Mapovník zeměpisný
Mapovník zeměpisný (Rhizocarpon geographicum), někdy také lišejník zeměpisný, je druh lišejníku z čeledi mapovníkovité, která patří do třídy vřeckovýtrusné. Roste v horských oblastech s nízkým znečištěním ovzduší. Každý lišejník je velmi plochá korovitá stélka žlutozelené barvy, která je ohraničená černým pásem výtrusů. Tyto stélky k sobě přiléhají a vytváří dojem mapy s zelenými a černými částmi.
 Mapovník zeměpisný | |
|---|---|
 Mapovník zeměpisný | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | houby (Fungi) |
| Oddělení | houby vřeckovýtrusné (Ascomycota) |
| Třída | Pezizomycotina |
| Podtřída | Lecanoromycetidae |
| Řád | misničkotvaré (Lecanorales) |
| Čeleď | mapovníkovité (Rhizocarpaceae) |
| Rod | mapovník (Rhizocarpon) |
| Binomické jméno | |
| Rhizocarpon geographicum DC.; 1805 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Využití ve výzkumu
editovatVelmi často se tento druh používá v klimatologii k určování stáří některých usazenin, například ledovcových morén. Tento postup se nazývá lichenometrie. Je založen na předpokladu, že největší lišejník na daném místě je nejstarší. Proto podle jeho plochy a ročního přírůstku můžeme spočítat přibližné stáří usazeniny.
Mapovník zeměpisný se dokonce používal při výzkumech ve vesmíru. Stélky mapovníku byly vypuštěny do vesmíru na oběžnou dráhu a po patnácti dnech byly zpět transportovány na Zem. Nejevily žádné známky poškození.[1] Díky těmto experimentům se ukázalo, že některé organismy mohou na určitou dobu přežít ve vesmíru, což může znít jako argument pro teorii panspermie.
Odkazy
editovatReference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Map lichen na anglické Wikipedii.
- ↑ Lišejníky na oběžné dráze, http://www.osel.cz/index.php?clanek=1583
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu mapovník zeměpisný na Wikimedia Commons - Galerie mapovník zeměpisný na Wikimedia Commons
