Wikipedie:Pod lípou/Archiv 2007/01

Archiv diskuse Pod lípou
Předchozí:		Následující:
2006/09	2007/01	2007/02

K archaismům a nepřirozenému stylu některých článků

Myslím, že v tom nebudu sám, když napíšu, že text ve stylu "Ves vysadil" vypadá přinejmenším podivně. Nemělo by se s tímto stylem na wikipedii něco dělat? --Kirk 17:21, 25. 11. 2006 (UTC)

O čem to zas mluvíš? Co znamená „ves vysadil“? --egg ✉ 18:03, 25. 11. 2006 (UTC)

Egg: Zeptej se Adama Haunera. Ten Ti to jistě rád objasní, když je tvůrcem této formulace --Kirk 18:05, 25. 11. 2006 (UTC)

Jinak příslušné použití této nesmyslné formulace najdeš zde --Kirk 18:07, 25. 11. 2006 (UTC)

Nemaje zhola ničeho proti plnému využití šíře našeho jazyka, musím se přiznati že zmiňovaný případ výsadby vsi [1] působí na mě dojmem přinejmenším nezvyklým. Myslím že Kirk učinil jen dobře, když výsadbu založením nahradil, přeji mu mnoho zdaru v dalších formulačních úpravách a nechápu, proč si tak hlasitě stěžuje. Dotyčné informace evidentně pocházejí ze staršího díla volného, není tedy důvodu je s odvahou nevložit, vždyť dodatečně upravit je mohou mnozí. --che 18:13, 25. 11. 2006 (UTC)

@Kirk - Přehlíd, no... Proč to řešit tady? A jinak, vzhledem k tomu, že tu kladeš otázky, měl bys alespoň vždycky popsat, co myslíš. Chtěl jsem se taky zeptat: Co to? Přidávej odkaz nebo tak něco.

@Che ... :) Reo ⁺ | ^✉ 18:16, 25. 11. 2006 (UTC)

Kirku, Adamovi se nepovedla formulace, tys to opravil, fajn. Proč děláš rozruch? Jinde se zase nepovedla tobě a opravili to jiní. Jede se dál. --egg ✉ 18:53, 25. 11. 2006 (UTC)

Zdravím. Mrzí mne reakce, která by snad šla označit i za lehce hysterickou, ale dokáži si představit důvody, které k ní jejího autora vedou. V literatuře, ze které jsem čerpal, je použito přesně tohoto termínu, které je v některých svých významech synonymem pro slovo založil (a opačně: založil zahradu). Při zpracování historie vesniček se s touto formulací setkávám častěji (např. "vysazena právem zákupním"), takže mi nepřijde neobvyklá. Literatura je opravdu starší – z roku 1997, resp. druhé vydání z 2001. Pokud je výraz či slovní spojení běžnému čtenáři nesrozumitelné, což vaše reakce potvrzuje, nevidím žádný problém v jejím nahrazení, ale budit kvůli tomu celý dům?

Mimochodem, poddanské vesnice nebyly zakládány pouhým vyznačením polí a místa pro domky, ale i výstavbou samotných domků. V případě Trojan šlo pro opata plaského kláštera o investici obdobnou vysazení stromku, kdy investujete určité úsilí, které se zúročí až po letech postupného růstu. Proto chápu i trefnost použití konkrétního slova. --Adam Hauner 19:28, 25. 11. 2006 (UTC)

Toliko k mé zmínce že jde o starší literaturu – nenapadlo mě, že by v této situaci mohl být pojem výsadba užíván i nyní, myslel jsem tedy že jste text toliko přepsal, a z toho jsem logicky usoudil, že jde o volné dílo ze začátku minulého století. Váš příspěvek můj omyl koriguje; díky. --che 20:03, 25. 11. 2006 (UTC)

V pohodě, nemám s tím sebemenší problém. --Adam Hauner 20:08, 25. 11. 2006 (UTC)

V historické literatuře (a to i v literatuře populárně naučné, např. Žemlička) se obrat "vysadit vesnici, město apod. na německém apod. právu" běžně užívá. Proč by s tím měl být problém? A upozorňuju, že "založit vesnici" a "vysadit vesnici" není úplně to samé. Obrat "vysadit" v sobě automaticky zahrnuje, že se vztah obyvatelé x vrchnost řídil nějakým emfyteutickým právem. Takhle to teď je v onom hesle nepřesné, resp. má ta věta menší informační hodnoru hodnotu.--Grw 13:19, 28. 11. 2006 (UTC)

Termín "vysadit vesnici" je laické veřejnosti nesrozumitelný, proto zřejmě Kirka to slovo zarazilo. Protože však "vysadit" a "založit" není totožné, jak jsme se právě dozvěděli, tak by se do článku mělo slovo "vysadit" vrátit buď s vysvětlivkou (třeba v závorce) nebo s odkazem na článek o vysazování vesnic. --Luděk 13:24, 28. 11. 2006 (UTC)

Možná by stálo zato založit českou obdobu "Simple English Wikipedia":)--Grw 13:28, 28. 11. 2006 (UTC)

Určitě, půlce biologických článků nerozumím =) --Adam Hauner 15:58, 28. 11. 2006 (UTC)

Ta věta nemá žádnou menší informační hodnotu. Mimochodem, co znamená slovo "emfyteutické"? Jinak v článku se nijak nerozebírá postup, jakým byla dotyčná vesnice založená, takže je to celkem nepodstatné. Prostě ať už vznikla jak chtěla, tak byla založena. Ale chcete-li, tak tam někdo dotyčný postup podrobně rozepište. --Kirk 14:08, 3. 12. 2006 (UTC)

Rozepsat by se to mělo do zvláštního článku a v článku o vesnici použít jen slovo "vysazený" s odkazem na článek, který bude vyprávět, jak se sází vesnice. --Luděk 14:29, 3. 12. 2006 (UTC)

Emfyteutické právo je oblast středověkého právního systému upravující vztahy mezi lokátor nebo/a vlastníkem vsi a jeho poddanými. Vysadit ves (např. "na německém právu") je historický odborný termín podobně, jako používáme například výraz kliknout myší - nikoho ani nenapadne chytat živou myš a zkoušet s ní dělat click click, že. P. S.:Máte -li potíže s porozuměním slovům jako lokátor, či jiným odborným termínům, poučení lze nalézt také v tištěných encyklopediích jako je například Ottův slovník naučný a jiné. Pro zaryté počítačomily je Otto dostupný i v digitalizované podobě.--Pmos 17:47, 6. 12. 2006 (UTC) Ostatně heslo Emfyteuze zpracoval kolega Grw a myslím velmi povedeně.--Pmos 18:01, 6. 12. 2006 (UTC)

Výborně, tak jste si trochu zlepšil sebevědomí ("Máte-li potíže s porozuměním slovům jako..."), klidně Vás ještě pohladím: jo, jste fakt dobrej, hlavně, že Vy v tom máte jasno ;-). Ale teď k věci. Encyklopedii samozřejmě nepíšeme pro odborníky, ale pro laiky z daného oboru. Historik zde NEbude hledat články o historii, neboť má na to vlastní zdroje a knihovny, chemik zde NEbude hledat informace o kyselině sírové či jiných sloučeninách, neb tento obor disponuje vlastními databázemi (třebas i placenými nebo dostupnými jen pro vědecká pracoviště). Na druhou stranu zde špičkový lékař může chtít získat základní přehled o nějakém termínu z elektroniky, elektrotechnik o bolševníku obecném, historik o slunečních skvrnách, novinář o zakládání vesnic nebo co to vlastně je za zvíře to mezozoikum. Proto píšeme Wikipedii přístupným jazykem, i když encyklopedickým stylem (a ne novinovým). Použijeme-li nějaký cizí, odborný a neobvyklý výraz, tak jej hned vysvětlíme nebo odkážeme na příslušný článek, který by danou problematiku vysvětloval. Jinak by to bylo jen šamanství a ohromování cizími slůvky. Nikdo nemůže vědět všechno, proto vznikaly, vznikají a budou vznikat encyklopedie. Zdá se však, že to sám chápete, neboť slovo "bergfrit" jste vysvětlil přístupně. Jestli tedy vyjasníte třeba v samostatném článku sázení vesnic, tak si o tom rád přečtu. --Luděk 18:26, 6. 12. 2006 (UTC)

Článek samozřejmě napíšu, jenom se mrknu ještě do těch pár literatur. Jenom upozorňuji, že vesnice se nesázejí, ale vysazují, takže článek se bude jmenovat "vysazování vesnic", abyste nehledal marně. Zároveň se pokusím vysvětlit pojmy lokátor, fundátor, donátor a rozdíly mezi nimi. Jen prosím o chvilku strpení.--Pmos 10:41, 7. 12. 2006 (UTC)

Lucie (hud. skup.)

Zjistil jsem, že jsou tu dvě hesla o jedné věci - Lucie (hudební skupina) a Lucie (skupina). Navrhuji nějakým způsobem sloučit, ale nevím, jak na to. --Krvesaj 18:25, 25. 11. 2006 (UTC)

Upravte jeden článek tak, aby obsahoval informace z obou (budete-li je kopírovat, uveďte to ve shrnutí), a pak z druhého udělejte přesměrování. --che 19:56, 25. 11. 2006 (UTC)

Vzhledem k tomu, že jeden z článků je copyvio, není co řešit. --Jklamo 20:52, 25. 11. 2006 (UTC)

Velká Británie

Vytvořil jsem pahýl o ostrově Velká Británie. Na tomhle názvu byl redirect na Spojené království. Vedou na něj stovky odkazů které by správně měly vést na Spojené království. Začal jsem je opravovat ručně i když je to pěkná nuda. (Trochu se bojím nechat to na nějakého bota, protože jenom z kontextu se dá poznat kam má článek vést.) Pak mi ale došlo že budou patrně stále vznikat nové, protože málo koho napadne si ten odkaz při ukládání stránky vyzkoušet. Bude stačit šablona Různé významy? Mohl bych pahýl o ostrově přesunout na Velká Británie (ostrov), co ale s tím redirektem? Přijde my nesmyslné aby odkazoval jen na Spojené království když je to vlastně správný název ostrova. Týká se to opravdu velkého množství článků a než budu pokračovat, rád bych znal názor ostatních. Nerad bych pak všechnu práci revertoval. --Vyky 19:18, 28. 11. 2006 (UTC)

článek Velká Británie (ostrov) již existuje, přesměrování bylo zcela právné, neboť se Velká Británie se velmi často používá jako pro stát. --Li-sung ✉ 19:37, 28. 11. 2006 (UTC)

Už jsem to také zjistil. Ale když napíšu Velká Británie měl bych stejně tak najít i článek o ostrovu a to nefunguje. --Vyky 19:50, 28. 11. 2006 (UTC)

To stačí vyplnit políčko hledání a kliknout na tlačítko Hledat (nikoliv na tlačítko Jít na nebo odbouchnou entrem) . --Li-sung ✉ 19:57, 28. 11. 2006 (UTC)

Jen poznámka: to, že jde druhý název najít vyhledáváním, IMHO není argument. Tohle je přímo vzorový příklad na {{Různé významy}} vztahující se k jinému názvu článku než ve kterém jsou. -- Hkmaly 07:44, 29. 11. 2006 (UTC)

Předpokládal jsem, že když má nějaký pojem dva významy, měla by na to upozorňovat šablona na začátku článku bez rozlišovače, to ale při redirektu není možné. Nemyslím že stávající stav je to nejlepší řešení. Třeba někoho napadne jak to udělat líp. Zatím se aspoň podívám po špatných odkazech vedoucích na Velkou Británii, kde je myšlen ostrov a ne stát. Máme v tom trochu chaos. --Vyky 20:16, 28. 11. 2006 (UTC)

Ja bych nechal článek o zemi na Spojené království jak je a ostrov taky tam jak je (Velká Británie (ostrov)) a jen bych ten redirect změnil na rozcestník stylu:

VB je

1. ne zcela správný název pro Spojené království
2. ostrov

Odkazy na něj by se pak už jen časem vymýtily aby ukazovaly na ten správný článek (což by botem teda nešlo ... )

-- Singularita  20:31, 28. 11. 2006 (UTC)

Dvoupoložkový rozcestník se nedoporučuje a navíc jeden význam výrazně převažuje. --Li-sung ✉ 20:43, 28. 11. 2006 (UTC)

Aha, na to dvoupoložkové pravidlo jsem zapomněl ... ale zase redirect asi není to pravé ořechové, když někde je to teda ten druhý význam .... takže buď najít nějaký třetí význam, nebo přesunout Velká Británie (ostrov) na Velká Británie a na začátek dát noticku typu "nehledáte náhodou Spojené království?" -- Singularita  21:39, 28. 11. 2006 (UTC)

Zase výrazná většina bude skutečně tohle hledat a další klikání bude nepříjemností. Ta ponámka nahoře na Spojené království nestačí? --Li-sung ✉ 21:41, 28. 11. 2006 (UTC)

Aha, ta tam nebyla :) Tak ta myslím stačí. -- Singularita  21:48, 28. 11. 2006 (UTC)

Wikipedie:Portál Wikipedie - chybí linky pro editaci částí

Od té doby, co byl Portál Wikipedie rozdělen na vložené podstránky, mi dělá trochu problémy dostat se z hlavní stránky na editaci jednotlivých částí. Možná na to ostatní mají nějakou jednoduchou fintu, ale já jsem zvyklý, že v podobných případech najdu aspoň někde v koutku malé klikací „e“. Myslím, že náprava je asi technicky velmi jednoduchá, ale já si na to netroufám. V diskusi zatím moje prosba nenašla valný ohlas. Zkusíte s tím někdo něco udělat? Dík. --ŠJů 21:32, 30. 11. 2006 (UTC)

Už je to vyřízeno. --ŠJů 20:55, 2. 12. 2006 (UTC)

Logo organizace UNESCO

Nejspíš kvůli fair use byla odstraněna loga UNESCO, da se to nejak vyresit? Nebo proste se prestanou psat clanky? Totez je i s dalsimi firmami, predpokladam, ze loga nejsou autorska dila, ne?--frettie.net 13:50, 1. 12. 2006 (UTC)

Právě že jsou. --egg ✉ 14:36, 1. 12. 2006 (UTC)

Jsou, často jsou chráněna ještě dalšími způsoby. Viz též Wikipedie:Pod lípou (práva). --Adam Hauner 14:42, 1. 12. 2006 (UTC)

Jak jsem koukal na tu diskuzi v podlipou(prava), tak koukam, ze nikdo nevi jak to vlastne je, proc to tak je, ... MYslim, ze kdyz treba casopisy, reklamni letaky, ... pouzivaji loga firem, tak k tomu take nemaji specialni povoleni, ne?--frettie.net 10:45, 2. 12. 2006 (UTC)

V některých případech to může být i pravda. Ale my jen ztěží můžeme napodobovat takové hurónské kousky. Mohou si to dovolit plátky, které jedna dvě žaloby nevykolejí ... Wikimedia je, ale nevýdělečná nadace a po jedný žalobě by mohla jít do virtuálních kytek i s celou databází.. Reo ⁺ | ^✉ 22:16, 7. 12. 2006 (UTC)

Pamatuju jak si jednou stezovala OSA ze na cdr.cz pouzili jejich logo jako ilustracni ke kritickemu clanku o nich ... cdr pak jejich logo stahnul a nahradil ho timhle :) http://cdr.cz/picture_/4890/small Aneb osa zla :)

-- Singularita  22:24, 7. 12. 2006 (UTC)

Jo, ten dopis od osy zadajici stazeni loga je tady: http://cdr.cz/a/13038 Takze asi ani logo pouzivat nelze, nicmene pokud clanek o dotycne firme "neslapne na kuri oko" tak bych rek ze jim to bude vetsinou jedno.... ale riziko je tu vzdy -- Singularita  22:26, 7. 12. 2006 (UTC)

Infobox

Dovolil jsem si udělat infobox gramatiky - ten mi ale připadá hodně kontroverzní, takže ho sem dávám k prodiskutování - dávám tímto o návrhu hlasovat. Prosím, hlasujte pouze pro a proti, případné technické návrhy a úpravy navrhněte v k tomu určené sekci. Já jsem se totiž rozhodl udělat v komentářích a odpovědích pořádek.

Váš

--Mostly Harmless 15:00, 1. 12. 2006 (UTC)

Vážení přátelé, já si Vás dovoluji zdvořile požádat, abyste hlasovali a zařazovali své případné další návrhy do k tomu určených kategorií. Zahajuji totiž regulérní hlasování - bude ukončeno 15. prosince 2006 (pokud na to nezapomenu). Pokud do té doby nikdo nebude hlasovat, infobox použiji.

