Sčítání lidu na Ukrajině (2001)
Sčítání lidu na Ukrajině v roce 2001 bylo první a zatím poslední sčítání lidu, jež se uskutečnilo na nezávislé Ukrajině. Samotné sčítání probíhalo od 5. do 12. prosince 2001. Ukrajina spolu s Irákem, Uzbekistánem a Sýrií patří mezi státy, kde se sčítání lidu provádí nejméně častěji na světě.
Historie
editovatPředehra
editovatPodle zprávy Ekonomické komise OSN pro Evropu z roku 2020 by měl každý stát provádět sčítání lidu alespoň jednou za 10 let.[1] První a poslední sčítání lidu na Ukrajině se však uskutečnilo v roce 2001, hlavními důvody jsou opakující se ekonomické a politické krize, nedostatek financí a ozbrojený konflikt.
Předchozí sčítání lidu se provádělo v roce 1989, kdy žilo na území Ukrajinské SSR cca 51,4 miliony lidí. [2] I když je normou provedení sčítání lidu alespoň jednou za deset let, což by v případě Ukrajiny znamenalo nutnost provést sčítání v roce 1999, došlo k tomu až o dva roky později. Nicméně již v roce 1995 vydala vláda Ukrajiny nařízení №1536, které stanovuje podmínky provedení sčítání lidu v roce 1999.[3] Toto nařízení však pozbylo platnosti v roce 1998, kdy bylo vydáno jiné nařízení o provedení sčítání lidu v roce 2001.[4] V roce 2000 byl schválen zákon № 2058-III „O všeukrajinském sčítání lidu“, který upravoval průběh sčítání. [5] Rozhodným okamžikem se stalo 5. prosince 2001.[6]
Základní informace
editovatKe dni 5. prosince 2001 žilo podle výsledků sčítání lidu na Ukrajině celkem 48 milionů 457 tisíc osob.[2] Nejlidnatější administrativní jednotky byly Doněcká, Dněpropetrovská a Charkovská oblast, kde žilo 11,3 milionů lidí, což tvořilo takřka čtvrtinu celkové populaceю
32 milionů 574 tisíc lidí (67,2 % všeho obyvatelstva) žilo ve městech, zatímco 15 milionů 883 tisíc osob žilo na venkově.[2] Největší míru urbanizace měly Doněcká, Luhanská a Dněpropetrovská oblasti, kde žilo 29 % všeho městského obyvatelstva země.
Pro Ukrajinu je příznačná střední hustota zalidnění. Hustota zalidnění pro celou zemi byla 80 obyv./km² (Česko tentýž rok mělo hustotu zalidnění 130 obyv./km² [7]). Nejvyšší hodnoty byly na východě země, kde v industriálních oblastech Donbasu dosahovala lidnatost až 183 obyv./km², kdežto nejnižší hodnoty se vyskytovaly na jihu a severu země. Nejnižší lidnatost měla Černihivská oblast, jež měla pouhých 39 obyv./km².[2]
| Administrativní jednotka | Celková populace (tis. osob) |
Městské obyvatelstvo (tis. osob) |
Venkovské obyvatelstvo (tis. osob) |
Rozloha (km²) |
Hustota zalidnění (obyv./km²) |
Míra urbanizace |
|---|---|---|---|---|---|---|
| Autonomní republika Krym | 2033,7 | 1274,3 | 759,4 | 26 081 | 78,0 | 63 % |
| Vinnycká oblast | 1772,4 | 818,9 | 953,5 | 26 513 | 66,9 | 46 % |
| Volyňská oblast | 1060,7 | 533,2 | 527,5 | 20 143 | 52,7 | 50 % |
| Dněpropetrovská oblast | 3567,6 | 2960,3 | 607,3 | 31 914 | 111,8 | 83 % |
| Doněcká oblast | 4841,1 | 4363,6 | 477,5 | 26 517 | 182,6 | 90 % |
