Kostel Čtrnácti svatých pomocníků (Kadaň)

Kostel Zvěstování Panny Marie a Čtrnácti svatých pomocníků v Kadani
	Kadaňský kostel Zvěstování Panny Marie a Čtrnácti sv. pomocníků
Místo
Stát	Česko
Kraj	Ústecký
Okres	Chomutov
Obec	Kadaň
Lokalita	františkánský klášter
Souřadnice	50°22′44,19″ s. š., 13°15′30,06″ v. d.
Základní informace
Církev	římskokatolická
Provincie	česká
Diecéze	litoměřická
Vikariát	krušnohorský
Farnost	děkanství Kadaň
Status	filiální kostel
Užívání	bližší informace:; o bohoslužbách; o Noci kostelů
Současný majitel	Biskupství litoměřické
Zasvěcení	čtrnáct svatých pomocníků a Panna Maria
Datum posvěcení	21. srpna 2021 (po rekonstrukci)
Světitel	Jan Baxant
Architektonický popis
Stavební sloh	gotika
Výstavba	1480, rozšíření 1749
Specifikace
Délka	48,5 metrů
Šířka	20,5 metrů
Umístění oltáře	na východ
Stavební materiál	kámen
Další informace
Adresa	ul. Jana Švermy, Kadaň
Oficiální web	stránky kláštera Kadaň
Kód památky	26557/5-923 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) (součást památky Františkánský klášter v Kadani)
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Poutní^[1] kostel Zvěstování Panny Marie a Čtrnácti svatých pomocníků v Kadani se nachází na ostrohu nad řekou Ohří na jihozápadním okraji Kadaně při staré cestě do Klášterce nad Ohří.^[2] Je chráněn jako kulturní památka České republiky.^[3]

Historie poutního místa

Detail pohřební tumby Jana Hasištejnského z Lobkovic v kostele františkánského kláštera v Kadani.

Legendy

Původně gotický františkánský klášterní kostel, vysvěcený roku 1480 a rozšířený roku 1749, se těšil od svého vzniku zbožné úctě věřících. Ke zrodu zdejšího poutního místa se pojí legenda, která říká, že v místě dnešního oltáře zasvěceného Čtrnácti svatým pomocníkům bylo původně popraviště.^[4]^[5] Šlechtic, který zde měl být oběšen, snad pro odpor k panovníkovi, cestou na popraviště litoval svých skutků a prosil skrze svaté pomocníky Boha o odpuštění. Na šibenici visel tři dny a tři noci, avšak nezemřel. Vzhledem k tomuto zázraku jej kadaňští radní osvobodili. Popraviště bylo přeloženo na druhý konec města a na místě zázraku byla vystavěna kaple zasvěcená Čtrnácti svatým pomocníkům. V legendách se také hovoří o posvěcení zázračné studánky františkánským kazatelem a generálním vikářem řádu, sv. Janem Kapistránem v období okolo poloviny 15. století.^[6] Naopak jedna žena, která se Čtrnácti svatým pomocníkům rouhala, byla do hodiny potrestána a porodila čtrnáct dětí. Na místě porodu v blízkosti města za Svatou branou je první kaple, která zahajuje řadu čtrnácti kaplí s vyobrazením křížové cesty, která končí ve františkánském kostele. Na této první kapličce je ve štítu vyobrazena žena se čtrnácti dětmi v peřinkách. Pod tímto výjevem byl text s uvedenou legendou.^[4]^[5]

Založení kostela

Odhlédnuto od legend, byl skutečným zakladatelem kostela a kláštera známý český poutník ke Svatému hrobu Jan Hasištejnský z Lobkovic (1450–1517). Tento ve své době velmi vzdělaný šlechtic napsal a vydal známou knihu Putování ke svatému hrobu (1515) a Zprávu o naučení synu Jaroslavovi. Ve Svaté zemi byl zbožný rytíř v letech 1493–1494 a po návratu prý založil františkánský klášter a vybral po něj návrší za městem.^[4]^[5] Během několika let byl dokončen prostorný kostel s jedním hlavním a čtyřmi bočními oltáři.^[2] Vzdálenost od radnice ke klášteru prý přesně odpovídá vzdálenosti od domu Pontského Piláta na Golgotu v Jeruzalémě. V chrámu, kde byl Jan Hasištejnský pohřben v kamenné hrobce, je i řada dalších významných památek.

Úcta ke Čtrnácti svatým pomocníkům bývala v Kadani vždy velká a zvláště kvetla v 17. a 18. století. Později od josefínských reforem obliba tohoto poutního místa klesala, ale ještě na počátku 20. století sem přicházelo ročně na 1200 poutníků.^[4]^[5]

Obnova

Od roku 1995 je klášter s kostelem vyhlášen národní kulturní památkou. Příprava na jeho obnovení začala na přelomu třetího tisíciletí a rekonstrukce kostela probíhala v letech 2016–2021. V sobotu 21. srpna 2021 litoměřický biskup Jan Baxant obnovený kostel znovu požehnal po rekonstrukci.^[7]

Duchovní správci kostela než proběhla v roce 1950 Akce K, byli většinou členové místní františkánské komunity. Poté jsou uvedeni na stránce kadaňského děkanství.