Váš

--Mostly Harmless 16:13, 8. 12. 2006 (UTC)

Tak jste nehlasovali a infobox byl do Wikipedie zařazen. Vaše chyba :o)

Váš --Mostly Harmless 14:34, 15. 12. 2006 (UTC)

Tak kdyz z 12000 uzivatelu nebo kolik jich tu je ani jeden nehlasoval proti, tak to znamena, ze se vsem infobox libi. Neni to z toho zrejme? :) -- Singularita  22:48, 15. 12. 2006 (UTC)

Myslím, že líbí je příliš silný výraz ... nicméně třeba já na něm (jako člověk, co se jazykům nevěnuje) nenašel žádný problém. Kromě té velikosti. -- Hkmaly 16:34, 16. 12. 2006 (UTC)

Infobox

{{{Gramatika}}}
Typ jazyka
Typ jazyka:	{{{Typ jazyka}}} }}
Slovosled
Druh slovosledu:	{{{Druh slovosledu}}} }}
Větné členy, které mohou být nevyjádřeny:	{{{Větné členy, které mohou být nevyjádřeny}}} }}
Člen
Člen určitý:	{{{Člen určitý}}} }}
Člen neurčitý:	{{{Člen neurčitý}}} }}
Člen dělivý:	{{{Člen dělivý}}} }}
Bez členu:	{{{Bez členu}}} }}
Podstatná jména
Rozlišují se:	{{{Rozlišují se}}} }}
Skloňování:	{{{Skloňování.}}} }}
Plurál:	{{{Plurál}}} }}
Duál:	{{{Duál}}} }}
Triál:	{{{Triál}}} }}
Slovesa
Časování:	{{{Časování}}} }}
Zápor slovesa:	{{{Zápor slovesa}}} }}
Otázka:	{{{Otázka}}} }}
Přídavná jména
Skloňování:	{{{Skloňování}}} }}
Přivlastňovací přídavná jména:	{{{Přivlastňovací přídavná jména}}} }}
Stupňování:	{{{Stupňování}}} }}
Příslovce
Stupňování:	{{{Stupňování}}} }}
Tvoření:	{{{Tvoření}}} }}
Zájmena
Skloňování osobních zájmen:	{{{Osobní zájmena}}} }}
Přivlastňovací zájmena:	{{{Přivlastňovací zájmena}}} }}
Číslovky
Skloňování číslovek:	{{{Skloňování}}} }}
Tvorba číslovek řadových:	{{{Číslovky řadové}}} }}

Hlasy proti zavedení infoboxu

1. Teď jsem shlédl použití v Švédská gramatika, takže konstatuji, To není infobox, ale to nahrazuje příšerným způsobem výcuc z článku! --Li-sung ✉ 11:55, 16. 12. 2006 (UTC)

Já s vámi celkem souhlasím. Ale co je infobox jiného než výcuc z článku? A pokud článek neexistuje? Váš --Mostly Harmless 12:21, 16. 12. 2006 (UTC)

Jiné

Nemám v lingvistice přehled, ale zdá se mi, že infobox se hodí jen pro jazyky, které jsou velmi podobné našemu. Může někdo posoudit, nakolik je použitelný pro různé asijské (třeba čínština, japonština), africké či indiánské jazyky? --ŠJů 17:28, 2. 12. 2006 (UTC)

Nestálo by za samostatné kolonky také rod (kolik rodů mají a jakých), osoba (jsou jazyky, které mají daleko více osob než tři), gramatické číslo (jednotné, množné, dvojné, jiné)? To jsou věci, které se mohou týkat více slovních druhů, pokud vůbec v tom kterém jazyce mají slovní druhy podobné našim. --ŠJů 17:28, 2. 12. 2006 (UTC)

Slovesa nedávat hned za podstatná jména, všechna jména (postatná, přídavná, zájmena, jmenné číslovky) by měla být raději za sebou. --ŠJů 17:31, 2. 12. 2006 (UTC)

ŠJů, tohle dělení je ale ovlivněné češtinou. Ve většině jazyků jsou nejdůležitějšími a nejzajímavějšími podstatná jména a slovesa. Takže tohle bych neměnil. Zvlášť, když pořadí lze změnit lehce kdykoli později. --Miraceti ✉ 17:41, 2. 12. 2006 (UTC)

V češtině slovní druhy neřadíme podle důležitosti (a naštěstí ani podle abecedy, ač by toho mnozí byli schopni), ale podle druhu :-) Jméno je širší kategorie, do které patří několik druhů jmen a zájmena. Tipoval bych, že podobně tomu bude ve všech jazycích, pro jaké by mělo smysl tento infobox používat. --ŠJů 20:53, 2. 12. 2006 (UTC)

Jsem pro to, aby se šablona vytvořila, alespoň na zkoušku. Můžu vidět příklad jejího použití? Třeba pro pár zcela odlišných jazyků. Co třeba čeština, finština, ruština, hebrejština? Jsou tu lidi, kteří tyhle jazyky ovládají, takže by to mohlo jít. --Miraceti ✉ 17:46, 2. 12. 2006 (UTC)

Ad první dotaz by ŠJů: Dělal jsem to podle článku Švédská gramatika, určité standardní formy (nevím jestli je to náhoda nebo Wikiprojekt) obdobných článků na en wiki. Bengálština a čínština do toho - aspoň myslím - pasuje, funguje to na románské jazyky (mám to v pracovní excelovské podobě) a na anglličtinu, na češtinu tuším taky a ostatní jazyky jsem, přiznávám nepokrytě, otevřeně a bez mučení, nezkoušel.

Ad druhý dotaz by ŠJů: Dvojné a trojné číslo je vynikající nápad, nějak jsem na to zapoměl, dodělám ho tam, nicméně pokud jde o ten rod a osobu, myslím, že toto není ani příliš podstatná věc, kromě toho právě na tohle byla zamýšlena kolonka "Rozlišují se:", v původní verzi se sáhodlouhými a zbytečnými popisy jednotlivých kolonek tam bylo: "Rozlišují se - rod, číslo a pád".

Ad třetí dotaz by ŠJů et Miraceti: Dělení je ovlivněné článkem Švédská gramatika, který sloužil jako určitá základní šablona, do níž se později doplňovaly další kolonky podle en wiki, ostatních článků a několika knížek. Pořadí považuji za nepodstatné. Ukázku na švédské gramatice může Miraceti zhlédnout na Wikipedista:Mostly Harmless/Pískoviště.

Váš

--Mostly Harmless 19:58, 2. 12. 2006 (UTC)

Široké

Je to příšerně široké... nastavte si velikost prohlížeče na 800x600 a pak se koukněte, jaká nudle zbývá vedle té šablony. --Luděk 20:02, 2. 12. 2006 (UTC)

Můžu - nebo kdokoliv jiný - to libovolně zúžit, tohle je jenom základní velikost. Váš --Mostly Harmless 20:15, 2. 12. 2006 (UTC)

Zkuste to teď...Váš --Mostly Harmless 20:18, 2. 12. 2006 (UTC)

To je myslím úzké až moc. Ale optimum se asi nenajde ... jsou lidi co maj 800x600, jsou lidi co maj 1600x1200 nebo vic ... takovy lepsi standard je dneska 1280x1024, ale zase jsou lidi co nemaj maximalizovany okna prohlizece (jako ja), takze snaha o optimalizaci rozliseni je blbost ... mozna by bylo lepsi neudavat tam sirku vubec a browser si to uz nejak naformatuje. -- Singularita  22:38, 2. 12. 2006 (UTC)

Mám pocit, že bez šířky to bylo původně - ten algoritmus co prohlížeče používají je na tohle zrovna dost pitomý, chtělo by to zadan něco jako "100%-500px", což bez javascriptu nejde ... -- Hkmaly 01:07, 3. 12. 2006 (UTC)

Padesát procent vypadá docela slušně. Zkoušky nechám na vás. Váš --Mostly Harmless 11:28, 3. 12. 2006 (UTC)

Potřeba zasouvacích šablon

Vynořila se potřeba zasouvacích šablon. Některé šablony jsou celkem velké a tahle fíčura by se nám dost hodila. Otevírám tady diskusi, co by všechno měly umět.

Podle mně by to měla být šablona, nebo sada šablon, které lze využít v jiné, již konkrétní šabloně. Jejich zavoláním by se vytvořil rámeček, který by v záhlaví kromě jména měl i odkazy na editaci té konkrétní šablony a hlavně tlačítka nebo odkazy, pomocí kterých by se dala celá šablona rozvinout a zase svinout.

Přinášejte nové nápady, ať se hneme z místa. Díky. --Miraceti ✉ 17:57, 2. 12. 2006 (UTC)

Základní nápad: pro uživatele bez javascriptu by šablona měla být rozbalená. Narozdíl od vás totiž příliš velkou potřebu zasouvacích šablon nevidím a nechápu, co mají lidé proti tomu když se z článku jde jediným kliknutím dostat na nejdůležitější příbuzné články.

Jinak mi není jasné, jak chcete navrhnout zasouvání tak, aby bylo použitelné obecně pro libovolnou šablonu - mluvím tu o grafickém, ne technickém hledisku. Možná by to chtělo spíš návod než šablonu (nebo šablonu obsahující pouze javascript). Ale pokud máte už vyhlédnutou nějakou skupinu ... -- Hkmaly 18:24, 2. 12. 2006 (UTC)

To rozbalení pro ty, co nepoužívají javascript je asi důležité. (Mimochodem, kolik takových lidí asi je?)

Problém je v tom, že není nijak hezké, když šablona je pětkrát delší než článek, nebo když se na stránce sejdou tři průměrně dlouhé šablony.

Proč by to graficky nešlo? Na jiných wiki to chodí v pohodě.

V šabloně javascript nebude, ten se musí dát do souborů se skripty. V šabloně bude jen jeho volání.

Samozřejmě, součástí komplexnějšího řešení musí být i odpovídající návod k použití.

A hlavně bych chtěl podotknout, že nová šablona nebo šablony nikoho nenutí je používat, ani neovlivní staré šablony. --Miraceti ✉ 18:51, 2. 12. 2006 (UTC)

Kolik je jich dneska, nebo kolik je jich v den oznámení chyby v implementaci javascriptu ? A myslel jsem, že wiki jde o všechny uživatele ...

Speciálně u pahýlů jsou odkazy na příbuzná témata dost důležité. Co se týče tří šablon, mohl by jste uvést příklad ? Možná by se hodil spíš nějaký "kontejner na šablony" se scrollbarem ... hmmm ... no možná radši ne, vzhledem k tomu jak scrollbar ve firefoxu vypadá.

Nová šablona nikoho nenutí, ale někteří lidé ... by šablony nejradši úplně zrušili.

Teď mě napadá - co funkce typu "defaultní stav šablony (rozbaleno/zabaleno) je určen velikostí prohlížeče ? Takže by při použití šablony šlo nastavit, že tato šablona se začne balit až když velikost okna klesne pod 800x600 ...

Mimochodem, dobrý nápad s tou editací, na to tu sice šablona tuším je ale chtělo by to trochu ji zpopularizovat ... -- Hkmaly 19:30, 2. 12. 2006 (UTC)

Jo, ale pak vyjde třeba MSIE 8 který implementaci JS překope a půlka webů včetně wiki v něm nepůjde. Už hodněkrát jsem se setkal s tím, že na nějakém webu kvůli chybě někde v javascriptu nešlo něco rozbalit, typicky menu (a musel jsem pak patříčný odkaz hledat ve zdrojáku stránky). Takže defaultně rozbaleno ... na en wiki už něco takového mají, takže by to šlo okopírovat. I když mně osobně rozbalovací šablony připadají zbytečné, když je chci všechny vidět tak abych postupně na ně jednu po druhé klikal. Já bych to nezaváděl. -- Singularita  22:27, 2. 12. 2006 (UTC)

Trošku je to mimo. Defaultně v prohlížeči s JS to musí být zabaleno, jinak to nemá smysl. U počítačů bez JS by se odkazy měly zobrazit, to je jasné (nicméně ne naprosto nutné, člověka bez JS jsem opravdu hodně dlouho neviděl, i hloupý textový links ten JS zvládá). _Nelze_ se ohlížet na potenciální budoucí implementace JS. Potenciálně budeme všichni mrtví a psát wiki je tedy hloupost. --Miraceti ✉ 00:15, 3. 12. 2006 (UTC)

Tim "defaultne rozbaleno" jsem myslel ze kdyz prohlizec nebude podporovat JS, bude to rozbalene ... kdyz bude, tak se to pres kod v JS zabali. Links sice podporuje JS (jeho novejsi verze) ale tak nejak nepodporuje CSS pres ktere se to zabalovani typicky dela, takze v linksu to asi nebude fungovat :) Jinak lidi bez JS je malo, ale je nutny pocitat s tim ze jsou ... s tim ze clovek s vadnou implementaci JS je casto clovek bez JS (browser mu hodi error na radku 1024 v cosi.js a dal uz je clovek bez JS) Jinak do doby nez vetsina z nas zemre si myslim ze prijdou desitky novych implementqaci JS ... -- Singularita  00:20, 3. 12. 2006 (UTC)

Copak CSS ... hlavně links nepodporuje DOM. -- Hkmaly 01:08, 3. 12. 2006 (UTC)

Jen aby bylo jasno: debata není o tom, jestli ano nebo ne. Dříve nebo později se jim nevyhneme. Bavíme se o tom, co všechno by měly tyto šablony splňovat. --Miraceti ✉ 00:10, 3. 12. 2006 (UTC)

Nevidim duvod proc by mely byt nevyhnutelne ... co se tech rozbalovacich sablon tyce, tak pokud jich bude pod nejakym clankem vic, tak by se mely rozbalit/zabalit najednou. Optimalne by si to melo i pamatovat stav rozbaleni/zabaleni kdyz lezu pres clanky (to by slo pres cookies) -- Singularita  00:23, 3. 12. 2006 (UTC)

Naopak - někdo může chtít vidět jen jednu šablonu, protože se mu tam všechny najednou nevejdou. Oproti tomu pamatování přes cookie by bylo hezké, ale nejsem si jistý jestli si můžeme dovolit posílat tolik cookies ... chtělo by to nějakou komprimaci nebo tak něco ... -- Hkmaly 01:08, 3. 12. 2006 (UTC)

Ale je pravda že by to chtělo čudlík "rozbalit všechny šablony" - ale navíc k rozbalování po jedné, ne místo toho. -- Hkmaly 01:09, 3. 12. 2006 (UTC)

Tak mě napadlo ... automaticky předpokládám, že zabalená šablona bude obsahovat nejen link na rozbalení a na editaci, ale že bude jakousi koncentrovanou verzí šablony rozbalené: namátkou Šablona:Ainur (která není tak velká aby mělo smysl jí balit, ale lepší příklad jsem nenašel - ono já mám vůbec nějak problém s nacházením těch opravdu velkých šablon) by po zabalení obsahovala nadpis Ainur ve Středozemi a pod ním odkazy Valar a Maiar, případně možná ještě Nepřítel. Možná, že většinou takovou koncentrovanou verzi nepůjde vytvořit (např. protože nejsou příslušné články ani kategorie), ale šablona pro rozbalování by takovou věc měla umožňovat. -- Hkmaly 13:57, 3. 12. 2006 (UTC)

Omezení šablon

IMHO je potřeba zásadního omezení navigačních šablon, nikoli tvorba zasouvacích. --Vrba 01:16, 3. 12. 2006 (UTC)

Když už jste tady, mohu se zeptat PROČ vám tak vadí když se z článku jde jediným kliknutím dostat na nejdůležitější příbuzné články ? -- Hkmaly 11:46, 3. 12. 2006 (UTC)

Kategorizaci nelze provádět pomocí šablon. Navigační šablony suplují buď kategorii a nebo (když je více strukturovaná) hlavní článek. Při použití navigačních šablon bobtná množství přenesených dat a informací v těchto datech není tolik, aby to bylo přínosné.--PaD ✉ 11:59, 3. 12. 2006 (UTC)

Vidím, že výraz jediným kliknutím jste nějak přehlédl. A možná i význam slova navigační ... hlavní článek má proti navigační šabloně tyto nevýhody:

1. Vyžaduje kliknutí navíc - je nutné kliknout na článek a teprve potom kam vlastně chcete. Případně dokonce dvě kliknutí (jedno kliknutí vyžaduje portál nebo případ, když je hlavní článek ve "viz též" nebo tak někde).
2. Vyžaduje znalost, kterou nelze u náhodného návštěvníka očekávát - jak ho napadne, že má hledat v hlavním článku ? Nebo v kategorii, když už jsme u toho. Nejvýraznější je portál, ale i ten je možné "přehlédnout".
3. Hlavní článek má být hlavní článek - má obsahovat hromadu encyklopedických informací, ve kterých se pak linky na příbuzné články ztrácí, a to dokonce i v případě že je zamýšlen jako jejich zdroj, což obvykle nebude pravda.

Na druhou stranu souhlasím s tím, že navigační šablona nemá suplovat kategorii: v kategorii by měli být všechny články k tématu, v šabloně pouze ty důležité, naopak v šabloně mohou být i články které nejsou ještě napsány. Důležitost článku je samozřejmě subjektivní pojem. -- Hkmaly 13:43, 3. 12. 2006 (UTC)

Mně taky přijde v řadě článcích spíš přešablonováno a šablony jsou poněkud zduřele. Obávám se, jak už zde někdy před rokem nadnesl také Mormegil, že to bude spíš svádět k tomu, že budou vznikat další tuny zbytečných napuchlých rozbalovacích šablon s odůvodněním: "Vždyť to nezabírá žádné místo, čemu to vadí atp." Přitom ty šablony se často svým obsahem duplikují, podívejte se na článek Nizozemsko -- jedna šablona s regiony, druhá šablona se státy NATO, třetí šablona se státy EU, čtvrtá šablona se státy Evropy. Ty poslední tři šablony se z velké části duplikují. Kromě toho kategorie Nizozemsko a kategorie:Státy Evropy (čili duplicita k šabloně téhož obsahu). Když vzniknou rozbalovací šablony, tak se hned najdou písaři krásných barevných šablon s vodotrysky, kteří hned budou zavádět další navigační šablony: členské státy OSN, členské státy WHO, členské státy MOV, členské státy Červeného kříže a půlměsíce, státy s výrobou osobních automobilů, státy jaderného klubu, frankofonní státy, monarchie, republiky, státy s prezidentským systémem, přímořské státy, vnitrozemské státy... --Luděk 14:26, 3. 12. 2006 (UTC)

Mně osobně tohle nevadí. Vždyť z té šablony člověk rovnou vidí, s jakými státy má Nizozemí asi dobré vztahy a do jak velkých organizací vlastně patří. Samozřejmě členské státy MOV by byla obludnost, protože vzhledem k tomu, že v něm jsou skoro všechny státy, nic nám to o Nizozemí neřekne. Ty příklady, cos uvedl, jsou jen malování čerta na zeď.

Vezměme to prakticky. Velké šablony už tu máme a s nejvyšší pravděpodobností se jich nezbavíme. Co s nimi tedy dělat? Jestli chcete bojovat proti šablonám, dělejte to tam, kde se ty šablony nevylepšují. Tady je to možná efektní, ale neefektivní. S velkými šablonami a jejich počtem to nezatočí. --Miraceti ✉ 16:38, 3. 12. 2006 (UTC)

Ha, sláva, konečně příklad. Osobně mi nepřipadá, že by bylo Nizozemí přešablonováno ve smyslu, že by v něm šablony zabírali příliš mnoho místa, ale duplicitnost šablon je skutečně vysoká (a členské státy OSN by to skutečně dorazili). Osobně bych navrhoval šablony spojit, tedy rozdělil státy v {{Evropa}} na státy náležící do EU a státy nenáležící. S trochou drzosti by šlo dokonce sestavit šablonu ve které by byly i státy NATO (tedy v šabloně by byly skupiny Evropa+EU+Nato, Evropa+NATO-EU, Evropa-NATO-EU a NATO-Evropa). Alternativně by šlo nechat pouze {{Evropa}} a doplnit kategorie pro ten zbytek s tím, že bez odkazu na USA se čtenáři patrně obejdou.

A ano, rozbalovací šablony by se neměli stát záminkou k předělávání zbylých kategorií na šablony. Leda v případě, že by se nejednalo o klasické, ale o AJAXové rozbalování (tedy obsah šablony by se načetl až při rozbalování, a to možná i přímo z kategorie). Což mimochodem není špatný nápad, takže asi budeme potřebovat dvě varianty rozbalovací šablony a ideálně vytvořené tak, aby šlo jednoduše přehodit jednu na druhou a zpět (což by ovšem neměla být záminka k revertovacím válkám, pořád by se jednalo o krok který by se měl projednat v diskuzi o dané šabloně). -- Hkmaly 15:10, 3. 12. 2006 (UTC)

Samozřejmě, přehazování by se netýkalo šablon plněných z kategorií. Na to by byla třetí šablona s kategorií jako parametrem. -- Hkmaly 15:14, 3. 12. 2006 (UTC)

Když už jste tady, mohu se zeptat PROČ vám tak vadí když se z článku jde jediným kliknutím dostat na nejdůležitější příbuzné články ?

Pletu se, nebo se zde bavíme o tom, jak tyto příbuzné články schovat pod dalším kliknutím? A proč by vlastně měla vadit možnost ušetřit uživateli práci, když se chce dostat z článku Nizozemsko do článku Turecko? A nechtělo by to taky mít možnost jedním kliknutím dostat se z článku Nizozemsko do článku Instance (World of Warcraft)? Co třeba naincludovat Speciální:Allpages v plně rozbalené podobě pod každý článek? Zlepší se tím encyklopedie, nebo ne? Případně můžeme úplně všechny články rovnou vysypat na jednu stránku hezky za sebe. Ideál každého uživatele: nemusí klikat ani jednou!

