Tento portál nemá svého aktivního správce, a proto je neudržovaný. Může proto například obsahovat zastaralé informace.
Můžete Wikipedii pomoci tím, že se připojíte k jeho správě, aktualizujete jej nebo jej upravíte na miniportál. Podívejte se též na diskusní stránku, zda tam nejsou náměty k vylepšení.
Architektura stejně jako stavebnictví provází lidské dějiny od samých začátků. Stala se součástí každodenního života a prakticky každý domek může být zařazen do určitých skupin.
Sébastien Le Prestre de Vauban (1633–1707) byl francouzský pevnostní stavitel v období vlády krále Ludvíka XIV., který jej za jeho zásluhy jmenoval francouzským maršálem. Obecně se uvádí, že během své kariéry podél francouzských hranic vystavěl 33 nových pevností a na tři stovky jich zmodernizoval. Při této činnosti využil veškeré dosavadní znalosti v oboru budování fortifikací, které se díky jeho iniciativně blížily k systematicky promyšlené vědě o vojenském stavitelství. Stejně jako pevnostní výstavbu zdokonalil i dříve těžkopádné obléhací techniky, které výrazně zjednodušil. Navzdory tomu, že významnou část života věrně sloužil francouzskému panovníkovi, byl kritikem poměrů za jeho vlády a sepsáním literárního díla Projet d'une dixme royale (O králově desátku) upadl na sklonku života u královského dvora v nemilost. Systém jeho opevnění je zapsán na seznamu Světového dědictví UNESCO. Markýz de Vauban se věnoval i civilní inženýrské činnosti, např. stavbě akvaduktů a kanálů, je také autorem systém zavlažování zahrad u zámku Versailles.
Koloseum nebo Římské koloseum, původně Flaviovský amfiteátr (latinsky: Amphitheatrum Flavium, italsky: Anfiteatro Flavio nebo Colosseo), je elipsovitý amfiteátr v centru města Říma v Itálii. Jde o největší amfiteátr, který byl kdy v římské říši postaven. Je to jedno z velkých děl římské architektury.
Solární panely na střeše budovySolární panely jsou tvořeny solárními (fotovoltaickými) články, které mohou být tvořeny polovodičovými nebo organickými prvky, které mění světelnou energii v energii elektrickou. Přímou přeměnou světla na elektrickou energii se dnes zabývá samostatná specializace. Fotoelektrický efekt vysvětluje vznik volných elektrických nosičů dopadem záření. Celkově se daří za pomoci křemíkových solárních panelů přeměnit v elektrickou energii jen asi 17 % energie dopadajícího záření.
