Knihovna pražské metropolitní kapituly
Knihovna pražské metropolitní kapituly (KPMK, v některých citacích jen KK, tedy kapitulní knihovna s dodatkem, že jde o pražskou) je knihovna, která vznikla činností Metropolitní kapituly u sv. Víta v Praze a odkazy českých králů, zejména Karla IV. Již v roce 1354 měla knihovna 186 svazků.
| Knihovna pražské metropolitní kapituly | |
|---|---|
 | |
| Poloha | |
| Adresa | Hradčanské náměstí 10, Praha,  Česko |
| Ulice | Hradčanské náměstí |
| Souřadnice | 50°5′24,72″ s. š., 14°23′44,99″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
| Web | Oficiální web |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Umístění
editovatV současnosti je knihovna spravována jako historický knižní fond, je rozdělena do čtyř celků a uložena na čtyřech místech.
Archiv Pražského hradu
editovatNejcennější část rukopisů, starých tisků a část hudebnin čítá asi 20 000 položek. Není přímo ve správě kapituly, ale od roku 1957 (a od restituce v roce 1991 dočasně) je spravuje Archiv Pražského hradu.[1]
Ačkoliv jde o fond mimořádné historické hodnoty, nejsou téměř žádné z rukopisů digitalizovány. Bádání ve fondu je ztíženo také zákazem pořizování jakýchkoliv fotografií (byť pro studijní učely) bez písemného souhlasu kapituly, za nějž jsou účtovány poplatky.[2]
Další fondy knihovny
editovatOstatní fondy knihovny jsou v přímé správě kapituly a čítají rovněž kolem 20 000 položek. Jsou uloženy na třech místechː
- v domě čp. 62/IV na Hradčanském náměstí 10,
- hudebniny v Mladotově domě čp. 47/IV,
- spisy v budově Starého proboštství čp. 48/IV na 3. hradním nádvoří.[3]
Tyto fondy procházejí od roku 2020 novou katalogizací a badatelům nejsou přístupné.
Knižní fond
editovat.jpg)
Počtem a významem iluminovaných středověkých rukopisů, prvotisků a starých tisků patří mezi nejvýznamnější knihovny v České republice. Základem sbírky byly rukopisy. Již roku 1387 bylo v inventáři zapsáno 269 rukopisných knih. Byly to texty liturgické, biblické, církevně právní a kázání. Mezi dárce ve 14.- 16. století patřili především, kapitulní kanovníci, například Hilarius Litoměřický nebo Václav z Krumlova. Jiné byly získány z klášterů, na počátku 17. století 93 kodexů knihovně odkázal Jiří Barthold Pontanus z Breitenberka.
Roku 1713 oddělil rukopisy od tisků kapitulní kaplan Jan Tomáš Vojtěch Berghauer. Kanovník Emanuel Arnošt z Valdštejna rukopisy uspořádal podle dosud platných signatur a sestavil jejich první katalog. Knihy nejsou vystaveny ani běžně přístupné, pro výstavní účely byla z některých zhotovena faksimile.
Rukopisy
editovat- Zlomek evangelia sv. Marka, latinský rukopis, 6. století; nejstarší rukopis v českých zemích
- Svatovítská apokalypsa, český románský rukopis, 12. století; známý vyobrazením knížete Spytihněva
- Svatý Augustin: De Civitate Dei, 1142-1150; románský rukopis proslulý kreslenou momentkou s popiskami: písař Hildebert hází kámen po myši, která mu na stolku žere svačinu, iluminátor Ewervin kreslí ornament na borduru rukopisu.
- Žaltář ostrovský se 4 celostrannými obrazy, vznikl kolem r. 1200[4]
- Misál Jana ze Středy
- Iluminovaný rukopis z kláštera sv. Brigity v Bergenu, Norsko 3. čtvrtina 15. století
- Antifonář, graduál a kancionál Arnošta z Pardubic
- Graduál Jana Táborského a Fabiána Puléře, renesanční z r. 1552, s vyobrazením obou autorů
Prvotisky
editovatKatalog prvotisků má 1139 titulů v 677 svazcích. Kanovník Antonín Frind je roku 1874 vyčlenil do samostatného oddělení. Patří sem 10 knih z odkazu Hanuše z Kolovrat, Jana Hertembergera z Lokte nebo Jiřího Bartholda Pontana[5].
Katalogy
editovat- PATERA, Adolf a PODLAHA, Antonín. Soupis rukopisů knihovny Metropolitní kapitoly pražské. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, 1910-1922. 2 sv. Soupis rukopisů knihoven a archivů zemí českých, jakož i rukopisných bohemik mimočeských; č. 1, 4. Dostupné online: Díl 1 Archivováno 5. 1. 2016 na Wayback Machine., Díl 2 Archivováno 5. 1. 2016 na Wayback Machine..
- PODLAHA, Antonín, ed. Catalogus incunabulorum, quae in Bibliotheca capituli metropolitani Pragensis asservantur. Pragae: A. Podlaha, 1926. 5 s., 1 list, 131, [1] s. Editiones archivii et Bibliothecae s.f. metropolitani capituli Pragensis; op. XX.
- PODLAHA, Antonín. Doplňky a opravy k soupisu rukopisů Knihovny metropolitní kapituly pražské. Pragae: Metropolitani Capituli Pragensis, 1928. Dostupné online: Doplňky Archivováno 5. 1. 2016 na Wayback Machine..
Reference
editovat- ↑ http://kpmk.eu/index.php/prehledy/historicky-vyvoj/10-historicky-vyvoj-usporadani-zmeny-umisteni-a-soucasny-stav-kpmk#_ftnref100
- ↑ Archiv Pražského hradu [online]. [cit. 2024-03-09]. Dostupné online.
- ↑ Průvodce lokacemi fondů ve správě kapituly
- ↑ Encyklopedie knihy[nedostupný zdroj]
- ↑ Encyklopedie knihy. www.encyklopedieknihy.cz [online]. [cit. 2020-06-20]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-06-15.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Knihovna pražské metropolitní kapituly na Wikimedia Commons - www.kpmk.eu – oficiální stránky
- Encyklopedie knihy: https://www.encyklopedieknihy.cz/index.php/Knihovna_Metropolitn%C3%AD_kapituly_u_sv._V%C3%ADta_v_Praze