Teď vážně: pokud do článku nasypete nesouvisející odkazy, je sice pravda, že tím o nepatrný kousek ušetříte práci uživateli, který je opravdu v článku o Nizozemsku a chce se dostat do článku o počítačové hře, jenže současně také ten článek zhoršíte a znepřehledníte pro ty uživatele, kteří o to zájem nemají. Seznam všech států NATO je užitečná věc, nevidím však důvod, aby byl rozkopírován v každém článku, stejně jako ona šablona o MOV. Rozlišovací znak mezi tím „malováním čerta na zeď“ a tím, co máme teď, nenalézám. Šablonu pro členské státy MOV nemáme IMHO prostě proto, že se zatím nenašel žádný šablonomil, který by ji vyrobil.

A stručná verze na závěr: Rozbalovací navigační seznamy už máme. Jmenují se kategorie. Příklad rozbalovacího navigačního seznamu členských států NATO: [rozbalit]

--Mormegil ✉ 18:43, 6. 12. 2006 (UTC)

Tvé argumenty jsou dost přehnané. Ano, rozbalení je vlastně jedno kliknutí navíc. Výhoda (alespoň pro někoho) těch šablon je, že se nemusí načítat nová stránka. Další výhoda je, že do ní lze vložit více údajů než do prosté kategorie. Třeba šablona se seznamem všech krajů nějakého státu může obsahovat i hlavní města těchto krajů, takže ačkoliv uživateli třeba ty kraje nic moc neříkají, tak se může orientovat podle těch měst. A konečně taková šablona může být graficky velmi vyvedená, zvlášť, kdyby se nám povedlo je sjednotit. Šablona členských států NATO, EU, MOV a další, které lze snadno nahradit odkazem na přáslušnou kategorii, jsou skutečně zřejmě tak trochu mimo, dá se uvažovat o jejich zrušení. Ještě mě napadá, že proti přílišné katagorizaci se taky protestovalo. Jen tak mimochodem, přemýšlel jsem už i o zasouvacích nebo polozasouvacích infoboxech. --Miraceti ✉ 19:46, 6. 12. 2006 (UTC)

Uživatel samozřejmě nebude muset klikat tolikrát, protože si šablonu rozbalí a ta zůstane rozbalená - teda pokud se nám to zapamatovávání povede implementovat. Jinak tu máme výhodu nenačítání nové stránky - dokonce i AJAX bude rychlejší a hlavně nebude nutné načítat stránku při návratu.

Samozřejmě že odkazy v šabloně u článku by měli být související - sypat někam allpages opravdu nemá smysl, narozdíl od vás si ale myslím, že i největší šablony mají do allpages pěkně daleko.

Zkusil jsem kliknout na váš link a nefunguje - nerozbalil se, ale normálně se otevřel v aktuálním okně a tato stránka z okna zmizela :-). -- Hkmaly 20:05, 6. 12. 2006 (UTC)

Kolego, na ten Ajax i cookies bych radši zapomněl. Chceme si život zjednodušit. Momentálně tu není zřejmě nikdo, kdo by to chtěl implementovat v Ajaxu. S posíláním cookies jsou problémy, tomu bych se taky vyhnul. --Miraceti ✉ 20:59, 6. 12. 2006 (UTC)

en:User:Lupin už něco (manuál) s AJAXem pro wikipedii napsal, předpokládám, že by to mohlo výrazně zjednodušit vývoj. -- Hkmaly 21:31, 6. 12. 2006 (UTC)

Nevim jestli je dobre aby polovina veci na strance se musela nejdriv rozbalit/vysunout aby si mohl clovek precist cely clanek (to pak bude wiki vypadat jak cirkus kde se vsechno hybe a blika a sviti a rozbaluje a zabaluje ... a to ze nektere clanky maji sablon vic ... v prumeru byva tak jedna na clanek, ale pokud je clanek o necem "hodne slavnem" tak na nej muze byt aplikovatelnych vice sablon. Ale tam zase obvykle je i vic textu (napr. Praha ma 3 pomerne velke sablony, ale cca 8x vice textu (na vysku) nez kolik zabiraj sablony. IMHO pokud sablony zabiraj do jedne stranky (pri nejakem "rozumnem" rozliseni) je to ok, pokud vic, uz by mozna chtely trochu zmensit (i kdyz zrovna hlavni mesta budou mit tech sablon asi dycky nejvic (jednu na mestske casti, jednu pro dany stat a casto i nejake jine (okres, dedictvi unesco, atd ... ))))) -- Singularita  19:59, 6. 12. 2006 (UTC)

Jistě, neměla by být každá šablona rozbalovací. Možná by stálo za to i parametr "tuhle rozbalovací šablonu defaultně rozbal" po případy, že jednu šablonu chceme v některých článcích rozbalenou a v jiných zabalovací. -- Hkmaly 20:05, 6. 12. 2006 (UTC)

Pokud se mluví o šabloně, která se rozbalí a sbalí po kliknutí na odkaz „ukaž“ (show) nebo „skryj“ (hide) jako je to třeba zde en:template:NATO, tak jsem pro. Ale nemyslím si, že by tam mělo být to „vde“. -xfi- ☤ 20:12, 6. 12. 2006 (UTC)

Ano, mluví se o ní. Mně to "vde" přijde jako fajn nápad. --Miraceti ✉ 20:59, 6. 12. 2006 (UTC)

No, asi to „vde“ ulehčí práci, to je fakt. Fajn by bylo, kdyby ty naše šablony byly na 100 % šířky, přijde mi to hezčí. -xfi- ☤ 21:53, 6. 12. 2006 (UTC)

Jsem pro jednoznačné zavedení šablon podle vzoru de:Theobald_von_Bethmann_Hollweg - je to prostě nádherné! Vkusné, elegantní. Informativní. Hollwega zde vidím v kontextu dalších osobností, kteér přišly před ním nebo po něm. ATd.. --Mince 11:39, 7. 12. 2006 (UTC)

Jo, az na to ze musim 4x kliknout na "Ausklappen" abych si to prohlid. IMHO rozbalovaci sablony jsou blby napad ... to je problem nechat je tam rozbaleny? Kdo jse bude chtit videt, proste odscrolluje dolu (koleckem mysi, pagedown, sipkama ... ja nevim cim vsim lidi scrolujou) a uvbidi je . Kdyz je clanek dlouhy, tak budou ty sablony holt o par obrazovek dole a nicemu to nevadi. Kdyz je clanek kratky, tak je uvidi rovnou (nebo aspon cast). Jinak to VDE by nebylo zcela od veci, ale mozna by to slo udelat tak, ze by to bylo defaultne skryte a kdo chce, tak si to zapne ve svem monobook.css , asi jako radek s VFD v sablone poslednich zmen -- Singularita  12:49, 7. 12. 2006 (UTC)

Ano, typický příklad stránky která potřebuje čudlík "rozbal všechny šablony".

Jaký řádek s VFD ? Aneb souhlasím jen pokud to bude doplněno nějakou osvětou. Případně by to mohlo být nastavené tak, že ho registrovaní uživatele mají viditelný a anonymové ne ... -- Hkmaly 20:38, 7. 12. 2006 (UTC)

To VED jsou tri odkazy, "view", "edit" a "diskuse" u toho templatu nekde v rohu ... -- Singularita  21:01, 7. 12. 2006 (UTC)

Navigacni sablony povazuji v jejich vetsinovem pojeti za zlo a rozhodne jsem pro to obri veci omezovat, nevidim duvod proc si na neco, co muze plne suplovat kategorie delat sablonu. Navic pokud hledam jednu vesnici/oblast v Turecku/CD od skupiny ci neco podobneho nevidim duvod proc bych mel mit v clanku nacpanou jinou vesnici/oblast/CD, ktera nema s tematem nic spolecneho. Kdyby mela je uvedena odkazem v Textu. Predpoklad, ze kdyz hledam, ze pak vyuziju sablonu kde je Vychodni Timor mi prijde ponekud mimo. Nevim co by me mohlo vest k tomu, ze u clanku Terecko potrebuji vsechny cleny NATO, staty Evropy a staty Asie. Tak je to s drtivou vetsinou navigacnich sablon. IMHO by se to melo omezit. --Vrba 21:07, 7. 12. 2006 (UTC)

Pokud hledam jednu jedinou vesnici, tak sablony na konci stranky prote ignoruju. Pokud mne ale zajimaji i jine okolni vesnice (nebo treba u stanic metra jine stanice metra na te same lince, u NATO i jine clenske staty, atd ...) tak sjedu dolu a kliknu na odkaz ... co ziskame tim ze nejake takove sablony odstranime? Nic! Zadnou vyhodu v jejich odstraneni nevidim ... pokud se clovek po odskrolovani X pixelu dolu octne na konci stranky nebo na zacatku sablon je jedno, pokud ho sablony zajimaj, muze skrolovat dale (nebo je u mensich clanku uvidi rovnou) -- Singularita  21:38, 7. 12. 2006 (UTC)

Naprostý souhlas s Vrbou. Karel 21:14, 7. 12. 2006 (UTC)

Protože se mi nechce číst předchozí diskuzi, vyjádřím tu jenom svoje stanovisko, protože to považuju za důležité (resp. nechtěl bych přijít případně s křížkem po funuse): Čím víc navigačních šablon, tím lépe, jsou užitečné (aspoň mně), nedokážu si bez nich Wikipedii představit a nechápu, proč se jich chce někdo zbavit. Zanatic ʡ 21:13, 7. 12. 2006 (UTC)

Já to taky nechápu a Vrba se zatím ke zdůvodnění nedostal (výkřik "je to zlo" nemá se zdůvodněním nic společného). Nemluvě o tom, že už jsem jasně řekl, že dokonce ani skutečně primitivní navigační šablonu nelze plně suplovat kategorií. -- Hkmaly 21:51, 7. 12. 2006 (UTC)

Ja zase dostatečně nechápu k čemu jsou dobré, tada vyjma toho aby se zaplnily články, kde nic není. Prostě nechápu proč mam mít v článku Turecko dva světadíly. Nikdy nehledam Turecko a zaroven Vychodni Timor s Portugalskem. Povazuji za sakra nepravdepodobne ze nekdo ano. Nechapu co se tim ziska, jen se to zneprehlednuje a na konci clanku vidim radu obrovskych veci plnych nesmyslnych odkazu. POkud hledam vesnice v nejakem okrese nebo seznam statu sveta ci clenu nato, nehledam ho v Turecku. Duvod je, ze je to IMHO na nic a nesmyslne, pokusim se to pres sobotu a nedeli rochu rozvest. --Vrba 15:11, 8. 12. 2006 (UTC)

Asi takhle: já je používám a koukám, že nejsem sám. Myslím, že by to chtělo omezit přístup „Podle sebe, soudím tebe.“ Zanatic ʡ 15:16, 8. 12. 2006 (UTC)

Přesně, přesně, ale přesně tak. Mám-li čas rád procházím články tematicky tak abych se problematiku naučil k tomu mi kategorie nepomohou, tam je bez ladu a skladu vše abecedně. V šablonách je řazení dle autora a obvykle logicky setříděné. Jiná káva. Ale hlavně : pozor na podle sebe, soudím tebe. Výmluvný je prostě fakt, že pro ostatní to podstatné je. Reo ⁺ | ^✉ 17:25, 8. 12. 2006 (UTC)

Vrbo, prosím, přestaň předpokládat, že většina uživatelů používá Wikipedii stejným způsobem jako ty. Je to přesně naopak, většina lidí ji používá jiným způsobem než ty. Navigační šablony slouží k navigaci a v rámci možností tak činí dobře. --Adam Hauner 14:57, 9. 12. 2006 (UTC)

@ Adam Hauner: "Sunt certi denique fines" Horatio, Satiry. Nedovolil bych si předpokládat, že wikipedii většina lidí využívá jako já, nikdy jsem nic takového nejen nenaznačil, ale ani si nemyslel. Ačkoliv se domnívám, že mam k BFU blíže než Ty. Přesto mi přijde odvážné tvrzení, že je to naopak, Ty víš jak já wiki využívám? Víš jak ji využívá alespoň nějaký statisticky zajímavý vzorek, nevíš, neví to nikdo, tak neoperujme s takovýmito tvrzeními. Přednesl jsem tu několik argumentů a očekával jsem, že přijdou protiargumenty. Muj příspěvek začíná já dostatečně nechápu, netvrdím tedy, že většina nechápe, ale že to nechápu já. Pokud mi na to někdo hodí argument "já to používám" a ještě dává najevo, že se mu můj přístup zdá podle sebe soudím Tebe, tak neargumentuje. Kdyby sis přečetl celou debatu, zjistil bys, že zhruba polovina lidí co debatuje je pro omezení. Nepředpokládám, že wiki používám stejně jako Mormegil, ale v tomto se shodujeme. Nevidím důvod k tomu, abys mě napadal, nečinil jsem navíc žádné závěry, jen vyjadřoval svůj postoj k tématu, to snad ještě mohu. Netvrdim, ze muj nazor musi být většinový, ale měl jsem zato, že do debaty mohu přispět svým názorem a podkládat ho argumenty. Ono se tu v poslední době vůbec stává módou neargumentovat, ale útočit na oponenta, zvláště pokud je mým argumentem, že navigační šablony slouží k navigaci, doteď jsem se domníval, že k rybolovu a že neplní účel, protože jsem na to nic nechytil. Já sice nejsem v počítačích žádný génius, ale na světlo reaguji, takže mé IQ přesahuje pokojovou teplotu a tak vím, že slouží k navigaci. Myslím si, že je třeba dát navigaci rozumné rozměry, pokud se z Turecka někdo potřebuje dostat na Východní Timor a do Portugalska a ještě do USA, je ještě méně většinový než já. Pokud to nutně potřebuje, tak já z turecka, přecházím na heslo latimerie podivna nebo na Kenzó Tange a doufam, ze se tam objevi nejaká navigační šablona, která mi toto umožní.

Zcela vážně jediné co chci je aby se věcem dala ta správná míra, skutečně si myslím, že šablona, která vypisuje všechny státy Evropy je na nic (slovo nic, chápej jako velký ústupek tomu co si myslím). Nepochybuji o tom, že je řada užitečných navigačních šablon a od oponentů bych očekával, že mi nějakou ukáží a řeknou k čemu se hodí. Nevím o kolik je náročnější kliknout na článek NATO, než na šablonu, ale šablona nemá suplovat seznam. Nemám problém s respektováním protikladných názorů, ale podobných útoků, co kdo nemáme předpokládat, bychom se mohli vyvarovat a raději se snažit najít nějakou rozumnou mez a dát vznik nějaké dohodě o tom jak a coještě ano a co už ne. To ze se dopredu zakopeme na pozici ja to vím nejlépe a moji oponenti jsou menšinoví hlupáci, kteří si nevidí na špičku nosu asi není nejlepší postoj, který přinese řešení. Řešení je třeba hledat a to se nedělá tím, že do debaty vstoupím s tvrzením jasným absolventům zvláštních škol a řeknu oponentům co nemají dělat. Pokud něco říkám, tak říkám i argumenty, pokud to děláš můžeš ze mě klidně dělat dementa, ale pokud se argumentace vytratí a zůstane jen ten dement je nekde chyba. Me totiz jiny nazor nevadi, naopak ho vitam, protoze jen diky tomu, ze vyjadruje vice lidi sve nazory, vznika dobre reseni. No a pokud z těchto šablon někdo vyvozuje na přátelské vztahy, jak bylo někde poznamenáno, tak se divím, že jsou války. --Vrba 14:37, 10. 12. 2006 (UTC)

Vrbo, nečil se =) Jen předpokládám, že existují celé desítky způsobů používání Wikipedie a žádný z nich není většinový. Ať tedy vybereš kterýkoliv konkrétní, jsou všechny ostatní v převaze. --Adam Hauner 15:01, 11. 12. 2006 (UTC)

Tak treba sablony ktere jsem v posledni dobe "pouzil":

• {{Tramvaje Tatra}} - uzitecne, narazil jsem na jednu tramvaj, zajimaly mne ostatni
• {{Okres Rakovník}} - mam prehled ktere obce jeste chybi, kdyz je nasypu vsechny na jednun stranku :(Wikipedista:Singularita/list_cz) tak mam prehled o chybejicich obcich v cele CR

Jinak pokud se nekdo potrebuje dostat z Turecka do USA, ma k tomu asi nejaky duvod. Treba proto, ze oba dva jsou cleny nato. :Ale kdyz treba nekoho budou zajimat zeme NATO, tak pujde dle sablony ... Belgie • Bulharsko • Česko ... a z Turecko pujde na USA hlavne proto, ze ty dva odkazy jsou hned vedle sebe :)

-- Singularita  15:11, 10. 12. 2006 (UTC)

Do které skupiny počítáte lidi, kteří tu říkají jak se to nesmí přehánět ani na jednu stranu - tedy ani zavádět "členské státy MOV", ani mazat {{Evropa}} ?

Doufám, že těmi argumenty nemyslíte "Navigacni sablony povazuji v jejich vetsinovem pojeti za zlo". Na to se těžko reaguje. Pokud jde o "já to používám" versus "já to nepoužívám", pak větší význam má argument "já to používám", protože pokud polovina lidí něco používá a není žádné negativum (stále jste žádné negativum neuvedl, kromě toho že je to zbytečné, patrně zjevně), tak je dobrý důvod to tu pro tu polovinu lidí mít.

Souhlasím s tím, že je nutné dát věcem správnou míru. Jen si na rozdíl od vás myslím, že šablony ve správné míře tu převažují. Co se týče konkrétního případu, navrhl jsem konkrétní řešení, čímž jsme tuším trhnul všechny ostatní protože jiného konkrétního řešení jsem si nevšiml.

