Wikipedie:Pod lípou/Archiv 2009/01

Archiv diskuse Pod lípou
Předchozí:		Následující:
2008/06	2009/01	2009/02

Jak vkládat obrázky z Flickru do commons?

Zajímalo by mne, jaké obrázky, s jakým (c) je opravdu možné, a také jak je to potřeba udělat z flickru do commons. Podle návodu to nefunguje a správce mi maže i obrázky, které mají označení NC - non commercial. Děkuji, --Svajcr 1. 1. 2009, 21:42 (UTC)

No NC tady samozřejmě být nemohou, to je jasné. :) --Ragimiri 1. 1. 2009, 21:43 (UTC)

V podstatě lze uploadovat z Flickru pouze fotografie s licencemi cc-by a cc-by-sa, ostatní licence cc nejsou z hlediska Commons považovány za dostatečně svobodné. --Reaperman 1. 1. 2009, 21:47 (UTC)

Blíže viz tuto stránku. Když hledáš na flickru obrázky, které se dají použít na commons, musíš dát Advanced search a zatrhnout poslední tři políčka. --Podzemnik 1. 1. 2009, 21:54 (UTC)

Takže jestli jsem dobře pochopil Podzemnikem odkazovanou stránku, tak třeba tyto dvě fotky http://www.flickr.com/photos/chigley/23576115/ a http://www.flickr.com/photos/benoitdarcy/143041419/ lze nahrát na Commons. Je to tak? --Harold 1. 1. 2009, 22:13 (UTC)

Ano, je to tak. --che 2. 1. 2009, 03:30 (UTC)

Dobře posouží tento nástroj - stačí zadat ID obrázku (to poslední číslo v prohlížeči), poté stáhnout a nahrát původní velikost a je to. --Podzemnik 2. 1. 2009, 07:07 (UTC)

Díky pánové. --Harold 2. 1. 2009, 12:44 (UTC)

Ještě bych chtěl připojit odkaz, kde si můžete vyhledat fotky přímo podle určité licence [1]. Na Flicru je spousta pěkných fotek využitelných pro wiki.--P.matel 10. 1. 2009, 09:58 (UTC)

Šablona významnost

Mohu se zeptat, kdo a na základě jaké diskuse změnil obsah šablony významnost a udělal z ní šablonu mazací, která navíc svěřuje správcům nová práva. O dostatečné významnosti se tu vždy hlasovalo, teď se snad musí dokazovat nějakému správci? --Ukulelee 4. 1. 2009, 12:22 (UTC)

dle historie Miraceti. Jinak o tom, že pokud něco není významné a nejsou k tomu triviální zdroje, že se to má mazat, hovoří snad i nějaké doporučení pojednávající o významnosti.

cituji: smazáním (na základě hlasování nebo bez hlasování). --Chmee2 4. 1. 2009, 12:27 (UTC)

Správcům šablona nové pravomoci neuděluje, pravomoci i nadále zůstávají stejné. Významnost článek má, když splňuje Wikipedie:2NNVZ. Šablona tak jak vypadala dříve byla naprosto bezzubá a články s ní ve stejném stavu často setrvávaly celé měsíce. Pokud objekt článku skutečně významný je, dohledejte dva nezávislé a netriviální zdroje. --Faigl.ladislav _slova^činy 4. 1. 2009, 12:28 (UTC)

Nevhodné články

Dobrý den, zajímalo by mne, co mám dělat s nevhodnými články, respektive se články špatně napsanými. Mám tím na mysli špatné používání výrazů - slohově špatný text. Stejně tak spousta chyb v článku. Co se s tím dá dělat, popř. existuje nějaká šablona na toto s nějakým oznámením?

Děkuji, Václav Bešťák

Ideální je, pokud text opravíte do lepší podoby sám. Pro označení hodně špatných článků slouží šablona {{upravit}}, ale její plošné použití na všechny články s chybou by nebylo moc šťastné - je to vhodné spíše na nově založené články, kterým zcela chybí formální i slohové náležitosti. Lepší ale je i takové články rovnou upravit. --Postrach 6. 1. 2009, 18:51 (UTC)

Můžete taky vložit šablonu {{Pravopis}}. --Jvs 7. 1. 2009, 10:00 (UTC)

Ničení cizí práce prostřednictvím botů (opět)

přesunuto z Wikipedie:Nástěnka správců#Ničení cizí práce prostřednictvím botů (opět) --che 6. 1. 2009, 23:45 (UTC)

Je normální, že mi správce na commons na základě vylhaného důvodu smaže patnáct (jsou to soubory Red Army..., Maj cinema..., Bata..., Ugly house... a Jiraskovo namesti...) mých původních a právně tudíž bezvadných fotografií? Konkrétně prý šlo duplikáty, což není pravda, neboť fotografie byly pořízeny z podobného místa, ale s jinou expoziční dobou a clonovým číslem a tudíž se jasně liší a navíc některé byly pořízeny ve městě, takže na některých byli lidé a na některých ne. Pohled do galerie navíc jasně ukazuje, že smazané soubory mají jinou velikost v kB, takže nemůže jít o duplikáty.

Následně se správce neuráčí mě o své akci informovat a nakonec bot smaže některé fotografie i z článků na české wikipedii, kde byly použity ([2] [3]). Bohužel se pak již nikdo nenamáhá vložením podobných fotografií, které (zatím) na commons nikdo nesmazal... A já toto všechno náhodou odhalím, když se po čtyřech dnech bez internetu podívám do posledních změn. To už opravdu musí být člověk na posledních změnách 24/7, aby sledoval, zda-li někdo náhodou neničí jeho práci? --Sveter 6. 1. 2009, 23:33 (UTC)

Fotografie jsem neviděl, takže nemůžu soudit, ale subjektivně mi přijde nahrávání několika téměř totožných fotografií na Commons jako poměrně zbytečné. I po promazání mám dojem že commons:Category:World War II memorial in Komenského sady obsahuje velké množství hodně podobných fotografií. U čísel 44, 45 a 46 přiznám se nechápu ani jejich primární smysl, tím méně pak proč jste z nich nenahrál jen tu nejlepší. --che 6. 1. 2009, 23:50 (UTC)

Svetere, nahrávej na commons jenom užitečný, tzn. informační obsah. Stejné ani podobné fotky nechceme. Argumentovat tím, že fotky jsou jiné, protože mají jinou velikost, je nesmysl. Pokud si nejseš jist, kolik jich nahrát, nahrej tolik fotek, kolik jich použiješ ve článku. Často stačí max. 5-10 fotek. Wikipedie není nafukovací. Někdy jsou dvě stejné fotky k ničemu i kdyby byly vyfocené jinak a jiný den. Díky za spolupráci. --snek01 7. 1. 2009, 02:28 (UTC)

Totožný objekt z podobného úhlu a vzdálenosti má smysl znovu nahrát na Commons (jen) tehdy, když jde o kvalitativně lepší fotografii, např. když původní byla nějak zmršená. Pak doporučuji do popisu obrázku napsat, že jde o opravu toho a toho konkrétního obrázku. Miraceti 7. 1. 2009, 07:49 (UTC)

Pokud to smazal jako duplikát, měl to robotem jednoznačně nahradit a ne odstranit. Pokud je opravdu odstranil, mělo by mu to být na Commons vysvětleno. --Dezidor 9. 1. 2009, 15:18 (UTC)

Mám podobný názor. V té kategorii je více než polovina fotek zcela jistě zbytečných. Ty fotky mají pomoci doplnit informaci v článku, ne sloužit jako osobní fotoalbum. Jakou přídavnou informaci dá čtenáři třeba série sedmi fotek Red Army Memorial Ostrava Czech republic 02.JPG - Red Army Memorial Ostrava Czech republic 10.JPG proti jen jediné nejpovedenější z nich? Pokud se jednalo o opravu chybné expozice, je lépe nahrát opravenou verzi pod původním názvem. --Postrach 7. 1. 2009, 07:56 (UTC)

Se smazáním souborů souhlasím, mezi mnoha Vašimi fotkami nevidím rozdíl (např. první skupina věže Nové radnice. V článku je použitelná jenom jedna z nich a zbylé zvytečně zahlcují a znepřehledňují kategorii i celé commons. Se smazáním odkazů z článků však nesouhlasím, pokud je nějaké foto označeno za duplikát, nemělo by se z výskytů mazat ale nahrazovat, bude na to potřeba upozornit operátora Delinkru (či příkaz zadává přímo mazající správce?) — Jagro 7. 1. 2009, 15:51 (UTC)

OK, měl jsem za to, že wikipedistická komunita se snaží o zpřístupnění co největšího objemu multimediálního obsahu pod svobodnými licencemi a commons jsem chápal jako ideální úložistě takového materiálu, o kterém si i nadále myslím, že měl informační hodnotu, neboť každá fotografie byla bez problému použitelná nejen na wikipedii, ale i kdekoliv jinde. Vzhledem k tomu, že rozhodně nejsem profesionální fotograf a nevlastním profesionální vybavení, nejsou mé fotografie perfektní a proto jsem se jich snažil nahrávat raději větší počet, aby si případní zájemci mohli vybrat, které z nedokonalých fotografií dají přednost. Zdá se, že smysl commons chápete jinak, nemám s tím problém a zařídím se podle toho. Nakonec se omlouvám za poněkud konfrontační tón mého původního příspěvku, přece jen jsem byl poněkud rozladěn tím, že mi někdo smazal fotografie, které jsem v dobré víře nahrál a navíc ještě jednu z nich odstranil z dvou článků. --Sveter 9. 1. 2009, 14:52 (UTC)

Pro tyhle účely můžeš použít jiné servery, třeba Flickr. Když jim dáš dobrou licenci, tak se Tvé dobré fotkyjistě na Commons i jinam dostanou. Miraceti 9. 1. 2009, 15:05 (UTC)

Mezi mnoha (zejména amatérskými) fotografy panuje mylný názor, že zveřejnění mnoha podobných snímků pomůže tomu, že si divák (nebo zákazník) sám vybere ten nejlepší. Opak je však pravdou. Když pošlete do soutěže nebo pro zveřejnění v časopise jeden dobře vybraný snímek, budou jej porovnávat se snímky od jiných fotografů a je šance, že si jej vyberou. Když pošlete tři skoro stejné, téměř jistě všechny vyhodí a nebudou se jimi vůbec zabývat. --Icebearsoft 16. 1. 2009, 17:03 (UTC)

Jj, také si myslím, že nahrávat hromadu stejných záběrů pouze z jinou expoziční dobou/clonou je k ničemu. Tedy jediná výjimka by byla, kdyby dotyčný chtěl psát třeba na Wikiknihách knihu o fotografování a chtěl by ukázat co změna těchto parametrů provede s výslednou fotografií. Jedudědek 16. 1. 2009, 18:08 (UTC)

dotaz "VIC"

Mám takový dotaz už mi přišlo to že to není encyklopedicky zpracováno ale podle mého uvážení by o na wiki mohlo být k dispozici a taky to neí stručné na této stránce [4] jsem načel podle mne zajímavý članek a tak nevím proč není encyklopedicky zpracován.-- Tento nepodepsaný komentář přidal(a) uživatel(ka) XTOGOX (diskuse)

Předně převzetím cizího textu porušujete autorská práva. Navíc článek musí být encyklopedický o významném subjektu a ověřitelný. --Tlusťa 7. 1. 2009, 20:50 (UTC)

1000 nejdůležitějších článků

Tak jsem si právě procházel „1000 nejdůležitějších článků“ a napadlo mne přidat tam puzzlíky Nejlepších a dobrých článků. Současně jsem zjistil (je to čistě jen pro zajímavost), že mezi nimi máme 24 zástupců množiny NC+DC. Myslim si, že ačkoliv NC a DC dle mého nikdo úmyslně nedělá dle tohoto seznamu, je zajímavé, že se nám to daří i tak trošku plnit :) Bylo by hezké, kdyby se příští NC a DC rekrutovaly z tohoto seznamu :)

PS: případně poprosím, když budete zanášet nový DC a nebo NC, koukněte na ten seznam a případně dodejte puzzlíka. Ať to vypadá hezčejí. Díky --Chmee2 9. 1. 2009, 22:20 (UTC)

Betawiki update

• Currently 99.95% of the MediaWiki messages and 100.00% of the messages of the extensions used by the Wikimedia Foundation projects have been localised. Please help us help your language by localising and proof reading at Betawiki. This is the recent localisation activity for your language. Thanks, GerardM 10. 1. 2009, 10:43 (UTC)

Jak změnit uživatelské jméno

Dobrý den, jak se dá změnit uživatelské jméno. Zvolil jsme si Ondrej.kuncar, ale chtěl bych Ondřej Kunčar. Nový účet mi to nedovolí založit, protože druhá varianta jména je příliš podobná té první. Děkuji. – Tento nepodepsaný komentář přidal uživatel Ondrej.kuncar (diskuse • příspěvky)

Napište se na Wikipedie:Změna uživatelského jména. --Mormegil ✉ 11. 1. 2009, 12:19 (UTC)

Platy politiků

Proč Mercy odstranil toto? Považuji to za zajímavý a důležitý údaj, který do encyklopedie určittě patří. Pokud nechcete platy vztahovat ke konkrétním osobám, může se vytvořit seznam podle subjektů.--Kozuch 14. 1. 2009, 09:10 (UTC)

Viz Wikipedie:Články o žijících lidech#Veřejné osoby "Je informace důležitá a ověřitelná? Pokud ne, vynechte ji." Daná informace je jistě ověřitelná. Ovšem o tom, zda je natolik důležitá, aby musela být v článku, se dá dost pochybovat. Příjem se v průběhu života mění a v případě ústavních činitelů je odvozen z předpisů. Mimochodem nějaká tabulka s platy by např. v článku o české vládě neškodila. Čunkův příjem by byl dostatečně důležitý pro uvedení v článku o něm, pokud by se kolem něj točila nějaká kauza (např. jeho příjem v okamžiku, kdy měl pobírat sociální dávky, což vzbudilo pozdější kontroverzi, už bych za důležitou informaci považoval). Ale plácnout ho do článku jen tak bez návaznosti na něco podstatného nepovažuji za přínosné, výsledek má pak nádech bulváru. --Beren 14. 1. 2009, 09:32 (UTC)

O tom bulváru by se dalo asi dlouze diskutovat, v případě takovéhoto posuzování by byl bulvár polovina en.wiki, protože ta občas prináší informace v dosti surové podobě (a myslím, že to funguje pro toho, kdo ty informace hledá a je mu putna, v jaké podobě je najde). Myslím že dostupnost informací by měla mít prioritu nad jejich "formátováním" či "podáním". To co udělal Mercy nepovažuji za šťastné, člověku dá přeci jen nějakou práci to info najít, zformátovat ho a umístit ho do encyklopedia a pak přijde adminský revert... Osobně si myslím, že platy vysokých ústavních činitelů (prezident, ministři, soudci etc. etc.) jsou natolik veřejné a důležité údaje, že ospravedlňování jejich vložení kamkoliv kde je to jen trochu relevantní je trochu zbytečné...--Kozuch 14. 1. 2009, 10:55 (UTC)

Nejprve technická: Mercy nepoužil adminský, ale běžný uživatelský revert. U správcovského revertu nelze pro jednotlivou editaci upravit standardní shrnutí ani během něj není možné provádět další úpravy v článku. A teď koncepční: založte třeba článek Plat českých ústavních činitelů, kde (pokud si s dohledáním dáte práci) můžete vedle encyklopedického textu vytvořit i tabulky, jak se plat v jednotlivých funkcích vyvíjel v čase. --Milda 14. 1. 2009, 11:11 (UTC)

Souhlas s tím, že plat by měl být u funkcí. --Tchoř 14. 1. 2009, 10:27 (UTC)

Ve zmiňovaném článku navíc mohla nevhodným umístěním informace vzniknout nedoložená souvislost, že Čunek se snažil udržet vládního křesla kvůli výši ministerského platu. Při té příležitosti si dovolím upozornit, že z článků o aktivních politicích (Topolánek, Bém, Paroubek, Klaus aj.) se ve snaze o aktuálnost (znáte projekt Wikizprávy?) vůbec stává snůška neutříděných informací, kde co dotyčný žbleptl a podobně, občas až bulvárního charakteru. Nezávidím našim nástupcům, až to budou po nás jednou čistit (rozumějte mazat nepodstatné informace) do podoby obvyklých biografických článků. --Milda 14. 1. 2009, 10:28 (UTC)

Jan Pavel II.

Začal jsem přepracovávat článek Jan Pavel II., ale jen jsem dodělal úvod, už je na něm NPOV, a to se zdůvodněním, že nevím, jestli se nad ním smát či zda raději plakat. Prosím o vyjádření: Diskuse:Jan Pavel II.#NPOV --Cinik 14. 1. 2009, 17:13 (UTC)

Nemají být komentáře vulgární

Jen by mě zajímalo jak zakročit když jsou komentáře vulgární.

buď je můžete smazat a nebo refraktorizovat. Správci pak uživatelé vkládající vulgarismy blokují na určitou dobu, aby se mohl takový uživatel srovnat. Pokud ne, je zde možno blokovat uživatele i natrvalo. --Chmee2 15. 1. 2009, 11:54 (UTC)

Noviny pod Ralskem

Vůbec mi nepřipadá, či připadá, ale nejsme necyklopedie vtipné Noviny pod Ralskem. Cedule, a jak někdo u čte noviny, nepatří do encyklopedie. A nic to neříká o obci. Bylo by docela zajímavé, kdyby autor, kterého lze snadno zjitit, totéž udělal v Řitce. Jinak příkladů jsou tisice, nevyfotím Sloup ve Sloupu, okno v Oknech atd. -- Tento nepodepsaný komentář přidal uživatel Mirek256 (diskuse • příspěvky)

No jako fotka je to v pohodě, mě se líbí. Ale nemyslím si, že by se to mělo dávat do infoboxu na stránkách obce. Tam by měla být určitě nějaká reprezentativnější fotografie obce. Doporučuji umístění fotografií v článku otočit. Do boxu lidovou architekturu, noviny doslovně jako doplňující ;-) Jedudědek 15. 1. 2009, 16:01 (UTC)

PS.: Co se týče okna v Oknech, jen počkej až se tam dostanu ;-) (když už fotim ty okna všude, že)

Podle mě takové vtipy do hesla ve Wikipedii nepatří vůbec. Encyklopedie je ze své podstaty suchá věc. Pro zábavu je necyklopedie. --egg ✉ 15. 1. 2009, 16:19 (UTC)

Rudolf Zahradník

Nevíte někdo něco bližšího o tom, jestli měl Rudolf Zahradník (dokonce) za socialismu šikanovat své podřízené? Mně se to nezdálo - stránka byla psána podivně, zejm. reference, de facto jedinou referencí, na níž je ale zmiňováno 91 článků, je tento web http://members.tripod.com/gamma_photon/, označený původně jako "Specifická www stránka o kritických aspektech", který uvádí konkrétní jména, např. jistého docenta Pancíře. Podle rozhovorů s R. Zahradníkem a ocenění od papeže a francouzské vlády aj. se mi to taky moc nezdá, Klaus tu Šolerovu interpelaci taky zazdil. Kdybyste o tom něco věděli, měli k tomu další zdroje, k tomu, "jak to tenkrát bylo" (jestli opravdu někoho utlačoval /a později se dejme tomu z Šavla stal Pavel/, nebo je to účelová interpretace někdejšího poslance za SPR-RSČ dr. Šolera apod.), budu rád za (pokud možno ozdrojované) úpravy. Víc viz historie článku. Díky--Jiří Janíček 15. 1. 2009, 15:29 (UTC)

Kyselina laurinová

Dotaz pro chemiky: je kyselina laurinová totéž co laurová? (Vypadá to ([5], [6] a [7] a interwiki), že jo - je třeba laurinová méně vhodný název, nebo jsou to názvy rovnocenné? Když už by byl redir z kys. laurinové na laurovou, hodil by se i článek o Sabině Laurinové:)--Jiří Janíček 15. 1. 2009, 15:34 (UTC)

Já myslím že "kyselina laurinová" je synonymum. Uhlíků má podle googlu určitě stejně. A polské označení „Kwas laurynowy“ můj názor taky podporuje. Hezký den, --Vojtech.dostal 18. 1. 2009, 08:26 (UTC)

Hudební slovník

Zdá se mi, že do encyklopedie nepatří třídílný slovník: Slovník hudebních termínů (A-H), Slovník hudebních termínů (I-Q), Slovník hudebních termínů (R-Z). Autor Tom778 založil totéž i ve slovenské verzi a hájí se tím, že v italské verzi to tak mají. Podle mě to není argument a odkazuji na podrobně rozepsané pravidlo Wikipedia is not a dictionary, kde se tučným písmem praví: Wikipedia is not a dictionary or a slang, jargon or usage guide. Podle mě takové věci patří na Wikislovník a ne sem. Jaký je názor ostatních? --egg ✉ 18. 1. 2009, 10:31 (UTC)

Můj plný souhlas - snad by se to dalo akceptovat v jednom článku s názvem Seznam hudebních pojmů ** --MiroslavJosef 18. 1. 2009, 10:33 (UTC)

Souhlasím s MiroslavemJosefem.--Kuvaly 18. 1. 2009, 11:04 (UTC)

Souhlasím s MiroslavemJosefem. --Elm 18. 1. 2009, 20:35 (UTC)

Souhlasím s eggem. --Ragimiri 18. 1. 2009, 15:14 (UTC)

Souhlasím s MiroslavemJosefem. Ať je to Seznam hudebních pojmů. Vladislav Židek 19. 1. 2009, 13:21 (UTC)

Muj článek

Pomoc poraďte mi co mám na tomhle článku špatně http://cs.wikipedia.org/wiki/Synyster_Gates díky moc.

