Primorsk (Kaliningradská oblast)

sídlo v Kaliningradské oblasti v Rusku

Primorsk (rusky Приморск, dříve německy Fischhausen, polsky Rybaki, litevsky Žuvininkai) je malé město v Kaliningradské oblasti Ruské federace. Městečko leží na pobřeží Viselského zálivu, 35 km západně od regionálního centra Kaliningradu. V roce 2021 zde žilo okolo 2 tisíc obyvatel převážně ruské národnosti.

Primorsk
Приморск
Ruiny místního řádového hradu
Ruiny místního řádového hradu
Primorsk – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška10 m n. m.
Časové pásmoUTC+2[1]
StátRuskoRusko Rusko
Federální okruhSeverozápadní
OblastKaliningradská
Primorsk na mapě
Kaliningradská oblast na mapě Ruska
Primorsk
Primorsk
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha4 km²
Počet obyvatel1 921 (2021)
Hustota zalidnění480,3 obyv./km²
Náboženské složeníateismus, pravoslavné křesťanství
Správa
Vznik1268
Telefonní předvolba+7 40145
PSČ238510
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dějiny města

editovat

Od založení do druhé světové války

editovat

V roce 1266 nechal sambijský biskup na místě dnešního města postavit pevnost. Ta byla poprvé oficiálně zmíněna v roce 1268 jako Schonewik (aput castrum nostrum Schonewik), což z ní dělá jednu z nejstarších pevností v oblasti. Název pochází z pruského slova Skanevīs, znamenající česky znějící. Osada začala růst v roce 1299, kdy přišli osadníci převážně ze Stralsundu. V roce 1305 již měla městský charakter a sambijský biskup si ji vybral jako svoje sídlo. Nechal postavit bohatě zdobený kostel v gotickém stylu. Polská armáda obsadila a vydrancovala město v roce 1456. Po sekularizaci Řádu v roce 1525 přenechal biskup Fischhausen nově vzniklému Pruskému vévodství. Rok na to se v místní hradní kapli vzali vévoda Albrecht s dánskou princeznou Doroteou. Jejich syn Albrecht Fridrich zde po dlouhé duševní chorobě v roce 1618 zemřel. Během třicetileté války bylo město okupováno švédskými vojsky (1627-1635). Velkou ránou pak byl požár v roce 1679, při kterém shořela většina budov. Následoval pozvolný úpadek, který završil v roce 1701 Fridrich I. příkazem k rozebrání místního hradu za účelem stavby pevnosti v nedaleké Pilavě. Ruská armáda obsadila na krátko Fischhausen během sedmileté války v roce 1758. V období 1807 - 1813 bylo město obsazeno Francouzi. Po přeuspořádání pruských zemí po Vídeňském kongresu v roce 1818 se stal Fischhausen sídlem jednoho z okresů Východního Pruska. Železniční dráha byla přivedena v roce 1865 a spojila město s Královcem a Pilavou. Na konci 19. století byl Fischhausen především zemědělskou usedlostí, kde se provozoval rybolov a fungovaly pila a cihelna.

Pod správou SSSR a Ruska

editovat

Po dobytí Královce Rudou armádou se město stalo dějištěm třídenní bitvy (21. – 24. duben 1945), při které bylo kompletně zničeno celé historické centrum. Z původní předválečné zástavby se dochovala pouze vodárenská věž a železniční stanice. Před samotnou bitvou většina německého obyvatelstva utekla z města a byla pomocí německého námořnictva dopravena z Pilavy do severního Německa. Po válce se stal Fischhausen součástí SSSR, přístav byl přejmenován na Primorsk (znamenající v ruštině přímořský). Zbytek německého obyvatelstva byl odsunut a do města se nastěhovali převážně Rusové z Povolží, středního Ruska a Běloruska. Od roku 1947 se stal správním centrem nově vytvořeného Primorského rajónu. V roce 1957 došlo k odstranění všech trosek původní zástavby a byly zbourány i ruiny kostela ze 14. století. Po reorganizaci sovětské správy v roce 1962 o svůj status správního centra Primorsk přišel a úřady se přestěhovaly do města Svetlij. Po rozpadu SSSR v roce 1991 se město stalo součástí Ruska jako jeho exkláva v rámci Kaliningradské oblasti. V roce 2005 kvůli úbytku obyvatelstva přišel Primorsk o postavení města, které mu ale v roce 2008 bylo opět navráceno.

Ačkoliv Primorsk leží na pobřeží Baltského moře nepatří mezi vyhledávaná letoviska jako například Svetlogorsk či Zelenogradsk. Jako připomínku původního německého obyvatelstva lze ve městě najít vodárenskou věž z roku 1914, původní vlakové nádraží a německý vojenský hřbitov s dvěma tisíci hroby. Kousek za městem stojí tzv. Porrova vila, třinácti pokojový dům ze začátku 20. století, který sloužil po válce jako vojenská nemocnice. Po rozpadu SSSR ale chátrá. Z místního hradu již zbývá pouze pár cihlových zdí, které jsou součástí pobřežního parku.

Obyvatelstvo

editovat

Vývoj obyvatelstva v průběhu doby

editovat
Rok 1768 1810 1875 1890 1925 1933 1939 1959 1970 1979 1989 2002 2010 2021
Obyvatelé 876 1 017 2 459 2 874 3 004 3 492 3 879 2 049 1 730 1 706 1 792 2 150 1 956 1921

Významné osobnosti města

editovat

Galerie

editovat

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Primorsk, Kaliningrad Oblast na anglické Wikipedii.

  1. Ruský federální zákon 248-ФЗ Moskva: Правительство Российской Федерации, 2014-07-21 [cit. 2014-11-05]. (rusky) 

Externí odkazy

editovat
  •   Obrázky, zvuky či videa k tématu Primorsk na Wikimedia Commons