Wikipedie

Kavče žlutozobé

druh ptáka rodu Pyrrhocorax

Kavče žlutozobé (Pyrrhocorax graculus) je velký druh pěvce z čeledi krkavcovitých. Je jednobarevně černé s červenýma nohama a žlutým zobákem. Vyskytuje se ve vyšších polohách pohoří od severní Afriky přes Evropu po Asii.[2] Má charakteristický vzhled i hlas.

Jak číst taxoboxKavče žlutozobé
alternativní popis obrázku chybí
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Třídaptáci (Aves)
Podtřídaletci (Neognathae)
Řádpěvci (Passeriformes)
Čeleďkrkavcovití (Corvidae)
Rodkavče (Pyrrhocorax)
Binomické jméno
Pyrrhocorax graculus
(Linnaeus, 1766)
Rozšíření kavčete žlutozobého
Rozšíření kavčete žlutozobého
Rozšíření kavčete žlutozobého
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Popis

editovat
  • Délka těla: 36–39 cm
  • Rozpětí křídel: 65–74 cm
  • Hmotnost: 170–250 g

Je velikosti holuba, ve vzhledu samce a samice není rozdíl. Dospělí ptáci jsou jednolitě leskle černí, mají červené nohy a žlutý, mírně prohnutý zobák, který je kratší než hlava. Mladí ptáci jsou matově černí (dle Dungela a Hudce hnědší), nohy a zobák mají nahnědlé. Kavče žlutozobé létá lehce, obratně, s četnými letovými obraty. Po zemi pobíhá i poskakuje.[3]

Hlas

editovat

Hlas je kovově znějící „širrik“, „skri“ a krátké „čjup“ („čyp“), vábení zní dle Černého jasně řinčivě „byrrrb“. Ozývá se také popěvky podobnými kosímu pohvizdování.[3][4]

Rozšíření

editovat
 
Kavče žlutozobé

Pohoří severozápadní Afriky, jižní Evropy a Přední Asie a dál po severní Indii a jižní Čínu. Stálý druh, v zimě sestupuje k úpatí hor, jednotliví ptáci se mohou zatoulat i značně daleko. Z Karpat spolehlivé údaje o hnízdění neexistují, populace v Alpách se zvětšují. Ve střední Evropě se vyskytuje jednotlivě, na hnízdišti zpravidla v menším nebo větším hejnu. Velmi zřídka zaletuje z Alp během celého roku (od počátku 20. století existuje pět záznamů o pozorování jednotlivých kusů v ČR[5]).

Prostředí

editovat

Obývá skalní útesy a travnaté svahy v alpínském stupni velehor až ke hranici trvalého sněhu. V zimě sestupuje do nižších poloh.

Hnízdění

editovat
 
Pyrrhocorax graculus graculus

Hnízdí pospolitě v menších koloniích do 20 párů, běžné je i hnízdění jednotlivých párů. Hnízda si staví na skalních útesech, ve štěrbinách skalních stěn. Hnízdo ze stébel a klacků je vystláno peřím a chlupy. Hnízdí 1× ročně, od druhé dekády dubna do května snáší 3–6 bělavých, mohutně hnědě skvrnitých vajec. Zda sedí výhradně samice, nebo ji samec střídá, není známo přesně. Po 18–21 dnech se líhnou mláďata, jež krmí oba rodiče. Mladí opouštějí hnízdo ve stáří 31–38 dní a drží se s rodiči. Později se rodiny sdružují do hejn, ve kterých přežívají zimu. V zimě se vyskytují i poblíž lidských obydlí. Nejvyšší známý věk je přes 11 let.[6]

Potrava

editovat

Potrava je v jarním a letním období převážně živočišná, na podzim a v zimě rostlinná. Živočišnou potravu tvoří červi, pavouci, nejrůznější hmyz, měkkýši, ještěrky, drobní hlodavci a příležitostně vejce a mláďata ptáků. Rostlinnou potravu tvoří různá semena a bobule, ptáci se přiživují i v okolí lidských sídel.

České pojmenování

editovat
  • Historickými názvy jsou kavče podhorní a kavče žvatlavé.[7]
  • Pro rodové jméno kavče se stalo základovým jménem praslovanské jméno kavka, které je onomatopoického původu (vzniklo podle hlasových projevů).[8]

Záměna pojmenování

editovat

Druhová jména Pyrrhocorax graculus (dnes kavče žlutozobé) a Pyrrhocorax pyrrhocorax (dnes kavče červenozobé) byla v 19. století používána často opačně než dnes.[9]

Odkazy

editovat

Reference

editovat
  1. ↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-27].
  2. ↑ SVENSSON, Lars, a kol. Ptáci Evropy, severní Afriky a Blízkého východu. Praha: Svojtka&Co, 2004. ISBN 80-7237-658-6. 
  3. ↑ a b DUNGEL, Jan a HUDEC, Karel. Atlas ptáků České a Slovenské republiky. Praha: Academia, 2001, s. 216. ISBN 80-200-0927-2.
  4. ↑ ČERNÝ, Walter. Ptáci. Praha: Artia, 1980, s. 244.
  5. ↑ Kavče žlutozobé (Pyrrhocorax graculus). In: Faunistická komise ČSO [online]. [2005] [cit. 10. 8. 2017]. Dostupné z: http://fkcso.cz/pyrgra.htm
  6. ↑ POŘÍZ, Jindřich. Kavče žlutozobé Pyrrhocorax graculus. In: BioLib.cz [online]. ©1999–2017 [cit. 10. 8. 2017]. Dostupné z: http://www.biolib.cz/cz/taxon/id8981/
  7. ↑ Slovník historických českých názvů ptáků [online]. Sest. Karel Hudec. 2012 [cit. 21. 1. 2018]. Dostupné z: bigfiles.birdlife.cz/Historicke_nazvy_ptaku.pdf
  8. ↑ FIALOVÁ KARPENKOVÁ, Zuzana. České názvy ptáků z etymologického a slovotvorného hlediska. Praha, 2006, s. 88, 113, 116. Diplomová práce. FFUK, ÚČJTK.
  9. ↑ MLÍKOVSKÝ, Jiří. Úvod do historické ornitologie. Sylvia. 2009, 45, s. 43. Přístupné také z: http://www.cso.cz/index.php?ID=1883

Literatura

editovat
  • ČERNÝ, Walter. Ptáci. Praha: Artia, 1980. 350 s. Edice Barevný průvodce Artie.
  • DUNGEL, Jan a HUDEC, Karel. Atlas ptáků České a Slovenské republiky. Praha: Academia, 2001. 249 s. ISBN 80-200-0927-2.
  • HUDEC, Karel a kol. Fauna ČSSR. Svazek 24, Ptáci – Aves. Díl III/2. Praha: Academia, 1983. S. 709–1234.
  • FIALOVÁ KARPENKOVÁ, Zuzana. České názvy ptáků z etymologického a slovotvorného hlediska. Praha, 2006. 131 s. Diplomová práce. Ved. práce PhDr. Jiří Rejzek, Ph.D. FFUK, Ústav českého jazyka a teorie komunikace.
  • MLÍKOVSKÝ, Jiří. Úvod do historické ornitologie. Sylvia. 2009, 45, s. 39–50. Přístupné také z: http://www.cso.cz/index.php?ID=1883
  • POŘÍZ, Jindřich. Kavče žlutozobé Pyrrhocorax graculus. In: BioLib.cz [online]. ©1999–2017 [cit. 10. 8. 2017]. Dostupné z: http://www.biolib.cz/cz/taxon/id8981/

Video

editovat

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Kavče_žlutozobé&oldid=23814814“