Tapírovití
Tapírovití (Tapiridae) je čeleď lichokopytníků zahrnující jen jeden žijící rod, tapír (Tapirus), a asi 14 vymřelých rodů. V tomto rodě je 5 žijících druhů býložravých zvířat, žijící v tropických oblastech Asie a Jižní Ameriky. V třetihorách byli daleko více rozšíření a žili i ve střední Evropě.[1]
 Tapírovití | |
|---|---|
 | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Třída | savci (Mammalia) |
| Řád | lichokopytníci (Perissodactyla) |
| Čeleď | tapírovití (Tapiridae) Gray, 1821 |
| Rod | tapír (Tapirus) Brisson, 1762 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Popis
editovatTapíři jsou velcí asi jako osli, tělo je uzpůsobeno k rychlému pohybu hustým podrostem. Jihoameričtí tapíři jsou tmavě hnědí nebo šedí, asijský druh, tapír čabrakový, je černo-bílý. Společným znakem všech tapírů je horní pysk protažený v pohyblivý chobůtek, tapíři však nejsou příbuzní se slony. Mají krátké, nepříliš pohyblivé uši a krátký ocas. Chrup se podobá dentici koně, skládá se v každé polovině čelisti ze tří řezáků, jednoho špičáku a tří stoliček. V horní čelisti mají 4 třeňáky a v dolní jen 3.
Na předních nohách mají 4 prsty. Největší je třetí prst, obdoba prostředníčku, 2. a 4. prst jsou slabší a 5. prst má kratší záprstní kost a tím je posunut výš. Tapír na něj našlapuje, jen pokud se pohybuje v měkké půdě. Zadní nohy mají 3 prsty. Prostřední 3. prst je nejvíce vyvinut. Na nohách mají pružný polštářek, jaký mají sloni a nosorožci. Všechny prsty jsou chráněny kopýtky.
Tapíři jsou velmi plachá, samotářská zvířata, která obývají hustý podrost tropických lesů. Samice rodí jedno mládě. Ta se rodí pruhovaná, podobně jako selata.
Potrava
editovatMezi jeho hlavní potravu patří listí stromů, keřů, různé plody a rostlinstvo v okolí vod.
Rozmnožování
editovatBřezost u tapíra jihoamerického trvá asi 400 dní. Samice rodí jedno mládě vážící čtyři až sedm kilogramů. Do věku šesti až osmi měsíců jsou mláďata tmavě hnědá s bílými podélnými přerušovanými pruhy po celém těle. Toto pruhování má ochrannou funkci. Mládě zůstává s matkou nejméně rok. Tapíří dospívají ve věku tří až čtyř let.
Klasifikace
editovatČeleď tapírovití obsahuje jen jeden rod, tapír (Tapirus). Ten zahrnuje druhy:
- Tapír čabrakový (Tapirus indicus)
- Tapír středoamerický (Tapirus bairdii)
- Tapír horský (Tapirus pinchaque)
- Tapír jihoamerický (Tapirus terrestris)
- Tapirus kabomani
- †Tapirus priscus
- †Tapirus polkensis
- †Tapirus merriami
- †Tapirus veroensis
- †Tapirus copei
- †Tapirus californicus
Chov v zoo
editovatV evropských zoo jsou chovány tři druhy tapírů: tapír jihoamerický, tapír čabrakový a tapír středoamerický. Nejvíce je zastoupen tapír jihoamerický, kterého lze vidět ve více než 150 evropských zoo. Tapír čabrakový je k vidění v přibližně dvou desítkách evropských zoo. Tapíra středoamerického chovají jen ve třech německých zoo. V Česku se lze setkat s tapírem jihoamerickým a rovněž tapírem čabrakovým. Chov dvou druhů v jednom zařízení je přitom poměrně vzácnou záležitostí – lze nalézt pouze v 13 zoo. Mezi ně patří také české Zoo Praha a Zoo Zlín.[2]
Historicky byl v Evropě chován i tapír horský.[2]
Zajímavost
editovatV komediálním seriálu Teorie velkého třesku navrhl Sheldon rozšíření známé losovací hry Kámen-Nůžky-Papír o nový symbol "Tapír" (a "Spock").
Reference
editovat- ↑ http://www.biolib.cz/cz/taxon/id33419/
- ↑ a b www.Zootierliste.de. zootierliste.de [online]. [cit. 2019-01-29]. Dostupné online.
