Polokovy

Polokovy tvoří společně s kovy a nekovy tři hlavní skupiny chemických prvků.^[1]^[2]^[3] Rozdělení je prováděno s ohledem na vazebné a ionizační vlastnosti prvků. Je velmi obtížné definovat polokovy. Následující charakteristiky se často přisuzují polokovům:

polokovy obvykle tvoří amfoterní oxidy
polokovy se obvykle chovají jako polovodiče (B, Si, Ge)

Vlastnosti

Vlastnosti polokovů tvoří přechod mezi kovy a nekovy. Jsou většinou křehké a nejsou kujné. Mají velice malou elektrickou vodivost. Tu lze zvětšit zahřátím nebo příměsí jiného prvku. Polokovy jsou pevné prvky, které se využívají jako polovodiče.

Využití

Polokovy se používají k výrobě polovodičových součástek, integrovaných obvodů, čipů i jiných elektronických součástek.

Problémy

Sloučeniny arsenu jsou velice jedovaté a vědci se domnívají, že mohou být karcinogenní. Do životního prostředí se dostávají zejména spalováním nekvalitních fosilních paliv.

Seznam polokovů

Bor (B)
Křemík (Si)
Germanium (Ge)
Arsen (As)
Selen (Se)
Antimon (Sb)
Tellur (Te)
Astat (At)

Odkazy

Reference

↑ HOUSECROFT, Catherine E. Anorganická chemie. Vyd. 1. vyd. Praha: Vysoká škola chemicko-technologická v Praze xxx, 1119 s. s. Dostupné online. ISBN 978-80-7080-872-6, ISBN 80-7080-872-1. OCLC 894846634 S. 415.
↑ 7. Kovy a polokovy. is.muni.cz [online]. [cit. 2022-10-30]. Dostupné online.
↑ Polokovy. www.prvky.com [online]. [cit. 2022-10-30]. Dostupné online.

Související články

Kovy
Nekovy

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu polokov na Wikimedia Commons

[1] HOUSECROFT, Catherine E. Anorganická chemie. Vyd. 1. vyd. Praha: Vysoká škola chemicko-technologická v Praze xxx, 1119 s. s. Dostupné online. ISBN 978-80-7080-872-6, ISBN 80-7080-872-1. OCLC 894846634 S. 415.

[2] 7. Kovy a polokovy. is.muni.cz [online]. [cit. 2022-10-30]. Dostupné online.

[3] Polokovy. www.prvky.com [online]. [cit. 2022-10-30]. Dostupné online.

[1]

[2]

[3]