Wikipedie

Mělník

město v okrese Mělník ve Středočeském kraji
Další významy jsou uvedeny na stránce Mělník (rozcestník).
Možná hledáte: Melnik, nejmenší bulharské město.

Mělník (německy Melnik, Mnelnik)[p. 1] je město a obec s rozšířenou působností v okrese Mělník ve Středočeském kraji 30 km na sever od Prahy. Leží na pravém břehu Labe u soutoku s Vltavou, historické centrum se rozkládá na opukové vyvýšenině obtékané ze severovýchodu potokem Pšovkou. Město má přibližně 20 tisíc[1] obyvatel.

Mělník
Náměstí Míru s radnicí a kapucínským kostelem
Náměstí Míru s radnicí a kapucínským kostelem
Znak města MělníkVlajka města Mělník
znakvlajka
Lokalita
Statusměsto
Pověřená obecMělník
Obec s rozšířenou působnostíMělník
(správní obvod)
OkresMělník
KrajStředočeský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice50°21′2″ s. š., 14°28′27″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel20 350 (2024)[1]
Rozloha24,96 km²[2]
Nadmořská výška215 m n. m.
PSČ276 01
Počet domů3 845 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.2
Počet ZSJ21
Kontakt
Adresa městského úřaduNáměstí Míru 1
276 01 Mělník
mu@melnik.cz
StarostaIng. Tomáš Martinec, Ph.D. (ODS)
Oficiální web: www.melnik.cz
Mělník na mapě
Mělník
Mělník
Další údaje
Kód obce534676
Kód části obce402401
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mělník je někdejší královské věnné město a od raného středověku centrum vinařství v Čechách, kdy podle legend již svatý Václav okopával vinohrady při návštěvách babičky svaté Ludmily. Později ve 14. století císař Karel IV. přivezl na Mělník vinnou révu z francouzské oblasti Burgundsko.

Název

editovat

Název „Mělník“ je původně slovanské pojmenování kopce z mělnících se hornin (např. opuka).[4]

Symboly města Mělníka

editovat

Znak města

editovat

Blason (slovní popis) stanovený Podvýborem pro heraldiku a vexikologii Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR dne 5.10.2016:  V červeno-zlatě polceném štítě vpravo český lev, doleva vyniká půl černé korunované orlice se zlatou zbrojí. Na štítě korunovaná kolčí přilba s černo-zlatými a červeno –stříbrnými přikryvadly. Klenotem zavřená křídla, přední černé, zadní zlaté.[5]

Od první třetiny 14. stol. je doložený znak města, vycházející z hlavních heraldických (erbovních) zvířat českých přemyslovských a lucemburských králů (později císařů) a moravských markrabat - lva a orlice (orla). Nejstarší zbarvení znaku města (dochovaného původně jen na pečetích) pochopitelně neznáme. V případě dvouocasého českého lva jsou tinktury dané, v případě poloviny orlice se původně mohlo jednalo o moravskou orlici (spíše než plamennou tzv. svatováclavskou, která nebyla od vlády Přemysla Otakara II., zakladatele města, již oficiálně státnicky používána a nahradil ji důsledně český, dříve moravský, dvouocasý lev a nově vytvořená šachovaná moravská orlice), nakonec ale převážilo (v dané době, kdy české země byly součástí Římské říše a čeští králové císaři) obvyklé císařské zbarvení  - půl černého orla ve zlatém poli (viz též městské znaky Poličky, Kutné Hory atd.). Zbroj (tj. zobák, jazyk a pařát) se objevuje jak zlatá, tak červená, oba způsoby jsou heraldicky přípustné (možné), červená zbroj je ale logicky opticky výraznější (než zlatá/žlutá ve zlatém/žlutém poli štítu). V případě Mělníka je navíc od 16. století užíváno štítu znaku i s korunovanou přilbou s látkovými dekorativními přikryvadly (v českých i říšských tinkturách) a královského klenotu křídel.[6]

Vlajka města

editovat

Popis vlajky v dekretu předsedy Poslanecké sněmovny zní: List tvoří dva svislé pruhy, červený a žlutý. Z červeného pruhu s českým lvem vyniká do žlutého pruhu půl černé korunované orlice se žlutou zbrojí. Poměr šířky k délce listu je 2:3.[2]

Existence městských praporů (korouhví) se předpokládá u královských měst již v předhusitské době a v době husitských válek je jejich téměř jistá. Prapory tehdy opakoval podobu znaku, nebo je tvořily tzv. livrejové či zemské barvy (pána města). Takto se vyvinula i bikolóra Mělníka v podobě dvou vodorovných pruhů, červeného a žlutého.

Aby nedocházelo k záměnám s jinými obdobnými (jednoduchými) vlajkami o dvou pruzích a obdobných barev, byly v roce 2016 rozhodnutím číslo 56 předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky udělena Mělníku stávající (tzv. heraldická) vlajka, tvořená dvěma svislými pruhy, červeným a žlutým, ve kterých se opakují figury ze štítu historického městského znaku tak, jak bývalo obvyklé již u nejstarších středověkých praporů.

Vyobrazená městská vlajka (vztyčovaná na stožár) respektive prapor (spojený s žerdí, často slavnostně vyšívaný atd.) má nyní právně závaznou podobu, podobně jako historicky vydržený (a potvrzený) znak města, z něhož vychází. Případná tzv. korouhev představuje vlajku respektive prapor zavěšený „na výšku“ (tj. užší stranou nahoře), může mít libovolnou délku (poměr stran např. 1:3) a nemusí proporčně zcela přesně odpovídat podobě vlajky (praporu), ale má respektovat všechny figury a barvy (vlajky) ve vzájemné kompozici.[3]         

Historie

editovat

Počátky osídlování

editovat

První zmínky osídlení této oblasti pochází z neolitu. Podle Kosmy byl zdejší kmen Pšovanů připojen ke knížectví rodu Přemyslovců sňatkem Bořivoje s Ludmilou, dcerou posledního pšovského knížete Slavibora. Hrad Pšov nahradil koncem 10. století nový kamenný hrad Mělník. Manželka Boleslava II. Emma zde razila denáry s nápisem Emna regina – civitas Melnic. V tomto období se začala na Mělníku pěstovat vinná réva.

 
Soutok Labe a Vltavy

Od roku 1000 se na Mělníku tradoval zvyk dávat hrad kněžnám a královnám věnem. Ten se později rozšířil i na město vzniklé pod hradem (královské věnné město).

