Wikipedie

Seznam politických afér v Česku

seznam na projektech Wikimedia

Seznam politických afér v Česku představuje chronologický výčet politických a politicko-ekonomických skandálů v Česku od roku 1989. Podrobnosti a případné hodnocení, zejména zda se jedná o skandál skutečný nebo uměle vykonstruovaný, uvádějí samostatné články. Kolonka Rok uvádí, kdy skandál poprvé vypuknul, popřípadě v jakém období se odehrával či prohluboval a významně ovlivňoval veřejnou debatu. Mnohé kauzy jsou vleklé, často s otevřeným koncem.

Přehled afér

editovat

Aféry 90. let

editovat
Aféra Aktéři Rok Strany Další informace
Sachergate Richard Sacher 1990 KDU-ČSL Tehdejší ministr vnitra Richard Sacher nařídil „v zájmu zajištění stability politického vývoje“ vyjmout z evidence StB evidenční karty ústavních činitelů a přesunout je do zvláštního „fondu Z“.[1]
Aféra akce Delta Pavel Muraško, Petr Pithart, Jan Kavan 1990 OF Odhalení poslance Pavla Muraška jako spolupracovníka StB, na základě jehož informací se podařilo odhalit cestu pro pašování tiskovin pro československý disent – tzv. „kamion“, který z Londýna vypravoval Jan Kavan (Palach Press).[2][3] Historik Ján Mlynárik údajně došel k závěru, že obvinění Muraška bylo nespravedlivé.[4]
Pomlčková válka 1990 Spor o oficiální název Československa probíhající po listopadu 1989. Zdánlivě malicherná pře budila velké vášně a předznamenala pozdější rozpad společného státu.
Aféra Bartončík Jan Ruml, Josef Bartončík 1990 OF, KDU-ČSL Těsně před volbami v roce 1990 byl tehdejší předseda KDU-ČSL Josef Bartončík obviněn Janem Rumlem ze spolupráce s StB. Tento skandál pravděpodobně těžce poškodil lidovou stranu ve volbách.
Kauza Lehké topné oleje (LTO) 1990–1996 V samostatném Slovensku přijat zákon znemožňující daňové úniky o 2 roky dříve než v Česku, důvod zpoždění v mediích nekomentován.
Kauza růžový tank David Černý, skupina poslanců Federálního shromáždění 1991 OF Výtvarník David Černý natřel v dubnu 1991 tank z památníku sovětských tankistů na Smíchově narůžovo. Tři dny poté byl tank přetřen zpět nazeleno. Skupina 15 poslanců Federálního shromáždění za Občanské fórum pak využila své trestní imunity a v květnu tank opět přetřela narůžovo. Čin poslanců odsoudil tehdejší prezident Václav Havel.
Aféra Muroň Jaroslav Muroň, Bohumil Kubát (politik) a Milan Teplý 1992 Úplatkářská aféra během české privatizace. Uplácení nebylo prokázáno, možná snaha o kompromitaci.[5][6]
Aféra Wallis Václav Wallis, Viktor Kožený 1992–2001 Důstojník FBIS Václav Wallis byl obviněn z prodávání tajných materiálů Viktoru Koženému. V průběhu případu se Kožený přestěhoval na Bahamy. První osvobozující rozsudek pro Wallise pronesen v roce 1997, definitivně pak v roce 2001.[7][8][9]
Rumová aféra Otakar Kracík, Ronald Holenda a Blanka Kvasničková 1993 Daňový podvod se škodou 60 milionů korun.[10]
Kauza Diag Human Diag Human, Josef Šťáva, Immuno, Grifols a Martin Bojar 1993– Spor o několikamiliardové odškodné požadované vlastníky firmy Diag Human od českého státu za údajně zmařený obchod s krevní plazmou.
Aféra Helbig Dieter a Gerhard Helbigové, Petr Čermák, Jan Ruml, Pavel Hofman 1993–1995 Bratři Helbigové byli v první polovině 90. let výhradními dovozci vozů Mercedes v ČR a SR. S jejich působením jsou spjaté podezřelé podnikatelské aktivity a vazby na pražskou policii. Jejich vůz také bezplatně používal Petr Čermák a v jejich společnosti byl spatřen i Jan Ruml. Při zatýkání Policií ČR se jim podařilo uprchnout ze země a nakonec byli stíháni Interpolem.[11][12][13]
Aféra BIS Jan Kalvoda, Josef Lux, Stanislav Devátý, Jaroslav Bašta 1995–1996 ODA, KDU-ČSL V lednu 1995 obvinil tehdejší předseda ODA Jan Kalvoda BIS ze sledování politických stran. Vzniklá vyšetřovací komise nařčení nepotvrdila. V listopadu 1996 se k tomuto obvinění přidal i předseda KDU-ČSL Josef Lux a argumentoval vyjmutými stránkami ze spisu „Island“, které získal předseda komise pro kontrolu BIS Jaroslav Bašta. Kalvoda s Luxem pohrozili odchodem z vlády a z koalice s ODS. Aféra skončila odstoupením ředitele BIS Stanislava Devátého. Na tuto aféru navázala aféra „Zemanův kufřík“.[14][15][16][17][18]
Zemanův kufřík Miloš Zeman, Jan Ruml, Jaroslav Bašta, Mikuláš Tomin, Miloš Demeter a další 1996–1997 ČSSD Obsah kufříku měl dokumentovat Rumlovu snahu změnit Česko v policejní stát, v kufříku nakonec byly bezcenné materiály.
Olomoucká kauza Oldřich Přikryl, Josef Menšík, Josef Kolinský, Dušan Magna a další 1996–2002 Také označována jako „válka policajtů“. Kauza prorůstání organizovaného zločinu do státní správy, policie a tajných služeb. Byli do ní zapojeni policisté a podnikatelé zejm. z Olomoucka. Tehdejší ministr vnitra Jan Ruml kvůli ní zřídil několik vyšetřovacích týmů. Někteří lidé z této kauzy vystupovali i v kauze „Zemanův kufřík“. Podobnou kauzou se v roce 2015 stala kauza „Operace Vidkun“.[19][20][21]
JUDrgate Jan Kalvoda, Marie Noveská, Pavla Jurková, Ondřej Zemina, Anna Röschová 1996–1997 ODA, ČSSD, KDU-ČSL, ODS Tato kauza byla také označována jako „titulománie“. Na sklonku roku 1996 se objevilo několik případů poslanců, kteří neoprávněně používali titul JUDr. Nejznámějším byl případ předsedy ODA a ministra spravedlnosti Jana Kalvody. Dalšími byli Marie Noveská (ČSSD), Pavla Jurková (KDU-ČSL), Ondřej Zemina a Anna Röschová (oba ODS). Kalvoda, Jurková a Zemina rezignovali na všechny své funkce. Noveská a Röschová rezignovat odmítly.[22][23][24][25][26][27][28]
Kauza Zukal Zdenek Zukal, Oldřich Přikryl, Marie Dolečková, Vladimír Procházka 1997–2003 Olomoucký spolupracovník TV Nova Zdenek Zukal byl obviněn z natáčení reportáže na objednávku podnikatele Oldřicha Přikryla. Tato reportáž měla diskreditovat mj. policisty vyšetřující tzv. Olomouckou kauzu (1996). Zukal tvrdil, že se mu někteří policisté chtěli pomstít za to, že informoval o zákulisí této kauzy.[29][30][31][32][33][34]
Kauza Lidový dům Miloš Zeman, Zdeněk Altner a další 1997– ČSSD Vleklý spor o vyplacení odměny advokátu Zdeňku Altnerovi, který ČSSD vyhrál spor o vlastnictví Lidového domu v Praze. Tato odměna má včetně penále činit celkem 337 milionů Kč.
Aféra financování ODS Václav Klaus a Lajos Bács a Radjiv M. Sinha 1997 ODS Aféra financování strany mrtvými dárci a netransparentními účty v zahraničí, která vyústila v tzv. „sarajevský atentát“ na Klause a následný pád vlády.
Bamberská aféra Miloš Zeman, Karel Machovec, Jan Vízek a Jaroslav Vlček (politik) 1998 ČSSD Setkání představitelů ČSSD s podnikatelem Vízkem v německém Bamberku.
Zeď v Matiční ulici 1998
Aféra Chemapol Václav Junek a Chemapol 1998 Vytunelování průmyslového konglomerátu.[35]
Aféra Zilk Václav Havel, Helmut Zilk 1998 Václav Havel chtěl v roce 1998 udělit Řád Bílého lva rakouskému novináři a politikovi Helmutu Zilkovi. Objevilo se však podezření, že Zilk v 60. letech spolupracoval s StB a již oznámené udělení vyznamenání bylo několik dnů před ceremoniálem odřeknuto. Podezření se ale nepodařilo prokázat a v roce 2008 se Havel na Zilkově pohřbu omluvil za způsobené křivdy.[36]
Kauza Mostecká uhelná (MUS) 1999– Kontroverzní privatizace Mostecké uhelné společnosti v 90. letech, kterou od roku 1999 prošetřuje česká policie a později i švýcarská prokuratura. Vyšetřování bylo třikrát odloženo, v roce 2012 počtvrté zahájeno.
Aféra Štiřín Miloš Zeman, Jan Kavan, Jaroslav Novotný, Karel Srba, Josef Zieleniec 1999 ČSSD Tehdejší premiér Miloš Zeman bez důkazů obvinil Josefa Zieleniece z uplácení novinářů. Zemanův poradce Jaroslav Novotný pak přemlouval ředitele zámku Štiřín Václava Hrubého, aby nějaké důkazy vyrobil a předal je Karlu Srbovi.
Vytunelování firmy Liberta Ivo Svoboda a Barbora Snopková 1999 ČSSD Vytunelování firmy Liberta ministrem financí Ivo Svobodou.[37]
Kauza Hrubant Roman Hrubant 1999–2002 Agent BIS Roman Hrubant pracoval v letech 1997 a 1998 na úkolu vypátrat, odkud z BIS unikají citlivá data směrem k ČSSD. Po nástupu ČSSD k moci v roce 1998 byla tato akce zastavena. V roce 1999 byl Hrubant zatčen a obviněn z podvodu a vydírání. V roce 2002 byl všech obvinění zproštěn.[38][39]

