Wikipedie:Nominace nejlepších článků/Sarajevo

Tato stránka obsahuje archiv nominace nejlepšího článku. Tuto stránku už laskavě needitujte.

Sarajevo

Protože záležitosti ohledně Metra v Moskvě považuji za uzavřené (pokud ne, neváhejte se ozvat!), rozhodl jsem se k nominaci připravit další článek. Je ještě delší - ale zase ne o moc (o městu musí být delší), nominaci jsem plánoval také již dlouhou dobu. Protože na en.wiki se jedná o FA, můžeme srovnávat.

• Od 20:05 (UTC) 8. 4. 2007 začalo hlasování.
• K 20:05 (UTC) 22. 4. 2007 skončilo hlasování, hlasy po tomto termínu jsou neplatné.
• Článek byl zařazen mezi nejlepší. --Aktron (d|p) 18:26, 22. 4. 2007 (UTC)

Pro

1. Reaperman 14:35, 9. 4. 2007 (UTC)
2. Martin Šanda 20:02, 9. 4. 2007 (UTC)
3. --Krvesaj 09:38, 10. 4. 2007 (UTC)
4. --Pazuzu 10:41, 10. 4. 2007 (UTC)
5. Petr K. 12:54, 11. 4. 2007 (UTC)
6. --Japo ¿ 10:53, 15. 4. 2007 (UTC) ale vyřešit ten chybějící zdroj

   Rád další zdroje vyhledám a přidám, u čeho konkrétně chybí? --Aktron (d|p) 15:34, 15. 4. 2007 (UTC)

7. Danel 11:01, 16. 4. 2007 (UTC)
8. UP3 15:20, 16. 4. 2007 (UTC) - Určitě bych rád viděl nadpis „Období rakouské správy“ zarovnaný doleva, ale nebudu rejpat - to rozmístění je už celkem povedený.

   Co se tohoto týče, to je problém různorodosti nastavení. Například někteří uživatelé používají jiné velikosti obrázků, zarovnání doleva natvrdo by zde mohlo způsobit problémy. Ale nejde jen o velikost obrázků, jde o to, aby to vypadalo přijatelně i v nešťastném IE a rozlišeních od 800x600 až do 9600x7200. Při některé kombinaci pak může dojít k problému. Odladit to by však v případě budoucích úprav znamenalo velký problém. --Aktron (d|p) 15:27, 16. 4. 2007 (UTC)

   Chápu, připouštím, souhlasím a pevné zarovnání rozhodně nevyžaduji. - UP3 21:42, 16. 4. 2007 (UTC)

9. --Horst 21:46, 16. 4. 2007 (UTC)

Proti

1. --Dezidor 22:27, 11. 4. 2007 (UTC) Vysvětlil jsem zde
2. --Nolanus ✉ C E 17:54, 12. 4. 2007 (UTC) Nadměrné prolinkování mi osobně nevadí, ref. a lit. chválím. Ale: na nejlepší heslo bych si představoval přece jenom heslo delší a vyváženější /třeba památky by byly zpracovány nedostatečně i po zahrnutí spec. hesla, etc./. Kostrbatý sloh.

   Ostatním chybám rozumím, nicméně délku článku nemá cenu nijak protahovat, neboť by mohla být značně problematická. Spíše je třeba lépe zorganizovat systém podčlánků, hlavní článek s velikostí okolo 50-60 kb by byl sice hezký, při editaci by se to však nechutně u některých uživatelů sekalo. --Aktron (d|p) 19:16, 12. 4. 2007 (UTC)

   No, sáms říkal, že hranice 39 Kb je zastaralá, já s tím souhlasím a pro nejlepší heslo bych asi vyžadoval aspoň něco kolem těch 50 Kb. Přece jen: hesel srovnatelné kvality a délky jako je tohle už má dnes cs.wiki docela dost, dneska už od nejlepšího hesla čekám víc. --Nolanus ✉ C E 23:40, 12. 4. 2007 (UTC)

