Metropolitní kapitula u sv. Víta v Praze

Metropolitní kapitula u sv. Víta v Praze (svatovítská či také pražská kapitula) je sbor kněží, kteří slouží při katedrálním kostele pražské (arci)diecéze. V čele kapituly stojí jako její představený, svatovítský probošt, který je držitelem jednoho ze sedmi klíčů k českým korunovačním klenotům. Dříve měla kapitula právo volby pražského biskupa a až do založení pražské univerzity spravovala svatovítskou katedrální školu, nejvýznamnější školu v tehdejších Čechách.^[1] Svatovítská kapitula sídlí v budově Starého proboštství na třetím nádvoří Pražského hradu.^[2]

Pražská metropolitní kapitula je vlastníkem vnitřního vybavení katedrály svatého Víta, včetně obrazů, soch, oltářů i náhrobků, a je i majitelem nesmírně cenného svatovítského pokladu.^[3] Velmi vzácná je i knihovna pražské metropolitní kapituly, která patří k nejstarším historickým knihovnám v Česku.^[1]

Historie

Velká pečeť kapituly, období císařství Karla IV. rok ~1360

Kapitula vznikla v roce 971 a je tak nejstarší nepřetržitě existující institucí v České republice.^[zdroj?] Původně byla ustavena jako sbor kněží, kteří dostali za úkol připravit vše potřebné pro zřízení samostatné pražské diecéze, jež vznikla následně odtržením od řezenské diecéze v roce 973. Ve druhém století existence kapituly patřil k jejím kanovníkům i kronikář Kosmas, který byl v letech 1120 až 1125 jejím děkanem. Další známou osobností byl děkan Vít (1135 až 1171).

S povýšením diecéze na arcidiecézi v roce 1344 se kapitula stala metropolitní. Dne 13. listopadu 1350 byly vydány její první dochované stanovy^[4], v nichž se vymezují úřední působnost a povinnosti jejích členů, a také ctihodných žen^[5]. Za vlády Karla IV., kdy církev zažívala v Českém království neobyčejný rozkvět, měla kapitula kolem 60 členů, na konci 14. století pak 32 členů, počátkem 17. století pouze 7 členů. I po rozvratu z doby husitství a reformace zůstala pražská kapitula v jednotě s římskou církví a během dlouhého uprázdnění pražského arcibiskupského stolce v letech 1421–1561 spravovala arcidiecézi prostřednictvím volených administrátorů.^[1]. Na konsolidaci náboženských poměrů měl výrazný podíl administrátor Hanuš II. z Kolovrat († 1483).

Během působení děkana (a posléze probošta) Msgre. Karla Dominika rytíře Řečického byla zrestaurována kapitulní knihovna a obnoven sasko-lauenburský dům a v roce 1726 byla ukončena roztržka mezi svatovítskou kapitulou a pražským arcibiskupem Ferdinandem z Khuenburgu. K poslední změně kapitulních stanov došlo v roce 1992.

Dřívější kanovníci (výběr)

11. století

Vratislav Přemyslovec, kolem 1055

12. století

Heřman (zemřel 17. září 1122, kanovník)
Kosmas (asi 1045 – 21. října 1125, kanovník a později děkan)
Herold 1131
Tutha 1131
Menhart (zemřel 2. července 1134, kanovník)
Otto, do 1140, toho roku zvolen biskupem pražským
Šebestián 1142
Pavel cca 1170
Radoslav cca 1170
Walkun cca 1170
Zdeslav cca 1170, (děkanem v letech 1184 až 1197)
Heřman cca 1170, (proboštem v letech 1184 až 1192)
Dobrohost cca 1177
Dulcianus 1177 až 1194
Alexandr cca 1180
Mlaz cca 1180 až 1182
Miloslav cca 1180 až 1194
Alexius cca 1180 až 1185
Anselm 1180 až 1194
Bartoloměj, mistr cca 1180 až 1194
Bavor cca 1180 až 1182
Benco, Beněk cca 1180 až 1194
Bohuslav cca 1180 až 1194
Dětřich cca 1180 až 1195
Bedřich cca 1180 až 1194
Havel cca 1180 až 1194
Chvalko cca 1180, kustod 1190, pokladník 1194
Jan cca 1180 až 1194
Jiří cca 1180 až 1182
Martin cca 1180 až 1182
Pomněn cca 1180 až 1182
Burchard cca 1180 až 1182, mistr 1185
Radosta cca 1180 až 1182
Rudolf cca 1180 až 1182
Slavata cca 1180 až 1185
Vyšemír cca 1180 až 1194
Walun 1180 až 1182, také kanovník vyšehradský
Bohuslav cca 1180 až 1194
Miroslav 1194
Pavel 1194
Vitalis 1194
Wecemilus,Vícemil 1194 až 1219
Vavřinec 1194 až 1233