S argumentem "o kolik je náročnější kliknout na článek NATO, než na šablonu" se rovněž těžko polemizuje. Je to těžší o jedno kliknutí tam a jedno zpátky, to je snad jasné, ne ? Kromě toho už jsem tu říkal (a ne sám), že článek NATO nebo kategorie NATO není tak vhodná pro navigaci jako navigační šablona (protože obsahuje i jiné věci). To je konečně logické, proto se tomu říká navigační šablona. -- Hkmaly 15:29, 10. 12. 2006 (UTC)

Otviram to v novem Tabu, cili kliknu jednou pravym mysitkem, pokud budou rozbalovaci sablony je to tedy to same. Ja rikam, chce to vytvorit doporuceni, kde se shodneme na nejake spravne mire. Pokud je polovina pro a druha proti, chce to najit body, ktere nas spojuji, trochu ustoupit a vytvaret schudna reseni pro obe strany. Ja nemam patent na rozum a nerikam, ze mam stoprocentni pravdu. Jako negativum jsem uvedl, ze supluji seznam, ktery by, zvlaste v pripade zavedeni NS seznamy, mel daleko vetsi vyznam, jde o to, ze seznam mohu vyuzit. Navic mi fakt prijde podivne cpat do kazdeho clanku o Asii vsechny staty Asie, je to k nicemu, nekdy ma clanek vic sablon nez textu, blika to jak cirkus. Ale hlavne supluji ten seznam, ktery muze ctenar vyuzit. Nechapu naco se u Turecka potrebuji navigovat po cele Evrope a Asii. NATO mi prijde take dost zbytecne, predpoklad, ze ctenar se chce navigovat po statech NATO, ale nechce po MOV mi prijde dost lichy. Pokud nekdo hleda Turecko, nechce seznam statu NATO. Ackoli jsem podivin, predpokladam, ze ten kdo chce seznam statu NATO napise NATO, nikoli Bhutan, odkud se pres navigacni sablonu Asie proklika do Turecka a ma to. Proste mi unika ta vyhoda navigace oproti seznamu, pripadne kategorii. Reseni jsem asi prehledl, muzete me zanavigovat? Jinak mi prijde odpoved na otazku k cemu to je - ja to pouzivam dost divna. Ja nejsem proti vsem navigacnim sablonam, ale rikam, delat jen takove, ktere se daji vyuzit, kde jsou opravdu pribuzne veci a nemacka se tam cela Asie. --Vrba 15:32, 11. 12. 2006 (UTC)

PS:Nedelim lidi na nejake skupiny. Lidi delim podle jednoho vtipu - "v poradku, tak si prejdi" :)

V tom případě další kliknutí (případně klávesovou zkratku) na zavření tabu. Ale jinak ano ... ty rozbalovací šablony jsou sice strašně cool, ale praktická hodnota (zvlášť pro navigační šablonu) asi nebude až tak velká, takže je radši při porovnání vynechávejte. Jinak, mohli by se otevírat na přejetí myší, ale to zase někdo bude protestovat že přes to jezdí omylem ...

NS seznamy dopadlo katastrofálně, takže tím bych moc neargumentoval. Zatím IMHO ten seznam nic navíc proti šabloně mít nemůže (kromě toho že může být delší, samozřejmě), jak jinak ho můžete použít ?

Docela by mě zajímalo, jestli nejsou šablony užitečnější pro lidi kteří nemohou nebo neumí používat taby. IMHO ano, ale praktické zkušenosti nemám ...

Ty šablony na kontinenty by vážně chtěli vylepšit ... podle abecedy to IMHO skutečně bude používat málokdo, to spíš podle polohy, kromě toho ten seznam oddělený tečkami není zrovna nejpřehlednější ... ale pořád si myslím, že jejich smazání by nebylo vylepšením. -- Hkmaly 19:08, 11. 12. 2006 (UTC)

Ano, i ja se domnívám, že praktická hodnota zasouvacích navigačních šablon není zrovna velká, ale tím tato debata začala. Uznávám, že některé věci nenahradí kategorie, ani seznam a je třeba využít navigační šablony, za typická příklad takové věci považuji šablony spojené s trasami metra, zde navigační šablona dává něco navíc a to je umístění, neviguje mne tedy jak to v realu je a kde jsem, to kategorie nedá a považuji to pro článek za prospěšné. Prospěšnost vyjmenování všech států Afriky pro článek Lesoto mi opravdu nedochází, jak říkáte, kdyby tyto státy byly seřazeny podle nějakého geografického klíče byla by to jiná káva - souhlas. Ale abych se nehojil jen na šablonách států, uvedu jiný příklad navigační šablony, která IMHO přesahuje rozumnou míru. Nejedná se o nic výjímečného, ale tato šablona už IMHO nenaviguje, ale tvoří obludnost - {{apple}}. Podobných šablon je tu více a jsou důvodem toho, že se domnívám, že je nutné najít rozumné meze a nějaký, řekněme jednotný styl.

NS seznamy se nepovedly, to se stáva, svět je tvrdej :), ale přece jen hlasování dalo najevo, že je třeba další debaty, jako katastrofu to nevidím, ale já vidím jako katastrofu skutečně máloco, fiasko je zřídka a zde bych použil slovo neúspěch. Hlasování dopadlo pro nezavedení, ale stížnosti byly spíše na způsob než na princip. A proto bych se k debatě rád vrátil, IMHO je to zajímavý nápad a lidi dělají chyby, ale wiki jde dál cílem je z chyby se poučit a najít to co vyhovuje většině. Vrba 21:26, 14. 12. 2006 (UTC)

Souhlasím s Vrbou a dám jiný poměrně čerstvý příklad, kde jedna každá šablona sice není tak obludná (i když při svém pojetí bude pomalu, ale rok od roku narůstat), avšak obludnou se stávají v použitém množství, například v článku Andre Agassi (nic proti němu, vyhrál skoro všechno, co se vyhrát dalo) už chybí k „dokonalosti“ snad jen šablony Olympijští vítězové v tenise a Vítězové Davis Cupu. Zrovna pro takový účel by seznamy (nebo tenisový miniportál) plně vyhovovaly. --Milda 23:17, 14. 12. 2006 (UTC)

Ze začátku byla debata obecnější, nešlo (jen) o navigační šablony. Co se států týče, hlavní rozdíl mezi námi je zdá se to, že já bych raději šablonu ponechal dokud ji někdo nevylepší, zatímco vy by jste jí smazal a po vylepšení znovu pracně zaváděl.

Šablona {{apple}} skutečně působí spíš jako miniportál než navigační šablona (a chtělo by to nějaké barvy nebo alespoň rámečky), a když se k tomu přidá jak je strašně červená (tj. že většina těch optimisticky nadhozených odkazů tu není) ... chtělo by to hodit ji na dietu.

Jako katastrofu jsem označil způsob (proto jsem napsal "dopadli katastrofálně" a ne "jsou katastrofa"). Ano, předpokládám že se bude dále debatovat a možná jednou dojde i k tomu, že seznam v NS seznamy bude mít nějakou výhodu proti navigační šabloně ... ale připadá mi předčasné s tím argumentovat nyní.

Konstruktivní návrh: Tyhle šablony na téma kdo co vyhrál mi připoměli šablony vládců států: možná by se také měli řešit spíš nějak aby bylo vidět několik okolních vítězů (asi víc než dva hned vedle, přece jen mluví o kratším období). Když ale někdo vyhrává hromadně, tak tam těch šablon holt bude víc ... je možné takové věci generovat nebo se to musí dělat ručně ? -- Hkmaly 16:55, 16. 12. 2006 (UTC)

To neni spatny napad. Technicky by to asi slo (sla by udelat jedna sablona s hromadou {{#ifeq: {{PAGENAME}} ... - sice by byla neprehledna a musela by byt asi vygenerovana nejakym skriptem (asi jako je navigacni sablona pro roky, ale bylo by to slozitejsi), ale slo by to). Mozna nekdo prijde na nejake elegantni reseni jako to udelat prehledne s jednou ci dvema sablonami ... -- Singularita  20:32, 16. 12. 2006 (UTC)

Představoval bych si to spíš na principu porovnání s rokem (je rok o méně než 4 vyšší ?), samozřejmě generovat scriptem by se to muselo stejně. -- Hkmaly 22:51, 16. 12. 2006 (UTC)

Pro a proti

Pro lepší přehlednost jsem si dovolil sem dát seznam argumentů pro a proti. Neváhejte doplnit argumenty, které jsem třeba vynechal. Osobně mi z toho vyplývá, že je nutná určitá uměřenost a že je potřeba posuzovat jednotlivé případy, ale zároveň navigační šablony nejsou samy o sobě zlo. Nebylo by lepší pro toto téma vyhradit zvláštní ŽoK? --Beren 15:55, 10. 12. 2006 (UTC)

Pro

• Je-li téma šablony atraktivní pro dostatečné množství čtenářů, urychlují navigaci.
• Dávají okamžitou informaci o článcích stejné úrovně nebo souvisejících s tématem.
• Sice se může zdát, že jsou redundatní ke kategorii, ale na druhou stranu mohou danou kategorii zobrazovat mnohem přehledněji a úplněji a vyvážit nedostatky kategorie.
• Narozdíl od kategorie mohou obsahovat i neexistující články - větší šance, že budou vytvořeny, přehled o tom, které články z daného tématu již jsou nebo nejsou. Užitečné pro lidi co sem cpou články v sériích (např. tramvaje značky Tatra, pražské čtvrti, české vesnice ... )

Proti

• Jsou často redundantní ke kategorii a některé jsou kategorií nahraditelné.
• Jsou často příliš nabobtnalé, obtěžující, ať už kvůli své velikosti, barevnému schématu nebo počtu šablon na stránce.
• Místo původního účelu jako pomůcky k navigavici jsou často zneužívány k upozorňování na nevýznamná témata nebo aspekty, odvedení pozornosti čtenářů na ně, vnášejí tím do článku nesnadno vyvážitelné POV (příkladem může být vkládání navigačních šablon o signatářích nějaké smlouvy do všech příslušných států).
• Zbytečně nafukují stránku při tisku (to ale lze vyřešit jejich schováním přes speciální CSS pro tisk), jejich nadměrné užití může rovněž obtěžovat uživatele s pomalým připojením k internetu.
• Jako každá šablona zvyšují zátěž serverů (tento argument má ovšem dost nízkou váhu a platí jen pokud zároveň nejsou užitečné žádné významnější skupině čtenářů).
• Především velké (nabobtnalé, obtěžující...) navigační šablony typu Šablona:Star Trek jsou nahraditelné konceptem miniportálů (viz diskuse na Wikipedie:Pod lípou/Archiv 2006/08#Wikipedie:Miniportál, kde se ukázalo že o ně na české wiki není zájem), které navíc přinášejí další možnosti strukturování a sjednocování tématicky příbuzných šablon za cenu jednoho kliknutí navíc.

Komentáře

Nějak stále nechápu ta pro, proč je nenahradit seznamem a odkazem na něj, je to elegantní, neobtěžuje to, může obsahovat neexistující stránky, navíc kdyby se prosadil nový NS rejstříky, byla by možnost vytvářet si podstránky a seznamy podle tisíce kritérií. Obce okresu Rakovník podle velikosti, abecedy, velikosti v r. 1900, ... v severních čechách třeba před odsunem Němců. Prostě možnosti jsou neomezené. Navíc výhodou seznamu je, že s ním zájemce může dále pracovat, může ho POUŽÍT - to je cílem wiki. Navigační šablonu použít nemůže, to si to raději, onen BFU najde jinde. Neříkám, že nejsou některé navigační šablony užitečné, jistě jsou, ale něměly by suplovat seznam, nebo kategorii, tam kde ho lze vytvořit s tím, že bude užitečný. Staty Asie, Členové NATO atp. jsou jistě vyjmenováni v článku, nevíc nechápu logiku, kter by mě měla vést hledat seznam statů Asie v Turecku, asi bych spíše šel na heslo Asie. --Vrba 13:28, 11. 12. 2006 (UTC)

Tvrzení, že jsou navigační šablony redundantní ke kategoriím, když mají zcela jinou fci, mi přijde přinejmenším zavádějící. Jinak z tvého komentáře je zřejmé, že se po stránkách Wikipedie skutečně pohybuješ jinak než ostatní. Chápu správně, že proti zasouvacím šablonám nic nemáš? -xfi- ☤ 13:54, 11. 12. 2006 (UTC)

Ne, nechapes, jsem proti nim, pokud se neudelaji nejaka rozumna pravidla, pro tvorbu sablon, psal jsem to sem jako první. Ze jsou redudandni jsem urkite nikdy nerekl. Jak se pohybuji ostatni? Skacou z Turecka na Vychodni Timor a na Portugalsko? A kdyz chteji ten seznam vyuzit tak si predelaji navigacni sablonu. No nevim, znam par lidi a pochybuji, ze vyhledavam informace zas az tak moc jinak. Hlavne by me zajimalo jak jinak? Proste napisu neco do google a kliknu na verohodny odkaz a pak hledam pribuzne informace, coz k Turecku neni Vychodni Timor, nemuzu si pomoci. Ale ja nejsem proti vsem navigacnim sablonam, jen proti tem zbytecnym, jinak urkite se po netu nepohybuji stejne jako dalsi odpurce Mormegil. --Vrba 14:27, 11. 12. 2006 (UTC)

Chyba na specialni strance "Zdroje knih".

Přeneseno z Nástěnky správců. --Luděk 09:24, 6. 12. 2006 (UTC)
Odkaz: http://cs.wikipedia.org/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Booksources

Je tam chybne odkaz na Moravskou zemskou knihovnu v Brne. Viz. Vyzkouseni toho odkazu. --skim 09:10, 6. 12. 2006 (UTC)

opravu této speciální stránky lze provest na Wikipedie:Zdroje knih --Li-sung ✉ 09:30, 6. 12. 2006 (UTC)

Najdete-li správný způsob, jak se odkazovat na katalog oné brněnské knihovny, můžete sám upravit každému uživateli dostupnou stránku Wikipedie:Zdroje knih. --Luděk 09:31, 6. 12. 2006 (UTC)

Uzeniny - žádost o články a fotografie

Ahoj, kontaktoval mě JeeJee z finské wiki a požádal mě, jestli bych nemohl něco přidat do jejich wikiprojektu o jídle, konkrétně o českých uzeniných. Bohužel jsem zjistil, že i na české wiki nám toho dost z této oblasti chybí.

• párek
• salám
• jelito
• klobása
• špekáček
• uzenina

Sice následující články máme už zařazeny, ale jejich kvalita by šla určitě zlepšit.

• jitrnice
• utopenec
• tlačenka

Chtěl bych vás všechny poprosit, jestli byste se nemohli na tyto články vrhnout a nadělat z nich tak tříodstavcové perly českého uzenářství. Pokusím se je pak přeložit do finštiny. Zejména by bylo fajn, kdyby se u všech těchto článků objevily obrázky. (U utopence by se hodila jeho fotka na talíři.) Díky moc za pomoc! --Miraceti ✉ 19:34, 6. 12. 2006 (UTC)

Zrovna jsem otevřel ledničku a tam bylo pár uzenin, tak jsem je vyfotil a hodila na commons. Bohužel to byly ale všechno "tvrdé salámy" ... až půjde kolem tlačenka nebo párek, tak taky vyfotím. Dal jsem je do commons pod jména: Sausage-cabajka.jpg, Sausage-cigaro.jpg,Sausage-hungarian-csabai-klobasz.jpg, Sausage-hungarian-uherak.jpg, Sausage-klobasa-czech.jpg, Sausage-klobasa-sumavska-knizeci.jpg a jako bonus i uzený sýr :) Smoked-cheese-Parenica.jpg --Tony 16:45, 25. 12. 2006 (UTC)

• 
• 
• 
• 
• 
• 

Odkazy do map

V článku Solovecké ostrovy vkládal uživatel Ervinpospisil přímý odkaz na Google maps s odůvodněním, že neumí anglicky a nevyzná se v seznamu mapových zdrojů. To mi nepřipadlo dostatečné a jeho změnu jsem mu revertoval. Jeho reakce na mé diskusní stránce mě ale přiměla udělat si menší průzkum použitelnosti těchto zdrojů. A zjistil jsem, že má v některých věcech pravdu, mapa se rozumně zobrazila jen v malém nožství případů: například v MSN World Atlas [2] MapQuest [3] kde to funguje celkem dobře. Ale ve většině jiných jako Google Maps [4], Yahoo Maps [5] se odkazem dostaneme jen na prázdnou vodní plochu, protože nesprávně přepnou do příliš podrobného měřítka a to může čtenáře beznadějně zmást. Může si například myslet, že problém je v jeho nedokonalém ovládání anglického jazyka (zdroje map jsou bohužel jen v anglické verzi).

Jsou technické nedostatky Googlu a dalších, kteří neumí koordináty (s typem "isle") správně číst, oprávněním pro vkládání přímých odkazů na ně v každém článku, kde se problém vyskytne? Já myslím, že nikoliv. Nicméně problém zde skutečně existuje a pokud se najde systémové řešení, budu velmi rád. --Beren 01:46, 7. 12. 2006 (UTC)

Pokud je mi známo tak se typ Isle v seznamu mapových zdrojů překládá do pevného měřítka. Nestačilo by tedy u odkazu tam nastavit navrdo jiné měřítko? --che 04:39, 7. 12. 2006 (UTC)

Problém je jinde: původní dočasný mapový server pod náporem wikipedistů padnul, takže teď máme jiný dočasný server (běží to na toolserveru), jenže jeho seznam odkazů byl očividně postaven od nuly. Původní podoba odkazů, u které jsem třeba já dolaďoval volbu měřítka pro mapy.cz, je v pytli a momentálně má tamní odkaz na mapy.cz fixní měřítko. Chyba tedy není u nás ani u Googlu, ale v tvorbě odkazů na toolserveru. Možná se na to zkusím podívat, ale asi by pomohlo, kdyby někde byla kopie té původní stránky.

No a samozřejmě konečným a jediným správným řešením by bylo zprovoznění příslušné extenze přímo na Wikipedii (po vzoru Speciální:Booksources), což by umožnilo také třeba překlad apod. (Proč myslíte, že se to jmenuje GeoHack?)

--Mormegil ✉ 09:34, 7. 12. 2006 (UTC)

Soucasny geohack taky padnul i s celym toolserverem, takze momentalne nejde nic ... rozhodne je skoda ze se z toho "docasneho" mapoveho serveru co byl na kvalenbegu nezachovaly skripty .... nemuselo by se zacinat od nuly -- Singularita  21:40, 7. 12. 2006 (UTC)

Nominace nejlepších článků na smetišti dějin ?

