Sýkora

Sýkora je české rodové jméno pro ptáky většiny rodů z čeledi sýkorovitých. Výjimkou je moudivláček ohnivočelý (Cephalopyrus flammiceps), který byl mezi sýkorovité přesunut z čeledi moudivláčkovitých a zachoval si původní český název.

Sýkora
Sýkora koňadra
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia)
Kmen	strunatci (Chordata)
Třída	ptáci (Aves)
Podtřída	letci (Neognathae)
Řád	pěvci (Passeriformes)
Čeleď	sýkorovití (Paridae)
Rod	sýkora
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dříve byla většina sýkor řazena do rodu Parus, ale postupně byly sýkory rozčleněny do 13 rodů a v rodu Parus zůstaly pouze 4 druhy.

Jedná se o poměrně běžné drobné ptáky. Mají poměrně velkou hlavu, téměř přímý špičatý zobák, silné nohy a drápy. Křídla mají krátká a zaoblená, ocas středně dlouhý. Přes většinu roku se vyskytují v hejnech i s dalšími ptačími druhy, např. s brhlíky, šoupálky a ostatními druhy drobných pěvců. V potravě převládá hmyz, který sbírají na stromech, proto pomáhají v boji s hmyzími škůdci. Sýkory obecně jsou velmi užitečnými ptáky. Sýkory se hmyzem živí i v zimě, kvůli čemuž mohou mít problémy s nalezením dostatečného množství potravy a velké množství jich přes zimu uhyne. Lze jim pomáhat např. budováním napajedel a budek, případně zimním přikrmováním. K přikrmování jsou vhodná olejnatá semena – například semena lnu, slunečnice, jádra ořechů, tykví, jablek apod.

Rody – druhy

Sýkora tibetská (Pseudopodoces humilis) byla mezi sýkory přeřazena z rodu (Podoces) z čeledi krkavcovitých, kde figurovala pod jménem „strakule tibetská“.

Český rodový název sýkora se používá pro ptáky 13 rodů.

• Baeolophus Cabanis, 1850 – 4 druhy
  • Baeolophus wollweberi (Bonaparte, 1850) – sýkora uzdičková
• Cyanistes Kaup, 1829 – 3 druhy
  • Cyanistes caeruleus (Linnaeus, 1758) – sýkora modřinka
  • Cyanistes cyanus (Pallas, 1770) – sýkora azurová
• Lophophanes Kaup, 1829 – 2 druhy
  • Lophophanes cristatus (Linnaeus, 1758) – sýkora parukářka
• Machlolophus Cabanis, 1850 – 4 druhy
• Melaniparus Bonaparte, 1850 – 15 druhů
• Melanochlora Lesson, 1839 – 1 druh
• Pardaliparus de Sélys-Longchamps, 1884 – 3 druhy
• Parus Linnaeus, 1758 – 4 druhy
  • Parus major Linnaeus, 1758 – sýkora koňadra
• Periparus Sélys Longchamps, 1884 – 3 druhy
  • Periparus ater (Linnaeus, 1758) – sýkora uhelníček
• Poecile Kaup, 1829 – 15 druhů
  • Poecile cinctus (Boddaert, 1783) – sýkora laponská
  • Poecile lugubris (Temminck, 1820) – sýkora temná
  • Poecile montanus (Conrad, 1827) – sýkora lužní
  • Poecile palustris (Linnaeus, 1758) – sýkora babka
• Pseudopodoces Zarudny & Loudon, 1902 – 1 druh
• Sittiparus de Sélys-Longchamps, 1884 – 2 druhy
• Sylviparus Burton, 1836 – 1 druh

Starší homonyma

Dříve byly řazeny mezi sýkory i jiné druhy:

• jako „sýkora mlynařík“ byl prezentován mlynařík dlouhoocasý z čeledi mlynaříkovitých
• jako „sýkora vousatá“ byla prezentována sýkořice vousatá z čeledi Panuridae

Galerie

• 
  Sýkora azurová
• 
  Sýkora babka
• 
  Sýkora koňadra
• 
  Sýkora lužní
• 
  Sýkora modřinka
• 
  Sýkora parukářka
• 
  Sýkora uhelníček
• 
  Sýkora uzdičková

Externí odkazy

• Slovníkové heslo sýkora ve Wikislovníku

Portály: Ptáci | Živočichové