Architektura

Chór kostela

Jedná se o pseudobazilikální pilířové trojlodí s podélně uzavřeným presbytářem. Střední loď byla roku 1749 na západě prodloužena o mnišský chór s kruchtou. Presbytář je připisován chebskému staviteli E. Bauerovi. V jeho klenbu tvoří tři pole křížové klenby a v závěru má klenbu žebrovou. Presbytář má hrotitá okna a dosud zachované kružby. V trojlodí se nachází síťová žebrová klenba, v jižní a severní boční lodi svorníky s kamenickými značkami. Severní předsíň má hrotitý portál, který je členěn oblouny a výžlabky. Pochází z období kolem roku 1480. Na severní straně trojlodí jsou dvě kaple. Jedna je zasvěcena sv. Antonínu Paduánskému, druhá sv. Anně.^[8]

Kaple svatého Antonína Paduánského

Byla postavena roku 1664. Je podélná, má valenou klenbu a fresku ze života sv. Antonína, která je datována chronogramem 1753. Zřejmě se jedná o dílo kadaňského F.M. Vogeta. Oltář pocházející z roku 1705 má bohatou sloupovou architekturu. Je na něm původní obraz sv. Antonína a dvě sochy z roku 1860, které znázorňují sv. Kryštofa a sv. Jana Křtitele. Při vstupu do kaple je železná kovaná mříž z roku 1710.^[8]

Kaple svaté Anny

Kaple sv. Anny nazývaná také Umrlčí byla postavena nákladem N. Schmidta ze Schmidtfeldu v roce 1699. Je čtvercového půdorysu se zkosenými rohy. Je sklenuta kupolovou klenbou s lucernou z druhé poloviny 18. století. Kupole je zdobena freskami Nalezení a Povýšení svatého Kříže z období kolem roku 1775 od J. Fuxe. Barokní oltář z roku 1723 je točitými sloupy. Je na něm obraz Uctívání svatého Kříže a sochy sv. Petra a sv. Pavla.^[8]

Vybavení

Hlavní oltář byl postaven v roce 1752 na místě předchozí gotické archy. Oltář má bohatou barokní architekturu z kadaňské dílny K.J. Waitzmanna. Nacházejí se na něm dvě dvojice točitých sloupů a prolamovaný volutový nástavec. Jsou zde sochy sv. Františka Serafinského a sv. Antonína Paduánského. Na oltářním obraze je Zvěstování Panny Marie. Před oltářem se nachází balustrové zábradlí (tzv. mřížka) z roku 1682. V lodi se nacházejí boční oltáře.

Boční oltáře na severní straně

Oltář Panny Marie je barokní a pochází z konce 17. století. Částečně byl upraven v roce 1768. Jsou na něm sochy sv. Václava a sv. Kateřiny. Dodatečně byl doplněn soškou sv. Jana Nepomuckého.

Oltář Panny Marie Bolestné se nachází u pilíře. Původně byl zasvěcen sv. Wolfgangovi. Z tohoto pozdně gotického oltáře z roku 1480 se zachovala kamenná menza. Současný oltář má barokní architekturu s dvěma dvojicemi sloupů. Pochází z roku 1682. Od roku 1893 je na místě původního obrazu sv. Wolfganga novogotická Pieta.

Boční oltáře na jižní straně

Oltář sv. Františka Serafinského má pozdně gotickou menzu. Jeho barokní část z roku 1682 byla upravena roku 1763. Obraz sv. Františka Serafinského pochází z konce 17. století. Jsou zde sochy představující sv. Bonaventuru a sv. Ludvíka.

Oltář Čtrnácti svatých pomocníků je u pilíře kostela. Má původní pozdně gotickou menzu a dřevěnou sochu Panny Marie pod baldachýnem. Oltář má barokní volutovou architekturu z roku 1723. Baldachýn byl doplněn na počátku 2. poloviny 18. století. V zasklené skříni (svatyňce) jsou sošky Čtrnácti sv. pomocníků ze 17. století. Sošky jsou barokními kopiemi z roku 1682 pozdně gotických originálů z 2. poloviny 15. století. Železná mříž kolem oltáře pochází z 2. poloviny 17. století.

