Okrskový vikář
kněz pověřený správou určité části diecéze (vikariátu)
Okrskový vikář (latinsky vicarius foraneus v CIC[1] nebo protopresbyter v CCEO) je římskokatolický kněz, který vede vikariát. Tato funkce není výkonná, jen usnadňuje vzájemnou komunikaci mezi farnostmi ve vikariátu a také mezi vikariátem a biskupstvím. Na Moravě a ve Slezsku tato funkce neexistuje, jejím ekvivalentem je děkan. Může se též nazývat arcikněz (latinsky archipresbyter) nebo i jinak.[1]
Kodex kanonického práva z roku 1983 definuje okrskového vikáře kánony 553–555.[2] Kodex kánonů východních církví o okrskovém vikáři mluví v kánonech 276–278.[3]
Z hlediska státní správy v ČR může oblast působení okrskového vikáře rozsahem připomínat okres.
Reference
editovat- ↑ a b kán. 553 § 1 CIC 1983
- ↑ Codex iuris canonici – Kodex kanonického práva. Úřední znění textu a překlad do češtiny : latinsko-české vydání s věcným rejstříkem / auctoritate Ionnis Pauli PP. II promulgatus. Překlad Miroslav Zedníček. 1. vyd. Praha: Zvon, české katolické nakladatelství a vydavatelství, spol. s.r.o., 1994. 812 s. ISBN 80-7113-082-6. S. 254–257. (latina, čeština)
- ↑ FÜRST, Carl Gerold. CANONES SYNOPSE zum Codex Iuris Canonici und Codex Canonum Ecclesiarum Orientalium. Freiburg im Breisgau: Verlag Herder, 1992. 214 s. ISBN 3-451-22636-7. S. 36–37, 133–134. (němčina)
Externí odkazy
editovat- (latinsky) Caput VII De vicariis foraneis