Diskuse

Po zběžném shlédnutí - jednoznačně přelinkováno.--Juan de Vojníkov 18:24, 9. 2. 2007 (UTC)

Hmm... Tak tohle vidím jako snad nejmenší problém :-) To spíš je horší že tam je přečervenolinkováno. Jenomže založit cca 50 nových pahýlů se mi zrovna nechce. --Aktron (d|p) 18:33, 9. 2. 2007 (UTC)

Tím jsem myslel oboje. Už to tu někde psal -jkb-, že s linky střídmě.--Juan de Vojníkov 18:38, 9. 2. 2007 (UTC)

Ach jo. Já si nemůžu pomoct, ale to jsou komentáře typu MČ. Mě červený odkazy nevadí, protože to je problém ne tohoto článku ale jaksi jiných (pravdou je že ale dobře to nevypadá). Střídmost linků podle -jkb- je jeho soukromý názor, který na Wikipedii obecně dodržován není a být nemůže. (Kdyby byl tak bychom museli zrušit šablonu Wikifikovat a následně snad i Upravit). Spíš bych se zaměřil na sloh, slovosled, rozložení a takové věci. --Aktron (d|p) 18:43, 9. 2. 2007 (UTC)

To ses teda projevil. Střídmost linků je obecně uznávaný úzus.--Juan de Vojníkov 17:04, 10. 2. 2007 (UTC)

Hmm.. Nevím, já naopak nikdy s odkazováním problémy neměl. Naopak byly potíže s newikifikovanými texty. --Aktron (d|p) 17:06, 10. 2. 2007 (UTC)

Také souhlasím s tím, že se to s používáním wikiodkazů nemá přehánět. Navíc to chce také zkontrolovat, kam ty odkazy vlastně vedou. Např. odkaz na ústavní soud v úvodním odstavci vede na článek o českém ústavním soudu, který určitě v Sarajevu nesídlí. --Petr Adámek 18:05, 22. 2. 2007 (UTC)

To je chyba v článku Ústavní soud, tam by měl být rozcestník na více soudů. --Aktron (d|p) 00:52, 23. 2. 2007 (UTC)

Je mi líto, ale nějak vám to tu vypadlo z pravidel. Jak na de.wiki tak i na en.wiki stojí, že s linkováním na obecné a všem známé pojmy je nutno zacházet velice strídmě. Když mám článek o Kolumbovi, kde je věta, no a tak si dal sklenku vína a odjel hledat Ameriku, tak jistě musím prolinkovat Ameriiku, ale vůbec ne víno. A právě to tu skutečně mnozí dělají a není to jen můj problém označit to za pitomost. Co je víno ví každý (dokonce bych to rád tvrdil i o Americe). Skutečnost, že toto dodržováno není (toť pravda) ale není důvodem tvrdit, že by to byl můj sopukromý názor. Odkazy na de.wiki a en.wiki momentálně nenajdu, blbne trochu spojení, ale je to všeobecně uznávaný názor. (To s tím kam takové zbrkle dodané odkazy vedou je jiná věc navíc – vedou občas na zcela nepochopitelná hesla, ano). -jkb- (cs.source) 18:29, 22. 2. 2007 (UTC)

S přelinkováním taky souhlasím. Vůbec nechápu, proč by v diskutovaném článku měly být linky na pojmy "voda", "leden" atp. Navíc nepokládám za nutné, aby téměř každé slovo "muslim" bylo zároveň linkem. Nestačí, aby link byl při prvním použití tohoto slova a pak třeba až v polovině? --Daniel.baranek 18:34, 22. 2. 2007 (UTC)

Tak toto je dokonce i v pravidlech české wiki - linkuje se zásadně na prvním či nejdůležitějším místě, jen pokud je článek delší, lze udělat link na to samé i později. -jkb- (cs.source) 18:37, 22. 2. 2007 (UTC)

