichni operátoři v ČR pracují na technologiích Huawei, je potřeba, aby nám to NÚKIB vysvětlil a předložil nějaké analýzy.“[238] Babiš i Zeman kritizovali postup NÚKIB v kauze Huawei.[239]
V neděli 17. února 2019 na V. volebním sjezdu hnutí ANO byl opět zvolen jeho předsedou, když neměl žádného protikandidáta a získal 206 hlasů z celkových 238 přítomných delegátů.[240]
Při své oficiální návštěvě Spojených států amerických byl Babiš 7. března 2019 přijat prezidentem Donaldem Trumpem v Bílém domě ve Washingtonu.[241] Ještě před zahájením dvoustranných rozhovorů Babiš uvedl, že spojenectví USA a České republiky trvá již 100 let, a to od vzniku Československa. Zmínil se také o skutečnosti, že manželkou prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka byla Američanka.[241] Tématem jednání v Bílém domě byla například kybernetická bezpečnost, nákup vrtulníků pro českou armádu, možná dostavba jaderných bloků v Česku či dovoz amerického zkapalněného plynu do Evropy. Babiš rovněž apeloval na amerického prezidenta, aby nezaváděl dovozní cla na produkty automobilového průmyslu z Evropy.[242]
Průběh jednání kladně hodnotila řada českých politiků. Předseda ODS Petr Fiala ocenil, že schůzka navázala na „tradici návštěv“, kterou zná Česko již z minulosti. „Je dobře, že si Spojené státy uvědomují, že ČR patří tradičně v Evropě k velkým podporovatelům euroatlantické vazby.“ Místopředseda Pirátů Mikuláš Peksa vyslovil názor, že schůzka může přispět k předcházení obchodních válek mezi USA a Evropskou unií. S kritikou naopak přišli komunisté, kteří kritizovali jednoznačnou podporu sankcí vůči Rusku.[243]
Americká média byla k Babišovi kritická, porovnávala ho s Trumpem a uváděla poměrně podrobně jeho domácí kauzy.[244] Deb Riechmannová si všimla, že Babiš je podobně jako Trump bohatý podnikatel a také on „se k moci dostal na nacionalistické vlně a odmítání migrantů“. Babiš chválil Trumpovu Zprávu o stavu Unie a dokonce parafrázoval jeho rétoriku (“Make the Czech Republic great again”), přestože americký prezident v rozhovoru uvedl, že Česká republika si vede velmi, velmi dobře ekonomicky, je bezpečná, má silnou armádu a silné lidi a má dobré obchodní vztahy s USA.[245]
Koncem dubna 2019 podal na vlastní žádost demisi ministr spravedlnosti za ANO Jan Kněžínek. Babiš na jeho místo nominoval Marii Benešovou, která post ministryně spravedlnosti zastávala i ve vládě Jiřího Rusnoka.[246] Obavy z možných dopadů výměny ministrů na vývoj kauzy Čapí hnízdo vyvolaly další protesty veřejnosti, organizované především spolkem Milion chvilek.[247] Ty ještě zesílily na počátku června, kdy byly zveřejněny předběžné výsledky dvou auditů Evropské unie, podle kterých Babiš i po převodu akcií Agrofertu do svěřenských fondů zůstal v konfliktu zájmů a Agrofert proto nebyl oprávněn čerpat evropské dotace.[248][249] Demonstrace na pražské Letenské pláni 23. června 2019 se zúčastnilo přibližně 250 tisíc lidí, čímž se stala největší v české historii od revolučních shromáždění z 25. a 26. listopadu 1989.[250]
Dne 3. června 2019 se Babiš setkal v Praze s barmskou vůdkyní, nositelkou Nobelovy ceny za mír a někdejší disidentkou Aun Schan Su Ťij, se kterou mluvil o spolupráci v ekonomické oblasti i v rámci rozvoje vzdělávání či zdravotnictví. Babiš ocenil její úsilí o demokratizaci Myanmaru.[251]
Koncem září 2019 Babiš zastupoval Českou republiku na klimatickém summitu OSN v New Yorku. Ve svém projevu před Valným shromážděním upozornil, že je nutné se zaměřit mimo Evropu: „Mimo Evropu došlo v roce 2018 k navýšení emisí o 1050 milionů tun, to je padesátkrát víc, než o kolik jsme v Evropě snížili. Evropa pro to dělá dost a hlavně jsou v rámci Evropy také mechanismy, jak to vymoci. U jiných zemí to tak vůbec není.“[252] Babiš označil za klíčový přechod na nefosilní zdroje energie, ale sluneční a větrné zdroje jsou podle něj zatím málo účinné: „Moje země nemá jinou možnost než jádro.”[253] V OSN rovněž podpořil plán tureckého prezidenta Recepa Erdoğana na vytvoření bezpečné zóny pro návrat válečných uprchlíků na severu Sýrie,[253] ale později kritizoval tureckou invazi do Sýrie a zastavil vývoz českých zbraní do Turecka.[254]
Začátkem října 2019 Babiš společně se zástupci několika dalších zemí EU kritizoval plán Junckerovy komise na snížení dotací, které mají za účel snížit rozdíly mezi bohatými a chudšími regiony Evropské unie, a připomněl, že západoevropské podniky získávají ročně v důsledku odlivu kapitálu (mj. čerpáním dividend) ze zemí Visegrádské skupiny (Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko) 50 miliard eur (1,27 bilionu korun), a „je to pro ně výhodný byznys, neplatí naše lidi mzdami jako u nich doma.“[255]
U příležitosti 30. výročí Sametové revoluce pronesl Babiš 17. listopadu 2019 projev v Národním muzeu, ve kterém děkoval studentům, politikům, hercům, exulantům i zakladatelům Občanského fóra.[256] Uvedl, že není pyšný na své někdejší členství v KSČ a připustil, že „nebyl tak statečný a angažovaný jako Havel“.[256] Položil také věnec a zapálil svíčku na pietním místě na Národní třídě, přítomnými lidmi byl ovšem vypískán.[257]
Premiér Andrej Babiš chyběl v období 2017–2019 na 73 % všech hlasování ve Sněmovně. Tolik hlasování podle týdeníku Respekt nezmeškal žádný z Babišových předchůdců ve funkci předsedy vlády.[258]
Premiér Babiš zkritizoval ministra zahraničí Tomáše Petříčka a ministra kultury Lubomíra Zaorálka za novinový článek kritizující plánovanou izraelskou anexi izraelských osad na Západním břehu Jordánu z 23. května 2020.[259] Podle premiéra se jedná o popření dosavadní české politiky vůči Izraeli a je „neakceptovatelné“, aby v tak zásadní věci vydávali dva ministři jeho vlády „své vlastní stanovisko, které na vládní úrovni nebylo nikdy konzultováno, ale které je v zahraničí vnímáno jako stanovisko České republiky.“[260][261]
Ocenění
editovat- 2016 – Ministr financí roku pro oblast rozvíjejících se evropských ekonomik dle časopisu Emerging Markets[262]
Publikace
editovatAndrej Babiš v roce 2017 před parlamentními volbami vydal vlastním nákladem tyto publikace:
- O čem sním, když náhodou spím, Praha, 2017. 282 s.[263][264]
- Andrej Babiš v rozhovorech s 18 osobnostmi, Praha, 2017. 128 s.[265][266][2]
Kritika a kauzy Andreje Babiše
editovatPolitickou kariéru Andreje Babiše doprovází řada mediálně propíraných kauz, kvůli kterým je obecně považován za velmi kontroverzní osobu.
Střet zájmů
editovatAndrej Babiš čelí opakovaným nařčením ze střetu zájmů. První obvinění se objevila už v době, kdy byl ministrem financí ve vládě Bohuslava Sobotky, a neustala ani v době, kdy se ujal funkce premiéra. Z obou funkcí lze totiž ovlivňovat rozdělování evropských dotací, přičemž s Babišem spřízněné firmy jsou zároveň příjemci těchto dotací.
Babiše podezření ze střetu zájmů nezbavilo ani to, že v roce 2017 převedl své akcie společností Agrofert a SynBiol do dvou svěřenských fondů[267] s názvy AB private trust I a AB private trust II.[268], jejichž svěřenskými správce určil předsedu představenstva Agrofertu Zbyňka Průšu a právníka Alexeje Bílka.[269] Tím vyhověl novele (14/2017 Sb.) českého zákona o střetu zájmů (159/2006 Sb.), přezdívané též Lex Babiš, která vládním činitelům zakázala vlastnictví médií a přijímání státních dotací prostřednictvím jejich firem.[270]
Čapí hnízdo
editovatČapí hnízdo je rekreační a konferenční areál vybudovaný na místě bývalého statku a lihovaru, nacházející se na území obce Olbramovice ve Středočeském kraji. V roce 2006 se majitelem areálu stala společnost IMOBA z holdingu Agrofert. V roce 2007 se společnost s ručením omezeným ZZN AGRO Pelhřimov z holdingu Agrofert transformovala na stejnojmennou akciovou společnost s anonymními akciemi na majitele a v roce 2008 se přejmenovala na Farmu Čapí hnízdo a získala dotaci na přestavbu areálu ve výši 50 mil. korun od ROP Střední Čechy.[271] V roce 2014 byly zákonem zakázány anonymní akcie a Čapí hnízdo se opět stalo součástí společnosti IMOBA.[272]
V roce 2015 bylo v souvislosti s financováním přestavby areálu podáno trestní oznámení.[273] Důvodem bylo podezření na účelové čerpání dotace Evropské unie určené pouze pro malé nebo středně velké firmy, čehož se Andrej Babiš a jeho spolupracovníci měli dopustit tím, že formálně převedli v roce 2008 společnost Čapí hnízdo z vlastnictví koncernu Agrofert na jiného majitele krytého listinnými akciemi na majitele, protože Agrofert by dotaci nezískal.[274] Až při projednávání věci před Poslaneckou sněmovnou Babiš přiznal, že majiteli akcií v inkriminované době byli jeho dospělé děti Adriana a Andrej a bratr partnerky Moniky Martin Herodes.[275][276]
Policie ukončila vyšetřování v létě 2017 a navrhla zahájení trestního stíhání vůči Andreji Babišovi, Jaroslavu Faltýnkovi a dalším osobám na základě výše zmíněného trestního oznámení z důvodu podezření ze spáchání trestných činů dotačního podvodu (§ 212 trestního zákoníku) a poškození finančních zájmů Evropské unie (§ 260 trestního zákoníku) ve „zločinném spolčení“ (§ 89 odst. 17 dřívějšího trestního zákona), kdy podle obvinění dotaci určenou malým a středně velkým firmám, čerpal koncern Agrofert skrze nastrčenou malou firmu, čímž měla vzniknout škoda 49 997 443,36 Kč.[277][278] Jelikož jak Babiš, tak Faltýnek jako poslanci Poslanecké sněmovny České republiky disponovali poslaneckou imunitou, byla Policie české republiky nucena opakovaně žádat Poslaneckou sněmovnu o vydání obou poslanců k trestnímu stíhání. V obou případech (jak v září 2017, tak v lednu 2018) Poslanecká sněmovna žádosti PČR vyhověla.[279][280]
Po vyhodnocení provedeného vyšetřování navrhl dozorující státní zástupce Jaroslav Šaroch počátkem září 2019, aby bylo stíhání proti všem obviněným zastaveno.[281] Vedení Městského státního zastupitelství v Praze se poté s tímto názorem ztotožnilo. Státní zástupci dospěli k názoru, že Farma Čapí hnízdo v době podání žádosti splňovala podmínky definice malého a středního podniku, tudíž k žádnému protiprávnímu jednání nedošlo. Městský státní zástupce v Praze Martin Erazím ke kauze řekl: „I pokud by v důsledku až následné desetileté rozhodovací praxe Soudního dvora bylo dovozeno, že Farma Čapí hnízdo nesplňovala definici pojmu ‚malý a střední podnik‘ v době podání žádosti o poskytnutí dotace v roce 2008, nepovažuji za možné klást komukoliv za vinu možné nesprávné posouzení takové právní otázky v době podání žádosti o poskytnutí dotace před 11 lety.“ Andrej Babiš tak byl v této kauze oficiálně zbaven obvinění.[27]
Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman však 4. prosince 2019 zrušil předchozí rozhodnutí dozorujícího státního zástupce a kauzu tak znovu otevřel. Učinil tak jen v případě dvou ze šesti stíhaných osob – Andreje Babiše a dotační manažerky Čapího hnízda Jany Mayerové.[282]
Udělení dotace bylo v letech 2016–2017 také vyšetřováno Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF).[283] OLAF své vyšetřování uzavřel koncem roku 2017 a nálezy zaslal českým úřadům a Evropské komisi.[284][285] Žalobci doporučili ministerstvu financí zprávu OLAFu nezveřejňovat z důvodu jejího zařazení do vyšetřovacího spisu.[286] Zpráva však přesto brzy pronikla na veřejnost.[287][288] Podle novinářů zpráva potvrzovala dotační podvod.[289] Konkrétně byly jmenovány § 216 a § 260 českého trestního zákoníku, což odpovídalo závěrům Policie ČR.[290] Andrej Babiš ve zprávě figuroval jako hlavní hybatel kauzy.[291][292] Babiš rozhodnutí OLAFu kritizoval a tvrdil, že vyšetřování, které vedl „zkorumpovaný“ OLAF bylo zpolitizované jak v Česku, tak v Bruselu. Šéf úřadu OLAF Nicholas Ilett se proti Babišovým výhradám k nezávislosti úřadu důrazně ohradil.[293]
