Zemská kůra

Zemská kůra je označení pro svrchní vrstvy planety Země složené z utuhlých hornin.^[1] Vznikla přinejmenším před 4,6 miliardami let, tedy do 150 miliónů let od vzniku Země,^[2] ale postupně se dál rozšiřovala.^[3]

Zemské těleso se skládá ze tří soustředných sfér: zemské kůry, zemského pláště a zemského jádra. Hranice mezi sférami tvoří plochy nespojitosti (diskontinuity). Tyto plochy vyjadřují náhlé změny chemických a fyzikálních vlastností látek uvnitř Země. Kůru od pláště odděluje tzv. Mohorovičičova plocha diskontinuity, na níž se odrážejí a lomí zemětřesné vlny. I v kůře existují další podružné plochy nespojitosti, jejichž průběh však není souvislý. Nejdůležitější z nich je tzv. Conradova plocha, považovaná za hranici mezi svrchní (granitovou) a spodní (bazaltovou) vrstvou kůry.

Zemská kůra je tvořena žulovou (granitovou–SiAl Si-křemík, Al-hliník) a čedičovou (bazaltovou–SiMa Si-křemík, Mg-hořčík) vrstvou. Její mocnost (tloušťka) se pohybuje od 5 km do 70 km. Nejsilnější je na kontinentech pod pohořími, nejtenčí (5 až 10 km) pod oceány, kde chybí žulová vrstva. V Českém masívu se mocnost kůry pohybuje kolem 35 km. Hlavními minerály kůry jsou živce, křemen a slídy (muskovit, biotit).^[4] Názvy granitová a čedičová neznamenají petrografické složení, jde o subjektivní označení vrstvy názvem, který nejvíce odpovídá známým fyzikálním vlastnostem hornin skládajících tyto vrstvy. Složení pevninské kůry je značně pestřejší následkem složitějšího vývoje pevnin. Během vývoje Země se do kůry z pláště přesunuly lehce tavitelné a specificky lehčí složky, především sloučeniny křemíku, draslíku, hliníku, vápníku, sodíku a pod. Průměrná hustota kůry činí 2,85 g/cm³.

Zemskou kůru tvoří různé horniny složené z nerostů. Kromě nich jsou v zemské kůře obsaženy i plyny a voda s různým množstvím rozpuštěných látek. V zemské kůře se nacházejí téměř všechny chemické prvky.

Rozdělení

kontinentální kůra – má 3 vrstvy a proměnlivou tloušťku, tvoří kontinenty, šelfy, kontinentální svahy
oceánská kůra – dvouvrstvá, tenčí, tvořící dna oceánu, pánve, příkopy
přechodná – nejvzácnější, třívrstvá (dno Černého moře)

Složení žulové vrstvy

SiO₂ – 69 %
Al₂O₃ – 14 %
Fe₂O₃ + FeO – 4 %
Ostatní 5 %

Složení čedičové vrstvy

SiO₂ – 48 %
Al₂O₃ – 15 %
CaO – 11 %
Fe₂O₃ + FeO – 11 %
MgO – 9 %
Ostatní 6 %

Odkazy

Reference

↑ Universum, všeobecná encyklopedie. Díl 10, 1. vyd. Praha : Odeon, 2002. S. 546.
↑ http://www.osel.cz/index.php?clanek=7489 - Nejstaršímu úlomku zemské kůry je 4,4 miliardy let
↑ Earth's crust, tectonic plates gradually formed, geoscientists find. phys.org [online]. [cit. 2023-09-23]. Dostupné online.
↑ KACHLÍK, Václav, Ivo CHLUPÁČ a Ivo CHLUPÁČ. Základy geologie: Historická geologie. 3. nezm. vyd. Praha: Karolinum, 2011, 342 s. ISBN 978-80-246-2008-4. S. 56.

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu zemská kůra na Wikimedia Commons

[1] Universum, všeobecná encyklopedie. Díl 10, 1. vyd. Praha : Odeon, 2002. S. 546.

[2] ttp://www.osel.cz/index.php?clanek=7489 - Nejstaršímu úlomku zemské kůry je 4,4 miliardy let

[3] Earth's crust, tectonic plates gradually formed, geoscientists find. phys.org [online]. [cit. 2023-09-23]. Dostupné online.

[4] KACHLÍK, Václav, Ivo CHLUPÁČ a Ivo CHLUPÁČ. Základy geologie: Historická geologie. 3. nezm. vyd. Praha: Karolinum, 2011, 342 s. ISBN 978-80-246-2008-4. S. 56.

[1]

[2]

[3]

[4]