Wikipedie

Malajsie

ostrovní stát v jihovýchodní Asii
(přesměrováno z Malajzie)

Malajsie je federativní konstituční monarchie v jihovýchodní Asii. Rozkládá se na jihu Malajského poloostrova, na severu ostrova Borneo a dalších malých ostrovech. Jejími sousedy jsou Indonésie, Brunej, Singapur a Thajsko. Od Filipín je odděluje Suluské moře.

Malajsie
Malaysia (malajsky)
马来西亚 (čínsky)
மலேசியா (tamilsky)
vlajka Malajsie
vlajka		 znak Malajsie
znak
Hymna
Negaraku (Má země)
Geografie

Poloha Malajsie
Poloha Malajsie

Hlavní městoKuala Lumpur
Rozloha330 803 km² (66. na světě)
z toho zanedbatelné % vodní plochy
Nejvyšší bodGunung Kinabalu (4 100 m n. m.)
Časové pásmo+8
Poloha3°46′50″ s. š., 102°18′52″ v. d.
Geodata (OSM)OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel31 381 992 (41. na světě, 2017)
Hustota zalidnění84 ob. / km² (124. na světě)
HDI▲ 0,823 (vysoký) (63. na světě, 2007)
Jazykmalajština (úřední), angličtina, arabština, čínština (různé dialekty kantonština, standardní čínština, min-nan, hakka, min-tung), tamilština, telugština, malajálamština, ibanština, paňdžábština, thajština
Náboženstvímuslimové, buddhisté, taoisté, hinduisté, křesťané, sikhové; šamanisté (ve východní Malajsii)
Státní útvar
Státní zřízenífederativní volená konstituční monarchie
Vznik31. srpna 1957 (nezávislost na Velké Británii)
KrálTuanku Ibrahim Ismail ibni al-Marhum Sultan Iskandar
Předseda vládyAnwar Ibrahim
Měnamalajsijský ringgit (MYR)
HDP/obyv. (PPP)26 950[1] USD (43. na světě, 2015)
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-1458 MYS MY
MPZMAL
Telefonní předvolba+60
Národní TLD.my
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons

Malajsie má svůj původ v malajských královstvích, která se v 18. století stala součástí Britského impéria. Nezávislosti dosáhla Malaja 31. srpna 1957, roku 1963 se sjednotila se Severním Borneem, Singapurem a Sarawakem jako Malajsie, Singapur se po dvou letech oddělil. Nyní je Malajsie volenou rotační federativní konstituční monarchií sestávající ze třinácti států (monarchií i republik) a tří teritorií pod správou federace. Státní zřízení má velice blízké britskému westminsterskému parlamentárnímu systému a právní systém je založen na obecném právu (Angloamerické právo). Je zde ale dvojí soudnictví, malajsijští muslimové podléhají právu šaría. Malajsijského krále volí devět dědičných monarchů členských států podle rotačního principu mezi sebou. Má pětileté funkční období a jeho pravomoci jsou převážně ceremoniální.

Země má přes 32 milionů obyvatel. Ústava prohlašuje Malajsii sekulárním státem, ale dominantní islám vyzdvihuje jako „náboženství federace“. Náboženství mají náboženskou svobodu, mezi sebou se tolerují, ale vystoupení z islámu je trestné. Islám vyznává asi 61 procent populace, významné jsou menšiny buddhistická (20 procent), křesťanská (9 procent) a hinduistická (6 procent). Různá domorodá etnika, která se v Malajsii shrnují pod pojem bumiputera, představují asi 70 procent populace země. Největší z nich jsou Malajci, kteří tvoří asi 50 procent populace země. Z nedomorodých etnik je významná menšina Číňanů (23 procent) a Indů (7 procent). Oficiálním úředním jazykem je malajsijština (bahasa Malaysia), jejíž nejčastější formou je ovšem malajština (vzhledem k citlivé národnostní otázce se v Malajsii mezi těmito pojmy rozlišuje, stejně jako mezi pojmy Malajec a Malajsijec, ovšem ve světě se tak obvykle nečiní a často se užívají jako synonyma).

Hlavním městem je Kuala Lumpur, ale federální vláda již přesídlila do zcela nově budovaného města Putrajaya. Malajsie je členem OSN, Commonwealthu, Sdružení národů jihovýchodní Asie (ASEAN), Organizace islámské spolupráce, Asijsko-pacifického hospodářského společenství a Hnutí nezúčastněných zemí. Měnou je od roku 1963 Malajsijský ringgit. Roku 1973 Malajsie odstoupila od dohody s Brunejí a Singapurem fakticky ustavující měnovou unii. Malajská ekonomika hraje stále větší roli v ekonomice světové, hrubý domácí produkt (HDP) v zemi roste od zisku nezávislosti průměrným tempem 6,5 % ročně. Podle Mezinárodního měnového fondu je tato ekonomika již 29. největší na světě (z hlediska HDP v paritě kupní síly).

Tropická Malajsie patří mezi 17 zemí s největší biodiverzitou na světě, které obsahují většinu přírodních druhů s mnoha endemity.

Dějiny

editovat
Podrobnější informace naleznete v článku Dějiny Malajsie.
 