Politické aféry let 2000–2009

editovat
Aféra Aktéři Rok Strany Další informace
Aféra Olovo Miloš Zeman, Miroslav Šlouf, Zdeněk Šarapatka, Vratislav Šíma a Petra Buzková 2000–2001 ČSSD Sběr kompromitujících materiálů na Petru Buzkovou.
Krize v České televizi Jiří Hodač, Jana Bobošíková, Jan Ruml a další 2000–2001 Redaktoři zpravodajství ČT s podporou předních politiků spjatých s havlovským křídlem a Čtyřkoalicí se vzbouřili proti vedení ČT, které bylo považováno za spřízněné zejména s ODS.
Aféra Český dům Karel Srba a Jan Kavan 2000–2002 ČSSD Pronájem Českého domu v Moskvě.
Kakaová aféra Michal Kraus a František Riga 2001 ČSSD Koupě továrny na zpracování kakaových bobů v Ghaně.
Aféra Gripen Michael Žantovský, Alfons Mensdorff-Pouilly, Otto Jelinek, Richard Háva a Jan Kavan 2001
IZIP Milan Cabrnoch a Miroslav Ouzký 2001–2012 ODS Nefunkční projekt elektronické zdravotní knížky.
Internet do škol (INDOŠ) Eduard Zeman 2001– ČSSD Projekt, který podepsal tehdejší ministr školství Eduard Zeman, měl zavést internet do základních a středních škol. Podle NKÚ při něm došlo k nehospodárnému využití více než 800 miliónů Kč.
Aféra D47 projekt dálnice D47, Miloš Zeman a Milan Šimonovský 2002 ČSSD PPP zakázka na stavbu bez výběrového řízení, následně zrušená.
Aféra s odposlechy Vlastimil Tlustý, Jan Klas, Zdeňka Horníková, Tomáš Úlehla a další 2003 ODS V roce 2003 si několik politiků zejm. za ODS stěžovalo na údajné odposlechy jejich mobilních telefonů. Toto podezření nebylo nikdy potvrzeno.[40][41][42]
Aféra Přibyl[zdroj?] Pavel Přibyl a Stanislav Gross 2004
Aféra Kořistka Stanislav Večerka a Marek Dalík 2004 ODS Kupování hlasu Kořistky pro hlasování o důvěře vládě.
Kauza katarského prince Hámid bin Abdal Sání a Pavel Němec 2005 US-DEU Nelegitimní vydání prince obviněného mj. za pohlavní zneužívání do Kataru.
Aféra Krejčíř Radovan Krejčíř a Policie ČR 2005 Radovanu Krejčířovi se v roce 2005 i přes přítomnost několika policistů podařilo během domovní prohlídky uprchnout z jeho černošické vily. Tato aféra vedla k rezignaci tehdejšího policejního prezidenta Jiřího Koláře.
Grossův byt Stanislav Gross, Šárka Grossová a Libuše Barková 2005 ČSSD Nejasnosti kolem financování nákupu nemovitostí Grossovými.
CzechTek 2005 Vladislav Husák, František Bublan, Jiří Paroubek 2005 Kontroverzní policejní zásah na technopárty u Mlýnce na Tachovsku.
Prodej akcií VNG[zdroj?] Alexandr Novák 2005 ODS
Kauza „pět na stole v českých“ Zdeněk Doležel 2005–2011 ČSSD Bývalý tajemník premiérů Grosse a Paroubka požadoval po polském lobbistovi Jacku Spyrovi pět milionů korun za to, že v privatizaci společnosti Unipetrol zlepší postavení firmy Seta investments.[43]
Pozemkový fond Petr Zgarba 2005 ČSSD Spekulace s lukrativními pozemky v okolí Prahy. V důsledku této aféry rezignoval tehdejší ministr zemědělství a zároveň předseda Pozemkového fondu ČR Petr Zgarba.
Aféra Biolíh František Vybíral, Miloš Červenka a další 2006–​??? Stěžejní část tzv. Kubiceho zprávy. Podezření z korupce ve státní správě v souvislosti s biopalivy, týkající se zejm. ČSSD. Kauza měla souviset i s vraždou Františka Mrázka.[44] Kauza byla několikrát uzavřena a znovuotevřena.[45][46][47][48][49][50][51]
Aféra Bursíkův dům Martin Bursík a Pavel Bém 2006 SZ
Karlovarská losovačka Syner 2006 Netransparentní losování firem na stavbu karlovarské multifunkční haly v hodnotě přes miliardu korun.[52]
Kauza Harrachov Michal Kraus a Miloslav Vlček 2006 ČSSD Financování stavby luxusního hotelu.
Kauza Jacques Kateřina Jacques, Tomáš Čermák 2006 Zásah policisty Tomáše Čermáka proti tehdejší člence Strany zelených a ředitelce sekce lidských práv na Úřadu vlády ČR při neohlášené demonstraci proti průvodu neonacistické organizace Národní odpor.
Kubiceho zpráva Jan Kubice, Policejní prezidium, Ministerstvo vnitra, Pavel Přibyl, ÚOOZ 2006 Zpráva o prorůstání organizovaného zločinu do státní správy zveřejněná v předvečer voleb do poslanecké sněmovny v roce 2006.
Opencard Pavel Bém a Roman Janoušek 2006 ODS
Kauza Budišov Zdeněk Doležel, Ladislav Péťa, Miloslav Řehulka, Marek Řičář, Věra Jourová 2006 Též známá pod názvy „kauza Doležel“ nebo „kauza Péťa“ („Péťův“ gang). Údajná korupce při rozdělování dotací na opravu zámku v Budišově, která však nakonec potvrzena nebyla a všichni aktéři kauzy byli osvobozeni.[53] Věře Jourové bylo přiznáno odškodnění za nezákonnou vazbu.[54]
Radar v Brdech 2006–2009 Spor o výstavbu amerického radaru v Brdech, který rozdělil českou veřejnost. Radar měl být součástí evropského protiraketového deštníku. V roce 2009 americká vláda od záměru jeho stavby definitivně ustoupila.
Kauza Čunek Jiří Čunek, Petr Hurta 2007 KDU-ČSL Obvinění Jiřího Čunka z přijetí půlmilionového úplatku, jehož byl nakonec zproštěn. Čunka se týkaly i další kauzy, ve kterých však bylo vždy rozhodnuto v Čunkův prospěch.
Kauza Ploc Pavel Ploc, Pavel Šrytr, Jaroslav Tvrdík 2007 Řidič a bodyguard Tomáše Pitra Pavel Šrytr se pokusil uplatit sociálnědemokratického poslance Pavla Ploce pěti miliony korun, aby přestoupil do Strany zelených. Jako svědek v této kauze vystupoval tehdejší poradce Jiřího Paroubka Jaroslav Tvrdík.[55]
Kauza Key Investments 2007– Kauza podvodné investiční společnosti, jíž svěřily své peníze mj. radnice Prahy 6 a Prahy 10 a která též pomohla zbohatnout Stanislavu Grossovi. Rozsudek vynesen v roce 2016, v roce 2017 se aktéři odvolali, v roce 2018 byly jejich tresty zrušeny a kauza se vrátila na začátek.[56]
Kauza bytů OKD Zdeněk Bakala, Bohuslav Sobotka a další 2008–
Kauza Savoy Miroslav Šlouf, Jiří Weigl, Karel Randák, Sabina Slonková 2008 Lednová schůzka kancléře prezidenta Klause Jiřího Weigla s lobbistou Miroslavem Šloufem v pražském hotelu Savoy, která se stala jedním z důvodů, kvůli kterým se v únorové volbě prezidenta přešlo od tajného hlasování k veřejnému.
Kauza Justiční mafie Renata Vesecká, Pavel Němec, Pavel Kučera 2008 Spor na ochranu osobnosti o označení některých soudců a státních zástupců jako justiční mafie.
Národní knihovna na Letné Jan Kaplický, Česká komora architektů, Pavel Bém, Václav Jehlička, Václav Klaus a Radek Martíšek 2008 Spor o regulérnost soutěže.
Kauza Morava Jan Morava, Vlastimil Tlustý 2008 ODS Aféra s kompromitujícími materiály.
Kauza Dryml Vladimír Dryml, Hana Orgoníková 2008–2009 ČSSD Spor Vladimíra Drymla s Hanou Orgoníkovou a jeho shánění kompromitujících informací na ni.[57]
Toskánská aféra Marek Dalík, Mirek Topolánek, Martin Roman, Aleš Řebíček, Jiří Hodač (1965), Martin Procházka (1968) a Milan Urban 2009 ODS, ČSSD Setkání politiků a podnikatelů v Monte Argentario.
Úplatkářská kauza "milion za zákon" Jiří Dolejš a Čeněk Milota 2009 KSČM Místopředsedové KSČM Dolejš a Milota tajně nahráni provokatérem deníku MF DNES, který se vydával za majitele sítě heren Jackpot, kdy byl Dolejš podle interpretace MF DNES ochoten prosazovat změnu zákona o loteriích za úplatek ve výši jednoho milionu korun. Dolejš 29. září rezignoval na funkci místopředsedy KSČM, ale odmítl rezignaci na poslaneckou funkci, kterou měl podle ústředního výkonného výboru strany zvážit.[zdroj?]
Kauza plzeňských práv Milan Kindl, Ivan Tomažič, Marek Benda, Ivana Řápková a další 2009– ODS V r. 2009 se objevila řada nesrovnalostí na Fakultě právnické ZČU. Byla odhalena řada plagiátorství závěrečných prací včetně práce bývalého proděkana Ivana Tomažiče a případy desítek studentů, kteří školu „vystudovali“ za podezřele krátkou dobu – mezi nimi i přední členové policie či politici Marek Benda, Milan Chovanec nebo Ivana Řápková.

