Pobřežní moře
Jako pobřežní moře nebo pobřežní vody (jiné názvy: teritoriální vody, výsostné vody) se v mořském právu označuje pásmo mořských vod, které přiléhá k pevninskému území a vnitřním vodám pobřežního státu, v případě souostrovního státu k jeho souostrovním vodám. Šíře pobřežního moře může být maximálně 12 námořních mil (22,224 km), měřeno od základní linie, za kterou je považována mez nejzazšího odlivu, vyznačená na úředních mapách daného státu. O šíři ale existují spory a některé státy uplatňují i větší šíři pobřežních vod, až 200 námořních mil. Na výsostné vody navazuje přilehlá zóna a výlučná ekonomická zóna.
V pásmu pobřežního moře disponují pobřežní státy rozsáhlou suverenitou na úrovni mezinárodního práva. Až na jednu výjimku jsou jejich kompetence shodné s výkonem svrchovanosti na pevnině. Touto výjimkou je povinnost umožnit pokojně a bez poplatků proplout pobřežním mořem všem subjektům mezinárodního práva. Pobřežní stát může v zájmu bezpečné plavby a ochrany životního prostředí přijmout zvláštní právní předpisy a v pobřežním moři stanovit plavební koridory.[1][2][3]
Právní status pobřežních vod zakotvuje Úmluva Organizace spojených národů o mořském právu ze dne 10. prosince 1982 uzavřená v Montego Bay na Jamajce. Předtím byl dán Úmluvou o pobřežních vodách a pásmu přilehlém z roku 1958.
Reference
editovat- ↑ Úmluva Organizace spojených národů o mořském právu [online]. AION CS, s.r.o., Zlín [cit. 2014-10-17]. Dostupné online.
- ↑ Výlučná ekonomická zóna [online]. Juristic.cz, Plzeň [cit. 2014-10-17]. Dostupné online.
- ↑ ŠTĚPÁNEK, Petr. Ekonomický a politický význam akvatoria se zaměřením na výlučnou ekonomickou zónu vybraných států. Praha, 2010 [cit. 17.10.2014]. Bakalářská práce. Vysoká škola ekonomická v Praze. Vedoucí práce Milan Vošta. Dostupné online.
Související články
editovatExterní odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu pobřežní moře na Wikimedia Commons - Úmluva Organizace spojených národů o mořském právu