Portugalská pevnost A Famosa z 16. století
 
Japonci dobývají Kuala Lumpur roku 1942

Známky osídlení člověkem moderního typu pocházejí z období před 40 000 lety, nejstaršími obyvateli byli Negritové.[2] Další osadníci a obchodníci přicházeli z Indočíny, Indie a z jižní Číny a postupně vytvořili do konce 1. století prosperující obchodní společnost, která však nevytvořila větší centralizovaný stát.[3] Byla rovněž pod silným vlivem Číny i Indie. Díky indickému vlivu místní obyvatelé přijali buddhismus a hinduismus. Největší rozmach těchto náboženství lze zaznamenat mezi 7.–13. stoletím, díky námořní velmoci (thalasokracii) Šrívidžaja, která měla hlavní sídlo v Palembangu na Sumatře (dnes součást Indonésie) a Malajsie se octla pod jejím silným vlivem.[4] Islám se začal šířit ve 14. století. V jeho šíření sehrál klíčovou úlohu Malacký sultanát, který roku 1402 založil sultán Paramešvára, jenž byl původně uprchlým posledním králem království Singapura, které neodolalo tlaku Ajutthajského království a říše Madžapahit.[5] Malacký sultanát je první významný stát, který měl sídlo na území dnešní Malajsie. Hlavním městem se stala Malakka. Paramešvára učinil z Malakky centrum obchodu, především s kořením, čínským porcelánem a hedvábím. Zpočátku byl islám jen náboženstvím vládnoucí elity, později však panovníci začali vyžadovat i konverze obyvatelstva. Nárůst konvertitů je patrný zvláště ve druhé polovině 15. století. Islámskou zemí je Malajsie dodnes. Kolem roku 1500 moc a sláva Malackého státu kulminovaly, tehdy ovládl veškerý námořní obchod v oblasti.

Roku 1511 však byla Malaka dobyta Portugalci, čímž byla zahájena éra evropského kolonialismu v jihovýchodní Asii.[6] Roku 1641 dobyli Malakku Nizozemci, kteří v zemi zůstali téměř 200 let. S Nizozemci ovšem obchod s kořením začal upadat.[7] Roku 1795 dočasně získali Malakku Britové. Vrátili ji sice Nizozemcům v roce 1818, ale rok poté dobyli přístav Singapur. Roku 1824 Britové znovu získali i Malakku a roku 1826 sjednotili Penang, Malakku a Singapur v tzv. Průlivové osady. Od 70. let 19. století začali postupně ovládat i vnitrozemí Malajského poloostrova kvůli kontrole obchodu s cínem, čímž postupně vytvořili tzv. Britské Malajsko sestávající z Průlivových osad, Federovaných a Nefederovaných států. Na severu Bornea založil anglický dobrodruh James Brooke roku 1841 dynastii bílých rádžů ze Sarawaku, jež vládla oblasti 100 let.[8] Britové Malajsii proměnili i etnicky – na práci v dolech dováželi především Číňany a na práci na kaučukovníkových plantážích Indy, především Tamily, čímž změnili demografickou mapu země.[9] Číňané se později chopili obchodu ve velkých městech a stali se obchodní elitou. Po odchodu Britů se ukázalo, že malajsko-čínský etnický konflikt je velmi vážný a není dořešen dodnes. Za druhé světové války byla po bitvě o Malajsko celá země okupována Japonci.[10] Na okupovaném malajském území se Japonci snažili využít protibritských nálad a cíleně pěstovali malajský nacionalismus. Stejně tak proti sobě stavěli Malajce a Číňany.[11]

 
Tunku Abdul Rahman vyhlašuje roku 1957 nezávislost

Po válce začal malajský boj za nezávislost a sjednocení. Na poloostrově vznikla Malajská komunistická strana, která pod záštitou komunistické Číny bojovala s Brity. Hlásili se do ní zejména etničtí Číňané. V reakci na nástup komunistů na poloostrově vznikla antikomunistická koalice, která komunisty porazila a ve volbách v roce 1955 získala většinu. Roku 1957 si pak vymohla nezávislost na Británii. Prvním premiérem byl zvolen Tunku Abdul Rahman, na svém postu vydržel až do roku 1970.[12] Nový stát byl vyhlášen 16. září 1963, když byly připojeny i ostrovní státy Sarawak a Sabah na Borneu a dočasně také Singapur, čímž se Malajsko stalo Malajsií. Singapur, obývaný především Číňany, byl ovšem roku 1965 z malajsijské federace vyloučen a stal se nezávislým státem. I nadále byly však národnostní poměry v Malajsii složité, Malajci tvořili 50 procent obyvatel, Číňané 40 procent. Napětí vygradovalo roku 1969. Číňané se stali obětí lidových pogromů.[13] Vláda na jedné straně tvrdě proti pogromům zakročila, na straně druhé se jim do budoucna rozhodla zabránit dalšími protičínskými opatřeními a také utužením režimu, oslabením demokracie a suspendací některých občanských svobod. Ty nebyly již nikdy plně obnoveny.[14]

 
Mahathir Mohamad, otec ekonomického zázraku

Roku 1973 vznikla Národní fronta (Barisan Nasional), koalice pravicových stran, která ovládala malajsijský politický systém čtyřicet let. Symbolem této etapy byl především premiér Mahathir Mohamad, zastávající svůj úřad 22 let (1981-2003). Je mu připisován velký hospodářský rozvoj, Malajsie se za jeho vlády změnila z agrární země v asijského ekonomického tygra.[15] Roku 2007 čelila Barisan Nasional prvním masovým protestům žádajícím demokratizaci země. V roce 2009 se Najib Razak stal premiérem Malajsie. Nicméně byl zapleten do několika kontroverzních událostí a obvinění z korupce během svého úřadování.[16] Po svém odchodu z úřadu byl stíhán a souzen kvůli obviněním z finančního podvodu a korupce.[17][18] Roku 2018 se k moci vrátil Mahathir Mohamad, byť v čele nově ustavené koalice Pakatan Harapan.[19]

Státní symboly

editovat

Vlajka

editovat
Podrobnější informace naleznete v článku Malajsijská vlajka.