Společnost IMOBA částku 50 miliónů korun v červnu 2018 vrátila Regionálnímu operačnímu programu (ROP) Střední Čechy, který dotaci původně přidělil. Trvala při tom na tvrzení, že to neznamená přiznání porušení dotačních podmínek.[294]
Korunové dluhopisy
editovatOvlivňování finanční zprávy
editovatOvlivňování médií
editovatVýroky
editovatDemonstrace a občanské výzvy proti Andreji Babišovi
editovat=
editovatV červnu 2018 česká pobočka organizace Transparency International a následně internetový portál Neovlivní.cz uvedly, že podle slovenského verifikačního dokumentu[295] a slovenského zákona o RPVS (315/2016 Z. z.)[296] měl Babiš být tzv. „konečným užívaťelom výhod“. Podle Evropské směrnice proti praní špinavých peněz (§ 13)[297] by tedy byl „skutečným majitelem“, tj. tím, kdo měl v Agrofertu rozhodující vliv, a dle českého zákona o obchodních společnostech a družstvech (§ 74)[298] by byl tzv. „ovládající osobou“. Skupina Agrofert to popřela a reagovala prohlášením, že nelze pojem „konečný užívaťeľ výhod“ zaměňovat s tzv. ovládající osobou.[299]
Počátkem července 2018 schválil Evropský parlament (EP) nová pravidla proti střetu zájmů při čerpání dotací. Podle nich by měl také Andrej Babiš doložit, že svěřenské fondy s odloženými firmami již neovládá. Jednalo by se totiž o nedovolený střet zájmů a firmy tímto fondem spravované by mohly přijít o možnost čerpat evropské dotace. Každá osoba v národním orgánu rozhodujícím o dotacích, tedy včetně premiéra, pokud by byla v takovémto střetu zájmů, musí buď odstoupit z funkce, nebo prodat svůj podíl ve firmě čerpající dotace. Podle mluvčího Agrofertu Karla Hanzelky by se opatření koncernu dotknout nemělo, protože Babiš podle něj není ovládající osobou ani skutečným majitelem svěřenských fondů.[300][301] Podle analytika Pirátů Janusze Koniecznyho by legislativa mohla Babiše zasáhnout coby osobu obmyšlenou.[302]
Česká pobočka Transparency International podala v srpnu 2018 oznámení o podezření ze spáchání přestupku k Městskému úřadu v Černošicích, protože se domnívala, že Andrej Babiš porušuje zákon tím, že nadále ovládá Agrofert a média, což mu zákon jako členovi vlády zakazuje. Úřad v listopadu 2018 zahájil správní řízení a v lednu 2019 vydal nepravomocné rozhodnutí, kterým za přestupek střetu zájmů udělil pokutu ve výši 200 000 korun.[303][304][305][306] Babiš k rozhodnutí uvedl, že je zpolitizované, nesouhlasí s ním a určitě se proti němu odvolá, případně i ke správnímu soudu.[304] Jeho právníci podali odvolání v únoru.[307] Na Krajském úřadu Středočeského kraje, jehož hejtmankou v té době byla Jaroslava Pokorná Jermanová z hnutí ANO, mezitím v lednu 2019 proběhla reorganizace, v jejímž důsledku byl zrušen odbor správních agend, jenž by se odvoláním měl zabývat, resp. byl sloučen s odborem legislativně právním. V únoru o reorganizaci informoval týdeník Respekt a Česká pirátská strana kritizovala riziko ohrožení důvěryhodnosti rozhodnutí v kauze Babišova střetu zájmů.[308][309] Hejtmanka Jermanová jakýkoli svůj vliv na rozhodování úředníků v Babišově kauze odmítla.[310] Koncem září 2019 bylo přestupkové řízení zastaveno s tím, že ke spáchání přestupku nedošlo. Podle krajského úřadu nebylo prokázáno, že by Andrej Babiš ovládal mediální společnosti.[311] Transparency International obratem oznámila, že podá podnět ministerstvu spravedlnosti k přezkumu rozhodnutí krajského úřadu.[312][313][314][315]
Transparency International rovněž připravila podnět k Evropské komisi z důvodu čerpání evropských dotací Agrofertem.[316] Podnětem Transparency International a České pirátské strany se 10. září 2018 zabýval Evropský výbor pro rozpočtovou kontrolu[317] a následně na jeho doporučení začala podezření prošetřovat i Evropská komise (EK).[318] Ta si po českých úřadech vyžádala přehled podniků, které byly součástí skupiny Agrofert a byla přitom financovány z některého z evropských fondů.[319] Podle deníku Forum 24 mělo při vyšetřování Evropské komise docházet k průtahům, protože česká strana nespolupracovala.[320]
V srpnu 2018 změnil Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond (PGRLF) podmínky udělování dotací tak, aby nebyl možný dvojí právní výklad a dostal se tak do souladu s evropskou legislativou platnou od roku 2015. Úprava se týkala malých a středních firem, které se stanou součástí koncernu. Ty by pak měly přijít o dotaci okamžitě, a ne až po dvouletém přechodném období. Úprava se týkala i firem patřících do holdingu Agrofert.[321]
Další podnět Pirátské strany k Evropské komisi se zaměřoval na neoprávněně čerpanou dotaci společnosti SPV Pelhřimov za 17,5 milionu korun. Přílohou podnětu byla databáze státních zakázek, které získal holding Agrofert po platnosti zákona o střetu zájmů. Šlo o zhruba 800 zakázek v hodnotě přes 8 miliard korun, přičemž u 120 zakázek nebylo možné dohledat částku, takže celková částka by mohla být vyšší.[322]
Evropský parlament projednal případ 12. prosince 2018 pod názvem „Střet zájmů a ochrana evropského rozpočtu: případ České republiky“[323] a mimořádně přijal i usnesení, pro které hlasovalo 434 europoslanců z 545 přítomných.[324] Člen EP Bar Staes uvedl, že pokud by se prokázal konflikt zájmů, měla by Evropská komise po České republice zpětně vymáhat dotace vyplacené Agrofertu.[325] Případ střetu zájmů se netýkal jen zemědělských dotací, ale i státních zakázek Lesů ČR, firmy Čepro nebo Správy státních hmotných rezerv, kde se jednalo o možné porušení směrnice 24 (2014/24/EU) o zadávání veřejných zakázek. Pokud by Evropská komise dospěla k závěru, že se jednalo o konflikt zájmů, zahájila by proti České republice řízení u Evropského soudního dvora, tzv. infringement.[326] EP krom jiného vyjádřil znepokojení nad tím, že Česká republika nedodržovala čl. 61 odst. 1 finančního nařízení ve věci střetu zájmů Andreje Babiše, a vyzval Evropskou komisi, Radu i vnitrostátní úředníky, aby tento stav napravili a zajistili vrácení nesprávně nebo protiprávně vyplacených prostředků.[324]
Kvůli vyšetřování Evropské komise byly České republice v prosinci 2018 pozastaveny platby veškerých dotací souvisejících s Agrofertem. České ministerstvo financí následně rozhodlo o tom, že žádosti o příslušné platby ani nebude Evropské komisi k proplacení posílat.[327] Před koncem května 2019 ministerstvo financí uvedlo, že takto nepožadované a neproplacené platby přesáhly částku 161,2 milionu korun.[328] Jednalo se mimo jiné o dotaci na výrobní linku na toastový chleba pro firmu Penam ve výši kolem 100 milionů a dotace na dalších 11 projektů v celkové výši asi 61 milionů korun, a to pro firmy Výzkumný ústav organických syntéz, Cerea, Kostelecké uzeniny, Navos a Farmtec.[329] K odložení plateb došlo i u několika dalších projektů Agrofertu spravovaných Státním zemědělským intervenčním fondem.[329]
Evropská komise v lednu 2019 zahájila na českých ministerstvech audit evropských dotací.[330] Na konci května 2019 poskytla českým úřadům předběžnou verzi auditní zprávy[331], podle níž byl Andrej Babiš ve střetu zájmů kvůli přetrvávajícím vazbám na svoje bývalé firmy. Na základě toho požadovala vrácení všech prověřovaných evropských dotací, které Agrofert dostal od února 2017 (tj. od platnosti české legislativní úpravy střetu zájmů).[332] Babiš na zprávu reagoval 21. května projevem v Poslanecké sněmovně, v němž odmítl, že by porušil zákony, a prohlásil, že Česká republika žádné dotace vracet nebude.[333] Oficiální český překlad auditní zprávy byl ministerstvu zemědělství doručen na konci června 2019. Ministerstva měla 2 měsíce na vyjádření.[334]
Začátkem prosince 2019 obdržely české úřady finální verzi auditní zprávy Evropské komise (z DG Regio, tedy regionálních fondů[335]), její obsah byl označen za důvěrný, a tak ji nezveřejnily. Podle médií však i tato verze zprávy konstatovala, že Andrej Babiš se nacházel ve střetu zájmů, a to jak z pohledu evropského práva, tak podle českého zákona o střetu zájmů. Evropská komise proto požadovala po České republice navrácení téměř 284 milionů korun, které holding Agrofert získal na dotacích od 9. února 2017. O další peníze by stát podle médií mohl přijít kvůli nedostatkům v řízení a kontrole evropských fondů.[336] Server Neovlivní.cz v lednu 2020 oznámil, že DG Agri (zemědělské fondy) EK připravily další audit zaměřený na Agrofert a svěřenské fondy Andreje Babiše a i tento potvrzoval střet zájmů.[337][338] Pro konečnou verzi auditní zprávy EK k regionálním fondům mělo ministerstvo pro místní rozvoj poskytnout vysvětlení do začátku dubna 2020, s ohledem na probíhající pandemii covidu-19 však požádalo o odklad o 2 měsíce[339] a 29. května 2020 ji předalo Stálému zastoupení České republiky v Bruselu.[340]
Evropský parlament dne 16.6.2020 schválil drtivou většinou hlasů (510 / 664) rezoluci k možnému střetu zájmů českého premiéra Andreje Babiše a vyzval české úřady, aby konflikt zájmů vrcholných politiků neprodleně začaly řešit. Babiš podle textu rezoluce stále kontroluje holding Agrofert a přitom má zároveň vliv na rozdělování evropských peněz v Česku, což „zpochybňuje nezávislý a objektivní výkon jeho funkce”. Poslanci přivítali obnovení Babišova trestního stíhání v kauze Čapí hnízdo a v textu rovněž „rázně odsuzují užití urážlivých výrazů“ od Babiše a označují za nepřijatelné, že europoslanci kvůli své práci dostávali výhrůžky.[341] Česká vláda reagovala usnesením, že se europoslanci textem rezoluce částečně vměšují do vnitřních a politických záležitostí členského státu.[342] V odpovědi předsedy Evropského parlamentu Davida Sassoli se uvádí mj., že „smlouvy EU dávají Evropskému parlamentu pravomoc a povinnost udělit anebo zamítnout absolutorium Evropské komisi za plnění rozpočtu EU při výkonu svých pravomocí z funkce rozpočtového orgánu a z funkce demokratického dohledu. Usnesení přijaté Evropským parlamentem je proto třeba považovat za součást tohoto postupu a za akt vyplývající z jeho pravomocí v oblasti rozpočtové kontroly a demokratického dohledu, ke kterému by měli mít všichni aktéři EU maximální respekt“.[343]
Poznámky
editovat- ↑ Za oligarchu jej podle českého časopisu Týden označil například prestižní americký časopis Foreign Policy.[4] Mimo jiné napsal: „Vzestup Andreje Babiše představuje novou éru v české politice, více zaměřenou na ochranu podnikatelských zájmů než na zachování demokracie. Praha už byla středobodem změn ve střední Evropě… Ale v roce 2015 je české hlavní město úplně jinde, než si představovali lidé, kteří stáli na Václavském náměstí v listopadu 1989.“[5]
- ↑ Podle jedné Babišem mnohokrát připomínané historky prý jeho dcera hrávala tenis se synem tehdejšího krále Hasana II. a nebála se nad ním vyhrát. Jako odměnu dostala vzácného psa. Jmenoval se Zulu a jeho průkaz ověnčený královskými razítky Babišovi pomáhal u marockých policistů a celníků.[54]
Reference
editovat- ↑ Životopisy předsednictvo komplet - Agris [online]. Agris. Dostupné online.