13. století

Matouš 1201 až 1228
Eppo 1209 až 1214, probošt a královský kancléř 1216 až 1240
Matouš 1201 až 1228
Klement 1209
Martin 1211, mistr 1219
Přibyslav 1211 až 1218
Oldřich 1214 až 1216
Něpr 1216
Oreš 1216, 1224
Držislav 1218
Jan 1216 až 1239
Bartoloměj 1219
Pelhřim z Vartenberka 1219, probošt mělnický 1222, biskup pražský 1224
Vojslav 1224
Hypolit 1224
Bernard 1224
Mikuláš 1227
Jan z Aschaffenburgu 1219 až 1238
Jiří 1229 až 1238
Štěpán 1234, scholastik a probošt žatecký
Markvart 1238
Rod - klerik, kanovník od 1258 + 3 kanovníci anonymní

14. století

Jan Velišův 1305
Jan řečený Pardi 1305
Jindřich Berka z Dubé 1306 až 1320, od 1320 probošt
Walter 1318 až 1323
Jan Jan ze Šternberka kanovník, 1324 až 1327
Jindřich děkan, 1327 až 1335
Šebestián Vítkův z Liběchova, kanovník od 1330
Bušek Linhartův z Braškova, kanovník 1337 až 1341, 1341 kaplan Karla IV., 1.ředitel stavby katedrály
Jan Očko z Vlašimi, 1342
Havel z Újezda, kanovník, 1343 až 1364
Mikuláš Holubec, kanovník cca od 1350 až kolem 1359, 2. ředitel stavby katedrály
Bohuta Předslavův z Jilemnice, kanovník 1353
Sezima z Ústí, kanovník od 1353, zemř. 1386, probošt v Týně nad Vltavou
Beneš Krabice z Weitmile (1359 až 1375), kronikář, 3. ředitel stavby katedrály
Vojtěch Raňkův z Ježova (nar.1320 – zemř. 15. srpna 1388), kanovník 1364, scholastik 1368 až 1388
Pavel z Jenštejna 1375
Oldřich ze Žlutic – zemř. 9. srpna 1380, kanovník; náhrobek v Lapidáriu Národního muzea v Praze
Jan z Kytlice 1376 až 1383
Hevl zvaný Hašek z Kněžic kanovník, 1378 až 1388
Ondřej Kotlík 1378 až 1380, 1377 4.ředitel stavby katedrály, 1379 viceděkan
Václav z Radče 1378 až 1417, 1401 – 1417 5.ředitel stavby katedrály
Jan Chudoba z Vartenberka 1379 až 1390, zřekl se úřadu
Jan řečený Rus 1387 až 1388
Jan Frenlinův z Dubé kanovník, děkan, protonotář arcibiskupské kanceláře 1384 až 1442
Mikuláš Puchník 1388, generální vikář a oficiál 1388 - 1402
Jakub z Bavorova 1387 až 1390
Petr Massen z Chotěbuze 1389 až 1393
Filip ze Želetavy 1370 až 1403, kanovník svatovítský, olomoucký a vratislavský
Mikuláš, syn Petra Parléře 1387 až 1403, lékař, správce špitálu na Hradčanech
Adam Benešův z Nežetic alias z Moravy, 1398 až 1417, kanovník olomoucký, brněnský a svatovítský

