Reveň kadeřavá

Reveň kadeřavá
	Sklizená rebarbora
Vědecká klasifikace
Říše	rostliny (Plantae);
Podříše	cévnaté rostliny (Tracheobionta);
Oddělení	krytosemenné (Magnoliophyta);
Třída	vyšší dvouděložné (Rosopsida);
Řád	hvozdíkotvaré (Caryophyllales);
Čeleď	rdesnovité (Polygonaceae);
Rod	reveň (Rheum);
Binomické jméno
	Rheum rhabarbarum; L., 1753
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Reveň kadeřavá (Rheum rhabarbarum) je rostlina náležící do rodu reveň, čeledi rdesnovité. Řapíky listů se užívají jako zelenina, známá pod jménem rebarbora (z latinského názvu).

Synonyma

Reveň kadeřavá se nazývá také reveň vlnovitá nebo reveň rebarbora.

Popis

Statná, až 2 m vysoká vytrvalá rostlina s přízemními, 50–60 cm dlouhými listy. Čepele listů jsou podlouhlé, vejčité a výrazně zkrabacené. Dlouhý řapík je na líci vrubovitý, na rubu hladký a vydutý, nahoře někdy bělavý, jinak karmínově červený. Lodyha má až 5 cm v průměru a nese bohaté květenství. Okvětí o průměru až 2 mm je žluté, šestičetné a opadávající, tyčinek je 9 ve dvou kruzích, čnělky zpravidla 3. Kvete v červnu a červenci, plod je vejčitý, se 2–4 křídly. Pochází ze Střední Asie (Mongolsko, Sibiř), v Evropě dávno pěstována i na polích, v Česku většinou na zahrádkách.^[1]

Použití

U rebarbory se konzumují pouze řapíky listů, a to tepelně zpracované, nikdy syrové.^[2] Připravují se z nich mimo jiné moučníky s tvarohem, náplně do knedlíků, ovocné polévky, kompoty, zavařeniny a koláče.^[3] Při vaření se nedoporučuje používat hliníkové nádobí, jelikož hliník reaguje s obsaženou kyselinou šťavelovou a přechází do zeleniny, což neprospívá zdraví.^[2]

Rebarbora se doporučuje sbírat pouze v období od května do června. V pozdějším období, zejména na podzim při přechodu rostliny do květu se zvyšuje podíl kyseliny šťavelové i v řapíku rostliny a rebarbora se stává jedovatou a ke konzumaci se nedoporučuje.^[4]

Toxicita

Zelené listové čepele rebarbory obsahují jedovaté látky včetně kyseliny šťavelové, která je nefrotoxická a korozivní. Jsou popsány otravy lidí po požití listů. Smrtelné následky konzumace byly problémem zejména v první světové válce, kdy byly listy doporučovány ke konzumaci.^[5]^[6]

Odkazy

Reference

↑ J. Dostál (red.), Květena ČSR. Praha 1950, str. 490.
↑ ^a ^b MÜLLEROVÁ, Eva. Rebarbora je podle kulinářské magie ingredience lásky. Novinky.cz [online]. Borgis, 2009-5-29 [cit. 2012-5-19]. Dostupné online.
↑ rebarbora [online]. Vareni.cz [cit. 2012-05-19]. Dostupné online.
↑ ČEPELÍKOVÁ, Kateřina. Rebarbora je většinu roku škodlivá. Vitalia.cz [online]. [cit. 2023-10-15]. Dostupné online.
↑ Robb, H. F. 1919. "Death from rhubarb leaves due to oxalic acid poisoning." J. Am. Med. Assoc., 73: 627-628
↑ Cooper, M. R., Johnson, A. W. 1984. "Poisonous plants in Britain and their effects on animals and man." Her Majesty's Stationery Office, London, England.

Literatura

J. Dostál (red.), Květena ČSR. Praha 1950, str. 490.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu reveň kadeřavá na Wikimedia Commons
(anglicky) The Rhubarb Compendium
Na slovníku vaření
Článek na webu Lidovky

[1] J. Dostál (red.), Květena ČSR. Praha 1950, str. 490.

[Novinky-2] MÜLLEROVÁ, Eva. Rebarbora je podle kulinářské magie ingredience lásky. Novinky.cz [online]. Borgis, 2009-5-29 [cit. 2012-5-19]. Dostupné online.

[3] rebarbora [online]. Vareni.cz [cit. 2012-05-19]. Dostupné online.

[4] ČEPELÍKOVÁ, Kateřina. Rebarbora je většinu roku škodlivá. Vitalia.cz [online]. [cit. 2023-10-15]. Dostupné online.

[5] Robb, H. F. 1919. "Death from rhubarb leaves due to oxalic acid poisoning." J. Am. Med. Assoc., 73: 627-628

[6] Cooper, M. R., Johnson, A. W. 1984. "Poisonous plants in Britain and their effects on animals and man." Her Majesty's Stationery Office, London, England.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]