Ješiva

vyšší škola pro studium tóry
Davidova hvězda
Židé a judaismus
ŽidéJudaismusKdo je Žid
OrtodoxníKonzervativní (Masorti)
Progresivní (Reformní - Liberální)Ultraortodoxní
SamaritániFalašovéKaraité
Etnické skupiny a jazyky
AškenázovéSefardovéMizrachim
HebrejštinaJidišLadinoGe'ezBuchori
Populace (vývoj)
EvropaAmerikaAsieAfrikaAustrálie
Náboženství
BůhPrincipy víryBoží jména
613 micvotHalachaNoachidské zákony
MesiášEschatologie
Židovské myšlení, filosofie a etika
Židovská filosofie
CdakaMusarVyvolenost
ChasidismusKabalaHaskala
Náboženské texty
TóraTanachMišnaTalmudMidraš
ToseftaMišne ToraŠulchan aruch
SidurMachzorPijutZohar
Životní cyklus, tradice a zvyky
ObřízkaPidjon ha-benSimchat batBar micva
ŠiduchSvatbaKetubaRozvod (Get)Pohřeb
KašrutŽidovský kalendářŽidovské svátky
TalitTfilinCicitKipa
MezuzaMenoraŠofarSefer Tora
Významné postavy židovství
AbrahámIzákJákobMojžíš
ŠalomounDavidElijášÁron
MaimonidesNachmanidesRaši
Ba'al Šem TovGa'on z VilnaMaharal
Náboženské budovy a instituce
ChrámSynagogaJešivaBejt midraš
RabínChazanDajanGa'on
Kohen (kněz)MašgiachGabajŠochet
MohelBejt dinRoš ješiva
Židovská liturgie
ŠemaAmidaKadiš
MinhagMinjanNosach
ŠacharitMinchaMa'arivMusaf
Dějiny Židů
starověkstředověknovověk
Blízká témata
AntisemitismusGójHolocaustIzrael
FilosemitismusSionismus
Abrahámovská náboženství

Ješiva (hebrejsky: ישיבה, aramejsky: מתיבתא metivta; doslova „zasedání“ nebo „sezení“; pl. ješivot) je židovská škola vyššího vzdělání, určená zejména pro studování Talmudu a židovského náboženského práva – halachy.

Ješiva Chachmej Lublin, největší ješiva světa v polském Lublinu

Vzorem pro ješivot byl bejt midraš („dům bádání, učení“), z nějž se pak v Zemi Izraelské (Erec Jisra'el) a Babylonii vyvinuly tzv. „akademie“, v nichž vznikly samostatné verze Talmudu (Jeruzalémský a Babylónský). Absolventi ješivot často vykonávali funkci rabína v židovských komunitách diaspory. Ješivot vznikaly v zemích diaspory od dob středověku a studenti mnohdy z daleka chodili poslouchat přednášky (ši'urim) slavných učenců nebo čelných představitelů školy (rašej ješivot; sing. roš ješiva). O chod ješivy a o studenty se mnohdy starala židovská obec (kehila), či nadace nebo dobročinné spolky.

Někdy bývá součástí ješivot i tzv. kolel, což je výraz užívaný pro vyšší a samostatnější studium Talmudu. Původně označoval pouze studium pro ženaté muže, dnes jsou studenty kolelu často i muži svobodní. Studenti kolelu většinou aspirují na kariéru rabínůposkim (halachických autorit oprávněných vynášet halachická rozhodnutí) nebo talmudických učenců.

Prvotním impulsem k vytvoření kvalitní sítě ješivot na bázi moderního školství byla činnost Gaona z Vilna. Systém židovských škol vyššího vzdělání – ješivot – se během minulosti rozvinul převážně v oblasti východní Evropy. Po první světové válce se hodně ješivot z východní Evropy přesunulo do Severní Ameriky, Země Izraelské, Anglie a dalších zemí.

Etymologie

editovat

Podle židovské tradice mají studenti při výuce sedět. Z této činnosti je i odvozen název této instituce, tj. doslova „sezení“ či „zasedání“ – hebrejsky ješiva. Tento způsob výuky se časem přenesl i do označení dvou velkých talmudických akademií v Babylonii (Sura a Pumbedita), které byly známy jako štej ha-ješivot – doslova „dvě školy“.

Akademický rok

editovat

Akademický rok se dělí do tří trimestrů, které se označují jako zmanim. První trimestr (Elul zman) začíná počátkem židovského měsíce Elul a končí svátkem Jom kipur. Jedná se o nejkratší (cca 6 týdnů), zato však nejintenzivnější z trimestrů. Zimní trimestr začíná svátkem Sukot, trvá do svátku Pesach a trvá celkem 5 měsíců (6 v židovském přestupném roce). Letní trimestr začíná po svátku Pesach a trvá do poloviny měsíce Tamuz nebo počátku období smutku o Tiš'a be-av, tj. přibližně tři měsíce.

Následující rozvrh je typický pro tradiční ješivy:

  • 07:00 – nepovinný seder (zasedání studia)
  • 07:30 – ranní modlitby
  • 08:30 – studium židovského práva
  • 09:00 – snídaně
  • 09:30 – ranní studium Talmudu (nejprve seder)
  • 12:30 – Ši'ur („přednáška“) – pokročilí studenti se někdy rozejdou s touto přednáškou
  • 13:30 – oběd
  • 14:45 – Mincha – odpolední modlitby
  • 15:00 – Musar seder – židovská etika
  • 15:30 – studium Talmudu (druhý seder)
  • 19:00 – večeře
  • 20:00 – večerní seder – shrnutí přednášky, nebo studium dle vlastního výběru
  • 20:25 – Musar seder – židovská etika
  • 20:45 – Ma'ariv – večerní modlitba
  • 22:00 – nepovinný seder

Rozvrh se může den ode dne měnit, některé dny je kladen větší důraz na studium biblických nebo halachických textů. Vyučuje se od neděle do čtvrtka. Ve čtvrteční noc může obsahovat zvláštní dlouhý noční seder, známý jako mišmar, který může trvat až do jedné hodiny ranní a v některých ješivot pak až do východu slunce. Během pátků je obvykle nejméně jeden ranní seder a odpoledne jsou pak volná. V sobotu je pak šabat.

