Wikipedie

Kakaovník pravý

druh stálezeleného stromu původem z tropické Ameriky

Kakaovník pravý (Theobroma cacao) je stálezelený strom z čeledi slézovitých (Malvaceae), kde je zařazen v podčeledi Byttnerioideae. Původem pochází z tropické oblasti Jižní Ameriky, kde byl pěstován pravděpodobně již v 5. století. V dnešní době se pěstuje v tropech celého světa, ovšem největšími producenty kakaa jsou Pobřeží slonoviny, Ghana, Indonésie, Ekvádor, Kamerun a Nigérie.[1]

Jak číst taxoboxKakaovník pravý
alternativní popis obrázku chybí
Větev s plody a listy
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádslézotvaré (Malvales)
Čeleďslézovité (Malvaceae)
Rodkakaovník (Theobroma)
Binomické jméno
Theobroma cacao
L., 1753
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Popis

editovat

Kakaovník pravý je stálezelený strom, který měří 5–8 m, má tlustý kmen s plstnatými větvemi. Listy jsou tmavě zelené, až 30 cm dlouhé, celokrajné a lesklé. Při rašení listů je jejich barva červená. Oboupohlavné květy, kde kalich je růžový a koruna bělavá, vyrůstají přímo na kmeni nebo na silných větvích, tato vlastnost se odborně nazývá kauliflorie neboli kmenokvětost.[2] Květy mají deset tyčinek ve dvou kruzích. Kakaovník kvete ve dvou hlavních vlnách, ale květy se tvoří v menším množství po celý rok. Plod je až 30 cm dlouhá protáhlá bobule žluté, hnědavé až červené barvy. Povrch je jemně hrbolatý, rozdělený deseti podélnými brázdami.[3] V různě tlustém perikarpu je obvykle pět komor a v každé z nich je 4–14 kulovitých až zploštělých semen, která jsou většinou obklopena bělavým míškem nakyslé chuti. Semena, tzv. kakaové boby, jsou asi 2 cm dlouhá. Kmen má průměr až 30 cm. Staré stromy mají kmen bílo-šedý a mladé stromy mají hnědavý kmen. Dřevo kakaovníku je žluté až červené. Strom se rozmnožuje převážně semeny.

Rozdělení druhu

editovat

Tento druh se z pěstitelského a komerčního hlediska rozděluje do tří skupin.

Forastero

editovat

Skupina, která je nejrozšířenější, představuje přes 90% světové produkce. Plody jsou elipsoidní, žluté; perikarp tlustý, tvrdý; semena zploštělá, trpké chuti. Roste planě v celém povodí Amazonky.

Criollo

editovat

Tato skupina má plody pouze na kmenu, žluté nebo červené, povrch s výraznými brázdami a špičkou; perikarp tenký a měkký; semena kulovitá, výborné kvality, na trh se dostávají zřídka. Pěstuje se ve Střední Americe, na pobřeží Venezuely, na Madagaskaru a v Indonésii.

Trinitario

editovat

Skupina, která vznikla v oblasti dolního Orinoka, pravděpodobně křížením dvou předchozích skupin, odtud se rozšířila na další ostrovy Karibské oblasti. Plody mají velkou variabilitu tvarů a zbarvení i kvality semen.

V hlavních pěstitelských oblastech kakaovníku pravého se pěstují různí kříženci výše uvedených skupin.

Využití

editovat

Gastronomie

editovat

Semena se po uvolnění z bobulí fermentují, což trvá podle skupiny a podmínek 1–6 dní.[3] Fermentace probíhá působením vysoké teploty a kyseliny octové. Dále se za trvalého promíchávání suší při teplotách 80–130 °C. Následně se melou na kakaovou hmotu, která je výchozí surovinou pro výrobu čokolády a lisuje se z ní tuk (kakaové máslo). Zbylá hmota po vylisování kakaového másla poskytuje kakaový prášek. Kakao obsahuje alkaloid theobromin, je příbuzný s kofeinem, má podobně povzbuzující účinky. Vylisovaný tuk (kakaové máslo) je za běžné teploty tuhý, nažloutlý, se specifickou chutí a vůní. Používá se při výrobě čokolády a čokoládových cukrovinek. Semena jsou ceněna i jako koření, jimiž se ochucují některé masité a rybí pokrmy.[4]

Jiné využití

editovat

Plody kakaovníku se využívají ve farmacii při výrobě čípků a v kosmetice.

Zajímavosti

editovat

V Mexiku sloužily kakaové boby dříve jako platidlo a staly se základem mincovního systému.[5] Začátkem 17. století se kakao a čokoláda objevily v Evropě. Ludvík XIV. zavedl tyto pochutiny i do střední Evropy a v 18. století vznikly v Evropě první továrny na výrobu čokolády. Stromy kvetou bohatě, ale na jedné rostlině dozraje přibližně jen 5 % všech plodů. Čerstvě sklizené plody obsahují průměrně 8,5 % bílkovin, 53 % tuku, 10 % sacharidů, 1–2 % theobrominu a 0,8 % kofeinu.[3]

Pro původní indiánské obyvatelstvo kmene Bribri v Kostarice na jihozápadě země má kakaovník velice zvláštní význam. Podle legendy chtěl stvořitel země Sibu pomoci nešťastnému lidstvu a obětoval mu svou milovanou dceru Iririu, které dal podobu kakaovníku. Ten měl přinést lidem lásku, blaho, zdraví a jednotu. Bribriové od té doby nesmějí používat větve kakaovníku na zátop a nápoj z kakaových bobů mohou připravovat pouze ženy[6].

Galerie

editovat

Odkazy

editovat

Reference

editovat
  1. ↑ https://www.statista.com/statistics/263855/cocoa-bean-production-worldwide-by-region/
  2. ↑ MICHALEC, Zdeněk. Člověk a rostliny. 1. vyd. Praha: Edice Kotva-Práce, 1977. 269 s. 
  3. ↑ a b c VALÍČEK, Pavel. Užitkové rostliny tropů a subtropů. 1. vyd. Praha: Academia, 1989. 420 s. ISBN 80-200-0000-3. 
  4. ↑ KYBAL, Jan; KAPLICKÁ, Jiřina. Naše a cizí koření. Praha: Státní zemědělské nakladatelství, 1988. Kapitola Kakaovník pravý, s. 202. 
  5. ↑ LEHARI, Gabriele; COLDITZ, Peter. Exotické plody. 1. vyd. Praha: NS Svoboda, 2002. 95 s. ISBN 80-205-1032-X. 
  6. ↑ BERNÁTHOVÁ, Dominika. Božský nápoj. Země světa. 7.7.2022, roč. 21, čís. 7, s. 62–63. Dostupné online. 

Literatura

editovat
  • VALÍČEK, Pavel. Užitkové rostliny tropů a subtropů. 1. vyd. Praha: Academia, 1989. 420 s. ISBN 80-200-0000-3. 
  • NOVÁK, Jan. Plody našich i cizokrajných rostlin. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, a.s., 2005. 96 s. ISBN 80-247-1251-2. 
  • LEHARI, Gabriele; COLDITZ, Peter. Exotické plody. 1. vyd. Praha: NS Svoboda, 2002. 95 s. ISBN 80-205-1032-X. 
  • MICHALEC, Zdeněk. Člověk a rostliny. 1. vyd. Praha: Edice Kotva-Práce, 1977. 269 s. 

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Kakaovník_pravý&oldid=23846769“