Protože se třeba neumíš ani podepsat nebo nazvat kapitolu, můj článek může být cokoliv. Stylistika je za 4, gramatika za 2-. Přečti si nápovědu o stylu a hodně článků o muzice. Sorry, že jsem drsný, ale tohle není článek do encyklopedie, ale blogísek :-)--Yopie 22. 1. 2009, 23:17 (UTC)

Řeka svatého Jana

Zdravím, zde to jazykoví puristé zas jednou trošku přehání..Řeka svatého Jana, google to česky skoro nezná (kromě wiki) [8], anglicky už trošku ano "Saint+John+River"&btnG=Hledat&lr=lang cs. vyjadřuji jen svůj názor, s článkem nic dělat nebudu.--Mirek256 22. 1. 2009, 21:00 (UTC)

Když se to týká Ameriky a český název není vžitý, měl by se použít originální. A já název 'Řeka svatého Jana' nikdy neslyšel, kdo z Vás ano? - Tedy souhlasím s Mirkem. Vladislav Židek 23. 1. 2009, 09:42 (UTC)

Koukám, že Ti to nedalo a nakoec jsi ten článek přesunul. Osobně se domnívám, že český název je férovější s ohledem na to, že ta řeka protéká i územím, kde je oficiálním jazykem i francouzština a tudíž preferovat anglický název mi přijde nefér vůči francouzsky mluvícím obyvatelům té oblasti. --Tchoř 31. 1. 2009, 20:56 (UTC)

Pro Vás to asi nebude argument, ale nepřeložila to žádná jiká wiki, kromě české. Ze slovanských nikdo..Rusové, Ukrajinci a Poláci nechali anglický název. --Mirek256 31. 1. 2009, 21:02 (UTC)

Čistě pro úplnost: nevím, jestli se jedná spíš o překlad nebo spíš o historický název (pravděpodobně obojí), ale francouzská wiki ji má pojmenovanou francouzsky a latinská latinsky. --Tchoř 31. 1. 2009, 21:40 (UTC)

Historický název to není, to kolega Mircea překládá co se dá. Představte si, kdyby cizí wikipedie dělali totéž, a překládaly např. všechny města co u nás mají v názvu Most..pár jich je Most (rozcestník). To jsem dal jen jako příklad. Znovu píšu, nejsme tu od toho, abychom vymýšleli názvy řek, měst. Přece nepřeložíte Rio de Janiero, Springfield..příkladů si najdětě kolik chcete.--Mirek256 1. 2. 2009, 05:55 (UTC)

Připojuji ještě jednu poznámku, ve všech atlasech je řeka pojmenovaná Saint John, na Saint John River jsem to přejmenoval já, má ji tak pojmonovanou i Velká sovětská encyklopedie. Nejsme tu na vymýšlení zeměpisných jmen. Díval jsem se do Velkého atlasu světa z roku 1988, Školního zeměpisného atlasu z roku 1955, do Poznáváme svět Spojené státy americké z roku 72, do Kapesního atlasu světa od Kartografie z 1994 a a a do Kapesního atlasu světa od Marca Pola z roku 2004. Podle mě žádná řeka svatého Jana neexistuje.--Mirek256 31. 1. 2009, 21:20 (UTC)

To pochopitelně závisí na tom, jestli to bereme jako jméno, které nemá žádný smysl a význam, nebo jako označení, které má něco znamenat. Já osobně pokládám zachování významu za stejně důležité jako zachování z hlediska češtiny náhodných grafémů, kterými řeku označují místní. Váhání, čemu dát přednost, je samozřejmě věčné překladatelské dilema. Jak uvádím i jinde, pokud okolo řeky žijí různé oficiálně používané jazyky, jsem spíše pro zachování významu, protože mi to přijde spravedlivé vůči jednotlivým skupinám. --Tchoř 31. 1. 2009, 21:40 (UTC)

Dělal jsem i google test, a kromě řeky svatého Jana na wiki a diskuzi o ní to nic nenašlo, jen mi sem jaksi nejde dát link.--Mirek256 31. 1. 2009, 21:33 (UTC)

Klávesové zkratky

Bylo tu někdy slyšeno o tomto [9]? Zdá se, že mi to ještě nepodporujeme. Pokdu to není obtížné, byl bych pro to, abysme začli. --Nolanus ✉ C E 23. 1. 2009, 19:51 (UTC)

Také bych se za to přimlouval. --Ragimiri 23. 1. 2009, 20:24 (UTC)

Nolane, Ragimiri, podle zdrojáku ty zkratky podporujeme, možná ne ty blbosti typu 1 vyvolá nápovědu, ale jinak, je to tady a v některých prohlížečích to jde. V chrome to jde přes Alt + něco.--frettie.net 24. 1. 2009, 09:55 (UTC)

Ve skutečnosti se nejedná o žádný standard, nýbrž o jakousi sadu vodítek dobrovolně dodržovaných několika českými servery. Jinak MediaWiki sama o sobě podporuje značné množství klávesových zkratek (lze je najít v bublinové nápovědě při najetí nad různé ovládací prvky na stránkách).
— Danny B. | diskuse | mail | přehled příspěvků | 24. 1. 2009, 12:11 (UTC)

Rozcestník

Dotaz - zajímalo by mne, jak vytvořit rozcestník, odkazující na více významů slova. Děkuji, Hugo Draslík 25. 1. 2009, 18:06 (UTC)

Stačí založit klasicky nový článek, no něj odkazy na další stránky a úplně dospod šablonu {{rozcestník}}. Nebo zkopírujte kód některého již vytvořeného rozcestníku (např. Havraní skála), dle potřeb upravte a uložte na potřebném názvu. Zdravím, — Jagro 26. 1. 2009, 08:08 (UTC)

Vizte také Wikipedie:Rozcestníky, kde najdete podrobné informace o rozcestnících.--Sevela.p 26. 1. 2009, 12:56 (UTC)

Jedná se o reklamu?

Rád bych se zeptal kolegů, zda-li přidáním další charakteristiky Typ rakety: do šablony {{Infobox - tenista}}, tedy Wilson, Yonex atd., se jedná o reklamu či nikoli? S díky --Kacir 26. 1. 2009, 21:04 (UTC)

No, já si myslím, že určitě ne, ale bude tady víc názorů. Když nic jiného, tak jsou tady i články o firmách a taky to vadí jen některým.--frettie.net 26. 1. 2009, 23:43 (UTC)

Mě osobně to nepřijde jako reklama. Pokud tedy sportovec vybírá raketu a ne sponzorská firma dává sportovcovi raketu a tím se prezentuje. — Jagro 27. 1. 2009, 07:49 (UTC)

Jasný, a když třeba politik dostane úplatek a za to ho zavřou, tak to tam taky nenapíšeme, protože by to mohla být reklama pro tu firmu, co mu ten úplatek dala? :)--frettie.net 27. 1. 2009, 08:53 (UTC)

Díky za vyjádření. Já jsem stejného názoru, vždyť např. značek aut je zde také dosti. --Kacir 27. 1. 2009, 14:31 (UTC)

bylo by vhodné přidat heslo - Co je to projekt HAARP - já neumím editovat, posílám odkaz.

http://www.gewo.info/agentura/haarp__file_1.htm je možné napsat autorovi -na gewo.Svolení Vám dá. Přidávám též další literaturu k tomuto tématu: Nick Begich: Angels don¨t play this HAARP. -- Tento nepodepsaný komentář přidal(a) uživatel(ka) 85.207.165.150 (diskuse)

Unifikace názvů u článků obsahujících název státu USA

Diskuze přesunuta na diskuzní stránku článku Spojené státy americké.

Diskuze probíhá do 15. února 2009.

Omezení příspěvků nováčků

článek o eventuálním novém pravidlu od Jimba ... Co na to říkáte?--frettie.net 27. 1. 2009, 16:53 (UTC)

Wikipedie:Pod lípou (oznámení)#Návrh na kontrolu textů Wikipedie - Idnes.cz, --Podzemnik 27. 1. 2009, 17:48 (UTC)

Česko - Česká republika aneb "Vyrobeno v České republice Vyrobeno v Česku"

Nevím jak ostatní, ale já jsem občanem České republiky, ne Česka - Česko ani není na mapě. Podle mě je užívání slova Česko stejné, jako když někteří britové nebo američané říkají Československo. Taky to lidem docela vadí. A o to víc vadí, když máme na vlastní wikipedii špatný název České Republiky, a nechápu proč se zatím nic neděje. Kdo rozhodl že to bude Česko? Jeden, dva lidé? Zbytek je proti, takže podle mě je na místě udělat hlasování. Důvodů a argumentů jsem uvedl dost výše. Pokud se tak nestane, osobně přejmenuji Čínskou lidovou republiku na Čínu, a Jihoafrickou republiku na Jižní Afriku. A Spojené království na Velkou Británii, nebo "Britsko", protože zarputilým obhájcům slova Česko se líbí "ko" na konci názvu každého státu :) Jednoznačně to je největší ostuda české wikipedie - pokud je tu tak velký spor o užití slova, měli bysme se přiklonit k oficiálnímu názvu prozatím. Už opravdu nevím, kam se mám obrátit. Na diskuzních stránkách o tématu (Diskuse:Česko/Název nebo Diskuse:Spor o užití slova Česko) jsou stovky dobrých argumentů proč by to měla být Česká republika, zatímco pro název Česko jsem neviděl ani jeden argument - viděl jsem jich pár, ale žádný z nich nevystvětlil proč upřednostnit název Česko před Českou republikou. --Novis-M 28. 1. 2009, 17:43 (UTC)

Česko je geografický název, které jsou zde na Wikipedii preferovány. Nelíbí se mi to o nic více než vám, leč bohužel je to tak. Platí však konsensus, že lze ve článcích používat jak Česko, tak Česká republika. Jen je třeba zachovat jednotný styl označování. --Ragimiri 28. 1. 2009, 19:06 (UTC)

Česko je novodobý patvar, který se někteří lidé snaží prosazovat a donutit lidi, aby se v jazyce ujal. Mě se taky nelíbí. Jsem ho schopen tolerovat. Nejhorší je, když někdo se zabývá tím, že v článcích hromadně nahrazuje výraz Česká republika za Česko a na základě toho vznikají hádky, které ovádí od pořádné práce. Za to bych i blokoval. Já bych nechal lidi, ať si to mají ve "svých" článcích, jak chtějí.--Don Pedro 28. 1. 2009, 19:31 (UTC)

Mě momentálně nezajímají "jejich" články, ale nesprávně pojmenovaný článek "Česko"....zatím každý s kým jsem vedl takhle diskuzi tak souhlasil, tak proč to nepřejmenujeme? Název "Česko" bodá do očí a je opravdu odporný. Pokud wikipedie preferuje geografické názvy, tak tedy přejmenujme Spojené království na Velkou Británii, a už jak jsem říkal - ČLR na Čínu, a JAR na Jižní afriku. --Novis-M 28. 1. 2009, 19:45 (UTC)

Vybral jste si dost mizerné příklady, články Čína i Čínská lidová republika existují oba. Podobné řešení by bylo dobré i pro Česko - Českou republiku. --Jann 28. 1. 2009, 20:51 (UTC)

Spojené království a Velká Británie tu jsou taky oba, no a stejně tak Jihoafrická republika a Jižní Afrika ;-) Jedudědek 28. 1. 2009, 21:54 (UTC)

Pokud by se tahle otázka otevírala, tak bych se přikláněl k tomu, aby článek Česko pojednával o celé historii a geografii území, zatímco článek Česká republika by se specializoval na období od roku 1969, kdy dnešní státní útvar (tehdy pod mírně jiným názvem) vznikl, popřípadě od roku 1990, kdy dostal nynější název, a na skutečnosti, které souvisí specificky s tímto státním útvarem, nikoliv s dřívější minulostí Česka. Ale na tohle řešení bych nespěchal – klidně bych počkal, až nynější státní útvar zanikne rozpadem nebo sloučením anebo nějakým pučem, válkou či revolucí. Pak budeme mít historický nadhled. Zatím bych se držel praxe, kterou máme u většiny jiných států, kde v názvech článků většinou (kromě několika výjimečných případů, které jste pracně vyhledal) preferujeme geografický název před politickým.

Nesouhlasím zejména s tím, když někdo pomocí botů plošně opravuje odkazy mířící na redirect Česká republika, takže až by jednou skutečně vznikl zvlášť článek o Česku a zvlášť o České republice, bude nutné pracně procházet tisíce odkazů a hledat, který z nich se k čemu vztahuje. --ŠJů 28. 1. 2009, 21:48 (UTC)

To je doufám vtip s tím "až nynější státní útvar zanikne". Pokud preferujeme geografický název, tak se znovu ptám na Spojené království, Čínskou lidovou republiku, a Jihoafrickou republiku. --Novis-M 28. 1. 2009, 21:53 (UTC)

Tož tedy odpověď Jižní Afrika není to samé co Jihoafrická republika a Spojené království, což je zkrácený oficiální název Spojené království Velké Británie a Severního Irska, je sice často nazýván nesprávně Velká Británie, ale tento termín označuje i lecos jiného. Navíc, pakliže bychom přesunuli Spojené království na Velkou Británii, analogicky bychom museli přesunout Česko na Čechy, že;-) Jedudědek 28. 1. 2009, 22:04 (UTC)

Dokonce i podle OSN to je ČR - [10] nebo EU [11] :
Česká republika, oficiální název Česká republika
Slovensko, oficiální název Slovenská republika
--Novis-M 28. 1. 2009, 22:04 (UTC)

Drahý občane České republiky, seznam se prosím s oficiálním stanoviskem Ústavu pro jazyk český http://www.ujc.cas.cz/poradna/odpo.html#cesko , který by pro tebe, jako horlivého vlastence, měl být závazný. Jinak je to jen o osobním sympatiích a antipatiích. Nečtu zbytek diskuze, argumenty co podle koho je správně a co ne nepovažuju za nijak podstatné, když existuje názor autority. --Sidhe 11. 2. 2009, 16:09 (UTC)

Mně se to stanovisko ÚJČ nezdá vůbec jednoznačné. Zdá se mi, že umožňuje oba názvy. A to i s odkazem na patřičnou ČSN normu.Zagothal 12. 2. 2009, 08:21 (UTC)

Kategorie tykajici se CR

Budiz at tedy geograficky Cesko existuje, ale nektere kategorie tykajici se CR jsou nepresne a mely by se opravit. Napr.: Kategorie:Veřejná správa v Česku, Kategorie:Obce v Česku, Kategorie:Města v Česku atp. U samospravy je nevhodne pouzivat nazev Cesko, protoze je zakotvena (zakonnymi) pravnimi normamy. Navrhuji zmenu techto kategorii, tak aby obsahovaly Ceska republika a ne nepresne Cesko.--Bosquete 3. 2. 2009, 13:41 (UTC)

Přesně tak - u veřejných a státních instutucí bez výjimek bychom měli postupovat takto --MiroslavJosef 3. 2. 2009, 13:44 (UTC)

Nerozumím, v čem je název nepřesný. Může pod tímto názvem snad někdo mínit něco jiného než kdyby se použil politický název? Obce a města patří do geografie, nejsou to jen samosprávné jednotky státu. To budeme u všech států uvádět u jejich obcí politické názvy? To pak budou mít ty kategorie pěkně složité názvy. --Beren 3. 2. 2009, 17:07 (UTC)

Ale samospravne jednotky jsou to predevsim, konec koncu jsou zarazeny v kategorii Verejna sprava. Slozite nazvy? Jako v cem, ze napisem tri slova misto dvou, navic bezny uzivatel kategorie nepise a jen na ne "klika".