| Žytomyrská oblast | 1389,5 | 775,4 | 614,1 | 29 832 | 46,6 | 56 % |
| Zakarpatská oblast | 1258,3 | 466,0 | 792,3 | 12 777 | 98,5 | 37 % |
| Záporožská oblast | 1929,2 | 1458,2 | 471,0 | 27 180 | 71,0 | 76 % |
| Ivanofrankivská oblast | 1409,8 | 593,0 | 816,8 | 13 928 | 101,2 | 42 % |
| Kyjevská oblast | 1827,9 | 1053,5 | 774,4 | 28 131 | 65,0 | 58 % |
| Kirovohradská oblast | 1133,1 | 682,0 | 451,1 | 24 588 | 46,1 | 60 % |
| Luhanská oblast | 2546,2 | 2190,8 | 355,4 | 26 684 | 95,4 | 86 % |
| Lvovská oblast | 2626,5 | 1558,7 | 1067,8 | 21 833 | 120,3 | 59 % |
| Mykolajivská oblast | 1264,7 | 838,8 | 425,9 | 24 598 | 51,4 | 66 % |
| Oděská oblast | 2469,0 | 1624,6 | 844,4 | 33 310 | 74,1 | 66 % |
| Poltavská oblast | 1630,1 | 956,8 | 673,3 | 28 748 | 56,7 | 59 % |
| Rovenská oblast | 1173,3 | 549,7 | 623,6 | 20 047 | 58,5 | 47 % |
| Sumská oblast | 1299,7 | 842,9 | 456,8 | 23 834 | 54,5 | 65 % |
| Ternopilská oblast | 1142,4 | 485,6 | 656,8 | 13 823 | 82,6 | 43 % |
| Charkovská oblast | 2914,2 | 2288,7 | 625,5 | 31 415 | 92,8 | 79 % |
| Chersonská oblast | 1175,1 | 706,2 | 468,9 | 28 461 | 41,3 | 60 % |
| Chmelnycká oblast | 1430,8 | 729,6 | 701,2 | 20 629 | 69,4 | 51 % |
| Čerkaská oblast | 1402,9 | 753,6 | 649,3 | 20 900 | 67,1 | 54 % |
| Černovická oblast | 922,8 | 373,5 | 549,3 | 8 097 | 114,0 | 40 % |
| Černihivská oblast | 1245,3 | 727,2 | 518,1 | 31 865 | 39,1 | 58 % |
| Kyjev | 2611,3 | 2611,3 | - | 839 | 3112,4 | 100 % |
| Sevastopol | 379,5 | 358,1 | 21,4 | 1 079 | 351,7 | 94 % |
| Ukrajina | 48457,1 | 32574,5 | 15882,6 | 603 628 | 80,3 | 67,2 % |
Pohlavní a věková struktura obyvatelstva
editovatPodle výsledků sčítání lidu žilo v roce 2001 v roce 2001 22,441 milionů mužů (46,3 %) a 26 milionů 16 tisíc žen (53,7 %). Taková asymetrie se vysvětluje jednak vyšší mužskou nadúmrtností: ta byla vyšší než celoevropský průměr. Pro kohortu mužů ve věku 30 – 34 let dokonce platilo, že měli až pětkrát větší úmrtnost než jejich vrstevníci ve vyspělých státech Evropy, [8] jednak nižší střední délkou života, jejíž hodnota byla pro muže rovna 63,3 let, kdežto měly ženy naděj dožití až 73,63 let. [9]
Deformace věkové pyramidy byly způsobeny několika důvody. První příčinou byl Hladomor, jenž si vyžádal kolem pěti milionů životů a měl vliv na prudké snížení porodnosti v období let 1930 – 1936. Druhou příčinou byla Druhá světová válka, během které přišla Ukrajina o více než deset milionů životů Ukrajinců (především mužů), ale také dočasně snížila porodnost v zemi a fakticky donutila miliony žen odložit početí dítěte na lepší časy. Nicméně ani po válce nedošlo k baby boomu: v letech 1946 – 1947 přišel další hladomor, který si vyžádal dalších 1,5 milionů lidí. [10]
V osmdesátých letech 20. století a po rozpadu SSSR došlo ke strmému poklesu celkové plodnosti, což se odrazilo na ustavičném poklesu počtu narozených dětí v období let 1986 – 1999, i když je vidět určitá stabilizace počtu narozených kolem roku 1999.