OK, odkazy tedy jak vidím budou upraveny. Pokud ty odkazy jsou v rozporech s pravidly tak je to nezbytné. --Aktron (d|p) 00:52, 23. 2. 2007 (UTC)

S tím, že je toto heslo přelinkováno, též souhlasím. --Dezidor 20:13, 22. 2. 2007 (UTC)

@jkb: To, že se nemají linkovat obecné pojmy, nám z pravidel nevypadlo; doporučení Vzhled a styl říká, že Nezapomínejte však, že Wikipedie není výkladový slovník, takže nemá smysl odkazovat na běžná slova použitá v jejich normálním významu.. --Petr Adámek 20:22, 22. 2. 2007 (UTC)

Aha, tak zde to je skryto ve výtažku. No, jenže ne všichni to znají ([1]). -jkb- (cs.source) 14:58, 23. 2. 2007 (UTC)

Když dáváte obrázky doleva, tak to dělejte tak, aby mezi nimi nebyly řádky textu (jinak s obrázkama bezvadný). Možná by tam alespoň nějaká zmínka o vládě nebo klimatu apod. jako v En. - UP3 20:23, pátek 23. února 2007 (UTC)

Ano, tu vládu bych mohl udělat. Nicméně ten překlad tam mi dělá menší potíž. --Aktron (d|p) 20:28, 23. 2. 2007 (UTC)

Ještě něco: co takhle navrhnout na nejlepší články ty veškeré do mrtě propracované o metrech v různých metropolích - doufám, že příští navržený článek bude z tohodle pytle. - UP3 20:25, pátek 23. února 2007 (UTC)

Výhledově si do nominací připravuju Prahu (tam problémy téměř nejsou) a Berlín (tam je problém jeden o třech písmenech, a nemá být jmenován). Ale taky se dá najít něco vhodného o tramvajích nebo trolejbusech; mám tu publikaci o teplických tykadlácích takže tímto směrem bych si to taky dokázal představit. --Aktron (d|p) 20:28, 23. 2. 2007 (UTC)

O jinym způsobu MHD to taky jde. Metro mě prvotně napadlo asi proto, že nejlepší článek pro mě znamená i spousta článků, které s ním souvisejí a na které odkazuje, takže spousta zastávek a linek metra a celý komplex článků, ale s povedenym článkem o tramvajích nebo trolejbusech se taky spokojim. - UP3 21:00, pátek 23. února 2007 (UTC)

Hmm nevím, u mě nejlepší článek = 1 článek. Proto tedy nechápu argumenty typu "červené odkazy". Smaozřejmě, hodnocení projektů by se taky šiklo, to by se dalo toho z metra hodnotit a nominovat stropro více. --Aktron (d|p) 21:03, 23. 2. 2007 (UTC)

Takže ještě nějaké připomínky:

1. pokouším se upravit množství a kvalitu wikilinků
2. bylo by fajn zmínit, jestli televize FTV je státní nebo soukromá
3. dodat příklady kantonálních televizí

   tak alespoň doplnit zdroj k citově zabarvenému tvrzení.--Juan de Vojníkov 19:47, 12. 3. 2007 (UTC)

4. občas se vyskytují slohově špatné formulace
5. na tenhle výraz: Narodno pozorište by se nedala použít šablona cizojazyčně?
6. v oddíle kultura mi chybí více původních názvů (např. pro operu)
7. oddíl památky je zcela nedostatečný, uvádí hlavně stavby, které již neexistují
8. co to znamená: O šest let později zde přibyly i další obory? obory univerzity, nebo jiná univerzita?
9. oceňuji hezké obrázky a kostel z autobusem
10. ještě nějaké obrázky k památkám by nebyly, zaměnil bych je za ty výhledové
11. u exteráků by bylo lepší uvést jazyk ZA LINK
12. ještě bych rád upravil refy a zkontroloval část historie

    u těch refů, by to mělo vypadat jako v článku Matematický důkaz (čili standardní citace)--Juan de Vojníkov 19:47, 12. 3. 2007 (UTC)