Studium

editovat

Ši'ur a chevruta

editovat

Studium probíhá buď se studijním partnerem, čemuž se říká chevruta (aramejsky: přátelství) a následně prostřednictvím přednášek (ši'urim). Studium s partnerem probíhá tak, že vždy u jednoho stolu spolu sedí dva lidé proti sobě a studují vybranou talmudickou nebo biblickou pasáž. Následně spolu diskutují a vzájemně si oponují své názory, a tím se snaží dojít k nějakému vysvětlení.[1] Své poznatky a postřehy si mohou během studia vyměňovat s ostatními studenty nebo se svým učitelem – rabínem – který jim je vždy k dispozici. Po většinou několikahodinovém studiu v chevrutě často následuje ši'ur, kde se setkává celý cheder („třída“) a společně studovanou pasáž probírají, nyní již pod vedením rabína, který jednotlivé studenty vyvolává.

Související informace naleznete také v článku Talmud.

Při studiu v ješivě se klade hlavní důraz na studium Talmudu, jeho komentářů a jejich následné analýzy.

Židovské náboženské právo

editovat
Související informace naleznete také v článku Halacha.

Pozornost je věnována také studiu halachy. Nejběžněji studovaným textem je Šulchan aruch rabiho Josefa Kara a komentáře k němu, jako např. Mišna brura, sepsaná rabim Jisra'elem Meirem Kaganem.

Nejznámější studijní text k výuce etiky, který se v ješivot používá, je Cesta přímých (Mesilat ješarim) od rabiho Mošeho Chajima Luzzata.[2] Mezi další často studovaná díla patří:

  • Orchot cadikim (Cesty (způsoby) spravedlivých)
  • Chovot ha-levavot (O povinnostech srdce) – autor Bachja ben Josef ibn Pakuda
  • Ma'alot ha-midot
  • Michtav me-Elijahu (Dopis od Elijáše) – sbírka etických esejů od rabi Elijahu Desslera.

Na řadě ješivot se studují díla, která mají vztah k ideologii hnutí, které je provozuje. Na chasidských ješivách se tak studují texty především chasidských autorů nebo autorů příslušejících k určité chasidské dynastii, na nábožensko-sionistických ješivot texty Abrahama Isaaca Kooka apod.

Studium Bible je součástí studijního programu řady ješivot. Je zaměřeno především na tradiční komentáře, jako Raši, Ramban nebo Ibn Ezry, nikoli samotný biblický text, jehož znalost se u studentů předpokládá. Některé ješivot používají i moderní komentáře a postupy při studiu biblických textů.

Ješivy v Čechách a na Moravě

editovat

Ješivot se nacházely i v českých a moravských zemích. Mezi nejznámější patřily ješivot v Praze (Academia Judaeorum), Kolíně (Kallirova), Tachově, Kroměříži (v židovské radnici), Prostějově, Holešově (Šachova), Boskovicích (Kolinova), Mikulově (Benetova), Uherském Brodě a Lipníku nad Bečvou. Většina z nich však zanikla během 19. století. Poslední ješiva v Golčově Jeníkově byla zrušena roku 1881. V Praze v letech 1905-1942 existovala židovská náboženská škola Talmud-Tora.

V současnosti působí v Česku ješiva Maharal Institute, založená v roce 2009 u příležitosti 400. výročí Maharalova úmrtí,[3] a sefardská ješiva Shuva Israel Prague otevřená v prosinci 2011 pod vedením rabína J. J. Pinta.[4]

Ješivy ve světě

editovat

Největší ješiva světa, Ješiva Chachmej Lublin, fungovala v letech 19301939 v polském Lublinu. V současnosti jsou v provozu ješivy především v Izraeli a USA.

Ješivy na Slovensku

editovat

Nejstarší ješiva na Slovensku byla bratislavská ješiva. Další významné ješivy byly v Galantě, Trnavě, Vrbově, Huncovcích, Šuranech, Dunajské Stredě a Košicích, menší v Nitře, Seredi, Komárně, Liptovském Mikuláši, Vranově nad Topľou a v Humenném.

Reference

editovat

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Yeshiva na anglické Wikipedii a Ješiva na slovenské Wikipedii.

  1. Brněnský deník. Rabín: Zdědil jsem strach z komunistů. [Cit.2008-03-12]. Dostupné online.
  2. 26. Ijar [online]. Eretz, 2007-05-14 [cit. 2011-08-28]. Dostupné online. 
  3. Chabad Centrum Praha: Maharalův institut. www.chabadprague.cz [online]. [cit. 2012-01-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-04-09. 
  4. V Praze se otevírá sefardská ješiva [online]. 2011-12-21 [cit. 2012-01-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-05-01. 

Související články

editovat

Bibliografie

editovat
  • NEWMAN, Ja'akov; SIVAN, Gavri'el. Judaismus od A do Z. Praha: Sefer, 1992. 285 s. ISBN 80-900895-3-4. 

Externí odkazy

editovat