Utopenec

český pokrm studené kuchyně

Utopenec (v množném čísle se vyskytuje životná podoba utopenci častěji než neživotná utopence, v jednotném zásadně životná: „měl jsem jednoho utopence“) je oblíbený český pokrm studené kuchyně, často podávaný v hostincích k pivu: špekáčky/buřty s cibulí ve sladkokyselém nálevu.

Utopenec
Utopenci v láhvi
Utopenci v láhvi
Základní informace
Místo původuČechy
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Utopenci na talíři
Další významy jsou uvedeny na stránce Utopenec (rozcestník).

Špekáčky jsou oloupané a po délce naříznuté nebo rozkrojené na menší části, cibule nakrájená na plátky. Nálev se vaří z vody, octa, soli, cukru a koření (pepř, nové koření). Po vystydnutí se jím zalijí špekáčky s cibulí, napěchované nejčastěji do pětilitrové zavařovací láhve, a nechají stát minimálně týden, lépe dva, v chladu. Podává se s chlebem.

Základní recept má řadu variací: V některých verzích se dává i jiná zelenina (pálivá paprika, okurky, zelí), další dochucovadla do nálevu (hořčice, kečup, worcesterová či sójová omáčka), existují i „rychlí utopenci“ se zkrácenou dobou naložení. Kvalitu výrobku ovlivňuje i kvalita použitého špekáčku, popř. jeho náhražek, jako je opékáček, buřt a jiné napodobeniny špekáčku, které se skládají z náhražek.

V době kolem vstupu České republiky do EU se v médiích objevovaly zprávy, že její hygienické předpisy určující rychlost spotřeby připravených jídel v hostincích znemožní mj. prodej utopenců, byly však z oficiálních míst popřeny.[zdroj?]

Vynálezcem utopenců je zřejmě hospodský a mlynář Šamánek původem snad z Berounska. Původ názvu utopenec není zcela jasný. Název „utopenec“ údajně vznikl kvůli Šamánkově utonutí při opravě mlýnského kola a nebo kvůli „utopeným“ buřtům.[1]

V současné době[kdy?] se některé z výrobků, které jsou deklarované jako utopenci, nevyrábějí ze špekáčků, jež musí splňovat kvalitativní požadavky dle vyhlášky č. 326/2001 Sb., ale z jejich napodobenin, jako jsou různé opékáčky, buřty, špekouny apod.[2][3][4] Ovšem neexistuje žádná norma či vyhláška nařizující, že utopenec musí být ze špekáčků.[zdroj?]

Reference

editovat
  1. PETŘÍČKOVÁ, Renata. Špekáček není buřt. A někdy ani špekáček. Vitalia.cz [online]. [cit. 2024-11-01]. Dostupné online. 
  2. Archivovaná kopie. www.chemievjidle.cz [online]. [cit. 2012-02-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-04-27. 
  3. Archivovaná kopie. www.bizwiz.cz [online]. [cit. 2012-02-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-02-16. 
  4. Rozborka utopence | Peklo na talíři | Stream. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. 

Externí odkazy

editovat
  •   Obrázky, zvuky či videa k tématu Utopenec na Wikimedia Commons
  •   Slovníkové heslo utopenec ve Wikislovníku
  • Óda na utopence (Zákaznický magazín COOP Centrum 1/2004) – článek s přehledem variací receptů, zmínkou o pověstech kolem vstupu do EU a údajném vynálezci receptu