13. až 17. století

editovat

Město Mělník vzniklo ve 13. století z podhradí a později trhové osady. Zakládací listinu město nemá. A tak první zpráva, podle níž se Mělník považoval za město, se objevila až v listině Přemysla Otakara II. z 25. listopadu 1274, kterou byl Mělnickým darován k dobudování obce podíl na výnosu labského obchodu. Ottův slovník naučný uvádí: „Město Mělník založeno bylo po způsobu jinozemských měst za krále Přemysla Otakara II. r. 1274. Od tohoto času nazýváno bylo městem královským. Po smrti Přemysla II. náleželo královně Kunhutě a bylo ho odtud od královen českých napořád jako věna užíváno.“

Mělník prohlásil natrvalo za královské věnné město až Karel IV. Ten sem dal přivézt z Burgundska a z Champagne vinnou révu a zvelebil tak mělnické vinařství. V době husitských válek zůstával Mělník ve spolku s Pražany. Za vlády krále Jiřího z Poděbrad město hospodářsky prosperovalo. Po smrti Jiřího z Poděbrad se Mělník stal sídlem královny vdovy Johanky z Rožmitálu. Ta darovala zdejší kapitule sv. Petra a Pavla vskutku královský dar, a to 1,5 tuny stříbra, a přála si být po smrti pochována v místním kostele. Když 12. listopadu 1475 na Mělníce zemřela, byla 14. listopadu pohřbena v kostele sv. Petra a Pavla. Po roce v něm však začaly probíhat velké přestavby, a tak syn Hynek převezl ostatky královny do Prahy.

 
Kapucínský kostel Čtrnácti svatých pomocníků s někdejším klášterem

Od konce 15. století město stagnovalo a později upadalo. Situace se zhoršila zejména po potlačeném protihabsburském odboji českých měst a části šlechty roku 1547. Král Ferdinand I. Habsburský zabavil městu všechen majetek, postihl ho citelnou finanční pokutou, zrušil cechy, dosadil do města císařského rychtáře. Období od husitských válek do třicetileté války se stalo zlatým věkem pro mělnické vinaře. Rozšiřovaly se vinice, bohatí měšťané financovali stavbu kostela sv. Ludmily a na Chloumku kostel Nejsvětější Trojice.

Třicetiletá válka velmi těžce zasáhla i Mělník. Časté pobyty vojsk, švédská okupace, drancování, požáry, mor. Odchodem mnoha řemeslníků a vinařů do emigrace se město téměř vylidnilo. V 17. a 18. století Mělník ničily požáry, morové epidemie, selská povstání a řada neúrodných let.

18. až 19. století

editovat

Od konce 18. století se Mělník stal součástí zemědělského zázemí pro pražskou aglomeraci a také průchozí stanicí dálkového obchodu a exportu. Jen málo se ho dotkla průmyslová revoluce. Někdejší královské věnné město se změnilo na téměř provinciální městečko. Továrny zde vznikaly jen v souvislosti s vývojem zemědělství. Typické byly trhy, jarmarky, živnosti, řemesla a tradiční vinařství. Od roku 1850 se město stalo sídlem okresního úřadu. Po pádu Bachova absolutismu se rozvíjela aktivita různých kulturních a společenských organizací, jako jsou například hasičský sbor, Sokol, Klub veslařů mělnických, Klub českých turistů, Klub velocipedistů, Zpěvácký spolek. V této době začal vycházet první místní týdeník. Výhodná poloha Mělníka přinesla s sebou rozvoj na poli komunikací – první parník pod městem (1845), železnice (1874), most přes Labe (1888), přístavní překladiště (1897), vltavský kanál (1902–1905). Od roku 1894 se ve městě používal telefon a telegraf. Nový způsob podnikání si vynutil i vznik peněžních ústavů – Občanské záložny, spořitelny, Hospodářské záložny. Ve druhé polovině 19. století na Mělníku stále vedlo zemědělství – pěstovala se pšenice, sladovnický ječmen, zelenina, ovoce, vinná réva. Se zemědělskými výrobky se čile obchodovalo. Ve městě byl roku 1868 postaven cukrovar.

 
Měšťanský dům U modré hvězdy na Náměstí míru

Koncem století vznikla na Mělníku řada odborných škol, např. v roce 1881 speciální vinařská škola (první tohoto druhu v Čechách) – dnes Vyšší odborná škola zahradnická a Střední zahradnická škola Mělník, v roce 1897 košíkářská škola, v roce 1910 gymnázium, které nese od roku 1990 jméno svého absolventa Jana Palacha. Vývoj oblasti zastavila první světová válka.

20. století

editovat

V letech první republiky (1918–1938) se ve městě hodně stavělo – budovy okresního úřadu, kulturního domu, pošty. V roce 1928 byla dokončena stavba velkého obchodního přístavu na Labi, budovaly se komunikace, kanalizace, prováděla se elektrifikace. V letech 1911, 1922 a 1933 se poprvé uskutečnily slavnosti vinobraní. Od roku 1933 se stala ze slavnosti tradice, která se dodržuje dodnes, i když v poněkud jiné podobě. V roce 1938, po záboru pohraničí, se severní část mělnického okresu dostala přímo na hranici „říše“ z důvodu bezprostřední blízkosti převážně německých obcí (Liběchov atd.). Konec druhé světové války na Mělníku oslavili obyvatelé města 13. května 1945 společně s vojáky sovětské a polské armády (které připomíná pomník s nápisem „GEN. KAROL ŚWIERCZEWSKI“ v parčíku poblíž pošty) a s partyzány. V dnešní době zde sídlí třeba organizace Cech českých vinařů.

Rok 1932

editovat

Ve městě Mělník (přísl. Malý Borek, Chloumek, Mlazice, Pšovka, Rousovice, 11549 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[7]

  • Instituce: okresní úřad, okresní soud, berní správa, berní úřad, celní úřad, katastrální měřičský úřad, důchodkový kontrolní úřad, cejchovní úřad, okresní četnické velitelství, 3 katolické kostely, evangelický kostel, kostel československé církve, synagoga, státní reálné gymnázium, vyšší vinařsko-ovocnicko-zahradnická škola, odborná škola košíkářská, obchodní škola, klášter kapucínů, klášter milosrdných sester, všeobecná veřejná nemocnice, chudobinec, sirotčinec.
  • Živnosti a průmysl: obchodní grémium, společenstvo cukrářů, holičů, hostinských a výčepníků, klempířů, košíkářů, kovářů, krejčí, obuvníků, pekařů, potravní a dopravní, řezníků, zámečníků, cukrovar České akc. spol. pro průmysl cukerní v Praze, továrny na kaučukové zboží Haro, konzervy zeleninové, 5 továren na košíkářské zboží, továrna na kůže Kratina, květináče Klíma, likéry Uher, 3 továrny na nábytek proutěný, olejna, 2 pivovary (Lobkowicz, Právovarečné měšťanstvo), továrna na sekt Lobkowicz, vinice (Lobkowicz, Viktorin), 4 cihelny, městská elektrárna, 3 pily, velkostatek Lobkowicz.
  • Služby: 8 lékařů, 2 zubní lékaři, 3 zvěrolékaři, 9 advokátů, 2 notáři, Živnostenská banka, 2 biografy, 3 fotoateliéry, geometr, 45 hostinců, hotely Stádník, Vykysal, U nádraží, kavárna, 2 lékárny, Lidová záložna na Mělníce, Mělnická spořitelna, Mělnická záložna pro obchod a živnosti, Občanská záložna na Mělníku, Občanská záložna v Pšovce, Okresní záložna hospodářská na Mělníce, Spořitelní a záložní spolek pro Blata, Spořitelní a záložní spolek pro Mlazice, Úvěrní a rolnické družstvo, Zemědělská záložna na Mělníce, Živnostenská záložna na Mělníce, 3 vinárny, 3 zubní ateliéry.