Malajsijská vlajka je tvořena listem o poměru stran 1:2 se čtrnácti vodorovnými pruhy, sedmi červenými a sedmi bílými. V modrém kantonu je žlutý půlměsíc a žlutá hvězda se čtrnácti cípy.

Znak

editovat
Podrobnější informace naleznete v článku Státní znak Malajsie.

Malajsijský státní znak je tvořen mnohonásobně děleným štítem, symbolizující spolkové státy a federální území tvořící Malajsii, a který podpírají dva tygři. Nad štítem je zlatý půlměsíc s cípy směřující vzhůru, mezi nimiž je zlatá hvězda se čtrnácti paprsky. Pod štítem je zlatá, dvakrát přeložená stuha s mottem BERSEKUTU BERTAMBAH MUTU (česky V jednotě je síla).

Geografie

editovat

Malajsie leží v jihovýchodní Asii, mezi 100° a 120° východní délky a 7° severní šířky a rovníkem. Stát tvoří dva hlavní geografické celky – Malajský poloostrov, kde žije 80% obyvatelstva, a ostrov Borneo, o nějž se Malajsie dělí s Indonésií. Na něm se nacházejí dva členské státy malajsijské federace: Sabah a Sarawak. Mezi nimi leží malý, ale nezávislý stát Brunej. Malajský poloostrov odděluje na jihu od ostrovního státu Singapur jen úzký průliv, na západě od indonéského ostrova Sumatra Malacký průliv. Sarawak se táhne podél Jihočínského moře, Sabah je omýván Suluským a Celebeským mořem.

Rozloha Malajsie je 330 803 kilometrů čtverečních, z toho poloostrovní část zaujímá 132 490 km čtverečních a ostrovní část 198 447 km čtverečních. Je 66. největší zemí světa.

Malajsie je velmi hornatá. Hlavní horské pásmo Korbu se táhne od thajských hranic na severu až k Melace na jihu. Na východě země se tyčí pohoří Tahan. Na jihu převládají nížiny, zejména kolem řeky Pahang. Povrch Bornea, zvláště jeho severní části, je také značně hornatý. Nachází se zde i nejvyšší hora Malajsie, Kinabalu (4101 m n. m.).[20] Kinabalu se nachází v Národním parku Kinabalu, který je zapsán na seznam světového přírodní dědictví UNESCO. V Sarawaku se nachází největší jeskynní systém na světě Mulu, a to v Národním parku Gunung Mulu, který je rovněž na seznamu světového dědictví.

Podnebí je rovníkové s vysokými teplotami a vysokou vlhkostí po celý rok. Monzuny (v dubnu až říjnu v jihozápadní části země, v říjnu až únoru v severovýchodní) přinášejí každý rok hojné srážky, průměrně 250 cm za rok. Horské oblasti jsou pokryty tropickým pralesem.

Mezi nejvzácnější živočichy patří orangutan, tygr či nosorožec. Země má jednu z nejvyšších úrovní biodiverzity na světě, s velkým počtem endemitů.[21] Odhaduje se, že v Malajsii žije 20% všech světových druhů zvířat. Mnoho endemitů se nachází v lesích hor na Borneu. V Malajsii žije asi 210 druhů savců, 620 druhů ptáků, 250 druhů plazů, z toho 150 druhů hadů, nebo např. 150 druhů žab. Plné života jsou také korálová moře u pobřeží, vodstvo kolem ostrova Sipadan je druhově nejpestřejší vodní oblastí na planetě. Některé malajsijské lesy jsou staré 130 miliónů let. Pokrývají asi dvě třetiny Malajsie. Lesy východní Malajsie dávají prostor mnoha rostlinným druhům raflézií, největších květin na světě, s maximálním průměrem květu 1 metr.

  •  
    Národní park, Pahang
  •  
    Hora Kinabalu
  •  
    Pláž na ostrově Redang, Jihočínské moře

Vláda a politika

editovat
  Tato část článku je příliš stručná nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že ji vhodně rozšíříte.

Malajsie je federativní konstituční monarchií sestávající ze třinácti států (z nichž devět jsou dědičné monarchie) a tří teritorií pod správou federace. Je to jediná federace v jihovýchodní Asii. Hlavou federace je král, který je volen na pětileté období. Malajsie má státní zřízení velice blízké britskému westminsterskému parlamentárnímu systému, které bylo běžné v Britském impériu, ze kterého se Malajsie před několika desetiletími emancipovala.

Legislativa

editovat

Federální parlament má horní a dolní komoru. Federální dolní komora je Dewan Rakyat (Sněmovna reprezentantů) se 222 poslanci volenými na pětileté období. Horní komora, Dewan Negara (senát), má 70 senátorů s tříletým funkčním obdobím. 26 z nich reprezentuje 13 států federace, král jmenuje na návrh premiéra zbylých 44 včetně čtyř zástupců federálních teritorií.

