Krypton

chemický prvek s atomovým číslem 36
Další významy jsou uvedeny na stránce Krypton (rozcestník).

Krypton (chemická značka Kr, latinsky Krypton) je plynný chemický prvek, patřící mezi vzácné plyny.

Krypton
  [Ar] 3d10 4s2 4p6
84 Kr
36
 
               
               
                                   
                                   
                                                               
                                                               
↓ Periodická tabulka ↓
Krypton

Krypton

Obecné
Název, značka, číslo Krypton, Kr, 36
Cizojazyčné názvy lat. Krypton
Skupina, perioda, blok 18. skupina, 4. perioda, blok p
Chemická skupina Vzácné plyny
Koncentrace v zemské kůře 0,0001 až 0,0002 ppm
Koncentrace v mořské vodě 0,0025 mg/l
Vzhled Bezbarvý plyn
Identifikace
Registrační číslo CAS
Atomové vlastnosti
Relativní atomová hmotnost 83,798
Atomový poloměr 189 pm
Kovalentní poloměr 116 pm
Van der Waalsův poloměr 202 pm
Elektronová konfigurace [Ar] 3d10 4s2 4p6
Oxidační čísla II
Elektronegativita (Paulingova stupnice) 3,0
Ionizační energie
První 1350,8 KJ/mol
Druhá 2350,4 KJ/mol
Třetí 3565 KJ/mol
Látkové vlastnosti
Krystalografická soustava Krychlová, plošně centrovaná
Molární objem 27,99×10−6 m3/mol
Mechanické vlastnosti
Hustota 3,749 kg/m3
Skupenství Plynné
Tlak syté páry 100 Pa při 74K
Rychlost zvuku 220 m/s
Termické vlastnosti
Tepelná vodivost 9,43×10−3 W⋅m−1⋅K−1
Termodynamické vlastnosti
Teplota tání −157,36 °C (115,79 K)
Teplota varu −153,22 °C (119,93 K)
Skupenské teplo tání 1,64 KJ/mol
Skupenské teplo varu 9,08 KJ/mol
Měrná tepelná kapacita 20,786 Jmol−1K−1
Elektromagnetické vlastnosti
Magnetické chování Diamagnetický
Bezpečnost
GHS04 – plyny pod tlakem
GHS04
[1]
Varování[1]
Izotopy
I V (%) S T1/2 Z E (MeV) P
78Kr 0,35% je stabilní s 42 neutrony
79Kr umělý 35,04 dne ε - 79Br

β+ 0,6é4 79Br
γ 0,26 -
80Kr 2,25% je stabilní s 44 neutrony
81Kr stopy 2,29×105 roku ε - 81Br

γ 0,281 -
82Kr 11,60% je stabilní s 46 neutrony
83Kr 11,50% je stabilní s 47 neutrony
84Kr 57,00% je stabilní s 48 neutrony
85Kr umělý 10,756 let β 0.687 85Rb
86Kr 17,30% je stabilní s 50 neutrony
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).
Ar
Brom Kr

Xe

Základní fyzikálně-chemické vlastnosti

editovat
 
Fluorid kryptonatý

Bezbarvý plyn, bez chuti a zápachu, nereaktivní, téměř inertní. Chemické sloučeniny tvoří pouze vzácně s fluorem a kyslíkem, všechny jsou velmi nestálé a jsou mimořádně silnými oxidačními činidly. První připravenou sloučeninou byl fluorid kryptonatý, KrF2, těkavá bezbarvá pevná látka.[2]

Krypton se na rozdíl od lehčích vzácných plynů rozpouští dobře ve vodě a ještě lépe v nepolárních organických rozpouštědlech. Krypton je možno při velmi nízkých teplotách zachytit na aktivním uhlí.

Krypton se stejně jako ostatní vzácné plyny snadno ionizuje a v ionizovaném stavu září. Toho se využívá v osvětlovací technice. Světlo vzniklé výbojem v kryptonu má zelenavou až světle fialovou barvu, která zřeďováním kryptonu přechází až v bílou.

Historický vývoj

editovat

Poté, co William Ramsay objevil helium a spolu s lordem Rayleighem argon a správně oba plyny zařadil do periodické tabulky prvků, zůstalo mu volné místo před a za argonem. Podle těchto volných míst předpověděl William Ramsay v roce 1897 neon a krypton. Krypton byl objeven o rok později (tedy roku 1898) Williamem Ramsayem a Morrisem Traversem, kdy William Ramsay využil nové metody frakční destilace zkapalněného vzduchu a zároveň s kryptonem objevil i neon a xenon.

Prvek, který objevil první, pojmenoval skrytý – krypton. Poznal jej podle dvou čar v zelené a dvou čar ve žluté části spektra.

Výskyt a získávání

editovat

Krypton je přítomen v zemské atmosféře v koncentraci přibližně 0,0001 %. Je získáván frakční destilací zkapalněného vzduchu. Vzniká také jako jeden z produktů radioaktivního rozpadu uranu a lze jej nalézt v plynných produktech jaderných reaktorů. Další možností získání kryptonu je frakční adsorpce na aktivní uhlí za teplot kapalného vzduchu.

Využití

editovat
 
Kryptonová výbojka

Krypton má řadu izotopů, z nich šest je stabilních a další podléhají radioaktivní přeměně.[3] Určení vzájemného poměru různých izotopů kryptonu může v určitých případech sloužit k datování stáří hornin nebo podzemních vod. Protože izotopy kryptonu vznikají i při výbuchu nukleárních bomb, výzkum zastoupení vybraných izotopů lze použít k posouzení velikosti depozice produktů jaderných zkoušek ve zkoumaných lokalitách.

V letech 1960–1983 sloužila vlnová délka emisní linie kryptonu k definici délkové jednotky metr v soustavě SI.

Krypton nachází uplatnění hlavně v osvětlovací technice, kde se ho využívá k plnění kryptonových žárovek a některých zářivek. Krypton se dá dále použít ve výbojkách, obloukových lampách a doutnavých trubicích. Světlo vzniklé výbojem v kryptonu má zelenavou až světle fialovou barvu, která se jeho ředěním v nádobě vytrácí a při velkém zředění začne vydávat bílé světlo.

Krypton se také spolu s některými dalšími inertními plyny používá pro plnění izolačních dvojskel.

Reference

editovat
  1. a b Krypton. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. GREENWOOD, N. N.; EARNSHAW, A. Chemie prvků. Sv. 2.. 1. vyd. vyd. Praha: Informatorium, 1993. 793 s., 1 příl s. ISBN 8085427389, ISBN 9788085427387. S. 1118–1119. 
  3. HÁLA, Jiří. Radioaktivní izotopy. 1. vyd. Tišnov: Sursum, 2013. 374 s. ISBN 978-80-7323-248-1. S. 144–149. 

Literatura

editovat
  • Cotton F.A., Wilkinson J.: Anorganická chemie, souborné zpracování pro pokročilé, Academia, Praha 1973
  • Holzbecher Z.: Analytická chemie, SNTL, Praha 1974
  • Heinrich Remy: Anorganická chemie 1. díl, 1. vydání 1961
  • N. N. Greenwood, A. Earnshaw: Chemie prvků 2. díl, 1. vydání 1993 ISBN 80-85427-38-9

Externí odkazy

editovat