V obci Vehlovice (560 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Mělníka) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[8] dlaždič, 2 hostince, kapelník, kovář, krejčí, pekař, 2 sadaři, 2 obchody se smíšeným zbožím, trafika, truhlář.

Územněsprávní začlenění

editovat
 
Letecký pohled na Mělník od jihovýchodu

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost města v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Praha, politický i soudní okres Mělník[9]
  • 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Mělník
  • 1868 země česká, kraj Praha, politický i soudní okres Mělník
  • 1939 země česká, Oberlandrat Mělník, politický i soudní okres Mělník[10]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Mělník[11]
  • 1945 země česká, správní i soudní okres Mělník[12]
  • 1949 Pražský kraj, okres Mělník[13]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Mělník
  • 2003 Středočeský kraj, okres Mělník, obec s rozšířenou působností Mělník
Související informace naleznete také v článcích Okres Mělník a Správní obvod obce s rozšířenou působností Mělník.

Členění města

editovat
 
Katastrální území Mělníku

Mělník se skládá ze dvou katastrálních území: Mělník a Vehlovice. Evidenčně se město nečlení, tj. nemá definovány žádné části obce, ale jeho území je složeno z historických městských lokalit.

K městu byly postupně připojovány okolní vesnice, které postupně stavebně splynuly. Město Mělník lze rozdělit na 15 historických městských lokalit.[14]

Městská lokalita Poznámka
Město Mělník Současné město Mělník je však výsledkem až vzniku tzv. Velkého Mělníka v roce 1923, kdy byly k městu připojeny samostatné obce Mlazice, Pšovka a Rousovice. Poslední připojenou obcí byly Vehlovice až v roce 1960.
Pražské předměstí Pražské předměstí je historické označení lokality, která se postupně v 18. a hlavně 19. století vytvořila před městskými hradbami.
Chloumek Obecní ves Chloumek byla nakonec definitivně spojena s Mělníkem roku 1854.
Rybáře Rybáře byly s městem Mělníkem definitivně sloučeny již v roce 1854.
Blata Blata byla k městu Mělníku přičleněna definitivně roku 1868, kdy přišla o status obecní vsi.
Malý Borek Původní blateckou kolonií Malý Borek byla spojena pod samosprávu města Mělníka v roce 1868 společně s obecní vsí Blata.
Okrouhlík Okrouhlík byl sloučen s Mělníkem již v roce 1868.
Podolí/Podol Podolí bylo sloučeno s Mělníkem již roku 1868.
Záduší/Záduš Obec Záduší byla s městem Mělníkem definitivně spojena společně s Podolím, Blaty, Okrouhlíkem a Malým Borkem v roce 1868.
Mlazice Mlazice byly spojeny s tzv. Velkým Mělníkem v roce 1923.
Pšovka Pšovka byla spojena s tzv. Velkým Mělníkem v roce 1923.
Rousovice Rousovice byly spojeny s tzv. Velkým Mělníkem v roce 1923.
Vehlovice Původní samostatná obec byla sloučena s Mělníkem až v roce 1960, avšak první plány byly již v roce 1923, a je tak prozatím poslední sloučenou okolní obcí s městem. Jako jediná připojená část města si zachovaly vlastní katastrální území.
Malý Spořilov Malý Spořilov patří k nejmenším lokalitám města. Jedná se o relativně novou místní část, která byla vybudována ve 20. letech 20. století jako reakce na velký nedostatek bytů.
Polabí Vily a domy v nové čtvrti byly vystavěny mezi lety 1927-1932 a nesly označení "Velký Spořilov" podle velké aktivity mělnické Spořitelny.

Obyvatelstvo

editovat

Vývoj počtu obyvatelstva

editovat

Dle Palackého díla Popis Království českého z roku 1848 měl Mělník v roce 1846 199 domů a 1581 obyvatel.[15]

Podle sčítání lidu roku 1921 zde žilo v 662 domech 5 245 obyvatel, z nichž bylo 2 767 žen. 5 170 obyvatel se hlásilo k československé národnosti, 31 k německé a 9 k židovské. Žilo zde 3 643 římských katolíků, 618 evangelíků, 270 příslušníků Církve československé husitské a 113 židů.[16] Podle sčítání 1930 zde žilo v 893 domech 5 813 obyvatel. 5 614 obyvatel se hlásilo k československé národnosti a 65 k německé. Žilo zde 3 558 římských katolíků, 958 evangelíků, 535 příslušníků Církve československé husitské a 84 židů.[17]

Vývoj počtu obyvatel a domů podle sčítání lidu[18]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 7 112 7 656 8 247 8 976 9 806 10 502 12 089 11 914 13 076 15 487 18 941 19 625 19 271 19 599 19 472
Počet domů 979 1 103 1 144 1 252 1 401 1 663 2 158 2 572 2 542 2 658 2 683 2 950 3 042 3 414 3 845
  •  
    Rodinný stav obyvatel obce Mělník roku 2011
  •  
    Vzdělání obyvatel obce Mělník roku 2011
  •  
    Věková struktura obyvatelstva města Mělník v roce 2022

Školství

editovat

Město Mělník zajišťuje předškolní vzdělávání pro 621 dětí. Základní školy zřizované městem Mělník zajišťují povinnou školní docházku pro žáky s trvalým bydlištěm na území města Mělníka, od 6. třídy pak i pro žáky z obcí, které uzavřely s městem Mělníkem dohodu o společném školském obvodu. Jedná se o obce Hořín, Býkev, Velký Borek, Malý Újezd, Želízy, Lhotka, Střemy a Řepín.

Školy ve městě:[19][20]

  • Mateřská škola Čtyřlístek
  • Mateřská škola Zvoneček
  • Mateřská škola Motýlek
  • Mateřská škola Pohádka
  • Mateřská škola Mělník, V Zátiší 2948
  • Základní škola Mělník, Jaroslava Seiferta 148
  • Základní škola Jindřicha Matiegky Mělník
  • Základní škola Mělník-Pšovka
  • Základní škola Jungmannovy sady Mělník
  • Základní škola Mělník-Mlazice
  • Základní škola se speciálními třídami
  • Soukromá střední zdravotnická škola Mělník
  • Střední průmyslová škola stavební
  • Integrovaná střední škola technická Mělník
  • Česká zahradnická akademie Mělník – střední škola a vyšší odborná škola
  • Gymnázium Jana Palacha
  • Dům dětí a mládeže
  • Základní umělecká škola
  •  
    Základní škola Mělník, Jaroslava Seiferta
  •  
    ZŠ Jungmannovy sady Mělník
  •  
    ZŠ Jindřicha Matiegky Mělník
  •  
    Gymnázium Jana Palacha
    (sídlo od 1996)
  •  
    Česká zahradnická akademie
  •  
    Střední průmyslová škola stavební
  •  
    Integrovaná střední škola technická Mělník

Doprava

editovat

Dopravní síť

editovat
Související informace naleznete také v článku Městská autobusová doprava v Mělníku.

Městem procházejí silnice I/9 Zdiby – Mělník – Česká Lípa – Nový Bor – Rumburk, I/16 Řevničov – Slaný – Mělník – Mladá Boleslav – Jičín – Trutnov – Královec, II/246 Mělník – Roudnice nad Labem – Libochovice – Louny a II/273 Mělník – Mšeno – Doksy. Silnice I/16 překonává Labe po Novém mostě postaveném v roce 1993, dříve k tomu účelu sloužil Starý most, dnešní most Josefa Straky.