Politické aféry let 2010–2019

editovat
Aféra Aktéři Rok Strany Další informace
Kauza Vlček Miloslav Vlček 2010 ČSSD Aféra s dotacemi a půjčkami, kvůli níž se Vlček mj. vzdal poslaneckého mandátu.
Martin Barták a předražené armádní zakázky Ministerstvo obrany, Martin Barták 2010–2011
Kauza ROP Jihozápad Jiří Trnka (právník), Martin Půlpytel, Petr Podhola a Jiří Zimola 2010–2011 ODS, ČSSD Údajné machinace při rozdělování evropských dotací.
Nákup obrněných transportérů Pandur Ministerstvo obrany, Steyer, Jan Vlček, Marek Dalík 2010–2016 Úplatky za schválení nákupu.
Kauza Drobil Pavel Drobil, Dušan Fibingr, Martin Knetig a Libor Michálek 2010 ODS Machinace s veřejnými zakázkami na SFŽP.
Kauza ABL Vít Bárta 2011 Věci veřejné Politická strana jako podnikatelský záměr.
Kauza ProMoPro Alexandr Vondra 2011 ODS Nevýhodné zakázky při přípravě předsednictví EU.
Kauza financování poslanců VV Vít Bárta, Kristýna Kočí, Jaroslav Škárka 2011 Věci veřejné
Kauza Bátora Josef Dobeš, Ladislav Bátora, Miroslav Kalousek 2011 Věci veřejné, TOP 09 Zaměstnání kontroverzního Ladislava Bátory na ministerstvu školství tehdejším ministrem Dobešem. Proti tomuto kroku protestovali zejm. členové TOP 09.
Obchod s dluhopisy ministra Kocourka Martin Kocourek 2011 ODS Nejasný obchod s dluhopisy matky Martina Kocourka.
Besserův dům na Floridě[zdroj?] Jiří Besser 2011 TOP 09
Chilský incident Václava Klause Václav Klaus 2011
Kauza ROP Severozápad Petr Kušnierz, Pavel Kouda 2011–2012 ODS, ČSSD Machinace s evropskými dotacemi.
Kauza odposlechů Béma s Janouškem Pavel Bém, Roman Janoušek 2012 ODS Zveřejnění odposlechů bývalého pražského primátora a pražského kmotra.
Zadržení a obvinění Davida Ratha David Rath 2012 ČSSD Zadržení hejtmana a poslance Davida Ratha pro podezření z přijetí úplatku.
Nákup armádních letounů CASA Vlasta Parkanová, Miroslav Kalousek 2012 TOP 09 Podezření z nezákonného jednání v souvislosti s nákupem armádních letounů CASA. Spor o vydání Vlasty Parkanové k trestnímu stíhání.
Kauza Lessy Petr Lessy, Jan Kubice 2012–2014 29. srpna 2012 byl Petr Lessy pro údajné zneužití pravomoci úřední osoby a pomluvu zbaven funkce prezidenta Policie ČR. Ještě téhož dne byl ve funkci nahrazen Martinem Červíčkem. 16. května 2013 byl Lessy obžaloby zproštěn.
Kauza OKSystem Jaromír Drábek, Vladimír Šiška, Milan Hojer 2012 Korupční aféra na ministerstvu práce a sociálních věcí. V reakci na tuto aféru rezignoval tehdejší ministr Jaromír Drábek.
Amnestie Václava Klause Václav Klaus, Petr Nečas, Zdeněk Koudelka, Pavel Blažek 2013 ODS, ČSSD Ukončení řady kauz závažné hospodářské kriminality a korupce.
Kauza Nagyová Jana Nagyová, Ivan Fuksa, Petr Tluchoř, Marek Šnajdr, Ondrej Páleník, Roman Boček, Milan Kovanda, Lubomír Poul aj., Radim Fiala, Ivo Rittig, Roman Janoušek 2013 ODS Kauza způsobila pád české vlády a rezignaci premiéra Nečase na předsednictví v ODS.
Lánská schůzka Miloš Zeman, Michal Hašek, Jiří Zimola, Milan Chovanec, Zdeněk Škromach, Jeroným Tejc 2013 ČSSD Také známá jako Lánský puč; snaha skupiny politiků ČSSD okolo Michala Haška po tajné schůzce s prezidentem Zemanem v Lánech odstranit po volbách předsedu ČSSD Bohuslava Sobotku z vedení strany.

Po odhalení plánu lež Michala Haška v přímém přenosu o konání schůzky, rezignace M. Haška, Z. Škromacha, J. Zimoly a J. Tejce na stranické funkce.

