Wikipedie

Václav Beneš Šumavský

český novinář, spisovatel a překladatel (1850–1934)
(přesměrováno z Václav Beneš-Šumavský)

Václav Beneš Šumavský, v Knize narozených Waclaw Benesch (16. února 1850 Plzeň[1] – 26. dubna 1934 Poděbrady[2]), byl český novinář, spisovatel a překladatel.

Václav Beneš Šumavský
Rodné jménoWaclaw Benesch
Narození16. února 1850 nebo 12. února 1850
Plzeň
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí26. dubna 1934 (ve věku 84 let)
Poděbrady
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníHřbitov Šárka
PseudonymVáclav Beneš Šumavský
Povolánípřekladatel, novinář, spisovatel, redaktor a dramatik
Národnostčeská
PodpisPodpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikizdrojů původní texty na Wikizdrojích
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Václav Beneš Šumavský, Otrokář (román z ohroženého českého severu) vydal František Šimáček 1902

Životopis

editovat

Václav Beneš se narodil v rodině kočího Ondřeje Benesche a Cateriny Beneschowé-Haischmannowé. Základní školu absolvoval v Plzni a reálku v Praze. Po maturitě v roce 1868 pracoval jako novinář a redaktor. Roku 1871 nastoupil jako elév do redakce pražských novin Čech, kde byl v letech 1876–1878 šéfredaktorem. Roku 1872 se oženil s Marií Fučíkovou (1851–1922), se kterou měl pět dětí: Václava (1872) operního pěvce, Kamila (1875–1876), Josefa Vladimíra (1877), Jaroslava (1880) a Bohumilu (1885–1892). Kolem roku 1875 si zvolil přídomek Šumavský, aby se odlišil od Václava Beneše Třebízského.

V letech 1878 až 1883 působil v brněnském listu Moravská orlice. Po návratu do Prahy byl krátce redaktorem Českých novin (přílohy Posel z Prahy), České politiky (příloha deníku Politik) a Hlasu národa, kde redigoval literární přílohu Nedělní listy. V letech 1884–1886 pracoval jako redaktor deníku Národní politika, kam se vrátil opět na konci 90. let 19. století a podle jednoho odkazu měl být jeho šéfredaktorem.[3] Podle jiných zdrojů byl šéfredaktorem až v letech 1906–1927,[4] což bylo v rozporu s tiráží deníku, v níž byla uvedena jiná jména odpovědných redaktorů.

Roku 1925,byl hostem společnosti Lázně Poděbrady. V témže roce se oženil s Josefou Jáchymovou (1879), spisovatelkou.[5]

V roce 1927 odešel na odpočinek a věnoval se převážně překladatelské činnosti. Kromě povídek v lidovém vypravěčském stylu a se svěžím humorem byl tvůrcem dobových románů, vzpomínkových publikací o osobnostech české žurnalistiky a literatury a řady překladů historické a dobrodružné beletrie z francouzštiny, polštiny, ruštiny, angličtiny a němčiny. Jeho konvenčním románům a humoreskám jsou vlastní patos a didaktismus. Je spoluautorem libreta k opeře Vanda od Antonína Dvořáka.

Bydlel v Praze-Spořilov Bl. 56, č. 18, pohřben byl na hřbitově Šárka v Praze.

Pseudonymy a šifry

editovat

Kromě přídomku Šumavský používal pseudonymy K. Sobička, Václav Čech, Vratislav Březina (v Moravské orlici); jeho šifry byly: V.Bš. nebo -vbš-.

Dílo

editovat

Próza

editovat
  • V mraku a světle: arabesky a kresby – Brno: vlastním nákladem, 1879
  • Několik povídek – Praha: A. Šimáček, 1884
  • Nad sopkou: román – Praha: Alois R. Lauermann, 1884
  • Z mojí galerie obrázků: novely a humoresky – Praha: A. Šimáček, 1886
  • Z komedie života – 1886
  • Kdo s koho. Obraz ze současného života Moravského. Obraz soudobého hanáckého města, vedeného odrodilci a Židy – Praha: Ed. Beaufort, 1888
  • Všecko nebo nic: román – Praha: Ed. Beaufort, 1889
  • Mefistofela: román – Praha: Matice lidu, 1890
  • Rodina Kavanova: román – Praha: Matice lidu, 1891
  • Brodkovský advokát. Obraz ze současného života Moravského: román – Praha: J. Otto, 1894
  • Mladý rek burský: povídka pro mládež – 1900
  • Otrokář: román – Praha: František Šimáček, 1902
  • Listy ze všední knihy: kresby a humoresky – Praha: Ed. Beaufort,
  • Nebezpečné ženy: dva romány – Praha: A. Neubert, 1919
  • To se nezapomíná. Z pamětí českého novináře – Jos. R. Vilímek, 1927
  • Stříbrná lvice – 1930

Hra

editovat
  • Ve víru maloměsta. Obraz ze současného života o čtyřech dějstvích – Praha: A. Neubert, 1934

Překlady

editovat

Překládal převážně historickou, dobrodružnou a komerční literaturu z francouzštiny, polštiny, ruštiny, angličtiny a němčiny.

Odkazy

editovat

Reference

editovat
  1. ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost při kostele sv.Bartoloměje v Plzni
  2. ↑ Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnost Poděbrady
  3. ↑ Beneš Šumavský, Václav 1850–1934 [online]. Středočeská vědecká knihovna v Kladně [cit. 2018-03-13]. Dostupné online. 
  4. ↑ FORST, Vladimír, a kol.: Lexikon české literatury: osobnosti, díla, instituce. 1. A–G. Praha: Academia, 1985, s. 196
  5. ↑ Archivní katalog. katalog.ahmp.cz [online]. [cit. 2021-02-25]. Dostupné online. 

Literatura

editovat
  • FRABŠA, František Salesius. Čeští spisovatelé dnešní doby. Praha: Lidová tribuna, 1923. 160 s. S. 9
  • Kulturní adresář ČSR. Biografický slovník žijících kulturních pracovníků a pracovnic. Praha: Nakladatelství Josef Zeibrdlich, 1934. 587 s. (Antonín Dolenský). S. 33
  • nekrolog: Lidové noviny 27. 4. 1934
  • KUNC, Jaroslav. Slovník soudobých českých spisovatelů. Krásné písemnictví v letech 1918–1945. Praha: Orbis, 1945. 1018 s. S. 35–36
  • Arne Novák, Jan V. Novák: Přehledné dějiny literatury české. Atlantis Praha, ISBN 80-7108-105-1
  • FORST, Vladimír, a kol.: Lexikon české literatury: osobnosti, díla, instituce. 1. A–G. Praha: Academia, 1985, 900 s, ISBN 80-200-0797-0, s. 196–197 (autoři hesla Michaela Nondková a Petr Šisler).

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Václav_Beneš_Šumavský&oldid=24138371“