V roce 2021 byla zahájena realizace části severního obchvatu Mělníku.[21]

Související informace naleznete také v článku Silnice I/16.

Železniční síť

editovat

Město leží na železniční trati 072 vedoucí podél Labe z Lysé nad Labem do Ústí nad Labem. V Mělníku z ní odbočuje železniční Trať 076 do Mladé Boleslavi. Na území města se nachází odbočná železniční stanice Mělník, na trati 072 i železniční zastávka Mělník-Mlazice. Železniční trať 072 Lysá nad Labem – Mělník – Litoměřice – Ústí nad Labem západ je dvoukolejná elektrizovaná celostátní trať zařazená do evropského železničního systému, doprava na ní byla zahájena roku 1874. Železniční Trať 076 Mladá Boleslav – Mšeno – Mělník je jednokolejná regionální trať, doprava na úseku do Mšena byla zahájena roku 1897.

Politika

editovat

Výsledky voleb do zastupitelstva města

editovat

Město Mělník je od roku 1994 rozděleno na 20 volebních okrsků.[22]

 
Mapa mělnických volebních okrsků

Volební účast

editovat
Volby 1990 1994 1998 2002 2006 2010 2014 2018 2022
% 69,92 56,88 38,40 34,28 39,80 42,70 37,15 41,30 40,54

Volby 1990

editovat
Politický subjekt Absolutní hlasy Mandáty
 
     OF: 16
     KSČ: 6
     ČSL: 2
     ČSSD: 1
     SZ: 2
     ČSSS: 2
     NSS: 1
Počet % Počet
Občanské fórum (OF) 49,30 16
Komunistická strana Československa (KSČ) 20,40 6
Československá strana lidová (ČSL) 8,80 2
Československá sociální demokracie (ČSSD) 7,30 1
Strana zelených (SZ) 5,00 2
Československá strana socialistická (ČSSS) 4,10 2
Nezávislí kandidáti 2,30 0
Republikánská unie-Svobodný blok 1,50 0
Národně sociální strana (NSS) 1,40 1
Celkové výsledky 10 023 100 30

Volby 1994

editovat
Subjekt Absolutní hlasy Mandáty
 
     ODS: 6
     ODA: 4
     KSČM: 3
     Koalice KDU-ČSL: 3
     Sdružení ČSSD: 2
     DŽJ: 1
     Koalice SPR-RSČ: 1
     SDL: 1
Počet % Počet
Občanská demokratická strana (ODS) 45 047 29,76 6
Občanská demokratická aliance (ODA) 31 251 20,64 4
Komunistická strana Čech a Moravy (KSČM) 20 330 13,43 3
Koalice KDU-ČSL, DEU, KAN (Koalice KDU-ČSL) 18 580 12,27 3
Sdružení ČSSD, SD(OH), NK (Sdružení ČSSD) 17 901 11,83 2
Důchodci pro životní jistoty (DŽJ) 6 478 4,28 1
Koalice SPR-RSČ, SDČR (Koalice SPR-RSČ) 6 376 4,21 1
Strana demokratické levice (SDL) 5 416 3,58 1
Celkové výsledky 151 379 100 21

Volby 1998

editovat
Politický subjekt Absolutní hlasy Mandáty
 
     ODS: 7
     ČSSD: 4
     Sdružení VPM: 4
     Sdružení KSČM: 3
     KDU-ČSL: 1
     US: 1
     ČP: 1
Počet % Počet
ODS 35 109 31,42 7
ČSSD 19 420 17,38 4
Sdružení VPM, NK (Sdružení VPM) 18 530 16,58 4
Sdružení KSČM, NK (Sdružení KSČM) 16 220 14,51 3
KDÚ-ČSL 7 910 7,08 1
Unie svobody (US) 4 965 4,44 1
Česká pravice (ČP) 4 922 4,40 1
Strana za životní jistoty 2 164 1,94 0
Klub angažovaných nestraníků 1 807 1,62 0
Koalice SPR-RSČ, SDČR 706 0,63 0
Celkové výsledky 111 753 100 21

Volby 2002

editovat
Politický subjekt Absolutní hlasy Mandáty
 
     ODS: 7
     ČSSD: 5
     Radnice 2002: 4
     Sdružení KSČM: 4
     KDU-ČSL: 1
Počet % Počet
ODS 32 960 32,49 7
ČSSD 23 566 23,23 5
Sdr. US-DEU a NK-ssn. Radnice 2002 (Radnice 2002) 19 723 19,44 4
Sdružení KSČM a NK (Sdružení KSČM) 16 719 16,48 4
KDÚ-ČSL 6 646 6,55 1
Republikáni Miroslava Sládka 1 826 1,80 0
Celkové výsledky 101 440 100 21

Volby 2006

editovat
Politický subjekt Absolutní hlasy Mandáty
 
     ODS: 8
     PRO Mělník: 4
     ČSSD: 3
     KSČM: 2
     Radnice 2006: 2
     Mělničané: 2
Počet % Počet
ODS 37 304 30,79 8
PRO Mělník (PRO Mělník) 22 816 18,83 4
ČSSD 17 843 14,73 3
KSČM 12 759 10,53 2
RADNICE 2006 (Radnice 2006) 11 855 9,78 2
Mělničané (Mělničané) 11 255 9,29 2
Strana zelených 4 246 3,50 0
KDÚ-ČSL 3 045 2,51 0
Všeobecná občanská strana 51 0,04 0
Celkové výsledky 121 174 100 21

Volby 2010

editovat
Politický subjekt Absolutní hlasy Mandáty
 
     TOP 09: 5
     ČSSD: 4
     ODS: 4
     Koalice PM a SZ: 2
     Mělničané: 2
     Radnice 2010: 2
     KSČM: 2
Počet % Počet
TOP 09 27 154 21,01 5
ČSSD 26 448 20,46 4
ODS 26 194 20,26 4
Koal. sd. nez. kan. PM a SZ (Koalice PM a SZ) 12 793 9,90 2
"Mělničané" (Mělničané) 12 281 9,50 2
RADNICE 2010 (Radnice 2010) 12 233 9,46 2
KSČM 11 778 9,11 2
Strana svobodných občanů 252 0,19 0
Volte Pr. Blok www.cibulka.net 138 0,11 0
Celkové výsledky 129 271 100 21

Volby 2014

editovat
Politický subjekt Absolutní hlasy Mandáty
 
     MÉ MĚSTO: 9
     TOP 09: 5
     ČSSD: 2
     KSČM: 2
     ANO 2011: 1
     ODS: 1
     Mělničané: 1
Počet % Počet
MÉ MĚSTO 35 192 32,80 9
TOP 09 s podporou nezávislých (TOP 09) 21 056 19,63 5
ČSSD 10 445 9,74 2
KSČM 9 115 8,50 2
ANO 2011 7 321 6,82 1
ODS 6 926 6,46 1
M Ě L N I Č A N É (Mělničané) 6 875 6,41 1
RADNICE 2014 3 961 3,69 0
KDU-ČSL A STRANA ZELENÝCH 3 942 3,67 0
Strana soukromníků ČR 2 275 2,12 0
Romská demokratická strana 171 0,16 0
Celkové výsledky 107 279 100 21