Kauza Hovory z Lán Miloš Zeman, Jan Pokorný 2014 Vulgární vystoupení prezidenta republiky ve stejnojmenném pořadu Radiožurnálu, demonstrace za zlepšení politické kultury, zrušení pořadu Českým rozhlasem.
Kauza propuštění Nováka Alexandr Novák 2015 Státní zástupce Kosán předčasným propuštěním zaviněně porušil povinnosti státního zástupce a ohrozil tím důvěru v činnosti státního zastupitelství a odbornosti jeho postupu. Za Alexandra Nováka se zaručilo sdružení motorkářů Gryphons.[zdroj?]
Kauza Vidkun Karel Kadlec, Radek Petrůj, Ivan Kyselý, Jiří Rozbořil 2015 Kauza ovlivňování trestních kauz a úniků informací z trestních spisů.
Kauza Hitler je gentleman Miloš Zeman 2015– Nepodložené tvrzení prezidenta Miloše Zemana o tom, že Ferdinand Peroutka napsal článek s názvem „Hitler je gentleman“.
Kauza Brady Miloš Zeman, Jindřich Forejt, Vratislav Mynář, Daniel Herman 2016 Neudělení státního vyznamenání Jiřímu Bradymu, který byl vězněn nacisty.
Kauza Čapí hnízdo Andrej Babiš 2016– ANO 2011 Podezření na účelové čerpání dotací.
Fiktivní tisková mluvčí Michal Hašek 2016 ČSSD Smyšlená identita tiskové mluvčí Krajského úřadu JMK a hejtmana Michala Haška.
Prohlášení čtyř Miloš Zeman, Bohuslav Sobotka, Milan Štěch, Jan Hamáček 2016 Společné prohlášení nejvyšších ústavních činitelů ČR, kterým se veřejně distancovali od setkání ministra kultury Daniela Hermana s tibetským dalajlamou a deklarovali, že ČR uznává celistvost Číny. Prohlášení bylo kritizováno řadou politiků, politických komentátorů a zástupců vysokých škol.
Kauza korunových dluhopisů Andrej Babiš 2017 ANO 2011 Podezření Andreje Babiše z krácení daní skrze nákup korunových dluhopisů. Odvolání Babiše z pozice ministra financí v Sobotkově vládě.
Kauza Lipno Jiří Zimola 2017–2018 ČSSD Podezření jihočeského hejtmana Jiřího Zimoly z porušení zákona o střetu zájmů, kdy si nechal stavět rekreační domy v Lipně nad Vltavou od svého podřízeného a známého Martina Bláhy, kterému zároveň schvaloval mnohamilionové odměny. Zimola kvůli tomu na funkci hejtmana rezignoval. Vzhledem k tomu, že se jednalo o podezeření ze spáchání přestupku, došlo po uplynutí jednoho roku k jeho promlčení.[58]
Kauza sportovních dotací Miroslav Pelta, Simona Kratochvílová, Miroslav Jansta, Karel Březina, Soňa Fáberová a další 2017 ČSSD Též označována jako „kauza Pelta“. V důsledku této aféry podala ministryně školství Kateřina Valachová demisi. Jejím nástupcem se stal Stanislav Štech.
Milost pro Jiřího Kajínka Jiří Kajínek, Miloš Zeman 2017 Prezident omilostnil známého dvojnásobného nájemného vraha a recidivistu v rozporu se svými předchozími prohlášeními a podmínkami pro milost.
Ovlivňování médií a úniky z vyšetřovacích spisů Andrej Babiš, Marek Přibil 2017 ANO 2011 Únik tajných nahrávek rozhovorů Andreje Babiše s novinářem Markem Přibilem. Únik ze stále živého vyšetřovacího spisu ke kauze Bereta.
Nehoda policejního vozu BMW Vladimír Kruliš, Leoš Tržil, Policie ČR 2017 Při údajné předváděcí jízdě došlo k vážné nehodě zapůjčeného policejního vozu BMW i8, ve kterém seděl mj. protokolář prezidenta Zemana Vladimír Kruliš. Nehodu vyšetřovala GIBS.
Kauza zajišťovacích příkazů Andrej Babiš, Alena Schillerová, Martin Janeček 2017– ANO 2011 Podezření na zneužití zajišťovacích příkazů Finanční správy k likvidaci firem.
Kauza Kyrgyzstán Miloš Zeman, Vratislav Mynář 2017 SPO Lobbing prezidentské kanceláře v Kyrgyzstánu pro firmu Liglass Trading, která, ač nemá v daném oboru zkušenosti, nakonec vyhrála miliardovou zakázku.
Kauza lithium 2017 ČSSD, ANO 2011 Ve volebním týdnu propuklý spor vládních stran o právo na těžbu lithia u Cínovce.
Kauza pracovní tábory Tomio Okamura, Miloslav Rozner 2018 SPD Politické výroky o koncentračním táboře v Letech u Písku. Rozner označil tábor v Letech za "neexistující pseudokoncentrák".[zdroj?]
Kauza Ondráček Zdeněk Ondráček, Andrej Babiš 2018 KSČM Komunista Zdeněk Ondráček se stal předsedou výborem pro kontrolu GIBS. Po jeho zvolení vznikly demonstrace a po nich odstoupil.[zdroj?]
Kauza Lány Vratislav Mynář, Miloš Balák 2018– SPO Kauza zakázek Lesní správy Lány.[zdroj?]
Kauza CzechTourism Klára Dostálová, Aleš Pangrác 2018– ANO 2011 Vynakládání rozpočtových prostředků CzechTourismu ve prospěch vyvolených osob zprostředkovaně, mimo standardní úřední postup.[59]
Kauza Babišova syna Andrej Babiš mladší, Andrej Babiš, Dita Protopopová, Petr Protopopov 2018 ANO 2011 Součást kauzy Čapí hnízdo.
Kupčení s brněnskými byty Pavel Blažek, Robert Kerndl, Otakar Bradáč 2018 ODS Ministr spravedlnosti Pavel Blažek je prověřován policisty z NCOZ v souvislosti s korupcí a kupčením s brněnským městským majetkem. Dle výpovědi spolupracujícího obviněného Pavla Hubálka byli hlavou kauzy Pavel Blažek, Robert Kerndl a Otakar Bradáč. Blažek přitom prosazuje změny ve vedení vrchního státního zastupitelství, které kauzu dozoruje.[60] Na jaře 2023 poslal ministr spravedlnosti Blažek státním zástupcům celkem čtyři žádosti o informace týkající se vyšetřované kauzy, čímž se vměšuje do vyšetřování, jehož je sám předmětem.[61]
Střet zájmů Andreje Babiše Andrej Babiš 2018 ANO 2011 Čerpání evropských dotací firmou Agrofert
Střet zájmů Miroslava Tomana Miroslav Toman 2018 ČSSD Firma Tomanova otce čerpala evropské dotace[zdroj?]
Střet zájmů Radka Vondráčka[zdroj?] Radek Vondráček 2019 ANO 2011
Teroristický útok na vlak 2017 - 2019 SPD Muž sympatizující s SPD chtěl podnítit nenávist vůči muslimským uprchlíkům, a pokácel proto v roce 2017 ve Středočeském kraji stromy na železniční koleje. V roce 2019 byl pravomocně odsouzen na 4 roky do vězení[62].
Kauza ovlivňování justice Miloš Zeman, Vratislav Mynář 2019– SPO Podezření na ovlivňování soudců ze strany Hradu.[zdroj?]
Kauza Stoka Jiří Švachula, Jiří Faltýnek a další 2019– ANO 2011 Rozsáhlá korupční kauza ovlivňování veřejných zakázek v Brně a okolí. Nejasná role rodiny Faltýnků. Reorganizace brněnské buňky ANO 2011.
Kauza Faltýnek Jaroslav Faltýnek 2019– ANO 2011 Údajné ovlivňování mýtného tendru ve prospěch firmy Kapsch, má vyplývat ze ztraceného deníčku, údajně patřícího Faltýnkovi.[zdroj?]
Kauza nemocničních zakázek Daniel Hodek, Tomáš Horáček, Andrea Vrbovská[63] 2019 ČSSD Kauza zmanipulovaných zdravotnických zakázek v nemocnicích Na Bulovce a Na Františku.[64]