V parlamentu se uplatňuje pluralitní demokracie, ale od vyhlášení samostatnosti je ovládán třináctičlennou koalicí známou jako Barisan Nasional. Ta měla v únoru 2017 v dolní komoře 137 křesel z 222 a v horní komoře 54 ze 70.

Parlamenty jednotlivých států jsou jednokomorové a volby se ve většině států pořádají společně s volbami do federálního parlamentu.

Malajsijský král

editovat

Malajsijská hlava státu je titulována Yang di-Pertuan Agong (doslova „Ten kdo byl ustanoven pánem“,[22] Jawi: يڠ دڤرتوان اݢوڠ), v hovorové řeči Agong (král). V prosinci 2016 byl ustanoven králem Muhammad V., sultán členského státu Kelantan. 6. ledna 2019 však bylo oznámeno, že 49letý Muhammad V. abdikoval a vrátil se do svého sultanátu. Jako důvod byla uvedena jeho nemoc nebo svatba s ruskou královnou krásy Oksanou Vojevodinou.[23]

Malajsie je konstituční monarchií, ve které má král značně omezené pravomoci, má převážně ceremoniální funkci. Jmenuje premiéra, na jeho návrh schvaluje rozpuštění parlamentu, jmenuje soudce Nejvyššího soudu, jmenuje velvyslance a přijímá pověřovací listiny cizích velvyslanců, uděluje státní vyznamenání a milosti.[24]

Krále sice doživotní monarchové členských státu ze svého středu de jure volí, ale de fakto je uplatňován rotační princip mezi členskými monarchiemi federace. Funkční období je pětileté.

Číslo jméno stát období vlády narozen zemřel
1 Tuanku Abdul Rahman Negeri Sembilan 31. srpna1957 – 1. dubna 1960 24. srpna 1895 1. dubna 1960
2 Sultán Hisamuddin Alam Shah Selangor 14. dubna 1960 – 1. září 1960 13. května 1898 1. září 1960
3 Tuanku Syed Putra Perlis 21. září 1960 – 20. září 1965 25. listopadu 1920 16. dubna 2000
4 Sultán Ismail Nasiruddin Shah Terengganu 21. září 1965 – 20. září 1970 24. ledna 1907 20. září 1979
5 Tuanku Abdul Halim Kedažský Kedah 21. září 1970 – 20. září 1975 28. listopadu 1927 11. září 2017
6 Sultán Yahya Petra Kelantan 21. září 1975 – 29. března 1979 10. prosince 1917 29. března 1979
7 Sultán Ahmad Shah Pahangský Pahang 29. března 1979 – 25. dubna 1984 24. října 1930 22. května 2019
8 Sultán Iskandar Johorský Johor 26. dubna 1984 – 25. dubna 1989 8. dubna 1932 22. ledna 2010
9 Sultán Azlan Muhibbuddin Shah Perak 26. dubna 1989 – 25. dubna 1994 19. dubna 1928 28. května 2014
10 Tuanku Jaafar Negeri Sembilan 26. dubna 1994 – 25. dubna 1999 19. července 1922 27. prosince 2008
11 Sultán Salahuddin Abdul Aziz Selangor 26. dubna 1999 – 21. listopadu 2001 8. března 1926 21. listopadu 2001
12 Tuanku Syed Sirajuddin Perlis 13. prosince 2001 – 12. prosince 2006 17. května 1943
13 Sultán Mizan Zainal Abidin Terengganu 13. prosince 2006 – 13. prosince 2011 22. ledna 1962
14 Sultán Abdul Halim Kedažský Kedah 13. prosince 2011 – 12. prosince 2016[25] 28. listopadu 1927 11. září 2017
15 Sultán Muhammad V. Kelantanský Kelantan 13. prosince 2016 – 6. ledna 2019 6. října 1969
16 Sultán Abdullah Pahangský Pahang 31. ledna 2019 - 31. ledna 2024 30. července 1959
17 Sultán Ibrahim Johorský Johor od 31. ledna 2024 - 22. listopadu 1958

Administrativní uspořádání

editovat
 
Mapa malajsijských spolkových států a teritorii

Malajsie se člení na 13 spolkových států a 3 spolková teritoria. Státy jsou následující:

Devět z nich jsou monarchie (vládce Perlisu má titul rádža, vládce Negeri Sembilanu titul „Yang Di-Pertuan Besar“, ostatní jsou sultanáty); Sabah, Sarawak, Melaka a Penang jsou republikami.

Spolková teritoria jsou následující:

Lidská práva

editovat

Malajsie si uchovává trest smrti. Velmi často se užívá u trestných činů spojených s drogami.[26] 73 % poprav s drogovou kriminalitou souvisí, až polovina popravených jsou přitom cizinci.[27]

Podle neziskové organizace Privacy International mají obyvatelé Malajsie světově nejnižší tzv. index soukromí (ukazatel reflektující dodržování osobních práv, zejména práva na soukromí).

Ekonomika

editovat
 
Petronas Towers v noci.