Volby 2018

editovat
Politický subjekt Absolutní hlasy Mandáty
 
     MÉ MĚSTO: 4
     ODS a Soukromníci: 4
     ANO 2011: 4
     MÁME RÁDI MĚLNÍK: 3
     Mělničané: 2
     NK a KSČM: 2
     Spojené síly: 1
     ČSSD: 1
Počet % Počet
MÉ MĚSTO 22 750 19,52 4
ODS s podporou Strany Soukr.ČR (ODS a Soukromníci) 20 447 17,54 4
ANO 2011 (ANO 2011) 18 885 16,20 4
MÁME RÁDI MĚLNÍK 16 122 13,83 3
MĚLNIČANÉ (Mělničané) 10 713 9,19 2
NK a KSČM "ZA LEPŠÍ MĚLNÍK" (NK a KSČM) 9 148 7,85 2
Spojené síly pro Mělník (Spojené síly) 7 985 6,85 1
Česká strana sociálně demokratická (ČSSD) 7 703 6,61 1
Mělničtí patrioti 2 822 2,42 0
Celkové výsledky 116 575 100 21

Volby 2022

editovat
Politický subjekt Absolutní hlasy Mandáty
 
     ODS a TOP 09: 5
     ANO 2011: 4
     MÉ MĚSTO: 4
     Mělničané: 2
     MÁME RÁDI MĚLNÍK: 2
     Mělník 2022: 2
     Svobodný soutok: 1
     Piráti a Zelení: 1
Počet % Počet
ODS a TOP 09 21 304 18,97 5
ANO 2011 19 941 17,76 4
MÉ MĚSTO 19 688 17,53 4
MÁME RÁDI MĚLNÍK 9 984 8,89 2
"MĚLNIČANÉ" (Mělničané) 9 746 8,68 2
Mělník 2022 s pod. Soukromníků (Mělník 2022) 9 032 8,04 2
SVOBODNÝ SOUTOK (Svobodný soutok) 6 676 5,94 1
Piráti a Zelení 6 205 5,53 1
MĚLNÍK V SRDCI 5 031 4,48 0
ZA SPORT A ZDRAVÝ MĚLNÍK 4 285 3,82 0
DSZ - ZA PRÁVA ZVÍŘAT a NK 236 0,21 0
ROMA LUMA 174 0,15 0
Celkové výsledky 112 302 100 21

Další volby proběhnou v roce 2026.

Aktuální složení Rady města Mělníka a koalice v Zastupitelstvu města Mělníka

editovat

Radu města tvořili až do srpna 2024 zástupci tří subjektů: ODS a TOP 09, ANO 2011, Mělník 2022 s podporou Soukromníků. Rada města se opírala o většinovou podporu v zastupitelstvu. Radní koalice byla složená z 11 zastupitelů (ODS a TOP 09 - 5, ANO 2011 - 4, Mělník 2022 - 2). Koaliční smlouva byla podepsána v rekordním čase necelých 20 hodin po sečtení výsledků dne 25. 9. 2022.[23][24]

Podíl mandátů koalice v zastupitelstvu v období 25. 9. 2022 - 5. 8. 2024

11/21

Na zastupitelstvu 5. 8. 2024 došlo ke změně složení koalice, kdy rezignoval na svou funkci uvolněný radní pro dopravu Jindřich Špergl (nezávislý, zvolen na kandidátce ODS a TOP 09). Poté zastupitelstvo zvolilo novým neuvolněným místostarostou Martina Klihavce, městského kronikáře zvoleného na kandidátce opozičního hnutí MÉ MĚSTO. Dále se ke koalici připojila i zastupitelka Marie Urbánková, také nezávislá zvolená za opoziční MÉ MĚSTO. Ke změně složení koalice došlo po vzájemné ztrátě důvěry mezi členy rady města.[25][26]

Podíl mandátů koalice v zastupitelstvu od 5. 8. 2024

12/21

Radní koalice je složena z 12 zastupitelů (ODS - 4, ANO 2011 - 4, Mělník 2022 - 2, nezávislí - 2).

Radní opozice není soudržná a je složená z 9 zastupitelů (MÉ MĚSTO - 2, MÁME RÁDI MĚLNÍK - 2, MĚLNIČANÉ - 1, Piráti a Zelení - 1, SVOBODNÝ SOUTOK - 1, nezávislí - 1).

Oproti minulému volebnímu období 2018-2022, kdy vedení města tvořili zástupci subjektů MÉ MĚSTO, MÁME RÁDI MĚLNÍK, MĚLNIČANÉ a 2 nezávislí kandidáti, se snížil počet místostarostů ze tří na dva. V současnosti má město historicky nejmladšího místostarostu v novodobé historii (Petr Kowanda, 27 let v roce 2022).

Pozice Jméno a příjmení Politický subjekt
 
     ODS: 2
     ANO 2011: 3
     Mělník 2022: 1
     nezávislý
starosta Ing. Tomáš Martinec, Ph.D. ODS
1.místostarosta (uvolněný) Petr Kowanda ANO 2011
2.místostarosta (neuvolněný) Martin Klihavec nezávislý
radní Tomáš Trejbal ODS
radní Karel Kasáček ANO 2011
radní Josef Kowanda ANO 2011
radní Zbyněk Šnajdr Mělník 2022 s podp. Soukromníků

Přehled mělnických starostů a starostek po roce 1990

editovat
Podrobnější informace naleznete v článku Seznam představitelů Mělníka.
Období Starosta/starostka Povolání Politický subjekt
1990–1990 Mgr. Miroslav Neumann úředník úřední pověření
1990–1994 Mgr. Ivan Václavík matematik–programátor OF/ODS
1994–2002 Mgr. Zuzana Lišková ředitelka knihovny ODS
2002–2010 Mgr. Miroslav Neumann přednosta okresního úřadu ODS
2010-2022 MVDr. Ctirad Mikeš vedoucí odboru životního prostředí a zemědělství ČSSD/Mé město (od 2014)[27]
2022-úřadující Ing. Tomáš Martinec, Ph.D. podnikatel ODS

Senátní obvod

editovat

Město Mělník je součástí senátního obvodu č. 28 – Mělník.

Volební účast ve městě Mělníku

editovat
Volby 1996 1998 2004 2010 2016 2022
1.kolo (v %) 30,94 38,00 28,24 40,77 32,34 38,07
2.kolo (v %) 28,94 21,35 15,85 29,85 12,81 19,01

Senátoři

editovat
Období Senátoři Povolání Politický subjekt
1996–1998 Jaroslav Horák přednosta okresního úřadu ODS
1998–2004 Jaroslav Horák senátor ODS
2004–2010 Jiří Nedoma starosta města Odolená Vody ODS
2010–2016 Veronika Vrecionová starostka obce Přezletice ODS
2016–2022 Petr Holeček starosta města Kralupy nad Vltavou STAN
2022–úřadující Jarmila Smotlachová starostka obce Hlavenec ODS

Kulturní instituce

editovat

Městská knihovna Mělnického kulturního centra

editovat
Podrobnější informace naleznete v článku Městská knihovna Mělník.