15. století

Jan ze Stříbra, kolem 1400, kanovník svatovítský a farář u sv. Havla na Starém Městě;
Ondřej z Brodu 1409 až 1422, profesor teologie
Jan z Královic, děkan 1415 až 1430
Jan Šindel 1418 až 1455, profesor matematiky, astronom a lékař králů Václava IV. a Zikmunda Lucemburského
Mikuláš z Předbořic, syn Ubaldův, arcijáhen přerovský, kanovník pražský a vyšehradský (kolem 1433)
Václav, syn Sidlína z Brna, děkan a kanovník pražský (1435)
Šimon z Nymburka, doktor dekretů, probošt kostela svatého Apolináře v Praze a kanovník pražský (1442)
Václav Wend, děkan v Loketském kraji, farář v Sokolově a kanovník pražský (1451)
Jakub, 1. polovina 15. století, (náhrobní deska s kalichem a jménem, z katedrály přenesená doLapidária Národního muzea
Jan Zúl z Pelhřimova, kanovník do 1440
Jan z Krumlova, děkan a administrátor arcibiskupství, 1455 až 1488
Hilarius Litoměřický 1453 až 1462, 1462 – 1468 děkan a administrátor arcibiskupství
Mikuláš z Krumlova, kanovníkem kolem roku 1456
Václav z Plané 1462 až 147?, kanovník, s Hanušem z Kolovrat administrátor arcibiskupství
Prokop z Plzně, vikář pražského arcibiskupství a kanovník kolem 1467–1468
Václav Mondl (80. léta), byl kapitulní syndik a pražský arcijáhen, později rektor Vídeňské univerzity^[6]
Jan Herttemberg z Lokte (kanovník od 1480 do 1498, kaplan krále)
Jan z Vartemberka (probošt 1499 až 1508)
Blažej z Plané, kanovník a kantor kolem 1500

16. století

Šimon Villaticus, řečený Fagellus, kanovník 1519, scholastik 1549), básník a spisovatel
JUDr. Jindřich Scribonius, řečený Píšek z Horšova Týna (kanovníkem 1536, proboštem od roku 1549, administrátor arcibiskupství 1556 až 1561)
ThDr. Petr de Linda (kanovníkem 1558, děkanem 1561, proboštem 1586, zemřel 1592)
JUDr. Tomáš Albín z Helfenburka (kanovníkem od roku 1568, biskupem olomouckým zvolen 1574, zemřel 1575)
Václav Albín z Helfenburka (kanovníkem od roku 1593, scholastikem 1600, zemřel 1575)
Daniel Uher z Jenčic (kanovníkem od 9. prosince 1614 do roku 1617)
Jan Ctibor Kotva z Freifelsu (narozen kolem 1587, zemřel 29. září 1637), čestným kanovníkem od 6. května 1617, sídelním kanovníkem od 5. března 1618

17. století

Maxmilián Rudolf Schleinitz (narozen 1605, zemřel 13. října 1675), kanovníkem od 12. června 1635, probošt litoměřický
Jiří z Kriegelsteinu (kanovník od listopadu 1680), generální vikář královéhradecký, zemřel 17.1.1692
Matyáš Vojtěch Macht z Löwenmachtu (kanovník od ledna 1693), zemřel 10.5.1719, děkan vyšehradský
Tobiáš Jan Becker (15. července 1649 – 11. září 1710, kanovníkem od 14. ledna 1681)
Pavel Josef Axlar (kanovník od 3. září 1695, děkan od 14. ledna 1709)
Tobiáš Vojtěch Opitz (kanovník od 15. listopadu 1701, děkan od 3. února 1717), zemřel 3.4.1717
Jan Adam Vratislav z Mitrovic (kanovník od 27. října 1702)
Jiří Jan Libertin SJ (1681 – 29. dubna 1732, kanovník od 5. září 1722)
Msgre. Karel Dominik rytíř Řečický (zemřel 26. ledna 1734, kanovníkem od 23. června 1709, děkanem od 3. září 1722, proboštem od 20. listopadu 1732)
Msgre. Zdeněk Jiří Chřepický z Modliškovic (7. března 1678 – 26. ledna 1734, kanovníkem od 28. prosince 1717, děkanem od 11. února 1733, proboštem od 30. června 1734)
ThDr. Antonín Jeroným Dvořák z Boru (kolem roku 1688 – 2. listopadu 1747, kanovníkem od 30. ledna 1747)
ThDr. Jan Rudolf hrabě Špork (27. března 1696 – 21. ledna 1759, kanovníkem; 1729 pomocný biskup pražský)
Matyáš Vojtěch Linek z Litensdorfu (kolem roku 1698 – 12. července 1747, kanovníkem od 2. března 1735)