Od poloviny 20. století prožívá Malajsie rozkvět, který ji umožnil se změnit ze země třetího světa závislé na vývozu kaučuku a cínu v převážně průmyslovou zemi. Země držela jeden z ekonomických rekordů, když v době ekonomického růstu v letech 1957 až 2005 dokázala udržovat přibližně 6,5% růst HDP. V 21. století (po asijské finanční krizi v roce 1997) se tempo růstu snížilo, přesto zůstává vysoké ve srovnání s vyspělými státy světa, například v roce 2014 činil růst malajsijské ekonomiky 6 %. Podle Mezinárodního měnového fondu byla v roce 2020 malajská ekonomika 29. největší na světě (HDP v paritě kupní síly), což ji staví na úroveň Argentiny či Nizozemska. V přepočtu na hlavu má HDP v paritě kupní síly 51. nejvyšší na světě, tedy se pohybuje zhruba na úrovni Ruska, Chorvatska či Kazachstánu. Podle prognózy banky HSBC by malajská ekonomika měla v roce 2050 patřit zhruba ke dvacítce největších na světě.[28]

Mezi hlavní hospodářské produkty země patří rýže, palmový olej, kaučuk, dřevo, kakao, pepř, ananas a ryby. Důležitá je těžba ropy, zemního plynu, cínové, železné a měděné rudy.

Mezi hlavní průmyslová odvětví země patří zemědělství, těžba ropy, hornictví, potravinářský průmysl, výroba pneumatik a cementu, elektronika, chemický a textilní průmysl.

Obyvatelstvo

editovat
Související informace naleznete také v článku Emigrace Číňanů z Malajsie.

Malajsie má téměř 31 milionů obyvatel, kteří tvoří pestrou směsicí ras. Přibližně 52 % jsou Malajci, 27 % Číňané a 9 % Indové. Původní domorodí obyvatelé tzv. Orang Asli tvoří 0,5 % obyvatel a dělí se na Protomalajce, kteří do oblasti přišli v období asi 1500 př. n. l., a na Negrity, kteří se odlišují malým vzrůstem a tmavou pletí a jsou to nejstarší obyvatelé Malajsie vůbec. Politickou moc v zemi mají v rukou Malajci, ale Číňané ovládají hospodářství.[29]

Náboženství

editovat

Hlavním náboženstvím je islám, který vyznávají přibližně 61,3 % obyvatel, 19,8 % praktikuje buddhismus, 9,2 % křesťanství, 6,3 % hinduismus, 1,3 % praktikují některé z čínských náboženství (konfucianismus, taoismus). 0,7 % nevyznává žádné náboženství. Zbývající 1,4 % vyznávají jiná náboženství včetně Sikhismu, animismu a lidových náboženství nebo tito lidé neposkytli údaje.[30]

Vedle muslimských svátků jako Mawlid (narozeniny proroka Muhammada) jsou státními svátky i křesťanské Vánoce, čínský nový rok i hindský Diwali.

V rámci islámu je dominantní šáfi'ovský směr sunnitského islámu, zatímco 18 % muslimů je bez denominace.

Muslimové podléhají soudům práva šaría ve věcech týkajících se jejich náboženství, které jsou omezené na záležitosti jako manželství, rozvod, dědictví, náboženská konverze, odpadlictví a opatrovnictví mezi muslimy. Ostatní kauzy jsou vyhrazené civilnímu soudnictví. Strukturou se muslimské soudnictví podobá federálnímu civilnímu soudnictví, ale zůstává na úrovni jednotlivých států federace a také právo šaría se v jednotlivých státech poněkud liší. Od soudců se očekává následování šáfi'ovské právní školy. Tresty, které mohou tyto soudy uložit, jsou omezené na tři roky vězení, pokutu do 5000 MYR a šest ran holí. Nicméně islamistická strana PAS (14 ze 222 křesel ve Sněmovně lidu federálního parlamentu) se snaží prosadit trest smrti pro muslimy, kteří se snaží konvertovat.

Kultura

editovat

Umění

editovat
 
Sultánský palác v Malacce

K nejvýznamnějším malajským spisovatelům patří Abdullah bin Abdulkadir Munshi, zakladatel moderní malajské prózy.[31] Jimmy Choo se stal úspěšným londýnským módním návrhářem, zejména bot, které byly k vidění i v mnoha filmech a seriálech jako Charlieho andílci, Ďábel nosí Pradu nebo Sex ve městě.[32] P. Ramlee je v Malajsii považován za legendárního herce a zpěváka s výjimečnými úspěchy.[33] Herečka Michelle Yeohová, vítězka Miss Maljsie, se proslavila v hongkongských produkcích, ale také v bondovce Zítřek nikdy neumírá či ve snímku Tygr a drak.[34] V Kuala Lumpur se narodil i britský herec Michael Gough, v Kuchingu zase hororový režisér James Wan, který se prosadil v Austrálii, stejně jako zpěvák Guy Sebastian, rodák z Klangu. Neslavnějším fiktivním Malajcem všech dob je Sandokan, produkt fantazie italského spisovatele Emilia Salgariho Malajci obratně využívají v turistickém ruchu.[35]

Na seznam světového kulturního dědictví UNESCO byla zapsána dvě malajská města Malakka a George Town a Archeologické naleziště v údolí Lenggong, jež patří k nejvýznamnějším v celosvětovém měřítku.[36] Patří mezi ně několik jeskyní, tak i nalezišť pod širým nebem. Byly zde nalezeny různé předměty, artefakty a kosterní pozůstatky z období paleolitu, neolitu i doby bronzové. Ruční sekery, které zde byly také nalezeny a jejichž stáří je odhadováno až na 1,83 milionu let, patří mezi nejstarší mimo Afriku a naznačují, že údolí Lenggong bylo mimořádně raným místem přítomnosti hominidů v jihovýchodní Asii.[37] Z moderních staveb je nejvíce oceňována dvojice věží Petronas Towers v Kuala Lumpur, jejichž autorem je americký architekt argentinského původu César Antonio Pelli.[38] Moderní je i nejvýznamnější mešita v zemi, Národní mešita Malajsie v Kuala Laumpur, postavená roku 1963.