První veřejná knihovna v Mělníku vznikla v roce 1846 z příspěvků vlastenců. Prvním knihovníkem byl učitel Josef Věnceslav Vlasák. Mělník byl jedním ze zakládajících členů Matice české, proto knihovna získávala téměř všechny vycházející české knihy.

V době Bachova absolutismu byla její činnost zastavena a teprve v roce 1876 se usneslo obecní zastupitelstvo o obnovení její činnosti. Na návrh Sokola byla knihovna sloučena se spolkovými a měla vykonávat funkci městské i okresní knihovny. Okresní knihovna Františka Palackého byla založena v roce 1900, v roce 1908 ji převzala čítárenská komise. Po vypuknutí první světové války byla čítárenská komise zrušena, knihovna i čítárna byly uzavřeny. Po vydání zákona o veřejných knihovnách obecních knihovnách v roce 1919 knihovna činnost obnovila. V roce 1936 se přestěhovala do nově postaveného Masarykova kulturního domu, v roce 1938 nastoupil první profesionální knihovník. 1. května 1950 se stala okresní knihovnou a metodickým centrem knihoven regionu.

V roce 1980 se z Masarykova kulturního domu knihovna přestěhovala do vily Karoly, prostory v kulturním domě byly dlouhodobě nedostačující, slavnostní otevření bylo 16. ledna 1981. O roku 1993 byla zahájena automatizace zpracování knih a následně automatizovaný výpůjční protokol, v roce 1998 byl zpřístupněn Internet.

Od 1. ledna 2000 je zřizovatelem knihovny město Mělník, od 1. 7. 2012 je knihovna součástí Mělnického kulturního centra o.p.s.

Regionální muzeum Mělník

editovat

Předchůdcem dnešního Regionálního muzea Mělník, příspěvkové organizace zřizované Středočeským krajem bylo krajinské museum.

Myšlenku zřízení muzea vyslovil v roce 1886 ředitel měšťanské dívčí školy Ludvík Böhm a 21. března 1888 se konala ustavující valná hromada muzea. Umístění získalo muzeum v budově radnice, brzy po dohodě s knížetem Jiřím Lobkowiczem si spolek pronajal místnosti v mělnickém zámku a veřejnosti byly v roce 1892 poprvé představeny sbírky krajinského muzea. V roce 1903 se muzeum přestěhovalo do soukromého bytu na Palackého náměstí, následně do domu mělnické spořitelny. V dalších letech se stěhovalo znovu do zámku, v novém kulturním domě muzeum získalo pouze jeden sál. Muzejní sbírky se trvale rozrůstaly, v roce 1960 se rozrostly také o fondy zrušených muzeí v Liběchově, Kostelci nad Labem, Nelahozevsi a Mšeně, následně část sbírek byla rozprodána nebo vrácena.

Od listopadu 1999 sídlí Regionální muzeum Mělník v bývalém kapucínském klášteře na Náměstí Míru čp. 54).

V muzeu jsou návštěvníkům přístupny stálé expozice Historické kočárky, Nahlédnutí do středověkého města, Vinařská expozice, Přírodovědecká expozice, Lidová architektura a Z historie malé železnice aneb železniční hračky. Mimo město je ve Lhotce u Mělníka další expozicí skalní byt pocházející pravděpodobně z poloviny 19. století (bylo to nejdéle obývané kokořínské skalní obydlí do roku 1982). Pravidelně muzeum pořádá krátkodobé výstavy, přednášky, koncerty a další kulturní akce. V muzeu je kavárna s nabídkou mělnických vín a v původních gotických sklepeních se provádí degustace vín.

Ve městě sídlí Správa chráněné krajinné oblasti Kokořínsko – Máchův kraj.

Pamětihodnosti

editovat
 
Nádvoří mělnického zámku
Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Mělníku.

Galerie

editovat
  •  
    Mělnický zámek a kostel – letecký pohled
  •  
    Mělnický zámek ze Svatováclavské ulice
  •  
    Kostel svatého Petra a Pavla od východu
  •  
    Kapucínský kostel Čtrnácti svatých pomocníků
  •  
    Kostel svaté Ludmily z roku 1585
  •  
    Zámek, středověká brána
  •  
    Evangelický kostel
  •  
    Zámek nad soutokem Vltavy a Labe
  •  
    Socha Karla IV. před zámkem
  •  
    Pražská brána v ulici 5. května
  •  
    Kulturní dům a socha kpt. Otakara Jaroše
  •  
    Panorama z mostu Josefa Straky
  •  
    Okresní soud v Pražské ulici

Turistika

editovat

Městem vedou cyklotrasy č. 2 Kralupy nad Vltavou – Mělník – Litoměřice – Ústí nad Labem, č. 24 Stará Boleslav – Neratovice – Mělník, č. 203 Mělník – Lhotka, č. 8171 Mělník – Malý Újezd – Jelenice.

Územím města vedou turistické trasy   Mělník – Lhotka – Kokořínský Důl,   Záboří – Mělník – Liběchov – Tupadly,   Mělník – Čepička – Lhotka.

Zajímavosti

editovat

Ceny města Mělníka

editovat

Ceny města Mělníka byly poprvé uděleny v roce 2004 při oslavách 730. výročí první dochované zmínky o Mělníku jako městě. Myšlenka vyznamenat a ocenit osobnosti, které svým talentem a svými schopnostmi, prací nebo statečností prospěli svému městu, vznikla v roce 2003. Městské zastupitelstvo schválilo v lednu 2004 Vyhlášku o použití symbolů města, čestném občanství a cenách města Mělníka, která vymezuje druhy ocenění a popisuje hlediska, podle nichž jsou jednotlivé ceny udělovány.

Návrhy osobností k vyznamenání může podávat každý občan splňující podmínky voliče dle volebního zákona. Je nutné uvést identifikační údaje navržené osobnosti, podrobné zdůvodnění návrhu a kontaktní údaje navrhovatele. O udělení ceny města rozhoduje Zastupitelstvo města Mělníka.

Zlatý řád města Mělníka je udělován především:

a)  za mimořádné a dlouhodobé aktivity v uměleckých oborech a v oblasti sportu, které reprezentují město Mělník

b)  za mimořádnou a dlouhodobou činnost v různých oblastech lidské činnosti, která přispívá  k rozvoji nebo reprezentaci města Mělníka

c)  za mimořádný čin vysoké morální hodnoty

Stříbrný řád města Mělníka je udělován především:

a)  za mimořádnou reprezentaci města v oblasti umění a sportu

b)  za významné aktivity přispívající k rozvoji nebo reprezentaci města v různých oblastech lidské činnosti

Bronzový řád města Mělníka je udělován především:

a)  jako ocenění přínosu k rozvoji města

b)  jako ocenění mimořádně přínosné činnosti ve prospěch města Mělníka

Plaketa města Mělníka je udělována především jako ocenění významné osoby, nebo představitele významné instituce při její návštěvě ve městě nebo ocenění váženého občana města při mimořádné příležitosti.