Národnostní složení
editovatVětšinu obyvatelstva země tvoří Ukrajinci, již tvoří více než 3/4 celkového obyvatelstva. Největší národnostní menšinou jsou Rusové, již tvoří skoro čtvrtinu všeho obyvatelstva. Distribuce národností není však nerovnoměrná: zatímco na západě žije přes 90 % Ukrajinců, hlásí se k ukrajinské národnosti na východě pouze přes 50 %, na Krymu dokonce jsou menšinou.
| Národnost | Celková populace
(tis. osob) |
Podíl na celkové populaci | Městské obyvatelstvo | Městské obyvatelstvo
(podíl na celkové populaci) |
Venkovské
obyvatelstvo |
Venkovské obyvatelstvo
(podíl na celkové populaci) |
|---|---|---|---|---|---|---|
| Ukrajinci | 37 541 693 | 77,82 % | 23 658 227 | 73,27 % | 13 883 466 | 87,04 % |
| Rusové | 8 334 141 | 17,28 % | 7 236 704 | 22,41 % | 1 097 437 | 6,88 % |
| Bělorusové | 275 763 | 0,57 % | 214635 | 0,66 % | 61 128 | 0,38 % |
| Moldavané | 258 619 | 0,54 % | 73 593 | 0,23 % | 185 026 | 1,16 % |
| Krymští Tataři | 248 193 | 0,51 % | 84 116 | 0,26 % | 164 077 | 1,03 % |
| Bulhaři | 204 193 | 0,42 % | 84 483 | 0,26 % | 120 091 | 0,75 % |
| Maďaři | 156 566 | 0,32 % | 56 611 | 0,18 % | 99 955 | 0,63 % |
| Rumuni | 150 989 | 0,31 % | 32 401 | 0,10 % | 118 588 | 0,74 % |
| Poláci | 144 130 | 0,30 % | 99 646 | 0,31 % | 44 484 | 0,28 % |
| Židé | 103 591 | 0,21 % | 102 085 | 0,32 % | 1 506 | 0,01 % |
| Arméni | 99 894 | 0,21 % | 79 145 | 0,25 % | 20 749 | 0,13 % |
| Řekové | 91 548 | 0,19 % | 61 873 | 0,19 % | 29 675 | 0,19 % |
| Tataři | 73 304 | 0,15 % | 58 954 | 0,18 % | 14 350 | 0,09 % |
| Romové | 47 587 | 0,10 % | 33 432 | 0,10 % | 14 155 | 0,09 % |
| Ázerbájdžánci | 45 176 | 0,09 % | 36 849 | 0,11 % | 8 327 | 0,05 % |
| Gruzíni | 34 199 | 0,07 % | 29 836 | 0,09 % | 4 363 | 0,03 % |
| Němci | 33 302 | 0,07 % | 24 605 | 0,08 % | 8 697 | 0,05 % |
| Gagauzové | 31 923 | 0,07 % | 8 554 | 0,03 % | 23 369 | 0,15 % |
| jiné | 366 091 | 0,76 % | 314 980 | 0,98 % | 50 730 | 0,32 % |
| Ukrajina | 48 240 902 | 100 % | 32 290 729 | 100 % | 15 950 173 | 100 % |
Jazyk
editovatNa Ukrajině jediným úředním jazykem je ukrajinština, i když rusky umí dvě třetiny obyvatelstva. Nicméně pro Ukrajinu je charakteristický jazykový pluralismus.
| Rodný jazyk | Počet obyvatel | % |
|---|---|---|
| Ukrajinština | 32 577 468 | 67,53 |
| Ruština | 14 273 670 | 29,59 |
| Krymskotatarština | 231 382 | 0,48 |
| Moldavština | 185 032 | 0,38 |
| Maďarština | 161 618 | 0,34 |
| Rumunština | 142 671 | 0,30 |
| Bulharština | 134 396 | 0,28 |
| Běloruština | 56 249 | 0,12 |
| Arménština | 51 847 | 0,11 |
| Gagauzština | 23 765 | 0,05 |
| Romština | 22 603 | 0,05 |
| Jiný | 178 764 | 0,38 |
| Neuvedeno | 201 437 | 0,42 |
Tabulka níže představuje nejrozšířenější jazyky (rodný jazyk) v jednotlivých regionech země. [11] Jak lze pozorovat, největší počet lidí s rodným jazykem ukrajinským žije převážně na severu a západě země, zatímco rusky mluvící obyvatelstvo žije na jihu a východě Ukrajiny. Taková asymetrie je výsledkem několika set leté politiky rusifikace regionu ze strany Ruské říše a Sovětského svazu, kdy docházelo k imigraci rusky mluvícího obyvatelstva do regionů jako Krym či Donbas.