- ↑ a b Babiš vládne i slovenským boháčům. Díky dvojímu občanství. Lidovky.cz [online]. 2014-11-04 [cit. 2017-12-15]. Dostupné online.
- ↑ Andrej Babiš [online]. Forbes.cz, 2019-2-26. Dostupné online.
- ↑ CICHOWLAS, Ola; FOXALL, Andrew. Now the Czechs Have an Oligarch Problem, Too. Foreign Policy [online]. 2015-04-10 [cit. 2018-12-16]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Oligarcha Babiš je hrozbou pro demokracii, píší v USA. Týden [online]. 2015-04-11 [cit. 2017-05-04]. Dostupné online.
- ↑ HOLUB, Petr. PRÁVO: Střet zájmů vyřadil z provozu finanční správu [online]. Neviditelný pes, 2017-05-01 [cit. 2017-05-24]. Dostupné online.
- ↑ Demokracie v Česku stojí před zkouškou, míní nadace blízká Merkelové [online]. MAFRA, 2017-05-17 [cit. 2017-05-24]. Dostupné online.
- ↑ HVÍŽĎALA, Karel. Babiš do vlády nepatří. Ale jak o tom přesvědčit voliče, když emoce jsou na jeho straně? [online]. Economia, 2017-05-09 [cit. 2017-05-24]. Dostupné online.
- ↑ Kompletní spis spolupracovníka StB Andreje Babiše. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2013-9-13 [cit. 2018-12-16]. Dostupné online.
- ↑ Babiš spolupracoval s StB. Byl agentem!. eurozpravy.cz [online]. 2011-12-3 [cit. 2018-12-16]. Dostupné online.
- ↑ Evropský soud odmítl Babišovu žalobu na Slovensko, kde jej vedou jako agenta StB. ceskatelevize.cz [online]. 2018-12-11 [cit. 2018-12-16]. Dostupné online.
- ↑ a b Babiš definitivně prohrál soud se slovenskými historiky, zda byl ve svazcích StB oprávněně [online]. ceskatelevize.cz [cit. 2018-12-17]. Dostupné online.
- ↑ a b KAISER, Daniel. Legenda o svatém Andrejovi. Reflex odhaluje zapomenuté informace o Babišově zbohatnutí. Reflex [online]. 2013-10-25 [cit. 2017-05-03]. Dostupné online. ISSN 1213-8991.
- ↑ PERGLER, Tomáš. Babiš převedl své firmy na dva svěřenské fondy. Podívejte se, kdo jsou noví strážci Agrofertu. Hospodářské noviny [online]. 2017-02-06 [cit. 2017-02-25]. Dostupné online.
- ↑ a b c d Profil A. Babiše na www.forbes.com, přístup: 23. října 2017 (anglicky)
- ↑ KOVANDA, Lukáš; GALLISTL, Vladan. Miliardářům vévodí Kellner, Babiš se dotahuje. Týden.cz [online]. 2009-12-15 [cit. 2013-10-28]. Dostupné online.
- ↑ Kabinet Bohuslava Sobotky podá demisi. ČT24 [online]. 2017-05-02 [cit. 2017-05-02]. Dostupné online.
- ↑ Babiš povede středočeskou kandidátku ANO. Novinky.cz [online]. 2017-05-13 [cit. 2017-06-05]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky konané ve dnech 20.10. – 21.10.2017, Jmenné seznamy, Kraj: Středočeský kraj, Strana: ANO 2011, Výběr: všichni platní kandidáti dle poř. čísla [online]. Český statistický úřad, 2017 [cit. 2017-10-23]. Dostupné online.
- ↑ Prezident Zeman pověřil Babiše jednáním o sestavení vlády. Lidové noviny, 31. října 2017
- ↑ PLÍHAL, Jakub. Zeman jmenoval Babiše premiérem. Toleranci jeho vládě zatím vlažně přislíbila jen KSČM [online]. ihned.cz, 2017-12-6 [cit. 2018-12-20]. Dostupné online.
- ↑ a b KSČM bude tolerovat menšinovou vládu hnutí ANO a ČSSD! [online]. Komunistická strana Čech a Moravy [cit. 2018-06-30]. Dostupné online.
- ↑ a b Po celodenním maratonu má Babišova druhá vláda důvěru. ČT24 [online]. 2018-07-12 [cit. 2018-07-12]. Dostupné online.
- ↑ ver. Usnesení o vydání Babiše už sněmovna poslala policii. ČT24 [online]. Česká televize, 2017-09-07 [cit. 2018-01-21]. Dostupné online.
- ↑ KOTTOVÁ, Anna (ako); ČTK. Policie může stíhat Babiše a Faltýnka. Od sněmovny dostala dokument o vydání politiků. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2017-09-13 [cit. 2018-01-21]. Dostupné online.
- ↑ ČTK; pur. Sněmovna i napodruhé vydala Andreje Babiše a Jaroslava Faltýnka k trestnímu stíhání v kauze Čapí hnízdo. Proti bylo jen 69 poslanců ANO. Hospodářské noviny [online]. 2018-01-19 [cit. 2018-01-21]. Dostupné online.
- ↑ a b ČTK. Státní zástupce zastavil stíhání v kauze Čapí hnízdo - video. České noviny [online]. ČTK, 2019-09-13 [cit. 2019-09-13]. Dostupné online.
- ↑ Chybná citace: Chyba v tagu
<ref>
; citaci označenéobnovení stíhání
není určen žádný text - ↑ a b PERGLER, Tomáš. Babiš - Příběh oligarchy. Praha: Mladá fronta, 2014. 184 s. ISBN 978-80-204-3445-6. Dále jen PERGLER.
- ↑ PERGLER, str. 8-9
- ↑ PERGLER, str. 7-15
- ↑ PERGLER, str. 9
- ↑ a b c d e f g PERGLER, str. 10
- ↑ a b c d PERGLER, str. 12
- ↑ PERGLER, str. 30
- ↑ PERGLER, str. 30-31
- ↑ BABIŠ, Andrej. Můj příběh [online]. tn.nova.cz, 2013-10-18 [cit. 2017-07-15]. Dostupné online.
- ↑ JANDOUREK, Jan. Babiš byl protekční dítko režimu. To víme i bez soudu. Forum24 [online]. 2015-06-30 [cit. 2017-05-03]. Dostupné online.
- ↑ PERGLER, str. 11
- ↑ http://www.gln.sk/o-nas-historia-skoly
- ↑ a b PERGLER, str. 13
- ↑ PERGLER, str. 13-14
- ↑ a b c d e f g PERGLER, str. 14
- ↑ Babiš: Nelegální migraci se musíme ubránit za každou cenu. Novinky.cz. Dostupné online [cit. 2018-07-30].
- ↑ PERGLER, str. 14-15
- ↑ a b c d e f PERGLER, str. 15
- ↑ PEČINKA, Bohumil. Proč jde z Babiše strach. Reflex [online]. 2013-09-23 [cit. 2017-05-04]. Dostupné online. ISSN 1213-8991.
- ↑ Z Babišovy diplomové práce se v Bratislavě dochoval jen název. Jinak už si ji nikdo nepřečte - Seznam Zprávy. www.seznamzpravy.cz [online]. [cit. 2018-07-30]. Dostupné online.
- ↑ a b PERGLER, str. 17
- ↑ KMENTA, Jaroslav. Boss Babiš [online]. Nymburk: 2017. S. 61. ISBN 978-80-87569-32-0.
- ↑ https://books.google.cz/books?id=0CEiAQAAMAAJ&q=chemapol+bratislava&dq=chemapol+bratislava&hl=cs&sa=X&ved=0ahUKEwiQ7ZL3j7TfAhUIsqQKHSfYCvQQ6AEIRTAG
- ↑ a b c d e f g h PERGLER, str. 18
- ↑ a b c d PERGLER, str. 19
- ↑ a b c d e PERGLER, str. 35
- ↑ a b c d e PERGLER, str. 36
- ↑ PERGLER, str. 35-36
- ↑ Dceru proháněl na kurtu princ, vzpomíná Babiš na Maroko. Teď tam „prožene“ migranty. Blesk.cz [online]. [cit. 2019-07-28]. Dostupné online.
- ↑ Monika Babišová: S Andrejem jsem 20 let, přitom se prý k sobě nehodíme. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2014-05-26 [cit. 2017-07-29]. Dostupné online.
- ↑ Kauza Čapí hnízdo: obě Babišovy děti tvrdí, že jsou duševně nemocné. Vyšetřovatelé jim to nevěří. iROZHLAS [online]. Český rozhlas [cit. 2018-11-13]. Dostupné online.
- ↑ Bavič Novotný prodělal mrtvici, Babišová se bojí módní policie. TÝDEN.cz [online]. 2013-10-29 [cit. 2017-07-29]. Dostupné online.
- ↑ Miliardářská svatba na Čapím hnízdě. Hostů se sjely dvě stovky. Seznam Zprávy [online]. 2017-07-29 [cit. 2017-07-29]. Dostupné online.