18. století

Michal Antonín Caja (kanovníkem kolem 1736)
Emanuel Arnošt Valdštejn (kanovníkem od 5. září 1746)
Jan Václav Bořek Dohalský z Dohalic (kanovníkem od 1762)
Jan Josef Bořek Dohalský z Dohalic (kanovníkem asi od 1769)
Václav Vojtěch Herites (kanovníkem od 1777)
Václav Leopold Chlumčanský z Přestavlk a Chlumčan (15. listopadu 1749 – 14. června 1830, kanovníkem od roku 1779)

19. století

Jan Křtitel Luger (1764–1827), kanovníkem od roku 1811^[7]
Jan Nepomucký Medlín (13. května 1759 – 16. února 1837, proboštem od roku 1833)
Václav František Neumann (15. dubna 1777 – 20. dubna 1839, kanovník)
Václav Michal Pešina z Čechorodu (13. září 1782 – 7. května 1859, kanovník)
Josef Ondřej Lindauer (29. listopadu 1784 – 4. června 1850, kanovníkem od roku 1835)
Jan Alois Renner (1784–1854), kanovník
Michael Maxmilian Willer (1786–1860), kanovník
Jan Petr Küffer ab Asmansvilla (1813–1891), kanovník a později děkan
Vincenc Bradáč (3. dubna 1817– 9. února 1874), kanovník od r. 1860^[8] a spisovatel
František Dittrich (24. srpna 1824– 30. května 1871), kanovník a teolog
Anton Wohlmann (26. ledna 1843 – 2. srpna 1932), kanovník
Wenzel Frind (26. ledna 1845 – 24. října 1896), kanovník
Msgre. Antonín Hora (15. listopadu 1824 – 15. května 1906), děkanem od roku 1891, proboštem od roku 1898)
Josef Binder (12. srpna 1847 – 8. října 1911), kanovník

