Frombork

sídlo ve Varmijsko-mazurském vojvodství v Polsku

Frombork (polsky Frombork, německy Frauenburg) je přímořské město u Viselské laguny v okrese Braniewo ve Varmijsko-mazurském vojvodství v severním Polsku. Leží ve Varmijské nížině (polsky Równina Warmińska), v historické Varmii (polsky Warmia), na severním úpatí Elblonské vysočiny (polsky Wysoczyzna Elbląska). Frombork je malé město, ve kterém žije pouze přibližně 2 200[1] obyvatel, ale má značný historický význam a je považován za klenot Varmie.

Frombork
Frombork – znak
znak
Frombork – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Časové pásmoSEČ/SELČ
StátPolskoPolsko Polsko
VojvodstvíVarmijsko-mazurské
OkresBraniewo
GminaFrombork
Frombork
Frombork
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha7,59 km²
Počet obyvatel2 159 (2021)[1]
Hustota zalidnění284,5 obyv./km²
Správa
StarostaKrystyna Lewańska
Oficiální webwww.frombork.pl
Adresa obecního úřaduul. Młynarska 5 A
14-530 Frombork
Telefonní předvolba+48 55
PSČ14-530
Označení vozidelNBR
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

editovat
 
Obrázek Fromborku z roku 1684

První písemné prameny uvádějí formující se městečko k roku 1278. Když byla po povstání pohanských Prusů v roce 1275 spálena katedrála v nedalekém Braniewu, rozhodl varmijský biskup Henryk Fleming o přenesení kapituly do Fromborku a vybudování katedrály. Tehdy zde vznikly dvě samostatné sídelní jednotky: katedrální komplex na pahorku a městečko u pobřeží Viselské laguny. Tyto dvě jednotky byly administrativně spojeny až v roce 1926. Název města pochází od patronky katedrály, Panny Marie, latinsky Castrum Dominae Nostrae, česky Hrad naší Paní, německy Frauenburg, z čehož vzniklo polské Frombork.

Město bylo nejprve ve vlastnictví varmijských biskupů, od roku 1320 patřilo varmijské kapitule. V roce 1310 byl Frombork lokován dle práva lübeckého. Roku 1466 po Druhém toruňském míru se stala Varmie autonomní součástí Polského království pod správou varmijského biskupa a kapituly. Zpočátku byl hlavním způsobem obživy zdejších obyvatel rybolov a zemědělství. Později vznikaly řemeslnické dílny, které sloužily především kapitule. Od středověku jsou ve Fromborku doložené cechy krejčovské, pekařské, pivovarnické a rybářská sdružení.

V letech 1510–1543 ve Fromborku žil a pracoval astronom Mikuláš Koperník, který byl kanovníkem varmijské kapituly. Zde konal svá astronomická pozorování a vypracoval také epochální dílo De revolutionibus orbium coelestium (O obězích nebeských sfér), ve kterém podal nezvratné důkazy pro heliocentrickou soustavu. V katedrále byl také pochován. Roku 1772, po prvním dělení Polska se město dostalo pod nadvládu Pruska. K Polsku se vrátilo až v roce 1945. Z důvodu značného zničení ve druhé světové válce ztratil Frombork městská práva, která získal znovu až v roce 1959.

Hlavním zdrojem příjmů obyvatel je turistika. Ve zdejší katedrále se od r. 1967 každé léto, vždy v srpnu, koná mezinárodní festival varhanní hudby.

Památky

editovat
 
Katedrála Nanebevzetí Panny Marie a svatého Ondřeje ve Fromborku
  • Katedrální komplex na pahorku skládající se z katedrály a jejího opevnění s okolními kanovnickými domy
  • Katedrála Nanebevzetí Panny Marie a sv. Ondřeje (14. století)
  • Věž Radziejowského, v níž se nachází Foucaultovo kyvadlo
  • Koperníkova věž s jeho soukromou observatoří
  • Muzeum Mikuláše Koperníka
  • 6 kanovnických domů vně opevnění (17.–18. století)
  • Nový biskupský palác
  • Bývalý farní kostel svatého Mikuláše
  • Bývalý špitální komplex sv. Ducha s kaplí sv. Anny
  • Bašta lodníků (15. století)
  • Vodovodní věž (16. století, přestavěna v 17.–18. století)
  • Vodní kanál (15. století)

Současnost

editovat

Městem prochází trať lokální železnice, která však v současnosti není v provozu. Je zde přístav osobní lodní dopravy (do Krynice Morské), jachetní a rybářský přístav.

Reference

editovat
  1. a b Dostupné online. [cit. 2022-10-06].

Externí odkazy

editovat