Aspoň to tak tedy vypadá. Jsou tam různé nápady, nikoho to ale zdá se nezajímá, nikdo o tom nemluví a nikdo to neřeší. Jako by nejlepší články zanikly, přestaly existovat, byly vaporizovány. Situace by se tedy měla nějak řešit, a to jedině tím, když s tím udělají ěnco další wikipedisté. Když jsem nominoval Pražské tramvaje, tak se objevovalo připomínek; teď jsem nominoval Moskevské metro a ejhle - nic. A nejen to. U dříve tam umístěných článků je taky ticho. --Aktron 22:42, 10. 12. 2006 (UTC)

Nebude to třeba tím, že na Wikipedie:Portál Wikipedie ani na Speciální:Recentchanges v šabloně a dokonce ani ve vašem příspěvku není na tu nominaci nejlepších článků odkaz ? -- Hkmaly 07:46, 11. 12. 2006 (UTC)

Ano, možná je to tím; pokusím se to opravit. Jímá mě ale zlověstné neblahé tušení, že to bude muset být svítivými písmeny na svítivém podkladě ;-) --Aktron 07:49, 11. 12. 2006 (UTC)

Pokud svítivá = bílá ... tak bílé na bílém asi nebude mít ten správný efekt :) Jinak asi lidi mají asi více skolny články tvořit a upravovat než dělat všelijaké nominace na nejlepší články apod ... možná tu pro takovou stránku není dostatečná komunita -- Singularita  15:40, 11. 12. 2006 (UTC) souhlas --Vrba 16:05, 11. 12. 2006 (UTC)

Mám jistý plán na reorganizaci, který to IMHO zfunkční a snad se bude líbit. S tím a s odpovídající diskusí budu muset, ale počkat až na nový rok. Nyní mám dost poviností mimo wiki. Reo ⁺ | ^✉ 16:46, 11. 12. 2006 (UTC)

Myslím, že ta správná kombinace je zeleně fluoreskující na pozadí z fialového plamene, ale obávám se že takové barvy nezobrazí věrně ani plasmový monitor. -- Hkmaly 18:49, 11. 12. 2006 (UTC)

Když jsem nejlepších článků, měly by se také vyhlašovat na různé témata - česká a moravské města, české vesnice, osady,české hory a kopce osady atd. Ono osada nemůže mít rozsah města a malý kopec rozsah např. Sněžky. Spíš by to měly být vzory, a kterých je schopná se komunita domluvit.--Mirek256 16:57, 11. 12. 2006 (UTC)

šablona en a jiné

přesunuto ze stránky Wikipedista diskuse:Li-sung

V popisu editace Šablona:En jste vyjádřil "pochybnosti a nemožnosti dělat tohle univerzální šablonou".
Externí odkazy jsou na všech stránkách natolik častým elementem, že byť jen o jediný znak zkrácená šablona zkrátí práci wikipedistů hodiny.
Psát tedy např. {{Jazyk/Cs}} místo {{cs}} je naprosto zbytečné, protože zkratky pro jazyky beztak až na výjimky nemají jiný pro šablonu použitelný ekvivalent.
+ Poznámka k funkčnosti: Podobný model funguje na francouzské wikipedii (např. fr:Modèle:Cs), kde je systematicky uplatňován (např. fr:Edvard Munch) a vede tím k zjednodušení a zpřehlednění článků a hlavně externích odkazů. Už ne tak svědomitě je podobný systém implementován do anglické (např. en:Template:Fr), kde je však - vzhledem k převaze anglofonních stránek - méně využitelný. Na ostatních wikipediích (jako je ta francouzská či česká) je zpřehlednění jazyků externích odkazů žádoucí a přispívá k profesionálnímu vzhledu stránky; je vhodnější než např. závorky s jazykem za odkazem (anglicky) nebo případné časté podnadpisy v sekci externí odkazy.např. Anglicky:
Díky za pochopení...--Alaiche 18:46, 12. 12. 2006 (UTC)

Tyto šablony už zde byly alespoň jednou smazány coby významově duplicitní k {{Vjazyce}} a {{Jazyk zkratkou}}. Pokud mocí mermo trváte na tvaru generovaném vašimi šablonami, udělejte, prosím, jednu univerzální a ne 506 jednoúčelových. Děkuji. Kromě toho o jednotnost formy odkazů by se měla starat šablona {{IntLink}}, přičemž pokud trváte na vaší formě značení jazyka, není problém ji do ní zabudovat.
— Danny B. | diskuse | mail | přehled příspěvků | 21:49, 12. 12. 2006 (UTC)

Čemu by vadilo, kdyby šablon bylo 506, jestliže wikipedie není papír a jestliže iso zkratky jazyků nekolidují s jinými šablonami? (Mimochodem, je radno nevytvářet jich víc jak 20; odkazy např. na japonské, arabské, hebrejské, i třeba slovinské, katalánské texty a texty v desítkách dalších jazyků na cs prakticky neexistují.)
Mimch. bvytvoření takových šablon ulehčuje mnohonásobně práci... ne každý wikipedista si pamatuje všechny důležité šablony... ale prakticky každý (ne-li úplně každý) zná ISO 639 zkratky základních jazyků (en, de, ru, fr, it), protože s nimi pracuje v interwiki. Kromě toho např. na fr mají zastoupeny všechny jazyky (tedy třebas 506 šablon) a sebemenší problémy nebo protesty nejsou zaznamenány... naopak.
Ad Šablona:Vjazyce: Tato šablona je výrazně odlišná. Má jinou funkci a vzhled... hlavně praktický účel je úplně jiný. --Alaiche 22:47, 12. 12. 2006 (UTC)

Nejsme francouzská, nýbrž česká Wikipedie. Nemusíme otrocky přebírat vše, co mají jinde. Nikde totiž není řečeno, že jinde to mají dobře, natož pak ideálně, a že to nejde jinak a efektivněji. Mnoho věcí zůstává jen jako zkamenělý relikt kvůli zpětné kompatibilitě, což je problém, s nímž my se naštěstí příliš zabývat nemusíme.
Ad {{Vjazyce}} - psal jsem, že je to významově duplicitní, nikoliv výsledkem. Není problém udělat podobnou šablonu, která bude mít výsledek, o nějž se snažíte vy.
— Danny B. | diskuse | mail | přehled příspěvků | 23:25, 12. 12. 2006 (UTC)

PS:Kolik čtenářů, myslíte, zná ty kódy jazyků? Je například všeobecně známo, že es bývá často chybně "dešifrováno" jako estonský atd. Proto mi přijde vhodnější vypisovat ty jazyky slovem.
— Danny B. | diskuse | mail | přehled příspěvků | 21:54, 12. 12. 2006 (UTC)

Přeci jenom počet vážných nehod způsobených prvotní záměnou estonštiny se španělštinou nedosahuje takových výšin. I kdyby... kvůli těmto nehodám chcete vypisovat tisíce odkazů doslovně? Kdyby to tak dělal každý, neměl bych námitek, nicméně označování anglických ext. odkazů závorkou (anglicky) je na cswiki minimální... už proto ale ISO 639 zkratky (užívané nejen pro jazyky) jako např. sk, en, pl, de, fr, ru, it (cca 98% všech est. odkazů) mi přijdou dost srozumitelné. Nemějte čtenáře za debila! Navíc v případě nejasnosti se nad šablonou ukazuje otazníček a následně bublinka s vysvětlivkou (jazyka i významu šablony).
A aby nedošlo k omylu... tento stystém není můj vynález... formát i funkce pochází z francouzské wikipedie, kde svou funkci plní více než dobře (označení jazyka cizojazyčného příspěvku se, dle mého odhadu v na cswiki pohybuje kolem 20-30%, na frwiki je to (od oka) třikrát tolik. Nechci tvrdit, že rozdíl je dán formou oné šablony... je tomu tak spíše díky standardizací jako takové...--Alaiche 22:47, 12. 12. 2006 (UTC)

Pokud o kousek výše píšete, že Wikipedie není z papíru, nevidím pak jediný důvod, proč by se měly používat zkratky místo celých slov. A i kdyby procento nehod bylo mizivé, pořád existuje. Je lepší ty nehody eliminovat úplně, nemyslíte? Kromě toho, editor by to napsal zkratkou (tj. by to nevypisoval celé, jak se - zřejmě - mylně domníváte). Původce systému mi je zcela lhostejný, mně nezáleží na tom, kdo to udělal nebo odkud to je, ale jak to udělal a zda se to nedá vylepšit. Co se unifikace (prosím, nepoužívejte slovo standardizace, to je něco jiného) týče, máme v tomto společný cíl, leč zjevně momentálně odlišné představy, jak toho cíle dosáhnout. Domínvám se, že dostatečnou propagací šablony {{IntLink}} (vizte níže) bychom se kýženého výsledku dobrali...
— Danny B. | diskuse | mail | přehled příspěvků | 23:25, 12. 12. 2006 (UTC)

Wiki není z papíru, ale ti kdož ji editují jsou jen lidi. Když má někdo napsat {{cs}} tak si to zapamatuje. Když by místo toho musel zapsat něco stylem {{odkaz v jazyce|jazyk=čeština}} tak zvítězí buď zapomnětlivost nebo lenost a nikdo to nikam nenapíše. -- Singularita  00:36, 13. 12. 2006 (UTC)

Jinak by mě vůbec nezarazilo, kdyby se proti novému značení vznesla celá vlna... cswiki už je v tomhle taková svérázná. Kromě toho, že nevůle k jakékoli změně (pokud není vedena přímo z enwiki) to trpčí život spoustě wikipedistů, spoustu z nich to donutilo k odchodu... a jestli se vlna objeví, vyjádřím vám své definitivní farewell i já... s pokojem v duši, že jsem pro cswiki chtěl to nejlepší.--Alaiche 22:47, 12. 12. 2006 (UTC) Jinak... IntLink je sice krásná a praktická věc, ale nijak se nedotýká jazykového tématu... díky za pochopení.--Alaiche 22:51, 12. 12. 2006 (UTC)

A přečetl jste si dokumentaci? Dělá totiž přesně to, oč se tu snažíte - sjednocuje vizáž odkazů.
— Danny B. | diskuse | mail | přehled příspěvků | 23:25, 12. 12. 2006 (UTC)

Mě se tento nápad velice líbí. Reo ⁺ | ^✉ 23:06, 12. 12. 2006 (UTC)

Vaše šablony by možná práci ulehčily, jen bych zvolil trošku jiný formát. Předně je nesmysl {{cs}}, že je odkaz česky pokud není uvedeno jinak považuji za základ. Stačí tedy označovat cizojazyčné odkazy, s tím že já osobně bych upřednostnil umístění šablony za odkaz a rozhodně by tam měl být celý název jazyka (editorovi možná stačí pamatovat si zkratku, ale rozhodně k tomu nenuťte čtenáře). Když to sečtu jedno k druhému, šablona {{Vjazyce}} plní tentýž účel, s tím že napíšete pár písmenek navíc, ale upřímně - je to takový problém? --Parkis 23:11, 12. 12. 2006 (UTC)

Jde o pouhou duplicitu k existující a lepší {{Vjazyce}}. --Tlusťa 23:13, 12. 12. 2006 (UTC)

Musím souhlasit se Singularitou, že pro obyčejného člověka je lepší k zapamatování forma šablony {{cs}} než jiné rozvinutější šablony typu IntLink, případně vkládání šablon s parametrem subst. --Zp 04:57, 13. 12. 2006 (UTC)

Ano, je snadné si zapamatovat jen {{cs}}. Ale problém je spíš v tom, že si tím navždy zaplácneme (nebo jsme si už zaplácli) jmenný prostor. Ono je každou chvilku třeba nějak označit vztah k jazyku, ale je nutná různá funkcionalita (kromě zde probíraných externích odkazů také označení kousků cizojazyčného textu v článcích, někdy třeba budeme potřebovat označení různých překladů (jako na metě), označování specifických interwiki a další dosud třeba neznámé věci). Intuitivnost je v tomto případě subjektivní. Jednomu může zmíněný zápis připadat jako intuitivní, druhý bude nechápavě kroutit hlavou, proč jsou šablony nazvané kódy jazyků použity dle jeho názoru nelogicky na podružnou věc, zatímco jím preferovaná funkcionalita se musí spokojit se standardním způsobem (název šablony odvozený z její funkcionality a kód jazyka jako parametr). Podle mě bychom měli dávat přednost standardním způsobům. --Beren 06:19, 13. 12. 2006 (UTC)

Dobře řečeno. Název šablony {{en}} by pravděpodobně nikoho nenapadlo použít na nic jiného než na označení angličtiny, ale funkcí které by ta šablona mohla dělat je víc - počínaje již uvedenými třemi šablonami. Nejsem zcela přesvědčen, že jsou ty šablony s nimi duplicitní, ale IMHO nemají nárok na takový kus jmenného prostoru. {{odkaz v jazyce|jazyk=čeština}} je skutečně dlouhé, ale {{IntLink}} má jen 7 písmen overhead a pro jiné účely by šlo založit jinou šablonu s názvem kratším než "odkaz v jazyce" a nepojmenovaným dvoupísmenným parametrem ... -- Hkmaly 07:04, 13. 12. 2006 (UTC) -- Hkmaly 07:04, 13. 12. 2006 (UTC)

Mimochodem, tyhle jazykové šablony by měli jako parametr brát i cs a reagovat na to tak, že ten jazyk nenapíšou. Hlavně u {{IntLink}} bych čekal, že do ní můžu zabalit všechny linky pod článkem a způsobí to, že ty české se zobrazí preferovaným způsobem - tedy bez označení jazyka. Alespoň předpokládám že je to preferovaný způsob. -- Hkmaly 07:14, 13. 12. 2006 (UTC)

---

Ubíráte se v diskusi možná nesprávným směrem. Wikipedie je publikována na webu ve formě (X)HTML stránek. Samotné HTML má dostatečné standardní nástroje pro označení jazyka určitých částí obsahu aktuální stránky (parametr lang="...") i pro označení jazyka odkazované stránky (hreflang="...").

Proto bychom spíše měli hledat v MediaWiki cesty vedoucí ke standardnímu označení jazyků obsahu i odkazů. To je jednoznačně rozpoznatelné i strojově (ať již MediaWiki, roboty vyhledávačů, spellcheckery) a zároveň umožňuje vytvořit v moderních prohlížečích i odpovídající vizuální prezentaci. Šablony vkládané před či za odkaz s textem, který má pro méně zkušené/vzdělané čtenáře význam šifry, není cestou vedoucí k ničemu dobrému, jen leda do pekel. --Adam Hauner 08:14, 13. 12. 2006 (UTC)

Plně souhlasím s Alaichem. Adame, XHTML tweakování je pěkná věc, ale cílem je mít u odkazů na cizojazyčné stránky zřetelné a přehledné varování pro běžné čtenáře. Dokud to nezačnou běžně řešit prohlížeče, je šablona nutná. --Malýčtenář 11:36, 13. 12. 2006 (UTC)

Ale to se přeci vůbec nevylučuje – základem je něco označit tak, aby to stroj rozpoznal, a mohl zareagovat. Pak už stačí vypisovat potřebnou třídu, doplňovat před/za odkaz text dle libosti, viz např. zprávičky na CZille. --Adam Hauner 13:31, 13. 12. 2006 (UTC)

Až budou všichni čtenáři Wikipedie používat SM, lze o tom uvažovat (i když se mi pořád nelíbí prát do univerzálního CSS desítky věcí, které se používají jen na malé části stránek). Pokud vím, velká část prohlížečů before/after nezvládá. --Malýčtenář 14:52, 13. 12. 2006 (UTC)

Přiznejme si, že nejde o velkou část prohlížečů (jakkoliv to může být pravda, když to vezmeme dost zeširoka), ale o JEDEN prohlížeč, který to bohužel neumí ... -- Hkmaly 21:27, 13. 12. 2006 (UTC)

Lenost...Pokud je wikipedista líný psát Externí odkazy, budeme ho učit psát jen Eo, či co? Zkušebně jsem si udělal, univerzální verzi šablon en a fr. Pak {{Wikipedista:Li-sung/Jazykodkazu|de}} dává: (de) a podobně pro asi 160 jazyků. žádná změť šablon, žádné hromadné úpravy, když se zjistí nějaký překlep, chyba. (jako třeba, že jazyky se v češtině nepíší s velkým písmenem) atd. --Li-sung ✉ 12:12, 13. 12. 2006 (UTC)

Ad lenost: Lenost existuje a tak je k ní nutno přistupovat. Má jít o výsledek, nikoli o spílání nad mravy a leností wikipedistů. Průměrný editor (nikoli průměrný mazák, který se účastní diskuzí, jako je tahle) raději napíše
"{{cs}} {{en}} {{de}} {{fr}} atd.
než {{Jazykodkazu|cs}} {{Jazykodkazu|en}} {{Jazykodkazu|de}} {{Jazykodkazu|fr}}.
Ale nápad je to dobrý.
Ad překlepy: Případné chybě by se předešlo subšablonou.
Ad přesycení šablon: Existují užívanější šablony, které by si zasloužily mít dvoupismenné znění? (řečnická otázka)
Alaiche 16:45, 13. 12. 2006 (UTC)

Ještě ad Li-sung (ostatní se nemusí zdržovat čtením):Váš {{Wikipedista:Li-sunPJazykodkazu|de}} je v zásade dobrá práce... jen by bylo fajn upravit bublinku, zobrazující se po podržení myši nad nápisem (aby se zobrazoval jazyk v plném znění, nikoli jen de, cs atd... to by čtenáři nic neosvětlilo).
A taky se zamyslet nad tím, jestli {{jazykodkazu|jz}} není moc dlouhý název pro šablonu, jenž se používá cca 1-5krát v prakticky každém článku (při 53 218 článcích a průměrně dvou a půl ext. odkazech to dělá jednu tlustou knihu zbytečnách znaků (zhruba 500 hustě popsaných stran), kterou jsou editoři nutni navíc naklepat na svých klávesnicích, popř. ctrl+céčkovat a véčkovat... mně to připadne zbytečné a při větším množství to bude jistě odrazovat... takže budeme zase bez odkazů). Alaiche 17:07, 13. 12. 2006 (UTC)

Pokud dobře vidím, tak v bublince je název jazyka. Tohle je jen ukázka, že to jde i univerzálně. Název šablony to může být jedno písmeno :). Tak mě napadá, že třeba závorky {{ }} okolo šablon se píší kdoví kolikrát v článku, a snad to neodrazuje lidi od používání šablon. --Li-sung ✉ 17:19, 13. 12. 2006 (UTC)

Ještě před chvíli se mi zobrazovalo: "Jazyk odkazu: jazyk de"
Neřekl bych, že používání {{ }} vůbec neodrazuje... určitě to od jejich používání odrazuje v případě, že je člověk musí psát v různých derivacích třeba desetkrát... na tom ale konečně nesejde. Systém by se hlavně mohl spojit s návrhem Adama Haunera (jestli je funkční) a skladbu šablon a název bychom potom vůbec nemuseli řešit. Alaiche 17:44, 13. 12. 2006 (UTC)

Co máte proti {{Eo}} ? To by mohl být dobrý nápad ... -- Hkmaly 21:27, 13. 12. 2006 (UTC)

Ad Adam Hauner: Mám nesmělý dotaz a žádost zároveň... jste schopen uvézt v praxi to, co navrhujete výše, v horizontu měsíců? Alaiche 17:10, 13. 12. 2006 (UTC)

Řešení Adama Haunera je sice sémanticky správné a velmi rád bych ho tu viděl, leč v aktuálních podmínkách (se současnou MediaWiki syntaxí) neproveditelné, proto si myslím, že není třeba vést diskusi dále tímto směrem.
Co se týče délky zápisu, dovolil bych si srovnání:
* [http://www.google.com/ Google] {{en}}
* {{Odkaz|www.google.com/|Google|en}}
Obojí by dalo výsledek Google (anglicky)
Pochybuji, že by existovalo jiné místo, kde by se ta šablona na zobrazení jazyka odkazu dala použít, pročež není ani důvod ji mít jako samostatnou, ale spojí se přímo s vlastním odkazem (vizte příklad výše), tudíž celkový zápis bude ještě kratší, tj. i příznivější pro ty, kteří neradi ťukají množství znaků.
Pro šťourálky: Pokud by se jednalo o jiný protokol, dá se bez problémů připsat jako další parametr. Těchto případů však podle statistik, do nichž jsem koukal zhruba v létě, bylo kolem jednoho procenta.
— Danny B. | diskuse | mail | přehled příspěvků | 18:02, 13. 12. 2006 (UTC)