| Administrativní jednotka | Ukrajinština | Ruština | Krymskotatarština | Moldavština | Maďarština | Rumunština | Bulharština | Běloruština | Arménština | Gagauzština | Romština | Jiný rodný jazyk |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Autonomní republika Krym | 10,02 % | 76,55 % | 11,33 % | 0,06 % | 0,00 % | 0,00 % | 0,02 % | 0,26 % | 0,23 % | 0,01 % | 0,06 % | 1,46 % |
| Vinnycká oblast | 94,81 % | 4,74 % | - | 0,10 % | 0,00 % | 0,00 % | 0,02 % | 0,06 % | 0,04 % | 0,00 % | 0,03 % | 0,2 % |
| Volyňská oblast | 97,26 % | 2,51 % | - | 0,02 % | 0,00 % | 0,00 % | 0,00 % | 0,11 % | 0,02 % | 0,00 % | 0,00 % | 0,8 % |
| Dněpropetrovská oblast | 67,00 % | 31,91 % | 0,00 % | 0,05 % | 0,01 % | 0,00 % | 0,01 % | 0,18 % | 0,17 % | 0,01 % | 0,07 % | 0,59 % |
| Doněcká oblast | 24,10 % | 74,92 % | 0,00 % | 0,02 % | 0,00 % | 0,00 % | 0,01 % | 0,10 % | 0,13 % | 0,00 % | 0,04 % | 0,68 % |
| Žytomyrská oblast | 93,02 | 6,57 % | 0,00 % | 0,05 % | 0,00 % | 0,00 % | 0,00 % | 0,10 % | 0,03 % | 0,00 % | 0,03 % | 0,2 % |
| Zakarpatská oblast | 81,00 % | 2,90 % | - | 0,03 % | 12,65 % | 2,57 % | 0,01 % | 0,05 % | 0,02 % | 0,00 % | 0,24 % | 0,53 % |
| Záporožská oblast | 50,20 % | 48,19 % | 0,02 % | 0,04 % | 0,01 % | 0,00 % | 0,47 % | 0,11 % | 0,19 % | 0,01 % | 0,07 % | 0,69 % |
| Ivanofrankivská oblast | 97,81 % | 1,78 % | - | 0,03 % | 0,01 % | 0,00 % | 0,00 % | 0,05 % | 0,01 % | 0,00 % | 0,01 % | 0,3 % |
| Kyjevská oblast | 92,27 % | 7,17 % | 0,00 % | 0,04 % | 0,00 % | 0,00 % | 0,01 % | 0,17 % | 0,08 % | 0,00 % | 0,03 % | 0,23 % |
| Kirovohradská oblast | 88,89 % | 10,02 % | 0,00 % | 0,44 % | 0,01 % | 0,01 % | 0,05 % | 0,16 % | 0,20 % | 0,00 % | 0,05 % | 0,17 % |
| Luhanská oblast | 30,01 % | 68,84 % | - | 0,03 % | 0,00 % | 0,00 % | 0,01 % | 0,11 % | 0,12 % | 0,00 % | 0,05 % | 0,83 % |
| Lvovská oblast | 95,32 % | 3,77 % | 0,00 % | 0,02 % | 0,01 % | 0,00 % | 0,00 % | 0,07 % | 0,02 % | 0,00 % | 0,01 % | 0,781 % |
| Mykolajivská oblast | 69,20 % | 29,26 % | 0,00 % | 0,58 % | 0,00 % | 0,00 % | 0,13 % | 0,13 % | 0,19 % | 0,03 % | 0,05 % | 0,43 % |
| Oděská oblast | 46,28 % | 41,95 % | 0,00 % | 3,78 % | 0,00 % | 0,01 % | 4,87 % | 0,11 % | 0,16 % | 0,90 % | 0,10 % | 1,84 % |
| Poltavská oblast | 89,98 % | 9,47 % | - | 0,09 % | 0,02 % | 0,00 % | 0,01 % | 0,12 % | 0,10 % | 0,00 % | 0,04 % | 0,17 % |
| Rovenská oblast | 97,00 % | 2,73 % | - | 0,00 % | 0,00 % | 0,00 % | 0,00 % | 0,12 % | 0,01 % | 0,00 % | 0,01 % | 0,13 % |
