Severní Doněc
Severní Doněc,[1] nebo řidčeji Severský Doněc, též zkráceně Doněc, Donec (rusky Северский Донец – Severskij Doněc; ukrajinsky Сіверський Донець – Siverskyj Donec), je řeka, jejíž pramen (Bělgorodská oblast) i ústí (Rostovská oblast) leží v jihozápadním Rusku, nejdelší část toku však leží na Ukrajině (Charkovská, Doněcká, Luhanská oblast). Je 1053 km dlouhá. Povodí má rozlohu 98 900 km².
Severní Doněc Се́верский Доне́ц Сі́верський Доне́ць | |
---|---|
Severní Doněc u Šypylivky, Luhanská oblast | |
Základní informace | |
Délka toku | 1053 km |
Plocha povodí | 98 900 km² |
Průměrný průtok | 200 m³/s |
Světadíl | Evropa |
Pramen | |
Středoruská vysočina (Rusko) 51°0′26″ s. š., 37°3′34,2″ v. d. 200 m n. m. | |
Ústí | |
řeka Don, zhruba 150 km od Rostova na Donu (Rusko) 47°36′2,16″ s. š., 40°53′49,92″ v. d. 5,5 m n. m. | |
Protéká | |
Rusko (Bělgorodská oblast), Ukrajina (Charkovská, Doněcká, Luhanská oblast), Rusko (Rostovská oblast) | |
Úmoří, povodí | |
Atlantský oceán, Černé moře, Azovské moře, Don | |
Povodí řek Don a Severní Doněc | |
Geodata | |
OpenStreetMap | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Průběh toku
editovatNa horním toku nad městem Bělgorodem je řeka přehrazena hrázemi a je v podstatě tvořena kaskádou přehrad. Níže byla postavena Pečeněžská přehrada, jež má rozlohu 86 km² a zásobuje vodou město Charkov. Pod ní se říční údolí rozšiřuje a v říční nivě se nachází řada starých ramen. U Doněcku teče řeka v úzké dolině a nedaleko ústí se rozděluje na tři ramena. Ústí jako největší přítok zprava do Donu, jenž patří do úmoří Azovského moře.
Přítoky
editovatVodní režim
editovatZdrojem vody jsou převážně sněhové srážky. Průměrný průtok vody ve vzdálenosti 119 km od ústí činí 159 m³/s. Zamrzá v prosinci až v lednu, někdy až na začátku února a rozmrzá na konci až na začátku dubna. Od února do dubna dosahuje nejvyšších vodních stavů.
Využití
editovatVodní doprava je možná v délce 222 km do města Doněck. Řeka dala název Donbasu, těžební a průmyslové oblasti na východní Ukrajině. Větší města na řece jsou Bělgorod (Rusko), na Ukrajině pak Čuhujiv, Izjum, Svjatohirsk, Rubižne, Lysyčansk, Severodoněck, Sčasťje, opět v Rusku Doněck, Kamensk-Šachtinskij, Bělaja Kalitva. V ústí leží přístav Usť-Doněck. U obce Rajhorodok se od řeky odpojuje přivaděč Severní Doněc – Donbas o délce 130 km.
Ruská invaze na Ukrajinu
editovatV roce 2022 během ruské invaze na Ukrajinu probíhají na obou březích řeky intenzivní boje, protože meandrující řeka představuje přírodní překážku pro postup vojenských jednotek. Ruská armáda utrpěla značné ztráty při pokusech o překročení řeky. Podle rozvědky Spojeného království vrhlo Rusko značné síly do okolí měst Izjumu a Severodoněck s cílem prolomit ukrajinskou obranu směrem ke Slovjansku a Kramatorsku, aby dosáhlo obklíčení ukrajinských vojsk a jejich izolování od logistiky a posil ze západu Ukrajiny.[2]
Galerie
editovat-
Jarní povodeň na Donci
-
Izjumská louka
-
Poblíž Šypylivky
Reference
editovat- ↑ BOHÁČ, Pavel, a kolektiv. Index českých exonym: standardizované podoby, varianty. 3., rozš. a aktualiz. vyd. Praha: Český úřad zeměměřický a katastrální, 2019. 212 s. (Geografické názvoslovné seznamy OSN - ČR). ISBN 978-80-88197-16-4. S. 128. České standardizované exonymum: Severní Doněc; variantní jméno: Doněc, Severský Doněc; oficiální jméno: Severskij Doněc, Siverskyj Donec.
- ↑ ONDRÁČKOVÁ, Tereza. Obránci na východě Ukrajiny bojují o řeku Severní Doněc. Okupantům ničí pontonové mosty. ČT24 [online]. Česká televize, 2022-05-13 [cit. 2022-05-13]. Dostupné online.
Literatura
editovat- V tomto článku byly použity informace z Velké sovětské encyklopedie, heslo „Северский Донец“.
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Severní Doněc na Wikimedia Commons
- (ukrajinsky)(rusky) Správa povodí Severního Doňce