- ↑ LIFE, Luxury Prague. Rychlá zpověď – Andrej Babiš: Mocný muž o strachu, neřestech a zranitelnosti. www.lifestyle.luxusni-bydleni-praha.com [online]. [cit. 2017-09-23]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g h Vít Benešovský: Vývoj češtiny Andreje Babiše z pohledu osvojování druhého jazyka, diplomová práce, Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav českého jazyka a teorie komunikace, 2018, vedoucí práce Jarmila Valková
- ↑ Andrej Babiš | Vláda ČR. www.vlada.cz [online]. [cit. 2019-07-31]. Dostupné online.
- ↑ Novináři zkoušeli ministry z cizích jazyků. Většina obstála, jen Metnar si prý udělal ostudu, Parlamentní listy, 25. 8. 2018
- ↑ Jazykovědec: Babiš mluví jako zahraniční student, Echo24, 16. 5. 2014
- ↑ Andrej Babiš neumí psát na počítači, přiznala mluvčí ANO, Echo24, 18. 8. 2017
- ↑ Renáta Bohuslavová: Soucitný a přátelský Babiš je lež. Jde jen o drsný marketing, Echo24, 22. 5. 2017
- ↑ neo. Slovenský soud rozhodl: Český premiér byl udavač StB –. neovlivni.cz [online]. 2018-02-13 [cit. 2018-02-13]. Dostupné online.
- ↑ HRBÁČEK, Jan. Nové důkazy: našly se záznamy o Babišových hlášeních StB - E15.cz. Zprávy E15.cz [online]. 2013-10-18 [cit. 2018-02-13]. Dostupné online.
- ↑ Novinky. Andrej Babiš podle archívu podepsal spolupráci s StB. Novinky.cz [online]. 2011-12-03 [cit. 2018-02-13]. Dostupné online.
- ↑ Ústav paměti národa, registr KS ZNB – Správa ŠtB Bratislava, záznam číslo 25085. Dostupné online.
- ↑ a b Aktuálně.cz. Kompletní spis spolupracovníka StB Andreje Babiše. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2013-09-13 [cit. 2013-10-28]. Dostupné online.
- ↑ SIVOŠ, Jerguš. XII. správa ZNB. Dokumenty k činnosti Správy kontrarozviedky v Bratislave v rokoch 1974-1989. Bratislava: Ústav pamäti národa, 2008. 638 s. Dostupné online. ISBN 978-80-969296-9-6. Kapitola 2.5, s. 73. (slovensky)
- ↑ DUBOVSKÝ, Patrik. Hovorí zväzok ŠtB na A. Babiša o vedomej spolupráci?. Sme.sk [online]. 2017-10-24 [cit. 2017-11-20]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ a b c zlo. Babišův spis oživl na sociálních sítích. Nikdy jsem s StB nespolupracoval, opakuje lídr ANO. IHNED.cz [online]. 2013-09-13 [cit. 2013-10-28]. Dostupné online.
- ↑ a b Nové důkazy podporují tezi o spolupráci Babiše s StB. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2013-10-22 [cit. 2013-10-28]. Dostupné online.
- ↑ ČTK. Babiš a StB: Byznysmen popírá spolupráci, ústav si „myje ruce“. Týden.cz [online]. 2011-12-05 [cit. 2013-10-28]. Dostupné online.
- ↑ ivi, ČTK, Právo. Svazky StB o Babišovi jsou věrohodné, tvrdí šéf slovenského Ústavu paměti národa. novinky.cz [online]. 2013-11-13 [cit. 2018-12-20]. Dostupné online.
- ↑ vrm. Babiš odmítá spolupráci s StB: „Soud je zmanipulovaný“. ČT24 [online]. 2013-11-17 [cit. 2018-02-13]. Dostupné online.
- ↑ Echo24. Babiš vyhrál 'agentský soud'. Ústav paměti národa se odvolá. Echo24 [online]. 2014-06-26 [cit. 2014-06-26]. Dostupné online.
- ↑ obr. Soud očistil Babiše. Možná by se někteří lidé měli omluvit, řekl ministr. ČT24 [online]. 2014-06-26, rev. 2014-06-26 [cit. 2014-06-26]. Dostupné online.
- ↑ ČTK. Babiš agentem StB nebyl, potvrdil slovenský odvolací soud. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2015-06-30 [cit. 2018-02-13]. Dostupné online.
- ↑ ČTK; iDNES. Babiš a StB. Ústav spor nevzdává, podal dovolání nejvyššímu soudu. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2015-11-12 [cit. 2015-11-22]. Dostupné online.
- ↑ pba. Dovolání ve věci údajné spolupráce Andreje Babiše s StB. ČT24 [online]. 2015-11-12 [cit. 2018-02-13]. Dostupné online.
- ↑ ČT24. Slovenský nejvyšší soud se zastal Babiše ohledně evidence u StB. ČT24 [online]. 2017-02-06 [cit. 2018-02-13]. Dostupné online.
- ↑ NEČÁSKOVÁ, Pavlína. Slovenský soud projedná stížnost ve sporu o evidenci Babiše u StB. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2017-09-14 [cit. 2018-02-13]. Dostupné online.
- ↑ ČTK. Slovenský ústavní soud zrušil osvobozující rozsudek nad Babišem. Kauzu „agenta Bureše“ vrací krajskému soudu. Hospodářské noviny [online]. 2017-10-12 [cit. 2017-10-12]. Dostupné online.
- ↑ Ústavný súd Slovenskej republiky rozhodol: Sťažnosť prijal, kauza Babiš pokračuje. Rádio Aktual [online]. 2017-10-12 [cit. 2017-10-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-10-13. (slovensky)
- ↑ Vyhlásenie rozhodnutia II. senátu Ústavného súdu Slovenskej republiky vo veci II. ÚS 285/2017 (II. ÚS 285/2017) [MP3]. Ústavný súd Slovenskej republiky, 2017-10-12 [cit. 2017-10-13]. Dostupné online.
- ↑ Babiš bude dál veden jako agent StB, slovenský soud jeho žalobu zamítl. Nic jsem nepodepsal, tvrdí. Aktuálně.cz [online]. Economia [cit. 2018-12-17]. Dostupné online.
- ↑ Domácí redakce. Babiš bude dál veden jako agent StB, slovenský soud jeho žalobu zamítl. Nic jsem nepodepsal, tvrdí. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2018-02-13 [cit. 2018-02-13]. Dostupné online.
- ↑ ČTK. Babiš podal dovolání po prohraném sporu o jeho evidenci ve svazcích StB. iROZHLAS [online]. Český rozhlas [cit. 2018-03-07]. Dostupné online.
- ↑ Babiš ve svazcích StB? Slovenský soud zamítl dovolání českého premiéra. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2018-06-08 [cit. 2018-06-08]. Dostupné online.
- ↑ Události, komentáře. ČT24 [online]. Česká televize, 2018-06-06 [cit. 2018-06-08]. Dostupné online.
- ↑ Babišova žaloba na Slovensko: Ostudná rarita a nátlak na odvolací soud. forum24.cz. Dostupné online [cit. 2018-06-08].
- ↑ tev. Evropský soud odmítl Babišovu žalobu na Slovensko, kde jej vedou jako agenta StB. ČT24 [online]. Česká televize, 2018-12-11 [cit. 2018-12-11]. Dostupné online.
- ↑ SVOBODOVÁ, Ivana. Babiš zůstane v registru agentů StB. Štrasburk odmítl jeho stížnost. Týdeník Respekt [online]. [cit. 2018-12-11]. Dostupné online.
- ↑ Babiš žaluje slovenský list Nový Čas, žádá milion eur | ČeskéNoviny.cz. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2018-04-26]. Dostupné online.
- ↑ GRIČOVÁ, Andrea. Chtěl vysoudit 26 milionů. Nyní ale Babiš žalobu na bývalého agenta StB stáhl. Denik.cz [online]. 2019-01-17 [cit. 2019-01-18]. Dostupné online.
- ↑ ČTK. Babišova žaloba zpět u krajského soudu. Není jasné, koho měl kvůli evidenci v StB žalovat. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2019-11-29 [cit. 2019-11-29]. Dostupné online.
- ↑ ČTK. Slovenské súdy sa budú musieť znovu zaoberať Babišovou žalobou, rozhodol Ústavný súd. slovensko.hnonline.sk [online]. 2019-11-28 [cit. 2019-11-29]. Dostupné online.
- ↑ Ing. Andrej Babiš podnikani.cz, časová analýza vztahů v obchodním rejstříku
- ↑ Obchodní rejstřík na justice.cz, IČ 48117072, AGROFERT, spol. s r.o.
- ↑ SPURNÝ, Jaroslav. The Richest Czech Keeps a Secret. Respekt [online]. 2012-05-13 [cit. 2013-10-28]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Agrofert Holding – Kdo jsme
- ↑ Motejlek.com – Andrej Babiš předstihl Jana Nepomuka Schwarzenberga
- ↑ Výroční zpráva 2011 ve sbírce listin obchodního rejstříku u Městského soudu v Praze – listina B 6626/SL 172
- ↑ AUST, Ondřej. Babišova Mafra převezme ztrátovou Českou pozici nového šéfa LN Istvána Léko. Mediář [online]. 2013-11-19 [cit. 2015-04-03]. Dostupné online. ISSN 1804-7238.
- ↑ KEJLOVÁ, Tamara. Babiš koupil Mafru. Do obsahu novin zasahovat nebude, říká jeho mluvčí. Česká televize [online]. 2013-06-26 [cit. 2014-06-29]. Dostupné online.
- ↑ Wahl in Tschechien: "Babisconi" greift nach der Macht, Spiegel online, 25. října 2013. [1]
- ↑ ŠEVELA, Vladimír: Wittenberg: Tady je Babišovo. ego! (příloha Hospodářských novin), 7. dubna 2017, s. 14-23.
- ↑ ČT: Šéf antimonopolního úřadu se tajně sešel s magnátem Babišem, novinky.cz, 5. července 2008
- ↑ Pecina se osobně sešel s Babišem, jehož žádost prověřuje antimonopolní úřad, ceskatelevize.cz, 5. července 2008
- ↑ a b MACH, Petr. Nafta a benzín prudce zdražily. Díky Babišovi. blog.iDNES.cz [online]. 2010-06-11 [cit. 2013-09-30]. Dostupné online.
- ↑ SPURNÝ, Jaroslav. Tři miliardy od Babiše pro Babiše. Respekt [online]. 2015-09-22 [cit. 2015-10-17]. Dostupné online. ISSN 0862-6545.
- ↑ Za 10 milionů vám pomůžu, tlačil Spyra na Babiše. Dostal podmínku. ihned.cz [online]. 2011-11-1 [cit. 2018-12-16]. Dostupné online.
- ↑ KROUPA, Janek. Policejní kontakty inženýra Babiše. Forum24.cz [online]. 2016-06-11 [cit. 2016-07-04]. Dostupné online.
- ↑ Chybná citace: Chyba v tagu
<ref>
; citaci označenéagrofert
není určen žádný text - ↑ KRÁLOVÁ, Táňa. Klaus zařízl to, co dříve podporoval. Euro [online]. 2010-05-21 [cit. 2013-09-30]. Dostupné online.
- ↑ MACH, Petr. Nejvíc másla na hlavě má Babiš. blog.iDNES.cz [online]. 2011-09-21 [cit. 2013-09-30]. Dostupné online.
- ↑ BABIŠ, Andrej. Biopaliva: důležitá fakta v jednom článku [online]. 2013-10-18 [cit. 2014-06-10]. Dostupné online.
- ↑ HOFFMAN, Ivan. Ivan Hoffman: Spor o biopaliva mezi Babišem a Kalouskem? Může vám z toho taky vypadnout, že lžou a kradou oba [online]. Český rozhlas, 2015-05-25 [cit. 2017-12-09]. Dostupné online.