    Ty citace knih - na to tedy čumím s čelistí na zem spadnutou. --Aktron (d|p) 15:59, 13. 3. 2007 (UTC)

13. schází mi tam fotka s lidma
14. též bych rád skontroloval racionální prolinkování.--Juan de Vojníkov 09:35, 6. 3. 2007 (UTC)

Omlouvám se především za to, že jsem na článek poněkud pozapoměl. Samozřejmě že připomínky tady Juana jsou to co bylo třeba - říct co je vlastně třeba upravit ještě. Takže abychom měli jasno:

1. To se vytýkalo už mnohokrát a je to dobře, taky s tím něco udělám.
2. ano
3. Ehm, tuším že byly v tom odstraněném refu, ještě na to kouknu
4. které? Některé formulace mi po Juanově úpravě taky přišly neobratné (dvakrát slovo obory u školství apod)
5. samozřejmě že ano, a to cizojazyčně|bs
6. To lze dohledat, kouknu na to
7. oddíl památky byl vyčleněn, protože byl neencyklopedický a nebylo možné jej upravit
8. Jedná se o sarajevskou univerzitu, ref je zde: http://unsa.ba/eng/ouni.php
9. Ano, ten obrázek se mi líbí, uvítal bych radši s tramvají :-), ale ty tam nejsou nic moc
10. ehm? výhledové? myšleno jak..? Obrázky by měly být u článků této kategorie k tématu
11. Nevím, do externích odkazů jsem dával nakonec do popisku do závorky jazyk a nikdy s tím problémy nebyly
12. K historii dodám nějaké knižní a internetové reference, třeba něco lze srovnat taky podle ostatních wiki
13. Obrázek Sarajevanů? Typické klišé starého obchodníka na tureckém trhu který prodává koberce... tomu bych se rád vyhnul
14. kontrolu prolinkování jsem provedl v některých kapitolách, no ne všude.

--Aktron (d|p) 17:35, 6. 3. 2007 (UTC)

ad 10) no myslel jsem k těm památkám.--Juan de Vojníkov 19:51, 6. 3. 2007 (UTC)

Linky a Předsednictvo

Ty linky jsou fakt nějaké divné. V některých částech přebývají. A co je to "Předsednictvo"? --Miraceti ✉ 10:27, 22. 4. 2007 (UTC)

Tam musí být odkaz na konkrétní orgán. Já na to ještě kouknu. --Aktron (d|p) 10:31, 22. 4. 2007 (UTC)

Finální diskuze

Základní námitka o přelinkování stále platí. Odkazy na slova hřbitov nebo letiště považuji za nadbytečné a porušující pravidla Wikipedie. Mnoho červených linků se týká takových specialit, že pochybuji, že k nim někdy někdo napíše článek, který by nebyl pahýl. Zatím hlas nedám.--Tom 08:41, 12. 4. 2007 (UTC)

Již byly mnohé z nevhodných odkazů odstraněny, místo hřbitov má být odkaz na konkrétní hřbitov, místo letiště má být odkaz na konkrétní letiště. Že ty odkazy jsou červené a nejsou modré není skutečně chybou tohoto článku. Možná je pravda, že se jedná o témata, která tady nejspíše nevzniknou, ale tohle je prostě wiki - odkazuje se na místní úřad/divadlo/kostel jedno jestli v Praze nebo Sarajevu, ale logikou zcela stejnou. Už jsem pár článků, kam se z tohohle odkazuje z bs. přeložil a plánuji ještě nějaké udělat. Samozřejmě ale, že není v silách mých, ani lidí jiných, aby byly všechny odkazy modré. --Aktron (d|p) 09:15, 12. 4. 2007 (UTC)

