Orangutan bornejský

lidoop z rodu orangutan žijící na ostrově Borneo

Orangutan bornejský (Pongo pygmaeus) je lidoop z rodu orangutan, který žije na ostrově Borneo. Spolu s orangutanem sumaterským a orangutanem tapanulijským patří k jedinému rodu lidoopů, který pochází z Asie. Stejně jako ostatní hominidé jsou i orangutani vysoce inteligentní a dokáží velmi dobře zacházet s nástroji a zhotovovat je. Mají také vysoce vyvinuté společenské chování. Orangutani sdílejí s lidmi přibližně 97 % DNA.[2]

Jak číst taxoboxOrangutan bornejský
alternativní popis obrázku chybí
Stupeň ohrožení podle IUCN
kriticky ohrožený
kriticky ohrožený druh[1]
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Třídasavci (Mammalia)
Řádprimáti (Primates)
Čeleďhominidé (Hominidae)
Podčeleďorangutani (Ponginae)
Rodorangutan (Pongo)
Binomické jméno
Pongo pygmaeus
(Linné, 1760)
rozšíření orangutana bornejského (zeleně)
rozšíření orangutana bornejského (zeleně)
rozšíření orangutana bornejského (zeleně)
Sesterský druh
orangutan sumaterský (Pongo abelii)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Orangutan bornejský je kriticky ohrožený druh díky odlesňování kvůli plantážím pro pěstování palmy olejné na výrobu palmového oleje. Velké nebezpečí pro něj znamená i jeho lov.

Hmotnost orangutana bornejského dosahuje až 100 kg.[3] V zajetí se dožívá až 60 let. Populaci tvoří cca 50 000 jedinců.[zdroj?] Je dobře přizpůsoben životu na stromě, proto se liší délka jeho předních a zadních končetin. U samců se vyskytuje výrazný hrdelní vak, který slouží k zesílení hlasových projevů. Postupem let vyrůstají orangutanovi na tvářích zduřeniny, tvořené tukem a vazivem. Tělo je pokryto řídkou dlouhou splývavou srstí.

Rozmnožování

editovat

Samice obvykle v šestiletém intervalu rodí jedno mládě, o něž se stará sedm let, tedy nejdéle ze všech zvířat.[zdroj?] Orangutani žijí v malých skupinách nedospělých zvířat, dospělí se pohybují blízko sebe a stále spolu komunikují (tvoří tzv. residentní sociální skupinu, zvanou noyau). Pokud však tlupa nenachází dostatek potravy, mohou orangutani žít solitérně.

Hlavní složkou potravy je vegetariánská strava (listy, plody: fíky, ořechy, kořínky). Malé množství živočišných bílkovin získávají z drobných obratlovců.

Chov v zoo

editovat

V zajetí je chov velmi náročný a je jako u všech lidoopů hlídán a řízen mezinárodním koordinátorem. Každý jedinec je evidován v plemenné knize. Expozice jsou nákladné a přísně kontrolované, musejí splňovat vysoké hygienické nároky (např. být omyvatelné) a disponovat dostatkem přepouštěcích místností.

V České republice chová orangutany bornejské Zoo Dvůr Králové nad Labem. Na Slovensku je chová Zoo Bojnice.

V minulosti je chovala Zoo Ústí nad Labem.

Křížence orangutana sumaterského a bornejského Ferdu, který se narodil v roce 1969 v německé zoo ve Frankfurtu nad Mohanem, získala v jeho třech letech Zoo Praha; po poškození areálu po povodních v roce 2002 se přestěhoval do Zoo Ústí nad Labem, kde zemřel v dubnu 2024 ve věku 54 a půl roku.

Reference

editovat
  1. The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 0002-01-02].
  2. Orangutan Facts [online]. Orangutan Foundation International [cit. 2012-03-17]. Dostupné online. 
  3. Orangutans [online]. National Geographic [cit. 2018-04-29]. Dostupné online. 

Literatura

editovat
  • Masopustová R. a kolektiv - Chov exotických savců (2009), Česká zemědělská univerzita.

Externí odkazy

editovat