- ↑ Kalousek: Na Babišův byznys s biopalivy dá každý z nás pětistovku. Novinky.cz [online]. [cit. 2017-09-23]. Dostupné online.
- ↑ NACHTMANN, Filip. 5 miliard pro Babiše: poslanci odmávli biopaliva za 15 minut. Echo24 [online]. 2015-11-13 [cit. 2017-09-23]. Dostupné online.
- ↑ Hlasování Poslanecké sněmovny - 35/45. www.psp.cz [online]. [cit. 2017-09-23]. Dostupné online.
- ↑ Úplný výpis z obchodního rejstříku - SynBiol, a.s., B 14742 vedená u Městského soudu v Praze
- ↑ https://or.justice.cz/ias/ui/vypis-sl-detail?dokument=17342733&subjektId=312802&spis=85692 SynBiol, a.s., účetní závěrka 2012 ve sbírce listin obchodního rejstříku u Městského soudu v Praze - listina B 14742/SL 19
- ↑ SynBiol, a.s., účetní závěrka 2013 ve sbírce listin obchodního rejstříku u Městského soudu v Praze - listina B 14742/SL 26
- ↑ a b Hartenberg Holding, s.r.o., účetní závěrka 2013 ve sbírce listin obchodního rejstříku u Městského soudu v Praze - listina B 14742/SL 26
- ↑ Hospodářské noviny: Jozef Janov: Babiš mi dal volnou ruku, ale poslední slovo má on
- ↑ Hartenberg Capital: Hartenberg Capital starts its operations
- ↑ iHned.cz: Babiš pokračuje v expanzi do zdravotnictví. Koupil další kliniku
- ↑ a b SynBiol, a.s. konsolidovaná výroční zpráva 2014
- ↑ E15: Babišův SynBiol prodělal téměř miliardu, vlastní i Čapí hnízdo
- ↑ a b Babišova michelinská restaurace prodělala téměř 50 milionů korun — HlídacíPes.org. HlídacíPes.org [online]. 2016-09-06 [cit. 2018-02-27]. Dostupné online.
- ↑ Informations générales sur EXOREP
- ↑ MIKULKA, Milan. Do roka budeme mít michelinskou hvězdu, říká o své nové restauraci ve Francii Babiš. Hospodářské noviny [online]. 2013-07-30 [cit. 2018-02-27]. Dostupné online.
- ↑ a b Babišova luxusní restaurace ve Francii získala druhou michelinskou hvězdu. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2016-02-01 [cit. 2018-02-27]. Dostupné online.
- ↑ Babišův hvězdný šéfkuchař: Můj šéf je velký milovník dobrého jídla. Novinky.cz [online]. [cit. 2018-02-27]. Dostupné online.
- ↑ V Průhonicích otevřeli restaurant Paloma, Babišovu šanci na michelinské hvězdy v ČR. Novinky.cz [online]. [cit. 2018-02-27]. Dostupné online.
- ↑ Online: Poslanci schválili lex Babiš, šéf ANO se bude muset zbavit Agrofertu. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2017-01-10 [cit. 2017-09-22]. Dostupné online.
- ↑ Babiš převedl Agrofert do svěřenského fondu, dohlížet na něj bude i jeho partnerka. ČT24. Dostupné online [cit. 2017-09-22].
- ↑ Akcionář informoval vedení AGROFERTu a SynBiolu o vložení akcií do svěřenských fondů. AGROFERT, a.s. [online]. 2017-02-03 [cit. 2017-12-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-12-17.
- ↑ Babiš dal akcie svých firem do svěřenských fondů. Počítá se zpětným převodem. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2017-02-03 [cit. 2017-09-22]. Dostupné online.
- ↑ ŠÍDLOVÁ, Tereza. Babiš má hnutí naštvaných, chce se dostat do Parlamentu. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2011-11-04 [cit. 2013-10-28]. Dostupné online.
- ↑ VAVROŇ, Jiří. Babiš nevylučuje, že založí politickou stranu. Novinky.cz [online]. 2011-10-29 [cit. 2013-10-28]. Dostupné online.
- ↑ a b mk; ČTK. Babiš se stal předsedou ANO 2011. Zatím váhá, jestli patří k levici, či pravici. IHNED.cz [online]. 2012-08-01 [cit. 2013-10-28]. Dostupné online.
- ↑ KREČ, Luboš. Andrej Babiš: Podnikatelé mně fandí, ale bojí se, že se jim to vymstí. IHNED.cz [online]. 2012-08-02 [cit. 2013-10-28]. Dostupné online.
- ↑ ADAMIČKOVÁ, Naďa; KÖNIGOVÁ, Marie. Miliardář Babiš si troufl na Prahu. Novinky.cz [online]. 2013-09-06 [cit. 2013-09-06]. Dostupné online.
- ↑ ČTK. Babiš chce žalovat Kalouska za výrok o „udavači StB“. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2013-09-18 [cit. 2013-10-28]. Dostupné online.
- ↑ Koalice podepsala smlouvu. Politické výhrady od Zemana Sobotka nebere [online]. MAFRA, 2014-01-06 [cit. 2014-01-10]. Dostupné online.
- ↑ Novinky.cz. Zeman jmenoval vládu premiéra Sobotky. Novinky.cz [online]. 2014-01-29 [cit. 2014-02-08]. Dostupné online.
- ↑ BABIŠ, Andrej. Twitter Andreje Babiše [online]. 2014-03-21 [cit. 2014-04-17]. Dostupné online.
- ↑ Babiš podnikatelům: Zkuste si nejdříve zaměstnanecký poměr. Podnikatel.cz [online]. 24. 3. 2014 11:36. Dostupné online. ISSN 1802-8012.
- ↑ KŇÁZOVICKÝ, Lukáš. Bude Babiš prezidentem? ...od ministra přišla reakce. EuroZprávy [online]. 2014-11-07 [cit. 2015-01-15]. Dostupné online.
- ↑ a b Lidovky.cz. Babiš rozděluje funkce: Já budu premiér, Sobotka se hodí na Hrad. Lidovky.cz [online]. 2014-11-30 [cit. 2015-02-03]. Dostupné online. ISSN 1213-1385.
- ↑ Babiš obhájil post předsedy ANO, získal 100 procent hlasů [online]. novinky.cz, 2015-2-28 [cit. 2018-12-20]. Dostupné online.
- ↑ První den sněmu hnutí ANO skončil. Strana si zvolila vedení [online]. eurozpravy.cz, 2015-2-28 [cit. 2018-12-20]. Dostupné online.
- ↑ iDNES.cz, ČTK. Vývoj české politiky je po nástupu Babiše hrůzostrašný, míní Klaus. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2015-03-18 [cit. 2015-03-22]. Dostupné online.
- ↑ http://www.podnikatel.cz/clanky/pokud-neprojde-eet-a-spol-nezbude-nez-navysovat-dane-pohrozil-babis/
- ↑ Evidence prošla prvním čtením, Kalousek počmáral Babišovi obří účtenku. Novinky.cz [online]. [cit. 2017-10-05]. Dostupné online.
- ↑ Když po volbách skončíme v opozici, z politiky odejdu, hlásí Babiš. Nechce sedět ve "žvanírně". Aktuálně.cz [online]. Economia, 2016-06-21 [cit. 2016-05-07]. Dostupné online.
- ↑ Český statistický úřad, Volby do Senátu Parlamentu ČR konané dne 7.10. – 8.10.2016, dostupné online.
- ↑ ŠAFR, Pavel. Babiš konečně nevyhrál volby. V senátních volbách uspěli zástupci tradiční demokratické politiky. Svobodné fórum [online]. 2016-10-15 [cit. 2016-10-17]. Dostupné online.
- ↑ ROVENSKÝ, Jan. Babiš chce začít jednat o zrušení Senátu, je prý zbytečný a drahý. Novinky [online]. 2016-10-15 [cit. 2016-10-17]. Dostupné online.
- ↑ Popularita politických osobností v lednu 2017 [online]. Stem.cz, 2017-02-01. Dostupné online.
- ↑ KOPECKÝ, Josef. Babiš je šťastný, nedostal 11 hlasů. Musíme „prohnilej“ systém porazit, řekl. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2017-02-25 [cit. 2017-02-25]. Dostupné online.
- ↑ Překvapivý obrat: Sobotka nepodá demisi vlády, odvolává Babiše. Lidovky.cz [online]. 2017-05-05 [cit. 2017-05-05]. Dostupné online.
- ↑ Sobotka zvítězil: Babiš byl odvolán z vlády, na jeho místo přichází Pilný - denikreferendum.cz
- ↑ Kabinet Bohuslava Sobotky podá demisi. ČT24 [online]. 2017-05-02 [cit. 2017-05-02]. Dostupné online.
- ↑ Zeman při odvolání Babišovi poděkoval, při jmenování glosoval údajnou Pilného lakotu. Novinky.cz [online]. 2017-05-24 [cit. 2017-05-24]. Dostupné online.
- ↑ Babiš chce lidem s příjmy do 113 tisíc snížit daně a sociální pojištění pro živnostníky a firmy. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2017-02-25. Dostupné online.
- ↑ Babiš slibuje zvýšení starobních důchodů až na 80 procent průměrné mzdy » BYZNYS NOVINY - zprávy a publicistika z České republiky i ze zahraničí. Byznys noviny [online]. 2017-06-04. Dostupné online.
- ↑ Potřebujeme EU, ne czexit. Pressreader.com [online]. Dostupné online.
- ↑ Babiš odmítá platit v Česku eurem. „Zachovejme si korunu,“ volá vicepremiér. Blesk [online]. 2017-04-14. Dostupné online.
- ↑ MAŘÍK, Martin. Andrej Babiš: Jaký miliardář? Jsem jen obchodník. Hospodářské noviny (iHNed.cz) [online]. 2009-04-03 [cit. 2020-05-24]. Dostupné online.
- ↑ "Babiš: Uprchlíci jsou největší ohrožení Evropy, větší než konflikt s Ruskem". iDNES.cz. 1. července 2015.
- ↑ KOPECKÝ, Josef. Zeman po tragédii v Berlíně odmítl uprchlíky, Babiš kritizuje Merkelovou. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2016-12-20. Dostupné online.
- ↑ ČTK. Sobotka odmítl Babišův výrok o vině Merkelové za útok v Berlíně. Místo výkřiků hledejme řešení, řekl. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2016-12-21. Dostupné online.
- ↑ "Pomůže NATO s migranty? Je to věc EU, tvrdí Hamáček. Babiš proti". Týden. 10. září 2015.
- ↑ "Rozdělení Ukrajiny by bylo jako obětování Československa z roku 1938, míní Babiš". Novinky. 6. března 2015.
- ↑ Andrej Babiš šokoval prohlášením, ze kterého se pražské kavárně udělá zle. Anobudelip [online]. Dostupné online.
- ↑ "CEFC je zvláštní investor. Jestli nám chce Čína pomoct, ať koupí OKD, řekl Babiš". Lidovky. 6. listopadu 2016.
- ↑ "Babiš: Čínské investice CEFC si vylobbovali lidé spjatí s ČSSD. Se Zemanem se neshodnu". iHNed.cz. 22. října 2016.
- ↑ KSČM je demokratická strana, zachovala se státotvorně, říká Babiš. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2018-07-14 [cit. 2018-07-19]. Dostupné online.
- ↑ HÁJEK, Lukáš; ŠVEC, Kamil. Data ukazují, že ANO má při hlasováních blíže ke komunistům a SPD než ke koaliční ČSSD. ČT24 [online]. 2018-07-13 [cit. 2018-07-19]. Dostupné online. Dostupné také na: [2].