Jediná námitka - mně by se ty obrázky možná nejvíce líbily všechny vpravo, ale když už některé vlevo, tak bez náhodného textu, který tam občas mezi ně vbíhá. Taky bych radši viděl ty nadpisy neposunuté doprava kvůli obrázkům - radši nadpis a až pod ním obrázek. No uvidíme. - UP3 22:46, 3. 4. 2007 (UTC)

Obrázky vlevo jsou u takového článku nutné; je nejlepší aby se střídaly pravá - levá - pravá - levá, aby to vypadalo upraveně, s tou pravou to je takové jak paneláky. Já tedy ty nadpisy ještě trochu upravím, tam je ale potíž ta, že ono se to mění vzhledem k rozlišení a prohlížeči uživatele. --Aktron (d|p) 08:36, 4. 4. 2007 (UTC)

Tak tohle se mi zrovna líbilo. Nejlepší by to bylo asi takhle:

Historie Pohled na centrum města Raná slovanská doba Území dnešního Sarajeva se ve středověku nazývalo Vrhbosna, pravděpodobně ze spojení slov „vrh“ (kopec, hora) a „Bosna“ (název řeky, která v západní části údolí pramení). Již roku 1239 zde vznikla katedrála zasvěcená sv. Petrovi. Název Vrhbosna dodnes používá zdejší katolická diecéze. Od roku 1263 tu existovala i citadela, zničena byla však při okupaci osmanskými vojsky v 15. století . Osmanská vláda Baščaršija, turecký trh v centru města Osmané získali město roku 1434, kdy turecký paša obsadil hrad Hođiđed na jeho území. Postupně se začíná projevovat vliv z Istanbulu a šíří se islám. Roku 1462 vzniká z podnětu správce města Ishak-bega Ishakoviće kryté tržiště (bezistan), vodovod, a v neposlední řadě jsou také vybudovány i objekty muslimské vakufské nadace a od roku 1477 jsou přístupné i veřejnosti. Vzniká tedy základ současného města . Začátkem 16. století, konkrétně od roku 1507, se používá – a je i doložený – současný název Sarajevo. Vyvinul se z tureckých jmen jako Saraj-ovasi, Bosna-saraj a Sarajbosna, přičemž slovo saraj znamená palác. Pozdější slovanská zkomolenina tohoto názvu vytvořila dnešní podobu Sarajevo. V první polovině 16. století se správcem města stal Gazi Husrev-beg, jenž nechal postavit mešitu, medresu (muslimskou střední školu) a za jeho vlády dosáhlo město hranice 50 000 obyvatel. V té době bylo do Sarajeva přemístěno i sídlo osmanského správce (vezíra, beglerbega, valího) z Banja Luky. Roku 1697 však rozvoj rychle ustal. Město vyplenila rakouská vojska pod vedením Evžena Savojského. Přestože Sarajevo bylo obnoveno, již nikdy nedosáhlo takové prosperity jako dříve, navíc ztratilo statut centra ejáletuu – jež bylo přesunuto do Travniku. Osmané vládnoucí městu si však uvědomovali blízkost nedalekého Rakouska a Uherska, proto nechali v polovině 18. století vybudovat městské opevnění a na kopci nad městem pevnost. V jejich vládě se však v 19. století pomalu začaly objevovat první trhliny a náznaky úpadku; v roce 1827 se vzbouřili janičáři, později se objevovaly i další vzpoury pod vedením Huseina-kapetana Gradaščeviće, který požadoval pro Bosnu autonomii. Roku 1842 tu vznikla i první pošta a mezi lety 1850 a 1878 zde sídlil též i turecký místodržitel. Období rakouské správy Pohled na starou část města Dne 13. července 1878 bylo na Berlínském kongresu rozhodnuto, že Bosna a Hercegovina připadne Rakousko-Uhersku. Tak se také i stalo; 19. srpna téhož roku do města vstoupily rakouské jednotky. Bosna se stala protektorátem císařství a Sarajevo její