| Sumská oblast | 83,29 % | 15,50 % | 0,00 % | 0,03 % | 0,00 % | 0,00 % | 0,00 % | 0,11 % | 0,06 % | 0,00 % | 0,05 % | 0,96 % |
| Ternopilská oblast | 98,34 % | 1,19 % | - | 0,02 % | 0,01 % | 0,00 % | 0,00 % | 0,03 % | 0,01 % | 0,00 % | 0,00 % | 0,4 % |
| Charkovská oblast | 53,80 % | 44,29 % | 0,00 % | 0,03 % | 0,01 % | 0,00 % | 0,01 % | 0,12 % | 0,18 % | 0,00 % | 0,05 % | 1,51 % |
| Chersonská oblast | 73,19 % | 24,86 % | 0,07 % | 0,15 % | 0,01 % | 0,01 % | 0,02 % | 0,18 % | 0,26 % | 0,01 % | 0,08 % | 1,16 % |
| Chmelnycká oblast | 95,24 % | 4,09 % | - | 0,05 % | 0,00 % | 0,00 % | 0,00 % | 0,06 % | 0,06 % | 0,00 % | 0,02 % | 0,48 % |
| Čerkaská oblast | 92,49 % | 6,66 % | - | 0,06 % | 0,01 % | 0,00 % | 0,01 % | 0,09 % | 0,09 % | 0,00 % | 0,05 % | 0,54 % |
| Černovická oblast | 75,57 % | 5,27 % | 0,00 % | 6,79 % | 0,01 % | 11,85 % | 0,01 % | 0,05 % | 0,02 % | 0,00 % | 0,01 % | 0,42 % |
| Černihivská oblast | 89,05 % | 10,26 % | 0,00 % | 0,02 % | 0,00 % | 0,00 % | 0,01 % | 0,19 % | 0,04 % | 0,00 % | 0,04 % | 0,39 % |
| Kyjev | 72,15 % | 25,27 % | 0,00 % | 0,03 % | 0,01 % | 0,00 % | 0,02 % | 0,12 % | 0,08 % | 0,00 % | 0,01 % | 2,31 % |
| Sevastopol | 6,76 % | 90,56 % | 0,25 % | 0,06 % | 0,00 % | 0,00 % | 0,02 % | 0,17 % | 0,11 % | 0,01 % | 0,00 % | 2,06 % |
| Ukrajina | 67,53 % | 29,59 % | 0,48 % | 0,38 % | 0,34 % | 0,30 % | 0,28 % | 0,12 % | 0,11 % | 0,05 % | 0,05 % | 0,77 % |
-
Mateřský jazyk ukrajinský -
Mateřský jazyk ruský -
Mateřský jazyk moldavský a rumunský -
Mateřský jazyk krymskotatarský -
Mateřský jazyk bulharský -
Mateřský jazyk maďarský
Migrace
editovatObyvatelstvo podle národnosti a místa narození
editovat| Národnost | Celkový počet | Narodili se na území Ukrajiny či USSR | Podíl lidí narozených na území Ukrajiny či USSR |
|---|---|---|---|
| Ukrajinci | 37 541 693 | 36 517 880 | 97,3 % |
| Rusové | 8 334 141 | 4 962 990 | 59,6 % |
| Bělorusové | 275 763 | 71 056 | 25,8 % |
| Moldavané | 258 619 | 179 250 | 69,3 % |
| Krymští Tataři | 248 193 | 76 382 | 30,8 % |
| Bulhaři | 204 574 | 194 276 | 95,0 % |
| Maďaři | 156 566 | 154 770 | 98,9 % |
| Rumuni | 150 989 | 149 448 | 99,0 % |
| Poláci | 144 130 | 129 838 | 90,1 % |
| Jiná | 737 595 | 401 268 | 54,4 % |
| Neuvedeno | 188 639 | 72 316 | 38,3 % |
| Celkem | 48 240 902 | 42 909 474 | 88,9 % |
-
