Osobní hranice

Osobní hranice (nebo vymezování osobních hranic) představují dovednost, která se stala populární od poloviny 80. let 20. století. Osobní hranice se tvoří změnou vlastního přístupu k mezilidským situacím, nikoli očekáváním, že se druzí přizpůsobí těmto hranicím.

Například pokud si jedinec stanoví osobní hranici, že nechce komunikovat s určitou osobou, vymezí ji tím, že se rozhodne s danou osobou nestýkat. Hranici prosazuje například odmítáním pozvánek na akce, kde by se tato osoba mohla vyskytovat, nebo odchodem z místnosti, pokud se daná osoba neočekávaně objeví. Respektování hranice tedy nevyžaduje souhlas protistrany či spolupráci ostatních. Vymezování osobních hranic se liší kladení ultimát, ačkoli ultimáta mohou být součástí tohoto procesu. Pojem „hranice“ je metaforou, kde „uvnitř hranic“ znamená přijatelné chování a „mimo hranice“ chování nepřijatelné. Koncept osobních hranic byl široce přijat v oblasti psychologie, avšak jeho univerzální použitelnost je předmětem diskusí.

Typy osobních hranic

Osobní hranice jde rozdělit do třech kategorií:

• Fyzické osobní hranice: Ovlivňují náš osobní prostor a fyzický kontakt s ostatními. Každý člověk má individuální vnímání komfortní zóny, která může být ovlivněna kulturou, výchovou i konkrétním vztahem. Respektování těchto hranic znamená umožnit druhým cítit se bezpečně a nepřekračovat jejich limity. Zvláštní podkategorií fyzických hranic jsou hranice týkající se intimity a sexuality.
• Emoční osobní hranice: Chrání náš vnitřní svět emocí a citových prožitků. Každý člověk má právo rozhodovat, komu a za jakých okolností se svěří se svými pocity. Nastavení jasných hranic v mezilidských vztazích pomáhá předcházet manipulaci, citovému vydírání a narušování osobní pohody.
• Mentální osobní hranice: Týkají se našich myšlenek, přesvědčení a intelektuální autonomie. Každý má právo na vlastní názor a způsob uvažování, přičemž je klíčové umět své postoje jasně formulovat a zároveň respektovat postoje ostatních. Specifickou oblastí mentálních hranic jsou také osobní duchovní hranice, které se vztahují k individuálnímu nastavení v oblasti víry a spirituality.

Vymezování pevných a zdravých osobních hranic

Osobní hranice určují, jak s námi ostatní zacházejí, a jejich správné nastavení nám pomáhá chránit vlastní pohodu a sebeúctu. Jasně vymezené hranice snižují stres a zlepšují kvalitu vztahů, zatímco jejich absence může vést k vyčerpání a frustraci.

• Poznejte své potřeby: Než začnete určovat osobní hranice, je nutné pochopit, co je pro vás důležité. Zkuste si uvědomit, co vám ve vztazích vyhovuje a co už je pro vás nepřijatelné. (Příklad: Uvědomím si, že potřebuji víc času na své koníčky a odpočinek, abych nebyl neustále vyčerpaný.)

• Jasná a přímá komunikace: Jakmile víte, co chcete, sdělte to druhým. Buďte struční, věcní a vyhněte se dlouhým omluvám nebo nadměrnému vysvětlování. Důležité je být asertivní, ale zároveň respektující. (Příklad: Chtěla bych, abychom se při debatách o důležitých vztahových věcech nepřerušovali. Pomůže mi to lépe vyjádřit, co mám na srdci.)

• Buďte trpěliví a důslední: U již existujících vztahů může změna chvíli trvat. Lidé okolo vás možná nebudou okamžitě rozumět nebo respektovat nové hranice, ale důležité je nevzdávat se a stát si za svým. (Příklad: Když si nastavím pravidlo, že v neděli neodpovídám na pracovní zprávy, moji kolegové si na to časem zvyknou, i když ze začátku budou překvapení.)

• Přijměte odpovědnost za své emoce: Vymezení hranic může někdy vyvolat napětí, ale pokud vám určité situace způsobují nepohodlí, je na místě je řešit. Pokud jednáte férově a nikoho vědomě nezraňujete, odpovídáte pouze za své vlastní pocity, ne za reakce ostatních. (Příklad: Pokud se cítím nepříjemně, když mě někdo nečekaně objímá, místo abych to jen tiše snášel a byl naštvaný, řeknu: „Prosím, nemám rád nečekané objímání. Radši bych jen podání ruky.“)

Vymezování osobních hranic s narcistou

Nastavení osobních hranic při jednání s jedincem s narcistickou poruchou osobnosti je nezbytné pro ochranu vlastního duševního zdraví a minimalizaci emoční újmy. Narcisté často projevují přehnaný pocit vlastní důležitosti, touhu po obdivu a nedostatek empatie, což může vést k manipulativnímu chování a ignorování potřeb ostatních. Je důležité tyto narcistické rysy rozpoznat a stanovit jasné, konkrétní a udržitelné hranice. Je dobré komunikovat tyto hranice asertivně a konzistentně, přičemž je nutné být připraven na možný odpor či pokusy o jejich překročení ze strany narcisty. V takových případech je nezbytné důsledně dodržovat stanovené důsledky za porušení hranic. Pokud je situace neudržitelná, může být zváženo omezení kontaktu nebo úplné přerušení kontaktu s danou osobou. Vyhledání podpory od přátel, rodiny nebo odborníků na duševní zdraví může poskytnout potřebnou pomoc a posílit schopnost udržet stanovené hranice.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Personal boundaries na anglické Wikipedii.

Související články

• Metoda šedé skály
• Metoda žluté skály
• Narcismus
• Narcistický rodič
• Manipulace

Externí odkazy

• Potíže s nastavením hranic aneb Jak získat respekt druhých na serveru Novinky.cz
• Jak si v sobě nastavit hranice a zdravě je ubránit před ostatními? na serveru firstclass.cz
• (anglicky) 10 Ways to Build and Preserve Better Boundaries na serveru PsychCentral
• (anglicky) How to Set Boundaries With a Narcissist na serveru charliehealth.com
• (anglicky) A15 Tips for Setting Boundaries With a Narcissis na serveru choosingtherapy.com

Portály: Psychologie