Doněcká oblast
Doněcká oblast (ukrajinsky Донецька область / Donecka oblasť, též Донеччина / Doneččyna; rusky Донецкая область / Doněckaja oblasť) je samosprávnou jednotkou Ukrajiny. Rozkládá se na jihovýchodě země a zaujímá podstatnou část území Donbasu, na jihu má přístup k Azovskému moři. Se svými 4 059 000 obyvatel (2022) byla nejlidnatější oblastí Ukrajiny. Těží se zde uhlí a rudy kovů, je zde soustředěna metalurgie a těžký průmysl. Ze všech ukrajinských oblastí je Doněcká oblast nejvíce prorusky orientována; většina obyvatel včetně etnických Ukrajinců hovoří rusky.
| Doněcká oblast Донецька область Donecka oblasť | |
|---|---|
 znak | |
| Geografie | |
.svg) | |
| Hlavní město | Doněck (de iure) Kramatorsk (de facto) |
| Souřadnice | 48°8′24″ s. š., 37°44′24″ v. d. |
| Rozloha | 26 517 km² |
| Časové pásmo | +3 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
| Obyvatelstvo | |
| Počet obyvatel | 4 059 400 (1. 1. 2022) |
| Hustota zalidnění | 153,1 obyv./km² |
| Jazyk | ruština (75 %), ukrajinština (24 %) |
| Národnostní složení | Ukrajinci (57 %), Rusové (38 %), Řekové (1,6 %) |
| Náboženství | pravoslavné křesťanství |
| Správa regionu | |
| Stát |  Ukrajina |
| Druh celku | oblast |
| Podřízené celky | 8 rajónů |
| Vznik | 2. července 1932 |
| Gubernátor | Pavlo Kyrylenko |
| Mezinárodní identifikace | |
| ISO 3166-2 | UA-14 |
| Telefonní předvolba | +380-62 |
| Označení vozidel | AH a KH |
| Oficiální web | www |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Poté, co proruští separatisté obsadili zdejší správní orgány, vyhlásili dne 7. dubna 2014 nezávislost Doněcké oblasti na Ukrajině.[1][2] Do čela nově vyhlášené Doněcké lidové republiky postavili Doněckou lidovou radu a 11. května uspořádali referendum o vyhlášení samostatnosti, pro niž se vyslovilo 89 % voličů. Republika nebyla mezinárodně uznána a od jejího vyhlášení zde probíhají boje s ukrajinskou armádou. Separatisté kontrolovali pouze jihovýchodní část oblasti, která tvoří zhruba třetinu její rozlohy, ale zahrnuje velká města a žije zde více než polovina celkového obyvatelstva. Ukrajinské orgány v červnu 2014 dočasně přenesly sídlo oblasti z Doněcku do Mariupolu,[3] v říjnu 2014 pak do Kramatorsku.[4] Po ruské invazi na Ukrajinu z února 2022 kontrolují separatisté s ruskou armádou asi 60% území DLR, přičemž v dubnu 2022 dobyla ruská vojska přístavní město Mariupol. Dne 30. září 2022 se stala Doněcká oblast spolu s dalšími čtyřmi oblastmi Ukrajiny součástí Ruské federace na základě referenda o připojení k Rusku. Výsledky referend a jejich průběh byly mezinárodně zpochybněny a většinou států OSN neuznány.[5]
Historie
editovatV době Ruského impéria, jež tato území získalo v 18. století ve válkách s Tureckem, spadala většina území oblasti pod Novoruskou a později Jekatěrinoslavskou gubernii, jihovýchodní část pak pod Oblast Donského vojska. Po vzniku Ukrajinské SSR zde vznikla Doněcká gubernie (1920–1925), v dalších několika letech se správní uspořádání překotně měnilo. 2. července 1932 byla založena Doněcká oblast se sídlem v Bachmutu (název oblasti byl původně utvořen od řeky Severní Doněc), už 17. července bylo však sídlo přemístěno do města Stalino, jak zněl tehdejší název Doněcku, a oblast tedy až do roku 1961 nesla název Stalinská oblast. V červnu 1938 z ní byla vyčleněna nově ustavená Vorošilovgradská oblast, což je název dnešní Luhanské oblasti. V letech 1941–1943 bylo území okupováno německou armádou.
Oblastní symboly
editovatVlajka
editovatVlajka Doněcké oblasti je tvořena listem o poměru stran 2:3 rozděleným na dvě pole. V horním modrém poli se nachází žluté, vycházející slunce s 12 paprsky, v dolním, černém pět seshora postupně se zmenšujících žlutých oválů, představující odlesk slunce.
Obyvatelstvo
editovatNejvyšší počet obyvatel měla oblast v době zániku Sovětského svazu – 5 356 800 v roce 1993. Od té doby počet obyvatel poklesl na 4 841 000 při sčítání 2001 a na 4 059 400 (odhad 2022).
K 1. lednu 2022 žilo v oblasti cca 4 059 400 obyvatel. Toto číslo je však zapotřebí brát s rezervou, neboť zahrnuje i dočasně okupované území, kde získání statistických údajů je pochopitelně obtížné. Oblast se vyznačuje vysokou mírou urbanizace, jelikož žilo 3 693 500 lidí ve městech (takřka 90 %), zatímco 365,9 tisíc osob žilo na venkově.