Podíl osob majících stejné bydliště a místo narození (v rámci administrativní jednotky) na celkovém obyvatelstvu jednotlivých oblastí -
-
-
-
Obyvatelstvo podle státního občanství
editovatTabulka níže představuje obyvatelstvo Ukrajiny podle občanství [12]
| Občanství | Celkový počet | Podíl na celkovém obyvatelstvu |
|---|---|---|
| Ukrajina | 48 142 983 | 99,35 % |
| Rusko | 103 728 | 0,21 % |
| Moldavsko | 15 087 | 0,03 % |
| Arménie | 10 686 | 0,02 % |
| Gruzie | 6 446 | 0,01 % |
| Bělorusko | 5 872 | 0,01 % |
| Uzbekistán | 5 444 | 0,01 % |
| Kazachstán | 5 175 | 0,01 % |
| Vietnam | 4 970 | 0,01 % |
| bez státní příslušnosti | 84 047 | 0,17 % |
| Neuvedeno | 37 453 | 0,08 % |
| Celkem | 48 457 102 | 100 % |
Vzdělání
editovatPočet lidí, již měli ukončené vysokoškolské středoškolské vzdělání, činil podle výsledků sčítání lidu 28 998 500, což je oproti roku 1989 nárůst o 17,6 %. Míra gramotnosti byla 99,9 %. Tabulka níže podává počet lidí s jednotlivými typy ukončeného vzdělání na 1 000 obyvatel starších 10 let administrativní jednotky.[13]
| Administrativní jednotka | Ukončené vysokoškolské
(na 1000 obyv.) |
Ukončené středoškolské
(na 1000 obyv.) |
Ukončené základní
(na 1000 obyv.) |
|---|---|---|---|
| Autonomní republika Krym | 345 | 325 | 305 |
| Vinnycká oblast | 264 | 333 | 183 |
| Volyňská oblast | 271 | 353 | 321 |
| Dněpropetrovská oblast | 376 | 319 | 283 |
| Doněcká oblast | 334 | 345 | 164 |
| Žytomyrská oblast | 251 | 386 | 318 |
| Zakarpatská oblast | 213 | 392 | 369 |
| Záporožská oblast | 325 | 358 | 292 |
| Ivanofrankivská oblast | 257 | 358 | 333 |
| Kyjevská oblast | 289 | 358 | 321 |
| Kirovohradská oblast | 288 | 371 | 306 |
| Luhanská oblast | 293 | 376 | 164 |
| Lvovská oblast | 293 | 372 | 142 |
| Mykolajivská oblast | 304 | 354 | 314 |
| Oděská oblast | 339 | 318 | 173 |
| Poltavská oblast | 299,7 | 358,8 | 171,1 |
| Rovenská oblast | 244 | 374 | 318 |
| Sumská oblast | 283 | 366 | 301 |
| Ternopilská oblast | 271 | 335 | 163 |
| Charkovská oblast | 346 | 350 | 271 |
| Chersonská oblast | 300 | 335 | 335 |
| Chmelnycká oblast | 264 | 358 | 166 |
| Čerkaská oblast | 292 | 355 | 306 |
| Černovická oblast | 224 | 350 | 217 |
| Černihivská oblast | 264 | 342 | 188 |
| Kyjev | 477 | 326 | 170 |
| Sevastopol | 442 | 324 | 111 |
| Ukrajina | 313 | 349 | 302 |
Rodinný stav
editovatNásledující graf podává přehled rodinného stavu obyvatelstva na Ukrajině ke dni 5. prosince 2001.