20. a 21. století

Msgre. ThDr. Jan Nepomuk Sedlák (9. dubna 1854 – 30. září 1930, děkanem od roku 1918)
ThDr. Antonín Podlaha (22. ledna 1865 – 14. února 1932, kanovníkem od roku 1904, děkanem od roku 1930)
Antonius Franz
Dr. Josef Soukup (28. března 1874 – 21. prosince 1946, kanovník, posléze děkan a apoštolský protonotář
Msgre. ThDr. Josef Hanuš (6. ledna 1876 – 20. dubna 1928, kanovníkem od roku 1921)
ThDr. Antonín Eltschkner (4. června 1880 – 22. února 1961, kanovník a později probošt, světící biskup pražský a titulární biskup zefýrský
Msgre. doc. ThDr. PhDr. Josef Čihák (11. září 1880 Obděnice – 18. února 1960 Leopoldov), kanovníkem od 1928 do 1950
Josef Grüner (1883–1943)
ThDr. Anton Gebert (10. dubna 1885 – 17. května 1942, kanovníkem od roku 1934)
Jan Remiger (1879–1959)
ThDr. Antonín Stehlík (24. listopadu 1904–1. října 1972, kanovník, pak probošt a kapitulní vikář
Osvald Novák (29. července 1912 – 4. července 1971, kanovník po skončení II. světové války)
ThDr. Otakar Švec (1888–1958, kanovník)
ThDr. Jaroslav Kulač (29. května 1887 – 25. srpna 1980, kanovník)
Msgre. ThDr. Antonín hrabě Bořek-Dohalský z Dohalic (23. října 1889 – 3. září 1942)
Msgre. ThDr. Otto Lev Stanovský (8. listopadu 1882 – 5. prosince 1945, kanovníkem od roku 1934)
Msgre. ThDr. Bohumil Opatrný (10. listopadu 1880, Mýto – 20. května 1965, Praha), kanovníkem od 1918, později děkanem
Prof. ThDr. Jan Opatrný (10. října 1895, 7. prosince 1968, Praha), kanovníkem
Msgre. ThDr. Karel Olšar (* 1915), kanovníkem od roku 1972
Msgre. ThDr. Karel Šebor (4. dubna 1912 – 28. května 1983, kanovníkem od roku 1975)
Mons. Jan Lebeda (23. dubna 1913 – 5. listopadu 1991, kanovníkem od roku 1980, proboštem od 1. května 1987)
Mons. ThDr. Jaroslav Škarvada (14. září 1924 – 14. června 2010), pozdější probošt a pomocný biskup
Václav Kořínek
Jan Riant
Mons. Mgr. Miroslav Vágner (5. července 1927 – 17. dubna 2010, kanovníkem od 1. července 2001 do 17. dubna 2010, kanovníkem penitenciářem od 1. ledna 2003 do 17. dubna 2010)
Mons. ThLic. Bohumil Kolář (7. ledna 1924 – 5. listopadu 2015, kanovníkem od 1. srpna 1992)
Mons. Pavel Kučera (od 8. července 2007 do úmrtí v únoru 2016)
Mgr. Jan Gerndt – farář v Praze-Uhříněvsi (narozen 2. prosince 1955, na kněze vysvěcen 27. června 1982, sídelním kanovníkem od 15. června 2010 do 31. prosince 2015)^[9]
Mons. doc. ThDr. Jiří Skoblík (16. srpna 1932 – 13. prosince 2020, kanovníkem od 23. srpna 1993, kanovníkem penitenciářem od 1. července 1995 do 31. prosince 2002, kancléřem do roku 2010)
ThDr. Jiří Svoboda – soudní vikář pražské arcidiecéze (narozen 20. března 1941, na kněze vysvěcen 13. dubna 1966, sídelním kanovníkem od 1. srpna 1992, děkanem od 29. června 2010 do 2013)

… a řada dalších

Současní kanovníci

probošt: Mons. Mgr. Václav Malý – titulární biskup marcelliánenský a pomocný biskup pražský (sídelním kanovníkem od 1. prosince 1996, proboštem od 16. září 2002)
2010)
kancléř: Mgr. Vladimír Kelnar – farář ve farnosti u kostela Matky Boží před Týnem v Praze na Starém Městě (narozen 2. srpna 1961, na kněze vysvěcen 27. června 1987, sídelním kanovníkem od 15. ledna 2012)
děkan, kanovník penitenciář: JCLic. Mgr. Ondřej Pávek – farář ve farnosti u katedrály sv. Víta, Václava a Vojtěcha (narozen 30. října 1969, sídelním kanovníkem od 17. května 2010, kanovníkem penitenciářem od 28. července 2010)

Další sídelní kanovníci:

Mgr. Tomáš Roule – osobní sekretář pražského arcibiskupa (narozen 16. února 1975, na kněze vysvěcen 22. června 2002, sídelním kanovníkem od 15. ledna 2012)
Mons. ThDr. Michael Slavík – generální vikář arcibiskupství pražského (sídelním kanovníkem od 1. března 2001, děkanem od 8. července 2007 do roku 2010)
Dr. Vojtěch Eliáš – biskupský vikář, prezident Likvidace lepry, administrátor excurrendo ve farnosti Praha Třeboradice, rektor kostela sv. Mikuláše na Malé Straně (narozen 2. března 1967, sídelním kanovníkem od 1. června 2015)^[10]
ThLic. Ing. Zdenek Wasserbauer Th.D. – ředitel arcibiskupské kurie, od 19. května 2018 zároveň pomocný biskup pražský; předtím farář ve farnosti u kostela Nejsvětějšího Srdce Páně v Praze na Královských Vinohradech, okrskový vikář třetího pražského vikariátu (narozen 15. června 1966, dříve čestným kanovníkem kolegiátní kapituly sv. Kosmy a Damiána ve Staré Boleslavi; sídelním kanovníkem od 18. června 2015)^[10]
ThDr. Jan Balík, PhD., dlouholetý ředitel Sekce pro mládež ČBK a organizátor celostátních setkání mládeže, spolupodílel se na přípravě světových dnů mládeže.
prof. ThDr. Jan Matějka (narozen 12. srpna 1932, kanovníkem arcijáhnem od 16. září 1990), děkanem do června 2007