metropolí. Oproti předchozí stagnaci nastal rychlý rozvoj – vznikly továrny, školy, železnice a zavedena byla tramvajová doprava. Začalo se psát latinkou namísto arabicí (bosenskou variantou arabského písma) a cyrilice. Centrum města bylo z části zbouráno a přestavěno ve stylu tehdejších Rakousko-Uherských měst. Roku 1896 byla otevřena nová radnice (dnes knihovna), známá jako Vijećnica. … … … Obyvatelstvo Zima v sarajevské čtvrti Baščaršija Budova parlamentu socialistické republiky Bosny a Hercegoviny (v rámci SFRJ) v roce 2001; roku 2007 byla celá stavba rekonstruována V roce 2002 dosáhl počet obyvatel Sarajeva 292 399, což je oproti 429 672 v roce 1991 značný pokles. Podílely se na něm především události spojené s válkou z let 1992–1995, kdy město opustilo přes 100 000 jeho původních obyvatel. Válečný konflikt pozměnil také etnické složení sarajevské populace. V roce 1991 ve městě (současných 4 obvodech a předměstí Ilidže) žilo 259 470 (49,23 %) (Bosňáků), 157 143 (29,82 %) Srbů, 34 873 (6,62 %) Chorvatů a 56 460 (10,71 %) Jugoslávců. Ještě před vypuknutím bojů v květnu 1992 z města odešla značná část obyvatelstva. Podle současných poválečných hranic v roce 1991 žilo 98,5 % obyvatel Sarajeva v té části, jež je dnes Federací Bosny a Hercegoviny a 1,5 % na území současné Republiky srbské. V roce 2002 žilo ve čtyřech městských obvodech 230 130 (77,4 %) Bosňáků, 35 606 (12,0 %) Srbů a 22 380 (7,5 %) Chorvatů. V současné době tvoří 52 % obyvatel tu část Sarajevanů, kteří se ve městě usídlili během svého života . Přistěhovalectví ze zbytku země do metropole stále pokračuje a tak není vyloučeno, že město by mohlo v polovině 21. století překročit metu jednoho milionu obyvatel. Náboženství Sarajevo je centrem jak bosenského islámu, tak i římskokatolické a pravoslavné křesťanské církve; zastoupeni jsou rovněž i židé. Na rozdíl od ostatních měst je tak Sarajevo nábožensky velmi heterogenní ; nachází se tu kostely, synagogy i mešity (celkem 86). V 80. letech byl poměr mezi věřícími relativně vyrovnaný; Sarajevo bylo velmi multikulturním městem – přezdívalo se mu evropský Jeruzalém. Po válce však začal, vzhledem k národnostnímu složení obyvatelstva podle poválečných vnitrostátních hranic, získávat převahu islám (roku 1997 tvořili již 87 % všech Sarajevanů Bosňáci). Právě to bývá kritizováno převážně srbskými kruhy. Administrativní dělení Město se dělí administrativně na 4 opčiny (Centar, Novi Grad, Novo Sarajevo a Stari Grad). Spolu s dalšími opčinami Ilidža a Vogošća tvoří zmíněné čtyři tzv. Větší Sarajevo. Před válkou bylo Sarajevo mnohem rozsáhlejší; východní části však připadly Republice srbské a byly reorganizovány jako bosensky yySrpsko Sarajevo (dnes Istočno Sarajevo – východní Sarajevo); největší takovou bývalou částí města je například Pale.

Nebylo by to takhle lepší? - UP3 16:33, 4. 4. 2007 (UTC)

Tak hlavně se mi nelíbí, že tady je zase MOC obrázků vlevo... a to s těma třema tečkama tam taky mírně nechápu :-) V tom obyvatelstvu by esteticky pomohlo ty dva obrázky šoupnout doprava, aby to nedělalo neplechu... otázkou zůstává, jestli by to nerozhodilo layout jinde. Ještě také musím článek dokorigovat podle Infernal Exploderu a dodat alespoň minimum knižních referencí. --Aktron (d|p) 19:00, 4. 4. 2007 (UTC)