Čestní měšťané a občané města Mělníka

editovat

Seznam (obsahující jméno, citaci zápisu, datum udělení, zdroj informace) pravděpodobně není úplný, přesná evidence nikdy nebyla vedena. Je výsledkem spojení údajů, které shromáždil Jiří Rác (dopis MěÚ Mělník - odboru školství a kultury ze dne 4. 2. 1997), s těmi, jež jsou uvedeny v Knize měšťanů královského věnného města Mělníka od roku 1703 (Archiv MěÚ Mělník), a těmi, které byly náhodně objeveny, např. v tisku.[33]

  • Jan Vojtěch Gemerich rytíř z Neubergu, 15. 6. 1844 nebo 23. 3. 1844 (Kniha měšťanů)
  • Karel Neumann, 15. 6. 1844 nebo 23. 3. 1844 (Kniha měšťanů)
  • František Rolejček, děkan a ředitel školy, 1863 (Ludvík Böhm: Královské věnné město Mělník a okres Mělnický, Mělník 1892, s. 625)
  • Adolf Kallmünzer, c. k. okresní přednosta a c. k. okresní sudí v Mělníku, 15. 6. 1875 (Kniha měšťanů)
  • Josef Valenta, majitel c. k. zlatého záslužného kříže s korunou, c. k. poštmistr, emeritní purkmistr na Mělníku, 21. 2. 1880 (Kniha měšťanů)
  • Jan Eduard rytíř z Neubergu, majitel velkostatku Čejtice a Oujezd a rozsáhlých vinohradů na Mělníku, poslanec na sněmu zemském Království českého, místopředseda zahradnické společnosti v Praze atd. atd., 3. 12. 1883 (Kniha měšťanů)
  • JUDr. Alfred Kraus, místodržitel Království českého, c. k. skutečný tajný rada, rytíř řádu železné koruny II. třídy, c. k. řádu Leopoldova a řádu Františka Josefa , c. k. polní podmaršálek atd. atd., 22. 7. 1885 (Kniha měšťanů)
  • JUDr. František Ladislav Rieger, rytíř řádu železné koruny II. třídy, majitel komondérského ruského řádu sv. Anny a knížecího černohorského řádu neodvislosti, poslanec na říšské radě a sněmu zemském Království českého, předseda klubu českých poslanců, starosta okresního zastupitelstva chotěbořského, čestný měšťan královského hlavního města Prahy atd. atd., 22. 7. 1885 (Kniha měšťanů)
  • Václav Haupt, purkmistr královského věnného města Mělníka, předseda městské spořitelny, místní školní rady, výboru pokračovací školy průmyslové, kuratoria vinařské a ovoc. školy, družstva pro zbudování městského divadla, sboru dobrovolných hasičů, čestný člen a starosta Zpěváckého spolku, člen četných .... a dobročinných spolků a ústavů, kupec a majitel realit, atd. na Mělníku, 8. 2. 1886 (Kniha měšťanů)
  • Václav Kučera, poslanec na zemském sněmu, okresní starosta, statkář atd. v Střednicích, 30. 12. 1887 (Kniha měšťanů)
  • Ludvík Böhm, ředitel měšťanských i obecných škol v. v., spisovatel, člen obecního zastupitelstva atd. atd., 2. 1. 1896 (Kniha měšťanů)
  • Alois Schrenker, starosta města (1897 - 1907), 10. 4. 1899 (Kniha měšťanů)
  • Jiří kníže z Lobkowicz, vévoda Roudnický, Jeho c. k. apošt. Veličenstva skutečný tajný rada, nejvyšší maršálek Království českého atd. atd., 12. 5. 1905 (Kniha měšťanů)
  • JUDr. Gustav Pöschl, advokát, rytíř řádu železné koruny III. třídy, prezident Ústřední banky českých spořitelen, člen obecního zastupitelstva a rady městské, ředitel Mělnické spořitelny atd. atd., 17. 10. 1911 (Kniha měšťanů)
  • T. G. Masaryk, prezident ČSR, 13. 11. 1918 (Mělnické rozhledy 11. 3. 1938; o vztahu TGM - Mělník např. v: Mělnické rozhledy 7. 3. 1930, Mělnické listy 24. 9. 1937, Mělnická radnice 12/1993, 1/1994, 3, 10/2002)
  • Gustav Habrmann, Václav Klofáč, František Staněk, vůdci domácího odboje, 13. 11. 1918 (Mělnické rozhledy 11. 3. 1938)
  • prof. MUDr. et RNDr. Jindřich Matiegka, 7. 4. 1932 (Zápisy o schůzích obecního zastupitelstva města Mělníka nad Labem 1931 - 32; více v: Mělnická radnice 4,5/2002)
  • Edvard Beneš, prezident ČSR, 27. 5. 1945 - dopis Místního národního výboru na Mělníce prezidentu Edvardu Benešovi při příležitosti jeho 61. narozenin
  • Benjamin Alexandrovič Něstěrov, nadporučík Rudé armády, který se podílel na osvobození města, 29. 4. 1980 (Jiří Rác)
  • prof. MUDr. Jiří Malý, 28. 2. 2002 (více v: Mělnická radnice 4,5/2002), 28. října 2002 udělil prezident České republiky Václav Havel Jiřímu Malému in memoriam státní vyznamenání  - medaili Za zásluhy 1. stupně
  • Karel Lojka, 2 7. 7. 1944 na Mělníku, profesí projektant, amatérský restaurátor a fotograf, historik, spisovatel, držitel nejvyššího papežského vyznamenání Svatého otce Františka „Croce Pro Ecclesia et Pontifice“ , nese zásluhy na propagaci města Mělníka a vytváření pozitivního vztahu k němu
  • Alexandr Onishenko, ukrajinský malíř malující svá díla unikátní technikou na černém podkladu ve stylu neoimpresionismu. Je uznávaným malířem v Německu, Francii, Spojených státech amerických, Malajsii, České republice a na Ukrajině. Žije a také tvoří svá díla v kostelíku sv. Jana Nepomuckého na Mělníku-Chloumku, který si pronajal a na vlastní náklady zrekonstruoval.

Osobnosti spjaté s Mělnickem

editovat

Osoby zvýrazněné tučně jsou mělnickými rodáky.

Zemřelí[34]

editovat
 
Památník Viktora Dyka v Mělníku
 
Pamětní deska Jindřicha Matějky a Jiřího Malého

Žijící

editovat

Partnerská města

editovat

Město Mělník má přátelské kontakty s německým Oranienburgem už od 70. let 20. století. Po revoluci v roce 1989 udržovali vztah prakticky pouze mělničtí dobrovolní hasiči. Ti se pravidelně navštěvují, pro děti pořádají výměnné pobyty. V roce 1995 se obnovily vztahy mezi radnicemi. Jsou navázány kontakty mezi mělnickými školami - gymnáziem (od roku 1990) a ZŠ Jaroslava Seiferta (od roku 1994), které pořádají pravidelné výměnné pobyty svých žáků. Oranienburg poskytl městu Mělníku obrovskou pomoc po záplavách v roce 2002 -  finanční  ve výši 750 000Kč, tak roční věcnou  výpomoc ( nábytek, vybavení domácností, oblečení).