Emeritní kanovníci:

Mons. Karel Herbst – titulární biskup siccesiánský a pomocný biskup pražský (kanovníkem od 29. ledna 2007, kancléřem od roku 2010)

Odkazy

Reference

↑ ^a ^b ^c Stručná historie kapituly [online]. Metropolitní kapitula u sv. Víta v Praze [cit. 2015-02-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-02-14.
↑ Kontakty [online]. Metropolitní kapitula u sv. Víta v Praze [cit. 2015-02-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-02-14.
↑ Část chrámu pořád patří církvi [online]. Lidové noviny. Dostupné online.
↑ Statuta metropolitanae ecclesiae Pragensis anno 1350 conscripta. ed. Antonius Podlaha. Praha 1905. Dostupné online.
↑ Statuta, s. 42
↑ PLETZER, Karel. Mondl Václav | Encyklopedie Českých Budějovic. encyklopedie.c-budejovice.cz [online]. [cit. 2022-05-15]. Dostupné online.
↑ Antonín Podlaha: Series praepositorum, decanorum, archidiaconorum aliorumque prelatorum..., Praha 1912, s. 306
↑ J.Š. Baar, nekrolog in: Vlast, roč. IX, 1892-93, č. 3
↑ Jan Gerndt - KPMK. kpmk.eu [online]. [cit. 2018-08-31]. Dostupné online.
↑ ^a ^b Archivovaná kopie. www.apha.cz [online]. [cit. 2015-09-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-09-23.

Literatura

PODLAHA Antonín: Series praepositorum, decanorum, archidiaconorum aliorumque praelatorum et canonicorum S. Metropolitanae ecclessiae Pragensis a primordii usque ad praesentia tempora. Pragae 1912.
MACEK Jaroslav: 950 let litoměřické kapituly, Karmelitánské nakladatelství, Kostelní Vydří 2007, ISBN 978-80-7195-121-6.
HLEDÍKOVÁ, Zdeňka: Svět české středověké církve. Argo Praha 2010, ISBN 978-80-257-0186-7.

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Metropolitní kapitula u sv. Víta v Praze na Wikimedia Commons
Metropolitní kapitula u sv. Víta v Praze
Pražská metropolitní kapitula má nového děkana^{[nedostupný zdroj]}
Kardinál Vlk instaluje nového děkana a kanovníka kapituly

[historie-1] Stručná historie kapituly [online]. Metropolitní kapitula u sv. Víta v Praze [cit. 2015-02-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-02-14.

[kontakty-2] Kontakty [online]. Metropolitní kapitula u sv. Víta v Praze [cit. 2015-02-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-02-14.

[lidovky-3] Část chrámu pořád patří církvi [online]. Lidové noviny. Dostupné online.

[4] Statuta metropolitanae ecclesiae Pragensis anno 1350 conscripta. ed. Antonius Podlaha. Praha 1905. Dostupné online.

[5] Statuta, s. 42

[6] PLETZER, Karel. Mondl Václav | Encyklopedie Českých Budějovic. encyklopedie.c-budejovice.cz [online]. [cit. 2022-05-15]. Dostupné online.

[7] Antonín Podlaha: Series praepositorum, decanorum, archidiaconorum aliorumque prelatorum..., Praha 1912, s. 306

[8] J.Š. Baar, nekrolog in: Vlast, roč. IX, 1892-93, č. 3

[9] Jan Gerndt - KPMK. kpmk.eu [online]. [cit. 2018-08-31]. Dostupné online.

[zpravodaj1509-10] Archivovaná kopie. www.apha.cz [online]. [cit. 2015-09-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-09-23.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]

[9]

[10]