Politické aféry po roce 2020

editovat
Aféra Aktéři Rok Strany Další informace
Prodej městských akcií Alexander Novak 2020 ODS Gangster Alexandr Novák vzal úplatek za prodej městských akcií, za ktery byl usvedcen a odsouzen.[zdroj?]
E-shop na dálniční známky Vladimír Kremlík 2020 ANO 2011 Předražená zakázka za 401 milionů byla zadána bez otevřené soutěže. Systém měl navíc umožnit tajné sledování a evidenci aut a jejich posádek.[65]
Kauza Bečva Richard Brabec, Erik Geuss, Česká inspekce životního prostředí, Policie ČR, DEZA, bývalá Tesla Rožnov 2020 ANO 2011 Podstatou politického přesahu kauzy úniků toxických látek do Bečvy ze září 2020 jsou nepodložená tvrzení ministra životního prostředí a bývalého ředitele společnosti Lovochemie, patřící pod holdingovou společnost Agrofert vlastněnou Andrejem Babišem, Richarda Brabce. Ten krátce po události tvrdil, že vyšetřování příčin havárie bude otázkou hodin. Zároveň kategoricky odmítal, že by za havárií měla stát firma DEZA z holdingu Agrofert. Zároveň se nechal později slyšet, že pravděpodobným zdrojem úniku látek je bývalý areál firmy Tesla Rožnov. V průběhu vyšetřování se ale ukázalo, že ve stejnou dobu nastala ve firmě DEZA havárie v důsledku selhání pracovníka firmy, což se firma snažila utajit. Ministrovy výroky, stejně jako průtahy během vyšetřování a kritizovaný postup ČIŽP vzbuzují nedůvěru některých místních obyvatel, rybářů i odborníků k nezávislosti vyšetřování.[66][67][68][69][70][71][72][73]
Schůzka v restauraci Rio během nouzového stavu Roman Prymula, Jaroslav Faltýnek, Raimund Špunda, Jiří Havrlant 2020 ANO 2011 Porušení vlastních protipandemických opatření ministrem zdravotnictví Romanem Prymulou na schůzce s Jaroslavem Faltýnkem a spol. v restauraci Rio, jež přitom měla být během nouzového stavu zavřená; konec R. Prymuly ve vládě.[zdroj?]
Kauza Vrbětice Česko,Rusko, Andrej Babiš, Jan Hamáček, Jakub Kulhánek, Miloš Zeman a další 2021– ANO 2011,

ČSSD

Rozsáhlý mezinárodní skandál, propuklý mezi ČR a Ruskem 17. dubna 2021 po prohlášení českého premiéra Andreje Babiše a ministra vnitra Jana Hamáčka, že za vražednými výbuchy dvou muničních skladů ve Vrběticích (2014) stáli ruští agenti Anatolij Čepiga a Alexandr Miškin (agenti GRU). Diplomatické vztahy mezi ČR a Ruskem klesly na bod mrazu, došlo k vzájemnému vyhoštění diplomatů. Rusko zařadilo ČR na seznam nepřátelských zemí.
Kauza Sputnik V Jan Hamáček, Andrej Danko 2021– ČSSD Podezření, že Jan Hamáček chtěl letět do Moskvy se slovenským politikem Andrejem Dankem a „vyměnit“ Vrbětickou kauzu za ruskou vakcínu Sputnik V a summit prezidentů Bidena a Putina v Praze.[74][75]
Zpochybňování a zlehčování zapojení ruských agentů do výbuchu ve Vrběticích. Miloš Zeman, Marie Benešová,

Vratislav Mynář, Andrej Babiš

2021 ČSSD Prezident Miloš Zeman zpochybnil roli ruských agentů když prohlásil, že se údajně pracuje s více vyšetřovacími verzemi.[76][77] Tvrzení podpořila Marie Benešová.[78] Prohlášení Andreje Babiše o "útoku na zboží", které následně vzal zpět.[79]
Kauza Feri Dominik Feri 2021– TOP 09 Obvinění mladého politika a influencera Dominika Feriho řadou žen ze sexuálního násilí, znásilnění a nevhodného chování k ženám obecně; odchod Feriho z politiky.[zdroj?]
Kauza Pandora Papers Andrej Babiš 2021 ANO 2011 Informace, že si Andrej Babiš pořídil přes skořápkové firmy luxusní sídlo ve Francii; sám tyto praktiky přitom kritizoval.
Kauza Michalik Věslav Michalik 2021 STAN Kandidát na post ministra průmyslu a obchodu ve Fialově vládě nedokázal vysvětlit nejasnosti okolo svého podnikání a sponzorských darů pro STAN. Nakonec se rozhodl o funkci neucházet a STAN vrátilo všechny dary od právnických osob.[zdroj?]
Kauza skartace zprávy BIS Miloš Zeman,

Vratislav Mynář a další

2022 Manipulace a skartace zprávy BIS o útoku ve Vrběticích.[80]
Kauza Farský Jan Farský 2022 STAN Poslanec plánoval v průběhu svého mandátu na 8 měsíců vycestovat na studijní pobyt do USA. Po kritice složil poslanecký mandát a na jeho místo nastoupila jako náhradnice Jarmila Levko.[zdroj?]
Kauza Polčák Stanislav Polčák 2022 STAN Polčák požadoval téměř 8 milionů ze státem uznaného odškodného pro obce zasažené útokem ve Vrběticích jako provizi za právní pomoc z jeho strany. Po tvrdé kritice veřejnosti i napříč politickým spektrem se náhrad vzdal a rezignoval na stranické funkce.[zdroj?]
Milost pro Miloše Baláka Miloš Zeman 2022 Prezident Zeman udělil milost řediteli Lesní správy Lány. Kvůli osobní známosti omilostněného s prezidentem, odůvodnění, rychlosti udělení milosti po pravomocném rozsudku, nezvyklému řízení o milosti či nevyhovění omilostněného podmínkám stanovených prezidentem byla milost považována za kontroverzní a společnost ji odmítla. Nesouhlas s milostí vedl k rekordní nespokojenosti s výkonem mandátu prezidenta i k oživení veřejné i odborné diskuse o pravomoci prezidenta udělovat milosti.
Kauza Hlubuček (Akce Dozimetr) Petr Hlubuček, Michal Redl 2022 STAN Náměstek pražského primátora a člen předsednictva STAN Petr Hlubuček byl spolu s dvanácti dalšími osobami obviněn z trestného činu přijetí úplatku a z účasti na organizované zločinecké skupině.[81][82] S Redlem se léta z různých důvodů stýkali Stanislav Polčák a ministr školství Petr Gazdík – ten po tomto zjištění podal demisi. Předseda hnutí STAN Vít Rakušan svolal mimořádný sjezd po faktickém rozpadu předsednictva (rezignace po kauzách a úmrtí Věslava Michalika).[83]
Kauza ovlivňování dopravních zakázek v Olomouckém kraji (Kauza Autostráda) Robert Knobloch,

Michal Zácha

2023 ODS V roce 2023 byli detektivy z Národní centrály proti organizovanému zločinu obviněni v kauze ovlivnění dopravních zakázek na Olomoucku. Robert Knobloch (ODS) měl být jednou z hlav zločinecké skupiny, kterou s ním vedl další člen ODS Michal Zácha. Podle tajně pořízených nahrávek spolu nyní už bývalý náměstek hejtmana Olomouckého kraje Zácha a lobbista Robert Knobloch řešili nejen ovlivňování dopravních zakázek, ale třeba i výběr nového ředitele krajské správy silnic, milionové půjčky nebo předávání peněz. Knoblochovi členové skupiny přezdívali „Česnek“ (podle německého slova Knoblauch). Úplatky šly například zástupci stavební firmy PORR. Knobloch i Zácha v reakci na obvinění vystoupili z ODS.[84] Zácha měl být Knoblochovi zavázán také bezúroční půjčkou ve výši dvou milionů korun.[85] Podle vyšetřování detektivů měl Knobloch vytvořenou síť kontaktů, která vedla i k členům vlády Petra Fialy. Vedení ODS na konci roku 2023 kvůli kauze rozpustilo svou přerovskou buňku, která byla znovu složena v březnu 2024.
Kauza ovlivňování veřejných zakázek v Pardubickém kraji Martin Charvát, Michal Drenko, Helena Dvořáčková, Jozef Koprivňanský a další 2023 ANO 2011 Policie obvinila Charváta a Dvořáčkovu z ovlivňování veřejné zakázky na výstavbu parkovacího domu. Po razii na Pardubickém magistrátu byli obvinění další lidé v souvislosti s jinými veřejnými zakázkami. V reakci Pardubice odvolaly z funkcí Drenka, Kopeckého a Nevečeřala. Charvát a Drenko byly také v reakci vyloučeni z hnutí ANO 2011.[86] K červenci 2024 bylo NCOZ celkem obviněno 19 lidí a 8 firem.[87]
Kampelička Petr Fiala 2024 ODS Premiér Petr Fiala ve svém majetkovém přiznání, které ze zákona má být kompletní, nepřiznal podíl v Podnikatelské družstevní záložně (PDZ) ve výši jednoho milionu korun. Později se začalo rozkrývat, kdo další je členem tohoto jakéhosi "elitního" klubu, z čehož vzešla pochybná historie i transakce.
Kompro na ministra zahraničí Jana Lipavského Andrej Babiš,

