Knížectví

stát v čele s knížetem

Knížectví označuje jednu z forem vlády státu, v jehož čele stojí kníže. Knížectví dnes existují jako suverénní státní celky (Monako, Lichtenštejnsko, Andorra), nebo jako historická území (např. České knížectví, Nitranské knížectví aj.)

Současnost

editovat

V dnešní době se pod pojmem knížectví rozumí právně svrchovaný stát s vlastním (suverénním) územím monarchy šlechtického původu v knížecí hodnosti anebo území, jež je součástí jiného státu (monarchie), např. Asturské knížectví ve Španělském království.

Mezi evropská knížectví patří Lichtenštejnsko, Monako a také Andorra, kde panuje tzv. Dvojvládí, protože knížetem v tomto knížectví jsou současně francouzský prezident a druhým biskup.

Zajímavostí je, že na titulaturu knížectví si osobují nárok i některé mezinárodním společenstvím neuznané území jako je Sealand, Seborga, New Utopia.

Historie

editovat

Vznik knížectví souvisí s rozvojem ekonomiky v níž je hlavním majetkem půda (feudální systém), nejprve od. 9. století vznikla knížectví, která byla zcela nezávislá na jiném panovníkovi. Taková knížectví v průběhu několika století zpravidla buď zanikla, anebo se stala královstvím (např. české knížectví).

Později se tento titul významově posunul na území nezávislá v rámci římsko-německé říše. Takovýchto území existoval značný počet (kolem dvou set), tato území však praktikovala samostatnou vládu pouze v období slabých císařů.

Některá knížectví

editovat

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat