Viselský záliv
Viselský záliv (příp. Vislanský záliv[zdroj?], nebo Kaliningradský záliv, polsky Zalew Wiślany, rusky Калининградский залив nebo Вислинский залив, litevsky Aistmarės, německy Frisches Haff) je velký liman (či laguna – angl. Vistula Lagoon) na jihu Baltského moře. Politicky je rozdělen mezi Rusko (Kaliningradská oblast, na severovýchodě) a Polsko (Pomořské a Varmijsko-mazurské vojvodství).
| Viselský záliv | |
|---|---|
 satelitní snímek | |
| Maximální hloubka | 5 m |
| Šířka | 25 km |
| Délka | 90 km |
| Zeměpisné souřadnice | 54°28′35″ s. š., 19°46′4″ v. d. |
| Nadřazený celek | Baltské moře |
| Sousední celky | Gdaňský záliv |
| Světadíl | Evropa |
| Stát |  Polsko,  Rusko |
| Přítoky | Pregola, Pasłęka, Elbląg, Nogat |
 | |
Má plochu asi 840 km², je 90 km dlouhý a 2,5 až 25 km široký, protáhlý z jihozápadu na severovýchod. Hluboký je 3 až 5 m. Od moře je oddělen úzkou 60 km dlouhou písečnou Viselskou kosou. Na severu (v ruské části) je laguna 860 m širokým Kaliningradským průlivem propojena s Gdaňským zálivem. Na západě v polské části byl roku 2022 skrz Viselskou kosu prokopán průplav, který umožňuje spojení polských přístavů uvnitř zálivu (zejména Elblągské vodní cesty) s Baltským mořem bez nutnosti plout ruskými teritoriálními vodami.
Záliv má slanost 0,3 %, asi poloviční oproti průměru Baltského moře, podle definice už se tak jedná o sladkou vodu.
Pojmenování
editovatNejstarším doloženým názvem laguny je Estmere (9. století), odvozeno od jména pobaltského kmene Aestů (souvislost s Estonci není prokázaná). Tento základ je dodnes zachován v litevském pojmenování Aistmarės.
Poláci nazývají záliv podle řeky Visly, která do něj částečně proudí (prostřednictvím ramene Nogat).
Německé jméno Frisches Haff znamená doslova „svěží zátoka“, což bylo motivováno tím, že zdejší voda je zřetelně sladší než ve vlastním Baltském moři.
Rusové záliv nazývají nejčastěji podle Kaliningradu (resp. Kaliningradské oblasti), kde se z jejich pohledu nachází.
Vodní režim
editovatÚstí do něj řeky Pregola, Pasłęka, Elbląg, Nogat (rameno Visly) a další menší toky.
Doprava
editovatHlavní přístavy na břehu nebo při ústí přítoků jsou v polské části Frombork, Tolkmicko a Elbląg a v ruské části Baltijsk (u průlivu) a Kaliningrad (v ústí Pregoly).
V polské části jsou provozovány trajektové linky z Fromborku a Tolkmicka na kosu do Krynice Morske. Polsko při západním konci Viselské kosy vybudovalo vlastní průplav, který byl otevřen 17. září 2022, aby mělo ze zálivu přístup na volné moře bez použití ruských teritoriálních vod.[1][2]
Ochrana přírody
editovatOblast je významným ptačím územím. Zvláště chráněna je celá polská část Viselské kosy (Park Krajobrazowy Mierzeja Wiślana) a značná část jižního pobřeží (Park Krajobrazowy Wysoczyzny Elbląskiej). Jako kompenzace nepříznivého zásahu do životního prostředí (stavba průplavu) byla v roce 2019 zahájena výstavba umělého Estyjského ostrova, který bude sloužit jako ptačí rezervace.
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Polsko postaví kontroverzní průplav přes Viselskou kosu. Podle ekologů projekt ohrozí místní ekosystém. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2019-10-04 [cit. 2020-09-18]. Dostupné online.
- ↑ VLACH, Tomáš. Na Baltu vznikne umělý ostrov, ekologové proti němu protestují. Lidovky.cz [online]. 2019-09-14 [cit. 2020-09-18]. Dostupné online.
Literatura
editovat- V tomto článku byly použity informace z Velké sovětské encyklopedie, heslo „Вислинский залив“.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Viselský záliv na Wikimedia Commons