Jan Lipavský

2024 ANO 2011 Podle vyjádření serveru Novinky.cz Andrej Babiš poptával po svých spolupracovnících citlivé informace o ministru zahraničí Janu Lipavském, včetně informací o jeho dětech.[88]
Kauza Krkoška Jan Krkoška 2024 ANO 2011 Odsouzení hejtmana Moravskoslezského kraje za uplácení lékařů, rezignace na post hejtmana a politické i stranické funkce.[89]
Kauza ovlivňování veřejných zakázek ve prospěch firmy Syner Petr Židek 2024 ODS V dubnu 2024 byl náměstek libereckého primátora, městský a krajský zastupitel Petr Židek (ODS) mezi několika zadrženými při policejní razii v budovách magistrátu Liberce. Zásah se týkal mimo jiné veřejných zakázek, které získala stavební společnost Syner. Mezi podezřelými byl vedle Židka také vedoucí oddělení majetku Lukáš Hýbner.[90] Podle spisu policie dostal Židek 1,7 milionu korun a byt a uplácet ho měl Petr Syrovátko, spolumajitel stavební společnosti Syner a libereckého hokeje. Židek měl na oplátku dlouhodobě (od roku 2018) hájit zájmy firmy při jejích developerských projektech a vynášet jí tajné informace - třeba o podmínkách soutěže na miliardovou opravu plaveckého bazénu. Na jaře roku 2020 měl také Židek pomoci Syneru získat - jako první firmě vůbec - od města covidovou kompenzaci.[91]
Korupce, ovlivňování veřejných zakázek kolem Marek Hrabáč, Tomáš Douda, Ladislav Šmucr 2024 ANO 2011 Chomutovský primátor Marek Hrabáč (ANO) byl spolu s dalšími 13 lidmi obviněn z několika trestných činů. Konkrétně ze zločinu přijetí úplatku, zjednání výhody při zadání veřejné zakázky a krácení daně a také pro přečin zneužití pravomoci úřední osoby. Obvinění podle náměstkyně státní zástupkyně vytvořili systém, v němž si vzájemně „poskytovali majetkové a jiné výhody“ a tím se systematicky dopouštěli korupčního jednání. Při rozhodování o veřejných zakázkách, které se týkaly především dopravních staveb, docházelo ke zvýhodňování konkrétních firem. Druhým významným členem skupiny měl být podnikatel a majitel několika společností Ladislav Šmucr z Jirkova. V kauze figurovaly nejméně dvě jeho firmy – Rocknet a Reo Group. Ty v posledních dvou letech získávaly zakázky nejen od města Chomutov, ale například i od chomutovského zooparku, Správy a údržby silnic Ústeckého i Karlovarského kraje nebo od karlovarského magistrátu.[92]

