Greifswald

Greifswald
	Greifswald, radnice a kostel P. Marie
	; znak ; vlajka
Poloha
Souřadnice	54°6′ s. š., 13°23′ v. d.
Nadmořská výška	5 m n. m.
Časové pásmo	UTC+01:00 (standardní čas); UTC+02:00 (letní čas)
Stát	Německo
Spolková země	Meklenbursko-Přední Pomořansko
Zemský okres	Přední Pomořansko-Greifswald
Administrativní dělení	8 čtvrtí
	Greifswald
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	50,5 km²
Počet obyvatel	59 282 (2021)
Hustota zalidnění	1 173,9 obyv./km²
Správa
Starosta	A. König
Vznik	1199
Oficiální web	www.greifswald.de
Telefonní předvolba	3834
PSČ	17487, -89, -91, -93
Označení vozidel	HGW
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Greifswald (německá výslovnost: IPA: [ˈɡʁaɪ̯fsˌvalt], poslech) je historické německé hanzovní město v Meklenbursku-Předním Pomořansku s asi 60 tisíci obyvateli. Na zdejší univerzitě, založené roku 1456, studuje přes 12 tisíc studentů. V blízkosti města jsou zříceniny kláštera a přírodní rezervace Eldena a jaderná elektrárna Greifswald, uzavřená roku 1990.

Poloha

Greifswald leží v ploché, nízko položené krajině blízko ústí řeky Ryck do Baltského moře, zhruba uprostřed mezi ostrovy Rujana a Usedom.

Dějiny

Greifswald vznikl jako osada blízkého kláštera Eldena, který zde provozoval těžbu mořské soli odpařováním, a roku 1250 získal od pomořanského hraběte Wartislava III. městská práva. Brzy nato se stal svobodným přístavem, postavil hradby i hlavní městský kostel sv. Mikuláše (1263) a roku 1278 se poprvé připomíná jako člen Hanzy. Roku 1456 byla založena univerzita a roku 1531 přišla do města reformace. Za třicetileté války město velmi utrpělo: 1626 je dobyl a vyplenil Albrecht z Valdštejna, ve městě řádil mor a roku 1631 je dobyl švédský král Gustav Adolf II. Švédové potom městu vládli až do roku 1815, město však trpělo válkami a teprve 1747 se podařilo po sto letech obnovit provoz univerzity. Od roku 1815 patřil Greifswald s celým Pomořanskem Prusku a od roku 1863 má železniční spojení. V roce 1856 a 1927 došlo k dalšímu rozšíření univerzity, která se stala centrem městského života. Za války zde byl velký zajatecký tábor. V roce 1945 se město bez boje vzdalo Rudé armádě, jedním z vyjednávačů o předání města byl Rudof Petershagen. Proto nebyl Greifswald zničen leteckými nálety jako sousední města Anklam a Demmin. V poválečném období NDR historická část města silně chátrala a asi polovina byla stržena a nahrazena panelovou výstavbou. Po roce 1990 došlo k rozsáhlé obnově náměstí a jeho okolí.

Doprava a hospodářství

Greifswald leží na železniční trati Berlín – Stralsund a začíná zde trať, která vede přes ostrov Usedom do polského Svinoústí. Město má přístav a okolo města prochází dálnice A 20. Chráněná část Baltského moře mezi ostrovy Rujana a Usedom (Greifswalder Bodden) je oblíbena jachtaři a výroba jachet a plachetnic je – vedle univerzity – největším zaměstnavatelem ve městě. Greifswaldské muzeum provádí také restaurování historických lodí.

Školství a kultura

Univerzita E. M. Arndta, původně hlavně teologické učiliště, má dnes přes 12 tisíc studentů (čtyřikrát víc než roku 1991) a řadu vědeckých ústavů, zaměřených hlavně na moderní technologie a lékařství. Greifswald má stálé divadlo, muzeum s galerií zdejšího rodáka, romantického malíře C. D. Friedricha a koná se zde řada festivalů.

Pamětihodnosti

Hlavní náměstí s řadou historických domů je dnes opět chlouba města.
Dóm sv. Mikuláše z roku 1263 je cihlová gotická stavba s barokním zařízením.
Gotický kostel P. Marie je z roku 1260 a kostel sv. Jakuba z roku 1280.
Malebné zříceniny středověkého kláštera Eldena leží blízko mořského břehu asi 7 km východně od města.

Významné osobnosti

Ulrich von Hutten (1488–1523), humanista, šlechtický průkopník reformace
Ernst Moritz Arndt (1769–1860), německý publicista a básník
Caspar David Friedrich (1774–1840), německý malíř a kreslíř
Friedrich Ludwig Jahn (1778–1852), německý (pruský) pedagog a vlastenec, průkopník moderního tělocviku
Otto von Bismarck (1815–1898), budovatel sjednoceného Německa, premiér Pruska a první německý kancléř
Theodor Billroth (1829–1894), německý chirurg
Ulrich von Wilamowitz-Moellendorff (1848–1931), německý klasický filolog, editor a předseda Pruské akademie věd
Bernhard von Bülow (1849–1929), německý kancléř
Johannes Stark (1874–1957), německý fyzik, držitel Nobelovy ceny za fyziku (1919)
Gerhard Domagk (1895–1964), německý lékař, držitel Nobelovy ceny za fyziologii a lékařství (1939)
Rudolf Petershagen (1901–1969), čestný občan města (1955)
Ernst Mayr (1904–2005), německo-americký biolog a teoretik evoluce
Toni Kroos (* 1990), německý fotbalista

Partnerská města

Fotogalerie

Dóm
Radnice
Kostel Sv. Jakuba
Zříceniny kláštera Eldena

Greifswald, náměstí

Odkazy

Literatura

Ottův slovník naučný, heslo Greifswald. Sv. 1, str. 1
PETERSHAGEN, Rudolf. Vzpoura svědomí. Překlad Vojtěch Zamarovský. 1. vyd. Praha: Nakladatelství politické literatury, 1962. 292 s.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Greifswald na Wikimedia Commons
Greifswald pro turisty

Greifswald
Greifswald, radnice a kostel P. Marie
znak vlajka
Poloha
Souřadnice	54°6′ s. š., 13°23′ v. d.
Nadmořská výška	5 m n. m.
Časové pásmo	UTC+01:00 (standardní čas) UTC+02:00 (letní čas)
Stát	Německo Německo
Spolková země	Meklenbursko-Přední Pomořansko
Zemský okres	Přední Pomořansko-Greifswald
Administrativní dělení	8 čtvrtí
Greifswald
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	50,5 km²
Počet obyvatel	59 282 (2021)
Hustota zalidnění	1 173,9 obyv./km²
Správa
Starosta	A. König
Vznik	1199
Oficiální web	www.greifswald.de
Telefonní předvolba	3834
PSČ	17487, -89, -91, -93
Označení vozidel	HGW
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.