Moc obrázků vlevo tam není (vlastně tam je o ten první obrázek vpravo více než ve skutečnosti). Ty tři tečky - to je text a obrázky, co bych neměnil - mezi nima jsou dva obrázky vpravo a v dalším textu je taky spousta obrázků vpravo. Šlo mi o to, aby aspoň některé nadpisy začínaly na levém okraji. - UP3 12:18, 5. 4. 2007 (UTC)

A co se týče administativního dělení - ten obrázek je tam vlevo problém, nicméně když se dá do tablu tak to zase v rozlišeních tuším menších než 1024x768 vypadá dost nemravně. I proto jsem to převedl tak že jsem ho zacentroval a obtékání zrušil. Ale tak mě napadá... nebylo by asi nejlepší udělat tam plavající div? Já to ještě vyzkouším. --Aktron (d|p) 19:00, 4. 4. 2007 (UTC)

Připomínky k Nolanovu zdůvodnění

V diskuzi, která by se rozrůstala u Nolanova hlasu proti, chci pokračovat zde:

Ohledne rozšiřování článku na více jak zhruba těch 40 kb jsem se obával faktu, že by se článek mohl stát terčem tendencí, které by vedly k jeho rozdělení, což by případnou kandidaturu totálně zhatilo. Dodatečné informace mají zajistit podčlánky, zde mají být pouze a skutečně ty hlavní (a významné) údaje; pokud tomu tak není tak je to chyba, kterou je nutné napravit. Původně jsem počítal s přepracováním historie; tj. jejím vydělením a sem umístit zkrácenou verzi, nakonec jsem to zamítl, protože tady ta historie je celkem dobře napsaná a má určitou historii, vytvořit do kandidáta na nejlepší článek přes noc zbrusu novou historickou sekci (která má právě u článku jako je tento velký význam) mi příjde... minimálně problematické. --Aktron (d|p) 18:34, 14. 4. 2007 (UTC)

Skutečně myslím, že do 50 Kb určitě heslo dělit netřeba, případně je vždy možné aby se informace duplikovaly. Když vynechám reference, obsah podívejte se taky na, etc., tak mi heslo přijde opravdu docela krátké, odhaduju, že podobných už tu máme stovky, možná tisíce.

Délka je jedna věc, vyváženost věc druhá - o památkách sem se už zmiňoval, není např. u nejlepšího hesla o městě možné, aby o hospodářství tam toho bylo tak málo. --Nolanus ✉ C E 15:40, 16. 4. 2007 (UTC)

Tak ono by to chtělo udělat podčlánek ke každé sekci. Ekonomika je jedna z nich. Jinak aby byly věci uvedeny na pravou míru, srovávejte prosím Sarajevo s Brnem, ne s Prahou, co se týče do velikosti i zalidněnosti. Obecně by to ty témata rozvést chtělo, nicméně já se opravdu chci vyhnout stavu, kdy to bude chtít více lidí - a samozřejmě potom i oprávněně - rozdělit. --Aktron (d|p) 15:44, 16. 4. 2007 (UTC)

Jenže Brno není nominováno na nejlepší heslo. A významnost není dána jenom počtem obyvatel, ale např. i relativní významností v daném regionu nebo historií.

Snahy o nadměrné rozdělování bych se nebál, žádnou takovou nadměrnou tendenci tu nevidím. --Nolanus ✉ C E 15:58, 16. 4. 2007 (UTC)

I tak má ale Sarajevo jako město k Brnu stále blízko, byť jej pravda významem v mnohých oblastech převyšuje dost (přecijen je to metropole). Rozdělování by problém byl, už jsem to tu jednou zmínil (14. 4.), nicméně výhledově se bude na tématu pracovat, hlavně na podčláncích. Nadměrná tendence dělit tu samozřejmě není, avšak známé to úsloví říká "co není, může být". Chci být připraven. --Aktron (d|p) 22:18, 19. 4. 2007 (UTC)