Kyselina fosforečná

chemická sloučenina

Kyselina fosforečná (přesněji kyselina trihydrogenfosforečná), je trojsytná kyselina, tzn. že v její struktuře jsou tři hydroxylové skupiny schopné odštěpit proton. Jeden atom kyslíku je vázaný přímo. Typ hybridizace atomových orbitalů je sp3; tvarem je pravidelný čtyřstěn neboli tetraedr.

Kyselina fosforečná
Obecné
Systematický názevKyselina orto-fosforečná
Ostatní názvyKyselina trihydrogen(tetraoxo)fosforečná
Anglický názevPhosphoric acid
Německý názevPhosphorsäure
Sumární vzorecH3PO4
VzhledBezbarvá krystalická látka
Identifikace
Registrační číslo CAS7664-38-2
EC-no (EINECS/ELINCS/NLP)231-633-2
Indexové číslo015-011-00-6
Vlastnosti
Molární hmotnost97,996 g/mol
Molární koncentrace cM18,55 mol/dm3 (100% roztok, 20 °C)
Teplota tání213 °C
29,25 °C (hemihydrát)
Teplota varu255,3 °C
Teplota rozkladu213 °C (ztráta 1/2 molekuly vody, vznik kyseliny dihydrogenfosforečné)
Hustota1,834 g/cm³ (18 °C)
1,825 g/cm³ (20 °C)
1,78 g/cm³ (hemihydrát)
Index lomu1,455 (hrana a)
1,504 (hrana b)
1,505 (hrana c)
1,485 (hrana a, hemihydrát)
1,492 (hrana b, hemihydrát)
1,519 (hrana c, hemihydrát)
Disociační konstanta pKa2,16 (první)
7,21 (druhá)
12,67 (třetí)
Rozpustnost ve voděRozpustná v jakémkoliv poměru
Struktura
Krystalová strukturajednoklonná (anhydrid i hemihydrát)
Hrana krystalové mřížkya= 578 pm
b= 484 pm
c= 1 165 pm
β= 95° 35´
a= 794 pm (hemihydrát)
b= 1 294 pm (hemihydrát)
c= 738 pm (hemihydrát)
β= 109° 25´ (hemihydrát)
Termodynamické vlastnosti
Standardní slučovací entalpie ΔHf°−1 281,1 kJ/mol
−1 436 kJ/mol (hemihydrát)
Entalpie tání ΔHt108 J/g
Entalpie rozpouštění ΔHrozp−112 J/g
Standardní molární entropie S°110,5 J K−1 mol−1
Standardní slučovací Gibbsova energie ΔGf°−1 125 kJ/mol
Izobarické měrné teplo cp1,083 J K−1 g−1
Bezpečnost
GHS05 – korozivní a žíravé látky
GHS05
[1]
Nebezpečí[1]
H-větyH314
R-větyR34
S-větyS1/2, S26, S45
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vzorec kyseliny fosforečné je H3PO4. Další název je kyselina orthofosforečná. Je to středně silná kyselina. Za normálních podmínek ji tvoří bezbarvé tvrdé kosočtverečné hygroskopické krystalky. Tvoří tři řady solí: fosforečnany, hydrogenfosforečnany a dihydrogenfosforečnany. Na vzduchu rozplývavá látka. Na rozdíl od kyseliny dusičné nemá oxidační vlastnosti. Většinu kovů nerozpustí, protože se ve zředěné kyselině fosforečné vytváří na jejich povrchu vrstva nerozpustných fosforečnanů. Zahříváním uvolňuje kyselina trihydrogenfosforečná molekuly vody.

Příprava

editovat

Kyselina fosforečná se připravuje reakcí oxidu fosforečného s vodou:

 

Výroba

editovat

Kyselina fosforečná se vyrábí hlavně termickým procesem, který spočívá ve spalování roztaveného fosforu ve směsi vzduchu a vodní páry

 
 

Druhou možností její výroby je reakce kyseliny sírové s přírodním fosfátem:

 

Další možnosti přípravy

editovat

Kyselina fosforečná se dá připravit ještě třemi metodami:

1. spalováním fosfanu (dříve fosfin):

 

2. pyrolýzou (rozklad kyseliny fosforité):

 

3. reakcí s halogeny:

 

Disociace

editovat

Kyselina trihydrogenfosforečná disociuje do tří stupňů:

 

Použití

editovat

Kyselina fosforečná se používá při zpracování ropy a při úpravě kovů. Využívá se také při výrobě nealkoholických nápojů (používá se označení E338; obsahuje ji například Coca-Cola) a při výrobě zubních tmelů. Také je důležitou surovinou pro výrobu směsi nazývané trojitý superfosfát, který vzniká reakcí kyseliny fosforečné s přírodními fosfáty. Dále je kyselina fosforečná hlavní složkou odrezovače.

Biologický význam

editovat

Kyselina fosforečná je zdrojem fosforu, stabilizuje v potravinách i v trávicím systému některé antioxidanty. Stabilizuje genetický kód DNA, protože tvoří esterové můstky, které drží šroubovici DNA, aby se nerozpadla. Další důležitou funkcí kyseliny fosforečné je její schopnost tvořit makroergické vazby v ATP, dále s glukózou, fruktózou a kyselinou pyrohroznovou. Při odštěpení molekul této kyseliny se uvolní energie 12 kcal/mol, která je okamžitě zpracována pro další funkce a reakce v buňce. [2]

Reference

editovat
  1. a b Phosphoric acid. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Archivovaná kopie. www.damy.cz [online]. [cit. 2015-06-04]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-07-31. 

Literatura

editovat
  • VOHLÍDAL, JIŘÍ; ŠTULÍK, KAREL; JULÁK, ALOIS. Chemické a analytické tabulky. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5. 

Externí odkazy

editovat