Pravidelné kontakty s Wetzikonem trvají již od roku 1991. V roce 2011 uplynulo 20 let od uspořádání prvního klimatického pobytu v Surcuolmu ve Švýcarsku. Pobyty byly organizovány na základě  spolupráce mezi městem Mělník a partnerským městem Wetzikon. Pobyty organizoval Klub na pomoc chronicky nemocným dětem a v začátcích i mělnická pobočka Červeného Kříže. V roce 2011 bylo dohodnuto se švýcarskými přáteli ukončení tohoto projektu. V roce 2012 se zúčastnily soubory Jarošovci a Jarošáček tamějšího veletrhu Zűri Oberland Mass. Mezi městy není podepsaná partnerská smlouva.

V oblastech kultury, sportu a v neposlední řadě i s výměnou úředníků při řešení některých samosprávných úkolů. Spolupráci navázala Základní škola v Mělníku – Pšovce.

V roce 2012 byly folklorní soubory Jarošáček a Jarošovci pozvány jako čestný host na prestižní festival, který má nejvyšší status CIOFF (Mezinárodní rada organizátorů folklorních festivalů a lidového umění), do Strzegomi. Opětovně se polský strzegomský soubor Kostrziane účastní Mělnického vrkoče.

Zájem byl vyvolán za strany Slovenska – ZŠ Pšovka má partnerství se školou právě v Lučenci.

Odkazy

editovat

Poznámky

editovat
  1. ↑ v místním úzu na Mělník, na Mělníku/Mělníce

Reference

editovat
  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. ↑ Místní jména v Čechách. mjc.ujc.cas.cz [online]. [cit. 2022-10-24]. Dostupné online. 
  5. ↑ [1]
  6. ↑ Znak a vlajka města Mělníka: Mělník. www.melnik.cz [online]. [cit. 2022-10-25]. Dostupné online. 
  7. ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 812-816. (česky a německy)
  8. ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1807. (česky a německy)
  9. ↑ Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  10. ↑ Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  11. ↑ Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  12. ↑ Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 28-09-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 28-09-2011. 
  13. ↑ Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 22-05-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 22-05-2011. 
  14. ↑ BURIAN, Lukáš. Mělnický uličník. První vydání. vyd. Mělník: [s.n.] 255 stran s. Dostupné online. ISBN 978-80-907298-3-4, ISBN 80-907298-3-5. OCLC 1302728180 
  15. ↑ PALACKÝ, František. Popis Království českého. Praha: J. G. Kalvevský, 1848. 608 s. Dostupné online. S. 83. 
  16. ↑ Statistický lexikon obcí v Republice československé 1921. Díl I. Země Česká. Praha: Orbis, 1924. 598 s. S. 159. 
  17. ↑ Statistický lexikon obcí v Republice československé 1930. Díl I. Země Česká. Praha: Orbis, 1934. 613 s. S. 213. 
  18. ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí ČR 1869–2005. I. díl [online]. 2007-03-03 [cit. 2020-02-14]. S. 126, 127, záznam 39. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-07-16. 
  19. ↑ Předškolní zařízení: Mělník. www.melnik.cz [online]. [cit. 2022-10-24]. Dostupné online. 
  20. ↑ Základní školy: Mělník. www.melnik.cz [online]. [cit. 2022-10-24]. Dostupné online. 
  21. ↑ I/9, I/16 Mělník, obchvat, 2. stavba [online]. ŘSD, rev. 2021-10 [cit. 2022-01-14]. Dostupné online. 
  22. ↑ Volby.cz - Český statistický úřad | ČSÚ. volby.cz [online]. [cit. 2022-10-22]. Dostupné online. 
  23. ↑ V Mělníku podepsali koaliční dohodu, starosta Mikeš po 12 letech končí. iDNES.cz [online]. 2022-09-25 [cit. 2022-10-22]. Dostupné online. 
  24. ↑ Mělník povede koalice vítězných ODS. Deník N [online]. 2022-09-25 [cit. 2022-10-22]. Dostupné online. 
  25. ↑ HEDVÍKOVÁ, Alena. Mělník má nového místostarostu. Radní Špergl rezignoval, nastoupil Klihavec. Mělnický deník. 2024-08-05. Dostupné online [cit. 2024-08-06]. 
  26. ↑ Radní Jindřich Špergl z TOP09 rezignoval, nahradí ho mělnický kronikář a předseda okrašlovacího spolku Martin Klihavec: Mělník. www.melnik.cz [online]. [cit. 2024-08-06]. Dostupné online. 
  27. ↑ Starosta Mělníka Ctirad Mikeš už není členem ČSSD. Mělník online [online]. 2014-08-28 [cit. 2014-09-03]. Dostupné online. 
  28. ↑ E. Poche, Umělecké památky Čech 2, str. 366-372.
  29. ↑ Databáze divadel / Divadelní architektura v Evropě. www.theatre-architecture.eu [online]. [cit. 2019-08-01]. Dostupné online. 
  30. ↑ https://ticmelnik.cz/pamatky-a-zajimavosti/melnicke-podzemi-a-studna/
  31. ↑ http://www.melnik.cz/kultura-skolstvi-veda/studna-a-podzemi/2008-04-02.html Archivováno 12. 9. 2008 na Wayback Machine. Studna a podzemí, 4.2. 2008
  32. ↑ Filmový Mělník. Mělník ve filmu a v televizi [online]. Turistické informační centrum Mělník [cit. 2021-06-01]. Dostupné online. 
  33. ↑ Čestní měšťané a občané města Mělníka: Mělník. www.melnik.cz [online]. [cit. 2022-10-23]. Dostupné online. 
  34. ↑ SÍGL, Miroslav. Kdo byl a je kdo: Mělnicko, Kralupsko, Neratovicko ; osobnosti, samospráva, historie. 1. vyd. vyd. Praha: Nakl. Libri 646 s. ISBN 978-80-7277-351-0. 

Literatura

editovat
  • BURIAN, Lukáš. Mělnický uličník. 1. vyd. Mělník: Mělnický osvětový a okrašlovací spolek, 2021. 255 s. ISBN 978-80-907298-3-4, ISBN 80-907298-3-5. OCLC 1302728180 
  • KILIÁN, Jan, a kol. Mělník. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2010. 456 s. ISBN 978-80-7422-029-6. 
  • KÁRNÍK, Josef; KLIHAVEC, Martin. Mělnicko na starých pohlednicích. Hostivice: Petr Prášil - BARON, 2015. 204 stran : barevné ilustrace, mapy, portréty, faksimile s. ISBN 978-80-88121-03-9. 
  • Knihovny Středočeského kraje. Kladno: Středočeská vědecká knihovna v Kladně, 2004. 119 s. ISBN 80-85191-46-6. S. 53. 
  • MIKOVEC, Ferdinand Břetislav. Starožitnosti a Památky země České. Ilustrace Josef Vojtěch Hellich, Vilém Kandler. Praha: Kober a Markgraf, [1860]. Dostupné online. - kapitola Zámek Mělnický, s. 201-209. 
  • Poche, E. (vyd.), Umělecké památky Čech 2. Praha: Academia 1978.
  • ŠPAČKOVÁ, Renata. Putování za pamětí mělnické krajiny. Mělník: Mělnický osvětový a okrašlovací spolek, 2008. 56 s. : il. (převážně barev.), mapy, faksim. s. 

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Mělník&oldid=24498492“