Klasicky odkaz vypada prehledneji (neni to tak nahnacane ... ). Kdyz to trochu zprehlednime, tak z toho muze vylezt nakonec neco jako
* [http://www.google.com/ Google] {{en}}
* {{Odkaz | www.google.com/ | Google | en}}
nebo dokonce:
* {{Odkaz
| www.google.com/
| Google
| en
}}
Kazdy clovek si to muze zapisovat jinak a podle sveho ... -- Singularita  21:43, 13. 12. 2006 (UTC)

Cituji: "Klasicky odkaz vypadá přehledněji"... a hlavně má stejnou funkci a délku, takže nevidím důvod, proč zavádět takovou svéráznost a všechny odkazy dělat podle jedné šablony...
I když klidně si to vytvořte... stejně se to neujme, páč je to móc složitý... třeba tahle přehledná verze :D
* {{Odkaz
| www.google.com/
| Google
| en
}}
No a taky pořád nechápu, co máte proti ISO zkratkám použitým jako šablona: en, cs, de, fr ((anglicky) (česky) (německy) (francouzsky)). Ano... jejich použití není jednoznačné a (jak někdo zmínil) nikdy nevíme, kdy a na co budeme jejich zkratky někdy v budoucnu potřebovat... na některých mnohem větších cizojazyčných wikipediích už je ale použili (ještě masivněji, než by to bylo nutno provést na české) a problémy jim to nedělá (ač by mělo asi tak v průměru osmkrát tolik jak na české)... naopak... Alaiche 22:45, 13. 12. 2006 (UTC)

Co nejjednodušší šablona pro jazyk má vést k unifikaci a hlavně častějšímu označení jazyka u externích odkazů... na tomto "Šablona Odkaz" nic nemění; naopak je ještě složitější a (z pohledu obyčejného editora) ani nevidím zájem na tom, aby používal šablonu a psal {{Odkaz|www.google.com/|Google}} jestliže může napsat obyčejný odkaz [www.google.com Google], k čemuž může být (třeba i dalším editorem) jednoduše doplněno právě (anglicky).
Kromě toho... kolikrát by byla použita pro odkaz takováto šablona a kolikrát normální odkaz (třeba i s "lajdkáckým" označením jazyka)? Nebyla by Šablona:Odkaz jen komplikací? Alaiche 20:45, 13. 12. 2006 (UTC)

Trošku mám už odpor k šablonám, co umí všechno, a nikdo neumí je. Šablony takhle jednoduché k zapamatování se mi líbí. "ExtLink" si zapamatuje jen slon. Ještě tak kdyby to bylo třeba jen "J|en". To by bylo supr. Zároveň by tohle klidně mohlo podporovat i "J|anglicky". Asi je opravdu divne mit 500 šablon pro jazyky, ale pro dvacet, třicet největších jazyků by to mohlo být fajn. Nejsme otroci systému. Systém nemusí být dokonalý, musí ale co nejlépe sloužit. --Miraceti ✉ 18:33, 22. 12. 2006 (UTC)

Připadne mi rozumné udělat jen několik zkrácených šablon (jako je {{en}} {{de}} {{sk}} atd.) a pro zbytek (jazyky, které se pro odkazy v podstatě nepoužívají) například zavést způsob {{j|et}} nebo třeba i předtím navržený {{jazykodkazu|et}}. Tím bychom snad skloubili názory unišablonistů i zastánců jednoduchosti... Alaiche /alɛʃ/ 21:10, 22. 12. 2006 (UTC)

Stačilo by možná i 10 nejčastějších (en,de,sk,pl,fr,ru,...) .. co bude dlouhým zápisem, tak to asi spíš nikdo používat až na vyjímky nebude. Ale klidně jich může být i 20 nebo 30 ... všech 500 je imho zbytečné, tipuju tak 450 z nich by nikdy nikdo nevyužil :) -- Singularita  01:42, 23. 12. 2006 (UTC)

Hledání na Wikipedii

Přeji pěkný den, možná jste někdo zaregistroval, že postupně pomalu pracuju na podivném osobním projektu – stránce Seznam vyšších živočišných taxonů. Hlavní myšlenka je zpřístupnit seznam všech možných podivných taxonů, pro které se často nevyplácí "sekat" spousty nových článků, pouze pro rychlou orientaci, kam jaký taxon patří, co obsahuje apod.
Příklad: V nějakém textu narazím na slovo Afrotheria. Nevím, co to znamená, zadám ho tedy do vyhledávacího okénka Wikipedie, zjistím, že článek o něm není (v této fázi Wikipedie – mírně přes 50 000 článků – zde nemůže být heslo o každé pojmenované skupině shrnující několik živočišných řádů), ale na stránce Seznam vyšších živočišných taxonů si najdu, kam skupina patří a které živočichy zahrnuje.
Omlouvám se za možná zbytečně dlouhý úvod. Chci jenom upozornit na to, že jsem zjistil, že Wikipedie slova v tomto článku nenalézá (pouze přes Google site:cs.wikipedia.org, to ale sám od sebe těžko někdo zadá), čímž je zabráněno splnění základního smyslu článku podle vize, se kterou jsem ho začal editoval. Nevíte někdo, co s tím? Díky.--Ben Skála 14:38, 13. 12. 2006 (UTC)

Co se vyhledávání týče, vizte, prosím, povídání o vyhledávacím indexu o kousek níže. Děkuji. Pokud by problémy s vyhledáváním slov, které jsou ve vašem článku obsaženy, přetrvávalo dále, prosím, kontaktujte mne na mé diskusní stránce. Děkuji.
— Danny B. | diskuse | mail | přehled příspěvků | 16:23, 13. 12. 2006 (UTC)

Částečně pomůže chvilku /řádově měsíc někdy víc někdy míň/ počkat. Jestli sem to dobře pochopil, vyhledání probíhá podle tzv. databázového dumpu, který je aktualizován jen občas.

Nepochopil. Vyhledávání nemá s dumpy vůbec nic společného. Vyhledávací index se aktualizuje průběžně zhruba každých 30 hodin, pokud jsou databázové servery přetíženy, odkládá se to, aby se jim ulehčilo. Nicméně jsem ještě neregistroval případ, kdy by se něco neobjevilo do tří dnů.
— Danny B. | diskuse | mail | přehled příspěvků | 16:23, 13. 12. 2006 (UTC)

Je ale všeobecně známé, že vyhledávání je špatné i tak /jak mnohokrát padlo v diskuzích o redirectech, jen zdvořilost mi brání napsat, že je úplně k ničemu/. Nezbývá než čekat na zlepšení softwaru i strojového parku. Přes google to ale podle mě hledá hodně lidí. --Nolanus ✉ 14:53, 13. 12. 2006 (UTC)

Je třeba si uvědomit několik věcí: Předně ne vše, co je považováno za nedostatek, nedostakem skutečně je. Některé věci jsou naopak záměrně. Zadruhé - Wikipedie byla prapůvodně projekt v angličtině bez jazykových mutací, tudíž lematizátor nebyl zapotřebí. A do třetice: Vyhledávání nepatří mezi kritické segmenty MediaWiki (mimo jiné proto, že právě existují alternativy ve vyhledávačích), tudíž neexistuje akutní potřeba se mu, narozdíl od jiných oblastí, věnovat. Pokud někomu stávající vyhledávání nevyhovuje, má možnost se zapojit naprogramováním lepšího nebo přispět finančně, aby se mohlo třeba nějaké sofistikovanější řešení pořídit, či případně najmout sílu, která by to vyřešila.
— Danny B. | diskuse | mail | přehled příspěvků | 16:23, 13. 12. 2006 (UTC)

Díky za odpovědi. Nicméně, nezdá se mi, že by aktualizace databází probíhala zhruba každých 30 hodin. Na článku jsem začal pracovat 28. listopadu a ani nestarší části článku to dosud neumí vyhledat.--Ben Skála 17:55, 13. 12. 2006 (UTC)

Nebude to treba taky 30 hodin od posledni editace clanku, kdy uz se s nim proste nehybe? Nestudoval jsem tedy sofware, ale myslim, ze by to tak mohlo byt, jak logicky, tak imho by to ulehcilo praci strojum.--frettie.net 09:36, 14. 12. 2006 (UTC)

Technicky tyhle o těchhle věcech moc nevim, ale souhlasím, že 30 h či řádově dny je silně podceněné. Taky se mi často stalo, že to trvalo minimálně týdny. --Nolanus ✉ 01:51, 15. 12. 2006 (UTC)

Taky bych rek ze je to o dost dyl, jednou jsem opravoval jeden pomerne rozsireny preklep a kdyz jsem pak chtel vyhledat kde vsude ta chyba jeste je, tak mi to hazelo i po nekolika dnech porad ty clanky kde to uz bylo davno opraveny -- Singularita  00:28, 18. 12. 2006 (UTC)

Hlavně si myslím, že kdyby sama mediawiki podporovala hledání zkrze Google (což devadesát procent lidí na wiki tak hledá), tak si pomůže, navíc by mohla celkem úspěšně brát peníze za GoogleAdSense, že ...--frettie.net 09:44, 18. 12. 2006 (UTC)

Pro ty, kteří si stěžovali na nedobytnost svých editací ve vyhledávání:
Automatické indexování se vlivem přetížení zablokovalo. Nyní byl celý proces indexování odblokován a nastartován načisto, pročež opět platí výše uvedená lhůta 30 hodin. Pro rozjezd je třeba počítat samozřejmě o něco více, nemělo by to však trvat déle než tři dny.
Pro ty, kteří polemizovali nad lhůtou:
Výše bylo uvedeno, že indexování se pozastavuje, jsou-li servery přetíženy, a ještě k tomu doplňuji, že může dojít k přetížení, které se projeví ovšem až časem. Veškeré spekulace o regulérní délce lhůty jsou neopodstatněné - indexační proces běží neustále dokola a zmiňovaných cca 30 hodin je zhruba délka průměrné periody.
— Danny B. | diskuse | mail | přehled příspěvků | 22:29, 21. 12. 2006 (UTC)

Nějaké zdravice pro polský sjezd wikipedistů?

Za cca 3 hodiny vyrážím na zimní slet polských wikipedistů (který se však koná ještě na podzim). Mám jim něco vyřídit od českých wikipedistů? Nějaké zdravice, žádosti atd.? --Luděk 06:31, 16. 12. 2006 (UTC)

O čem se povídalo na polském sletu Wikipedistů.

• Jadwiga sdělovala podrobnosti o polské Wikipedii na DVD, která by měla vyjít příští rok.
• Polimerek ve velmi zajímavé přednášce lidském vědění, encyklopediích a o Wikipedii ukázal různé šablony typu "pahýl, článek potřebuje rozšířit, článek nesplňuje zásady neutrálního pohledu, toto téma je kontroverzní..." s tím, že Wikipedie se zde přiznává k jistým chybám či nedokonalostem, ale neměla by být takováto upozornění i v ostatních encyklopediích? Přednáška byla pod licencí gfdl, časem by měla být někde ke stažení.
• Pimke představoval ideu, která by se měla pilotně spustit na německé Wikipedii. Anonymní vandalové by měli mít ztížený život. Když učiní nějakou editaci, tak se nepřihlášeným uživatelům nezobrazí, uvidí ji jen přihlášení. Někteří uživatelé pak budou moci označit editaci jako "prohlédnutou" (německy tuším gesichtet), čili že neobsahuje vandalismus a pak se bude zobrazovat i nepřihlášeným uživatelům. Zatím probíhá diskuse, kdo bude moci označovat editace za prohlédnuté (uživatel s nějakou praxí autoamticky?, na základě oprávnění přidělovaného správci?). Německá Wikipedie jde ještě dál a systém by měl být schopen označovat články jako ověřené (tuším geprüft), na to by byla zase jiná oprávnění a mělo by jít o ověření z hlediska věcného, že článek neobsahuje faktické chyby, že tam jsou věci podstatné (aby třeba u Einsteina nechyběla zmínka o teorii relativity) apod. Zde je ještě řada otazníků (kdo bude oprávnění přidělovat, ale hlavně komu, v článku o nějakém městě bude zapotřebí odborníků z různých oborů, aby článek zkontrolovali, jak to pak bude s potvrzováním verifikace...).
• Na valném zhromáždění sdružení Wikimedia Polsko, které se v rámci sletu konalo, se povídalo mj. o financování projektů, z členských příspěvků (minimálně 1 zlotý, průměrně 15 zlotých) a darů se financují různé věci (doména atp.), ale i jakési projekty, například nákup obrazové knížky o středověkém malířství, ze které pak nějaký wikipedista už bez nároku na odměnu naskenuje věrné reprodukce (to není chráněno autorským právem) a nahraje je na commons.
• Pimke se zabývá Franzem Kafkou, chtěl by nějaké snímky z Prahy, dodá seznam adres.
• Na jaře kolem 1. května se bude konat víkendový sraz (Poláci tomu říkají slet, polsky zlot) na samém východě Polska v Bělověži, jsme srdečně zváni. Je to sice štreka, ale na místě by to mělo být poměrně za hubičku, za tři dny s polopenzí 100 zlotých (ale to se ještě bude upřesňovat).
• Byly ještě další věci, více či méně zajímavé.

--Luděk 09:23, 17. 12. 2006 (UTC)

Ech

Chtěl bych se zeptat, který briskní literát a vybroušený stylista překládal hlášky Wikipedie. Začíná to větou „Obdarováním Wikipedie můžete dát dar vědění“ (takovou kostrbatost bych vymýšlel dlouho..) a končí souvětím „Představte si svět, kde všichni lidé na světě mají přístup k veškerým lidským znalostem.“ - To snad ani nepotřebuje komentář.

Vaší Wikipedii bych nepřispěl ani haléř tímto způsobem! --Ježíš z maringotky 12:19, 16. 12. 2006 (UTC)

Když to nepotřebuje komentář.... nebo že by ten váš komentář měl jiný účel? Jako třeba že máte návrh na lepší překlad astydíte se s námi o něj podělit? --Li-sung ✉ 12:25, 16. 12. 2006 (UTC)

Viz Diskuse k MediaWiki:Sitenotice#Přeložte lépe: You can give the gift of knowledge by donating to Wikipedie! --Luděk 18:29, 17. 12. 2006 (UTC)

Pravda je, že i mně to připadá takové...divné. Proč třeba místo obdarovávání nemáme obyčejné sponzorování, když je to angl. donation, to snad může být, ne? A dát dar bych přeložila prostě jako darovat.

Jinak souvětí "Představte si svět, kde všichni lidé na světě mají přístup k veškerým lidským znalostem" - na tom snad není nic špatného...aspoň mi nepřipadá. Kdyby snad něco, vypustila bych to "na světě", protože mi to tam přijde nadbytečné, ale to už je jenom něco, co si matně pamatuju z hodin slohu:) --Bodlina 11:26, 18. 12. 2006 (UTC)

"Představte si svět, kde všichni lidé na světě mají přístup k veškerým lidským znalostem"

Ta věta je jeden velký anglicismus! Co spíš:
"Představte si svět, v němž mají všichni přístup k veškerému vědění lidstva."
I tak to moc nezní, zvlášť to veškeré tam nějak nesedí, ale víc z toho vytřískat jde jen ztuha;)

Moment ... tohle není záležitost překladu, ale rozhodnutí o směřování wikipedie: je wikipedie pouze pro lidi, nebo i pro delfíny, elfy, klingony a další druhy ? :-) -- Hkmaly 22:48, 18. 12. 2006 (UTC)

Tak wikipedie obsahuje vědění lidstva, byť zdaleka ne všechno (ačkoliv tu je fůra textů o delfínech a klingonech, tak pochybuju že by tu byl nějaký text jehož autorem je delfín nebo klingon). I když neměli bychom zapomínat ani na roboty a umělé inteligence - dnes do wikipedie přispívá vcelku slušná řádka robotů a řek bych že fůra dalších z wikipedie různé informace získává. -- Singularita  22:54, 18. 12. 2006 (UTC)

Opět super featurka z sr.wiki

Počítání procent, docela by se hodilo. [6]

Je to prosté. Zadá se šablona

{{СП1000|parametr}}

; jako parametr se dá číslo od jedný do tisíce, (či jinýho čísla, co se dá do zdrojáku) a ono to udělá hezký sloupeček s vypočítanými procenty. (jak můžeme vidět tady: http://sr.wikipedia.org/wiki/%D0%9A%D0%BE%D1%80%D0%B8%D1%81%D0%BD%D0%B8%D0%BA:Zwobot) Rád bych to sem zavedl... otestoval jsem, funguje to i v našich podmínkách --Aktron 16:49, 21. 12. 2006 (UTC)

No je to cool, ale ... na co že bychom to potřebovali ? -- Hkmaly 20:36, 21. 12. 2006 (UTC)

Dovedu si představit: U wikipedistů trpících editcountitidou krásný diagram plánovaného počtu příspěvků/editací, dále pak v případě nějakého wikiprojektu, ale též i jiného projektu by se dal udělat stav dokončení, dále u rekategorizací by se tyhle diagramy využily, opět k organizování a zpřehlednění. Čím větší je naše wiki, tím lepší navigační vychytávky potřebujeme. --Aktron 20:40, 21. 12. 2006 (UTC)

Velmi efektní a stejně tak zbytečné. :-) --egg ✉ 23:04, 21. 12. 2006 (UTC)

Dobře, hlasuji pro zavedení - wiki není papír!!! Váš --Mostly Harmless 09:24, 22. 12. 2006 (UTC)

Sice blbost, ale kdyz to nekomu udela radost, tak at si tu jednu sablonu vytvori. Do clanku se nedostane a kdyz si to bude pouzivat ve svem userspace nebo v nejakem projektu tak at :) -- Singularita  17:45, 22. 12. 2006 (UTC)

Grammatical cases

First, sorry for not speaking Czech. I would like to invite you to comment on the proposed solution to make work easier for languages using grammatical cases. See m:User:Eleassar/Inflections. Do you think this would work? Any comment will be appreciated. --sl:User:Eleassar, 12:56, 23. 12. 2006 (UTC)

Well, I don't think it will work. See my comment on meta. -- Singularita  09:35, 24. 12. 2006 (UTC)

Šablony měst

Dobrý den. Prosím vás jaká je správná šablona pro město? Je jich tu použito více. A jaká je správná šablona pro město na anglické wikipedii chtěl bzch opravit pár měst kde jsem žil a nechci dělat tu práci nadarmo. Díky ya odpověď. --80.250.1.238 12:06, 26. 12. 2006 (UTC)

Máme tu šablony pro města a statutární města, nebo pro obecná sídla. Pokud vaše oblíbené město není statutární, myslím že {{Infobox české obce a města}} je asi nejlepší volba. V diskusi má návod k použití. Další infoboxy jsou zmíněny na stránce Wikipedie:WikiProjekt Česká republika#Infoboxy. Jak je na enwiki bohužel nevím. --che 14:12, 26. 12. 2006 (UTC)

Pokud jste žil i mimo ČR mohla by posloužit též šablona {{Infobox sídla světa}}. --che 14:14, 26. 12. 2006 (UTC)

Města v enwiki které používají šablonu Template:Infobox Town - se nenačítají do Google Earth. Nevýte čím to je? Pokud mají jen tabulku a coor title dms|50|21|07|N|14|28|29|E|region:CZ_type:city tak to funguje --Tex 16:38, 26. 12. 2006 (UTC)

nahrávat obrázky na commons nebo do české wikipedie?