V roce 2021 se na území kontrolované Ukrajinou narodilo 10 134 dětí, zemřelo však 45 574 lidí, což znamená pokles počtu obyvatel (počítáme-li jen přirozený pohyb) o 35 620 osob. Při přičtení migračního pohybu byl celkový úbytek obyvatel 40 908 obyvatel. Kojenecká úmrtnost činila v roce 2021 11,3 ‰.[6]
Při posledním sčítání lidu v roce 2001 uvedlo 57% obyvatel Ukrajinskou národnost a 38% Ruskou. Jako rodný jazyk uvedlo 74,9 % obyvatel oblasti ruštinu, 24,1 % ukrajinštinu. Došlo tak k nárůstu podílu ruštiny oproti roku 1989 (67,7 % obyvatel).
| Rok | 1897 | 1939 | 1959 | 1979 | 1989 | 1993 | 2001 | 2010 | 2015 | 2018 | 2022 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel (tis.) | 586,5 | 3 103,2 | 4 262 | 5 170 | 5 332,4 | 5 365,8 | 4 841,1 | 4 466,7 | 4 297,2 | 4 200 | 4 059,4 |
Administrativní členění
editovatPřed rokem 2020 se oblast dělila na 18 rajónů a 28 měst oblastního významu s vlastními správními orgány. Po administrativní reformě z roku 2020 bylo ustaveno 8 velkých rajónů,[7] z nichž 3 (Doněcký, Horlivský a Kalmiuský) se nacházejí na území kontrolovaném DLR a existují tak jen de iure.
Města a obce
editovatTrvalým hlavním městem oblasti je Doněck se skoro 1 milionem obyvatel. Další významné město je azovský přístav a ocelárenské centrum Mariupol, od června 2014 do října 2014 hlavní město oblasti. Od října 2014 je dočasným hlavním městem Kramatorsk. Celkem je v oblasti 52 měst, z nichž 28 mělo před rokem 2020 status města oblastního významu. Dále je zde 131 sídel městského typu a 875 obcí.
Následující tabulka podává přehled měst s více než 20 000 obyvateli a všech bývalých měst oblastního významu (tučně).[8] Kurzívou jsou vyznačena města pod kontrolou tzv. Doněcké lidové republiky (stav k září 2022, tedy po ruské invazi na Ukrajinu). V závorce jsou uvedeny původní názvy měst pod kontrolou DLR přejmenovaných ukrajinskými úřady.
| Město | Ukrajinský název | Ruský název | Počet obyvatel k 1. 1. 2022 |
|---|---|---|---|
| Doněck | Донецьк | Донецк | 901 645 |
| Mariupol | Маріуполь | Мариуполь | 425 681 |
| Makijivka | Макіївка | Макеевка | 338 968 |
| Horlivka | Горлівка | Горловка | 239 828 |
| Kramatorsk | Краматорськ | Краматорск | 147 145 |
| Slovjansk | Слов'янськ | Славянск | 105 141 |
| Jenakijeve | Єнакієве | Енакиево | 76 673 |
| Kosťantynivka | Костянтинівка | Константиновка | 67 350 |
| Bachmut | Бахмут | Бахмут | 71 094 |
| Pokrovsk | Покровськ | Покровск | 60 127 |
| Čysťakove (Torez) | Чистякове | Чистяково | 53 462 |
| Družkivka | Дружківка | Дружковка | 53 977 |
| Charcyzk | Харцизьк | Харцызск | 56 182 |
| Šachtarsk | Шахтарськ | Шахтёрск | 48 208 |
| Snižne | Сніжне | Снежное | 45 767 |
| Myrnohrad | Мирноград | Мирноград | 46 098 |
| Toreck | Торецьк | Торецк | 30 914 |
| Jasynuvata | Ясинувата | Ясиноватая | 34 144 |
| Avdijivka | Авдіївка | Авдеевка | 31 392 |
| Dobropillja | Добропілля | Доброполье | 28 170 |
| Chrestivka (Kirovske) | Хрестівка | Крестовка | 27 370 |
| Debalceve | Дебальцеве | Дебальцево | 24 209 |
| Lyman | Лиман | Лиман | 20 066 |
| Selydove | Селидове | Селидово | 21 521 |
| Volnovacha | Волноваха | Волноваха | 21 166 |
| Dokučajivsk | Докучаївськ | Докучаевск | 22 835 |
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ AMUR.INFO. Донецкая область объявила о своей независимости от Украины [online]. Амур.инфо, 2014 [cit. 2014-04-07]. Dostupné online. (rusky)
- ↑ PRAVDA.RU. Донецкая область объявила себя республикой и попросила Путина ввести миротворческий контингент [online]. Правда.Ру, 2014 [cit. 2014-04-07]. Dostupné online. (rusky)
- ↑ DW.DE. Тарута переїхав до Маріуполя [online]. Deutsche Welle, 2014 [cit. 2014-09-12]. Dostupné online. (ukrajinsky)
- ↑ Archivovaná kopie. mw.ua [online]. [cit. 2014-11-21]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu.
- ↑ Putin sebral Ukrajincům území a teď by chtěl vyjednávat. Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2022-09-30]. Dostupné online.
- ↑ Населення [online]. Головне управління статистики у Донецькій області. Dostupné online.
- ↑ Постанова Верховної Ради України «Про утворення та ліквідацію районів» 17. 7. 2020.
- ↑ Ukrajinský statistický úřad. Статистичний збірник/Statistical Publication "Чисельність наявного населення України"/"Number of Present Population of Ukraine" [online]. [cit. 2022-08-25]. Dostupné online.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Doněcká oblast na Wikimedia Commons - Oficiální stránky oblastní administrativy (ukrajinsky) (anglicky)