Věda

editovat

Sheikh Muszaphar Shukor se v roce 2007 stal prvním malajským kosmonautem. Roku 2007 byl v rámci 13. návštěvní expedicie vyslán na týden do vesmíru na Mezinárodní vesmírnou stanici.[39] Astrofyzička Mazlan Othmanová byla ředitelkou Úřadu pro vesmírné záležitosti OSN ve Vídni.

Kuchyně

editovat
Podrobnější informace naleznete v článku Malajská kuchyně.
 
Nasi lemak

Malajská kuchyně je velice rozmanitá a mísí se v ní vlivy z mnoha kuchyní (především z čínské a indické, ale i z kuchyně místních domorodcům, thajské, portugalské, nizozemské, arabské nebo britské kuchyně). Malajská kuchyně je podobná ostatním kuchyním v regionu, především indonéské. Mezi nejpoužívanější suroviny patří rýže, nudle, zelenina kokos (kokosové mléko) a maso. Na ochucování jídel se velmi často používá pikantní kořenící pasta sambal, ale i chilli, citronová tráva nebo kari. Populární je také čerstvé ovoce, Malajsie je známá svými duriany a jackfruity. Za malajské národní jídlo bývá označován nasi lemak, což je rýže vařená v kokosovém mléce a podávaná se sušenými ančovičkami, sambalem, arašídy a vejcem.[40] Specialitou ostrova Penang jsou nudle char koay teow, smažené s krevetami, srdcovkami, vejcem a mungo klíčky. Nejoblíbenějším jídlem s hovězím je rendang, hovězí maso se při jeho přípravě vaří v kokosovém mléce. Kokosové mléko je základem i nejznámější polévky zvané laksa. Mléko zde doplňuje vývar (obvykle rybí) a polévka je zahuštěna nudlemi nebo rýží. Zajímavé složení má mražený dezert ais kacang, který se vyrábí z ledu a fazolí, želé, kondenzovaného mléka nebo cendolu. Místní specialitou je také sladký nápoj jasně růžové barvy ochucený růžovým sirupem zvaný bandung. Ačkoliv je Malajsie muslimská země jsou k dostání alkoholické nápoje, jako pivo, víno nebo rýžový alkoholický nápoj lihing (specialita Sabahu).[41]

Sport

editovat
 
Lee Chong Wei

Malajsie se zúčastňuje olympijských her od roku 1956. Na své první zlato stále čeká. K roku 2018 získala sedm stříbrných a čtyři bronzové olympijské medaile. Téměř polovinu, pět z jedenácti těchto medailí, přitom Malajci získali na olympijských hrách v Rio de Janeiru roku 2016, které tak naznačily, že sport je v Malajsii na vzestupu. A také je zřejmé, který sport je to především - badminton. Na něj připadá osm z jedenácti malajských cenných kovů. Vůbec první pro Malajsii vybojovali badmintonisté na OH 1992 v Barceloně. Zdaleka nejúspěšnějším badmintonistou je pak Lee Chong Wei, který má již tři stříbra ze singlové soutěže na třech různých olympiádách (2008, 2012, 2016).[42] Dosáhl i na post světové badmintonové jedničky, což se předtím povedlo ještě třem Malajcům, Rashidu Sidekovi, Roslinu Hashimovi a Wong Choong Hannovi. Dvě olympijské medaile má i skokanka do vody Pandelela Rinongová, první malajská žena, jíž se povedlo olympijskou medaili získat. Jediným dalším sportem, kde Malajci brali medaili, je dráhová cyklistika, Azizulhasni Awang ji získal v Riu v keirinu.

Populární je krom badmintonu i další raketový sport, squash. Nicol Davidová byla letech 2006 až 2015, po dobu 112 měsíců, ženskou světovou jedničkou v tomto sportu, což je rekord od zavedení žebříčku v roce 1983.[43]

Z kolektivních sportů Malajci nejvíce sledují fotbal, pozemní hokej a ragby. Tradičními místní lidovými sporty jsou sepak takraw a bojové umění silat.[44]

V roce 1999 byl postaven autodrom Sepang International Circuit. V letech 1999–2017 se zde jel závod Formule 1 Malajská Grand Prix a jezdí se zde každoročně i závod mistrovství světa silničních motocyklů. Nejznámějším malajským závodním jezdcem je Alex Yoong, který jako první Malajec nahlédl i do Formule 1.[45] Za tým Minardi odjel sedmnáct závodů. Jeho kolega Fairuz Fauzy zaznamenal úspěchy v GP2 Series (dříve Formule 3000, dnes Formule 2).

Reference

editovat

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Malaysia na anglické Wikipedii a Religion in Malaysia na anglické Wikipedii.