Chtěl bych se zeptat, zda je lepší nahrávat obrázky, které chci přidávat do české wikipedie, raději na wikipedia commons nebo přímo do české wikipedie. Některé z nich se asi jinde než v české nepoužijí, nebo jen výjimečně. Obrázky, které chci nahrát jsou moje fotky k různým článkům. Nahrávání na commons má jednu potíž a to kategorizace. Kategorie k České republice jsou extrémně řídké, nevím často, kam to mám strčit. A když nějakou založím, je to opravdu jako kůl v plotě. Zkrátka je to dost divné.Don Pedro 08:32, 30. 12. 2006 (UTC)

Jednoznačně na commons. Počet článků na cizojazyčných wikipediích souvisejících s Českou republikou roste a bude růst. Kategorizace na commons je pravda trochu problémem a spousta médií zůstáva nekategorizovaných (nebo jen v kategoriích příslušných licencí), ale vytváření nových kategorií je přínosné a je pravděpodobné, že se časem naplní. --Jklamo 08:57, 30. 12. 2006 (UTC)

Pokud se chcete potýkat s nekvalitně navrženým serverem s cizojazyčnými kategoriemi a sledovat změny na více serverech atd., klidně nahrávejte na Commons. Pukud nechcete a chcete vytvářet obsah indexovaný třeba i českými vyhledávači, nahrávejte na tu českou. --Adam Hauner 14:45, 31. 12. 2006 (UTC)

Pro en: a dalsi je mnohem snazsi pracovat s Commons. Kategorie se daji vytvorit nove a casem se urcite objevi i dalsi obsah. Indexovani u obrazku neni moc relevantni. Pavel Vozenilek 04:26, 3. 1. 2007 (UTC)

Podle mého názoru se situace s kategorizací na Commons postupně lepší, například category:Czech Republic je již docela podrobně rozdělena a obrázky se dají docela dobře zařadit, případně lze vytvořit nové podkategorie --Zp 05:46, 3. 1. 2007 (UTC)

Určitě se situace s kategoriemi lepší, ale stále jsou to kategorie pro anglicky hovořící uživatele. --Adam Hauner 08:05, 3. 1. 2007 (UTC)

Já jsem se zprvu na commons trochu polekal, ale teď už se nebojím. Když není k dispozici příslušná kategorie, tak ji prostě založím a hotovo, obecné kategorie jsou anglicky, třeba mountains of the Czech Republic a myslím že je to správně. A konkrétní bych založil normálně v češtině, třeba Orlické hory a žádné Eagel Moumtains aj. Ale je dobré dát vysvětlení do textu, o co jde.Don Pedro 08:55, 3. 1. 2007 (UTC)

předhonili jsme Dány!

Zdravím pěkně

Nevím, zda si toho všichni všimli, ale předhonili jsme Dány a česká Wikipedie se dostala z místa 18 na místo 17. Na dalším horizontu jsou nyní Slováci, kteří mají náskok zhruba 4000 článků. Vzhledem k tomu, že před pár měsíci byl jejich náskok ještě 20000 článků, myslím, že je dotahujeme. V dosahu je také esperanto, byl bych rád, abychom se dostali co nejdříve před něj. Můj sen je dohonit Poláky, a to nejen počtem článků, ale také jejich kvalitou. Ono nějakých mikropahýlů se dá nasekat spoustu. Takže není jen počet, ale také kvalita je důležitá. Myslím si, že mnohé početné Wikipedie jsou sice daleko před námi v počtu článků, ale co se týče kvality, tak pokulhávají. Ale až doženeme Poláky, budu mít opravdu dobrý pocit. Proto přeji české wikipedii v roce 2007, aby co ejdříve dotáhla polskou Wikipedii. Don Pedro 21:45, 30. 12. 2006 (UTC)

Na Slovaky urcite mame, dotahujeme je celkem velkou rychlosti. Ale na Polaky si neverim, maji potencialne 4*vic editoru :( Adam Zivner 22:05, 30. 12. 2006 (UTC)

Nechci působit (zase) negativně, ale naším cílem je tvorba encyklopedie, ne honba za metami. Čas vynaložený na napsání tohohle příspěvku se dal využít lépe napsáním nového krátkého článku. Zanatic ʡ 22:08, 30. 12. 2006 (UTC)

Ale povzbuzení je také důležité, však já teď tvořím nové články, teď za večer už jsem stvořil 2 a určitě jich tak 5 ještě udělám. Já si na Poláky věřím, věřím si i na Němce. Ale nicméně Zanatik má pravdu!!! Je třeba přistoupit k činům.Don Pedro 22:26, 30. 12. 2006 (UTC)

Přesně tak, hezky pomalu, ať máme ten 100 000. článek až 24. dubna 2008 :) -xfi- ☤ 22:32, 30. 12. 2006 (UTC)

Zanatic má pravdu, ale na druhou stranu i množství hesel o něčem svědčí. Krom toho nás indonéština stejně brzy předežene. --KláraK 00:28, 31. 12. 2006 (UTC)

Doženeme všechny, jen si každý dejte závazek "Vytvořím jeden článek každý den". A ostatní wiki nebudou mít šanci. Natož Slováci! --Aktron (d|p) 00:29, 31. 12. 2006 (UTC)

Takovéhle závazky ve stylu dohonit a předhonit jsme tady už zažili. Bylo to v době pětiletých plánů, úderníků, stachanovců a brigád socialistické práce. Jak to dopadlo, víte snad sami. --Luděk 07:21, 31. 12. 2006 (UTC)

Jasně, tohle byla trochu narážka ;-) Upozornit ale musím na to, že na sr. wiki a bs.wiki třeba tuhle stránku mají bs:Wikipedia:Jedan članak dnevno, to by se taky hodilo připomenout. --Aktron (d|p) 15:26, 31. 12. 2006 (UTC)

A nešlo by tedy přijmout závazek/usnesení/předsevzetí, že každý den upravíme alespoň jeden článek z Kategorie:Články k úpravě či Kategorie:Pahýly? To by bylo smysluplnější. --Luděk 15:29, 31. 12. 2006 (UTC)

...nebo každý den opravíme alespoň jeden odkaz na rozcestník :) -- Singularita  15:22, 2. 1. 2007 (UTC)

Na německé wiki měli v říjnu/listopadu? umístěnou značku Stop, a sdělění že tuto neděli (samozřejmě jen doporučení pro dobrovolníky) je vhodné nevytvářet nová hesla, ale doplňovat stávající články. Co kdybychom to nějakým způsobem udělali některý den příštího roku?--Horst 15:35, 31. 12. 2006 (UTC)

Proč jen některý den? Mělo by to být pravidelné. A poměr spíš naopak, vytvářet nové články bych povolil jen v neděli těm, kdo byli celý týden hodní. --Malýčtenář 12:44, 2. 1. 2007 (UTC)

Jo, kdo nic nedělá, nic nezkazí :) -- Singularita  15:22, 2. 1. 2007 (UTC)

Počet článků není všechno. Když se podíváte do m:List of Wikipedias, všimněte si sloupce Depth, které zhruba vyjadřuje kvalitu té dané Wikipedie. Vyjadřuje kolik připadá editací na článek a zohledňuje také počet doprovodných stránek ku počtu článků. Čím je hodnota vyšší, tím propracovanější články daná Wikipedie nejspíš má (ta hodnota má samozřejmě význam až od nějakých 10000 článků nahoru, naopak u enwiki je deformována tím, že anglická Wikipedie slouží ostatním jako mezistupeň při vzájemném sdělování interwiki). Wikipedie s množstvím málo zajímavých článků, které skoro nikdo needituje a které byly třeba vytvořeny roboty, mají toto číslo nízké. Podle mě je třeba smeknout před Wikipediemi, které nehoní počet článků, ačkoliv je to lákavé a mají mnohem více přispěvatelů a mnohem více editací než my, ale zaměřují se hlavně na kvalitu. Je tím známá hlavně hebrejská Wikipedie, kterou jsme co do počtu článků taky "předběhli".

PS: Depth ... zaokrouhlený výraz (editace/články) × [(všechny stránky − články) / články]

Je jen na nás, kam se hodláme zařadit. Jestli mezi uměle nafouknuté Wikipedie nebo mezi ty, které usilují především o kvalitu. --Beren 15:02, 2. 1. 2007 (UTC)

Volím možnost a: lepší málo o všem než hodně o málo věcech. Zanatic ʡ 15:25, 2. 1. 2007 (UTC)

Ale nesmí se to brát zas moc limitně (o úplně všem tu mít skoro nic :) -- Singularita  01:43, 3. 1. 2007 (UTC)

Dobrá zpráva je, že nám ukazatel Depth v posledním (asi) týdnu stoupnul z 27 na 28 :-) Ovšen hebrejská wiki se 127 :-o --Pazuzu 23:29, 2. 1. 2007 (UTC)

Stejně to neukazuje množství informací ve wiki. Např. z článku Jupiter (planeta) by se daly "oddrobit" články Výzkum Jupiteru a Jupiterovy měsíce. Informací v cs wiki by bylo po oddrobení furt stejně a stejně kvalitních, ale bylo by o 2 články více :) Většina lepších článků by takhle šla "rozlámat" na více kusů, kdyby se na to lidi vrhli, tak bychom překonali 100k hodně brzo, ale k čemu by to bylo?

Holt na každé wiki a u každého jedince jsou jiné preference co do velikosti a obsahu článků. Někdo má tendenci vytvořit jeden mamutí článek a do něj cpát podtémata alá Jupiter, někde už na drobení na podčlánky došlo (Metro v Praze), někde se zakládají články už rovnou "rozdrobené".

-- Singularita  01:43, 3. 1. 2007 (UTC)

Přijdou mi užitečnější kratší články odpovídající názvu článku. Souvislosti není problém zachytit pomocí vnitřních odkazů. Samozřejmě více článků pro různá dílčí téma jednoho téma zvyšuje riziko jejich vzájemné nekonzistentností, ale přesto jsou mi sympatičtější články, kde mohu o mnou žádaném tématu číst hned od počátku. --Adam Hauner 12:29, 4. 1. 2007 (UTC)

---

Já jsem taky rozhodně pro důraz na kvalitu, ale Depth je velmi chabé měřítko: ceteris paribus ji zvyšuje každý vandalismus nebo archivace gaychatu na podstránku. Podle toho by byl lepší pahýl, který pologramotný začátečník uloží nadesetkrát, pak ho lidi po pár znacích upravují, přidávají interwiki a pokud možná ještě VfD, než důkladný ozdrojovaný mnohaobrazovkový článek, který si někdo připraví offline a založí už de facto hotový. --Malýčtenář 12:08, 3. 1. 2007 (UTC)

Prave, depth muze byt i meritkem neefektivity (hromada sajrajtu zalozena mimo hlavni prostor, pocet editaci zvysovany vandalismem, ruznymi edit wars, zabomysimi valkami nebo nekonecnymi diskuzemi o prkotinach, pousteni neodladenych botu na tisice clanku a nasledne hromadne revertovani), rek bych ze vetsina negativnich vlivu vyse uvedenych jako side effect zvysuje depth -- Singularita  17:42, 3. 1. 2007 (UTC)

No já taky říkal, že je to hrubé měřítko, které má význam jen v dostatečně velkých wiki (asi nad 10000) článků, kde se vlivy, které vypsal Malýčtenář, vyskytují zhruba rovnocenně a nijak závažně neovlivňují srovnávání. --Beren 15:35, 3. 1. 2007 (UTC)

Huh? Pokud se vlivy vyskytují rovnocenně, pak musí být depth taky stejná. Ze dvou Wikipedií se zcela shodným obsahem by měla větší depth ta, která bude mít víc zbytečných editací a gaychatu kolem. To už by bylo lepší měřítko průměrná délka článku. --Malýčtenář 10:00, 4. 1. 2007 (UTC)

Průměrná délka článku je také dobrým měřítkem, ovšem nikoliv pokud je Wikipedie třeba z jedné třetiny tvořena články, které skoro nikoho nezajímají, stvořil je robot na základě nějaké databáze, a jsou třeba i kvůli tabulkám a podobným věcem delší než průměrný článek.

Ten gaychat a ostatní negativní věci ovlivňující depth jsou u větších Wikipedií spíše minoritní záležitostí, navíc vyskytující se u všech. Já naopak u těch wiki, co znám a kde je depth jedné Wikipedie aspoň dvojnásobný oproti druhé Wikipedii, vidím skutečný rozdíl v kvalitě. Lidé se tady zbytečně pokoušejí zpochybnit tento ukazatel, jako by někdo tvrdil, že je to něco bůhvíjak přesného - není, jde víceméně o statistickou záležitost, která jen přehledně upozorňuje na to, že u Wikipedií se stejným počtem článků mohou být diametrální rozdíly v kvalitě. Pokud myslíte, že to nefunguje, ukazujte to na konkrétních příkladech porovnání větších Wikipedií, kdy se depth výrazně liší, ale skutečnost je jiná. --Beren 17:29, 4. 1. 2007 (UTC)

Ono i na těch velkých je to dost orientační. Třeba nepoměr ukrajinská (7) a hebrejská (129) je až příliš velký a mám tak trochu pochybnosti i o tom dost vysokém čísle u turecké (54) a nizoučkém (12) u polské. --KláraK 11:23, 14. 1. 2007 (UTC)

---

Myslím si, že je naprosto stejně záslužné rozšiřovat pahýly jako psát nové nepahýlové články. Články typu "Buk je strom, který roste v lese" mají nulový význam, proto preferuji zakládání alepoň nadprůměrných pahýlů a rozsáhlejších článků. Nejrychleji to jde, psát více článků o podobných věcech, třeba o rodech jednoděložných. Úspora času je hlavně v tom, že napíšu článek třeba o jednom rodu, a když založím nový článek o dalším rodu, pomocí ctrl c ctrl v tam vložím ten předchozí. Pak opravím údaje, kterým se ten rod, nebo jindy třeba řeka či potok, hora, pohoří aj liší od toho předchozího. Sposta údajů bývá stejných, a tak to nemusím znova psát. Jediné riziko je, že tam mohou zbýt nějaká chybná rezidua z minulého článku, na to je potřeba dávat pozor. ad. Zanatik: Uznal jsem, že je lepší trávit čas psaním nových článků než se vybavovat Pod Lípou. Nicméně je to dost pokrytectví, nicméně vzpomeňte si, kolik se promrhalo sil a času na kauzu řeholnice nebo kauzu Zp. Nějakých 10 vět, co jsem sem napsal, je proti tomu jak plivnutí do oceánu. Toť vše, domluvil jsem.Don Pedro 09:07, 3. 1. 2007 (UTC)

Pokud má článek "Buk je strom, který roste v lese" kompletně a správně vyplněný taxobox včetně obrázku, kategorie a interwiki, tak už to může být slušný pahýl, který jde dobře rozšiřovat (stačí přidat jednu dvě věty, navíc mám odkud překládat podle iw a hned je lépe :). Je jasný, že psát články v sériích je pro většinu lidí rychlejší (někdo používá copy&paste, někdo skript ....) Jinak už jsem viděl pahýl, který obsahoval pouze infobox a ty věci okolo jako iw, kategorie ... (myslím, že to byl nějaký ruský tank z druhé světové), ale už ho nemůžu najít, asi tam někdo něcona úvod dopsal. A i takový byl užitečný a přežil :) -- Singularita  13:55, 4. 1. 2007 (UTC)

Podle mne má minimálně stejný význam rozšiřovat pahýly, psát nové nepahýlové články i vytvářet kvalitní pahýly a minipahýly. Ty poslední mají totiž také svoji cenu. I když obsahují jen minimum informací, tak (jsou-li přesné a encyklopedicky zpracované) vytvářejí jednak základ pro nové čtenáře, jednak možnost snadno se dostat k obsažnějším cizojazyčným verzím. Což znamená, že přitahují potenciální čtenáře, kteří zatím používají en, protože cs je příliš malá a nedostatečně kvalitní. U některých věcí se složitějšími či početnějšími názvy totiž může mít Čech problém najít patřičný článek na en (např. Křížovníci s červenou hvězdou se jmenují na en poněkud podstatně jinak).

O některých typicky českých tématech (české vesnice, čeští spisovatelé) je IMHO v průměru na české wiki víc informací než na EN. -- Singularita  13:55, 4. 1. 2007 (UTC)

Pokud si uživatel i s pomocí minipahýlů, jako je aktuálně např. varan komodský, navykne chodit na cs. wikipedii, pak je to jedině přínos. Čekají ho totiž 2 možné události: A) jednoho dne to nevydrží a začne doplňovat, B) jednoho dne si všimne, že namísto očekávaného minipahýlu, přes který chtěl přejít, se dostal na kvalitní článek (možná i na lepší než na en) a že tu cs už pomalu stojí za to brát v potaz. To platí i pro minipahýly o papežích, kteří jsou Berenovi a Eggovi solí v očích a podobné články. Platí to i pro logické, ale dosud prázdné či jedním nebo dvěma články zaplněné kategorie, které tak pronásleduje Vrba.

Je velmi krátkozraké a hloupé ustrkovat lidi, kteří pomocí minipahýlů a pahýlů tkají kostru wikipedie. To nepíšu kvůli sobě, já kromě minipahýlů a pahýlů napsal a spoluvytvářel spousty kvalitních článků (minimálně na poměry české wikipedie). Ale mrzí mne, že tento přístup podle mne wikipedii škodí a nepochybně odrazuje lidi, kteří by svými minipahýly mohly hodně přispět.

Každý minipahýl, který obsahuje alespoň nejzákladnější informaci, iw a kat. a který má potenciál (příslušejícícm obsahem, ne aktuálními reálnými možnostmi wikipedistu) stát se legitimním článkem, má pro wikipedii obrovskou cenu. Cinik 10:30, 4. 1. 2007 (UTC) S pozdravem Cinik 10:25, 4. 1. 2007 (UTC)

Souhlasím s Cinikem, s každým slovem. Nemyslete si, že je ostuda, pokud budou české minipahýly dělat jen oslí můstek pro (nejen) anglickou verzi. Mimo jiné jsem takto získal zájem o cs: já. Reo ⁺ | ^✉ 15:26, 4. 1. 2007 (UTC)

Též souhlasím. Opakovaně jsem setkal s velmi udiveným pohledem čtenařů Wikipedie, když o poměrně častém předmětu, jevu nebo osobnosti nenašli ve Wikipedii ani čárku. Říkal jsem jim, ať dané heslo založí, ale znáte to... Proto jsem vděčný těm, díky kterým máme solidní základ českého místopisu, Cinikovi za všechny mrtvé papeže, za ty byť téměř prázdné roky, kam mohu určitou událost jen připsat, aniž bych musel celé heslo zakládat.