Respektive obce jsou v kategorii sidla, ktera je zarazena do kategorie Verejna sprava v Cesku. Dobre sidla jsou geografickym rozclenenim, ale pak nemaji co delat v kategorii Verejne spravy, kam maji byt zarazeny obce, okresy a kraje v Ceske republice. Obec je totiz zakladni jednotkou verejne spravy a verejna sprava je Ceske republiky ne Ceska! To je ta fakticka nepresnost, o ktere mluvim. --Bosquete 3. 2. 2009, 18:35 (UTC)--Bosquete 3. 2. 2009, 18:35 (UTC)

Veřejná správa v Česku je dobře. Mj. proto, že nikde není řečeno, že by tam nemohly být i věci historické - např. hesla o veřejné správě z doby ČSR etc. Taky mi přijde zajímavé, že např. u Slovenska to nikomu nevadí. Ale prostě, kdo chce psa být, hůl si vždycky najde.--Nolanus ✉ C E 3. 2. 2009, 22:24 (UTC)

Proti Slovensku nic nemam, ale moje vlast to neni (jiste jsou tu i Slovensti kolegove, kteri se proti tomu mohou ohradit, ale ja tomu nerozumim, co se u nich pouziva), a proto mi to u CR neni jedno. A tento argument se Slovenskem je ohrany, zkuste nejaky jiny. S historii to nema nic spolecneho, mam pocit, ze nectete. Jde o zakony ne geografii, proto je spravne CR a ne Cesko. O veřejné správě z doby ČSR tam klidne muze byt, ale tenkrat zas nebylo Cesko, takze to take neobstoji.--Bosquete 3. 2. 2009, 23:20 (UTC)

Popravdě řečeno si myslím, že na historické veřejné správy by měla být zvláštní kategorie vztahující se ke konkrétnímu státnímu celku, co tu v té době byl. Tyto pak mohou mít společnou nadkategorii, ale myslím, že se to vyplatí oddělit. Pro spoustu občanů tohoto státu je systém státní správy nepřehledný, bude fajn, když jim alespoň wikipedie pomůže se zorientovat. A plést to mícháním s historií mi nepřijde užitečné. --Tchoř 3. 2. 2009, 23:23 (UTC)

Samozřejmě, že Česko tenkrát bylo, ne že ne. --Nolanus ✉ C E 3. 2. 2009, 23:48 (UTC)

Rozhodně souhlasim s Tchořem, setreni prace je zbytecne. Koukam Nolane, ze opravdu dokazes dolozit sva tvrzeni:) Z ceho usuzujes, ze bylo? Jsi takovy druhy Hanka.:)--Bosquete 4. 2. 2009, 13:50 (UTC)

Dokládám svá tvrzení úplně stejně jako kdokoliv jiný zde. Doložit to by nebyl problém, ale myslím, že nápad, že česká země případně český státnost je stará 20 ket, je natolik unikátní, že potřebu dokazovat opak opravdu necítím. --Nolanus ✉ C E 4. 2. 2009, 22:28 (UTC)

Nejde mi vubec o to jak stare to je nebo neni, ja zde resim to, ze kategorie Verejna sprava Ceska a kategorie se statni spravou souvisejici (ty s Ceskem) jsou chybne.--Bosquete 4. 2. 2009, 22:34 (UTC)

Nikdo zde netvrdí, že česká země nebo česká státnost je stará 20 let - pojem Česko je starý zhruba dvacet let - před tím by Vás asi za něj zavřeli nebo ukamenovali ** O to tu jde ** Nedělejte ze sebe hloupého - jazykové paskvily typu Česko jsme tu netrpěli ** --MiroslavJosef 4. 2. 2009, 22:36 (UTC)

Buďte tak laskav a před vyslovováním takových kategorických soudů si přečtěte aspoň ty základní informace, které k tématu máme tady na Wikipedii. Slovo Česko je doloženo už v roce 1777 (byť tehdy ve významu Čechy) [12]. A třeba myšlenka, že Jána Kollára za „jazykový paskvil“ Slávy dcera („i jdou tedy k Česku naše hbité větrokoně z kraje zdejšího“) někdo zavřel nebo ukamenoval, ta už je dost sebevědomá… --Mormegil ✉ 5. 2. 2009, 09:11 (UTC)

Me se to jako kategoricky soud nezda, vzhledem k tomu, ze pan kolega Nolanus zacal diskuzi slovy "Veřejná správa v Česku je dobře". Ne, ze bych nebyla klidny clovek, ale jeho posledni zduvodneni me opravdu prekvapuji.

Je pravdou, ze pojem Cesko se pouziva poslednich dvacet let a byl rozsiren medii. Nikdo zde nezpochbnuje, ze nebyl nekdy pouzit. Ikdyz jeden dukaz psany snad starocesky je dost slaby, navic neni patrne odkud je. A pravdou je, ze v poslednim stoleti se temer nepouzival a nyni vyvolava ostre spory. Tvorbu pana Kollara soudit nemohu, ale rozhodne zil v dobe, kdy se bojovalo za cesky jazyk, takze ma na to pravo. Vam se snad libi dnes bezne pouzivani slov brífing ci míting?--Bosquete 5. 2. 2009, 12:33 (UTC)

@Mormegil: Ve větě, kde se vyskytnou větrokoně, se už může vyskytnout úplně cokoliv, taková slovotvorba, to je zkrátka právo básníka. Básníkům prostě taková slova jako větrokoně nebo Česko promíjíme. --Tchoř 5. 2. 2009, 17:10 (UTC)

Dotaz k vlastnímu výzkumu

Rád bych si ujasnil, zda se nemýlím v pravidlech. Je takovýto text:

V americkém lékařském časopise The Journal of the American Medical Association (JAMU) jsou publikovány desítky vědeckých studií, recensí knih a reakcí na různé články o ájurvédě.[13]

(včetně reference) vlastní výzkum a de facto i POV? Nebo se mýlím? --Formol 29. 1. 2009, 19:29 (UTC)

no nevím, dalo by se to považovat za ref, ale kdo určí, že ty články jsou "o ajurvédě". Mnohdy se jen toto slovo vyskytuje kdesi v textu, třeba jako zmínka. Navíc to je podle mě dost triviální informace, nedokážu si představit, že by tohle někoho zajímao. Takových periodik je spousta, nebo ne? --Vojtech.dostal 29. 1. 2009, 20:56 (UTC)

JAMA patří mezi špičku v medicínských časopisech. Ale skutečně to odkazuje na články (ale i komentáře, editoriály,....), které jen kdesi v textu mají zmínku, imho je to stejné jako reference odkazující na web knihovny. Další stránkou je manipulativnoust tohoto tvrzení; imho podsouvá, že někde v JAMA je nějaká vědecká (medicínská) studie zabývající se árjuvédou. --Formol 29. 1. 2009, 21:06 (UTC)

Formulace je chybná "...publikovány desítky vědeckých studií...o ájurvédě", 1) desítky?, odkaz hovoří celkem o 16 nalezených odkazech, 2) o samotné ájurvédě pojednávají snad dva nebo tři odkazy. --Kacir 29. 1. 2009, 21:13 (UTC)

Pokud je takévé tvrzení opravdu významné, volil bych spíše formulaci "o ajúrvédě byly dokonce publikovány články ve významných lékařských periodicích, jako je The Journal of the American Medical Association" a následně bych tam dal 2-3 reference přímo na tyto konkrétní články.--Vojtech.dostal 30. 1. 2009, 10:28 (UTC)

V každém nespecializovaném a dostatečně velkém lékařském časopise se v případě fulltextového vyhledávání najdou zmínky o většině běžných metod CAM. Jinak zajímavé je i spektrum těchto článků - 8 recenzí knih (z toho 5 o CAM víceméně povšechně, 1 o hinduistické bioetice a 1 o psychiatrii/citována samostatně/), 3 články (2 original contribution, 1 letter) o těžkých kovech v arjuvédských preparátech (jeden je citován samostatně), 3 články o terapeutickém použití fytofarmaka Commiphora mumul (guggul v árjuvédě) (1 original contribution, 1 letter), jedna víceméně úvaha o demarkaci CAM a jeden editoriál (this week in JAMA). Přesto mi jde i o obecnou věc - má smysl u článků, o jejichž encyklopedické významnosti nikdo nepochybuje, porušvat pravidlo žádného vlastního výzkumu (vlastně "zkoumat", jak se k tomu staví JAMA)? A to pomíjím fakt, že míra desinterpretace překračuje tolerovatelné meze--Formol 30. 1. 2009, 11:54 (UTC)

Tvrzení, že někde bylo něco publikováno není vlastní výzkum, to konstatování zjevné věci. Jde jen o to, zda je významné, že to bylo publikováno, a zda je to vhodně formulované. Jinak by bylo lepší používat českých pojmů a ne zbytečně zkratek z angličtiny typu CAM, které si pak člověk musí dohledávat. --Dezidor 30. 1. 2009, 12:29 (UTC)

Nechápu, jak ti může vadit CAM (Complementary and Alternative Medicine), když ti nevadí reference, kterou si musí pro ověření čtenář celou projet a vyhodnotit;-) Navíc pokus o nějakou interpretaci pohledu JAMA (tahle zkratka se běžně používá) už imho vlastním výzkumem je, protože data nějakým netriviálním způsobem interpretuje (zde navíc zcela chybně - zabývají se árjuvédou). Ostatně, doporučuji si do fulltextu zadat např. pojem "shit" - přestože má tři reference, nelze ho pokládat za medicínsky významné (např. v shit-testu provedeném v British Medical Journal poráží shit árjuvéhu v poměru 25:20). Závěrem imho je to, že bez interpretace je výsledek k ničemu (viz. shit v BMJ), interpretace je vlastním výzkumem. --Formol 30. 1. 2009, 12:45 (UTC)

Přečti si mou odpověď ještě jednou. Konkrétně její část Jde jen o to, zda je významné, že to bylo publikováno, a zda je to vhodně formulované. Pokud by docházelo k posunu významu a vlastní interpretaci, asi to vhodně formulované nebude. Zkratky typu CAM v diskusích vadí, jelikož ne každý zná jejich význam (a musí si to pak zbytečně dohledávat) a navíc to (oproti zde uvedenému příkladu JAMA) používáš i tam, kde není výše viditelně uveden plný význam zkratky. --Dezidor 30. 1. 2009, 12:54 (UTC)

(1) Příklad shit v British Medical Journal (BMJ) ukazuje, že tato reference nedokazuje bez interpretace téměř nic (jen to, že o ájurvédě "se ví" - a to lze dokázat korektní citací konkrétních textů). Kdybyby totiž takový způsob referencí byl správný, bylo zcela korektní tvrzení, že podle BMJ (časopis minimálně srovnatelný s JAMA) je hovno 1,25x významnější než ájurvéda. (2) K posunu významu zcela jasně dochází (stačí se podívat na to, co je nalezeno).--Formol 30. 1. 2009, 13:11 (UTC)

Petice za změnu legislativy

Nezaložíme petici na změnu legislativy v tom směru, že média (foto, video) vyprodukovaná státem by měla jít automaticky do Public Domain? Po státních webech se válí občas zajímavé věci, leč použitelné pro Wikipedii to není...--Kozuch 30. 1. 2009, 13:39 (UTC)

Myslím, že nyní by bylo rozumější oslovit některé instituce, ať to jako volné dílo deklarují. --Dezidor 30. 1. 2009, 13:41 (UTC)

První na ráně je zde především ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy a druhé po něm pak ministerstvo kultury --MiroslavJosef 30. 1. 2009, 13:48 (UTC)

To je dost možná dobrej nápad. Jakým stylem se to dá uskutečnit? OTRS?--Kozuch 30. 1. 2009, 14:02 (UTC)

Mám zkušenost, že třeba s Ministerstvem obrany se domluvit dá, onehdy jsem s nimi vedl debatu ohledně fotky Parkanové + commons:Category:Czech Army in ISAF, kterou jsem dostal a k tomu přihodili i stránky, kde je spousta materiálů pod svobodnou licencí. Něco jsem pak natahal na Commons. Myslim si že než petice, to chce zkusit psát emaily na zodpovědná místa. Předem ale říkám, že často narazíme, podobně jako např. s národním archivem, kde nemůžou fotky uvolnit, jak jsem se dozvěděl, když jsem to s nimi cca před rokem řešil --Chmee2 30. 1. 2009, 14:10 (UTC)

Zahlédl jsem tvoje fotky natahané z MO, ale že jsi to přímo domluvil, to je teda dobrej kumšt. Teď nově se dá taky něco ulovit na www.eu2009.cz ([14]), ale moc toho není. Nabízí se tada nějaký místo na koordinaci těchto aktivit?--Kozuch 30. 1. 2009, 14:17 (UTC)

Související problém s Commons

Ono by stálo za to, kdyby na Commons existovalo něco jako Flickrrewiew i pro soubory z jiných zdrojů než Flickru. Když ministerstvo po čase změní web a historie nebude v archive.org, kdo a jak má tamním mistrům mazačům dokazovat, že tam povolení před několika lety opravdu bylo... Neznám moc tamní mechanismy, ale někdo by jim to měl navrhout. --Dezidor 30. 1. 2009, 14:48 (UTC)

nechat si to potvrzovat OTRS? --Chmee2 30. 1. 2009, 14:53 (UTC)

To možná taky, ale to nevyřeší situaci, když na zdrojové stránce obrázek (či jejich sada) prostě nebude a ty nebudeš mít prostředek, jak dokázst, že tam ten konkrétní obrázek prostě byl. --Dezidor 30. 1. 2009, 14:57 (UTC)

chápu to tak, že důkazem by bylo, že to viděli spolehlivý lidi z OTRS --Chmee2 30. 1. 2009, 15:13 (UTC)

Hraniční přechody

Mám jeden dotaz, má cenu po vstupu do Schengenu psát město má hraniční přechod do Německa atd? Když se hranice dají přejít kdekoliv v lese a je to zákonné? Není to je jen síla zvyku? Ptám se názor komunity.--Mirek256 3. 2. 2009, 16:51 (UTC)

Dle mého názoru, to význam má, protože stát může přejít (dočasně) do jiného režimu v rámci Schengenu, kdy zavede hraniční kontroly a propustnost státní hranice sníží. Pokud si vzpomínám, tak se k tomu relativně nedávno uchýlila Belgie či Itálie. Pak tyto přechody nabývají na významu viz např. zde. --Kacir 3. 2. 2009, 18:42 (UTC)

Jentak mimochodem, a opravdu je stát zřídí v těch zničených či odvezených "budovách" (pronajatý bych pochopil), pak už to asi význam nemá, navíc dá se to kdykoliv aktualizovat--Horst 3. 2. 2009, 18:48 (UTC)

Jestliže je město na (u) státní hranice, kde byl hraniční přechod, pak je rozhodně dobře to zmínit. Při obnovení kontrol dochází k obnovení hraniční činnosti - kontroly, tedy tyto přechodové cesty snad nezůstávají prázdné, ale jsou znovu dočasně obsazeny příslušnými útvary. to v jaké formě už nehraje roli. --Kacir 3. 2. 2009, 18:52 (UTC)

Infobox

Byl by prosím někdo tak hodný a přidal k tomuhle zvířeti infobox? Zachraňoval jsem to jako subpahýl, ale v těch infoboxech furt dost plavu. Děkuji předem někomu za pomoc --Chmee2 3. 2. 2009, 19:50 (UTC)

Desetileté děti píší na Wikipedii o Antichartě

(přeneseno z diskusní stránky článku Golden Kids --MiroslavJosef 4. 2. 2009, 10:15 (UTC)) Pokud si vzpomínám, tak v době kdy se podepisovala tzv.Anticharta jsme byli s bratrem a s Bacily v Berlíně. Náš manažer Hanuš Bunzel se nám pak přiznal, že nechtěl mít problémy s agenturou a v Praze v Divadle hudby vlastnoručně podepsal bratra pod Antichartu. Helenka v té době byla na turné v Polsku a pravděpodobně to s jejím podpisem dopadlo podobně. Od kolegů, kteří byli v Praze vím, že jako doklad o podepsání Anticharty posloužily podpisy na presenční listině. Nikdo tenkrát netušil, co se na aktivech v Národním divadle a v Divadle hudby bude řešit. Praktiky komunistické propagandy byly všeobecně známy a tak se divím, že se v dnešní době s těmito fakty ještě takto nakládá. Hanuš by nám určitě měl co vyprávět, ale Sametové revoluce se nedožil a svá tajemství si vzal do hrobu. Jan Neckář 4.2.2009

Se zdroji lze samozřejmě psát o libovolné době. Husitství počítám nezažil nikdo z přispěvatelů :) Ale jak říkám, je třeba důrazně dbát na Wikipedie:Ověřitelnost a na Wikipedie:Žádný vlastní výzkum. --Tlusťa 4. 2. 2009, 10:20 (UTC)

Nejde vůbec o zdroje - psát o tak závažných věcech by měli pouze lidé zralí a zkušení - já sám jsem byl v roce 1977 v prvním ročníku ny vysoké škole a je velice pravděpodobné, že něco podobného jako Antichartu jsem také podepsal, kdo tu dobu nezažil na vlastní kůži by o ní psát vůbec neměl, natož pak člověk v dětském věku, to je doslova katastrofa ... ! ** je to jedna z velkých slabin Wikipedie ** --MiroslavJosef 4. 2. 2009, 22:32 (UTC)

Naprostý souhlas. Navrhuju proto smazat všechny články o historii před rokem 1900. Přece, kdo ty doby nezažil, nemá nám o tom co vykládat.:) --Nolanus ✉ C E 4. 2. 2009, 23:44 (UTC)

Je naprosto irelevantní, jestli článek píše 10-ti lettý mládenec nebo 60-ti lettý pamětník, zdrojovat musí oba. Pokud tvrdíte, že o závažných věcech by měli psát pouze zralí a zkušení to časem může dojít k tomu, že nebudu moci editovat články s tématikou železnice, protože v tomto směru nemám vystudovanou žádnou školu... — Jagro 6. 2. 2009, 02:14 (UTC)

Nemá smysl se dívat do občanského průkazu, jestli nejsem ještě dětinský nebo už senilní. Je však nutné se před každou editací ptát sám sebe, zda jsem problematiku nastudoval tak, že mohu přispět do encyklopedie. Citát: „Skupina byla pěveckým triem a dodnes se skládá se ze tří členů …“ je dokladem toho, že si takovou otázku zakladatel článku nepoložil. Znovu se tu projevuje jeden z velkých problémů Wikipedie – někteří wikipedisté si neuvědomují, že přispívají do encyklopedie, případně ji redukují na encyklopedii dětskou nebo bulvární. --Luboš Pruner 6. 2. 2009, 07:55 (UTC)

Možná, ale takový přístup normální lidi odrazuje, člověk musí mít hroší kůži, aby vydržel urážky a chování některých expertů. Člověk napíše nějaký článek, má tam nějakou chybu a nedej bože nemá zdroj, nějakej rychlokvaška (ti zkušenější už ají povětšinou rozum) mu tam hodí nějakou oblíbenou zkratku, kterou se naučil používat a vzrušuje ho a napíše třeba NPOV a co ten člověk má dělat? Pošle wiki do prdele.--frettie.net 6. 2. 2009, 09:15 (UTC)

Wikipedie je otevřená encyklopedie. Tudíž nemůžeme uzavřít některé články na editaci, proto že do nich píší lidé kteří dobu nezažili. --Kuvaly|d|p| 13. 2. 2009, 12:54 (UTC)

Mapka rozsireni lva

Jako neodbornik se domnivam, ze nez stavajici mapka rozsireni, ktera zachycuje jen ruzne africke poddruhy, je lepsi dat do clanku mapku,

The habitat of the Asiatic lion is very small

ktera zachycuje i lva perskeho/asijskeho/indickeho (vsichni jsou to panthera leo). Podle stavajici mapky to vypada, ze lvi ziji jen v Africe (coz jsem si dosdu taky myslel:). Obrazek jsem nasel zde. Souhlasite-li, tak tu zamenu prosim provedte, mne se to nepodarilo. Maji to takhle kupodivu i na en, v tamni diskusi uz si toho taky nekdo vsiml [15], v clanku to ale (bez zduvodneni v diskusi) neopravili. Je problem ve formatu obrazku (png x jpg) pro infobox? Jestli ano, primlouvam se za vlozeni toho obrazku aspon mimo infobox.--Jiří Janíček 4. 2. 2009, 19:08 (UTC)

Vloženo.--Jann 4. 2. 2009, 19:16 (UTC)

Díky.--Jiří Janíček 8. 2. 2009, 17:07 (UTC)

Žádost o hlasování

Rád bych požádal o založení hlasování, a to na problém, jak by měly býti na wikipedii pojmenovány články pojednávající o státu, zda například geografický název: Česko , Německo, nebo politický, tzn Česká republika, Spolková republika Německo. Poslední a jediné hlasování, a ještě navíc pouze na téma Česko vs Česká republika, bylo v roce 2006, a za tu dobu se komunita masivně rozrostla. Nápad vyplynul na Diskuse:Česko/Název. Zde prosím nepište své názory na tento problém, založil jsem toto podtéma pouze jako žádost o hlasování. Díky. --Evzenecek 5. 2. 2009, 22:06 (UTC)

měly by rozhodovat argumenty. Nikoliv populismus. --Chmee2 5. 2. 2009, 22:11 (UTC)

kromě argumentů také jazykový cit, úcta k mateřštině a zdravý selský rozum, toto vše zde velmi často citelně postrádám --MiroslavJosef 5. 2. 2009, 22:15 (UTC)

