Říční údolí
Říční údolí je druhem údolí, které vzniká erozivním působením tekoucí vody vedoucí k zahlubování koryta do podloží. Vodní tok vzniká na místě přirozené deprese a sklonu, kde se voda akumuluje a vlivem gravitačního působení se pohybuje z vyšší oblasti do nižší. Během tečení voda působí na své podloží erozivní silou, čímž začíná rozrušovat podloží, uvolněný materiál transportovat a vytvářet si tak říční koryto, které při dlouhodobé aktivitě vede až ke vzniku říčního údolí.
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/e/e7/ColumbiarivergorgeJRH.jpg/220px-ColumbiarivergorgeJRH.jpg)
Říční údolí se oproti jiným typům údolí vyznačuje ostrými svahy ve tvaru písmena V, které se sbíhají k vodní hladině. Říční údolí jsou známá z oblastí vysokých hor, kde má voda silnou erozivní schopnost, ale objevují se i na středním toku, či na místech, kde tok musí překonávat překážku (např. vyzvednutí kůry tektonickými pochody).
Soustava říčních údolí vytváří údolní síť.[1]
Typologie
editovatV současnosti ve světě neexistuje všeobecně uznávaná typologie říčních údolí.[2] Existuje tak několik klasifikačních systémů říčního údolí.
Klasifikační systémy říčního údolí podle jednotlivých autorů
editovat- český geograf Vitásek (1958) rozčlenil říční údolí podle tvaru příčného profilu na
- Polský geolog Klimaszewski (1978) člení říční údolí podle monografických charakteristik příčného profilu na
- Jedno z nejznámějších členění přinesl Jaromír Demek (1983), když vymezil na základě vztahu mezi lineární erozí vodního toku (hloubkové erozi) a vývojem svahů (boční erozi) tyto typy údolí
- soutěska – výrazně převažuje hloubková eroze nad boční. Svahy soutěsky jsou rovnoběžné a šířka soutěsky v horních partiích je přibližně stejná jako v dolních partiích. Na dně soutěsky často bývají obří hrnce, vodopády atd. Velmi hluboké soutěsky bývají nazývány kaňony.
- údolí ve tvaru písmene V – vzniká při rovnovážném vývoji hloubkové a boční eroze. Dno tvoří koryto vodního toku a směrem ode dna se údolí rozšiřuje. Podélný profil vodních toků v těchto údolích bývá nevyrovnaný. Údolí přítoků se nestačí zahlubovat stejně rychle jako údolí hlavního toku a mohou tak vzniknout visutá údolí, z nichž voda přepadá do hlavního toku.
- neckovité údolí – vzniká při převaze boční eroze nad hloubkovou. Vodní tok meandruje při širokém údolním dně a střídavě podkopává údolní svahy, ty jsou většinou skalnaté. Mezi údolními svahy a dnem je zřetelný lom spádu. V prostoru údolního dna je nezřídka vyvinuta údolní niva.
- úvalovité údolí – též úval, je údolí se širokým dnem, kde výrazně převládá boční eroze. Údolí pozvolna přechází do mírných svahů pokrytých sedimenty, bez výraznější paty svahu.[4]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ HRUBAN, Robert. Geomorfologické tvary. [online]. 2007 [cit. 2015-02-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-02-11.
- ↑ SMETANA, Mirek. Mapování korytovo-nivních jednotek řeky Svratky. Diplomová práce. [online]. Brno: Masarykova univerzita, geografický ústav., 2008 [cit. 2015-02-10]. Dostupné online.
- ↑ a b MATOUŠKOVÁ, Milada. Hydromorfologie. [online]. UK v Praze, katedra fyzické geografie a geoekologie. [cit. 2015-02-10]. Dostupné online.
- ↑ a b PAVELKOVÁ CHMELOVÁ, Renata; FRAJER, Jindřich. Základy hydrologie. [online]. Univerzita Palackého v Olomouci, katedra geografie. [cit. 2015-02-10]. Dostupné online.
Související články
editovatExterní odkazy
editovat- Hydrografie vodních toků (Pedagogická fakulta MU)
- Geomorfologické tvary.
- Blažková, M: Environmentální geologie. Ústí nad Labem 2014. (Soubor pdf)