Reveň kadeřavá

druh rostliny
(přesměrováno z Rebarbora)

Reveň kadeřavá (Rheum rhabarbarum) je rostlina náležící do rodu reveň, čeledi rdesnovité. Řapíky listů se užívají jako zelenina, známá pod jménem rebarbora (z latinského názvu).

Jak číst taxoboxReveň kadeřavá
alternativní popis obrázku chybí
Sklizená rebarbora
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádhvozdíkotvaré (Caryophyllales)
Čeleďrdesnovité (Polygonaceae)
Rodreveň (Rheum)
Binomické jméno
Rheum rhabarbarum
L., 1753
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Květenství reveně kadeřavé

Synonyma

editovat

Reveň kadeřavá se nazývá také reveň vlnovitá nebo reveň rebarbora.

Statná, až 2 m vysoká vytrvalá rostlina s přízemními, 50–60 cm dlouhými listy. Čepele listů jsou podlouhlé, vejčité a výrazně zkrabacené. Dlouhý řapík je na líci vrubovitý, na rubu hladký a vydutý, nahoře někdy bělavý, jinak karmínově červený. Lodyha má až 5 cm v průměru a nese bohaté květenství. Okvětí o průměru až 2 mm je žluté, šestičetné a opadávající, tyčinek je 9 ve dvou kruzích, čnělky zpravidla 3. Kvete v červnu a červenci, plod je vejčitý, se 2–4 křídly. Pochází ze Střední Asie (Mongolsko, Sibiř), v Evropě dávno pěstována i na polích, v Česku většinou na zahrádkách.[1]

Použití

editovat

U rebarbory se konzumují pouze řapíky listů, a to tepelně zpracované, nikdy syrové.[2] Připravují se z nich mimo jiné moučníky s tvarohem, náplně do knedlíků, ovocné polévky, kompoty, zavařeniny a koláče.[3] Při vaření se nedoporučuje používat hliníkové nádobí, jelikož hliník reaguje s obsaženou kyselinou šťavelovou a přechází do zeleniny, což neprospívá zdraví.[2]

Rebarbora se doporučuje sbírat pouze v období od května do června. V pozdějším období, zejména na podzim při přechodu rostliny do květu se zvyšuje podíl kyseliny šťavelové i v řapíku rostliny a rebarbora se stává jedovatou a ke konzumaci se nedoporučuje.[4]

Toxicita

editovat

Zelené listové čepele rebarbory obsahují jedovaté látky včetně kyseliny šťavelové, která je nefrotoxická a korozivní. Jsou popsány otravy lidí po požití listů. Smrtelné následky konzumace byly problémem zejména v první světové válce, kdy byly listy doporučovány ke konzumaci.[5][6]

Reference

editovat
  1. J. Dostál (red.), Květena ČSR. Praha 1950, str. 490.
  2. a b MÜLLEROVÁ, Eva. Rebarbora je podle kulinářské magie ingredience lásky. Novinky.cz [online]. Borgis, 2009-5-29 [cit. 2012-5-19]. Dostupné online. 
  3. rebarbora [online]. Vareni.cz [cit. 2012-05-19]. Dostupné online. 
  4. ČEPELÍKOVÁ, Kateřina. Rebarbora je většinu roku škodlivá. Vitalia.cz [online]. [cit. 2023-10-15]. Dostupné online. 
  5. Robb, H. F. 1919. "Death from rhubarb leaves due to oxalic acid poisoning." J. Am. Med. Assoc., 73: 627-628
  6. Cooper, M. R., Johnson, A. W. 1984. "Poisonous plants in Britain and their effects on animals and man." Her Majesty's Stationery Office, London, England.

Literatura

editovat
  • J. Dostál (red.), Květena ČSR. Praha 1950, str. 490.

Externí odkazy

editovat