- ↑ MĚŘIČKA, Aleš. Když budeme čtyři roky pracovat v opozici, příští volby vyhrajeme. iHned.cz [online]. 2016-10-26. Dostupné online.
- ↑ Babiš řešil s Netanjahuem hospodaření s vodou a léčebné konopí. Novinky [online]. Roč. 19. února 2019. Dostupné online.
- ↑ Česko do několika měsíců otevře konzulát v Jeruzalémě, oznámil Babiš. iROZHLAS [online]. Český rozhlas. Roč. 20. dubna 2018. Dostupné online.
- ↑ a b Babiš: Jsme pevnou součástí Západu a členy EU. Pokud někdo mluví o czexitu, ohrožuje naši budoucnost. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 27. srpna 2018. Dostupné online.
- ↑ Andrej Babiš v regionu nastínil své hlavní volební téma: Bezpečnost. Vlastní imigrační politika. Ne diktát z Bruselu. A ten Putin.... Parlamentní listy [online]. 28. července 2017. Dostupné online.
- ↑ Pro vyhnání Němců po válce není ospravedlnění, řekla Merkelová. Novinky [online]. 20. června 2018. Dostupné online.
- ↑ Neospravedlnitelný odsun Němců? Výrok Merkelové vytočil Zemana i Babiše. Novinky [online]. 20. června 2018. Dostupné online.
- ↑ ROVENSKÝ, Jan: Babiš: Budu-li premiérem, tak po čtyřech letech v politice skončím. Právo, 7.-8. října 2017, s. 1 a 7.
- ↑ Babiš povede středočeskou kandidátku ANO. Novinky.cz [online]. 2017-05-13 [cit. 2017-06-05]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky konané ve dnech 20.10. – 21.10.2017, Jmenné seznamy, Kraj: Středočeský kraj, Strana: ANO 2011, Výběr: všichni platní kandidáti dle poř. čísla [online]. Český statistický úřad, 2017 [cit. 2017-10-23]. Dostupné online.
- ↑ ČTK. Zeman pověřil Babiše jednáním o sestavení vlády, pro jeho jmenování premiérem nebude chtít podpisy. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2017-10-31 [cit. 2017-12-07]. Dostupné online.
- ↑ ČTK. Zeman jmenoval Babiše premiérem. Jeho vládu osobně podpoří ve sněmovně. Lidovky.cz [online]. MAFRA, 2017-12-06 [cit. 2017-12-07]. Dostupné online.
- ↑ NEPRAŠOVÁ, Veronika. Zeman jmenoval Babiše premiérem. Česko si zaslouží návrat na špičku Evropy, řekl šéf ANO. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2017-12-06 [cit. 2017-12-07]. Dostupné online.
- ↑ ave. Babišova vláda žádá poslance o důvěru, kterou jí nikdo nechce dát. ČT24 [online]. 2018-01-10 [cit. 2018-01-16]. Dostupné online.
- ↑ Podle očekávání. Babišova vláda důvěru sněmovny nedostala, podpořilo ji jen 78 poslanců. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2018-01-16 [cit. 2018-01-16]. Dostupné online.
- ↑ ave. Den po nedůvěře. Babišův kabinet podává demisi. ČT24 [online]. 2018-01-17 [cit. 2018-01-17]. Dostupné online.
- ↑ Zeman přijal demisi Babišovy vlády. A hned ho pověřil sestavením kabinetu znovu. ČT24 [online]. 2018-01-24 [cit. 2018-01-24]. Dostupné online.
- ↑ FROUZOVÁ, Kateřina. Za ČSSD vyjednávají s ANO zemanovci i sobotkovci. Na veřejnost vyplouvají první možná jména ministrů. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2018-03-22. Dostupné online.
- ↑ FENDRYCH, Martin. Vyhoštění tří špionů ukázalo: Babiš si vybral Západ, Zeman Putina. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2018-03-27 [cit. 2018-03-27]. Dostupné online.
- ↑ SURMANOVÁ, Kateřina; KOUTNÍK, Ondřej. Babiš: Když Zeman pověří sestavením vlády někoho jiného z ANO, budu to akceptovat. Lidovky.cz [online]. MAFRA, 2018-04-09 [cit. 2018-04-09]. Dostupné online.
- ↑ PŘINOSILOVÁ, Jana; BURDA, Jan. Babiš je podruhé premiérem. Načasování jmenování může být nátlakem na ČSSD, myslí si politolog. Speciál [online]. ČRo Plus, 2018-06-06 [cit. 2018-06-07]. Dostupné online.
- ↑ Taťána Malá po 13 dnech končí jako ministryně. Spravedlnost chce dočasně řídit sám Babiš. iROZHLAS [online]. Český rozhlas [cit. 2018-07-17]. Dostupné online.
- ↑ Adeptka na ministryni spravedlnosti Malá spoluvlastní insolvenční firmu. Odborníci: Hrozí střet zájmů. iROZHLAS [online]. Český rozhlas [cit. 2018-07-17]. Dostupné online.
- ↑ Babiš jako ministr spravedlnosti? Neuvěřitelné a bizarní, zní z opozice. Novinky.cz [online]. [cit. 2018-07-17]. Dostupné online.
- ↑ Obviněný Babiš ministrem spravedlnosti? Vítejte v Babišstánu, volá opozice. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2018-07-09 [cit. 2018-07-17]. Dostupné online.
- ↑ ČTK. Babiš ministrem spravedlnosti? Absurdní a bizardní, diví se opozice. Deník.cz [online]. 2018-07-09 [cit. 2018-07-17]. Dostupné online.
- ↑ Kněžínek se stal ministrem spravedlnosti. Nevidí problém v tom, že vládu vede stíhaný premiér. iROZHLAS [online]. Český rozhlas [cit. 2018-07-17]. Dostupné online.
- ↑ ČTK. Babiš v čele protikorupční rady. ‚Nebylo to rozhodnutí premiéra, ale pravidlo Sobotkovy vlády,‘ říká mluvčí. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2018-07-17 [cit. 2018-07-18]. Dostupné online.
- ↑ Rada vlády pro koordinaci boje s korupcí [online]. Rada vlády pro koordinaci boje s korupcí [cit. 2018-07-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-07-18.
- ↑ Martin Ťopek. Babiš se rozhodl, že protikorupční radu povede sám. Porušil tím tradici, nepřenechal post ministrovi [online]. Economia, 2018-07-18 [cit. 2018-07-18]. Dostupné online.
- ↑ Radu vlády pro boj s korupcí povede nově premiér Andrej Babiš. Česká justice [online]. 2018-07-16 [cit. 2018-07-19]. Dostupné online.
- ↑ Hamáček nehodlá nic dělat s tím, že Babiš vede protikorupční radu vlády. Česká justice [online]. 2018-07-18 [cit. 2018-07-19]. Dostupné online.
- ↑ Hamáček nehodlá nic dělat s tím, že Babiš vede protikorupční radu vlády - Česká justice. Česká justice [online]. 2018-07-18 [cit. 2018-07-19]. Dostupné online.
- ↑ Výročí konce první světové války. Macron vyzval k jednotě, Merkelová odsoudila národní nafoukanost. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2018-11-11 [cit. 2019-06-07]. Dostupné online.
- ↑ SLONKOVÁ, Sabina. Kubík. Jiří [online]. Seznam Zprávy, 2018-11-12 [cit. 2019-06-07]. Dostupné online.
- ↑ Babiš reaguje na zprávy o svých dětech. ‚Mého syna nikdo neunesl,‘ tvrdí. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2018-11-13 [cit. 2019-06-07]. Dostupné online.
- ↑ ŠUSTR, Ladislav. Opozice se spojila. Včetně Okamury požaduje demisi premiéra Babiše. Echo24.cz [online]. 2018-11-13. Dostupné online.
- ↑ mka. Fiala: Opozice má hlasy pro svolání schůze o nedůvěře vládě. ČT24 - Česká televize [online]. 2018-11-14 [cit. 2018-11-15]. Dostupné online.
- ↑ BRODCOVÁ, Daniela (dbr); ČTK. ONLINE: Senát vyzval Babiše k rezignaci. Policie prověřuje informace z e-mailu premiérova syna. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2018-11-15 [cit. 2018-11-15]. Dostupné online.
- ↑ Kdyby vláda padla, Zeman by pověřil sestavením nové opět Babiše [online]. e15, 2018-11-18 [cit. 2018-12-20]. Dostupné online.
- ↑ CEMPER, Jan. Nikdy neodstoupím aneb „etický kodex“ verze 2018 - Manipulátoři. Manipulátoři [online]. 2018-11-17 [cit. 2018-11-18]. Dostupné online.
- ↑ Babiš: Nikdy neodstoupím, ať si to všichni zapamatují [online]. tyden.cz [cit. 2018-12-17]. Dostupné online.
- ↑ Babiš: Nikdy neodstoupím, nikdy! Ať si to všichni zapamatují. Nikdy!“ [online]. forum24.cz [cit. 2018-12-17]. Dostupné online.
- ↑ ZPĚVÁČKOVÁ, Barbora. ON-LINE: Babišova vláda ustála hlasování o nedůvěře. Novinky.cz [online]. 2018-11-23 [cit. 2018-11-23]. Dostupné online.
- ↑ BRODCOVÁ, Daniela; KOTTOVÁ, Anna (ako). ONLINE: Babišova vláda nepadla, opoziční poslanci nezískali dostatek hlasů. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2018-11-23 [cit. 2018-11-23]. Dostupné online.
- ↑ pur; tha; ČTK. ŽIVĚ: Opozici se nepodařilo vyslovit vládě nedůvěru. Proti Babišově kabinetu se v Praze demonstruje. Hospodářské noviny [online]. 2018-11-23 [cit. 2018-11-23]. Dostupné online.
- ↑ MÜLLEROVÁ, Eva; KUČEROVÁ, Tereza. Demisi, demisi, znělo Václavským náměstím. Lidé volali po konci Babiše. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2018-11-15 [cit. 2018-11-18]. Dostupné online.
- ↑ BEREŇ, Michael. Po pochodu Prahou tisíce demonstrantů zaplnily Staromák. Babiši, demisi! volaly. Pražský deník [online]. 2018-11-17 [cit. 2018-11-18]. Dostupné online.
- ↑ Oslavy zmítané emocemi. Tisíce lidí v centru Prahy žádaly demisi premiéra. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2018-11-17 [cit. 2018-11-18]. Dostupné online.
- ↑ Novinky. Čínský velvyslanec o naší schůzce lhal, uvedl Babiš. Novinky [online]. 6. ledna 2019. Dostupné online.
- ↑ ZPĚVÁČKOVÁ, Barbora. Žádné mobily Huawei z Úřadu vlády zatím nepůjdou. Novinky [online]. 2019-01-04. Dostupné online.
- ↑ ČTK; iDNES.cz. Huawei představuje bezpečnostní riziko, kyberúřad si trvá na svém. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2019-02-14. Dostupné online.
- ↑ ČTK. Tandem Babiš-Faltýnek podle očekávání zůstává ve vedení ANO. Premiér získal 206 hlasů z 238. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2019-02-17 [cit. 2019-02-17]. Dostupné online.
- ↑ a b Remarks by President Trump and Prime Minister Andrej Babiš of the Czech Republic Before Bilateral Meeting. Bílý dům, [3], 7. března 2019 (anglicky).
- ↑ mas. Babiš po přijetí v Bílém domě řekl, že s Trumpem navázal dobrý osobní vztah. ČT24 [online]. Česká televize, 2019-03-07 [cit. 2019-06-06]. Dostupné online.
- ↑ ave. Washington docenil české spojenectví, říkají politici k Trumpovu přijetí Babiše. ČT24 [online]. Česká televize, 2019-03-08 [cit. 2019-06-06]. Dostupné online.