Reference

editovat
  1. ↑ ŽÁČEK, Pavel. Tajemný přízrak Sachergate. Lidovky.cz [online]. MAFRA, a.s., 2007-11-15 [cit. 2019-09-11]. Dostupné online. 
  2. ↑ SCHOVÁNEK, Radek. Hovory z druhé strany – Aktivní opatření proti redakci exilového časopisu Svědectví [online]. Centrum pro dokumentaci totalitních režimů, z.s., 2019-12-16 [cit. 2024-09-12]. Dostupné online. 
  3. ↑ CHMEL DENČEVOVÁ, Ivana. Do Československa se díla zakázaných autorů pašovala. Estébáci se tak snažili infiltrovat a škodit, říká badatel [online]. Český rozhlas, 2024-04-22 [cit. 2024-09-12]. Dostupné online. 
  4. ↑ MACHONIN, Jan. Mlynárikovi proletáři, Němci, Židé, Romové [online]. iBabylon.cz, 2012-04-30 [cit. 2024-09-12]. Dostupné online. 
  5. ↑ HUSÁK, Petr. Budování kapitalismu v Čechách. Rozhovory s Tomášem Ježkem. Praha: Volvox Globator, 1997. ISBN 80-7207-096-7. S. 171–174. 
  6. ↑ GOTTVALD, Jan. Privatizační proces v České republice. Praha, 2011 [cit. 2024-09-12]. 56 s. Bakalářská práce. Fakulta podnikohospodářská Vysoké školy ekonomické. Vedoucí práce Marta Nečadová. s. 42–43. Dostupné online.
  7. ↑ Kauza Wallis skončila: soud vynesl osvobozující rozsudek. Hospodářské noviny [online]. 1997-12-09 [cit. 2019-12-29]. Dostupné online. 
  8. ↑ KACLOVÁ, Markéta; ŠULCOVÁ, Helena; LUTONSKÝ, František; HAVELKOVÁ, Silvie. Kauza Wallis stále neskončila. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2001-05-31 [cit. 2019-12-29]. Dostupné online. 
  9. ↑ ČTK; iDNES.cz; MF DNES; PIRNÍK, Jiří. Wallis je po devíti letech volný. iDNES.cz [online]. MAFRA, a.s., 2001-06-07 [cit. 2019-12-29]. Dostupné online. 
  10. ↑ Rumovou aféru potrestala jediná podmínka. iDnes.cz [online]. 2005-07-22 [cit. 2011-05]. Dostupné online. Dostupné také na: [1]. 
  11. ↑ TÝBL, Stanislav. Ruml a bratři Helbigové II. Necenzurované noviny [online]. 1995 [cit. 2019-12-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2002-07-27. 
  12. ↑ TÝBL, Stanislav. Ruml a bratři Helbigové V. Necenzurované noviny [online]. 1995 [cit. 2019-12-29]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-10-28. 
  13. ↑ Tečka za případem bratrů Helbigových. Hospodářské noviny [online]. 1997-06-19 [cit. 2019-12-29]. Dostupné online. 
  14. ↑ ZETOCHA, Karel. Změna politického režimu a reforma civilní bezpečnostní zpravodajské služby: Česká republika. 2009 [cit. 2021-04-13]. Disertační práce. Fakulta sociálních studií Masarykovy univerzity. s. 110–116. Dostupné online.
  15. ↑ HAKAUF, Martin. Cesta k opoziční smlouvě. 2011 [cit. 2021-04-13]. Diplomová práce. Filozofická fakulta Univerzity Karlovy. s. 24, 40–41. Dostupné online.
  16. ↑ KAISER, Daniel. Zeman: 'Sleduje mě BIS.' Byla to Nova. Echo24 [online]. 2014-10-15 [cit. 2019-12-29]. Dostupné online. 
  17. ↑ HRBÁČEK, Jan. BIS: Příběh čtyř ředitelů a jednoho kufříku. Hospodářské noviny [online]. 2003-07-07 [cit. 2021-04-13]. Dostupné online. 
  18. ↑ TROUSILOVÁ, Alžběta. BIS. Novinky.cz [online]. Borgis, 2010-01-28 [cit. 2021-04-13]. Dostupné online. 
  19. ↑ ŠVERDÍK, Michal. Policie stíhá aktéry olomoucké kauzy. iDNES.cz [online]. MAFRA, a.s., 2001-12-18 [cit. 2021-06-01]. Dostupné online. 
  20. ↑ MF DNES; ŠVERDÍK, Michal; SLONKOVÁ, Sabina. Olomoucká aféra jde po pěti letech do finále. iDNES.cz [online]. MAFRA, a.s., 2002-05-11 [cit. 2021-06-01]. Dostupné online. 
  21. ↑ ŠVERDÍK, Michal. KRIMIPOMNÍČKY: Strůjce olomouckých výbuchů policie znala, soudu unikli. iDNES.cz [online]. MAFRA, a.s., 2016-04-22 [cit. 2021-06-01]. Dostupné online. 
  22. ↑ ŠTASTNÝ, Ondřej. „Lžidoktoři“ dříve odcházeli z funkcí. Ti dnešní mlží. iDNES.cz [online]. MAFRA, a. s., 2009-11-03 [cit. 2024-09-12]. Dostupné online. 
  23. ↑ STRAŠÍKOVÁ, Lucie. Jiří Čunek - první politik, který se po zbavení obvinění vrátil do své funkce [online]. Česká televize, 2008-04-02, rev. 2008-04-03 [cit. 2024-09-12]. Dostupné online. 
  24. ↑ WIESNEROVÁ, Jana. Poslanecký klub ČSSD vyzval Marii Noveskou, aby se vzdala mandátu. Carolina – Elektronický zpravodajský servis studentů žurnalistiky [online]. Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy, 1996-12-12 [cit. 2024-09-12]. Dostupné online. 
  25. ↑ JANDA, Zdeněk. Jan Kalvoda rezignoval na všechny ústavní funkce. Carolina – Elektronický zpravodajský servis studentů žurnalistiky [online]. Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy, 1996-12-20 [cit. 2024-09-12]. Dostupné online. 
  26. ↑ SCHOVANEC, Jaroslav. Titulománie pokračuje - budou se prověřovat akademické tituly poslanců. Carolina – Elektronický zpravodajský servis studentů žurnalistiky [online]. Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy, 1996-12-20 [cit. 2024-09-12]. Dostupné online. 
  27. ↑ Ondřej Zemina se vzdal mandátu kvůli neoprávněnému užívání titulu JUDr.. Carolina – Elektronický zpravodajský servis studentů žurnalistiky [online]. Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy, 1997-01-16 [cit. 2024-09-12]. Dostupné online. 
  28. ↑ Jednou dvěma větami. Carolina – Elektronický zpravodajský servis studentů žurnalistiky [online]. Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy, 1997-02-21 [cit. 2024-09-12]. Dostupné online. 
  29. ↑ ŠEVČÍKOVÁ, Petra; ČTK. Novinář Zukal u soudu nevypovídal. iDNES.cz [online]. MAFRA, a.s., 2000-10-04 [cit. 2021-05-31]. Dostupné online. 
  30. ↑ iDNES.cz; ČTK. Soudce v kauze Zukal je podjatý. iDNES.cz [online]. MAFRA, a.s., 2002-01-23 [cit. 2021-05-31]. Dostupné online. 
  31. ↑ Euro.cz. Už 1004 dní. Euro.cz [online]. Mladá fronta, 2003-02-28 [cit. 2021-05-31]. Dostupné online. 
  32. ↑ MAREK, Petr. Soud zprostil novináře Zukala obžaloby. Novinky.cz [online]. Borgis, 2003-10-22 [cit. 2021-05-31]. Dostupné online. 
  33. ↑ iDNES.cz; MF DNES; ŠTOS, Jakub. Soud osvobodil novináře Zukala. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2003-10-22 [cit. 2021-06-01]. Dostupné online. 
  34. ↑ DAŇHELOVÁ, Lenka. Příběh Zdenka Zukala - novináře, který draze platí za to, že mluvil pravdu. Severomoravský PATRIOT [online]. 1999 [cit. 2021-06-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2002-09-23. 
  35. ↑ http://www.epravo.cz/top/clanky/chemapol-group-a-jeho-sef-junek-dominovali-ceskemu-prumyslu-36491.html?mail
  36. ↑ KRATOCHVÍL, Luboš. Havel se na pohřbu omluvil nevyznamenanému Zilkovi za křivdy. iDNES.cz [online]. MAFRA, a.s., 2008-11-08 [cit. 2019-09-11]. Dostupné online. 
  37. ↑ Svoboda se Snopkovou dostali za Libertu 5 a 5,5 roku. Novinky.cz [online]. Borgis, 2004-03-10 [cit. 2011-06-05]. Dostupné online. Dostupné také na: [2]. 
  38. ↑ MF DNES; ČTK. Bývalému pracovníkovi BIS svědectví pomohla. iDNES.cz [online]. MAFRA, a.s., 2001-04-04 [cit. 2019-12-29]. Dostupné online. 
  39. ↑ iDNES.cz; ČTK; MF DNES; ipd. Soud: Hrubant je nevinen. iDNES.cz [online]. MAFRA, a.s., 2002-07-09 [cit. 2019-12-29]. Dostupné online. 
  40. ↑ iDNES.cz; ČTK. Odposlouchávají mě, oznámil Tlustý. iDNES.cz [online]. MAFRA, a.s., 2003-02-21 [cit. 2021-04-13]. Dostupné online. 
  41. ↑ iDNES.cz; MF DNES. Kauza odposlechů hýbe politikou. iDNES.cz [online]. MAFRA, a.s., 2003-02-23 [cit. 2021-04-13]. Dostupné online. 
  42. ↑ KUBIČKO, Radko. Agentománie v české politice. Český rozhlas Plus [online]. 2003-03-26 [cit. 2021-04-13]. Dostupné online. 
  43. ↑ reportéři Aktuálně.cz. Pět na stole v českých - chronologický přehled kauzy. Aktuálně.cz [online]. Economia, a.s., 2008-01-24 [cit. 2017-04-17]. Dostupné online. 
  44. ↑ Korupce na ministerstvu vede k vraždě Mrázka. iDNES.cz [online]. MAFRA, a.s., 2006-03-31 [cit. 2019-10-28]. Dostupné online. 
  45. ↑ Překvapivé rozuzlení kauzy biolíh. Respekt.cz [online]. Economia, a.s., 2007-07-11 [cit. 2019-10-28]. Dostupné online. 
  46. ↑ Končí kauza biolíh. Byla to provokace, řekl žalobce. Týden.cz [online]. EMPRESA MEDIA, 2008-04-09 [cit. 2019-10-28]. Dostupné online. 