  1. ↑ Světová banka. GDP per capita, PPP (current international $) [online]. [cit. 2017-01-14]. Dostupné online. 
  2. ↑ FIX, Alan G. Malayan Paleosociology: Implications for Patterns of Genetic Variation among the Orang Asli. American Anthropologist. 1995, roč. 97, čís. 2, s. 313–323. Dostupné online [cit. 2021-02-12]. ISSN 0002-7294. 
  3. ↑ Malajsie. Aktuálně.cz [online]. 2016-11-30 [cit. 2019-11-12]. Dostupné online. 
  4. ↑ Dějiny Malajsie. Cestovní kancelář Chinatours [online]. [cit. 2019-11-12]. Dostupné online. 
  5. ↑ VAN STEIN CALLENFELS, P. V. The Founder of Malacca. Journal of the Malayan Branch of the Royal Asiatic Society. 1937, roč. 15, čís. 2 (128), s. 160–166. Dostupné online [cit. 2021-02-12]. ISSN 2304-7550. 
  6. ↑ DESAI, D. R. Sar. The Portuguese Administration in Malacca, 1511-1641. Journal of Southeast Asian History. 1969, roč. 10, čís. 3, s. 501–512. Dostupné online [cit. 2021-02-12]. ISSN 0217-7811. 
  7. ↑ ARASARATNAM, S. Some Notes on the Dutch in Malacca and the Indo-Malayan Trade 1641-1670. Journal of Southeast Asian History. 1969, roč. 10, čís. 3, s. 480–490. Dostupné online [cit. 2021-02-12]. ISSN 0217-7811. 
  8. ↑ DOERING, Otto C. Government In Sarawak Under Charles Brooke. Journal of the Malaysian Branch of the Royal Asiatic Society. 1966, roč. 39, čís. 2 (210), s. 95–107. Dostupné online [cit. 2021-02-12]. ISSN 0126-7353. 
  9. ↑ British colonial 'divide and rule' policy in Malaya: echoes of India - ARTICLES | Economic History Malaya. www.ehm.my [online]. [cit. 2021-02-12]. Dostupné online. 
  10. ↑ SODHY, Pamela. Review of Malaya and Singapore during the Japanese Occupation, Journal of Southeast Asian Studies Special Publication, No. 3. Crossroads: An Interdisciplinary Journal of Southeast Asian Studies. 1996, roč. 10, čís. 2, s. 168–170. Dostupné online [cit. 2021-02-12]. ISSN 0741-2037. 
  11. ↑ AKASHI, Yoji. Japanese Policy Towards the Malayan Chinese 1941-1945. Journal of Southeast Asian Studies. 1970, roč. 1, čís. 2, s. 61–89. Dostupné online [cit. 2021-02-12]. ISSN 0022-4634. 
  12. ↑ Tunku Abdul Rahman Putra Alhaj | prime minister of Malaysia. Encyclopedia Britannica [online]. [cit. 2021-02-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. ↑ BOWIE, Nile. Fifty years on, fateful race riots still haunt Malaysia. Asia Times [online]. 2019-05-29 [cit. 2021-02-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  14. ↑ WICKS, Peter. The New Realism: Malaysia since 13 May, 1969. The Australian Quarterly. 1971, roč. 43, čís. 4, s. 17–27. Dostupné online [cit. 2021-02-12]. ISSN 0005-0091. DOI 10.2307/20634465. 
  15. ↑ Malajsie: Země rozkročená nad mořem. 100+1 zahraniční zajímavost [online]. 2013-05-12 [cit. 2019-11-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  16. ↑ FRANCE-PRESSE, Agence. Malaysian taskforce investigates allegations $700m paid to PM Najib. The Guardian. 2015-07-06. Dostupné online. ISSN 0261-3077. (anglicky) 
  17. ↑ CHEW, Amy. Malaysia: Ex-PM Najib Razak’s biggest 1MDB trial gets under way. www.aljazeera.com [online]. 2019-08-28. Dostupné online. (anglicky) 
  18. ↑ PADDOCK, Richard C. Najib Razak, Malaysia’s Former Prime Minister, Found Guilty in Graft Trial. The New York Times. 2020-07-28. Dostupné online. ISSN 0362-4331. (anglicky) 
  19. ↑ Malajsie bude mít nejstaršího premiéra na světě, je mu 92 let. iDNES.cz [online]. 2018-05-10 [cit. 2019-11-12]. Dostupné online. 
  20. ↑ Malajsie - Obecné geografické informace. Malajsie.cz [online]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-12-20. 
  21. ↑ Biodiversity, Australia State of the Environment Report 2001 (Theme Report): The meaning, significance and implications of biodiversity (Megadiverse countries). web.archive.org [online]. 2008-12-08 [cit. 2018-12-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  22. ↑ Malaysia king: Sultan Muhammad V sworn in [online]. 13 December 2016. Dostupné online. 
  23. ↑ Malaysischen König dankt ab. Frankfurter Allgemeine Zeitung, 7. ledna 2019, s. 5 (německy).
  24. ↑ Ministerstvo zahraničních věcí ČR – Malajsie, navštíveno 27. března 2017
  25. ↑ Der Standard: Malaysia krönte neuen König, 13. prosince 2011
  26. ↑ QURAISHI, Muzammil. Case Study 3: The Death Penalty in Malaysia. Příprava vydání Muzammil Quraishi. London: Palgrave Macmillan UK (Palgrave Advances in Criminology and Criminal Justice in Asia). Dostupné online. ISBN 978-1-137-49101-5. DOI 10.1057/978-1-137-49101-5_7. S. 141–154. (anglicky) DOI: 10.1057/978-1-137-49101-5_7. 
  27. ↑ ABAD, Michelle. How effective is the death penalty in Malaysia, China, and Indonesia?. Rappler [online]. [cit. 2021-02-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  28. ↑ PLATT, Eric. These Economies Will Dominate The World In 2050. Business Insider [online]. [cit. 2021-02-12]. Dostupné online. 
  29. ↑ LEE, RAYMOND L.M. The Ethnic Implications of Contemporary Religious Movements and Organizations in Malaysia. Contemporary Southeast Asia. 1986, roč. 8, čís. 1, s. 70–87. Dostupné online [cit. 2021-02-12]. ISSN 0129-797X. 
  30. ↑ SHAMSUL, A. B. Making Sense of the Plural-Religious Past and the Modern-Secular Present of the Islamic Malay World and Malaysia. Asian Journal of Social Science. 2005, roč. 33, čís. 3, s. 449–472. Dostupné online [cit. 2021-02-12]. ISSN 1568-4849. 
  31. ↑ Abdullah bin Abdul Kadir | Malaysian author. Encyclopedia Britannica [online]. [cit. 2021-02-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  32. ↑ Magický „botičkář“ Jimmy Choo. www.primadona.estranky.cz [online]. [cit. 2018-12-02]. Dostupné online. 
  33. ↑ INTERACTIVE: The Irreplaceable P. Ramlee - A Tribute. The Star [online]. 2023-03-22. Dostupné online. (anglicky) 
  34. ↑ Michelle Yeoh: Sexy bondgirl se změnila v barmskou disidentku. Naštěstí jen ve filmu!. Kafe.cz [online]. [cit. 2021-02-12]. Dostupné online. 
  35. ↑ Do Malajsie za Sandokanem, přírodou a dobrodružstvím. Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2018-12-02]. Dostupné online. 
  36. ↑ Malaysia. UNESCO World Heritage Centre [online]. [cit. 2021-02-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  37. ↑ FERRARESE, Marco. Asia’s secret World Heritage site. www.bbc.com [online]. [cit. 2018-12-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  38. ↑ Archiweb - Petronas Twin Towers. www.archiweb.cz [online]. 1997-01-01 [cit. 2018-12-02]. Dostupné online. 
  39. ↑ Muslim bude hledat Mekku na oběžné dráze. iDNES.cz [online]. 2007-09-23 [cit. 2018-12-02]. Dostupné online. 
  40. ↑ Za jídlem do Malajsie. Prima Fresh [online]. [cit. 2021-02-11]. Dostupné online. 
  41. ↑ 5 Most Popular Malaysian Beverages. www.tasteatlas.com [online]. [cit. 2021-02-11]. Dostupné online. 
  42. ↑ Chong Wei LEE - Olympic Badminton | Malaysia. International Olympic Committee [online]. 2021-02-08 [cit. 2021-02-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  43. ↑ Nicol David | Biography, Titles, & Facts. Encyclopedia Britannica [online]. [cit. 2021-02-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  44. ↑ Sports and Recreation Malaysia. Travel to Malaysia.com [online]. [cit. 2018-12-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-12-02. (anglicky) 
  45. ↑ Alex Yoong psal v Monze historii. iDNES.cz [online]. 2001-09-17 [cit. 2021-02-12]. Dostupné online. 