- ↑ YAKOWICZ, Will: The 'Czech Donald Trump' Meets With Real Donald Trump in White House. Forbes, [4], 7. března 2019 (anglicky).
- ↑ Deb Riechmann, Trump, Czech Prime Minister Babis have much in common, Boston news, 7.3.2019
- ↑ ČTK, ČT24. Ministr spravedlnosti Kněžínek podal demisi. Nahradí jej Marie Benešová. ČT24 [online]. Česká televize, 2019-04-18 [cit. 2019-06-07]. Dostupné online.
- ↑ ČTK, mav, lac. Lidé na Václavském náměstí protestovali proti Benešové i Babišovi. Pořadatel vyzval premiéra k debatě. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2019-05-21 [cit. 2019-06-07]. Dostupné online.
- ↑ KAMARYT, Michal. Návrh auditní zprávy o dotacích pro Agrofert zmiňuje sporných 451 milionů. ČT24 [online]. Česká televize, 2019-06-01 [cit. 2019-06-07]. Dostupné online.
- ↑ ban. Evropská komise do Česka poslala další auditní zprávu řešící údajný střet zájmů premiéra Babiše. ČT24 [online]. Česká televize, 2019-06-05 [cit. 2019-06-07]. Dostupné online.
- ↑ Demonstrace 1989 vs. 2019. Srovnejte na fotografiích, jak to na Letné vypadalo tehdy a nyní. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2019-06-24 [cit. 2019-11-17]. Dostupné online.
- ↑ Česko posílí spolupráci s Barmou, řekl Babiš po jednání se Su Ťij. iDNES.cz [online]. MAFRA, 3. června 2019. Dostupné online.
- ↑ KALIBA, Jan. Babiš souhlasí s Thunbergovou, že pro planetu je třeba dělat víc. Česka se to ale podle něj netýká. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2019-09-24 [cit. 2019-09-27]. Dostupné online.
- ↑ a b ČTK. Babiš v projevu v OSN mluvil o rostoucím významu České republiky - Novinky.cz. Novinky.cz [online]. 2019-09-26 [cit. 2019-09-27]. Dostupné online.
- ↑ Sněmovna odsoudila tureckou invazi do Sýrie. Nevěděl jsem o okupaci, podpořil jsem výstavbu škol a nemocnic, tvrdí Babiš. Hospodářské noviny [online]. 14. října 2019. Dostupné online.
- ↑ Nechceme krátit peníze, které k nám míří, zní od šestnácti zemí z jihu a východu EU. Česká televize [online]. 5. listopadu 2019. Dostupné online.
- ↑ a b Novinky, ČTK. Nebyl jsem statečný jako Havel, řekl v projevu plném díků Babiš. Novinky.cz [online]. 2019-11-17 [cit. 2019-11-17]. Dostupné online.
- ↑ Novinky, ČTK, Právo. Na Národní se pískalo na Babiše, soc. dem. i Klause ml.. Novinky.cz [online]. 2019-11-17 [cit. 2019-11-17]. Dostupné online.
- ↑ SRNKA, Vojtěch. Babiš chybí ve sněmovně ze všech premiérů nejvíc. Respekt [online]. [cit. 2019-11-13]. Dostupné online.
- ↑ ‚Co se stane s Palestinci?‘ ptal se Petříček s předchůdci. Vyjádření rozzlobilo Babiše i Zemana. Lidovky.cz [online]. 23. května 2020. Dostupné online.
- ↑ Zeman se kvůli Izraeli obul do Petříčka, Zaorálka a Schwarzenberga. Novinky.cz [online]. 23. května 2020. Dostupné online.
- ↑ Babiš odmítl kritiku Petříčka a Zaorálka vůči Izraeli. Ozval se i Zeman. iDnes.cz [online]. 23. května 2020. Dostupné online.
- ↑ Babiš dostal cenu za nejlepšího ministra financí. Novinky.cz. Dostupné online [cit. 2016-10-09].
- ↑ ŤOPEK, Martin; NEPRAŠOVÁ, Veronika. Vysněné Česko Andreje Babiše: zrušení Senátu, léčba na dálku a telefonující dálnice. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2017-06-19 [cit. 2017-12-09]. Dostupné online.
- ↑ NOVOTNÁ, Kristýna. Hnutí ANO musí kvůli knize Andreje Babiše zaplatit 31 tisíc, pokutu dostali i jeho odpůrci. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2017-11-23 [cit. 2017-12-09]. Dostupné online.
- ↑ Andrej Babiš v rozhovorech s 18 osobnostmi [online]. Tulpa Design [cit. 2017-12-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-12-10.
- ↑ SVOBODOVÁ, Ivana. Vojto, přijeď s celou třídou na Čapí hnízdo. Andrej Babiš. Týdeník Respekt [online]. 2017-06-20 [cit. 2017-12-09]. Dostupné online.
- ↑ Babiš převedl Agrofert do svěřenského fondu, dohlížet na něj bude i jeho partnerka. ČT24. Dostupné online [cit. 2017-09-22].
- ↑ Akcionář informoval vedení AGROFERTu a SynBiolu o vložení akcií do svěřenských fondů. AGROFERT, a.s. [online]. 2017-02-03 [cit. 2017-12-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-12-17.
- ↑ Babiš dal akcie svých firem do svěřenských fondů. Počítá se zpětným převodem. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2017-02-03 [cit. 2017-09-22]. Dostupné online.
- ↑ Online: Poslanci schválili lex Babiš, šéf ANO se bude muset zbavit Agrofertu. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2017-01-10 [cit. 2017-09-22]. Dostupné online.
- ↑ Čapí hnízdo v datech: „Jak šel čas s kauzou, která může Babiše před volbami potrápit. Info.cz [online]. [cit. 2017-08-28]. Dostupné online.
- ↑ Babišova Imoba pohltila Farmu Čapí hnízdo - E15.cz. Zprávy E15.cz. Dostupné online [cit. 2017-09-24].
- ↑ Speciál: Seřadili jsme všechny větvičky Čapího hnízda. neovlivni.cz [online]. [cit. 2017-09-06]. Dostupné online.
- ↑ Anonymní akcie, dotace, kritika auditorů. Časová osa kauzy Čapí hnízdo. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2016-03-11 [cit. 2017-08-28]. Dostupné online.
- ↑ Mimořádná schůze Sněmovny k Čapímu hnízdu bude 23. března, Sobotka s Babišem jednat neplánuje. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2016-03-14 [cit. 2018-12-16]. Dostupné online.
- ↑ ČT24. Čapí hnízdo vlastnily mé dospělé děti s bratrem partnerky, řekl Babiš. ČT24 [online]. [cit. 2017-09-06]. Dostupné online.
- ↑ Babišovo Čapí hnízdo předmětem trestního oznámení pro dotační podvod [online]. Forum24.cz, 25.11.2015 [cit. 2017-08-18]. Dostupné online.
- ↑ Vydání šéfa ANO: Babiš mluví o prasárně. Kalousek o podezřelém darebákovi [online]. Echo24.cz [cit. 2017-08-17]. Dostupné online.
- ↑ ŽIVĚ: Vydejte mne, řekl Babiš. Poslanci se přesto přou o kauzu Čapí hnízdo | Domov. Lidovky.cz [online]. 2017-09-06 [cit. 2017-09-06]. Dostupné online.
- ↑ FENDRYCH, Martin. Babiš: Zemi ovládá mafie. Vydali ho. Slušný prezident už ho nemůže jmenovat premiérem. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2018-01-19 [cit. 2018-01-20]. Dostupné online.
- ↑ SLONKOVÁ, Sabina. Žalobce zastavil stíhání v kauze Čapí hnízdo. Proti názoru OLAFu.. Neovlivni.cz [online]. 2019-09-02 [cit. 2019-09-02]. Dostupné online.
- ↑ HELLER, Jakub. Nejvyšší žalobce Zeman znovu otevřel kauzu Čapí hnízdo. Stíhaný je Babiš a Mayerová. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2019-12-04 [cit. 2019-12-04]. Dostupné online.
- ↑ Na Čapím hnízdě úřadoval OLAF [online]. Neovlivni.cz, 2.5.2017 [cit. 2017-08-28]. Dostupné online.
- ↑ Evropský úřad proti podvodům ukončil vyšetřování Čapího hnízda. Rozhodnutí poslal do Česka. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2017-12-20 [cit. 2017-12-20]. Dostupné online.
- ↑ Ministerstvo obdrželo od OLAF zprávu z vyšetřování kauzy Čapí hnízdo. Výsledek prozradit nechce. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2017-12-27 [cit. 2018-01-03]. Dostupné online.
- ↑ Zprávu OLAF o Čapím hnízdě nezveřejňovat, doporučili žalobci ministerstvu financí | Domov. Lidovky.cz [online]. 2018-01-02 [cit. 2018-01-03]. Dostupné online.
- ↑ Zveřejňujeme kompletní znění závěrečné zprávy OLAF o vyšetřování dotace na Farmu Čapí hnízdo. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2018-01-11 [cit. 2018-01-11]. Dostupné online.
- ↑ ECONOMIA. Zveřejňujeme kompletní znění závěrečné zprávy OLAF o vyšetřování dotace na Farmu Čapí hnízdo. Hospodářské noviny [online]. 2018-01-11 [cit. 2018-01-11]. Dostupné online.
- ↑ CÁPOVÁ, Michaela. Zpráva OLAF potvrzuje dotační podvod. Přečíst si ji může každý - Echo24.cz. echo24.cz [online]. 2018-01-11 [cit. 2018-01-11]. Dostupné online.
- ↑ Babiš a Čapí hnízdo: Zpráva OLAF jednoznačně mluví o dvou trestných činech, česká justice je může stíhat. Reflex.cz [online]. [cit. 2018-01-14]. Dostupné online.
- ↑ PERGLER, Tomáš. Babišovo jméno se ve zprávě OLAF objevuje často, figuruje jako hlavní hybatel kauzy. Podepisoval důležité dokumenty a platil za akcie. Hospodářské noviny [online]. 2018-01-11 [cit. 2018-01-11]. Dostupné online.
- ↑ PRCHAL, Lukáš. První na ráně v kauze Čapí hnízdo jsou bývalí Babišovi spolupracovníci Mayerová a Nenadál, nesou hlavní odpovědnost, říká zpráva OLAF. Hospodářské noviny [online]. 2018-01-10 [cit. 2018-01-11]. Dostupné online.
- ↑ Babišova žaloba na Slovensko: Ostudná rarita a nátlak na odvolací soud. forum24.cz [online]. [cit. 2018-06-08]. Dostupné online.
- ↑ Imoba slíbila vrátit 50milionovou dotaci na Čapí hnízdo. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2018-06-21 [cit. 2018-06-21]. Dostupné online.
- ↑ Verifikačný dokument dle slovenského Zákona o RPVS [online]. [cit. 2018-06-20]. Dostupné online.
- ↑ S-EPI. 315/2016 Z. z. Zákon o registri partnerov verejného sektora | Aktuálne znenie. Zákony pre ľudí [online]. [cit. 2018-06-20]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2015/849 ze dne 2015-06-05, Směrnice EP ze dne 20. května 2015 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu..., § 13. [cit. 2018-06-20]. Dostupné online.
- ↑ Předpis č. 90/2012 Sb., Zákon o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), § 74. [cit. 20.6.2018]. Dostupné online.
- ↑ Moje bývalá firma. Premiér navzdory zákonu dál ovládá Agrofert. neovlivni.cz [online]. [cit. 2018-06-20]. Dostupné online.
- ↑ WAGENKNECHT, Lukáš. Nové nařízení EU: Babiš bude muset prokázat, že nečerpá dotace. neovlivni.cz [online]. [cit. 2018-07-16]. Dostupné online.