Mám návrh, co to třeba střídat co měsíc? Měsíc Česko, měsíc Česká republika a všichni budou happy :) --Adam Zivner 7. 2. 2009, 20:35 (UTC)

A co takhle založit články dva a když by někdo zeditoval ten první, zanesla by se úprava i do toho druhého? :) Popřípadě naopak, ty články by mohly soupeřit, který bude lepší. :) — Jagro 7. 2. 2009, 20:45 (UTC)

Žádost o vyjádření komunity se podává jako Wikipedie:Žádost o komentář. --egg ✉ 7. 2. 2009, 20:40 (UTC)

Zahraniční literatura

Zdravím, chtěl bych poukázat na jeden množící se zlozvyk u překladů, jako zdroj či literaturu udávat knížky, které nemá ani Národní knihovna. Zrovna u článku, u kterého jsem jsi toho všiml, to není zapotřebí Aljašský poloostrov. Sice si ji mohu objednat ve slevě u Amazonu, či jinde, ale nezdá se mi to pravé ořechové. --Mirek256 8. 2. 2009, 15:29 (UTC)

Abych se přiznal, tak na tom nevidím nic moc špatného - např. pokud dotyčný z knihy čerpal a použil ji jako základní informaci. Navíc podle oboru ji nemusí mít Národní knihovna, ale třeba Knihovna Akademie věd (nebo jednotlivé ústavy), takže bych byl opatrný s tvrzením, že knihy, které nemá Národní knihovna, jsou nedostupné. --Formol 8. 2. 2009, 16:34 (UTC)

Dotyčný z ní podle mého názoru nečerpal, pouze opsal literaturu v tomto případě z německé wikipedie.--Mirek256 8. 2. 2009, 16:43 (UTC)

Já jsem myslel, že do kolonky Literatura se můžou psát jak zdroje, z nichž bylo čerpáno (pokud je dotyčný nechce dát jako konkrétní reference do referencí, což by bylo lepší), tak obecně literatura, která k tématu vyšla, není to tak? Tak že by byla třeba škoda, aby ve článku o Fillovi nebyla jeho největší monografie, která u nás nedávno vyšla (proto jsem ji tam přidal) - že to funguje také jako výběrová bibliografie (Further reading). Myslím že jo a snad mi to i někdo potvrdil... Ten wikipostup (pravidla) zase jako obvykle nemůžu najít. I když je pravda, že tato schizofrenie je asi na škodu a bylo by lépe, aby existovaly dvě jasně významově oddělené kolonky - na zdroje a na bibliografii (krom konkrétních referencí, které asi má smysl nechat vydělené).--Jiří Janíček 8. 2. 2009, 17:07 (UTC)

U překladů mě nejvíce míchá, když tam dotyčný nevloží šablonu Překlad, protože pak není jasné, jestli byli ty informace napsány různými autory nezávisle na sobě, a mají tedy pravděpodobně větší relevanci, nebo jestli sice jsou ve čtyřech velkých wikipediích, ale proto, že jedna to opsala od druhé, aniž by to autoři uvedli. Což je markantní hlavně tehdy, když nejsou v žádné verzi pro danou informaci reference, což je častý případ. Člověku by to ušetřilo pátrání...--Jiří Janíček 8. 2. 2009, 17:12 (UTC)

Jenže ve vašem případě se jedná o literaturu, která je dostupná, pravděpodobně si ji i v knihovně ve větším městě mohu půjčit, je česká, a asi půjde i normálně koupit. A čtenář si bude mocu jednoduše informace ověřit, což není případ té knížky, která je uvedená u hesla Aljašský poloostrov - Šablonu překlad tam autor dal, je tam napsano, že jde o překlad z de a en wiki. Dokonce jsem musel přeložit popisek obrázku, ale to nic. Jenže jiné knížky jsou dostupné v ČR, jiné v Německu a jiné v USA. Existují i české průvodce o Aljašce, ale je pro trošku divné, dávat jako literaturu knížky, které jsem neviděl. Já to aspoň nedělám.--Mirek256 8. 2. 2009, 17:36 (UTC)

Tak třeba je autor viděl... Dávat to jako zdroje by bylo divné a jako literaturu bych to dával (jestli tedy funguje i jako ta bibliografie, což mi zatím nikdo nepotvrdil) asi spíš v nějakém odůvodněném případě, např. že by tak dobrá/taková kniha v ČZ o nebo k tématu nevyšla/nebyla dostupná, jinak to nedává smysl.--Jiří Janíček 8. 2. 2009, 19:35 (UTC)

Tak teď jsem se na ten článek podíval, a v případě jako je tento, kdy jde o překlad a autor tam uvede i odkud, je zejména při absenci referencí jak v předloze, tak v cílovém textu (více nebo méně prostý překlad) zkopírování i literatury jako obdoby zdroje naprosto v pořádku a naopak prospěšné... Navíc ještě ke všemu když jde o článek z dneška a autor to teprve přeložil, časem tam nějakou vhodnější literaturu třeba někdo dodá... Překvapuje mě, že se nad tímto pozastavujete.--Jiří Janíček 8. 2. 2009, 19:38 (UTC)

Významnost firem

S kolegou Formolem jsme se neshodli v této diskusi na významu nakladatelství. Podle mého názoru by mělo pro takovou firmu platit stejné kritérium významnosti jako pro jakoukoliv jinou: 2 nezávislé netriviální zdroje. Kolega hájí názor, že u nakladadelství stačí tisícové náklady několika odborných časopisů a nezávislé netriviální zdroje netřeba. Nechce se mi kvůli tomu zakládat Žok, ale rád bych si poslechl argumenty dalších wikipedistů. Sám jsem na vážkách jestli hájit pravidlo, nebo iniciovat vytvoření nějakého doporučení pro tento obor. Tohle beru jako průzkum názorů (prozatím bez jakéhokoliv hlasování) --Postrach 9. 2. 2009, 11:26 (UTC)

probráno u nakladatelství Psyché viz diskuze a hlasování....nebyl dosažen koncesus...podle mě je to nevýznamné ale poslední hlasování bylotéměř 50:50. ŽoK na to téma myslím nebyl a vzhledem ke sporům by se možná speciálně pro nakladatelství hodil, ale IMHO dopadne tak, že se má každé posuzovat jednotlivě--H11 9. 2. 2009, 11:37 (UTC)

Podle mne má kolega Formol zcela jednoznačně pravdu. --Cinik 9. 2. 2009, 11:50 (UTC)

S nakladatelstvími je samozřejmě problém, nějaká kritéria by být měla - například alespoň dva roky existence a alespoň 20 vydaných titulů, celoroční systematická nakladatelská činnost (tedy nikolivěk nárazově či příležitostně) ** --MiroslavJosef 9. 2. 2009, 12:02 (UTC)

Pokud se v tom orientujete, nechcete sepsat nějaký návrh doporučení? Aby se předešlo dalším zbytečným sporům v budoucnu... --Formol 9. 2. 2009, 12:20 (UTC)

Popřemýšlím o tom, přes den v práci to dělat nemohu a večer už bývám hodně unavený - jedině o víkendech ** zdravím --MiroslavJosef 9. 2. 2009, 12:24 (UTC)

Imho by tady měla mít článek každá firma, která už není uplně malá (takže ne one-man show a živnostníci), ale firmy, který jsou regionálního významu určitě.--frettie.net 9. 2. 2009, 13:54 (UTC)

Není problém napsat článek o čemkoli, ale podmínka 2NNVZ vychází z toho, aby se informace dali ověřit (byly "pravdivé") pokud najdeš regionální firmu a nemáš k ní NNVZ zdroje z čehož můžeš vycházet..buď z vlastní zkušenosti (Wikipedie:Žádný vlastní výzkum), nebo z nějakých zavislých matriálů (oficiální stránky) jenomže jak posoudíš nakolik jsou informace "pravdivé", článek by pak zněl firma o sobě tvrdí, že má 10 zaměstanců...--H11 9. 2. 2009, 14:02 (UTC)

Podle mne o každé firmě vč.oněch nakladatelství lze nalést 2NNVZ přes Internet a to vůbec nejsme zvyklí hledat oborové věstníky, katalogy v papírové podobě. V tomto smyslu má kolega Postrach pravdu, měřme všem heslům stejně. Problém u firemních hesel je spíše panická hrůza, že heslo o firmě je jeho vždy reklamou. Kdybychom tu měli těch českých firem alespoň 2-5000 (tj.zlomek existujících a zaniklých), tuto obavu odbouráme. A to jsme nicka proti okolnímu světu, zvenčí tu máme firem také poskrovnu.--Zákupák 9. 2. 2009, 15:29 (UTC)

No - já se pokouším vždy, než dám takovouhle žádost (případně nejpozději těsně před jejím připomenutím), nějaké netriviální zdroje sám najít. Zde jsem tomu poctivě asi 20min. věnoval. A nic. Možná jsem jen špatně hledal, tohle by měl ale dělat vkladatel článku místo hledání výmluv. Osobně si myslím, že tu hesla o těch nakladatelstvích místo mají, ale v původní formě to byl jen soubor externích odkazů, víceméně duplikující interní firemní rozcestník na interní firemní weby těch časopisů a to bylo rozhodně špatně. Ani teď to není nic moc. --Postrach 9. 2. 2009, 18:52 (UTC)

další nakladatelství Krystal OP--H11 9. 2. 2009, 20:14 (UTC)

A další - Grada;-) Tudy prostě cesta nevede, jedinou rozumnou cestou je definovat zástupná kritéria (speciálně pro nakladatelství) (doba trvání, objem produkce,...), hyperkorektnost je kontraproduktivní. --Formol 9. 2. 2009, 20:37 (UTC)

Gradu jsem ti zazdrojova. Podle mne 2NNVZ fungují i na nakladatelství. Je to firma jako každá jiná.--H11 9. 2. 2009, 20:45 (UTC)

Tak jak je možné, že i když podle tebe fungují, tak nelze (a snaha byla) nalézt takové zdroje pro imho největšího českého vydavatele lékařských časopisů? Ostatně, sebereference jsou v takovéto situaci tolerovány i na anglické Wikipedii (např. en:Category:BioMed Central journals).--Formol 9. 2. 2009, 21:01 (UTC)

který máš na mysli? ja tukl na par a NNVZ zdroje tam jsou--H11 9. 2. 2009, 21:04 (UTC)

http://en.wikipedia.org/wiki/BMC_Systems_Biology tady je i "vyhruzna" šablona, jinak najdeš vždy článek kde nejsou uvedeny, kde to zatím nikoho netrápilo...--H11 9. 2. 2009, 21:09 (UTC)

2 Postrach: Možná že vkladatel článku použil místo úřednické hlavy zdravý rozum a Wikipedie:Nevšímejte si žádných pravidel. --Formol 9. 2. 2009, 20:37 (UTC)

Myslím, že pravidlo o nezávislých zdrojích je pro naše účely celkem zdravě rozumné. Tvrzení, že tudy cesta nevede, myslím přesvědčivě vyvrátil kolega H11 na Vámi vybraném příkladu nakladatelství Grada. --Postrach 9. 2. 2009, 21:25 (UTC)

Grada byl pokus o vtip;-) Skutečným argumentem je to, že podle bezmyšlenkovité aplikace 2NNVZ je největší český vydavatel lékařských časopisů encyklopedicky nevýznamný. Ono se dobře "dokazuje" kruhem (vyhodíme vše, co mená 2NNVZ a pak má vše enc. významné 2NNVZ). --Formol 10. 2. 2009, 07:15 (UTC)

Nejde o důkaz kruhem. Protože je vždy druhá možnost: dohledat ty dva zdroje jako u té Grady. U lékařského vydavatelství jsem se o to pokoušel, ale marně -doplnil jsem proto alespoň obchodní věstník.

Mimochodem: dodal jste nikoliv jednoho, ale dva vydavatele. Je tedy enc. významný i ten druhý? A co nějaký třetí, čtvrtý či padesátý? Je významný i největší (druhý třetí, ...) vydavatel časopisů v nějakém jiném oboru? Argumentem o velikosti ve svém oboru bude totiž možné zaštítit i heslo o chalupníkovi, který bude největším vydavatelem občasníku v oboru o Kozí Lhotě a okolí. Proto mi i v těchto případech připadá jako nejrozumnější držet se obecného pravidla 2NNVZ, které odfiltruje nevýznamné subjekty a navíc zajistí i ověření údajů. --Postrach 10. 2. 2009, 10:43 (UTC)

V čem je problém podle H11

Jak naložit s firmami, které sami o sobě encyklopedickou významnost nesplňují, ale jejich produkty (at už je to cokoliv) ano. Na toto téma bych vedl nové doporučení, či ŽoK--H11 9. 2. 2009, 21:17 (UTC)

Doporučuju, abys ho prostě a jednoduše zkusil sepsat. Ze ŽoKu pravidlo vzejde málokdy, takže je třeba, aby se někdo chopil iniciativy. A to pravděpodobně ten, kdo považuje za nutné problém řešit. Okino 9. 2. 2009, 21:26 (UTC)

Já, ale sám nevím, jestli je firma produkující encyklopedicky významný produkt je opravdu encyklopedicky významná nebo není. Je to podnět k diskuzi....--H11 9. 2. 2009, 21:39 (UTC)

Obecně asi taková firma významná být nemusí. Rohlík encyklopedicky významný je, ale každá pekárna nikoliv. Pokud je něco výrobek jen jediné firmy, lze firmu dát jako poznámku do článku o výrobku. Příkladem budiž třeba Merkur (stavebnice).

U těch nakladatelství, která se řeší výše, lze brát existenci článku jako zastřešení těch časopisů. Otázkou je, jestli by to elegantněji nevyřešil článek Seznam českých lékařských časopisů, který ta hesla zatím z větší části suplují. --Postrach 9. 2. 2009, 22:11 (UTC)

Rohlík je logicky k Pekárna, to není argumentem, ale dobrý tip na to co do doporučení dát.--H11 10. 2. 2009, 00:16 (UTC)

Rohlík a pekárna významné jsou, ale nejspíš už nikoliv "Patentní dvakrát zahnutý Čiperův rohlíček" nebo "Pekárna pana Vomáčky v Horní Dolní" To jsem měl na mysli tím, že ne každá pekárna je významná. Opět mi uvedení 2 nez. zdrojů připadá jako dobré kritérium, jak to odlišit. --Postrach 10. 2. 2009, 07:01 (UTC)

jistě ale pekárna pana Vomáčky zřejmě nevyrabí encyklopedicky významný (2NNVZ) Vomáčkův rohlík, a pokud by onen rohlík byl e.významný je e.významná ona pekárna nebo ne?--H11 10. 2. 2009, 10:53 (UTC)

Pakliže zdroje hovoří o pekárně jen v souvislosti s rohlíkem, tak ne a jen zmínit ve článku jako výrobce. Pakliže o pekárně zdroje hovoří i v jiných encyklopedicky významných souvislostech, tak ano. Dle mého názoru ;-) Jedudědek 10. 2. 2009, 12:01 (UTC)

Pokud se 2NNVZ zdroje o encyklopedicky významném rohlíku zmiňují o pekárně jen triviálně, pak vůči pekárně to nejsou NNVZ (protože vzhledem k ní nejsou netriviální). Podobně jako u encyklopedicky významné osoby nejsou automaticky encyklopedicky významní její rodiče, tak nemusí být encyklopedicky významná pekárna jen proto, že má encyklopedicky významný výrobek. --Beren 10. 2. 2009, 12:19 (UTC)

Kolega Jedudědek to popsal přesně: důležité je, o kom (o čem) hovoří zdroje. Pokud převratný Vomáčkův rohlík bude odborně rozpitván v řadě publikací, a o Panu Vomáčkovi se z nezávislých zdrojů dozvíme jen to, že jej vyrábí, zůstane Vomáčka v encyklopedii jen ve formě informace u svého rohlíku. --Postrach 10. 2. 2009, 12:12 (UTC)

Seznamy, např. Seznam lékařů, kdo je to lékař?

Jaký je záměr Seznamů, např. Seznamu českých lékařů, a jejich rozdíl oproti kategoriím? Má to být seznam nějaký reprezentativní, nebo všech lékařů? Jestli všech, je tedy optimální postup tam nasypat všechny z oné kategorie (nejde to dělat i nějak automaticky průběžně (bot))?

Ještě mě napadlo, jaká je definice toho, kdo je to lékař - jestli jen ten, kdo to povolání vykonává, nebo každý, kdo absolvoval medicínu (obdržel titul MUDr. nebo jeho ekvivalenty), ale toto povolání nevykonává nebo ani nikdy nevykonával (což je myslím případ např. R. Bahboucha)?

Přičemž osoby, které léčí bez lékařského titulu lékaři nejsou, že ano, ale nejspíš léčitelé nebo tak něco (mám na mysli moderní dobu - nebo to platí i pro středověk (neřkuli starověk, ale to jsem sem ani tahat nechtěl:).

Ještě mě napadlo, zda by vzhledem k zásadní (v tradičním pohledu) odlišnosti předmětu jejich zkoumání oproti ostatním specializacím nemělo smysl udělat zvláštní seznam pro psychiatry?--Jiří Janíček 8. 2. 2009, 19:54 (UTC)

O kategorizaci lidí zde byla na konci loňského roku vedena Žádost o komentář, kterou jsem uzavřel v prosinci 2008 (lze jí dohledat v Archivu ŽOKů)... z ní vyplynul návrh na vznik doporučení, které je dnes ve fázi Návrhu doporučení, viz Wikipedie:Kategorizace lidí. U seznamů osob, ministrů atd. se jedná o možnou duplicitu s kategoriemi. Lékařem v ČR je právě ten, kdo vystuduje lékařskou fakultu vysoké školy (magisterský program: všeobecné lékařství (nebo preventivní lékařství) či mu je uznán takový diplom ze zahraničí. To se vztahuje i do minulosti. Psychiatrie je jedním z oborů lékařství, lze vytvořit subkategorii (k dnešním existujícím Anatomové, ...). Jiná věc je u psychologů, kteří lékaři nejsou. --Kacir 8. 2. 2009, 20:06 (UTC)

Klinickým psychologům a klinickým logopedům, kteří mívají titul PhDr. nebo PaeDr. samořejmě přídomek "lékař" nepřísluší, to jsou, řečeno dikci Všeobecné zdravotní pojišťovny "jiní vysokoškolsky vzdělaní zdravotníci" (patří sem i např. i biochemikové z laboratoří, ketří mohou být ing. nebo RNDr. ** Jinak seznam lékařů je IMHO značně problematický stejně jako jejich kategorizace podle jednotlivých lékařských fakult ** Chtělo by to v tomto případě patrně trochu více střízlivosti a méně fantazie ** Lékařů jest mnoho, na Wiki stejně všichni být ani nemohou, jenom ti něčím opravdu zajímaví či výjimeční ** --MiroslavJosef 8. 2. 2009, 20:18 (UTC)

Ano, na wiki mají místo jen encyklopedicky významné osoby (schválně neříkám lékaři), protože ve zmiňovaném ŽOKu převážil názor, že lékaři jsou jednou ze specifických skupin (kdo takové skupiny určuje není jasné?), a tedy jako lékaře lze klasifikovat i encyklopedicky nevýznamné lékaře, kteří se ovšem proslavili v jiných oborech (spisovatelé Vančura atd.). Toto je jeden z věčných sporů wikipedie. --Kacir 8. 2. 2009, 20:26 (UTC)

@Kacir: Ok, pak to zkusím dohledat. Tak podle mě tam správně má být duplicita nutně, protože přece nebudu do článku o lékaři nedávat kategorii Lékař jenom proto, že ho plánuji dát do Seznamu lékařů.... Jinak tos mi připomněl další důležitou věc, co zubaři (program zubní lékařství nebo tak něco, většina z nich titul MUDr.), jsou to (pro nás:) lékaři, nebo ne?--Jiří Janíček 8. 2. 2009, 20:38 (UTC)

@MiroslavJosef: Samozřejmě že psychologové nejsou lékaři, to jsem tady snad já ani nikdo jiný netvrdil (čili ta střízlivost...?). Nicméně R. Bahbouch sice pracuje jako psycholog, psychologii také jako jeden z více oborů vystudoval, ale vystudoval i medicínu a má i titul MUDr. - je tedy lékař, nebo ne? (Když jste zmínil ty logopedy, napadá mě ještě nestor české logopedie MUDr. PhDr. Miloš Sovák - potenciálně by mohla padnout stejná otázka.) Jinak s tím, že vytváření seznamů je problematické, nemá-li jít o všechny v dané kategorii, samozřejmě nelze než souhlasit.--Jiří Janíček 8. 2. 2009, 20:38 (UTC)

Má-li titul MUDr. pak ho lze kategorizovat i do Seznamu lékařů (R. Bahbouch, Sovák). Duplicita je na wiki v seznamech a odpovídajících kategoriích velmi častá. Zubaři mající titul MUDr. či nově MDDr. jsou taktéž klasifikovatelní do Seznamu lékařů (zubní lékaři, stomatologie je obor lékařství, nemýlím-li se např. doc. Ramba je zubař, vhodnějším seznamem by však byl samostatný Seznam či kategorie pro zubaře.) --Kacir 8. 2. 2009, 20:58 (UTC)

Proč tady pořád padá slovo kategorizovat? Seznam je přece něco jiného než kategorie, proto ani upozornění na předchozí diskuze ke kategoriím nemá význam.