Literatura

editovat
  • ZBOŘIL, Zdeněk. Dějiny Malajsie, Singapuru a Bruneje. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2009. ISBN 978-80-7106-501-2. 
  • SLAVICKÝ, Stanislav. Scénické tradice jihovýchodní Asie. Praha: KANT, 2015. ISBN 978-80-7437-175-2. 

Externí odkazy

editovat
  •   Obrázky, zvuky či videa k tématu Malajsie na Wikimedia Commons
  •   Průvodce Malajsie ve Wikicestách
  •   Slovníkové heslo Malajsie ve Wikislovníku
  • Malaysia - Amnesty International Report 2011 [online]. Amnesty International [cit. 2011-08-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-08-15. (anglicky) 
  • Malaysia (2011) [online]. Freedom House [cit. 2011-08-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-21. (anglicky) 
  • Bertelsmann Stiftung. BTI 2010 — Malaysia Country Report [online]. Gütersloh: Bertelsmann Stiftung, 2009 [cit. 2011-08-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-21. (anglicky) 
  • Bureau of East Asian and Pacific Affairs. Background Note: Malaysia [online]. U.S. Department of State, 2011-08-03 [cit. 2011-08-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  • CIA. The World Factbook - Malaysia [online]. Rev. 2011-07-25 [cit. 2011-08-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-12-28. (anglicky) 
  • Library of Congress. Country Profile: Malaysia [online]. 2006-09-27 [cit. 2011-08-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  • Zastupitelský úřad ČR v Kuala Lumpur. Souhrnná teritoriální informace: [online]. Businessinfo.cz, 2011-03-31 [cit. 2011-08-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-01-11. 
  • Zakaria Bin Ahmad, a kol. Malaysia [online]. Encyclopaedia Britannica [cit. 2011-08-16]. Dostupné online. (anglicky) 
Členství v mezinárodních organizacích
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Malajsie&oldid=24202175“