- ↑ ČTK; Echo24. Dotace, nebo funkce. Babiš bude muset prokázat, že neovládá svěřenský fond. Echo24.cz [online]. 2018-07-16 [cit. 2018-07-16]. Dostupné online.
- ↑ FROUZOVÁ, Kateřina. Agrofert může přijít o dotace, ovládá ho Babiš, tvrdí piráti. Nová pravidla začnou platit za pár dnů. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2018-07-25 [cit. 2018-07-26]. Dostupné online.
- ↑ Shrnutí postupu městského úřadu při posouzení oznámení Transparency International ze dne 3. srpna 2018 [PDF online]. Černošice: Městský úřad Černošice, rev. 2019-01-23 [cit. 2019-01-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-01-23.
- ↑ a b NOVOTNÁ, Kristýna. Černošice rozhodly o Babišově střetu zájmů. ‚Je to zpolitizované. Určitě se odvolám,‘ reagoval premiér. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2019-01-23 [cit. 2019-01-23]. Dostupné online.
- ↑ FROUZOVÁ, Kateřina. Zde jsou zásadní důkazy úřadu v Černošicích. Babiš může dál ovládat svá média. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2019-03-11 [cit. 2019-03-12]. Dostupné online.
- ↑ ČTK. Černošický úřad uložil Babišovi za střet zájmů pokutu 200 tisíc korun. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2019-02-06 [cit. 2019-02-06]. Dostupné online.
- ↑ Redakce Seznam; ČTK. Úřad v Černošicích vyměřil Babišovi pokutu 200 tisíc korun, premiér se již odvolal. Seznam Zprávy [online]. 2019-02-05 [cit. 2019-02-08]. Dostupné online.
- ↑ NOHL, Radek. Případ Babišova střetu zájmů: Úřad hejtmanky Jermanové zrušil odbor, kam kauza zamíří. Seznam Zprávy [online]. 2019-02-08 [cit. 2019-02-08]. Dostupné online.
- ↑ NOVOTNÁ, Kristýna (kno). Personální rošáda na středočeském hejtmanství. ‚Ohrožuje to případ Babišova střetu zájmů,‘ říká pirát Bartoš. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2019-02-08 [cit. 2019-02-08]. Dostupné online.
- ↑ VESELÁ, Marie; ČTK. ‚Nekorektní politický boj.‘ Jermanová odmítla jakýkoli vliv na Babišovu kauzu střetu zájmů. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2019-02-11 [cit. 2019-02-11]. Dostupné online.
- ↑ SEDLÁČEK, Štěpán; KUBOVÁ, Andrea; GURYCOVÁ, Kristýna; KOTTOVÁ, Anna; ČTK. Středočeský kraj zastavil přestupkové řízení s Babišem kvůli údajnému střetu zájmů, uvedl právník. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2019-09-30 [cit. 2019-09-30]. Dostupné online.
- ↑ Krajský úřad zastavil řízení s Babišem. Neziskovka podá stížnost. tn.nova.cz [online]. 2019-09-30 [cit. 2019-09-30]. Dostupné online.
- ↑ TI podá podnět na přezkum rozhodnutí Středočeského kraje. Transparency International [online]. 2019-09-30 [cit. 2019-09-30]. Dostupné online.
- ↑ NOHL, Radek. Poslední instance. Babišův střet zájmů ještě posoudí ministerstvo Benešové. Seznam Zprávy [online]. 2019-10-01 [cit. 2019-10-01]. Dostupné online.
- ↑ ŠUSTR, Ladislav. Resort Benešové rozhodne o Babišově střetu zájmů. Přezkum může trvat přes rok. Echo24.cz [online]. 2019-10-01 [cit. 2019-10-01]. Dostupné online.
- ↑ Transparency International se kvůli Babišovi obrátila na úřady, odeslala první podnět. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2018-08-03 [cit. 2018-08-03]. Dostupné online.
- ↑ Tlak na Babiše z Bruselu se stupňuje. EU řeší jeho možný střet zájmů na více úrovních. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2018-09-10 [cit. 2018-09-11]. Dostupné online.
- ↑ Evropská komise začala prověřovat možný střet zájmů Babiše kvůli Agrofertu. forum24.cz [online]. [cit. 2018-10-03]. Dostupné online.
- ↑ Dodejte seznam dotací holdingu z fondu českého premiéra, žádá komise. neovlivni.cz [online]. [cit. 2018-10-13]. Dostupné online.
- ↑ Česko nespolupracuje s Evropskou komisí. Vyšetřování Babišova střetu zájmů se protahuje. forum24.cz [online]. [cit. 2018-10-26]. Dostupné online.
- ↑ Konec dvojího právního výkladu. Fond ministerstva zemědělství mění dotační pravidla, týkají se i Agrofertu. iROZHLAS [online]. Český rozhlas [cit. 2018-08-15]. Dostupné online.
- ↑ ŠUSTR, Ladislav. Babišův střet zájmů. Na státních zakázkách mohl Agrofert získat až 8 miliard - Echo24.cz. echo24.cz [online]. 2018-10-26 [cit. 2018-10-26]. Dostupné online.
- ↑ ČTK, Echo24. „Ohroženy jsou finanční zájmy EU.“ Parlament EU probere Babišův střet zájmů. echo24.cz [online]. 2018-12-06 [cit. 2018-12-10]. Dostupné online.
- ↑ a b Usnesení Evropského parlamentu o Babišovi téměř nikdo nezveřejnil. Zde je celý text. forum24.cz [online]. [cit. 2018-12-17]. Dostupné online.
- ↑ Europarlament na jednání o Babišovi přijme usnesení. Je to signál, že věc nelze přejít, říká Zdechovský. forum24.cz [online]. [cit. 2018-12-10]. Dostupné online.
- ↑ Střet zájmů českého premiéra: Komise řeší i veřejné zakázky pro Agrofert –. neovlivni.cz [online]. [cit. 2018-12-10]. Dostupné online.
- ↑ Domácí redakce; FROUZOVÁ, Kateřina; ČTK. EU pozastavila dotace jen Agrofertu, uvedla Dostálová. Svá slova upřesnil i Oettinger. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2018-12-13 [cit. 2019-05-31]. Dostupné online.
- ↑ dom. 161 milionů dotací Agrofertu šlo z českého rozpočtu. Ministerstvo je Bruselu nedalo proplatit. Hospodářské noviny [online]. 2019-05-31 [cit. 2019-05-31]. Dostupné online.
- ↑ a b ČEMUSOVÁ, Tereza. Nejen linka na toasty. Brusel zatím neproplatí Agrofertu sušírny zrní nebo úpravy v Kostelci. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2019-05-27 [cit. 2019-05-31]. Dostupné online.
- ↑ ČTK. Na českých ministerstvech začal audit Evropské komise, řeší Babišův možný střet zájmů. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2019-01-11 [cit. 2019].
- ↑ Návrh zprávy Evropské komise. Scribd [online]. [cit. 2019-07-01]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Babiš je ve střetu zájmů, říká Brusel. Česko by mělo vrátit část dotací pro Agrofert. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2019-05-31 [cit. 2019-05-31]. Dostupné online.
- ↑ VIDEO: Nebudou se vracet žádné peníze, řekl Babiš poslancům k auditu Evropské komise. Po projevu opustil sál. iROZHLAS [online]. Český rozhlas [cit. 2019-05-31]. Dostupné online.
- ↑ Evropský audit v češtině dorazil. Ministerstvo má na vyjádření dva měsíce. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2019-06-28 [cit. 2019-07-01]. Dostupné online.
- ↑ Další audit k Babišovi je hotov. Potvrzuje střet zájmů –. neovlivni.cz [online]. [cit. 2020-01-06]. Dostupné online.
- ↑ GURYČOVÁ, Kristýna; KOTTOVÁ, Anna. Evropský audit: Česko by mělo vrátit 284 milionů, které přidělilo v rozporu se zákonem o střetu zájmů. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2019-12-03 [cit. 2019-12-03]. Dostupné online.
- ↑ Další audit k Babišovi je hotov. Potvrzuje střet zájmů. neovlivni.cz [online]. [cit. 2020-01-06]. Dostupné online.
- ↑ Neovlivní.cz: I druhý audit EK konstatuje Babišův střet zájmů. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2020-01-06]. Dostupné online.
- ↑ mor. Ministerstvo žádá o odklad termínu, do kdy musí odpovědět ohledně údajného střetu zájmů Babiše. ČT24 [online]. Česká televize, 2020-03-29 [cit. 2020-06-01]. Dostupné online.
- ↑ GAVRINĚV, Vojtěch. Obrana Babiše z pera českých úředníků odešla do Bruselu. Seznam Zprávy [online]. 2020-05-29 [cit. 2020-06-01]. Dostupné online.
- ↑ Evropský parlament drtivou většinou schválil rezoluci proti Babišovi, Novinky.cz, 19.6.2020
- ↑ Babišův střet zájmů: Vláda se ohradila proti rezoluci Evropského parlamentu, Deník.cz, 29.6.2020
- ↑ Text odpovědi předsedy EP premiéru Babišovi, Forum 24, 2.7.2020
Literatura
editovat- HANZELKA, Karel. O Babišovi bez Babiše : 14 rozhovorů z roku 2014. Praha: Agrofert, 2014. 95 s. ISBN 9788026066392.
- KOLÁČEK, Luboš Y. 13. komnaty Andreje Babiše. 1. vyd. Praha: Petrklíč, 2014. 209 s. ISBN 9788072295357.
- PERGLER, Tomáš. Babiš : příběh oligarchy. 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 2014. 162 s. ISBN 9788020434456.
- KMENTA, Jaroslav. Boss Babiš. 1. vyd. Nymburk: Jaroslav Kmenta, 2017. 346 s. ISBN 9788087569320.
- LEMEŠANI, Tomáš. Z Bureše Babišem. [s.l.]: Independent Media Publishing, 2017. 208 s. ISBN 978-80-972789-3-9.
- PATOČKA, Jakub; VLASATÁ, Zuzana. Žlutý baron : skutečný plán Andreje Babiše: zřídit stát jako firmu. 1. vyd. Brno: Referendum, 2017. 166 s. ISBN 9788027016747.
- VÁLKO, Dušan. Počestný Andrej Babiš. 1. vyd. Zvolen: FOTO Badinka, 2002. 125 s. ISBN 80-968830-0-3.
- HOVORKOVÁ, Johana. Obrana před Babišem. 1. vydání. vyd. Trnová 1. Trnová: Bourdon 2018, 2018. 212 s. ISBN 9788076110045.
Související články
editovat- Rodina Andreje Babiše
- Agrofert
- ANO 2011
- První vláda Andreje Babiše
- Druhá vláda Andreje Babiše
- Kauza Čapí hnízdo
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Vachovec1/Pískoviště14 na Wikimedia Commons
- Osoba Andrej Babiš ve Wikicitátech
- Andrej Babiš na Facebooku
- Andrej Babiš na X (dříve Twitteru)
- Vachovec1/Pískoviště14 na Hlídači státu
- Vachovec1/Pískoviště14 v databázi Naši politici
- Spis ministerstva vnitra, vedený na agenta StB s krycím jménem Bureš
- Jak se MFD a LN změnily po Babišově vstupu do Mafry – článek v časopise Přítomnost
- ↑ "Zvláštní pocit." Babiš si podepsal výpověď v Agrofertu. Týden.cz [online]. 2014-1-20 [cit. 2014-1-20]. Dostupné online.
- ↑ Babiš: Celý rozhovor byl veden za účelem ministryni poškodit. Česká televize [online]. [cit. 2014-06-29]. Dostupné online.