Wikipedie

Štětín

sídlo v Západopomořském vojvodství v Polsku
(přesměrováno z Szczecin)
Tento článek je o polském městě. O osadě na Strakonicku pojednává článek Štětín (Krajníčko).

Štětín (polsky Szczecin, výslovnost výslovnost [ˈʃtʃɛtɕin]IPA, německy Stettin) je město (a přístav) položené na Odře v severozápadním Polsku, hlavní město Západopomořanského vojvodství a historická metropole Pomořanska. Město bylo založeno slovanskými osadníky nejspíše již v 7. století, avšak městská práva získalo v roce 1243. Do počátku 16. století ve Štětíně dominovala polština, ale ještě v tomtéž století docházelo k rapidní germanizaci tamního obyvatelstva. Žije zde přibližně 396 tisíc[1] obyvatel. Rozloha města je 301 km². Je zde mezinárodní letiště.

Štětín
Szczecin
Štětín – znak
znak
Štětín – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice53°25′29″ s. š., 14°33′19″ v. d.
Nadmořská výška−0,1 až 130,9 m n. m.
Časové pásmoUTC+01:00 (standardní čas)
UTC+02:00 (letní čas)
StátPolskoPolsko Polsko
VojvodstvíZápadopomořanské
Okresměstský okres
Administrativní dělení4 městské části
Štětín
Štětín
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha301 km²
Počet obyvatel396 168 (2021)[1]
Hustota zalidnění1 316,2 obyv./km²
Etnické složeníPoláci
Náboženské složeníkřesťanství
Správa
Statusměsto
StarostaPiotr Krzystek
Oficiální webwww.szczecin.eu/pl
Adresa obecního úřadupl. Armii Krajowej 1
Telefonní předvolba(+48) 91
PSČ70-001–71-899
Označení vozidelZS a ZZ
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Členění města

editovat

Město o rozloze 300,55 km² se od roku 1990 člení na 4 městské čtvrti (dzielnice): Północ, Prawobrzeże, Śródmieście a Zachód. Každá čtvrt se člení na menší části, sídliště (osiedla). Mezi největší městské sídliště Štětína patří (dle počtu obyvatel) Pogodno, Gumieńce, Niebuszewo-Bolinko a Pomorzany. Naopak nejmenší městské sídliště jsou Międzyodrze-Wyspa Pucka, Głębokie-Pilchowo, Żydowce-Klucz a Golęcino-Gocław. Dle katastrální výměry jsou největšími městskými sídlišti Dąbie, Międzyodrze-Wyspa Pucka, Płonia-Śmierdnica-Jezierzyce a Wielgowo-Sławociesze-Zdunowo, nejmenšími pak Śródmieście-Zachód a Centrum.

Etymologie

editovat

Vlastní název Štětína je slovanského původu. Středověké písemné historické prameny jsou poměrně vzácné a je obtížné vyvozovat konkrétní závěry. Dříve se název města odvozoval ze slova štětina. Novější studie jej odvozují od slova „szczyt”,[2] které znamenalo ve staré polštině štít s příponou „-in” (Szczycin).[3] Podle středověkých kronik bylo město vystavěno na třech kopcích. Z těchto vrchů vzniklo pojmenování Szczytno. Marian Gumowski z nápisů na středověkých městských pečetích četl původní název města "Szczycin".[4] Podle jiné teze název pochází ze staroněmeckého slova „stette“, což znamená „pevnost“. V historii Štětín několikrát změnil název. Nejstarší název Stetin pochází z roku 1133, v roce 1188 Stetyn, v 1251 Stitin nebo také Stitinum, Stitin, Stetina a Stittin.[5] Dříve se názvem „Stary Szczecin“ (Alten Stettin) odlišovalo staré město od Nového Štětína (polsky Nowy Szczecin), tedy Szczecinka (1. pád Szczecinek). Polským předválečným exonymem byl "Szczecin" (1890, 1938), oficiálně přijatý v roce 1946 po polské anexi východních území Německa.

Historie

editovat
 
Plán města (1630)

Nejstarší sídlo zde měl v 6. až 5. století př. n. l. lid lužické kultury. Středověké slovanské osídlení na Zámecké hoře se datuje do 7. století. V roce 967 kníže Měšek I. z rodu Piastovců toto sídlo připojil k Polsku. Roku 1007 se štětínští vzbouřili proti vládě Boleslava Chrabrého. Na přelomu 15. a 16. století byl Štětím hlavním městem západního Pomořanska. V roce 1630 jej obsadili Švédové. Švédsku Štětím případl v roce 1648 na základě vestfálského míru. V době Velké severní války (1700-1721) jej obsadilo Braniborsko a od roku 1720 připadl definitivě Prusku. Během 2. světové války byl téměř úplně zničený. Od roku 1945 je součástí Polska.