  47. ↑ Kauza biolíh nekončí: Vesecká vrátila věc k došetření [online]. Česká televize, 2008-07-04 [cit. 2019-10-28]. Dostupné online. 
  48. ↑ CHALOUPSKÁ, Markéta. Kauza biolíh: Lobbista Vybíral byl podruhé očištěn. Aktuálně.cz [online]. Economia, a.s., 2009-01-07 [cit. 2019-10-28]. Dostupné online. 
  49. ↑ Aféra biolíh skončila, hlavní podezřelý je čistý. Hospodářské noviny [online]. Economia, a.s., 2012-09-13 [cit. 2019-10-28]. Dostupné online. 
  50. ↑ HARDOŠ, Jiří. Kauza lobbisty Vybírala byla znovu otevřena. Novinky.cz [online]. Borgis, 2013-04-29 [cit. 2019-10-28]. Dostupné online. 
  51. ↑ POKORNÝ, Marek. Jediný odsouzený Kubiceho zprávy: Lobbista Vybíral po podmínce dál podváděl, tak musel do vězení. Hospodářské noviny [online]. Economia, a.s., 2016-06-27 [cit. 2019-10-28]. Dostupné online. 
  52. ↑ Karlovarská losovačka: zakázka za miliardu, pokuta za půl milionu. Deník Referendum [online]. 2010-01-19 [cit. 2011-06-05]. Dostupné online. Dostupné také na: [3]. 
  53. ↑ KROUPA, Janek. Rozvleklá kauza Budišov, to byl i trénink na vraždu Kubiceho. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2009-07-17 [cit. 2017-07-21]. Dostupné online. 
  54. ↑ TŘEČEK, Čeněk. Soud přiznal Jourové za nezákonnou vazbu odškodné 2,7 milionu. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2014-04-10 [cit. 2018-10-28]. Dostupné online. 
  55. ↑ iDnes.cz; MF Dnes; BARTOŠ, Adam B.; KUČERA, Tomáš. Soud prvně trestal korupci v politice, pokus koupit Ploce. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2007-08-23 [cit. 2017-07-21]. Dostupné online. 
  56. ↑ Kauza Key Investments se vrací na začátek, soud zrušil tresty. Novinky.cz [online]. Borgis, 2018-11-09 [cit. 2019-09-11]. Dostupné online. 
  57. ↑ KROUPA, Janek; ŠŤASTNÝ, Ondřej; SYROVÁTKA, Tomáš. Kdo dá miliony za nemocnici aneb o co jde v kauze Dryml. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2008-12-31 [cit. 2017-07-18]. Dostupné online. 
  58. ↑ Očištění Zimoly v kauze Lipno? Jeho střet zájmů skončil promlčením [online]. Česká televize, 2018-06-25 [cit. 2018-10-28]. Dostupné online. 
  59. ↑ Kauza CzechTourism: ministryně Dostálová rozhodovala nestandardně, tvrdí ČT [online]. Deník.cz, 2018-12-05 [cit. 2019-01-11]. Dostupné online. 
  60. ↑ Ministr Blažek žádá změny u žalobců, kteří prověřují i jeho samého kvůli manipulacím. Aktuálně.cz [online]. 2022-08-02 [cit. 2024-08-07]. Dostupné online. 
  61. ↑ Za úplatky chtěli městské byty. Policie stíhá další lidi v brněnské kauze - Seznam Zprávy. www.seznamzpravy.cz [online]. 2023-11-15 [cit. 2024-08-07]. Dostupné online. 
  62. ↑ Senior Balda je terorista, potvrdil soud čtyřletý trest za kácení stromů na trať. Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2022-06-21]. Dostupné online. 
  63. ↑ Kauza nemocničních zakázek: Obhájci hlavního obviněného podle policie vynášeli informace. Česká televize [online]. 9. června 2019. Dostupné online. 
  64. ↑ V kauze nemocničních zakázek jsou dva další obvinění, je mezi nimi bývalý radní za ČSSD Hodek. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 7. června 2019. Dostupné online. 
  65. ↑ E-shop na dálniční známky byl zástěrkou pro tajný sledovací systém. Seznam Zprávy [online]. Seznam.cz, 3. únor 2020. Dostupné online. 
  66. ↑ Také chci znát viníka, řekl Brabec k otravě Bečvy. Lituje, že slíbil rychlé vyšetření. Aktuálně.cz [online]. 2020-11-04 [cit. 2021-01-26]. Dostupné online. 
  67. ↑ Kyanid mohl do Bečvy přitéct z bývalé Tesly, řekl Brabec. Kauzu podle něj zneužila opozice. ct24.ceskatelevize.cz [online]. Dostupné online. 
  68. ↑ Patočka, Vlasatá: Odhaleno: V den otravy Bečvy se v Deze stala havárie. Proč zůstala utajena?. Deník Referendum [online]. [cit. 2021-01-26]. Dostupné online. 
  69. ↑ Záhada vzorků z Bečvy II: Hranický úřad prozradil, komu předal vzorky od rybářů. ČIŽP to odmítá. Ekolist.cz [online]. [cit. 2021-01-26]. Dostupné online. 
  70. ↑ Šetření otrávené Bečvy řídila inspekce pod ministrem Brabcem, sdělila důležitá instituce. FORUM 24 [online]. Forum 24 [cit. 2021-01-26]. Dostupné online. 
  71. ↑ Seznam Zprávy [online]. Seznam.cz [cit. 2021-01-26]. Dostupné online. 
  72. ↑ Odborníci tvrdí, že inspekce odebrala vzorky z Bečvy příliš pozdě. Brabec její postup hájí. iROZHLAS [online]. Český rozhlas [cit. 2021-01-26]. Dostupné online. 
  73. ↑ ČT. www.ceskatelevize.cz [online]. Dostupné online. 
  74. ↑ KROUPA, Janek; CIROKOVÁ, Kristina. Svědectví: Hamáček chtěl v Moskvě vyměnit Vrbětice za milion Sputniků. Seznam Zprávy [online]. Seznam.cz, 2021-05-04 [cit. 2021-05-31]. Dostupné online. 
  75. ↑ Neviděl jsem, nepřipravoval, neschválil, tvrdí Hamáček o moskevském programu. Seznam Zprávy [online]. Seznam.cz [cit. 2022-03-14]. Dostupné online. 
  76. ↑ BLAŽEK, Vojtěch; KUBÍK, Jiří. Záhada: Kdo řekl Zemanovi, že Vrbětice mají dvě vyšetřovací verze?. Seznam Zprávy [online]. Seznam.cz, 2021-04-28 [cit. 2021-06-10]. Dostupné online. 
  77. ↑ ČTK. ‚Prezident nejedná v zájmu Česka.’ Senátoři prověří možnosti žaloby na Zemana kvůli kauze Vrbětice. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2021-04-27 [cit. 2021-06-10]. Dostupné online. 
  78. ↑ NOVOTNÁ, Karolína. Benešová překonala Zemana i Rusy. Ne dvě, ale ještě víc je verzí u Vrbětic. iDNES.cz [online]. MAFRA, a.s., 2021-04-29 [cit. 2021-06-10]. Dostupné online. 
  79. ↑ Babiš se omluvil za slova o ‚útoku na zboží‘. Hamáček si na středu předvolal ruského velvyslance. iROZHLAS [online]. Český rozhlas [cit. 2022-03-14]. Dostupné online. 
  80. ↑ Skartace na Hradě. Mělo by být jasné, kdo tajné dokumenty naposledy držel v ruce, říkají experti. HlídacíPes.org [online]. 2022-02-28 [cit. 2022-03-14]. Dostupné online. 
  81. ↑ Velký policejní zásah v Praze: obvinění čelí 11 lidí, mezi nimi náměstek Hlubuček i podnikatel Redl. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2022-06-15 [cit. 2022-06-15]. Dostupné online. 
  82. ↑ ŠKODA, Jan. Policie obvinila Hlubučka a dalších 10 lidí kvůli hospodaření pražského dopravního podniku. ČT24 [online]. Česká televize, 2022-06-15 [cit. 2022-06-15]. Dostupné online. 
  83. ↑ Rakušan: Dobíhá nás minulost. Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2022-06-19]. Dostupné online. 
  84. ↑ Říkali mu Česnek. Odposlechy odkryly „kulturu“ obviněných politiků ODS. www.seznamzpravy.cz [online]. 2023-11-30 [cit. 2024-03-22]. Dostupné online. 
  85. ↑ POKORNÁ, Zdislava. Šéf přerovské ODS si půjčil dva miliony od lobbisty z „olomouckého Dozimetru“. Bezúročně. Deník N [online]. 2023-11-21 [cit. 2024-03-22]. Dostupné online. 
  86. ↑ IDNES.CZ, ČTK. Pardubická kauza zmanipulovaných zakázek nekončí, počet stíhaných narostl. iDNES.cz [online]. 2024-07-15 [cit. 2024-08-21]. Dostupné online. 
  87. ↑ Kauza ovlivňování zakázek v Pardubicích bobtná. Kriminalisté obvinili dalších šest společností. iROZHLAS [online]. 2024-07-15 [cit. 2024-08-21]. Dostupné online. 
  88. ↑ Má děti? Babiš si objednal složku na Lipavského. Jenže mail poslal, kam neměl - Novinky. www.novinky.cz [online]. 2024-03-11 [cit. 2024-03-16]. Dostupné online. 
  89. ↑ Krkoška skončil i na krnovské radnici - Novinky. www.novinky.cz [online]. 2024-03-26 [cit. 2024-03-26]. Dostupné online. 
  90. ↑ Policejní zásah v Liberci: Jde o zakázky stavební firmy Syner. www.seznamzpravy.cz [online]. 2024-04-09 [cit. 2024-04-10]. Dostupné online. 
  91. ↑ Korupce v Liberci: Politik sloužil firmě Syner – za byt a peníze, píše policie. www.seznamzpravy.cz [online]. 2024-04-12 [cit. 2024-04-12]. Dostupné online. 
  92. ↑ Detaily z razie: Obvinili primátora Chomutova i ředitele městské policie - Seznam Zprávy. www.seznamzpravy.cz [online]. 2024-08-07 [cit. 2024-08-07]. Dostupné online. 
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Seznam_politických_afér_v_Česku&oldid=24384552“