Žofie Dorota Württemberská

württemberská princezna a ruská carevna

Žofie Dorota Württemberská (25. října 1759, Štětín5. listopadu 1828, Pavlovsk) byla württemberská princezna, která se provdala za ruského cara Pavla I. a přijala jméno Marie Fjodorovna.

Marie Fjodorovna
Ruská carevna
Portrét
Marie Fjodorovna kolem roku 1800
Doba vlády17961801
Úplné jménoSofie Dorota Augusta Luisa Württemberská
Narození25. října 1759
Štětín, Prusko
Úmrtí5. listopadu 1828 (69 let)
Pavlovsk, Ruské impérium
PohřbenaKatedrála svatých Petra a Pavla, Petrohrad
ManželPavel I. Petrovič
PotomciAlexandr I., Konstantin, Alexandra Pavlovna, Jelena Pavlovna, Marie Pavlovna, Kateřina Pavlovna, Anna Pavlovna, Mikuláš I., Michail Pavlovič
DynastieWürttemberkové
OtecFridrich II. Evžen Württemberský
MatkaBedřiška Braniborsko-Schwedtská
Podpis
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Narodila se jako sedmé z dvanácti dětí vzešlých z manželství vévody Fridricha II. Evžena (1732–1797) s Bedřiškou Braniborsko-Schwedtskou (1736–1798). Jejími sourozenci byli:

 
Sofie Württemberská ve věku 11 let (portrét z roku 1770.

V dubnu 1776 se zasnoubila s pozdějším hesenským velkovévodou Ludvíkem I.. Brzy se ale na obzoru objevil vhodnější snoubenec – následník ruského trůnu cesarevič Pavel. Sňatek domluvili pruský král Fridrich Veliký a Pavlova matka carevna Kateřina Veliká a 23. července 1776 v Berlíně proběhly zásnuby. Sofie přijala pravoslaví a s novou vírou i nové jméno Marie Fjodorovna. Svatba se pak uskutečnila 7. října 1776 v Petrohradě. Z manželství vzešlo deset dětí:

Potomci

editovat

Carevna Kateřina vždy Marii odebrala děti záhy po narození, což mladé matce působilo nesmírný žal. Po svatbě však bylo manželství velmi šťastné. Marie v jednom dopise příteli píše: „Nikdy, drahý příteli, bych nemohla být šťastnější.“ A Pavlovi: „Nemohu jít spát, aniž bych šla za mým drahým knížetem a řekla mu ještě jednou, jak ho šíleně miluji.“

Vztah s manželem

editovat

Pavel byl mimořádně nevzhledný a měl složitou povahu, ale Marie Fjodorovna se zcela ztotožnila se svým prohlášením: „Můj muž je dokonalým andělem a já ho miluji bez výhrad.“ Marie nikdy nepřestala svého manžela milovat i přes jeho trudný a často tyranský charakter.

Po Pavlově nastoupení na trůn v roce 1796 měla Marie velký a celkově velmi dobrý vliv na svého muže. Třebaže v pozdější době již si manželský pár nebyl tak blízký jako na počátku manželství, i nadále byl jejich vztah velmi vřelý.

Sehrála významnou roli v problematice péče o mládež – již v roce 1797 se stala náčelnicí sirotčinců v zemi. Podobně věnovala pozornost i rozvoji vzdělání žen v Rusku – pod jejím vlivem a záštitou bylo (již za vlády Alexandra I.) založeno několik ženských vzdělávacích ústavů jak v Petrohradě, tak v Moskvě, Charkově, Simbirsku a dalších městech.

Spolu s manželem vybudovala palác Pavlovsk – letní carskou rezidenci.

Po Pavlově smrti Marie upadla do hysterie a chtěla vládnout sama, měla částečnou podporu i v armádě, ale jeden z hlavních účastníků převratu a vraždy jejího manžela - generál Levin August von Bennigsen zabránil, aby se mohla ujmout vlády.[1] Obvinila syna (Alexandr I.), že na jeho smrti nese vinu a nechtěla ho již znát. Teprve po nějakém čase se vztah mezi nimi upravil, když jí Alexandr vše vysvětlil.

Carevna-vdova zemřela 5./12. listopadu 1828 v Pavlovsku. Byla považována za ideální carevnu, dobrou a bohabojnou. Byla uznávána i za to, že přes těžkou manželovu povahu ho nikdy nezradila a vždy ho upřímně milovala.

Vývod z předků

editovat
 
 
 
 
 
Eberhard III. Württemberský
 
 
Fridrich Karel Württembersko-Winnentalský
 
 
 
 
 
 
Anna Kateřina ze Salm-Kyrburgu
 
 
Karel Alexandr Württemberský
 
 
 
 
 
 
Albert II. Braniborsko-Ansbašský
 
 
Eleonora Juliana Braniborsko-Ansbašská
 
 
 
 
 
 
Žofie Markéta Oettingensko-Oettingenská
 
 
Fridrich II. Evžen Württemberský
 
 
 
 
 
 
Evžen Alexandr František Thurn-Taxis
 
 
Anselm František Thurn-Taxis
 
 
 
 
 
 
Anna Adéla Fürstenbersko-Heiligenberská
 
 
Marie Augusta Thurn-Taxis
 
 
 
 
 
 
Ferdinand August z Lobkovic
 
 
Marie Ludovika Anna z Lobkovic
 
 
 
 
 
 
Marie Anna Vilemína Bádenská
 
'Žofie Dorota Württemberská'
 
 
 
 
 
Fridrich Vilém I. Braniborský
 
 
Filip Vilém Braniborsko-Schwedtský
 
 
 
 
 
 
Žofie Dorotea Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderbursko-Glücksburská
 
 
Fridrich Vilém Braniborsko-Schwedtský
 
 
 
 
 
 
Jan Jiří II. Anhaltsko-Desavský
 
 
Jana Šarlota Anhaltsko-Desavská
 
 
 
 
 
 
Henrietta Kateřina Oranžská
 
 
Bedřiška Braniborsko-Schwedtská
 
 
 
 
 
 
Fridrich I. Pruský
 
 
Fridrich Vilém I.
 
 
 
 
 
 
Žofie Šarlota Hannoverská
 
 
Žofie Dorota Pruská
 
 
 
 
 
 
Jiří I.
 
 
Žofie Dorotea Hannoverská
 
 
 
 
 
 
Žofie Dorotea z Celle
 

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Sophia Dorothea von Württemberg na německé Wikipedii.

  1. EJDELMAN, Natan Jakovlevič. Smrt tyrana. 1. vyd. Praha: Lidové nakladatelství, 1982. 360 s. (Máj). S. 326–328. 

Externí odkazy

editovat
Předchůdce:
Kateřina Alexejevna
jako Kateřina II.
  Ruská carevna
Marie Fjodorovna
17961801
  Nástupce:
Alžběta Alexejevna