Rozdíl mezi seznamama a kategoriema: seznam může /a měl by/ obsahovat i další stručné informace o subjektech, to kategorie nemůže; seznam může být libovolně dlouhý, u kategorií je snaha, pokud přesáhne určitou velikost, ji rozdělit do menších kategorií; v seznamu je možné si vyhrát s grafikou; a nakonec v seznamu se není nutné se ohlížet na věci, jež bývají kritzovány u kategorií - např. seznamy můžou jít klidně do detajlů /pokud by to byly kategorie, mohly by jich být u některých článků moc a tím by se staly nepřehlednýma/ a v seznamu můžou být i lidi, u nichž se v kategoriích dohodlo, že se tam dávat nebudou /třeba ty lékaři, co se proslavili jinak - ovšemže je vhodná nějaká poznámka/.

A jen pro úplnost pro začátečníky: i seznamy by měly být samozřejmě dobře kategorizovány; seznamy kategorií tu naopak zatím nebylo zvykem dělat, ale za určitých okolností si i to dokážu představit. --Nolanus ✉ C E 10. 2. 2009, 00:02 (UTC)

Slušnosť nebo nechápavost

správca:Wikipedista:Mercy, redaktor:Wikipedista:Milda Konanie týchto redaktorov (ak sú to redaktori) nesvedčí o tom že by sa tak mali správať. Pridal som do Portál:Obsah obrázky vzhľadom k tomu, že všetky poráli obsahujú obrázky v lište odkazujúcej na portál.

• http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Port%C3%A1l:Obsah&diff=next&oldid=3563396
• http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Port%C3%A1l:Obsah&diff=next&oldid=3608918
  • Verze 3608918 uživatele Tom778 (diskuse) zrušena, fuj, vždyť se to pak nedá číst)

Ale s takýmto detinským tvrdením to správca! vrátil späť. Napísal som mu tam brýle. Reakciu na jeho vystúpenie. Vrátil som to späť. Dal som tam šablónu pracuje se {{pracuje se}} a pridal v abecednom poradí. Lenže túto zas ignoral daľší redaktor, ktorý to vrátil zpäť.

• http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Port%C3%A1l:Obsah&diff=next&oldid=3609021
• http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Port%C3%A1l:Obsah&diff=prev&oldid=3609121
• Prečo vyšie spomenutý správca vrátil späť bez podložených argumentov. Prečo vyyšie spomenutý redaktor vrátil späť článok so šablónou pracuje se pritom si nevšimol ža je tam napríklad pridaný Portál:Psi?

• Porušenie pravidiel:
  • Wikipedie:Předpokládejte dobrou vůli
  • Wikipedie:Žádné osobní útoky
  • Načo slúži šablóna {{pracuje se}} ?
  • Ak je nápísané na každom portáli Seznam všech portálů české Wikipedie --> Portál:Obsah prečo je zavadzajúci článok ak nie je podľa abecedy (seznam) len v kontexte vrátenie úprav článku ?

• Ak by redaktor vrátil úpravy bez obrázkov tak by sa to dalo pochopiť ale on vrátil napr. aj informáciu o portále psi a ignoroval šablónu pracuje se.
• Ak by správca nereagoval detinsky ale by nápísal by napr. že v danej úprave to pôsobí menej čitatelnejšie, dalo by sa to pochopiť.
  • Ale nedá sa pochopiť takéto ich správenie.--Tom778 11. 2. 2009, 09:38 (UTC)

V situaci, kdy v rámci rozsáhlých zbytečných, neužitečných, ba dokonce škodlivých úprav, po kterých je stránka o poznání nepřehlednější a ošklivější, uděláte jednu malou užitečnou úpravu (přidání nového portálu), je nutné počítat s tím, že vaše úpravy může někdo zrevertovat jako celek. Kdybyste nejprve přidal odkaz na portál Psi a pak teprve začal dělat z obsahové stránky cirkus, dalo by se revertovat opatrněji.

Před vaším zásahem byla stránka maximálně přehledná, pouze jeden obrázek pro každou tématickou skupinu portálů. Přidání několika desítek obrázků přehlednosti výrazně uškodilo (a stejně na těch pidiobrázích není nic vidět). Jak jsem napsal ve shrnutí revertu, Wikipedie není cirkus. Wikipedie má poskytovat přístupným způsobem informace. Pestrobarevné stránky přeplněné obrázky můžete tvořit na freehostingu.

Šablona {{Pracuje se}} slouží k tomu, aby poskytla čas na užitečnou práci bez hrozby editačních konfliktů, ne na to, abyste jejím vložením „zakázal“ ostatním napravovat to, co jste pokazil. --Milda 11. 2. 2009, 09:58 (UTC)

Ak ste niečo pokazil tak ste to bol vy. Ak sa vám nepáčili úpravy obrázkov tak ste to mal lepšie pozrieť „nespáchať“ takúto vec. Nikto nič šablónou pracuje se nezakazuje je aj pre takých ignorantov šablóny ako previedol tento redaktor. Mohol ste upraviť stránku po odstránení šablóny. Kde je nápríklad informácia o Portáli Psi, atď. ak niečo „pokazíte“ tažko to hádzať na iného.--Tom778 11. 2. 2009, 10:18 (UTC)

Nechápu, proč se rozčilujete. Přeplácání obrázky se asi líbí jen vám (ano, také si myslím, že je to čuněčina); navíc větší zásah do takovéto stránky jste měl předem projednat na diskuzní stránce. --Formol 11. 2. 2009, 10:37 (UTC)

Ide o to ak mali proti tomu námietky tak to mohli urobiť aj ináč. Prečo sú tam obrázky portálov: literatury, historie...--Tom778 11. 2. 2009, 10:46 (UTC)

Jen dodám, ve vyjádření "fuj, vždyť se to pak nedá číst" nevidím žádný osobní útok ani nepředpokládání dobré vůle. Jedná se o můj vlastní názor na vzhled stránky po Vaší editaci. Revertoval jsem editaci, která z přehledné stránky udělala naprosto nepřehlednou. -- Mercy (☎|✍) 11. 2. 2009, 10:53 (UTC)

Ad shrnutí:asi to šlo napsat o fous zdvořileji. A bylo by dobré příště dát sušší shrnutí. (ne cirkus, ale to, že se snížila přehlednost).

Ad obrázky: i já si myslím, že je to s nimi ošklivější a hůře čitelné - obrázky mají jiné rozměry než text, rozbijí ho do nepřehlednosti. --Postrach 11. 2. 2009, 10:56 (UTC)

Zpět k věcné podstatě - chcete-li mít ikonky všude (dodávám, že já ne), doporučuji Vám navrhnout hlasování o nové podobě, ať se přesvědčíte, jakou má tato změna podporu. Přesto bych rád jednu změnu uvítal (a neumím ji sám realizovat) - nelíbí se mi u skupiny portálů HISTORIE ikona se ZEMĚPISNÝMI časovými pásmy - nenašel by někdo vhodnější (ta u vlastního portálu Historie taky není zrovna nejlepší). --Petr Karel 11. 2. 2009, 10:56 (UTC)

Asi by bylo vhodné dodat, že všeho moc škodí a když je něčeho moc, tak je toho příliš. Skoro každý obrázek je lepší než 2000 slov, ale příliš mnoho obrázků slova přehlušuje ** Chtělo by Tome to trošku více uvažovat a přemýšlet ** --MiroslavJosef 11. 2. 2009, 11:05 (UTC)

Ale robil som to s tým vedomím ak sa nebude páčiť viacerým (nebol som si istý že to je ono, ale ak už boli obrázky k tým kategóriam čo tam boli tak som myslel že by to takto bolo objektívnejšie) ako dvom tak tam obrázky nepridám. Ale redaktor to vrátil zpäť až potom čo tam bola šablona pracuje se. Tak mohol napísať mne do diskusie a abolo by to celé ináč. Iné je ak by tam tá šablona nebola a on to vrátil. Mohol som urobiť len skúšku. No ale zas podľa abecedy to nie je zlé. Chcel som pretvoriť tabuľku podľa abecedy v článku:Wikipedie:Wikiportál len neviem ako by sa to dalo, bez porušenia tejto tabuľky - farba apod.Napr ako je to tu: sk:Encyklika. Tak som to dal do PORTÁL: OBSAH – seznam všech portálů české Wikipedie. Imho určite nie je dobré zaradiť pivo do záľub. Možo týto budú oponovať: Obrázok Beer belly Všade inde by to bolo zaradené pod Gastronomie alebo Jídlo a nápoje, napr portály v en, de, fr...

--Tom778 11. 2. 2009, 13:10 (UTC)

Mistrovství světa v lyžování - Liberec 2009

... začíná za pár dní. Wikipedisté z Liberce a okolí s foťákama, zkuste se tam zajít podívat a zdokumentovat důležité okamžiky - jedná se o významnou událost světového významu... Nechal jsem vzkazy na relevantních stránkách, předpokládám ale, že tady si toho všimne víc lidí. Díky. --Vejvančický 12. 2. 2009, 13:03 (UTC)

Mirek Topolánek

Může se prosím vás někdo zkušenější podívat na dvě verze o které se vede spor u tohot článku. Jedna je kde se rozepisuje vše podle mého názoru i tam kde by měly být samostatné články a druhá je kde všechny informace jsou zachovány, ale zestručněny do jedné věty + zdroj a nebo případně odkaz na článek. --Medmic 12. 2. 2009, 21:13 (UTC)

Podstránky portálů a projektů

Má někdo výhrady k tomu, abych spáchal informační šablonu do "provozních" podstránek portálů a do projektů, která by upozorňovala na to, že obsah stránky není článkem Wikipedie? Jde mi např. o seznamy vhodných zdrojů informací (vhodnost je POV účastníků, navíc se prakticky nedá odzdrojovat), pracovní definice oblasti zájmu (např. víceméně "SciPOV", záměrně pomíjející kritiky a kritiky kritiků a kritiky kritiků kritiků,...)? Jednalo by se např. o text.: Tato stránka není článkem Wikipedie, slouží pouze jako pomůcka pro autory. Informace zde uvedené nemusejí splňovat požadavky kladené na článek. --Formol 13. 2. 2009, 08:42 (UTC)

Souhlasím, dobrý nápad.--Kuvaly|d|p| 13. 2. 2009, 12:43 (UTC)

Bylo by možné uvést nějaké konkrétní příklady, kde by byla šablona vložena? --Daniel Baránek 13. 2. 2009, 13:12 (UTC)

Například Portál:Medicína/Zdrojování (víceméně subjektivní výběr), možná i Wikipedie:WikiProjekt Alternativní medicína (SciPOV) --Formol 13. 2. 2009, 19:41 (UTC)

IMHO je to nesmysl, kazdy pozna, ze stranka neni clanek, nedelejme z uzivatelu debily. Navic by takovouto sablonou bylo treba osablonovat velke mnozstvi clanku, naprosto zbytecne. Nikdy s tim problem nebyl, je to ve stylu vymyslim problem a pak na nej vymyslim reseni. --Vrba 14. 2. 2009, 11:57 (UTC)

Souhlasím s Vrbou, že je to zbytečné. Je jasné, že obsahem encyklopedie je pouze hlavní jmenný prostor a co je mimo, nějakým pravidlům podléhá, ale ne až tak striktním. To bysme mohli tu šablonu začít lepit na vše od diskusí a ŽoKů přes UP až po portály atd. — Jagro 14. 2. 2009, 12:01 (UTC)

Představa, že někdo, kdo nemá s Wikipedií nic společného (a takových lidí je kupodivu většina), se dostane cestou vyhledávače na "článek připomínající" text a ihned pozná, že není v hlavním jmenném prostoru (resp. že vůbec bude znát ten pojem), je hodně naivní. --Formol 14. 2. 2009, 12:07 (UTC)

Zatím to pořád vypadá, jak to říká Vrba: Vymyslím problém a pak řešení na něj. Nebo ten problém skutečně existuje? Konkrétně. Žádné kdyby náhodou. --Daniel Baránek 14. 2. 2009, 12:59 (UTC)

Nejprve obecná otázka: jaký je rozdíl mezi vymyšlením si problému a nalezení potenciálního problému? Problémem by mohl být např. výše uvedený seznam zdrojů - vytvořený je na základě vlastních znalostí a zkušeností (tedy v rozporu s pravidly) Wikipedie. Přitom jde o druhý odkaz v Google po zadání dotazu česky psané odborné časopisy (bez uvozovek). Takový člověk by měl být explicitně upozorněn, že obsah není v souladu s očekávanými pravidly Wikipedie. Pokud je konkrétním myšleno "Pepíček Vomáčků 13.13.2008 v 13:54 hledat xxxx a našel xxxx mimo jmenný prostor Wikipedie a byl tím uveden v omyl, což dotvrzují zdroje xxx a xxx", pak nelze z pochopitelných důvodů sloužit. --Formol 14. 2. 2009, 14:21 (UTC)

Podjatost a editování článků

Jenom se chci zeptat, co si myslíte, o situaci, kdy Cinik vede mediální spor s Církví československou husitskou a zároveň edituje článek o ní, a to dodáváním odkazů na kritické články a mazáním externích odkazů. Minimálně mi příjde neetické a porušující NPOV, aby někdo byl v prokazatelném negativním postoji z osobních důvodů a zároveň editoval článek o "svém nepříteli". --Yopie 14. 2. 2009, 13:45 (UTC)

Tento dotaz je značně zavádějící. Realita je taková, že žádný spor s CČH nevedu. Vedu spor pouze s redakcí jedněch z jejích novin. Tvrzení, že kvůli tomu nemohu editovat článek o CČH je vyložený nesmysl - jednak článek není o Českém zápase, ale o CČH, jednak i kdyby tomu tak nebylo, stejně by to pravidla wikipedie nezakazovala. A teď dále. Externí odkazy, které jsem smazal, nemají v článku co dělat. Není normální, aby se do EO článku o církvi dávaly kromě odkazu na oficiální stránky církve ještě stránky jednotlivých diecézí (nemá to tak žádná), tím spíše, že se na ně dá dostat z odkazovaných hlavních stránek. Nemá to tak žádná církev a není to zvykem ani u článků jiných témat. Nebo tu někde máme okres a v jeho externích odkazech odkazy na všechny města? Myslím, že je zřejmé, že zd nejde o žádné moje osobní důvody, ale o prosazování zásad, které jsou na wikipedii normální a že právě Yopie se tu snaží prosadit nestandardní zacházení s článkem a namísto aby pro toto řešení předložil nějaké smysluplné odůvodnění, tak se snaží vyřadit oponenta, který své důvody řádně uvedl, z editování článku. --Cinik 14. 2. 2009, 14:33 (UTC)

Nechápu proč někomu zakazovat editaci článku, jen proto že s někým vede spor. Jsme otevřená encyklopedie, ne encyklopedie pro vybrané editory.--Kuvaly|d|p| 14. 2. 2009, 16:02 (UTC)

Je to dokonce dobře, když wikipedisté píší články o tématu, o které se zajímají a ve kterém se orientují. Jestli dokážou psát do encyklopedie nestranně je věc jiná. Sice si myslím, že NPOV není Cinikova nejsilnější stránka, ale bylo by lépe místo podezření z podjatosti dát k diskusi nezávisle na sobě dvě konkrétní otázky: jestli v tom článku mají být externí odkazy na jednotlivé diecéze a jestli tam mají být ty odkazy na kritické články. Do toho článku jsem se teď ani nedíval, ale podle vašeho popisu bych se tentokrát zřejmě v obou otázkách přiklonil spíše k Cinikovu názoru, aniž bych Yopieho představu považoval za vyloženě špatnou. Odkazy na jednotlivé diecéze jsou asi spíš nadbytečné, ale určitě mohou být užitečné řádkové reference k jednotlivým informacím. --ŠJů 14. 2. 2009, 16:17 (UTC)

Vzdáleně se toho týká naše doporučení propagační článek, i když vlastně v opačném gardu. Případně můžete pro poučení, byť pro nás nezávazně, nahlédnout na anglickou variantu tohoto doporučení, nazvanou případněji Conflict of Interest. Okino 14. 2. 2009, 16:35 (UTC)

Conflict of Interest je to, co mi tady chybí. Cinik je nepochybně vůči CČSH osobně zaujatý, a jak ho všichni známe, tak s NPOV má značné problémy. Nechci, aby byl blokován, ale měl by se nad sebou vážně zamyslet, a říct si "Hádám se s nimi, tak o nich nebudu chvilku psát na Wiki". Tak by to aspoň udělal každý slušný člověk, nechal by vychladnout vášně. Mimochodem, žádné doporučení nebo pravidlo, týkající se Cinikova pojetí externích odkazů jsem nenašel, a to po důkladném pročtení Wikipedie:EO, naopak, mám pocit, že mě WP:EO v mém názoru podporuje. Mimochodem, argument, že jiné články o círvích tyty externí odkazyx je zcela zcestný, je to důvod tam odkyzy přidat, a ne je jinde mazat. --Yopie 14. 2. 2009, 16:56 (UTC)

Zajímalo by mě jak nepochybně zaujatý. Sám napsal že má spor pouze s redakcí jedněch jejich novin. --Kuvaly|d|p| 14. 2. 2009, 17:19 (UTC)

Jak jsem již napsal: tvrzení, že jsem proti CČH zaujatý, nemá reálný základ. Tečka. S tou církví žádný spor nevedu a nikdy jsem nevedl. Spor mám pouze s redakcí jednohop z jejích časopisů, který se navíc netýká církve, ale čistě novinářské etiky. Článek nepojednává ani o daném časopise, ani o novinářské etice. --Cinik 14. 2. 2009, 17:52

(UTC)

