Fritz Gerlich
Carl Albert Fritz (Michael) Gerlich (15. února 1883 Štětín, Pomořansko – 30. června 1934 Dachau) byl německý novinář a historik; jeden z hlavních novinářských odpůrců Adolfa Hitlera. Byl uvězněn a později popraven v koncentračním táboře v Dachau.
Fritz Gerlich | |
---|---|
Fritz Gerlich v roce 1929 | |
Narození | 15. února 1883 Štětín |
Úmrtí | 30. června 1934 (ve věku 51 let) Koncentrační tábor Dachau |
Povolání | novinář, archivář, spisovatel, odbojář a historik |
Alma mater | Mnichovská univerzita |
Politická příslušnost | Německá vlastenecká strana |
Manžel(ka) | Sophie Botzenhart (1920, Mnichov) |
multimediální obsah na Commons | |
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Mládí
editovatNarodil se jako nejstarší ze tří synů obchodníka s rybami Paula Gerlicha a jeho ženy Terezie. Na podzim roku 1889 byl přijat na gymnázium Marienstiftungymnasium, které dokončil v roce 1901.
V roce 1902 začal studovat na mnichovské univerzitě, kde se nejdříve zaměřil na matematiku a přírodní vědy, poté zaměřil svou pozornost na historii. Na univerzitě byl aktivním členem Svobodného sdružení studentů (Freistudentenschaft). Zde napsal dizertační práci na téma „Odkaz Jindřicha VI.“, kterou dokončil v roce 1907.
Poté se v Mnichově 9. října 1920 oženil se Sophií Botzenhartovou, rozenou Stempfleovou.
Kariéra
editovatPo zakončení studií doktorátem se stal archivářem. Začal přispívat politickými články protisocialistického a národně-konzervativního charakteru v Süddeutsche Monatshefte, který vydával Paul Nikolaus Cossmann, a v roce 1917 přispíval do Die Wirklichkeit. V témže roce stal stal také aktivní v Německé vlastenecké straně (Deutsche Vaterlandspartei), a po jejím rozpuštění, v letech 1918-1918 v Protibolševické lize (Liga Antibolschewistische).
V roce 1919 vydal knihu „Komunismus jako učení tisícileté říše“ (Der Kommunismus als Lehre vom Tausendjährigen Reich), ve které srovnává komunismus s fenoménem vykupitelských náboženství. Celá jedna kapitola je věnována odsouzení antisemitismu, který byl založen na vedoucích pozicích mnoha Židů během revoluce a založení sovětské republiky.
V průběhu let se Gerlichovy politické názory stávaly více liberální. V roce 1920 byl nominován jako kandidát do bavorského zemského sněmu a německého Reichstagu za levicovou-liberální Německou demokratickou stranu (Deutsche Demokratische Partei).
Šéfredaktor Münchner Neueste Nachrichten
editovatV letech 1920 až 1928 byl šéfredaktorem Münchner Neueste Nachrichten (MNN), které byly předchůdci pozdějších Süddeutsche Zeitung, a jedním z nejčtenějších novin v jižním Německu.[1] Jako vydavatel Gerlich vystupoval proti nacismu a Hitlerově nacistické straně; je pak označoval je za „vražedné“. Již ve 20. letech 20. století v Mnichově zakusil nacistickou tyranii. Kdysi konzervativní nacionalista Gerlich se v roce 1923, po Pivním puči, rozhodně obrátil proti Hitlerovi a stal se jedním z jeho nejostřejších kritiků. Také ostatní kritici nacistů z Gerlichových dob v MNN byli později uvězněni. Patřil k nim Fritz Buechner, který byl Gerlichovým nástupcem v MNN; Erwein Freiherr von Aretin, který byl domácím korespondentem v MNN; a Cossmann, který psal pro MNN. Ti všichni směřovali MNN k podpoře návratu monarchie.
Přátelství s Terezií Neumannovou
editovatV roce 1927 se spřátelil s Terezií Neumannovou, katolickou mystičkou v bavorském Konnersreuthu, která podporovala Gerlichovy aktivity proti nacismu. On sám se zprvu stavěl k jejím stigmatům jako k podvodu, ale po seznámení s ní došlo u něho k proměně a v roce 1931 konvertoval od kalvinismu ke katolicismu. Od tohoto roku až do své smrti, byl jeho odpor proti nacismus inspirován sociálním učením katolické církve.
Noviny Der Gerade Weg
editovatV listopadu 1929 se vrátil ke své práci bavorském národním archivu. Kroužek přátel, který vznikl kolem Neumannové, dal vzniknout myšlence založit politický týdeník, který by zpochybnil levicový i pravicový extrémismus v Německu. Myšlenka byla podpořena bohatým patronem, princem Erichem von Waldburg-Zeil a Gerlich tak byl schopen převzít týdeník Der Illustrierte Sonntag, který byl v roce 1932, přejmenován na Der Weg Gerade (Správná cesta).
V tomto deníku se postavil proti komunismu, národnímu socialismu a antisemitismu. Spor s rostoucím nacistickým hnutím se stal ústředním bodem jeho pozdějších článků. Na konci roku 1932 měly noviny Správná cesta již více než 40 tisíc čtenářů.
Gerlich jednou napsal: „Národní socialismus znamená: nepřátelství se sousedními národy, vnitřní tyranii, občanskou válku, světovou válku, lži, nenávist, bratrovraždu a bezmeznou bídu.“[2]
Uvěznění a smrt v Dachau
editovatPoté, co se nacisté v Německu chopili 30. ledna 1933 moci, byl Gerlich 9. března 1933 zatčen a dán do koncentračního tábora v Dachau, kde 30. června 1934 během Noci dlouhých nožů zemřel. Jeho smrt byla oficiálně oznámena až za řadu dní po jeho vraždě a byla publikována v dobovém mezinárodním tisku.[3]
Fiktivní zobrazení
editovatGerlich byl zobrazen v televizním filmu Hitler: Vzestup zla, kdy diktuje článek na přední stránku novin, v němž varuje před nebezpečím, které Hitler představuje. Končilo slovy: „To o nejhorší, co můžeme udělat, absolutně nejhorší je nedělat nic.“ Tato řádka je inspirována citátem často nesprávně přiřazovanému Edmundu Burkemu: „Jediná věc nezbytná pro triumf zla je, aby dobří lidé nedělali nic.“[4]
Beatifikační proces
editovatDne 16. prosince 2017 byl katolickou církví započat proces jeho blahořečení, čímž obdržel titul služebník Boží.
Odkazy
editovatReference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Fritz Gerlich na anglické Wikipedii.
- ↑ LANGER, Peter. Paul Reusch und die Gleichschaltung der „Münchner Neuesten Nachrichten“ 1933. In: Vierteljahrshefte für Zeitgeschichte, 2. sešit. [s.l.]: [s.n.], 2005. Dostupné online. S. 203. (němčina)
- ↑ Der gerade Weg. 31. července 1932.
- ↑ United Press (1934-07-05). In: The Pittsburgh Press. [s.l.]: [s.n.], 2013-02-12. "Hitler Issues Anti-Jewish Decree" Dostupné online. S. 1.
- ↑ BOLLER, Paul F.; GEORGE, John. They Never Said It: A Book of Fake Quotes, Misquotes, and Misleading Attributions. [s.l.]: Oxford University Press, 1990. Dostupné online. ISBN 0-19-506469-0.
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Fritz Gerlich na Wikimedia Commons
- (německy) stránka věnovaná Fritzi Gerlichovi
- (německy) Fritz Gerlich (1883 - 1934) na YouTube