Československý Štětín 1919–1956

editovat

V letech 1919–1957 byla část Štětínského přístavu pronajata Československu, což byl důsledek postavení Československa na straně vítězů 1. světové války. Z právního hlediska bylo Československo s Německem ve válečném stavu od 28. října 1918 (vznik Československa) až do německé kapitulace 11. listopadu 1918. V této době došlo i k bojům německé armády s československými legiemi na západní frontě ve Francii u Terronu a Vouziers.

Německo v rámci mírové smlouvy z Versailles (podepsána dne 28. června 1919), kromě toho, že uznalo Československo v jeho historických hranicích, tj. včetně německých separatistických pohraničních útvarů Deutschböhmen, Böhmenwaldgau, Sudetenland a Deutschsüdmähren a vnitřních německojazyčných enkláv Iglau (Jihlava), Brünn (Brno) a Olmütz (Olomouc), odstoupilo Československu dne 10. ledna 1920 ze svého území slezské Hlučínsko a roku 1919 pronajalo část svých přístavů Štětín a Hamburk (Moldauhafen) na 99 let Československu. V rámci téže smlouvy byly v Německu internacionalizovány vodní toky vedoucí k těmto přístavům. Německo nesmělo zasahovat do provozu plavidel a mohlo zasáhnout pouze v případě ohrožení jeho práv.

Své části přístavu v Štětíně se Československo vzdalo v roce 1956 ve prospěch Polska. Polsko naproti tomu roku 1957 odstoupilo Československu území v Krkonoších (obec Mýtiny), u Karviné (dnes jsou obě území součástí České republiky) a v Pieninách (dnes součást Slovenska), vše o celkové rozloze 3,7 km².

Vzdělání

editovat

Veřejné univerzity

editovat

První vysoké školy ve Štětíně byly založeny v 20. století.

Veřejné akademie

editovat

Soukromé školy

editovat

Galerie

editovat
  •  
    Hrad Pomořanských vévodů
  •  
    Katedrála sv. Jakuba
  •  
    Radnice
  •  
    Dům Loitzů
  •  
    Královská brána
  •  
    Bývalá nová radnice
  •  
    Bývalá stará radnice
  •  
    Námořní muzeum
  •  
    Lékařská akademie
  •  
    Staré město
  •  
    Štětínský přístav, ležící na ostrovech mezi rameny Odry
  •  
    Výškový komplex PAZIM
  •  
    Dlouhý most
  •  
    Městský okruh
  •  
    Silnice E28, dopravní značka na polsko-německé hranici
  •  
    Pomník hrdinů (1979)
  •  
    Náměstí Jana Pavla II.

Sport

editovat

Osobnosti

editovat

Partnerská města

editovat

V reakci na ruskou invazi na Ukrajinu, vypověděl Štětín v únoru 2022 partnerskou smlouvu s ruským Murmanskem, kterou měl od roku 1993.

Reference

editovat
  1. ↑ a b Dostupné online. [cit. 2022-10-07].
  2. ↑ Włodzimierz Kwaśniewicz: 1000 słów o broni białej i uzbrojeniu ochronnym. Warszawa: Wydawnictwo Ministerstwa Obrony Narodowej, 1981, s. 243. ISBN 83-11-07666-9.
  3. ↑ Stanisław Rospond: Słownik etymologiczny miast i gmin PRL. Wrocław: Zakład Narodowy im. Ossolińskich, 1984, s. 380–381. ISBN 83-04-01090-9.
  4. ↑ Dzieje Szczecina. T. 1, Pradzieje Szczecina. Poznań: Państowe Wydawnictwo Naukowe, 1983, s. 15–16. ISBN 83-01-04343-1.
  5. ↑ Dzieje Szczecina. T. 1, Pradzieje Szczecina. Poznań: Państowe Wydawnictwo Naukowe, 1983, s. 14. ISBN 83-01-04343-1.
  6. ↑ Tennis, Music & Art Festival. pekaoszczecinopen.pl [online]. [cit. 2021-09-15]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-09-15. 

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat
 
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
 
Panoráma Štětína z mostu Trasy Zamkowej
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Štětín&oldid=24177079“