Rostovská oblast
Rostovská oblast (rusky Ростовская о́бласть) je jednou z oblastí Ruské federace. Rozprostírá se na jihu evropské části země (v Jižním federálním okruhu) na dolním toku řeky Don a jeho ústí do Azovského moře.
Rostovská oblast Ростовская область Rostovskaja oblasť | |
---|---|
![]() | |
Geografie | |
Hlavní město | Rostov na Donu |
Souřadnice | 47°52′ s. š., 41°11′ v. d. |
Rozloha | 101 800 km² |
Časové pásmo | UTC+3[1] |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
Obyvatelstvo | |
Počet obyvatel | 4 137 335 (2025) |
Hustota zalidnění | 40,6 obyv./km² |
Jazyk | ruština |
Národnostní složení | Rusové |
Náboženství | pravoslavné křesťanství |
Správa regionu | |
Stát | ![]() |
Druh celku | oblast |
Podřízené celky | 43 rajónů, 23 měst |
Vznik | 13. září 1937 |
Gubernátor | Jurij Sljusar |
Mezinárodní identifikace | |
ISO 3166-2 | RU-ROS |
Telefonní předvolba | 863 |
Označení vozidel | 61 a 161 |
Oficiální web | www |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Historie
editovatRostovská oblast vznikla 13. září 1937.
Oblastní symboly
editovatVlajka
editovatVlajka Rostovské oblasti je tvořena listem, o poměru stran 2:3, se třemi vodorovnými pruhy – modrým, žlutým a červeným. Tradiční donská trikolora je doplněna při žerdi svislým, bílým pruhem, jehož šířka je rovna 1/5 délky vlajky.[2]
Geografie
editovatRostovská oblast sousedí s Voroněžskou oblastí na severu, s Volgogradskou oblastí na východě a s Krasnodarským a Stavropolským krajem na jihu. Na západě hraničí s Ukrajinou; západní část Rostovské oblasti společně s východními oblastmi Ukrajiny tvoří průmyslový region zvaný Donbas. Do oblasti zasahuje Taganrožský záliv Azovského moře.
Největší řekou je Don, na němž byla zbudována Cimljanská přehradní nádrž. Pravým přítokem Donu je Severní Doněc, levým Západní Manyč, který vytéká ze slaného a bažinatého jezera Manyč-Gudilo. Rostovská oblast je převážně rovinatá.
Obyvatelstvo
editovatPočtem obyvatel (4 303 500) se Rostovská oblast řadí na 6. místo v Rusku. Výsledky sčítání v roce 2002 uvádí 89 % Rusů, 2,7 % Ukrajinců, 2,5 % Arménů, 0,6 % Bělorusů, 0,6 % Turků; celkem 157 etnických skupin.
Město | Ruský název | Obyvatelstvo (k 1. 1. 2005) |
---|---|---|
Rostov na Donu | Ростов-на-Дону | 1.057.958 |
Taganrog | Таганрог | 272.953 |
Šachty | Шахты | 249.110 |
Novočerkassk | Новочеркасск | 180.808 |
Volgodonsk | Волгодонск | 171.370 |
Novošachtinsk | Новошахтинск | 116.191 |
Batajsk | Батайск | 104.832 |
Kamensk-Šachtinskij | Каменск-Шахтинский | 96.625 |
Azov | Азов | 82.573 |
Gukovo | Гуково | 69.161 |
Salsk | Сальск | 61.268 |
Doněck | Донецк | 52.075 |
Bělaja Kalitva | Белая Калитва | 46.172 |
Krasnyj Sulin | Красный Сулин | 43.380 |
Millerovo | Миллерово | 37.973 |
Aksaj | Аксай | 37.249 |
Morozovsk | Морозовск | 28.817 |
Zernograd | Зерноград | 28.218 |
Zverevo | Зверево | 24.569 |
Semikarakorsk | Семикаракорск | 23.278 |
Proletarsk | Пролетарск | 19.436 |
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Ruský federální zákon 248-ФЗ Moskva: Правительство Российской Федерации, 2014-07-21 [cit. 2014-11-05]. (rusky)
- ↑ Vlajka Rostovské oblasti na Flags of the World
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Rostovská oblast na Wikimedia Commons
- Oficiální stránky
- Stránky o oblasti na spektr.info
- Turistická mapka oblasti