Kazatelna je z roku 1672. Korpus kazatelny je členěn točenými sloupky, které se střídají se stylizovanými palmovými kmeny. Jsou zde reliéfní sošky evangelistů a církevních učitelů. Zpovědnice je barokní s boltcovými řezbami z roku 1683. Další zpovědnice je s akantovými řezbami z roku 1707. V jižní boční lodi je velký lunetový obraz fundace kláštera z roku 1704, s pohledem na město Kadaň s fundátorem. Varhany z roku 1750 pocházejí od pražského varhanáře F. Schwabela. Jsou rokokové a mají dvoudílný prospekt. V presbytáři je socha sv. Šebestiána v životní velikosti, snad dílo Ulricha Creutze. V sakristii je desková malba Ukřižování z období kolem roku 1520.^[8]

Náhrobníky

Při severní zdi presbytáře se nachází mramorová tumba Jana z Lobkovic († 1517). Je na něm ležící postava zemřelého. Po stranách tumby jsou erby a signování „Ulrich Creucz“ s kamenickou značkou. Do 18. století byl spojen s pozdně gotickým oltářem Čtrnácti sv. pomocníků v chóru řeholníků za dnešním hlavním oltářem.
Ve zdi presbytáře za hlavním oltářem se nachází figurální náhrobník člena rodu Lobkoviců. Je pozdně gotický z roku 1516 od U. Creutze.
Pod hlavním oltářem je náhrobek Václava Hasištejnského z Lobkovic (zemřel 1520).
Na pilíři proti oltáři Panny Marie Bolestné je náhrobek horníka Kryštofa Meynera z Annaberku s reliéfy z roku 1735.
V západní části hlavní lodi je v dlažbě náhrobník s mosaznou kartuší kadaňského měšťana Mikuláše Leysse z roku 1535.
V dlažbě jižní boční lodi je částečně zašlapaný náhrobník Dětřicha z Vitzthumu, zřejmě od U. Creutze z roku 1517 a další zašlapané náhrobníky.
Ve východní stěně severní boční lodi se nachází náhrobník Jana Bartoloměje Sultznera z Kleefeldtu (zemřel 1643).
V severní předsíni je nápisový náhrobník Mikuláše II. z Lobkovic (zemřel 1462).

Na průčelí kaple sv. Antonína jsou tři pískovcové sochy světců františkánské řehole pocházející z 1. poloviny 18. století.^[8]

Odkazy

Reference

↑ MACEK Jaroslav, 950 let litoměřické kapituly, Karmelitánské nakladatelství, Kostelní Vydří 1997, ISBN 978-80-7195-121-6, str. 248-249
↑ ^a ^b Klášter františkánů s kostelem Panny Marie a Čtrnácti svatých pomocníků, Kadaň na Hrady.cz
↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2015-05-30]. Identifikátor záznamu 137745 : Klášter františkánský (s kostelem 14 sv. Pomocníků). Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
↑ ^a ^b ^c ^d ENDLER, Franz Johann. Das soziale Wirken der katholischen Kirche in der Diözese Leitmeritz (Königreich Böhmen). Vídeň: Mayer & Komp., 1903. S. 417. (němčina)
↑ ^a ^b ^c ^d HOPPE, Alfred. Des Österreichers Wallfahrtsorte. Vídeň: St. Norbertus-Verlag, 1913. S. 917. (němčina)
↑ Legenda o vzniku kláštera. www.hrady.cz [online]. [cit. 2015-05-29]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-05-29.
↑ FAUSTUS, Dominik. Kostel Zvěstování Panny Marie a Čtrnácti sv. Pomocníků v Kadani po dlouhých letech opět ožil [online]. Biskupství litoměřické, 23-08-2021 [cit. 2021-08-23]. Dostupné online.
↑ ^a ^b ^c ^d ^e POCHE, Emanuel, a kol. Umělecké památky Čech K/O. 1. vyd. Praha: Academia, 1978. 580 s. Kapitola Kadaň – Kostel Čtrnácti sv. pomocníků, s. 17–18.

Související články

Externí odkazy

[Macek-1] MACEK Jaroslav, 950 let litoměřické kapituly, Karmelitánské nakladatelství, Kostelní Vydří 1997, ISBN 978-80-7195-121-6, str. 248-249

[hrady-2] Klášter františkánů s kostelem Panny Marie a Čtrnácti svatých pomocníků, Kadaň na Hrady.cz

[3] Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2015-05-30]. Identifikátor záznamu 137745 : Klášter františkánský (s kostelem 14 sv. Pomocníků). Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].

[Endler-4] ENDLER, Franz Johann. Das soziale Wirken der katholischen Kirche in der Diözese Leitmeritz (Königreich Böhmen). Vídeň: Mayer & Komp., 1903. S. 417. (němčina)

[Hoppe-5] HOPPE, Alfred. Des Österreichers Wallfahrtsorte. Vídeň: St. Norbertus-Verlag, 1913. S. 917. (němčina)

[6] Legenda o vzniku kláštera. www.hrady.cz [online]. [cit. 2015-05-29]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-05-29.

[7] FAUSTUS, Dominik. Kostel Zvěstování Panny Marie a Čtrnácti sv. Pomocníků v Kadani po dlouhých letech opět ožil [online]. Biskupství litoměřické, 23-08-2021 [cit. 2021-08-23]. Dostupné online.

[Poche-8] POCHE, Emanuel, a kol. Umělecké památky Čech K/O. 1. vyd. Praha: Academia, 1978. 580 s. Kapitola Kadaň – Kostel Čtrnácti sv. pomocníků, s. 17–18.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]