Stélka

označení pro těla bezcévných rostlin a některých řas či hub
O stélce do obuvi pojednává článek vložka do obuvi.

Stélka (thallus) je označení pro těla bezcévných rostlin a některých řas či hub. Ta nejsou členěná (diferencovaná) na jednotlivé orgány, jimiž je u cévnatých rostlin kořen, stonek a list.[1] Někdy však k jisté diferenciaci jednotlivých částí těla dochází, např. u mechů – tyto struktury označujeme jako fyloidy (zastupují listy), rhizoidy (zastupují kořeny) apod. Vnitřní stavba je většinou tvořena parenchymem.[1]

Porostnice mnohotvárná (Marchantia polymorpha), učebnicový příklad stélky

Stélkatým tělem se vyznačují mechorosty (mechy, játrovky, hlevíky), lišejníky a gametofyt kapraďorostů. Rovněž tělům různých řas (nejen zelené řasy, ale i např. ruduchy či různá Chromalveolata) a sinic říkáme stélka, protože nejsou rozlišena.

Opakem stélky je kormus, rozlišené tělo.

Typy stélek řas

editovat

Je možné rozlišovat několik druhů stélek řas:[2][3]

jednobuněčná stélka
Jednojaderná buňka
s bičíky nebo panožkami

bičíkymonadoidní stélka

panožkamirhizopodová (měňavkovitá) stélka

bez organel pohybu

uložená ve slizukapsální stélka

holé buňky → kokální stélka

Mnohojaderná buňka

sifonální stélka

mnohobuněčná stélka
dělí se v 1 rovině
jednojaderné buňky

nerozlišeny hlavní a postranní větve → trichální stélka

rozlišeny hlavní a postranní větve → heterotrichální stélka

mnohojaderné buňky

sifonokladální stélka

dělí se ve více rovinách

pletivná stélka

Schéma základních typů stélek řas[2]

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku thallus na anglické Wikipedii.

  1. a b Černohorský, Z. (1967): Základy rostlinné morfologie, Praha, SPN.
  2. a b ROSYPAL, Stanislav. Nový přehled biologie. Praha: Scientia, 2003. ISBN 80-7183-268-5. S. 797. 
  3. ŘÍHOVÁ AMBROŽOVÁ, Jana. Encyklopedie hydrobiologie [online]. Praha: VŠCHT Praha, 2007. Heslo Stélka. Dostupné online. Dostupné také na: [1]. 

Externí odkazy

editovat
  • ŘÍHOVÁ AMBROŽOVÁ, J. Stélka, Encyklopedie hydrobiologie : výkladový slovník [online]. Praha: VŠCHT Praha, Dostupné online.