Spor máš s redakcí oficiálního časopisu církve, to je rozdíl proti "jednoho z", kdyby jsi měl spor se "Zpravodajem NO v Kotěhůlkách", tak je to o trochu míň horší. Ciniku, vzhledem k tvé dobře známé historii, bych se zamyslel a řekl bych si "Mám já to zapotřebí?". Je tady spousta článků, kde je třeba tvé, nepochybně erudované ruky, není dokončen přehled papežů, o RC řádech a kongregacích toho taky není moc... Howg. --Yopie 14. 2. 2009, 19:12 (UTC)

CČH má vícero oficiálních časopisů. Opravdu přemýšlím, mám-li zapotřebí snášet tohle šikanování. Tvé tvrzení prostě nemá žádný reálný základ a svůj přístup k článku nejsi schopen obhájit. Tečka. --Cinik 14. 2. 2009, 19:26 (UTC)

A dupy dupy dup, Ciniku, i ty snad dobře víš, že máš problémy s udržením nervů na uzdě, tak víš co bys mohl udělat, aby ses nemusel trápit s takovým hádáním tady a obhajováním děsných nepravd? Buď skončit na wikipedii, což už se párkraát stalo, co pamatuju a nebo bys mohl prostě na týden dva skákat na jedné noze -> chci říct hádat se o etický problém s OFICIÁLN9m časopisem nějaké církve. Shodou okolností nějaké, kterou nemáš rád a kterou jako extrémně zaslepený katolík nemůžeš vystát.--frettie.net 15. 2. 2009, 10:18 (UTC)

Problem by mel resit ZoK a upozornuji, ze diskusi ctu a ze bych nerad aby se v ni vyskytl nejaky dalsi osobni utok. --Vrba 15. 2. 2009, 10:25 (UTC)

Méně sporů a více konstruktivnosti prospívá celé Wikipedii a nejen jí. Docela by mne zajímalo, co panu kolegiv Cinikovi vlastně říká pojem ekumenismus, protože to je je IMHO jediná reálná cesta v před pro všechny křesťany světa ** --MiroslavJosef 15. 2. 2009, 10:39 (UTC)

GaAs

Proč má arzenid galitý uveden ,, bod varu 100% kyseliny" a navíc teplotu varu nižší, než bod tání? (nějaký omyl) Idiotronic@seznam.cz -- Tento nepodepsaný komentář přidal(a) uživatel(ka) 88.102.33.122 (diskuse) přesunuto z Wikipedie:Pod lípou (oznámení)

Po upozornění Packy na mé diskusní stránce se jedná o článek Galliumarsenid. --Harold 15. 2. 2009, 10:08 (UTC)

Domnívám se, že teplota varu není známa, leč proč je uvedena kyselina (která?), to netuším. --Ragimiri 15. 2. 2009, 13:15 (UTC)

Místopisné rozlišovače

Teprve teď jsem si všiml, že my Češi se používáním rozlišovačů až extrémně vymykáme praxi běžné na ostatních projektech, zejména anglojazyčných. Je sice pravda, že každá jazyková verze Wikipedie může mít svoje zvláštnosti, ale Češi svoje zvyky nejvíce přenášejí i do anglické Wikipedie a Commons.

Konkrétně jde o to, že na anglické Wikipedii a na Commons převažuje praxe, že místopisné rozlišovače se oddělují čárkou, zatímco jen "typové" rozlišovače se dávají do závorek. Prozkoumal jsem v anglické Wikipedii kategorie obcí, vesnic a měst a zjistil, že používání rozlišovačů u českých vesnic je anomálií oproti téměř všem ostatním státům, snad s výjimkou Bosny a Hercegoviny. U ostatních států se místopisné rozlišovače v závorce vyskytují spíš výjimečně a ojediněle a převažují ty s čárkou. Z toho usuzuji, že Češi se obecným standardům Wikipedie v tomto ohledu vymykají opravdu nejvíce a nejinvazivněji ze všech jazyků.

Uvědomuji si, že jakákoliv změna praxe na české Wikipedii by byla velmi rozsáhlá a leckomu by připadala zbytečná nebo dokonce k horšímu (ostatně i já jsem si hodně zvykl na závorky, a "světová" praxe je ovlivněná místními zejména americkými zvyklostmi). Proto se jen orientačně ptám: diskutovalo se někdy někde o možném sjednocení české praxe s anglickou? Zvažovaly se někdy argumenty pro a proti? A neměli bychom si tedy alespoň důrazněji připomenout, že v anglické Wikipedii a v Commons jsou jiné standardy než zde? --ŠJů 15. 2. 2009, 10:30 (UTC)

Nebudeme, doufám, oživovat myšlenkový proud Na EN wiki to tak mají. :) --Ragimiri 15. 2. 2009, 13:12 (UTC)

Nemusíme. Spíš bychom mohli podiskutovat o tom, jak je to na dalších jazykových verzích, jestli má smysl se snažit o nějakou mezinárodní jednotnost, jak vůbec došlo k té rozdílnosti a jestli chceme naše české zvyklosti i nadále exportovat ve vztahu k českým tématům (místopisu) i do anglojazyčných projektů, třeba na Commons. A taky bychom mohli zvážit, jaké způsoby převažují v českém prostředí mimo Wikipedii. --ŠJů 15. 2. 2009, 14:57 (UTC)

Co já vím, resp. mám představu, tak jde spíš o zvláštnost en.wiki /a tak trochu angličtiny, praxe v angličtině/ a do commons to taky preslo z en.wiki. Bylo by nejdřív třeba právě ukázat, jak je to jinde, mimo angličtinu. --Nolanus ✉ C E 16. 2. 2009, 18:55 (UTC)

Moje rada - nedávejte to sem, nejsme Američani. U nich je tento rozlišovač běžná praxe, která se používá třeba i u zahraničí, u nás ne. Vypadaá to naopak jako by dotyčný autor neuměl text přeložit. --Aktron (d|p) 16. 2. 2009, 18:58 (UTC)

Jako Aktron. Verze s čárkama u nás nejsou obvyklé. U nás je to podobné jako na de-wiki, kde je třeba Malta (Kärnten). Praxe en-wiki je prostě praxe en-wiki, nikoli však "světovou praxí". --Daniel Baránek 16. 2. 2009, 19:07 (UTC)

Souhlasím s Nolanem a Aktronem. V češtině takový formát není zvykem, objevuje se jen v překladech z angličtiny. --Beren 16. 2. 2009, 19:09 (UTC)

Cinikohysterie

Zdravím, poměrně dost mě začíná znepokojovat to, co se poslední dobou odehrává okolo kdečeho co Cinik napíše. Ať už si za to může sám nebo nikoliv, považovat příspěvky typu [16] za osobní útok je velmi zvláštní a hraničí to se stihomamem. Jak může být osobním útokem vyjádření prostého podivu nad tím, že jakýkoliv zkušený uživatel přišel s nějakou nepříliš dobrou myšlenkou? Kdybych Chmeeho2 neznal, udiví mě to také. Na tom přece není nic špatného. O tom přece není zakázané psát. Nikoho ten příspěvek nenapadá a nevšiml jsem si, že by to byť i třeba samotného Chmeeho2 na kterého to bylo mířeno přinejhorším obecně uráželo. V čem je tedy problém?

Pozoruji, že jakoby se začaly objevovat obecné tendence k hysterickým reakcím na cokoliv k čemu se Cinik jakýmkoliv způsobem opováží vyjádřit. Kdy jediným kritériem je jeho jméno a to, že by se to, co napsal, při vysokém stupni předpokládání zlé vůle eventuelně mohlo týkat nějaké konkrétní osoby. Výsledkem je jeho podrážděná reakce a logicky následuje konflikt. Jistě, je to důsledek jím způsobených problémů a konfliktů z minulosti, že se stalo rozšířeným zvykem považovat kdeco co provede automaticky za špatné. To však vůbec nic neříká o tom, že to objektivně špatné je a už vůbec nic o tom, že to také špatně myslel. Právě díky takovémuto způsobu uvažování konflikty vznikají. A to nejen na wiki. Pár milionů mrtvých by o tom mohlo vyprávět.

Nenacházím to poprvé, už jsem se s tím setkal jinde. Za tyhle konflikty pak nemusí moci on, ale také my sami. (Packo a další…) Připisovat je automaticky jen a jen jemu je ovšem také oblíbený národní sport. Smutné je, že se v některých ohledech tak trochu podobá nechtěnému (kolektivnímu) stalkingu.

Zpytujme, prosím, svědomí a hlavně se alespoň pokusme předpokládat dobrou vůli. Mé názory na to, co Cinik dělá se v mnohém blíží více například Vrbově vnímání než vnímání jeho, ale toto spravedlivé není. Kdyby to napsal kdokoliv jiný méně konfliktní, neozve se nikdo. Jsem na wiki dost dlouho na to, abych si tím byl téměř jist. A to je špatně. Opravdu špatně. Ať už je postiženým kdokoliv.

Uzavřená bouřlivá a problematická arbitráž ještě neznamená, že je někdo vtělené Zlo. Byl bych velmi nerad, kdybychom k takovémuto způsobu uvažování zklouzli. U Cinika to hrozí zjevně výrazně. Ještě jednou prosím, dejme na to pozor a nepřipusťme to. Každý sám za sebe a ve svém svědomí.

Děkuji.

--Martin Kozák 16. 2. 2009, 00:21 (UTC)

Souhlasím s Martinem, ani mě se to nelíbí, myslím, že jsem to i párkrát dal najevo. Jirka O. 16. 2. 2009, 01:34 (UTC)

Martine, nemyslím, že by se nikdo neozval, na většinu provokací od Cinika (ano, věřím, že většinou jsou to provokace) jsou cílené ne osobní, ale trollské (oblíbené, typicky české slovo používané na cs.wiki) bourání morálky. Většina takovýchto hlasování, žádostí o komentáč, diskuzí, ... jsou zbytečné texty, který se tady nemají řešit a mohly by se řešit na nějakém dementním fóru typu "chcu-se-hádat-a-ne-dělat-něco-smysluplného.cz" Víš co, takhle to odvádí pozornost od normální práce a když sem přijde nějakej normální člověk, kterej nezná cinika a další provokatéry, tak si po přečtení pár diskuzí řekne, že jsme banda kreténů, kteří se neumí nad ničím dohodnout a všude se vztekají.

Zkrátka, Cinik by se měl krotit, když ví, jak to má a že se prostě "neumí chovat a neumí se hlídat". Taky mi vadí, když někdo řekne "dobře ty!", ale většinu těch lií, kteří to řeknou, za to nesepsuju. Protože se umím udržet a nemusím se vztekat za každou cenu. Takže, chování Cinika hraničí s blbým demolováním morálky.--frettie.net 16. 2. 2009, 08:38 (UTC)

Jenže já nemluvil o všech, já mluvil o tomto a některých podobných dalších případech na které jsem narazil v minulosti. (Konkrétně už si je nepamatuji.) Ano, právěže věříš, že jsou to provokace. Věříš… Ony mnohdy jsou. Jenže mnohdy také ne. Přesto se vždy někdo musí ozvat protože místo toho, aby uvažoval racionálně a v kontextu, místo toho, aby předpokládal dobrou vůli (kdy se pak najednou ty „hrozné věci“ vyjeví býti zcela v pohodě), věří…

Ozval jsem se proto, že se z výjimky začíná pomalu stávat pravidlo. Ano, Cinik by se nepochybně mnohdy měl krotit. Jenže to pořád neznamená, že se nemá právo chovat normálně a že se není schopný chovat normálně. Že nemá právo psát to, co ostatní a co u ostatních nikomu divné nepřijde. Že je nutné vše co napíše automaticky považovat za zlou vůli. Jako to mnozí dělají.

Nedemolování morálky například neznamená nesmět vyjádřit celkem normální a nekonfliktní názor. U něj by to však zřejmě, což jsem tedy neočekával, někteří dokonce rádi. Prosím, je to věc názoru. Podejte si žádost o komentář nebo o arbitráž, vyřešíme ji, a nestalkujte. Máme-li tu spolu vycházet, je potřeba zachovávat jistou společenskou kulturu. Nikoliv si vytvořit veřejného nepřítele číslo jedna (ať už je důvod jakkoliv oprávněný) a pak ho podezírat z nepravostí kvůli kdečemu a polovině věcí, které byly myšleny naprosto nevinně. Nejspíš je to logický důsledek poslední arbitráže a jak včera správně poznamenal H11, dalo se to čekat a arbitráž možná měla být právě z tohoto důvodu řešena jinak. To ale stále nic nemění na tom, že chování o kterém mluvím je jen cesta k dalším konfliktům. Je jedno proč. To žádný důvod neomlouvá. Krotit se musí všechny strany. Tedy to čiňme. Mnozí získali po uzavření arbitráže dojem, že se to netýká nich, pouze jen a jen jeho…

Mě také udivuje spousta toho, co různí zkušení uživatelé provádí. A přesto mi to nikdo nevyčítá, protože, jak jsem psal výše, na tom nic špatného není. Jsme lidé, někdo uvažuje tak, jiný jinak. To je normální. Tudy však cesta nevede. Přesněji, vede jen o to rychleji k dalším konfliktům.

--Martin Kozák 16. 2. 2009, 20:18 (UTC)

Jo, věřím, ale taky to neznamená, že nemůžu svobodně vyjádřit svůj názor, který mohl být některými vykládán jako osobní útok a předpokládání zlé vůle. Tak to není, věřím, že některý věci, co tady vyvádí jsou i dobrý věci, ale vzhledem k jeho náhledu k církvi a taky k mému náhledu k církvi (aŤ si věří kdo chce v co chce, ale nesmí to nutit nám ostatním a prosazovat nad realitu) mohu předpokládat, že když se hádá někde, tak že svoje hádky a domněnky bude prosazovat i zde.

A ke stalkování a arbitrážím, bože proč, arbitráže a žoky jsou imho naprd, už když mrknu na portál wikipedie a vidím tam žoky starý měsíce a léta, tak se mi chce zvr... je mi z toho skoro špatňoučko. Žok by imho měla být vyřešena po dvou třech komentářích a probrání, neměla by ležet na stole rok a dýl. To přináší spoustu zbytečné práce a byrokracie. Ano, krotit se musí všechny strany a o tom jsem psal (oddíl, kde píšu o "dobře ty"). Jop, já to chápu, je tady bordel a bude větší, co člověk, to názor. Navíc tady je klika, jak známo. A dost uživatelů už tady nekomentuje všechno, protože by se proti nim klika správců mohla obrátit. Mě to stálo zablokování, jiné to jen stojí nervy a třeba přijdou časy, kdy to někoho bude stát nové vymalování mistnosti, protože omlátí hlavou stěnu až na cihly.--frettie.net 17. 2. 2009, 17:59 (UTC)

Musím v něčem souhlasit s Martinem Kozákem. Např. ta aférka s článkem o husitské církvi je naprosto zbytečná a uměle vyvolaná: zase takový prohřešek to není, jak je to prezentováno Yopiem a Frettiem. Cinik opravdu není ztělesněné zlo, většina jeho práce je velmi dobře odvedená. Děkuji za Martinův příspěvek, v poslední době jsem měl chuť něco podobného taky napsat. --Vojtech.dostal 16. 2. 2009, 09:03 (UTC)

V tomhle s Martinem spíše souhlasím. Jasně, že když Cinik vede spor o článek i mimo Wikipedii, je třeba jeho podobu bedlivě sledovat, ale ne na něj osobně útočit. --Dezidor 16. 2. 2009, 09:34 (UTC)

• Chtěl bych jen říct, že osobně proti Cinikovi nic nemám a oceňuji jeho erudovanost v oblasti článků o katolické církvi. Jediné, o co mi šlo ve zmíněné diskusi, je fakt, že když je některý wikipedista s někým prokazatelně ve sporu, tak je neetické editovat článek o předmětu sporu (alespoň nějakou dobu). Uvedu příklad, kdyby byl někdo slávista a editoval článek o Spartě tak, že by to vyústilo v bouřlivou diskusi na stránkách sparťanského klubového časopisu, tak by měl chvilku počkat s editacemi článku o Spartě, než vychladnou vášně a nebezpečí POV. Tedy, cílem mnou vznesené diskuse je zachování NPOV, nic víc, a není v tom absolutně nic osobního proti Cinikovi. Souhlasím s tím, že máme důležitější věci na práci, než osobně útočit na Cinika.--Yopie 16. 2. 2009, 14:19 (UTC)

Bouřlivé diskuse mohou mít různé příčiny a v tomto případě se mi zdá, že důvodem "bouřlivé diskuse" není nějaká Cinikova kontroverzní editace, ale nepochopení wikipedie ze strany redaktora časopisu CČSH. Přičítat Cinikovi k zlému, že si začal s tímto redaktorem dopisovat a snažil se mu vysvětlit, jak funguje wikipedie, dokonce kvůli tomu prohlašovat za neetické, že Cinik článek edituje, považuji za nesmyslné. Stejně tak bych považoval za nesmyslné, abychom se snažili dosáhnout pravdivých a vyvážených článků tím, že se budeme snažit zabránit, aby je editovali ti, kdo třeba nemají k subjektu vřelý vztah. --Tchoř 16. 2. 2009, 19:38 (UTC)

Souhlasím, taky sem si toho všiml a děkuju Martinovi, že to sem napsal. Podobných věcí, nad kterýma zůstává rozum stát se totiž teď objevilo hodně; tohle už bych považoval za počínající paranoiu [17]; pokud se podívám co čas od času píše Cinikovi Tlusťa, měl by člověk dojem, že všichni ostatní kromě Cinika ukládaj na jedno uložení gigabajty textu /zajímavé, že Tlusta vyžaduje od ostatních přesnou odpověď, ale k odpovědi proč se soustřeďuje právě na Cinika a ne např. na Ionnese a další výtečníky, co nepoužívají náhled se moc neměl/; taky je Cinik zřejmě jediný zde, kdo si plete minus a spojovník [18]. Přestávka ve sledování psoledních změn by zjevně neškodila jen Cinikovi. --Nolanus ✉ C E 16. 2. 2009, 19:16 (UTC)

Nolane, asi jsi vedle. Pokud bude kdokoliv psát na hlavní stranu a systematicky opakovat chybu, napíši mu. Je mi jedno komu. A s náhledem – zrovna ty, notorický lepič {{Náhled}}u :) K prosbě o náhled jsem Cinikoa, pokud si dobře pamatuji, vyzval jen jednou a to po editačních konfliktech v průběhu arbitráže. A diskuse tou šablonou netapetuji nikdy. Ty (nebo někdo jiný) se mě ptal, proč se soustřeďuji na Cinika? Pokud ano, možná jsem neodpověděl, protože je to nesmysl. Ale zajímalo by mě, kde taková otázka padla. --Tlusťa 16. 2. 2009, 21:17 (UTC)

Moje stanovisko k Nolanovi: 1) Používám obvykle náhled - jenomže mi občas i tak něco uteče, čeho si všimnu až po uložení, a navíc také edituji články po kapitolách, takže vznikne víc editací, ale méně editačních konfliktů. 2) Vyprošuji si, abych byl označován za výtečníka. Nemyslím si, že je to v souladu s pravidlem Žádné osobní útoky. Žádám Vás Nolane o omluvu.--Ioannes Pragensis 17. 2. 2009, 16:57 (UTC)

A víš co ještě zkus? Žádat o arbitráž u nejvyššího wikisoudu a skákej při tom obřadně dokola střídavě na jedné a druhé noze. To byla ironie.--frettie.net 17. 2. 2009, 18:00 (UTC)

Víte, Frettie, já jsem chtěl jenom dát Nolanovi šanci, aby se nad sebou zamyslel a projevil se jako slušný člověk. Kdyby se omluvil, bylo by to v pořádku a vztahy by se zlepšily. Jak ale vidím, tak bohužel jsem otevřel pouze možnost, aby se projevil další hulvát...--Ioannes Pragensis 18. 2. 2009, 14:40 (UTC)

Víš Jone (nebo jak tě oslovovat), tohle je taky předpokládání zlé vůle, ne? Ale to je jedno, to posoudí jiní. Ale jako jo, ale proč se pořád hádat?--frettie.net 18. 2. 2009, 19:30 (UTC)

@Tlusta:Jenže je hrozně zajímavé, že nikdo jiný obdobný, pokud sem si všiml, od tebe náhled prostě nedostal.

