Kulíšek nejmenší

druh ptáka rodu Glaucidium

Kulíšek nejmenší (Glaucidium passerinum) je nejmenší sova Evropy. Má hnědě zabarvený hřbet s menšími bělavými skvrnami a světlou spodní stranu těla s tmavšími podélnými skvrnami. Je poměrně nenápadný, loví za soumraku, jen v době hnízdění po celý den, ale není příliš plachý a je možno ho pozorovat z krátké vzdálenosti, aniž ulétne. V rámci České republiky jde o silně ohrožený, zvláště chráněný druh. Globálně, dle hodnocení IUCN, jde ovšem o taxon málo dotčený se stabilní populací, která čítá odhadem 500 000 až 1 200 000 dospělých jedinců (stav k roku 2016).[2]

Jak číst taxoboxKulíšek nejmenší
alternativní popis obrázku chybí
Kulíšek nejmenší
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Třídaptáci (Aves)
Podtřídaletci (Neognathae)
Řádsovy (Strigiformes)
Čeleďpuštíkovití (Strigidae)
Rodkulíšek (Glaucidium)
Binomické jméno
Glaucidium passerinum
(Linné, 1758)
Rozšíření kulíška nejmenšího.
Rozšíření kulíška nejmenšího.
Rozšíření kulíška nejmenšího.
      celoroční výskyt
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kulíšek nejmenší měří 15 až 19 cm, o něco méně než špaček. Rozpětí křídel je 34 až 45 cm. Hmotnost se pohybuje mezi 47 a 83 gramy. Samice bývají větší a hmotnější než samci.[3][4] Základní barva vrchní části těla je spíše tmavě hnědá s výraznými bílými či žlutobílými skvrnami, spodek je světlý s podélnými tmavými proužky. Na tmavohnědých letkách je světlé skvrnění, které na křídle tvoří tři až čtyři příčné proužky. Ocas je také tmavohnědý, s bílými konci per a několika světlými příčnými proužky. Má v poměru k tělu malou kulatou hlavu s nepříliš zřetelným závojem zbarvenou podobně jako záda. Duhovka je živě žlutá, zobák voskově žlutý, u kořene zelenavý, nohy opeřené, špinavě bílé s hnědými skvrnami, drápy černohnědé. Samec a samice se navzájem neliší, mláďata jsou pouze tmavší. Let kulíška je vlnkovitý, v období hnízdění létá i ve dne.

Na rozdíl od ostatních sov má poměrně vysoký pískavý hlas. Většinou se ozývá jednoduchým opakovaným pískáním, ale může přidat i jakýsi trylek.[5] V době hnízdění bývá aktivní během denního světla a při východu a západu slunce, mimo hnízdní období ve dne odpočívá v hustém větvoví stromů.[6]

Rozšíření

editovat
 
Kulíšek nejmenší v pražské zoo

Kulíšek nejmenší žije převážně v tajze severní Evropy a asijské části Ruska, ostrůvkovitě i v některých horských oblastech střední a jižní Evropy, jako je Šumava, Karpaty, Pyreneje a Alpy. Místy se vyskytuje i v souvislých lesích v nižších polohách, v České republice například v brdských a křivoklátských lesích. Severní hranici rozšíření tvoří hranice lesa.

Kulíšek nejmenší je stálý pták, jen horské populace přelétají na zimu do nižších poloh.

Výskyt v Česku

editovat

V České republice je rozšíření kulíška spíš ostrůvkovité, soustředěné hlavně do oblasti jižních a západních Čech. Celkový počet se na začátku 90. let 20. století odhadoval na 900-1300 párů (data z konce 80. let).[6] V jižních Čechách jsou to především souvislé lesní porosty v nadmořských výškách od 390 do 1260 m. V západních Čechách kromě Šumavy a Českého lesa hnízdí například i na Chebsku, Rokycansku, v Brdech a na Karlovarsku. Hnízdění bylo prokázáno i v CHKO Labské pískovce, ale i ve východních Čechách na Náchodsku. Na Moravě se vyskytují v Beskydech, v Javorníkách, na Českomoravské vrchovině a v Oderských vrších.

Hnízdění

editovat
 
Vejce kulíška

Hnízdo bývá umístěno ve starých dutinách po strakapoudech. Koncem dubna či začátkem května samice snáší 3 až 8 bílých, jemně lesklých vajec, na kterých sedí sama po dobu 28 dnů a mláďata krmí asi 6 týdnů. Vejce je kulovitého nebo oválného tvaru, váží cca 7 g. Vejce jsou snášena v rozmezí dvou dnů a samice usedá až po snesení posledního. Samec obstarává pouze potravu. Samice zůstává na hnízdě i po vylíhnutí mláďat a potravu od samce přebírá a předkládá mláďatům. Vyváděna jsou zhruba ve stáří 30 dnů a ihned dobře létají. Následující tři týdny jsou ještě voděna rodiči. Pohlavně dospělá jsou patrně v jednom roce.

Potrava, predace

editovat

Potravu tvoří převážně drobní savci (hlodavci, hmyzožravci, netopýři) a ptáci (především drozdi, křivky, pěnkavy, budníčci, lejsci, sýkory, čížci, králíčci), v menší míře i ještěrky, hmyz a výjimečně i ryby.[4][6] Loví i za dne a drobné ptáky lapá za letu. Někdy si dělá v dutinách zásoby potravy z ulovené kořisti. Má na svou velikost silné spáry a loví i kořist větší, než je sám. Kulíšek si může uschovat potravu na zimu.

Sám se může stát kořistí mnoha větších sov, konkrétně zmiňovaným predátorem je sýc rousný.[3]

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Eurasian pygmy owl na anglické Wikipedii.

  1. The IUCN Red List of Threatened Species 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-27].
  2. BirdLife International. Glaucidium passerinum. IUCN Red List of Threatened Species [online]. IUCN, 2016-10-01 [cit. 2021-01-13]. Dostupné online. DOI 10.2305/iucn.uk.2016-3.rlts.t22689194a86868363.en. 
  3. a b HODNETT, Sabrena. Glaucidium passerinum (Eurasian pygmy owl). Animal Diversity Web [online]. 2018 [cit. 2021-03-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. a b LEWIS, Deane. Eurasian Pygmy Owl (Glaucidium passerinum) - Information, Pictures, Sounds. The Owl Pages [online]. [cit. 2021-03-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. PELZ, Pavel. Kulíšek nejmenší. Témata [online]. Český rozhlas, 2001-10-04 [cit. 2021-01-13]. Dostupné online. 
  6. a b c HUDEC, Karel; ŠŤASTNÝ, Karel. Fauna ČR: Ptáci 2/II. Praha: Academia, 2005. S. 983–989. 

Externí odkazy

editovat