Celkový počet obyvatel, kteří měli uzavřený sňatek, činil 23,7 milionů osob.[14]
| Podíl osob na celkovém obyvatelstvu jednotlivých věkových skupin podle rodinného stavu (v procentech) | ||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Obyvatelstvo podle věkových skupin | muži | ženy | ||||||
| ženatí | svobodní | rozvedení | ovdovělí | provdané | svobodné | rozvedené | ovdovělé | |
| 15 – 19 let | 1 % | 98,6 % | 0,1 % | 0 % | 7,3 % | 92,1 % | 0,4 % | 0 % |
| 20 – 24 let | 24,8 % | 73,1 % | 1,6 % | 0 % | 48,1 % | 45,8 % | 5,3 % | 0,3 % |
| 25 – 29 let | 60,8 % | 32 % | 6,6 % | 0,1 % | 70,1 % | 16,3 % | 12,4 % | 0,9 % |
| 30 – 39 let | 77,4 % | 10,9 % | 10,9 % | 0,4 % | 75,2 % | 6,1 % | 15,8 % | 2,5 % |
| 40 – 49 let | 82,5 % | 4,9 % | 11,1 % | 1,2 % | 73,6 % | 3,6 % | 16,1 % | 6,4 % |
| 50 – 59 let | 84,5 % | 2,7 % | 9 % | 3,4 % | 66 % | 3,1 % | 13,8 % | 16,8 % |
| 60 – 69 let | 83,6 % | 1,6 % | 5,3 % | 9,3 % | 51,4 % | 3,6 % | 8,9 % | 36 % |
| 70 let a více | 71,8 % | 0,8 % | 2,1 % | 25,1 % | 23,6 % | 5,6 % | 4,2 % | 66,4 % |
| Obyvatelé starší 15 let | 64,6 % | 24,3 % | 6,8 % | 3,9 % | 54 % | 16,1 % | 10,4 % | 19,2 % |
Reference
editovat- ↑ Conference of European Statisticians. Recommendations for the 2020 Censuses of Population and Housing [online]. Ženeva: United Nations [cit. 2022-07-20]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c d Всеукраїнський перепис населення 2001 / Результати / Основні підсумки / Загальна кількість населення (Celoukrajinské sčítání lidu 2001 / Výsledky / Hlavní body / Celková populace). 2001.ukrcensus.gov.ua [online]. [cit. 2022-08-12]. Dostupné online. (ukrajinsky)
- ↑ Про проведення в 1999 році Всеукраїнського перепису населення. Офіційний вебпортал парламенту України [online]. [cit. 2022-08-12]. Dostupné online. (ukrajinsky)
- ↑ Про проведення в 2001 році Всеукраїнського перепису населення. Офіційний вебпортал парламенту України [online]. [cit. 2022-08-12]. Dostupné online. (ukrajinsky)
- ↑ Про Всеукраїнський перепис населення. Офіційний вебпортал парламенту України [online]. [cit. 2022-08-12]. Dostupné online. (ukrajinsky)
- ↑ ПЕРЕПИСИ НАСЕЛЕННЯ. resource.history.org.ua [online]. [cit. 2022-08-12]. Dostupné online.
- ↑ Tab. 1 Hlavní ukazatele z výsledků sčítání lidu, domů a bytů. OBYVATELSTVO [online]. Český statistický úřad [cit. 2022-08-13]. Dostupné online.
- ↑ Highlights on health in Ukraine 2005 [online]. Copenhagen: WHO Regional Office for Europe, 2006 [cit. 2022-08-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2022-08-14.
- ↑ Населення. ukrstat.gov.ua [online]. [cit. 2022-08-14]. Dostupné online.
- ↑ ROMANIUK, Anatole; GLADUN, Oleksandr. Demographic Trends in Ukraine: Past, Present, and Future. Population and Development Review. 2015, roč. 41, čís. 2, s. 315–337. Dostupné online [cit. 2022-08-14]. ISSN 0098-7921.
- ↑ Розподіл населення регіонів України за рідною мовою [online]. [cit. 2022-08-22]. Dostupné online.
- ↑ Населення України за місцем народження та громадянством за даними Всеукраїнського перепису населення 2001 року. — К. : Державна служба статистики України, 2004.
- ↑ Всеукраїнський перепис населення 2001 – Результати – Основні підсумки – Рівень освіти населення. 2001.ukrcensus.gov.ua [online]. [cit. 2022-09-17]. Dostupné online.
- ↑ Всеукраїнський перепис населення 2001 – Результати – Основні підсумки – Сімейний стан. 2001.ukrcensus.gov.ua [online]. [cit. 2022-09-28]. Dostupné online.