Dál:Čekal sem, že se objeví laciné poznámky o "notorickém lepiči náhledu"; on je ale prostě trochu rozdíl mezi přístupem Tlusti a mým a vůbec postojem k Cinikovi a jiným; já např. několikrát upozorňoval na náhled Ioannese, ale poté, co se ten kvůli tomu začal vztekat sem s tím přestal, protože za ten konflikt to nestálo; u Cinika sem poté obdobně vzal na vědomí, že prostě není často schopen zabránit tomu aby mu to neujelo, i když se mi to /časté ukládání/ samozřejmě nadále nelíbí, jako se mi to nelíbí ani u Ioannese /a dalších mimochodem/. Přístup Tlusti je naopak takový, že donekonečna upozorňuje Cinika, aby ho co nejvíc vytočil /ačkoliv jeho vyjádření k tomu zná stejně tak dobře, jako já znám ta Ioannesova/, zatímco ostatní Wikipedisty s obdobným a ještě o dost horším chováním nechává na pokoji. Popravdě sem si ze začátku rovněž myslel, že zde Cinik trochu přehání, ale když sem se podíval na tu věc dlouhodobě, uznal sem, že je zjevné, že moc ne. Pročpak má právě správce potřebu vyvolávat konflikty a není ochoten ustoupit ve věci, jež jinak zjevně nepatří k jeho prioritám, když sem Ioannsovi mohl ustoupit dokonce i já jakožto známý notorický lepič té šablony? A pročpak je právě Cinik upozorněn na rozdíl mezi spojovníkem a minusem, což je typografická věc, kterou zná tak půlka lidí zde? /A to si myslím, že sem docela optimistický/.

Otázka padla v arbitráži. Rovněž není pravda, že by byl Cinik Tlusťou vyzván jen jednou.

Omlouvám se vám Ioannesi, označení výtečník sem myslel víceméně neutrálně, ostatně jistě víte, že to slovo mělo a do značné míry i dnes má, význam dokonce pozitivní, i proto sem ho použil.

To nic nemění na mém názoru, že příliš časté ukládání je mj. bezohlednost; jestli se to označuje jako nepoužívání náhledu a ta šablona s etak jmenuje, to je podle mého jen drobná nepřesnost, do značné míry stylistická, všichni ve skutečnosti jistě vědí, že nejde ani tak o ten náhled jako časté ukládání. --Nolanus ✉ C E 19. 2. 2009, 17:39 (UTC)

Nolane, přestaň mě nesmyslně obviňovat. Nemám potřebu vyvolávat žádné konflikty, to sis prostě vymyslel. Až budeš používat na hlavní stranu svojí špatnou češtinu, taky tě upozorním. Až s tebou budu mít v arbitráží 50. editační konflikt, také tě upozorním. Jako kohokoliv jiného. S ostatními jednám vždy slušně, pokud za tím ty či někdo jiný vidí snahu provokovat, měl by spíš hledat chybu u sebe. To je celé. Víc nemám co dodat. --Tlusťa 20. 2. 2009, 10:40 (UTC)

Děkuji Nolane, omluvu přijímám. Hezký víkend,--Ioannes Pragensis 20. 2. 2009, 14:47 (UTC)

Konec domény .yu

V několika článcích existují externí odkazy do TLD domény .yu, která má být zrušena. Podívejte se proto na Speciální:LinkSearch/*.yu a v článcích, se kterými máte něco společného, zkuste odkaz opravit. Viz též [19]. --Mormegil ✉ 17. 2. 2009, 11:52 (UTC)

Hodnocení článků na Maďarské Wikipedii?

Všiml jsem si, že na maďarské Wikipedii je pod články něco připomínající hodnocení (např. v hu:After_School_Session), ale oč jde vzhledem ke své neznalosti maďarštiny nevím. Nevíte někdo, zda je to skutečně hodnocení a popř. jak to vlastně funguje. --Dezidor 17. 2. 2009, 17:03 (UTC)

Jo, je to hodnocení, stačí si v nastavení přepnout "jazyk rozhraní" na češtinu a hned to máš česky. :-) --Harold 17. 2. 2009, 17:15 (UTC)

Jo, už jsem si změnil nastavení a vidím to. Hodnotit teda nebudu, to bych si musel přepnout do češtiny i článek. Teď jsem to teda zkusil a vypadla na mě nějaká tabulka s počtem hlasů za poslední měsíc. --Dezidor 17. 2. 2009, 17:57 (UTC)

Škodlivost semiduplicitních článků

Dobrý den, byl bych rád za názor na podobnost článků Melta a Cikorka. Předmět mi přišel velmi podobný, proto jsem nejdříve sepsal meltu, a tu pak do cikorky více méně jen zkopíroval a poupravil. Jedním wikipedistou mi však bylo toto chování vyčteno, ačkoliv já v tom vážný prohřešek nevidím. Děkuji předem za reakce. --reeloo 18. 2. 2009, 23:59 (UTC)

Myslím, že obě témata si zasluhují samostatný článek, ale asi by bylo dobře z článku "melta" vypustit informace, které se zřejmě týkají jen cikorky. --ŠJů 19. 2. 2009, 00:07 (UTC)

Tzv. semiduplicitních článků je tu velká spousta - stačí se podivat třeba na články o českých obcích - s tím bych si opravdu hlavu příliš nelámal, to je tu naprosto normální ** Onen Wikipedista asi vůbec neví o čem mluví ** Jiný příklad, včechny články o desítkách druhů racků - také jsou si velice podobné ** Zdravím vespolek --MiroslavJosef 19. 2. 2009, 00:12 (UTC)

Já nevím, ale pokud melta je vylepšená cikorka a původně šlo o komerční název, tak si nejsem jistý, zda jsou nutné dva články a není lepší přesměrování s tím, že např. v Cikorce bude sekce Melta. Obce a racci jsou asi něco trochu jiného, nemyslíte? Přijde mi to podobné, jako jestli má mít heslo NASCS, nebo má být jen redir na ASCS - rozhodl jsem se po nekrátké úvaze nakonec pro to prvé, nebo jako by měla mít článek Kofola a Kofola Barborková... (to je trochu blbý příklad, ale lepší mně teď nenapadá). @MiroslavJosef:Nevím, jestli jste odborník na cikorku, ale zároveň taky nevím, jestli se ta Vaše věta nedá považovat za (zbytečný) osobní útok. Já přiznávám, že mám o cikorce jen zběžné povědomí.--Jiří Janíček

Kde je psáno, že melta je komerčním názvem? Pod jménem Melta ji vyrábí více firem. Melta je označení pro směs. Ad sdružení - podle mne je lépe dvou samostatných článků kvůli přehlednosti a obrázkům. Linkování to vyřeší.--reeloo 19. 2. 2009, 00:56 (UTC)

Nevím co vám kdo vyčetl ale doporučuji vytvořit článek který by měl interwiki (vizte en:Coffee_substitute a jeho jazykové varianty). Nevím jestli se to hodí k nějakému z vámi už napsanému článku nebo bude lépe vytvořit nějaký zastřešující (třeba "Náhražka kávy"). --Puppenbenutzer 19. 2. 2009, 01:06 (UTC)

Nevím proč bychom, se měli řídit angickou interwiki - cikorka a melta jsou IMHO dvě zcela rozdílné věci ** Vaše argumenty považuji za zcela zcestné a pochybné ** Anglickí Wikipedie není žádná modla a ni svatý obrázek ** --MiroslavJosef 19. 2. 2009, 01:26 (UTC)

Ten anglický článok by tu ale mohol byť (neviem anglicky). Samozrejme že aj s týmyto dvomi samostatnými článkami. Ďakujem za články, dozvedel som sa trochu viac o týchto produktoch. Len tak ďaľej.--Tom778 19. 2. 2009, 02:44 (UTC)

Vypadá to, že si dneska nějak nerozumíme. Psal jsem a jeho jazykové varianty (těch je šest) a tu anglickou jsem uvedl proto, že angličtině nejlépe rozumím, ale díval jsem se i na německou a polskou. Já žádné argumenty neuváděl, a proto nevím jak mohou být zcela zcestné a pochybné pouze jsem vyjádřil názor, že jsou ty články tématicky podobné tomu na en, ale protože (na rozdíl od vás) nejsem expert na cikorku ani meltu, navrhl jsem aby (pokud je téma na en obecnější) vznikl zastřešující článek, který by eventualně mohly být spojen interwiki (což nebrání existenci samostatných specifických článků, a pokud se na en jedná). A teprve teď bych mohl začít argumentovat, proč že je to vlastně užitečné přidávat ke článkům iw... --Puppenbenutzer 19. 2. 2009, 03:03 (UTC)

Mimo debatu (off record): Jak to že zde nepadl doposud odkaz na EN wiki to tak mají... :) --Kacir 19. 2. 2009, 03:20 (UTC)

Průrazka

Viděl jsem v elektrotechnice ledacos, ale průrazku zatím ne. Nemohl byste obstarat obrázek? Nebo dát alespoň link na někoho, kdo to prodává? Dík. Leotard 18. 2. 2009, 15:39 (UTC)

Jsem sice původním vzděláním silnoproudař elektrotechnik, ale průrazku jsem nikdy, a to ani na obrázku, neviděl - žádný obrázek tedy obstarat skutečně nijak nemohu (a ani nechci - mám jinou práci) ** V historii editací článku je zapsán autor původního textu Wikipedista:Baribal, je nutné se obracet na něj, nikolivěk na mě ** O tom, že průrazky existují svědčí mimo jiné i původní text článku přepěťová ochrana, jehož také já sám nejsem autorem ** Zdravím --MiroslavJosef 18. 2. 2009, 19:46 (UTC)

Obdivuji Vaši ochotu napsat článek o něčem, co jste nikdy neviděl, vytvořit článek bez zdrojů, bez referencí, bez literatury, bez obrázků, bez iw. Je to přesně ten typ článku, který by si zasloužil šablonu UU (Urgentně Upravit). Já takové články považuji za škodlivé, proto je nevytvářím. Pokud narazím na něco zajímavého, ale neozdrojovatelného, přidám to do nějakého obecnějšího článku. Přesně tak, jako Baribal přidal průrazku do obecnějšího článku Přepěťová ochrana. Zdravím. Leotard 19. 2. 2009, 07:48 (UTC)

Není to tak - Baribal editoval jakožto anonym a text vložil do diskusní strany článku přepěťová ochrana, teprve na můj osobní popud se přihlásil jakožto řádný uživatel Wikipedie a článek doplnil ** Já sám osobně v tom vůbec nic škodlivého nevidím, za škodlivé spíš považuji to, že zde chybí desítky článků o elktrických strojích a přístrojích ** Nezlobím se na Vás, ale zásadně nesouhlasím s Vaším názorem ** --MiroslavJosef 19. 2. 2009, 10:48 (UTC)

Průrazka, neboli průrazná bleskojistka je zařízení, které jistě existuje. Nejsem si úplně jist, jestli článek dostatečně pokrývá její využití, i ta definice by asi mohla být přesnější, ale že by tam byly nějaké vyslovené nesmysly, to tam imho nejsou. Zde si jednu můžete prohlédnout [20], no a kdyby jste si třeba chtěl jednu koupit [21], ale nic levného to není;-) Jedudědek 19. 2. 2009, 09:11 (UTC)

Myslím, že průrazka je jeden z prvních typů bleskojistek, a postupně byla z energetity vytlačena, přežila asi hlavně v trakci. To, co je na obrázku, může být tzv. opakovatelná průrazka (ale pouze spekulace z mé strany, zkoumat to nebudu). --88.100.160.22 19. 2. 2009, 11:34 (UTC)

O moji ochotu či neochotu zde vůbec nejde. Pozitivně vím dvě věci : a) zařízení opravdu existuje b) samostatný článek na Wikipedii si zaslouží. Co se týče přehnaného zdrojování vysoce odborných záležitostí tak toto pokládám za velice problematickou věc. Text jesem já sám nevytvořil, pouze jsem jej přenesl z diskusní strany článku - takže vůbec nechápu proč se do mne takto navážíte - necítím se za něj odpovědný ani náhodou ** Celou diskusi tímto pokládám za uzavřenou a nebudu na nic v této záležitosti dále odpovídat ** Nikdo Vám přece nijak nebrání, aby jste článek upravil podle svého gusta po dohodě s původním autorem (a to já, opakuji, nejsem) ** --MiroslavJosef 19. 2. 2009, 10:38 (UTC)

Ještě jedna drobnost na úplný závěr. Možná by se článek správně měl jmenovat bleskojistka nebo průrazová bleskojistka, protože ten tu také chybí - bleskojistek existuje celá řada typů ** --MiroslavJosef 19. 2. 2009, 10:44 (UTC)

Bylo by možná rozumné tuhle debatu překopírovat na diskuzní stránku k článku. K němu samotnému mám pocit, že vystihuje pouze současné použití v trakci, není tam nic obecného, historického, principy atd. --88.100.160.22 19. 2. 2009, 11:34 (UTC)

Nejsem odborník na silnoproudé elektrické přístroje - navíc se již 20 let elektrotechnikou nezabývám - zcela obecně ano, máte pravdu, chybí zde spousta informací a technických dat, je to skutečně pouze pahýlek ** Jenom podotýkám, že mnoho podobných historických dat a údajů chybí u celé řady dalších technických článků. Nicméně zcela obecně platí také to, že jeden jediný (byť by byl i dlouhý) článek na Wikipedii obvykle nemůže v žádném případě suplovat katalogy výrobců těchto zařízení nebo vysokoškolskou učebnici vysokého napětí či elektrických přístrojů ** Prozatím diskutujeme zde, sice mě to nijak netěší, ale co nadělám. Přenesl bych to spíš pod lípu, jedná se o celou řadu problémů obecné povahy ** Zdravím --MiroslavJosef 19. 2. 2009, 11:40 (UTC)

Vkládání šablony "Wikipedie není diskuzní fórum" pouze, když se to hodí

Přesunuto z Pod lípou (práva), dal jsem to špatně. Ahoj kluci a holky, zdá se mi to nebo opravdu někteří používají tuhle šablonku jen, když se jim to hodí? Speciálně, teď se to stalo na stránce pod lípou u Cinikovic případu. Odváží se někdo komentovat tenhle názor?--frettie.net 20. 2. 2009, 19:48 (UTC)

Jak to souvisí s autorskými právy? Miraceti 20. 2. 2009, 20:07 (UTC)

Jej, jsem to dal do špatnýho diskuzního fóra. Přesunu.--frettie.net 20. 2. 2009, 20:36 (UTC)

Jo zdá se mi, že jo, tak vést diskuzi týkající se Wiki je legitimní, ale když nechce někdo něco slyšet, hned je tam ta šablona, divný... --Elm 20. 2. 2009, 21:15 (UTC)

Jop, to je přesně ono.--frettie.net 20. 2. 2009, 22:07 (UTC)

Nějak jsem nepobral, k čemu se to týká... kouknul jsem do pár historií a nic, nedal bys link? :) --Chmee2 20. 2. 2009, 21:21 (UTC)

Že seš to ty. :) Zrovna tady myslím, že byla zbytečná, Jene Dudíku, vysvětlíš proč?--frettie.net 20. 2. 2009, 22:07 (UTC)

Že seš to ty... V linkované diskusi bylo zodpovězeno na původní dotaz a přesto se dále plkalo o věcech které s původním dotazem souvisely spíše okrajově, shrnul jsem tedy požadovanou odpověď, která byla uvedena již o několik přípwěvků výše. JAn 22. 2. 2009, 21:15 (UTC)

Vidíš – a já bych si naopak myslel, že to, pod co jsi tu šablonu lípnul, bylo naopak úplně přesně k věci, že už ani víc být nemohlo. (Ano, tu šablonu používá opravdu především pár jedinců a velmi často v podobných případech.) --ŠJů 22. 2. 2009, 21:33 (UTC)

Takže se mnou souhlasíš?--frettie.net 23. 2. 2009, 09:29 (UTC)

Aby nedošlo k mýlce, dodám, že ono "teď" ve větě "teď se to stalo na stránce pod lípou" ve skutečnosti znamená před třemi týdny. Mám pocit, že do téhle diskuse, z ničeho nic započaté po třech týdnech a zhruba 150 příspěvcích kolegy Frettie, by se ta šablona docela hodila. Okino 22. 2. 2009, 22:16 (UTC)

Nepochopil jsem na co narážíš, nejsem telepat, prosím o vysvětlení. A mimo jiné, už na vrchu stránek se píše, že Pod lípou je hospoda a "diskuze", tak jak někdo do pod lípou může lípnout "není diskuzní fórum" šablonu?--frettie.net 23. 2. 2009, 09:29 (UTC)

Narážím na to, že nevím, proč se po třech týdnech máme bavit o jedné šabloně - a myslel jsem, že je to každému jasné. Ale máš pravdu, tady je hospoda, může se tu leccos, může z ní vzniknout i kavárna, i putyka. Rozmyslete se všichni sami, jakou cenovou skupinu tu chcete. Okino 23. 2. 2009, 10:44 (UTC)

Takže tady hrajeme na to, bylo to dřív, nebudem to řešit? A není to škoda?--frettie.net 23. 2. 2009, 15:41 (UTC)

Úprava malých chyb vs. zatěžování databáze

Z všemožných návodů a článků o editaci Wikipedie jsem pochopil, že je komunita (servery) citlivá na zatěžování databáze (např. všude zmiňované užívání tlačítka "Náhled"). Zajímal by mne tedy názor na opravování malých typografických chyb ve velkých článcích, např. "slovo,slovo" > "slovo, slovo". reeloo 22. 2. 2009, 11:55 (UTC)

Směšujete rozdílné věci. Opravování, jak vy říkáte, malých chyb je žádoucí. Je však nežádoucí psaní článků stylem: 1. věta, ulož. 2. věta, ulož. 3. věta, ulož. --Ragimiri 22. 2. 2009, 11:57 (UTC)

Ten rozdíl chápu velmi dobře, z "Náhledu" jsem jen usuzoval onu citlivost a nevěděl, zda-li je všeobecná. Děkuji za odpověď. reeloo 22. 2. 2009, 12:14 (UTC)

Jestli v článku opravíte jednu nebo sto chyb, to je jedno. Hlavní to je uložit najednou. Ale bohužel jsou mezi námi kolegové, kteří skutečně článek tvoří hodinu a ukládají ho po částech každých pár minut. ;) --Ragimiri 22. 2. 2009, 12:19 (UTC)

Homosexualita, léčení homosexuality

Již několik dní je k článku Homosexualita přiřazena šablona NPOV a k článku Léčení homosexuality přiřazena šablona Celkově zpochybněno, i když byly vyřešeny sporné body uvedené na diskusních stránkách jako dúvod udělení šablony. Domnívám se, že je naprosto nepřípustné, aby česká Wikipedie výrazně vybočovala z intencí anglické Wikipedie s delší tradicí a větším množstvím editorů s různými názory tím, že bude bezdůvodně ustupovat konzervativcům a náboženským kruhům prosazujícím marginální (největší opozice mainstreamu - NARTH s 1000 členy kontrastuje Americkou asociací psychologů reprezentujících na 150 tisíc členů z celého světa, Americkou asociací psychiatrů reprezentující 38 tisíc členů, National Association of Social Workers - 150 tisíc členů a podobné organizace v Kanadě, Austrálii, Číně, Rusku, EU, Světová zdravotnická organizace atd. atd.) a především nijak nepodložené názory/bláboly. Nevšiml jsem si, že by se takto v hlavních článcích o zemi vůbec bralo nějaký ohled na to, že se někdo domnívá, že je Země placatá nebo je stará pouze pár tisíc let atp. Je těžko uvěřitelné, že se takto ustupuje v oblastech, kde panuje jednoznačná shoda napříč odbornými organizacemi po dobu několika desítek let na základě konzistentních závěrů četných empirických výzkumů. --Destinero 24. 2. 2009, 15:41 (UTC)

Obávám se, že se s tím nedá nic dělat. Minimálně dokud je Wikipedie zaplevelena lidmi, kteří svůj názor fanaticky prosazují bez ohledu na fakta a zdroje, leč bohužel křičí natolik nahlas a natolik vytrvale, že rozumné lidi otráví. Nemusím se dívat ani do historie článku, abych uhádl, kdo tam ty šablony vložil. :( --Ragimiri 24. 2. 2009, 20:43 (UTC)

To zde popisujete svého předřečníka? Kolega Destinero ten článek zideologizoval ještě víc než byl, dezinterpretuje tam vědecké výzkumy, vložil extrémně sporné či vyloženě nesmyslné proklamace šířené homosexuální lobby. Některá jeho tvrzení jsou vyloženě absurdní, například zařazení „anulace (zneplatnění) sňatku muže se ženou pro relativní impotenci“, kterou umožňuje manželské právo římskokatolické církve, mezi tzv. diskriminaci homosexuálů. Přehled literatury je absurdně jednostranný a podobně. Těžko najdeme na wikipedii příklad typičtěji jednostranných článků, než ty, které nám tu kolega Destinero zpracoval. Velmi mne překvapuje drzost, s jakou se odvolává na podstatně odlišnou anglickou verzi článku, která sice není ideální, ale přesto je alespoň do značné míry vyváženější. --Cinik 25. 2. 2009, 06:14 (UTC)

1. Mám maximální zájem diskutovat konkrétně, věcně a do hloubky, protože chci sporná místa vyřešit. Mám pocit, jakoby se toho protistrana bála a účelově mlží, nepíše moc konkrétně.