Ano, je několik wikipedistů, kteří dokáží napsat velmi kvalitní a rozsáhlý článek již v jeho první verzi. Jsem za ně rád. Obdivuji je. Ale ač jsou špičkami, Wikipedii sami nezachrání. Nechť jsou inspirací nám ostatním, jejichž články vznikají v mnoha editacích, ale obsah musí růst nejen do krásy a kvality, ale také do šířky. Lidí hovořících česky je málo, takže buďmě vděční za každou pomoc, která pomůže cílům projektu. --Adam Hauner 20:57, 4. 1. 2007 (UTC)

Některé argumenty Cinika chápu, nicméně se vším nesouhlasím. Např. varan komodský je zrovna copyvio a když na takový článek nakliknu, tak mě akorát naštve. Pozitivním efektem článku ve wikipeii je, že se zpravidla dostane v googlu na přední místa. Takže když tam člověk, který třeba o wikipedii nic neví, zadá nějaké téma, tak je vysoká pravděpodobnost, že se setká s wikipedií. Pokud si bude chtět přečíst o 10 různých tématech, a všech 10 článků ve wikipedii budou minipahýly, tak se akorát naštve a po 11 už si řekne "wikipedie, tam se stejně dozvím h..." a příště už na to ani neklikne. Takže wikipedie, která obsahuje pouze malou část článků rozumné kvality a většinu minipahýlů může působit jako antireklama. Naopak wikipedie s velký počtem kvalitních článků může přitáhnout i v oboru vzdělané autory. Mě osobně daleko víc uspokojuje psát nové články, z rozšiřovíní pahýlů nemám moc dobrý pocit a dělám to jen tehdy, když mě k tomu donutí okolnosti.Don Pedro 16:41, 4. 1. 2007 (UTC)

Souhlasím s Donem Pedrem. Máme dělat svou vlastní, českou encyklopedii a ne oslí můstky pro cizojazyčné Wikipedie. --Beren 17:08, 4. 1. 2007 (UTC)

@ Don Pedro: tabulka copyvio se nepočítá, posuzujte ten článek bez ní.

@ Beren: Ty oslí můstky jsou způsob, jak přitáhnout čtenáře a další přispěvatele a usnadnit práci nováčkům. Váše reakce je pouze příkladem nepochopení principu wikipedie a důsledně aplikace va3eho n8yoru naopak poškozuje a zpomaluje tvrobu wikipedie - čili dělá přesně opak toho, čeho chcete dosáhnout. Cinik 19:24, 4. 1. 2007 (UTC)

V tom se neshodneme, byť já nechci nic uplatňovat extrémně důsledně. Další meditace o tom, kdo a jaké principy nechápe, by byly jistě kontraproduktivní a bude lépe, když se jich oba ušetříme. Nemusíme zde opakovat debaty o inkluzionismu a delecionismu. --Beren 19:34, 4. 1. 2007 (UTC)

@Cinik: No když budu poduzovat článek varan komodský bez tabulky copyvio, tak je to čistá 0. Dozvím se, že varan komodský existuje a to to je vše. Nevím co mě to přinese. Když bych se zajímal o varana komodského, tak si to zadám do googlu a musí mě určité stránky zaujmout a poskytnout informace, stránka české wikipedie mi neposkytla informace skoro žádné. Nevím, co je na tom článku tak výjimečného, aby se s tím člověk chlubil. Já jsem nikdy netvrdil, že minipahýly na wikipedii být nesmí. Jen jsem tvrdil že musí být v menšině před kvalitnějšími články. Podle mě ideální stav je asi 80% rozumně kvalitních článků a 20% minipahýlů. Také je fakt, že k různým tématům lze napsat různé články. Třeba na téma druhá světová válka se dá napsat mnohem více a pořád to bude pahýl, než na téma nějakého potoka o délce 2 km. Takže podle mého názoru takový článek na téma určitý potok o délce 2 km na 10 řádků má stejnou úroveň pahýlovitosti jako popis druhé světové války na 100 řádkůDon Pedro 22:51, 4. 1. 2007 (UTC)

Don Pedro: My si nerozumíme. Nemluvím o tom, že se takovým článkem máme chlubit, ale o tom, že je užitečný a máme být za ten minipahýl rádi. Čím je takový varan komodský užitečný? Třemi důvody:

1. obsahuje nejzákladnější informace informace na místě: a) latinské jméno, b) ještěr c) dokonce největší žijící ještěr na světě d) dprůstá až 3 metry délky e) vidím obrázek jak vypadá
2. obsahuje velmi užitečné odkazy: a) na cizojazyčné verze (vy možná víte, že v angličtině se mu říká komodský drak, ale čtenář možná ne a anglické interwiki pro něj představuje způsob, jak ho rychle najít, b) na galerii na commons (taková galerie taky potěší). Někde jsou i externí odkazy. Takže příště přijde čtenář znovu, protože ví, že nenajde-li slušný článek, pravděpodobně najde alespoň něco užitečného - odkaz na cizojazyčnou wikipedii či obrázky. A pokud se sem naučí chodit, byť kvůli tomuto, rozhodně to nezmění, až tu začne narážet na kvalitní články. Časem nakonec zjistí že iw nepotřebuje, protože v češtině je to minimálně stejně skvělý.
3. předpřipravený článek v podobě minipahýlu (založený, iw., kat., commons) láká k doplnění a usnadňuje práci nováčkům či těm, které podobné věci nebaví Cinik 23:09, 4. 1. 2007 (UTC)

Měl jsem rozepsanou vlastní odpověď, ale vyjádřil jste to lépe tak to z toho konfliktu nebudu lovit ... -- Hkmaly 23:13, 4. 1. 2007 (UTC)

Také bych chtěl říct, že jsem v podstatě nováček, ba dokonce, možná jsem takovým greenhornem české wikipedie. Začal jsem přispívat někdy v srpnu 2006. Takže mohu naprosto zodpovědně pohlásit, že na mě, jako greenhorna, měly nějaké subpahýly naprosto nulový vliv a naprosto nulovou motivaci. Já jsem rád, že si můžu zakládat nové články. Mohu si zvolit jakýkoliv téma, tempo, termíny. Když mě nějaké téma přestane těšit, vrhnu se na jiné. Nikoho mě nebuzeruje kvůli naprostým kra... aj. Je sice krásné a nezbytné přispívat od odborných časopisů. Nicméně takový článek si přečte jen pár lidí v oboru. Je důležité, aby si také nějaký článek přečetlo širší publikum. A to je jedna z výho wikipedie. Dostane se to do googlu, takže je to in. Nicméně už končím, aby se Zanatic nezlobil.Don Pedro 23:13, 4. 1. 2007 (UTC)

• Ještě podotek: Mne osobně spíše trápí, zda nejsou cizojazyčná interwiki moc nenápadná a zda nezasvěcený čtenář pozná, že ho mají commons hodit na něco tak užitečného, jako je galerie (a prostě zda znechucen neodejde poté, co se místo na galerii omylem dostane na prezentaci commons). Cinik 23:09, 4. 1. 2007 (UTC)

Když bych chtěl obrázek k určitému tématu, tak zadám do googlu obrázky a ono mě to zpravidla na ty galerie dovede.Don Pedro 23:26, 4. 1. 2007 (UTC)

Také mám rád pole neorané. Na české wikipedi je spousta zákoutí i ohromných prostor, kde člověk najde velké rozlohy míst, kam žádný wikipedista dosud nevstoupil, a to je také velïce pozitivní.Don Pedro 23:31, 4. 1. 2007 (UTC)

Takže k další diskuzi to bude chtít jiný příklad, protože nám Zp ten aktuální zničil... :-) Cinik 06:24, 5. 1. 2007 (UTC)

Tak se vypichne ta "neznicena" verze z historie :) -> [7]

-- Singularita  23:11, 5. 1. 2007 (UTC)

No já jsem toho včera napovídal až moc. To je dobře, že článek Zp přepracoval, takhle bych si představoval minimální článek na wikipedii. Jinak třeba robotickými články o biologických rodech jsou pověstné wikipeie na Pyrenejském poloostrově, viz http://ca.wikipedia.org/wiki/Ventenata, http://es.wikipedia.org/wiki/Ventenata, http://pt.wikipedia.org/wiki/Ventenata. Teď už chápu, proč je španělská a portugalská wikipedie tak nafouklá. Právě takové články nemám rád, dokázala by je napsat cvičená vopice. Jako minimální pahýl si představuji toto: ovsiřík. Ne proto, že jsem to spáchal já, ten článek má k dokonalosti daleko, ale tak si představuji spíše mírně nadprůměrný pahýl. Ale dost bylo řečí, Zanatic se už bude opravdu zlobit.Don Pedro 09:23, 5. 1. 2007 (UTC)

Proč? Zanatic ʡ 09:30, 5. 1. 2007 (UTC)

Viz 3 odstaveček nahoře u tohoto tématu.Don Pedro 10:07, 5. 1. 2007 (UTC)

Hmmm, moc nechápu, ale radši to nebudu řešit. Zanatic ʡ 10:16, 5. 1. 2007 (UTC)

Ad ovsiřík: neni vyplneno v taxoboxu polozka {{{datum}}} :) -- Singularita  23:11, 5. 1. 2007 (UTC)

Však také tvrdím, že je to pahýl a že to budu polňovat. Navíc u rostlin není zvykem psát autora a datum. Většinou se píše jen samotný autor nebo autor a celá citace popisu. Příklad: Hieracium L. nebo Hieracium L. Sp. Pl. 799, 1753, ale není zvykem psát Hieracium L. 1753.Don Pedro 23:34, 5. 1. 2007 (UTC)

Rozlišujme odborné botanické pojednání a encyklopedický článek. V botanickém pojednání se obrací botanik k botanikům. Užívá k tomu terminologie, která je u skupiny, jíž se zabývá obvyklá a pro specialisty dostatečná. Autoři přihlíží také k doporučení redakce. Psát autora a datum je jedním z obvyklých způsobů zápisu. Například v článku 6.5. Příklad 1 Mezinárodního kódu botanické nomenklatury (Tokijského kódu)je uvedeno jméno Vexillifera Ducke (1922).

V encyklopedickém článku o rostlinném rodu či druhu se přimlouvám za to, uvádět citaci popisu odděleně od jména rostliny. Dále jméno autora vypisovat celé tak, jak je uvedeno v publikaci a doplnit je obvyklou zkratkou (zkratkami). Též v bibliografické citaci zkratky raději uvádět jako doplněk plného názvu publikace či periodika. Kromě botaniků asi málo lidí ví, že výše uvedené L. Sp. Pl. znamená Linnaeus (autor) Species Plantarum (název knihy).

Luboš Pruner 12:58, 8. 1. 2007 (UTC)

Jestliže jsem tvrdil, že to není zvykem v běžné praxi, netvrdil jsem, že se to nesmí. U syntaxonů je naopak běžná praxe psát autora a rok. Jinak proti tomu nic nemám. Celé jméno autora není problém. Doporučuji zavést kolonku autor a kolonku citace a je po problému.Don Pedro 19:08, 9. 1. 2007 (UTC)

Jinak Tókijský kód je zastaralý, novější který platil do loňska byl kód St. Luis, v roce 2006 měl vyjít vídeňský. To však asi výše zmíněný problém nijek neovliňujeDon Pedro 19:16, 9. 1. 2007 (UTC)

Kategorie články k úpravě

Na základě předchozí diskuse jsem chtěl pro wikipedii udělat něco užitečného a podíval jsem se do kategorie Kategorie:Články k úpravě. Našel jsem celou řadu podkategorií ..., a hle, oni všechny podkategorie jsou prázdné. Po dlouhém cvakání jsem zjistil, že jedinou reálnou podkategorií je Kategorie:Články od Zp.

Nemyslím si, že tento způsob organizace povzbudí potenciální zájemce o vylepšování k nějakému výkonu. Nebylo by lepší mít namísto 11 zcela zbytečných podkategoií jenom jednu? Takto je to hledání jehly v kupce sena. --Pastorius 13:41, 2. 1. 2007 (UTC)

Zkusil jsem totéž :-) Jakkoli je klikání naprázdno nepříjemné, "povzbudit potenciální zájemce o vylepšování" není primárním účelem kategorií. Tohle vypovídá jen o tom, že šablony Upravit jsou t. č. prakticky nepoužívané; zato Kategorie:Pahýly jasně dokládá obecnou užitečnost tematického roztřídění. Jestli by úpravní kategorie měly být (skoro) prázdné a tedy i nadbytečné dlouhodobě, těžko předvídat; zatím bych je nechal být. --Malýčtenář 14:18, 2. 1. 2007 (UTC)

Ne, nejsou prakticky nepoužívané, ale byly úmyslně deaktivovány (např. [8]). Sám s tím nesouhlasím, ale bylo to prodiskutováno zde. Z diskusí, které jsem zaslechl jinde, myslím, že likvidace kategorií "Upravit" měla být prvním krokem - testem, zda je to skutečně tak dobrý nápad a zda to nebude někomu vadit (dříve než se to aplikuje třeba u pahýlů). Zdá se, že to vadí, takže je prostor znovu otevřít tuto debatu a věc posoudit z širšího hlediska. --Beren 14:33, 2. 1. 2007 (UTC)

Jako náhrada za prázdné kategorie je tu Wikipedie:Údržba/Články k úpravě. --JiriK 14:40, 2. 1. 2007 (UTC)

Slepé články

Víte někdo, proč se v seznamu slepých článků objevují články o Wikipedii, jako např. Francouzská Wikipedie, když obsahují spoustu vnitřních odkazů? --Pavel Kotrč 08:18, 9. 1. 2007 (UTC)

nejen v nich, jsou i mezi nekategorizovanými. JAn 10:43, 9. 1. 2007 (UTC)

Opravil jsem to.
— Danny B. | diskuse | mail | přehled příspěvků | 14:58, 9. 1. 2007 (UTC)

Můžu se jenom ze zájmu zeptat, kde byla chyba? Mimochodem, stále je ve slepých článek Wikipedie, ale tu „slepotu“ by s ním mnozí nevidomí rádi měnili... --Pavel Kotrč 12:41, 10. 1. 2007 (UTC)

Wikipedie odstraněna - předtím jsem šel jen po jazykových verzích, tudíž jsem ji vynechal.
— Danny B. | diskuse | mail | přehled příspěvků | 17:39, 10. 1. 2007 (UTC)

Jedovaté houby

Tlusťa smazal bez hlasování fotogalerii Jedovaté houby s tím, že článek porušuje bod 19. Závazných pravidel. Formálně měl pravdu. Článek jsem nenapsal a mohlo by mi to být jedno. Není. S ohledem na každoroční počet otrav houbami v Česku měl podle mne článek smysl. Stačilo by několik řádků upozornění na výskyt nebo něco takového a článek by se rázem stal přijatelným. Autor a ani nikdo jiný však nedostal šanci tuto úpravu udělat, protože článek zmizel. Hlasování o smazání má však smysl i v tom, že dává lhůtu na přepracování. Tlusťo, ty, ty, ty - uděluji černý puntík. --Tom 09:49, 12. 1. 2007 (UTC)

Článek byl od září 2006 prakticky beze změny, času tedy bylo spoustu. Navíc jen prostě duplikoval Kategorie:Jedovaté houby. Pokud ale máte zájem článek rozšířit tak, aby byl něčím jiným než pouhým skladem obrázků, stačí říct na Nástěnce správců, jistě bude obnoven.

Jinak k té formalitě – sám nejsem příznivcem bezduchého dodržování formalit, ale pokud nebudeme dodržovat Wikipedie: Co Wikipedie není, přestaneme být encyklopedií. Asi tak.

Jo a černý puntík by se mi líbil na mojí stránku – nemáte po ruce nějaký (nejlépe s věnováním) :)? --Tlusťa 10:02, 12. 1. 2007 (UTC)

Všechno beru, až na to, že není možné prohlížet 56k článků, zda tam nečíhá zrada. Ale před smazáním z některých vybraných důvodů by asi mělo být nejprve varování autorovi následované zveřejněním všeobecné výzvy k doplnění a pak teprve mazání. Kategorií je už dnes tolik, že ani nedávají logický smysl. Když už jsem se do toho zapletl tak to asi napravím, ale napřed si musím promyslet jak. Hezký zbytek dne přeje --Tom 13:24, 12. 1. 2007 (UTC)

Připojuji se k Tomovi. Pokud byl článek od září 2006 beze změny, není zjevně zásadní problém v prodloužení existence o pár dní s odpovídajícím upozorněním u článku a autorovi/autorům. --Adam Hauner 08:42, 14. 1. 2007 (UTC)

Souhlasím s předřečníky a podotýkám, že řada článků, které nevyhovují pravidlům se nemaže, ale klasifikuje jako subpahýl, či podobně. Podle mne galerie jedovaté houby patřila logicky do této skupiny, byť mám o celé koncepci jisté pochybnosti. Cinik 08:46, 14. 1. 2007 (UTC)

Černý puntík

Černý puntík speciálně pro Tlusťu

Zde máš, Tlusťo, černý puntík. A jestli ho nepřevedeš do SVG, tak Ti ho opravdu udělím... --Luděk 13:44, 12. 1. 2007 (UTC)

Díry v aktualitách 2005

V posledních dnech jsem trochu sjednotil a opravil články vzniklé archivováním aktualit roku 2005 (leden 2005, únor 2005, ...) V některých měsících je několik nepokrytých dnů, které jsou aktuálně označeny {{Pahýl část}}. Našel by se někdo, kdo by tyto dny vhodně doplnil? Jde o:

• leden 2005: 11., 18., 22., 25.
• květen 2005: 7., 8., 12., 14., 16.,
• červen 2005: 8., 14.
• červenec 2005: 5., 17., 18., 19., 25.
• září 2005: 4., 9., 10., 13.
• prosinec 2005: 25., 26., 27.

Díky --Adam Hauner 08:57, 14. 1. 2007 (UTC)

Co když se v ty dny opravdu nic nestalo ? -- Hkmaly 10:43, 14. 1. 2007 (UTC)

Na tomto místě jistě není na škodu připomenout, že nejsme zpravodajský server. Přestože rozsah Aktualit překračuje to, co si představím pod slovem "encyklopedie", rozhodli jsme se je psát zde. Ale nemyslím si, že bychom byli povinni mít zářez v Aktualitách každý den. Jistě, pořád se něco děje doma i ve světě, ale významných událostí, které budou důležité ještě i za rok, takových je málo a jsou dny, kdy se nic zvláštního nestane. --Zirland 11:22, 14. 1. 2007 (UTC)

Jasně, jasně, jasně. Mně jen přišlo škoda nemít kompletní rok či více měsíců, když jde jen o 23 dnů. --Adam Hauner 14:48, 14. 1. 2007 (UTC)

Šablona Překlad

Dobrý den, udělal jsem {{Překlad}}. Má sloužit k doplňování jako položka sekce "Zdroje" "Reference" do příslušného článku. V budoucnu (s vydáním české Wikipedie na DVD) by pomocí této šablony bylo možno doplnit autory z jiných Wikipedií, jak to vyžaduje GFDL. O parametrech a výsledném textu lze samozřejmě diskutovat. --Beren 19:17, 14. 1. 2007 (UTC) upraveno --Beren 04:50, 15. 1. 2007 (UTC)