2. S větou anulace (zneplatnění) sňatku muže se ženou pro relativní impotenci“ nemám nic společného, pokud si dobře pamatuji. Obvinění by bylo vhodné podložit.

3. Mnou zařazovaný přehled zdrojů čerpá výhradně z materiálů nejrespektovanějších odborných organizací s největší kredibilitou na tomto světě, a to ještě vyvíjím maximální snahu v tom, že dokládám zásadní informace hned několika takovými zdroji najednou nebo přímo odkazuji na materiál kompletující takové zdroje - tedy 50tiletý a rozmanitý vědecký peer-reviewed výzkum a rozhodnutí a postoje hlavních odborných organizací z různých koutů světa v uplynulých 40 letech. Nemůže být nejmenších pochyb o tom, že jde o zdroje s kredibilitou o několik řádů vyšší než jsou Cinikem prosazované marginální až extremistické zdroje (převážně nijak nepodložených) názorů, které lze dle pravidel použít tak akorát pro referenci v článcích o sobě samých.

4. Žádám o okamžité odebrání šablon, neboť důvody uvedené při jejich vložení neplatí. Pokud má někdo jiný názor, nechť zcela jasně a konkrétně doloží, jaké části a proč by údajně měly odporovat pravidlům Wikipedie. --Destinero 25. 2. 2009, 08:03 (UTC)

Nikoliv, ale když už jste to nakousl, napadlo mě cosi o potrefené huse. :) --Ragimiri 25. 2. 2009, 07:53 (UTC)

Máte nějaké konkrétní argumenty? --Destinero 25. 2. 2009, 08:04 (UTC)

@Ragimiri: V tom případě doporučuji projít příspěvky onoho předřečníka, který vytrvale ignoruje, že otázka, nakolik se jedná v případě homosexuality o postižení, je otázkou společenskou (hezky to vystihl ŠJů), a že to, že jinak jsou ti lidé třeba zcela zdrávi, s tím zase tak moc nesouvisí.

Ale myslím, že by bylo lepší homosexualitu netahat pod lípu. Že je to kontroverzní téma, to už se na wikipedii dávno ví (byl tu už dokonce nějaký ŽoK, jestli se nepletu), a kdo chce, ten také ví, kde má patřičné diskuse nalézt. --Tchoř 25. 2. 2009, 08:36 (UTC)

1. Diskuse na otevřené encyklopedii je jejím základním principem. Je nevhodné ji zakazovat, nikdo se ji nemusí účastnit, když nechce. Ve starých diskusích nemusely padnout některé silné argumenty, což je ostatně důvod, proč i třeba taková samotná pravidla Wikipedie nejsou rigidní a mohou být postupem času rozvíjena.

2. ŠJů ve své argumentaci opomíjí zcela zásadní fakt, a to ten, že homosexualita dle konzistentních závěrů mnoha různých vědeckých empirických výzkumů v uplynulých 50 letech sama o sobě nemá vůbec žádné negativní dopady na psychické zdraví, vývoj a společenské vztahy člověka, a právě proto byla odebrána ze seznamů nemocí a poruch. Encyklopedie má informovat o tom, co je nemoc nebo porucha, a v případě homosexuality na tom panuje neuvěřitelné shoda všech hlavních kompetentních odborných organizací po celém světě již po několik desetiletí. Pojednání o tom, jak se klasifikují nemoci, logicky patří výhradně do článku o nemocích, a ne do článku o homosexualitě nebo léčení homosexuality, z nichž by mělo být odebráno, neboť jinak by měla být součástí úplně článku o každé nemoci a poruše, což je zcela postavené na hlavu. --Destinero 25. 2. 2009, 09:04 (UTC)

Ad 1.: Já se nesnažím diskusi zakázat. Jen si myslím, že není důvod to s ní tady (t.j. Pod lípou) zaneřádit, když je možné o tom diskutovat na patřičných místech. Proto zde na toto téma končím. --Tchoř 25. 2. 2009, 09:15 (UTC)

To bude tím, že bitva za práva gayů ještě není dobojována, aspoň ze zdejšího prostředí se tak zdá. Možná bych spíš založil ŽOK. Honza Záruba 25. 2. 2009, 09:30 (UTC)

Tady nejde primárně o otázku práv, ale o otázku definic. A definice je produktem společnosti a kultury, narozdíl od některých jevů, které jsou definicemi uchopovány. Neexistuje jednotná a vyčerpávající definice homosexuality, neexistuje ani jednotná a vyčerpávající definice nemoci (a žádná seriózní autoritativní instituce ani netvrdí, že takové absolutní definice mohou existovat). --ŠJů 1. 3. 2009, 02:59 (UTC)

Jistěže, sem boj ani nepatří, to byl jen takový povzdech. (I kdyby tvrdila, tak nemůžou.) Honza Záruba 1. 3. 2009, 08:44 (UTC)

Projekt NK ČR x SKC?

Proč máme zrovna Národní knihovnu, a ne třeba Souborný katalog ČR? To by přece podalo o dílech spojených s daným jménem komplexnější informaci. Není škoda se takhle omezovat, proč máme preferovat NK? (Domnívám se, že z důvodů podpoření její prestiže nebo z nějakých důvodů systémových (nachází duplicitní výtisky a nejde to odfiltrovat?) nebo právních, jinak mi to nedává smysl.) Např. když zadám Augustin Zippe v databázi NK, najde mi to 0 záznamů, v SKC podle způsobu hledání 3 nebo 5 děl, což je podstatný rozdíl(!).--Jiří Janíček 25. 2. 2009, 22:19 (UTC)

Kdyby v souborném katalogu ČR bylo možno vyhledávat podle identifikátoru autoritního záznamu, pak by to možná byl rozumný nápad, ale zdá se mi, že to nejde, takže nevím, jak by to podle vás mělo fungovat. (Ještě na okraj: Účelem té šablony není až tak odkazovat na místa, kde si lze půjčit nějakou knihu, ale hlavně jednoznačně provázat téma článku s tzv. autoritním záznamem příslušné osoby. A NK je správcem národních autorit pro ČR. Ideální by tedy bylo, kdyby do souborného katalogu doplnili možnost vyhledávání podle WAU+WKW tak, jako je to teď v databázi NKC, ve které vyhledáváme.) --Mormegil ✉ 26. 2. 2009, 18:25 (UTC)

Protispamový filtr

Protispamový filtr mi blokuje http://www. (dohromady a cokoliv dál). Umíte to někdo opravit?--H11 26. 2. 2009, 10:57 (UTC)

WORKSFORME --Mormegil ✉ 27. 2. 2009, 10:28 (UTC)

Nerozumim, ale mam pocit, ze bych mohl pomoct. O co presne se jedna? Jaky protispamovy filtr? Jak a kde blokuje? reeloo 28. 2. 2009, 18:41 (UTC)

už je to opraveno...--H11 1. 3. 2009, 00:47 (UTC)

Smazání vlastního článku

Dobrý den, je tady nějaká možnost okamžitého smazání vlastního článku? Děkuji, Hugo Draslík 26. 2. 2009, 17:06 (UTC)

V případě chybného názvu či tak se používá šablona {{Smazat}} a mazání se řídí podmínkami Wikipedie:Rychlé smazání. — Jagro 26. 2. 2009, 22:47 (UTC)

Názvy článků o dopravních stavbách

Rozrůznily se názory na to, jak pojmenovávat články o některých dopravních stavbách, konkrétně vznikla diskuse u článků Rychlodráha Praha - Kladno (Modernizace železnice Praha-Kladno s odbočkou na letiště Ruzyně, Rychlodráha Praha - letiště Ruzyně - Kladno atd.) a Železniční tunel Karlín - Smíchov (Nové spojení II., Městský železniční tunel (Praha) atd.). Obecně je možné preferovat

• oficiální název stavby, tedy oficiální pojmenování, pod nímž projekt prochází schvalovacím řízením (nevýhodou může být přílišná délka či krkolomnost názvu, jeho dočasnost - po dokončení stavby může upadnout v zapomenutí - nebo to, že takový název není obecně vžitým, očekávatelným názvem, výhodou může být snadná doložitelnost)
• obecně rozšířený název stavby, tedy název nejčastěji používaný v publicistice či veřejných a politických diskusích jako stručné označení stavby (nevýhodou může být odborná nepřesnost nebo lehce slangová příznačnost)
• obecný název podle umístění nebo koncových míst stavby (podobný způsob je používán jako konvence pro názvy článků o tramvajových nebo železničních tratích)

Bylo by dobré, aby se ke zmíněným dvěma diskusím a případně i k obecné diskusi připojili i další kolegové, aby případný konsensus měl větší váhu, případně abychom nezapomněli na nějaké možné řešení. --ŠJů 26. 2. 2009, 22:33 (UTC)

V čem je u dopravních staveb tak výjimečný problém, že nelze doporučit přísl. doporučení (jméno článku by mělo být takové, jaké by čtenář nejspíše čekal)? --Poko 27. 2. 2009, 16:00 (UTC)

Jednak jde o to, který čtenář, a za druhé o to, abychom si ujasnili či doložili, jak v daných případech tuto zásadu aplikovat, t. j. jaké názvy by v těchto případech ten hypotetický univerzální čtenář čekal. A jestli má případně název článku utvrzovat čtenáře v používání chybného či nepřesného, avšak obecně vžitého označení, a jak nazývat články o stavbách, které žádný ustálený název zatím nemají a v publicistice se pro jejich označení používají desítky různých nahodile ad hoc sestavených sousloví. V takových případech nelze čekat, že čtenář trefí název článku napoprvé, ale spíš se k článku dostane buď prohledáváním kategorií, nebo fulltextovým vyhledáváním. Na základě toho my bychom měli být schopni se domluvit, které názvy budou za těchto okolností funkčnější. --ŠJů 27. 2. 2009, 22:02 (UTC)

Databáze českých slovníků online Debdict

Chtěl bych všem doporučit databázi českých kodifikačních (z dílny ÚJČ) slovníků (9svazkový PSJČ, 8svazkový SSJČ, SSČ, Akad. slovník cizích slov (ASCS, ne novější verze z roku 2006 NASCS, čili bez cca 2000 nejnovějších slov a významů) + Diderot (nevím, která verze)) debdict (http://deb.fi.muni.cz/debdict/index-cs.php), kde je k dispozici fulltextové vyhledávání (byť někdy ne úplně spolehlivé). Možná by mohl být problém s bodem podmínek užívání "# Přístup k programům a datům je umožněn pouze pro vědecké a výzkumné účely a nelze je bez předchozí smlouvy používat ke komerčním účelům.", protože wikipedii lze využít i ke komerčním účelům - ale myslím, že jednak by se toho hypotetického zneužití asi dopustil až ten, kdo by ty údaje z wikipedie čerpal a nějak komerčně využil (jde-li to), ne wikipedie samotná (to je ale možná právně blbost, nevím), jednak že tady jde o formalitu, zda člověk ten údaj nalistuje v tištěné verzi v knihovně nebo doma či zda to zjistí rychleji z debdictu - ale možná se pletu.

Pak bych se chtěl zeptat, jak citovat údaj z této (nebo hypot. podobných) databáze (-í)?

+Podmínkou používání je poslat kopii každé práce, která vznikla za použití této databáze, na adresu ÚI MU. Říkám si, jestli jsou články ve wiki něco jako volné dílo (minimálně, že je může každý používat), tak nelze jim jednoduše poslat nějaký paušální souhlas k tomu, že mohou využívat všechny články ve wiki?--Jiří Janíček 28. 2. 2009, 17:56 (UTC)

Ještě mě napadlo, když čtu to a nelze je bez předchozí smlouvy používat ke komerčním účelům., že nejjednodušší by možná bylo se s nimi zkusit domluvit a ev. sjednat výjimku, bylo-li by jí třeba.--Jiří Janíček 28. 2. 2009, 18:00 (UTC)

Podobně by mě zajímalo, jak citovat z databáze coje.to, do níž přistupuji přes mlp.cz [22] (nebo část textu zdarma přes [23])...--Jiří Janíček 1. 3. 2009, 09:18 (UTC)

Trochu jsem líný se tam zaregistrovat, takže zatím nevím, jak jejich data vypadají. (A asi se tam nezaregistruju, protože vyřizovat si přístup do online databáze zasíláním klasického dopisu mi přijde poněkud obstarožní.

Citovat by to mělo jít celkem snadno, prostě "DEBDict, jeho část, heslo a URL" (URL, je-li možno pomocí něj do DEBDictu odkazovat). K uvedení odkazu jako reference k nějakému tvrzení nepotřebujeme souhlas. K citaci, tedy okopírovaní kratičkého textu, také ne. K přebírání nějakého většího textu ale souhlas potřebujeme a tady ho evidentně nezískáme. Povolení "pro Wikipedii" je pro nás nepoužitelné, takže nemá ani smysl se snažit o dojednání výjimky.

Jejich podmínka Kopii (nebo elektronickou podobu) práce, ve které byla použita data či výstupy z produktů NLPCentra, zašlu po jejím uveřejnění k archivaci do NLPCentra. nemá podle mě oporu v zákoně, takže se mi zdá, že tohle vyžadovat nemohou. Nicméně byla by od každého editora využívajícího tuto databázi slušnost jim ta URL poskytovat. Miraceti 6. 3. 2009, 09:16 (UTC)

Předem díky moc za odpověď, konečně se toho někdo ujal. Odkázat na URL není možné, žádné URL ne nezobrazuje, probíhá to nějak jinak (nevím přesně jak). Ono se člověku ten papír tisknout nechce, mě se taky nechtělo, akorát že se to stonásobně vyplatí (viz ukázky hesel níže - jde o přesné přepisy z těch slovníků včetně klasifikace výrazů). Navíc já to, že chtějí papír s podpisem, chápu - jak jinak se člověk může aspoň jakžtakž autorizovat, co by měli jinak v ruce? Nic. (Elektronický podpis má asi málokdo, jestli to vůbec nějak funguje.) Vedle Pravidel(kde je slov málo) je tu druhý jistý zdroj k tomu, jaká slova v ČJ existují a jak se (kodifikovaně) píší (korpus je pomocný, spousta slov tam vůbec není).--Jiří Janíček 6. 3. 2009, 18:32 (UTC)

Ukázky hesel:

SSJČ: výměnek (6. mn. -ncích) (poněk. zast. ob. výminek, vejměnek, vejminek Hál., vejmínek Včel., vejminěk Jah., nář. vejmenek Nov.), -nku, -ňku m. (nář. výměnka, -y ž., Herb.) 1. zaopatření, výhody, dávky, kt. si pro sebe odstupující držitel hospodářství vymiňuje od svého nástupce: stačit s v-em; (rodiče) šli na vejměnek (Rais); starému se do výminku nechce (Šrám.) 2. (dř.) smlouva o tomto zaopatření: osnova o tzv. notářském výměnku (Lit. nov.) 3. obydlí výměnkáře: přeběhla dvorem do svého výměnku (Jir.); (dají mi) náš vejměnek k volnému obývání (Rais); --> expr. zdrob. k 1 výměneček, -čku m. (6. mn. -čcích, -čkách)

ukázka hesla z Diderotu: pesach

první ze tří poutních svátků židovských, během nichž poutníci přicházeli do Jeruzaléma a v Chrámu obětovali prvotiny. Pesach se slaví v jarním měsíci nia (březen až duben), a proto se nazývá i svátek jara. Jeho původní zemědělský charakter byl historizován, a svátek se tak stal připomínkou vysvobození z egyptského otroctví. Během pesachu, který začíná domácím obřadem zv. seder, se pojídají macesy. V synagóze se předčítá Píseň písní, chápaná jako výraz lásky Boží k Izraeli. V křesťanství je toto období spjato s pašijovým cyklem (viz též pašije) a odpovídá mu křesťanský svátek Velikonoce.

Ukázka z SČFI - má spíš význam soukromý pro ty, které zajímá jazyk (čeština +ang., něm., fr. ekvivalenty), než encyklopedický:

scfis Slovník české frazeologie a idiomatiky: výrazy slovesné

říct° někomu něco od plic

(kol; nepřízn) 0 ot, neg, pas, imp, imp neg, préz, fut (Čl. zvl. v rozhořčené reakci na drzost, provokaci, nestydatost druhého ap., v kontrastu k obvyklé zdrženlivosti, popř. úctě k němu n. bázlivosti ap.:) 1. říct někomu prudce, rázně a bez příkras svůj nelichotivý, nesouhlasný n. odsuzující názor; 2. viz vynadat/nadávat někomu od plic. Jestli se nepodřídí druhým, řekni mu pěkně od p., že s ním dál nepočítáme. S říct někomu něco — otevřeně, vynadat někomu — ostře, říct někomu něco na plnou hubu, nebrat si servítek A chodit kolem něčeho jako kolem horké kaše Cf sprdnout někoho na tři doby, dát někomu kapky ●A give it to so. straight N jm etw frei von der Leber sagen F dire ŕ qn qch en face/sans prendre de gants --Jiří Janíček 6. 3. 2009, 18:32 (UTC)